46 C 43/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO anonymizováno adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození anonymizováno adresa žalovaného pro 471 784,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná 1) a žalovaný 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 297 540 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 297 540 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o stanovení povinnosti žalované 1) a žalovaného 2) zaplatit žalobkyni částku 174 244,58 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 76 949 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná 1) a žalovaný 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 17 136,60 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaných 1) a 2) zaplacení částky 471 784,58 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 8. 4. 2019 uzavřela s žalovanou 1) smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalobkyni 1) dne 12. 4. 2019 poskytnuta částka 110 000 Kč. Žalovaná 1) se zavázala předmětnou zápůjčku zaplatit v 60 měsíčních splátkách po 5 130 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje květnem 2019. Zápůjčka byla poskytnuta pro podnikatelské účely žalované 1) a žalovaný 2) se zavázal splnit veškeré závazky vyplývající ze smlouvy společně a nerozdílně s žalovanou 1). Žalovaní uhradili pouze 2 splátky, a to 10. 6. 2019 a 31. 7. 2019 vždy ve výši 5 130 Kč. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle článku 8.1 a) b) smlouvy ve výši 2 564 Kč představující smluvní pokutu ve výši 410,40 Kč za každou splátku, u které se žalovaní ocitnou v prodlení o délce 15 dnů a 666,90 Kč za každou splátku, u které se žalovaní ocitnou v prodlení o délce 30 dnů. Smluvní pokutu ve výši 410,40 Kč žalobkyně požaduje za prodlení s 2., 3., a 4. splátkou a smluvní pokutu ve výši 666,90 Kč žalobkyně požaduje za prodlení s 2. a 3. splátkou (3x410,40 a 2x 666,90). Smluvní pokuta je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku prodlení žalovaných následně došlo automaticky k zesplatnění celé zápůjčky vlivem prodlení o více než 60 dnů (čl. 8 smlouvy). Žalovaní se takto dostali do prodlení s úhradou 3. splátky splatné dne 25. 7. 2019 a 24. 9. 2019 došlo k zesplatnění celé zápůjčky. Zesplatněním se veškeré nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře zahrnující jak jistinu, tak úrok zápůjčky staly součástí nové jistiny. Tato nová výše jistiny činila 297 540 Kč, která se stala splatnou dne 25. 9. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaní neuhradili do 10 dnů od zesplatnění novou jistinu zápůjčky, vznikla jim povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální výše nové jistiny zápůjčky (čl. 8 smlouvy), tj. částky 74 385 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaní neuhradili částku odpovídající nové jistině zápůjčky ani v den následující po dni, kdy k zesplatnění došlo, vznikla žalovaným povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu (dle čl. 8 smlouvy) ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení žalovaných s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení, a to i v případě, že žalobci vznikne právo na pokutu dle čl. 8 smlouvy. Žalobce tak vedle nové jistiny ve výši 297 540 Kč požaduje též smluvní pokutu ve výši 2 564 Kč dle čl. 8 1 smlouvy, 74 385 Kč dle čl. 8 smlouvy a ve výši 97 295,58 Kč kapitalizované ke dni podání žaloby dle čl. 8, s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

2. Žalovaní 1) a 2) se k žalobě nevyjádřili.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

