46 C 55/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa pro zaplacení 132 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 24 321 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 108 079 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 29 311 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 300 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 132 400 Kč. Svou žalobu zdůvodnil tím, že proti němu na základě usnesení [stát. instituce] ze dne [datum], čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], bylo zahájeno trestní stíhání pro přečin zpronevěry dle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Proti tomu to usnesení podal žalobce stížnost, která byla jako nedůvodná státním zástupcem zamítnuta. Trestní stíhání žalobce bylo následně ostře poznamenáno citelným osočování žalobce, kde bylo opakovaně tvrzeno, že když je povoláním taxikář, zajisté automobil odcizil on sám. Žalobci bylo dáváno za vinu, že si v době od 6. 8. do 15. 8. 2018 neoprávněně přisvojil vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka] patřící společnosti [právnická osoba], v hodnotě 270 000 Kč, od níž měl vozidlo svěřeno na základě leasingové smlouvy. Policejní orgán vyslechl manželku žalobce, které v tu dobu [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], vytěžil z kamerových záznamů automobil manželky, který odcizen nebyl a sledoval, kde se manželka žalobce s jejím vozidlem vyskytovala v období od 5. 8. do 15. 8. 2018. Policejní orgán od počátku obviňoval žalobce a nebral v úvahu, že automobil odcizil neznámý pachatel. Žalobce podal dne [datum] návrh na zastavení trestního stíhání, který byl zamítnut. Dne 18. 7. 2019 došlo ke změně právní kvalifikace skutku na pokus o přečin pojistného podvodu dle § 21 odst. 2 ve spojení s § 210 odst. 2, 4 trestního zákoníku. Dne 14. 11. 2020 byla podána obžaloba a dne 25. 11. 2019 byl vydán trestní příkaz, proti němuž žalobce podal odpor. Dne [datum] byl při hlavním líčení vyhlášení rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. a) trestního řádu. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce tak v důsledku nezákonného trestního stíhání požaduje náhradu škody v podobě náhrady nákladů obhajoby ve výši 32 400 Kč a náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč. Nemajetková újma spočívá v tom, že žalobce byl stíhán pro skutek, který se nestal, žalobce byl obviňován, že je taxikář a nebyl brán zřetel, že vozidlo odcizil neznámý pachatel. Z důvodu této diskriminace ze strany [anonymizováno] nebylo vynaloženo úsilí o dopadení pachatele. Usnesení o zahájení trestního stíhání i trestní stíhání trpělo vadami postupu, když byly vytěženy kamerové záznamy automobilu manželky jako důkaz, ačkoliv tyto s vyšetřováním nesouvisely. [stát. instituce] poškodila žalobce tím, že kontaktovala jeho smluvního partnera a žádala jej o součinnost, čímž byl žalobce v jeho očích poškozen, což ho také společensky zasáhlo.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Dále uvedla, že u ní žalobce svůj nárok předběžně uplatnil z důvodů popsaných v žalobě podáním ze dne [datum]. Žalovaná nárok projednala stanoviskem ze dne 28. 6. 2021. Dne 30. 4. 2021 byl žalobce v rámci předběžného projednání nároku vyzván žalovanou k doložení faktur či potvrzení o úhradě nákladů obhajoby, této výzvě však nevyhověl, žádost proto byla zamítnuta. Pokud se jedná o nemajetkovou újmu, která měla spočívat především v zásahu do společenské a profesní sféry, žalovaná konstatovala, že došlo k porušení práva a zároveň se omluvila. K poskytnutí finančního zadostiučinění nepřistoupila, neboť nárok nebyl podložen žádnými důkazy. K žalobcově námitce o vadách řízení spočívajících ve vytěžení videozáznamů o pohybu manželky žalobce odkázal na rozsudek, z nějž je zřejmé, že žalobce minimálně 13. 8. 2018 vozidlo řídil žalobce a 14. 8. 2018 se telefon žalobce pohybuje shodně s vozidlem manželky, z čehož vyplývá, že byly kamerové záznamy vytěžovány z důvodu zjištění pohybu žalobce, kdy zjištění získaná z těchto záznamů byla v rozporu s výpovědí žalobce, který trestný čin oznámil. Žalovaná má za to, že [anonymizováno] se nedopustili žádného excesivního či dokonce diskriminačního jednání vůči žalobce v souvislosti s jeho povoláním taxikáře. Naopak žalovaná zastává názor, že si žalobce přivodil trestní stíhání sám, když v rámci vyšetřování krádeže vozidla, měnil výpověď, kdy mimo jiné uváděl, že byl na dovolené a vozidlo nechal doma, ačkoliv jej v daném období užíval. Až na základě změn svých výpovědí a jejich rozporem s ostatními důkazy bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání. Z uvedeného žalovaná dovodila výjimku z odpovědnosti státu a žalobou uplatněný nárok považovala za nedůvodný.

