46 C 35/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 16 205,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 205,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 205,72 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 16 205,72 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem v částce 2 137,5 Kč za období od 2. 11. 2015 do 15. 1. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 16 205,72 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 2. 11. 2015 uzavřela s žalovaným poté, co ověřila jeho úvěruschopnost, prostřednictvím elektronického bankovnictví Smlouvu o povoleném přečerpání č. anonymizováno, ve znění dodatku ze dne 10. 11. 2015, na základě kterého mohl žalovaný přečerpat svůj běžný účet s limitem 10 000 Kč, a ve znění dodatku ze dne 11. 11. 2015, na základě kterého mohl žalovaný přečerpat svůj běžný účet s limitem 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal povolený limit nepřekročit a hradit úrok z povoleného přečerpání ve výši 18,90 % ročně a další poplatky a ceny za zvláštní služby nebo úkony související s úvěrem. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, neměl však na běžném účtu dostatek finančních prostředků, aby řádně plnil podmínky smlouvy, žalobkyně proto po marném upomínání žalovaného odstoupila od smlouvy s účinností ke dni 15. 1. 2021, a vyzvala žalovaného k úhradě částky 16 050 Kč představující jistinu, částky 155,72 Kč představující dlužný poplatek a pojištění a smluvní úrok kapitalizovaný částkou 2 137,50 Kč. Žalovaný na výzvu ničeho neuhradil. Žalobkyně se proto podanou žalobou domáhala zaplacení částky 16 205,72 Kč spolu s úrokem ve výši 18,90 % p.a. z částky 16 050,00 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 205,72 Kč od 16.01.2021 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 137,50 Kč. Žalovaný byl k zaplacení naposledy vyzván předžalobní upomínkou žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, a to žalobkyně výslovně v návrhu na zahájení řízení a žalovaný když v dané lhůtě nereagoval na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Ze smlouvy o vedení účtu, smlouvy o povoleném přečerpání, z Dodatku č. anonymizováno ke smlouvě o povoleném přečerpání č. bankovní účet, z dodatku č. anonymizováno ke smlouvě o povoleném přečerpání č. bankovní účet a z akceptace smlouvy a akceptace dodatků soud zjistil, že účastníci na základě žádosti žalovaného uzavřeli dne 1. 11. 2015 Smlouvu o povoleném přečerpání č. anonymizováno / číslo, a dne 10. 11. 2015 a dne 11. 11. 2015 dodatky k této smlouvě, na základě kterých poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, resp. ve znění pozdějšího dodatku ve výši 16 000 Kč, a to formou povoleného přečerpání na jeho běžném účtu. Žalovaný se zavázal tyto prostředky nepřekročit a za sjednaných podmínek splatit povolené přečerpání a zaplatit úroky a jiné příslušenství. Povolené přečerpání bylo úročeno úrokovou sazbou ve výši 18,90 % ročně. Nedílnou součásti smlouvy byl Sazebník bankovních poplatků mBank. Pro případ prodlení si strany sjednali uhrazení poplatku, smluvní pokuty nebo jiných plateb souvisejících s prodlením dle Sazebníku.

6. Z transakční historie účtu anonymizována tři slova číslo - bankovní účet vedeného na jméno žalovaného za období od 23. 6. 2011 do 31. 12. 2014, z podkladů pro určení disponibilního příjmu a z výpisů z bankovního registru klientských informací CBCB soud zjistil, že žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, když ten měl dostatek finančních prostředků na běžném účtu (ke dni 31. 12. 2014 měl žalovaný na běžném účtu kladný konečný zůstatek ve výši 165 758,95 Kč) a jeho průměrný příjem za posledních 6 měsíců činil 25 407,67 Kč.

7. Z transakční historie účtu anonymizována tři slova číslo - bankovní účet vedeného na jméno žalovaného za období od 1. 1. 2015 do 1. 9. 2021 soud zjistil, že žalovaný opakovaně čerpal poskytnuté finanční prostředky až do povoleného limitu a ke dni 14. 7. 2020 měl žalovaný záporný konečný zůstatek účtu ve výši 16 050 Kč.

8. Z poslední výzvy k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy ze dne 2. 9. 2020 a připojené dodejky zásilky zaslané na kontaktní adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení částky 820,35 Kč s tím, že žalovaný překročil povolené přečerpání na běžném účtu a pokud částku neuhradí, bude tato výzva zároveň odstoupením od smlouvy.

9. Z výzvy ze dne 11. 10. 2021 včetně připojeného podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení částky 21 315 Kč kvalifikovanou výzvou.

10. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému poté, co ověřila jeho úvěruschopnost, úvěr formou povoleného přečerpání až do výši 16 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal částku nepřečerpat a hradit sjednané poplatky úvěru. Žalovaný však povolený limit překročil a řádně a včas je spolu s poplatky nevrátil, žalobkyně proto celý úvěr zesplatnila, od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 2. 9. 2020 a zároveň požadovala uhrazení celého dluhu, čemuž žalovaný nevyhověl.

11. Předmětnou věc soud posoudil podle následujících právních předpisů.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Dle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

14. Podle § 9 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

15. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Na základě shora uvedeného skutkového stavu a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, a tudíž ani netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni dluh uhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. V rámci dokazování taktéž bylo zjištěno, že žalobkyně dostatečným způsobem zjišťovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, proto soud konstatuje, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena platně. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 205,72 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.