4. Ze [anonymizováno 5 slov] [číslo] (dále jen„ smlouva“) soud zjistil, že mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a žalovanou 1) jako vydlužitelem a žalovaným 2) jako spoludlužníkem byla dne 8. 4. 2019 uzavřena smlouva, na základě které se strany dohodly na poskytnutí zápůjčky ve výši 110 000 Kč splatné v 60 splátkách po 5 130 Kč vždy k 25. dni v měsíci. Výše úroku za celou dobu splácení půjčky byla sjednána na 197 800 Kč. Zápůjčka byla poskytnuta pro podnikatelské účely vydlužitele (čl. 15 smlouvy). Článek 8 smlouvy obsahuje výčet sankcí. V případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dnů vzniká povinnost dlužníka zaplatit zapůjčiteli pokutu ve výši 8 % z výše dlužné splátky a dále o třicet dnů po termínu splatnosti vzniká povinnost dlužníka zaplati zapůjčiteli, nad rámec smluvní pokuty ve výši 8 %, smluvní pokutu ve výši 13 % Smluvní pokuty jsou splatné do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti dlužníka k jejich úhradě. V případě, že nebudou uhrazeny dvě splátky, dle aktuálního splátkového kalendáře řádně a včas nebo že se dlužníci ocitnou v prodlení s úhradou splátky nebo její části déle než šedesát dnů automaticky dojde k zesplatnění zápůjčky až do konce sjednaného splátkového kalendáře zápůjčky, tedy jak jistina zápůjčky, tak běžný úrok zápůjčky zahrnutý do těchto splátek. V případě, že způsobem sjednaným ve smlouvě dojde k zesplatnění zápůjčky, se veškeré v tom okamžiku nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře zahrnující jak jistinu zápůjčky, tak běžný úrok zápůjčky stávají součástí nové jistiny zápůjčky. Tuto novou jistinu zápůjčky jsou dlužníci povinni zaplatit zapůjčiteli nejpozději v den následující po dni, kdy k zesplatnění zápůjčky došlo. Zapůjčitel je oprávněn požadovat, aby dlužníci v případě prodlení s hrazením nové jistiny zápůjčky platili zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení z celé této nově vzniklé zvýšené jistiny (nové jistiny). V případě, že dlužníci po zesplatnění zápůjčky nezaplatí částku odpovídající nové jistině zápůjčky ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy k tomuto zesplatnění zápůjčky došlo, vzniká dlužníkům povinnost zaplatit zapůjčiteli nad rámec smluvní pokuty právo na další smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální výše nové jistiny zápůjčky ke dni vzniku povinnosti dlužníků zaplatit tuto smluvní pokutu. Tato smluvní pokuta je splatná v den následující po dni vzniku povinnosti dlužníků zaplatit tuto smluvní pokutu, pokud nebude zaplacená částka odpovídající nové jistině zaplacena ani v den následující po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká dlužníkům povinnost zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení s její úhradou a to až do jejího úplného zaplacení, a to i kdy vznikne právo na smluvní pokutu ve výši 25 % z nové jistiny zápůjčky.

5. Žalobkyně schválila po posouzení schopnosti žalobců splácet zápůjčku vyplacení zápůjčky dle [anonymizována tři slova] [datum] ve výši 110 000 Kč, jak je patrné z oznámení schválení zápůjčky ke [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [číslo] ze dne 15. 4. 2019. Z dokladu o vyplacení zápůjčky je zřejmé, že žalobkyně dne 12. 4. 2019 zápůjčku ve výši 110 000 Kč vyplatila. Ze splátkového kalendáře ze dne 15. 4. 2019 pak vyplývá rozložení splátek a výše částky započtené na jistinu a na úrok u každé jednotlivé splátky.

6. Z [anonymizována čtyři slova] [číslo] soud zjistil, že žalovaní uhradili pouze dvě splátky, a to ve výši 5 130 Kč dne 10. 6. 2019 (16 dnů po splatnosti) a ve výši 5 130 Kč dne 31. 7. 2019 (36 dnů po splatnosti). 7. [anonymizováno] [číslo] vystavenou dne 26. 7. 2019, splatnou dne 5. 8. 2019 byla žalovaným vyměřena smluvní pokuta ve výši 8 % z výše splátky za období od 25. 6. 2019 do 11. 7. 2019 ve výši 410,40 Kč a ve výši 13 % z výše splátky za období od 11. 7. 2019 do 26. 7. 2019 ve výši 666,90 Kč, celkem tedy ve výši 1 077 Kč. [anonymizováno] [číslo] vystavenou dne 24. 9. 2019, splatnou dne 4. 10. 2019 byla žalovaným vyměřena smluvní pokuta ve výši 8 % z výše splátky za období od 25. 7. 2019 do 12. 8. 2019 ve výši 410,40 Kč, ve výši 13 % z výše splátky za období od 12. 8. 2019 do 26. 8. 2019 ve výši 666,90 Kč a ve výši 8 % z výše splátky za období od 25. 8. 2019 do 10. 9. 2019 ve výši 410,40 Kč, celkem tedy ve výši 1 480 Kč.