3. K výzvě soudu žalobce doplnil svou žalobu o konkrétní zásahy tak, že uvedl, že trestní stíhání zasáhlo do jeho pracovního života, neboť policejní orgán kontaktoval smluvního partnera žalobce, společnosti [právnická osoba], a žádala jí o součinnost. Zástupci a někteří zaměstnanci a spolupracující osoby [právnická osoba] věděli o tom, že žalobce je stíhán, a i pro jaký trestný čin, což žalobce poškodilo, neboť jednak musel situaci vysvětlovat, jednak některé osoby s ním nemluvili nebo se s různými výmluvami žalobci vyhýbali, vedení společnosti bylo po nějakou dobu odtažité, byla narušena důvěra mezi žalobcem a jeho kolegy. Další zásah spočíval v urážlivém přístupu policejního orgánu, který např. v usnesení o zahájení trestního stíhání uvedl, že došlo k trestnému činu zpronevěry ze strany žalobce, protože je taxikář a proto dle policie došlo ze strany žalobce k „ odcizení automobilu“. Tímto bylo zasaženo do osobnostních práv žalobce, neboť je tím v podstatě řečeno, že pokud by byl odcizen automobil jiné osobě než taxikáři, nezahájila by [anonymizováno] proti osobě, která nahlásí krádež svého vozu, trestní stíhání. Zásah žalobce spatřuje také v tom, že [anonymizováno] vyslýchala manželku, které v té době [anonymizováno] [role v řízení] a tím jí vystavovala stresu a dalším nepříjemným situacím a také sledovala její vozidlo, čímž zasáhla do jejích osobnostních práv. Trestním stíháním bylo poškozeno i osobnostní právo žalobce, tím, že pojišťovna [anonymizováno] odmítá vyplatit pojistné plnění z pojistné události. Žalobce požádal [anonymizováno] o součinnost, která nebyla poskytnuta s tím, nechť se žalobce obrátí na řízení občanskoprávní. Žalobce je tak nucen pojišťovnu žalovat a vystavovat se dalšímu stresu a vynakládat další prostředky na právní zastoupení.

4. Žalovaná v reakci na doplnění žaloby uvedla, že nemajetková újma osob blízkých žalobci, v tomto případě jeho manželky, není předmětem odškodňovacího řízení. Žalovaná neodpovídá ani za postup soukromých osob, a tím ani postup pojišťovny [anonymizováno].

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Z podání žalobce ze dne [datum] je zřejmé, že se obrátil na žalovanou se svým nárokem na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Tuto vyčíslil částkou 32 400 Kč za náklady vynaložené na zvoleného obhájce a 100 000 Kč představující nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním před [název soudu], sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná přípisem ze dne [datum] potvrdila doručení podání žalobce dne [datum].

7. Stanoviskem ze dne [datum] žalovaná nepřiznala náhradu majetkové škody, neboť ani přes výzvu soudu žalobce nedoložil faktury či potvrzení o úhradách, žalovaná tak neměla vznik škody za prokázaný. Pokud se jedná o nemajetkovou újmu, žalovaná uvedla, že tvrzené zásahy nejsou podloženy žádným důkazem, který by jejich existenci prokazoval, vycházet lze tudíž jen z„ paušálních“ zásahů, které každé trestní stíhání vyvolá u každé stíhané osoby. Žalovaná však konstatovala, že v řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] došlo vedením trestního řízení k porušení práv žalobce a za tento zásah se žalovaná omluvila. 8. [anonymizováno 5 slov] [část Prahy] [anonymizováno], [spisová značka] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [datum] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [ustanovení pr. předpisu]. [role v řízení] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [IČO] [anonymizována dvě slova] [částka], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova]: [spisová značka], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [část obce], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova], [registrační značka] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [údaj o čase] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [údaj o čase] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [obec a číslo], [anonymizováno] [ulice] [číslo] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [datum] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [pojišťovna], [IČO] [anonymizována tři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [pojišťovna], [IČO], [anonymizována dvě slova] [adresa], [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [anonymizována čtyři slova]. [role v řízení] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizováno] [právnická osoba], [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [částka] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova]. [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována čtyři slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu]. [anonymizována čtyři slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [částka] [anonymizována tři slova] [částka]). [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [datum], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [ustanovení pr. předpisu]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [datum]. [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [datum], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [datum]. [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [datum].

9. Svědkyně [jméno] [příjmení], manželka žalobce, v rámci svého výslechu uvedla, že manžel byl obviněn a pourážen policií, dle které si žalobce ukradl vozidlo sám, protože je taxikář. Toto mu sdělili někdy na jaře 2019. Stíhání byla pro rodinu stresová záležitost, svědkyně měla v tu dobu [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována dvě slova], k tomu obvinili manžela, který nic neudělal, manželé se hádali kvůli malichernostem, žalobce byl nervózní. K bližšímu dotazu svědkyně uvedla, že [role v řízení] [anonymizováno] v červenci [číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok]. Sama svědkyně byla vyslýchána dvakrát (k tomu zástupkyně žalobce upřesnila, že se jednalo o výslechy dne [datum] a [datum]), u soudu vyslýchána nebyla, následně se dozvěděla, že bylo její vozidlo sledováno, museli koupit nové vozidlo a současně splácet leasing z odcizeného vozidla a platit náklady obhajoby.

10. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] je patrné, že pojišťovna na základě uplatněného nároku provedla šetření a dospěla k závěru, že ze spisové dokumentace vyplývá, že žalobce provozoval vozidlo v době, ve které mělo být již odcizeno. Pojišťovna tak nemá za prokázané, že k odcizení vůbec došlo, přičemž tento závěr byl učiněn v souladu se získanými podklady od [obec] [anonymizováno] a soudu. Vzhledem k tomu, že nebyla splněna podmínka odcizení, událost je nelikvidní a nárok žalobce na náhradu škody odmítla.

11. Z podání zástupkyně žalobce ze dne [datum] adresovaného [anonymizována tři slova], nazvaného Věc: žádost o proplacení škodné události č. [částka] z havarijního pojištění vozidla plyne, že pojišťovna byla vyzvána k náhradě škody. Bylo zdůrazněno, že žalobce byl zproštěn obžaloby s právní mocí dne [datum], žalobce vozidlo nikam neodvezl a muselo tedy dojít k odcizení vozidla neznámým pachatelem.

12. Z podání zástupkyně žalobce ze dne [datum] adresovaného [stát. instituce] je zřejmé, že v zastoupení žalobce požádala o součinnost při komunikaci s [anonymizována dvě slova], neboť pojišťovna argumentuje tím, že nebylo prokázáno, že vůbec došlo k odcizení pojištěného vozidla, ačkoliv zcela jasně došlo k odcizení neznámým pachatelem. S ohledem na uvedené byla [stát. instituce] požádána o vyhotovení stanoviska pro zmíněnou pojišťovnu. Policie ve své odpovědi ze dne [datum] uvedla, že nemá oprávnění zasahovat jakýmkoli způsobem do již skončeného trestního řízení. [anonymizována dvě slova] zjevně obdržela rozsudek a je čistě na jejich rozhodnutí, jak budou následně postupovat. Nejedná se již o trestněprávní věc, ale o věc občanskoprávní, ve které policejní orgán nemůže pomoci.

13. Svědek [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [právnická osoba], v rámci svého výslechu uvedl, že si žalobce nevybavuje, má pod sebou [číslo] [anonymizováno]. Něco možná zaslechl, ale neuměl časově zařadit ani sdělit, zda se jedná o případ žalobce. Na to, zda v případě žalobce poskytoval součinnost, si nepamatoval, a nevybavil si jí ani poté, co jej soud nechal do žádosti policie a jeho odpovědi nahlédnout. Pouze uvedl, že poštu z datové schránky vybírá a připravuje sekretářka a on odpovědi podepisuje. Dotazy od policie řeší věcně, vyřídí jej, žádné negativní postoje v něm dotazy na taxikáře nezanechávají. Dotazů od policie dostává poměrně hodně, díky GPS systému dopomohli k odhalení i několika vrahů. Když přijde dotaz, není co se dělo a snaží se poskytnout policii informace poctivě. Je mu známa praxe někteří taxikáři, kteří nabourali auto, zašantročili, protože nebyli s to platit leasing, nicméně toto zaslechl z konkurenčního prostředí. Taxikáři pod [anonymizováno] mají finanční zázemí, ale je možné že policie na toto vnímá jako standardní chování řidičů. Co se týká kolegiality mezi taxikáři, jsou buď tací, někteří se vrací na stanoviště, ať už oficiální či neoficiální, např. na benzinkách 14. K nároku na náhradu škody v podobě náhrady nákladů obhajoby soud z citovaného spisu provedl následující listiny, z nichž zjistil následující: Z plné moci ze dne [datum] plyne, že žalobce zmocnil ke svému obhajování v naříkané trestní věci advokátku [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ze stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] a doplnění stížnosti ze dne [datum], plyne, že obhájkyně za žalobce uplatnila tyto opravné prostředky proti usnesení o zahájení trestního stíhání Z protokolu o výslechu obviněného ze dne [datum], že se výslechu žalobce účastnila i jeho obhájkyně v čase od 9:20 do 9:

34. Téhož dne nahlížela do spisu od 9:44 do 10:05, jenž si v kompletní podobě nafotila na telefon, jak je patrné z protokolu o nahlédnutí do trestního spisu Ze záznamu o nahlídnutí do trestního spisu ze dne [datum] je zřejmé, že obhájkyně od 11:35 do 11:50 nahlížela do spisu a byly jí k její žádosti poskytnuty kopie dat v elektronické podobě na její flash disc. Z podání učiněného obhájkyní žalobce dne [datum] plyne, že tato v zastoupení žalobce podala policejnímu orgánu návrh na zastavení řízení. Ze záznamu o prostudování spisu ze dne [datum] plyne, že obhájkyni žalobce byl ve smyslu § 166 odst. 1 trestního řádu předložen k prostudování trestní spis a byla poučena o právu navrhnout doplnění vyšetřování. Prostudování trvalo od 8:30 do 8:

52. Ze záznamu o nahlížení do spisu ze dne [datum] a substituční plné moci ze dne [datum] je patrné, že obhájkyně žalobce zmocnila k nahlédnutí do spisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která do spisu nahlížena v čase od 10:17 do 10:52 a pořídila kopii DVD Z podání ze dne [datum] plyne, že obhájkyně žalobce podala v jeho zastoupení odpor proti trestnímu příkazu ze dne [datum]. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] je patrné, že obhájkyně žalobce se tohoto účastnila v čase od 8:30 do 9:15 Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] plyne, že obhájkyně žalobce byla přítomna hlavnímu líčení v čase od 9:15 do 10:20.

15. Ze záznamů o poradě s obhájcem pořízených dne [datum], opatřených podpisem žalobce uvedl, že se dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a [datum] účastnil porad s obhájkyní [anonymizováno] [jméno] [příjmení]

16. Z rukou pořízených poznámek obhájkyně žalobce z advokátního spisu ze dne [datum] plyne, trvala porada od 10 do 11:15, v němž je uvedeno, jaké důkazy byly dodány, bylo vysvětleno doplnění stížnosti a dále jsou zde další poznámky v bodech vztahující se k trestní věci.

17. Z poznámek ze dne [datum] vyplývá, že se porada měla konat od 12:30 do 13:40, [anonymizováno] měla trvat na jeho vině protože je taxikář a obsahem bylo podání návrhu na zastavení trestního stíhání a další možný postup 18. V poznámkách z porady ze [datum] není uvedena délka, obsahem porady bylo nahlížení do spisu, vysvětlení dalšího postupu, záznamy z mobilní komunikace 19. Z poznámek z porady ze dne [datum] vyplývá, že trvala od 18:30 do 19:30 a byl zde probírán doručený trestní příkaz, možnost podat odpor, včetně vysvětlení, co je trestní příkaz, odpor a rozsudek, nařízení hlavního líčení a zda chce vypovídat 20. V poznámkách z porady ze [datum] není uvedena délka, obsahem porady byl výslech žalobce před soudem, doplnění výpovědi a případný návrh na výslech manželky 21. Z poznámek z porady ze dne [datum] nevyplývá její trvání, nicméně probírána zde byla případná výpověď manželky, případně návrh na výpověď [příjmení], přehrání kamerových záznamů, žádat o vysvětlení, proč nebyl sledován ukradený vůz.

22. Z faktury [číslo] [rok] vystavené dne [datum] obhájkyní žalobce, splatné [datum], znějící na částku 9 000 Kč, faktury [číslo] [rok] ze dne [datum] splatné [datum] na částku 15 000 Kč a faktury [číslo] ze dne [datum] splatné [datum] znějící na částku 8 300 Kč, vyplývá výše služeb účtovaných žalobci.

23. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Co se týče listinných důkazů, byla ze strany žalované zpochybňována výpovědní hodnota záznamů o poradě s klientem, které nebyly podepsány obhájkyní, ale samotným žalobcem. Taktéž byly zpochybněny ručně psané poznámky z advokátního spisu. Soud se ztotožňuje s názorem žalované, že záznam z jednání by měl být pořízen samotnou obhájkyní. Záznamy navíc byly pořízeny dodatečně, jak je patrno z jejich datace, přisuzoval jim proto hodnotu pouze podpůrnou. Na druhou stranu nemá pochyby o tom, že ručně pořízené poznámky obhájkyně souvisí s naříkaným případem a svědčí o tom, že porady žalobce s jeho obhájkyní skutečně proběhly. Ostatní listinné důkazy nebyly zpochybněny a soud nemá důvod z nich nevycházet, nebo jim přisuzovat nižší hodnotu. Co se týče svědecké výpovědi žalobkyně, soud hodnotil, že se jedná o výslech osoby blízké žalobci. Svědkyni nelze vytknout, že by a priori vypovídala nepravdivě, nicméně jistá ostražitost před dotazy byla z její výpovědi patrná. Na dotaz, zda s někým hovořila o tom, jak vypovídat u jednání odpověděla, že hovořila s manželem a s jeho zástupkyní a pak naopak rozpravu se zástupkyní žalobce popřela s tím, že se jedná o zástupkyni žalobce, nikoliv její. V zásadě v rámci výslechu uvedla, že žalobce byl stíhán proto, že je taxikář, což ve zjednodušené podobě akcentovala zástupkyně žalobce od počátku řízení ve svých vyjádřeních, totožná poznámka je uvedena i v poznámkách z uskutečněných porad, je v ní tudíž patrný„ rukopis“ zástupkyně žalobce, což soud zohlednil a bral v potaz ve výpovědi svědkyně, dle níž mělo dojít k pourážení žalobce pro jeho povolání. Soud však v obecné rovině neměl důvod z její výpovědi nevycházet, nicméně k výše uvedené tendenčnosti přihlížel. Naopak výpověď svědka [jméno] [příjmení] byla zcela spontánní, nezaujatá, na žalobce a jeho kauzu si nevzpomínal, neměl důvod tak důvod vypovídat nepravdivě či zaujatě, soud tak jeho výpověď považuje za plně věrohodnou.