8. Z oznámení o zesplatnění ze dne 24. 9. 2019, adresovaných žalované 1) a žalované 2) plyne, že žalobkyně sdělila, že došlo k zesplatnění závazků ze smlouvy a vyzvala žalovanou 1) i žalovaného 2) - každého samostatným dopisem – k zaplacení nesplacené části zápůjčky, běžných úroků a smluvních pokut v celkové výši 300 104 Kč. Čestným prohlášením ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za žalovanou prohlásil, že v rámci interních pracovních postupů došlo k vygenerování a k odeslání těchto dopisů formou obyčejného psaní prostřednictvím hybridní pošty.

9. Z předžalobních výzev ze dne 29. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalované k úhradě závazků ze smlouvy v celkové výši 374 489 Kč a k úhradě běžící smluvní pokuty ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy. Tyto výzvy byly zaslány každému z žalovaných dne 30. 7. 2020, jak je patrno z poštovních podacích archů z uvedeného dne.

10. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně bezhotovostním způsobem poskytla žalovaným finanční prostředky ve výši 110 000 Kč, které se žalovaní zavázali žalobci vrátit v 60 měsíčních splátkách po 5 130 Kč. Žalované se zavázaly zaplatit za dobu trvání zápůjčky úrok v celkové výši 197 800 Kč. Žalovaní uhradili se zpožděním první dvě splátky zápůjčky a dále neuhradili ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ničeho.

11. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů: Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 věta první o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 553 odst. 1 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše zákonného úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Po podřazení skutkového stavu shora uvedeným citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

13. Mezi žalobkyní a žalovanými vznikl závazkový právní vztah ve formě smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. o.z., dle kterého se žalobkyně zavázala žalovaným poskytnout částku 110 000 Kč, aby ji užili a ve sjednaných splátkách vrátili. Žalobce svůj díl závazku splnil, když předmět zápůjčky žalovaným poskytl, žalovaní však podmínky smlouvy porušili, neboť ze zapůjčených peněz uhradili pouze dvě splátky v celkové výši 10 260 Kč a dále na svůj závazek ničeho nehradili. Žalovaní byli v průběhu řízení pasivní, netvrdili, že by svou smluvně převzatou povinnost splnili, netvrdili ani nedoložili jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok na vrácení zápůjčky vůči nim žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Soud proto návrhu žalobkyně na zaplacení nevrácené výše zápůjčky vyhověl. Za trvání smlouvy by žalovaní žalobkyni uhradili celkem částku 307 800 Kč. Toto je částka, kterou by bylo lze očekávat při řádném plnění smlouvy a na tuto částku má žalobkyně po odečtení částky 10 260 Kč, kterou žalovaní na svůj dluh uhradili, nárok.

14. Co do smluvní pokuty uplatněné žalobou, považuje soud nárok žalobce za nedůvodný.

15. Pokud se jedná o formulaci sankcí, tak jak jsou uvedena ve smlouvě, lze různé kombinování smluvních pokut považovat za neurčité a tudíž nulitní ujednání, neboť v podstatě jediné porušení smluvních povinností (neuhrazení splátky), je různým časovým ohraničením rozčleněno na vícero porušení smluvních ujednání a postihováno novými a dalšími smluvními pokutami, které se různě prolínají a kaskádují a nárok na ně vzniká automaticky, v podstatě jen plynutím času v řádu dnů bez jakékoliv ingerence či jakékoliv aktivity ze strany samotné žalobkyně. Soud proto k ujednáním o smluvní pokutě nepřihlédl, protože nelze s jistotou konstatovat, jakou výši smluvní pokuty má na porušení povinnosti žalovaných aplikovat, neboť se všechny vzájemně prolínají a soud má za to, že na jediné porušení smluvní povinnosti nelze aplikovat několikero smluvních pokut, tak jak to činí žalobkyně. Ujednání o smluvních pokutách proto považuje za neurčité a tudíž nulitní.