24. Na základě uvedených zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce byl na základě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] stíhán pro přečin zpronevěry dle § 2016 1, 3 trestního zákoníku Trestní stíhání bylo skončeno dne [datum], kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek. Žalobce se podáním ze dne [datum] obrátil na žalovanou se svým nárokem na náhradu újmy, kterou vyčíslil částkou celkem 132 400 Kč, spočívající v náhradě nákladů obhajoby a náhradě nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím. Žalobce doložil zaplacení nákladů obhajoby [anonymizováno] [příjmení], ve výši celkem 32 300 Kč. Žalovaná na náhradě nákladů obhajoby nepřiznala ničeho, pokud se týká odčinění nemajetkové újmy, konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí, za které se omluvila, relutární odškodnění přiznáno nebylo.

25. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení právních předpisů Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným předním postupem (dále jen„ zákon“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2, se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odst. 3, v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

26. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. <b>K nároku na poskytnutí nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím a náhradě ušlého výdělku:</b> 27. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně)„ ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona„ nezákonným“ a zakládá proto dle soudu nárok na náhradu škody v právním režimu zákona. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usneseními o zahájení trestního stíhání je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu zákona jako s nezákonným rozhodnutím.

28. Odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí je nezpochybnitelný. Žalobce byl, jak je zřejmé z výsledku trestního stíhání, nezákonně trestně stíhán pro přečin zpronevěry dle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku, následně překvalifikovaným na pokus přečinu pojistného podvodu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 210 odst. 2, 4 trestního zákoníku a byl obžaloby pravomocně zproštěn.

29. V souvislosti s žalobcem tvrzeným vznikem nemajetkové újmy soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. 122/2012 a dostupný jako ostatní zde uvedená rozhodnutí NS na stránkách www.nsoud.cz, dle kterého je třeba vycházet z toho, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona, jež je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem a jež tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení výše zadostiučinění, či jeho formy, vychází především z povahy trestní věci, délky trestního stíhání a především z dopadů trestního stíhání do osobností sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Skutkové vymezení újmy způsobené nezákonným rozhodnutím je významné i z hlediska dokazování, neboť zatímco při nesprávném úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení se újma na straně poškozeného presumuje, musí být újma založená jinou skutečností prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2555/2010). V rozsudku ze dne 16.9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, pak Nejvyšší soud konstatoval:„ Jak bylo již shora naznačeno, v souvislosti s prokazováním vzniku nemajetkové újmy je nesprávnou úvaha odvolacího soudu, že„ sama existence rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, zakládá vyvratitelnou domněnku, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma“. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem (např. rozhodnutím zrušeným pro nezákonnost) tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce (např. práva na rodinný život), a vznik nemajetkové újmy (představované např. úzkostí, nepohodlím, nejistotou) vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk.“ 30. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním, ve shodě se závěry učiněnými Nejvyšším soudem ve zmíněném již rozsudku ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, je třeba vycházet z následujících kritérií významných z hlediska vzniku a intenzity nemajetkové újmy způsobené žalobci nezákonným trestním stíháním na: a) délku trestního stíhání b) povahu trestní věci c) dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce d) okolnosti, za nichž ke vzniku nemajetkové újmy u žalobce došlo.

31. Trestní řízení žalobce trvalo od 10. 5. 2019, kdy mu bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 6. 5. 2019 až do 10. 3. 2020, kdy nabyl zprošťující rozsudek právní moci. Celkem tak trestní řízení trvalo 10 měsíců.

32. Pokud jde o povahu trestní věci, že žalobce byl stíhán pro spáchání přečinu pro přečin zpronevěry dle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku, který byl překvalifikován na pokus přečinu pojistného podvodu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 210 odst. 2, 4 trestního zákoníku, za což mu hrozil trest 1 rok až 5 let. Jednalo se obvinění z majetkového trestného činu, míra společenského odsouzení za tento trestný čin není vysoká jako je tomu např. u trestných činů proti životu a zdraví.

33. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že samotné konstatování nezákonnosti trestního stíhání a omluva, které se žalobci od žalované dostalo, se soudu s přihlédnutím ke shora vyloženým okolnostem trestního stíhání jeví jako dostačující. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.6. 2012, sp.zn. 30 Cdo 2813/2011 forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. Přiznání zadostiučinění formou konstatování, že bylo vydáno nezákonné rozhodnutí a omluva žalované je v souladu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. V této souvislosti nutno zdůraznit, že nic než zmírnění frustrace trestním stíháním vytrpěné se žalobci stejně dostat nemůže – úplné odčinění (reparace) negativních prožitků, jež jsou spojeny s trestním stíháním žalobce, není již z povahy věci možné, a to jistě ani poskytnutím relutárního odškodnění.