16. I kdyby soud neshledal ujednání o smluvní pokutě nulitní, musel by je považovat za absolutně neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Smlouva pro případ úhrady smluvní pokuty ve výši 8 % z každé neuhrazené splátky či její části 15 dnů po splatnosti, dalších 13 % z každé neuhrazené splátky či její částki 30 dnů splatnosti, automatické zesplatnění při prodlení 60 dnů, a to včetně celého sjednaného úroku za celou dobu, po kterou měl být úvěr splácen v kombinaci s povinností hradit do 10 dnů od zesplatnění úvěru smluvní pokutu 25 % vypočtenou z nové jistiny (tj. neuhrazené jistiny a úroku za 5 let trvání smlouvy) následovaná smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně. Na takto kaskádované a navyšované smluvní pokuty vzniká nárok přímo ze smlouvy, bez jakékoliv výzvy či aktivity žalobkyně. Takto koncipovaný požadavek na smluvní pokuty i za situace, že by nebyla nulitní, by byla v hrubém rozporu s dobrými mravy, ale i v rozporu se smyslem a účelem institutu smluvní pokuty.

17. Rozpor s dobrými mravy by bylo třeba posuzovat nikoliv izolovaně pouze co procentuální výše sjednané smluvní pokuty, ale i s ohledem na veškeré související okolnosti. Žalovaným byla zápůjčka poskytnuta dne 12. 4. 2019, žalovaní své závazky ze smlouvy plnili naposledy dne 31. 7. 2019 a k zesplatnění došlo dne 24. 9. 2019 a k zatížení smluvní pokutou ve výši 25 % došlo dne 25. 9. 2019. K tomuto dni tak dluh ze smlouvy činil 374 489 Kč, co že je částka, která 3,5násobně převyšuje částku původně zapůjčenou a jen smluvní pokuta činí téměř 77 tisíc korun, což je téměř 70 % částky původně zapůjčené, o běžící smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky 297 540 Kč nemluvě. Je tedy zřejmé, že takto navrstvené smluvní pokuty nebyly sjednány s cílem uhrazovacím, zajišťovací funkci zde plní jednatel žalované 1) v pozici spoludlužníka (tj. žalovaný 2/) a blankosměnka, maximálně tedy může plnit funkci sankční a motivační. Pro plnění této funkce však by však smluvní pokuta musela být přiměřená významu zajišťované povinnosti, aby nedocházeno k významné nerovnováze v právech a povinnostech stran. S ohledem na uvedené by tak soud ani při určitosti ujednání o smluvní pokutě, soudní ochranu subjektu, který evidentně poškozuje práva svých klientů, neposkytl. Žalobkyně jako právnická osoba s předmětem podnikání: poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, by měla profitovat z úroků spojených s poskytováním peněžních prostředků. S přihlédnutím ke kompilaci sankcí, které zapůjčenou částku několikanásobně zvýší, musí být žalobkyni více než zřejmé, že smluvní partner nebude mít na plnou úhradu několikanásobku zapůjčené jistiny. Profit ze smluvních sankcí, navíc bez jakékoliv aktivity ze strany žalobkyně, namísto z úroků zápůjčky/úvěru nelze tolerovat a považovat za souladný s dobrými mravy, a to ani přes porušování smluvních povinností strany žalované, která své závazky ze smlouvy neplní.

18. Neuhrazením smluvního závazku v plném rozsahu se žalovaní dostali do prodlení s placením peněžitého dluhu, čímž jim návazně vznikla povinnost k úhradě úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), který ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činí 10 %. Žalobkyni náleží i náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 297 540 Kč a v částce 174 244,58 Kč neúspěšná. Žalobkyně tak byla převážně úspěšná, a to z 63 %, její neúspěch tvořil 37 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu soud dospěl k závěru, že žalobkyně měla ve věci úspěch z 26 %. Soud proto uložil žalovaným, aby nahradili žalobkyni 26 % účelně vynaložených nákladů řízení z částky 74 506,80 Kč, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 23 590 Kč, dále v odměně za právní zastoupení dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., za 4 úkonu právní služby po 10 220 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, podání žaloby a účast při dvou jednáních soudu), čtyř režijních paušálů po 300 Kč, a DPH ve výši 21% z těchto částek (8 836,80 Kč). Náhrada nákladů řízení tedy celkem činí částku 17 136,60 Kč, kterou jsou žalovaní povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám jejího právní zástupkyně žalobkyně (§149 odst. 1 o.s.ř.). Náhradu za vyjádření k výzvě soudu soud nepřiznal, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady řízení, když skutečnosti uvedené ve vyjádření – doplnění žaloby měly být uvedeny již v samotné žalobě.