34. Zadostiučinění poskytnuté již žalovanou odůvodňuje zásahy do života žalobce. Pokud se jedná o zásah do pracovní sféry žalobce, tento byl vyvrácen výslechem dispečera, který uvedl, že si žalobce nevybavuje, což je při cca 700-800 taxikářích, s nimiž spolupracoval, docela pochopitelné. Co se týká vyřizování žádostí policie, jedná se pro něj o běžnou agendu, dotazy chodí často. Navíc nelze přehlédnout, že oba dotazy policie na dispečink [právnická osoba], přišly ještě před zahájením trestního stíhání. První následoval oznámení žalobce o odcizení vozu a ve druhém, z února 2019, je uvedeno, že dotaz je činěn v souvislosti s šetřením krádeže vozu. Jakákoliv difamace žalobce z nich není patrná, svědek danou skutečnost nikde nešířil. Soud tak neuvěřil, že by se o trestním stíhání dozvěděli kolegové žalobce a neuvěřil ani tomu, že jej dotazy policejního orgánu mohly jakkoliv poškodit. Soud neshledal ani urážlivost usnesení o zahájení trestního stíhání. V rámci řízení bylo často opakováno, že„ žalobce, protože je taxikář, si měl vozidlo ´odcizit´sám“. To však soud považuje za výrazně zjednodušenou, ba přímo zkreslenou definici skutku, který byl žalobci kladen za vinu. Taktéž újma, která měla být žalobci způsobena tím, že ukradené vozidlo nebylo nalezeno, byť ji může žalobce pociťovat, s nezákonným rozhodnutím nijak nesouvisí. Byly-li zmiňovány výslechy manželky žalobce, které vnášeli do rodiny nepohodu, lze připustit, že tyto byly nepříjemné, ale ani ty nelze dávat do souvislosti s trestním stíháním žalobce. První z nich byl proveden ihned po oznámení odcizení vozidla a druhá proto, že se výpovědi rozcházely. Oba se také odehrály ještě před zahájením trestního stíhání. Taktéž [anonymizována dvě slova] žalobce po [anonymizována dvě slova] je sice smutnou a choulostivou rodinnou ztrátou, ovšem i tato předcházela zahájení trestního stíhání, když k [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok]. Soud nespatřuje ani zásah do práv žalobce v podobě sledování vozu jeho manželky. Stanovení vyšetřovacích verzí a jejich následné prověřování je plně v kompetenci policejního orgánu, popř. státního zástupce a v rámci prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu, se nejedná o postup vymykající se běžným postupům. Nehledě na to, se nejedná o zásah do práv žalobce v důsledku žalovaného titulu. Státu taktéž nelze klást k tíži postup [právnická osoba], byť i tuto žalobce vnímá úkorně. Stát neodpovídá za to, jakým způsobem pojišťovna přistoupila k likvidaci hlášené škody. Pokud se jedná drobné rodinné roztržky z malicherných důvodů, nervozitu a stres, tyto pociťuje každá trestně stíhaná osoba, zvláště za situace, kdy se stíhání ukáže být lichým. Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08). V případě žalobce soud dospěl k závěru, že přiznání finančního zadostiučinění není na místě. V této souvislosti nutno zdůraznit, že nic než zmírnění frustrace trestním stíháním vytrpěné se žalobci stejně dostat nemůže – úplné odčinění (reparace) negativních prožitků, jež žalobci trestní stíhání přineslo, totiž není již z povahy věci možné, a to ani poskytnutím relutární satisfakce. Jak výše vyloženo, trestní stíhání trvalo 10 měsíců, do rodinného života žalobce významným způsobem nezasáhlo. V řízení byly vyvráceny zásahy do pracovního života žalobce a skutečnost, že by byl žalobce diskriminován v důsledku svého povolání, bylo vyvoláno zjednodušením či zkreslením stíhaného skutku. Zásahy do práv žalobce, k nimž v důsledku trestního stíhání, které nelze považovat za intenzivní ani dlouhodobé, je tak žalovanou poskytnuté zadostiučinění odpovídající.

35. S přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, se soud zabýval i případy odškodnění srovnatelnými s věcí žalobce. Zde soud provedl srovnání s rozhodnutími zdejšího soudu ve věcech [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] [anonymizováno] [spisová značka].

36. V prvém případě byla poškozená stíhána 11 měsíců pro přečin podvodu dle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku ve stádiu pokusu, byla ohrožena trestní sazbou 1-5 let, poškozená neprokázala zásahy do své osobnostní sféry způsobené trestním stíháním a omluva poskytnutá žalovanou byla shledána dostatečnou. Společným rysem tohoto řízení s řízením žalobce spočívá v tom, že v obou případech se o majetkovou trestnou činnost se stejnou trestní sazbou a trestní stíhání bylo téměř totožně dlouhé. Ve srovnávané věci byly prokázány zásahy do sféry poškozené, v případě žalobce se jednalo o zásahy, které pociťuje každá trestně stíhaná osoba.

37. Ve druhém případě byla poškozená stíhána 2,5 měsíce pro trestný čin podvodu dle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku ve stádiu pokusu, byla ohrožena trestní sazbou 1-5 let. Poškozená měla problémy v zaměstnání. V důsledku velkého tlaku, který na ni byl vyvíjen, opustila práci v České televizi, nestihla vykonat státní závěrečné zkoušky v termínu, nemohla být přijata na navazující magisterské studium, kam se dostala až o rok později, došlo k rozpadu partnerského vztahu po 4 letech. Poškozená měla před trestním stíháním zdravotní problémy, obávala se, aby se nevrátily, trpí následky prožitého stresu v podobě zažívacích potíží, problémů se spánkem a dlouhodobě se léčí na neurologickém oddělení. U poškozené tak došlo ke změně zaměstnání, finančnímu propadu, rozbití přátelských a kamarádských vztahů u původního zaměstnavatele a řízení se dostalo do fáze vydání usnesení o zahájení trestního stíhání. Poškozené bylo přiznáno zadostiučinění v částce 10 000 Kč. V tomto případě byla poškozená stíhána za majetkový trestný čin se stejnou sazbou, stíhání bylo několikásobně kratší a nedošlo do fáze řízení před soudem, ovšem zásahy do osobnostních sfér byly ve srovnání s žalobcem výrazné.

38. Ve třetím případě řízení trvalo přes 1 rok, poškozený byl stíhán pro trestný čin pojistného podvodu dle § 210 odst. 1, 4 písm. c) trestního zákoníku ve spolupachatelství. Byl ohrožen trestem 1-5 let. Poškozený musel odmítat zakázky, nebyl schopen se na ně soustředit, nevěnoval se otcovským povinnostem na 100 %, trpěl nespavostí, stresem, pocity zoufalství, beznaděje, ztrátou jistoty, radosti ze života, podstoupil biorezonanci. Byl odsouzen trestním příkazem, trestní stíhání bylo zahájeno až 5 let po tvrzeném spáchání skutku. Poškozenému bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 30 000 Kč. S případem žalobce je srovnávaný případ obdobný svou délkou, trestným činem i trestní sazbou a také tím, že bylo rozhodnuto trestním příkazem o vině a trestu. Ve srovnávaném případě však došlo k významným zásahům do pracovního a osobního života poškozeného. K takové míře zásahu u žalobce nedošlo.

39. Ve čtvrtém případě byla poškozená trestně stíhána pro přečin podvodu dle § 2019 odst. 1, 3 trestního zákoníku, trestní stíhání trvalo 11 měsíců a poškozený byl ohrožen sazbou 1-5 let. K narušení rodinných vztahů nedošlo, poškozená byla bezúhonná, stíhání jí mohlo způsobit zásah do jejích osobnostních práv, žalovaná konstatovala porušení práva, které bylo soudem shledáno dostatečným. Soud má za to, že tento případ vykazuje nejvíce shodných rysů s případem žalobce, a to jak délkou trestního stíhání, typem trestné činnosti, tak zásahy do práv poškozené i žalobce.

40. S přihlédnutím k případům odškodnění srovnatelnými s věcí žalobce soud dospěl k závěru, že morální zadostiučinění poskytnuté žalovanou je dostatečné, odpovídá prokázaným zásahům do osobní sféry žalobce a nijak nevybočuje z přiznávaného odškodnění v obdobných případech, žalobu proto co do požadavku na náhradu nemajetkové újmy v částce 100 000 Kč zamítl. <b>K nároku na poskytnutí majetkové škody způsobené nezákonným rozhodnutím v podobě náhrady nákladů obhajoby:</b> 41. Žalovaná nepřiznala žalobci na náhradu nákladů obhajoby ničeho.

42. Žalobce požadoval náhradu za přípravu a převzetí obhajoby, k níž došlo dne [datum], jak je patrno z plné moci založené obhájkyní žalobce do trestního spisu, tento úkon proto soud považuje za důvodný a účelný a dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) a žalobci náleží náhrada v částce 1 800 Kč. Žalobce požadoval náhradu za podání stížnosti, kterou soud shledává důvodnou, ovšem přiznána byla pouze odměna v poloviční výši dle § 11 odst. 3 ve spojení § 11 odst. 2 písm. c) AT, tj. v částce 1 800 Kč Soud dále přiznal odměnu za poradu konanou dne [datum], když z provedeného dokazování bylo zjištěno, že tato trvala více než hodinu a bylo na ní probíráno doplnění stížnosti, které bylo podáno následně dne [datum] a další otázky trestního stíhání. Soud tak považuje poradu za účelnou a považuje odměnu ve výši 1 800 Kč dle § 11 odst. 1 písm. c) AT za oprávněnou. Obhájkyně se účastnila výslechu žalobce dne [datum] v čase od 9:20 do 9:

34. Následně nahlížela do spisu od 9:44 do 10:

5. Soud za tyto úkonu přiznal odměnu jako za jediný úkon. Pokud obhájkyně využila své přítomnosti a nahlédla do spisu, přičemž dohromady i s výslechem toto činilo 45 minut, soud nevidí důvod, přiznávat odměnu jako za 2 úkony, ale považuje obojí za úkon jediný, za což náleží odměna ve výši 1 800 Kč dle § 11 odst. 1 písm. e) AT spočívající v účasti při úkonech soudu nepřesahující 2 hodiny. Nahlížení do spisu, které se konalo dne [datum], nepovažuje soud za účelné, když do spisu bylo nahlíženo před několika dny a odměna za tento nenáleží. Za poradu konanou dne [datum] soud odměnu nepřiznal, protože její konání bylo dokládáno pouze žalobcem podepsaným záznamem, nicméně z žádného důkazu nevyplývala ani délka ani obsah této porady. Soud tak má za to, že za ni náhrada za ni nenáleží. Nárok na náhradu za prostudování spisu ze dne [datum] plyne z § 11 odst. 1 písm. f) AT, obhájkyně se úkonu účastnila a nárok ve výši 1 800 Kč je tak oprávněný. Pokud se jedná o poradu konanou dne [datum] tuto soud považuje za účelnou, trvala déle než jednu hodinu a byla zde projednávána mj. i možnost navrhnout zastavení řízení, náhrada ve výši 1 800 Kč dle § 11 odst. 1 písm. c) AT je tak oprávněná. Dne [datum] byl podán návrh na zastavení řízení, za nějž však náleží odměna pouze ve výši 1/2 ve smyslu § 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. c) AT, tj. náhrada je důvodná co do částky 900 Kč. Soud nepřiznal náhradu za další poradu s klientem konanou dne [datum], neboť z ní není patrna délka jejího konání a náhradu za ni soud nepřiznal. Soud taktéž přiznal odměnu za nahlížení do spisu dne [datum] a podání odporu, za které náleží odměna ve výši 2 x 1 800 Kč. Porada konaná dne [datum] nepřesáhla jednu hodinu, odměna dle § 11 odst. 1 písm. c) AT za ni proto nenáleží. Soud dále přiznal odměnu za účast při hlavních líčeních konaných dne [datum] v čase od 8:30 do 9:15 a dne [datum] v čase od 9:15 do 10:20, a to vždy po 1 800 Kč dle § 11 odst. 1 písm. g) AT Dále má soud za to, že za porady uskutečněné dne [datum] a [datum] náleží odměna jako za jeden úkon. Tyto porady předcházeli hlavním líčením, nicméně z předložených důkazů nevyplývá jejich délka, soudu se však jeví spravedlivé za ně odměnu (byť jako za jediný úkon) ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) AT přiznat.

43. Z uvedeného je patrné, že soud shledal důvodným přiznání náhrady 10 úkonů právní služby á 1 800 Kč a 2 úkony v sazbě poloviční, tj. 900 Kč. K tomuto náleží též paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 AT ve výši 300 Kč za každý z 12 úkonů. Celkem tak žalobci na náhradě škody z důvodu účelně vynaložených nákladů obhajoby náleží částka 24 321 Kč, kterou soud ve výroku I. přiznal.

23. Lhůtu k plnění soud stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

24. O nákladech řízení proto soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

25. Náklady žalobce jsou představovány soudním poplatkem za žalobu ve výši 4000 Kč a nákladů na právní zastoupení. Odměnu advokáta soud určil dle AT. Žalobce byl v řízení úspěšný co do částky 74321 Kč (50 000 + 24 321) a co do částky 8 079 Kč neúspěšný. Žalovaná poskytla žalobci zadostiučinění nemajetkovou újmu, ovšem až po podání žaloby, což je třeba považovat za její neúspěch. Úspěch žalobce činil 90,2 %, neúspěch 9,8%. Při tarifní hodnotě sporu 8 240 Kč soud vyšel z odměny 4 410 Kč za jeden úkon právní služby (§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Advokátka provedl 5 úkonů právní služby: převzetí a příprava věci, podání žaloby, doplnění, účast při jednání dne [datum] a [datum], za další jednání soud odměnu nepřiznal, neboť konání jednání bylo zapříčiněno jejím opomenutím důkazů. Zástupkyni tak náleží též 5 režijních paušálů á 300 Kč dle § 13 odst. 1,4 AT a 21 % DPH ve výši 4 945,50 Kč Celkem je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobci 90,2 % z částky 32 495,50 Kč, tj. 29 311 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě 15 dnů od právní moci usnesení (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

26. Ve výroku IV. uložil soud žalobci uhradit žalované částku 300 Kč z titulu tzv. separace nákladů. Ve smyslu § 147 odst. 1 o.s.ř. se jedná o náklady, které vznikly žalované v řízení účastí při dalším jednání, k nimž by nebylo došlo, kdyby zástupkyně žalobce označené důkazy předložila již při jednání konaném dne [datum], při němž by tak došlo k vyhlášení rozhodnutí. Výše náhrady vychází z ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb.