46 C 7/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , Anonymizováno Datum narození žalobce Anonymizováno Adresa žalobce Jméno advokáta Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno pro zaplacení 2 000 000 Kč

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 2 000 000 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 2 000 000 Kč. Svou žalobu zdůvodnil tím, že od listopadu 2020 vykonával trest ve , Anonymizováno, , adresa, a od roku 2013 je členem , Anonymizováno, . Od nástupu do výkonu trestu mu nebyl umožněn pravidelný kontakt s duchovním církve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , což je v rozporu s ust. § 20 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu, kterým je vězni zajištěno právo na poskytování duchovních služeb, v čemž žalobce spatřuje nesprávný úřední postup dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon“). Žalobce podal v lednu 2021 , Anonymizováno, , adresa, žádost o umožnění návštěv duchovního církve , Anonymizováno, , první návštěva proběhla v dubnu 2021, další kontakt s duchovním církve , Anonymizováno, proběhl až v roce 2022, a to v dubnu, květnu, červnu, červenci, srpnu a říjnu prostřednictvím SKYPE v délce 20 minut s církevním dobrovolníkem působícím v , adresa, . V období od nástupu výkonu trestu v listopadu 2020 až do dubna 2021 a v období od května 2021 do dubna 2022 nebyla žalobci zajištěna duchovní péče, čímž byl zkrácen na svých právech. V únoru 2023 žalobce navštívil pan , jméno FO, , předseda duchovenské péče , Anonymizováno, (který jej navštívil prve v dubnu 2021) s tím, že žalobci zařídil návštěvy kazatele církve , Anonymizováno, . Kazatel následně žalobce navštívil v dubnu, květnu a červnu 2023, kazatel se následně odstěhoval a nemohl již žalobce navštěvovat, žalobce proto neprodleně podal řediteli , Anonymizováno, , adresa, žádost o zajištění duchovního z církve , Anonymizováno, , avšak do 7. 9. 2023 neobdržel odpověď. Laxním přístupem , Anonymizováno, , adresa, k duchovním potřebám byl žalobce soustavně poškozován na svých právech, zajištění duchovní péče cestou SKYPE bylo naprosto nedostatečné. Žalobce po dobu pobytu ve , Anonymizováno, , adresa, opakovaně žádal o přeřazení do , Anonymizováno, , adresa, , ve které působí dobrovolník, s nímž byl žalobce v kontaktu cestou SKYPE. Toto mu však bylo odepřeno, podobně jako jeho žádosti o povolení styku s duchovním přes SKYPE v roce 2021. Žalobce podal , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, stížnosti na nedostatečný přístup k duchovní péči, tyto však byly vyhodnoceny jako nedůvodné. Vzhledem k tomu, že se žalobci nedostává dostatečné duchovní péče a nemůže pravidelně komunikovat se zástupci své církve, pociťuje a prožívá velmi negativní emoční stavy. Žalobce se svým podáním ze dne 8. 9. 2023 obrátil na žalovanou s požadavkem na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve výši 2 000 000 Kč, žalovaná reagovala dne 28. 11. 2023.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Potvrdila, že u ní žalobce dne 8. 9. 2023 uplatnil svůj nárok na přiměřené zadostiučinění z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu Vězeňské služby ve výši 2 000 000 Kč. Po provedeném šetření žalovaná zjistila, že žalobce ve , Anonymizováno, , adresa, pobýval od listopadu 2020. Dále zjistila, že na základě stížností žalovaného prováděla šetření již Vězeňská služba, přičemž nebylo prokázáno pochybení zaměstnanců ani porušení právních předpisů a zásahu do práv žalobce. Žalovaná má za to, že se neprokázalo nedostatečné poskytování duchovní péče, zaměstnanci věznice povolili písemný i telefonický kontakt a kontakt přes SKYPE, duchovní služby vězeňského kaplana žalobcem využity nebyly. Z právní úpravy neplyne povinnosti Vězeňské služby zaměstnávat zástupce všech registrovaných církví. Porušení práva žalobce na umožnění návštěvy církví pověřené osoby na žádost odsouzeného nebylo žalobcem ani tvrzeno. Ze strany žalované tak nebylo porušení práva žalobce na poskytování duchovní péče ve výkonu trestu ani nesprávný úřední postup zjištěn.

3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Z podání žalobce podaného prostřednictvím jeho zástupce dne 8. 9. 2023 je zřejmé, že se žalobce obrátil na žalovanou se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy ve výši 2 000 000 Kč, která vznikla poškozením práv žalobce, jemuž je soustavně odpíráno jeho zákonné právo na duchovní péči v době výkonu trestu.

5. Ze stanoviska žalované ze dne 28. 11. 2023 plyne, že žalovaná dne 8. 9. 2023 obdržela žádost žalobce a po provedeném šetření zjistila, že ve věci již na základě stížností žalobce prováděli šetření Vězeňská služba, , Anonymizováno, , které nezjistili pochybení. Ani žalovaná nemá za to, že by poskytování duchovní péče bylo nedostatečné. Zaměstnanci , Anonymizováno, , adresa, žalobci povolili písemný i telefonický kontakt a kontakt přes platformu Skype s příslušníkem církve , Anonymizováno, ve věznici působí vězeňský kaplan, jehož služby žalobce nikdy nevyužil. Žalovaná dále uvedla, že z žádného právního předpisu nevyplývá povinnost Vězeňské služby zaměstnávat zástupce všech církví s oprávněním k výkonu zvláštního práva duchovní služby i s přihlédnutím k tomu, že , Anonymizováno, , adresa, zajišťuje duchovní služby prostřednictvím vězeňského kaplana, je možné shledat, že právo na poskytování duchovních služeb bylo , Anonymizováno, , adresa, zajištěno. Odkázala též na § 20 odst. 6 zákona o výkonu trestu, dle kterého je věznice povinna po předchozí žádosti odsouzeného o umožnění návštěvy církví pověřené osoby, tuto skutečnost církvi pověřené osobě neprodleně oznámit, avšak nebylo zjištěno ani žalobcem tvrzeno, že by konkrétně toto právo bylo zaměstnanci , Anonymizováno, , adresa, porušeno. Žalovaná proto uzavřela, že právo žalobce na poskytování duchovní péče ve výkonu trestu odnětí svobody nebylo porušeno a nebyl ani shledán jiný nesprávný úřední postup Vězeňské služby. Satisfakce v peněžité formě tak žalobci přiznána nebyla.

6. Ze stížnosti na , Anonymizováno, , adresa, pro dlouhodobé neposkytnutí duchovenské péče ze dne , datum, plyne, že se žalobce obrátil na Krajské státní zastupitelství v Plzni s tím, že Věznice , adresa, mu nebyla schopna dlouhodobě zajistit přístup a péči ze strany církve , Anonymizováno, , jejímž je členem. Uvedl, že je v telefonní, SKYPE a korespondenčním styku s dobrovolníkem církve panem , jméno FO, , taktéž jej dvakrát navštívil předseda duchovenské péče pro Vězeňskou službu, který je členem církve , Anonymizováno, . Tyto dvě návštěvy v roce 2021 a 2023 byly jediné, kdy jej někdo navštívil. Ve svém duchovním růstu je odkázán pouze sám na sebe a bez pomoci duchovního je jeho růst zastaven. Církev usilovala o jeho přemístění do , Anonymizováno, , adresa, , kde působí, a připojila se k jeho žádostem o přeložení, ale bez úspěchu. Proto je nucen podat stížnost pro porušení práva přístupu k církvi a náboženskému vyznání.

7. Z přípisu , Anonymizováno, ze dne , datum, je patrno, že si státní zástupkyně vyžádala vyjádření od , adresa, k zajištění realizace práva na poskytování duchovních služeb ve , Anonymizováno, , adresa, a zjistila, že ve věznici působí a poskytuje duchovní služby kaplan, který je duchovním , Anonymizováno, . Žalobce jeho služeb nevyužil. Má za to, že zajištění duchovních služeb je ze strany , Anonymizováno, , adresa, zajištěno, z žádného právního předpisu totiž nevyplývá povinnost Vězeňské služby zaměstnávat zástupce všech církví s oprávněním k výkonu zvláštního práva. Duchovní služby v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody a nelze ani dovodit právo odsouzeného na duchovního zástupce konkrétní denominace. Z předpisů o výkonu trestu však lze dovodit, že pokud odsouzený požádá o umožnění návštěvy církví pověřené osoby, je věznice povinna jí tuto skutečnost neprodleně oznámit a návazně na to umožnit odsouzenému takovou návštěvu. Nebylo zjištěno, že by taková žádost nebyla ze strany věznice vyřízená a návštěva neumožněna. Z vyjádřené , Anonymizováno, , adresa, vyplývá, že žalobce je v pravidelném písemném a telefonickém kontaktu s panem , jméno FO, , zástupcem církve , Anonymizováno, a ředitelem věznice, byl opakovaně povolen Skype kontakt s touto osobou, který byl také využit. Z vyjádření , Anonymizováno, , adresa, navíc vyplývá, že dne 21. 4. 2023 bylo schváleno povolení pro vstup do , Anonymizováno, , adresa, pro , jméno FO, , duchovního církve , Anonymizováno, , který bude vykonávat duchovenskou činnost ve spolupráci s kaplanem věznice. Podnět žalobce shledala státní zástupkyně nedůvodným a odložila jej.

8. Ze žádosti žalobce ze dne 25. 10. 2021 plyne, že žalobce požádal o povolení hovoru Skype se svým duchovním bratrem, který s ním udržuje pravidelný písemný a občasný telefonní styk v rámci , Anonymizováno, . Následujícího dne , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, , zástupce vedoucího OVVaP hovory Skype s duchovním nepovolil.

9. Ze stížnosti pro porušení práv odsouzeného neposkytováním duchovenské péče ze dne , datum, plyne, že žalobce adresoval řediteli Věznice , adresa, podání, jimž si stěžuje, že mu dosud nebyla řádně poskytována duchovenská péče. Uvádí, že je v kontaktu s , Anonymizováno, , jméno FO, ze sboru v , adresa, a dvakrát jej navštívil další člen církve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , jméno FO, . , Anonymizováno, , jméno FO, může kontaktovat telefonicky na své náklady a maximálně po dobu 20 minut může také realizovat SKYPE hovory, ale vzhledem k vytíženosti pana , jméno FO, a vychovatelů se toto nedaří. Vzhledem k tomu, že nebyl brán zřetel k žádosti o přemístění do věznice v , adresa, , kde , Anonymizováno, působí, nemá možnost studia , Anonymizováno, a výkladu za účasti církevní osoby církve , Anonymizováno, a jsou tím porušována jeho práva na duchovní péči. Současně je porušeno jeho ústavní právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. K tomuto žalobce při jednání sdělil, že ze strany věznice byla stížnost vyřízena tak, že nebylo shledáno pochybení a stížnost byla shledána nedůvodnou. Vyřízena byla , datum, .

10. Z přípisu , právnická osoba, ze dne , datum, plyne, že žalobce dne , datum, ve svém podání adresovaném GŘVS uvedl, že je krácen na svých právech, kterou , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyhodnotila jako stížnost dle § 175 správního řádu. , Anonymizováno, po zahájení šetření zjistilo, že žalobcova stížnost ze dne 20. 3. 2023 byla prošetřena a žalobce byl dne 20. 4. 2023 vyrozuměn. Kontrolní orgán , Anonymizováno, konstatoval, že veškerá prezentovaná tvrzení, která v dřívějším čase učinil, byla řádně komplexně a v souladu s platnou právní úpravou prošetřena. V případě opakování podnětu bez uvedení nových skutečností bude nový podnět po přezkoumání založen bez dalších opatření. Stížnost žalobce byla vyhodnocena jako nedůvodná.

11. Žalobce k dotazu soudu při jednání uvedl, již v lednu 2021 se obrátil svojí žádostí na , Anonymizováno, , adresa, , aby zajistila a umožnila vstup duchovního z církve , Anonymizováno, . Na svou žádost neobdržel žádnou odpověď, následně pak došlo k návštěvě , Anonymizováno, , který uvedl, že se obrátí na vězeňského kaplana a následně byly zajištěny návštěvy pana , jméno FO, , který byl kazatelem církve , Anonymizováno, v , adresa, .

12. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce je členem církve , Anonymizováno, . V rámci výkonu svého trestu odnětí svobody ve , Anonymizováno, , adresa, již v lednu 2021 žádal věznici, aby zajistila a umožnila vstup duchovního z církve , Anonymizováno, . Žalobce byl na své náklady v kontaktu s , Anonymizováno, , jméno FO, , dobrovolníkem působícím ve , Anonymizováno, , adresa, , SKYPE hovory mu nejprve věznicí umožněny nebyly, poté již ano v rozsahu 20 minut měsíčně. Žalobce také navštívil v letech 2021 a 2023 pan , jméno FO, , předseda duchovenské péče , Anonymizováno, , který žalobci zařídil návštěvy kazatele církve , Anonymizováno, . Žalobce se se stížnostmi na porušování práva přístupu k duchovní péči obrátil na ředitele věznice, , Anonymizováno, . Stížnosti však byly vždy vyhodnoceny jako nedůvodné. Žalobce se se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem obrátil na žalovanou, která však nesprávný úřední postup neshledala.

13. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení právních předpisů:Podle § 1 odst. 1 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.Ust. § 15 odst. 2 zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.Podle § 20 odst. 1 zákona o výkonu trestu se odsouzenému zajišťuje právo na poskytování duchovních a dalších obdobných služeb sledujících humanitární cíle v rozsahu vyplývajícím ze zvláštních právních předpisů. Dle odst. 6, věta druhá, požádá-li odsouzený o umožnění návštěvy církví pověřené osoby, je věznice povinna jí tuto skutečnost neprodleně oznámit.

14. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

15. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

16. Po skutkové stránce se žalobce domáhá toho, že v rámci výkonu trestu ve , Anonymizováno, , adresa, mu bylo soustavně odpíráno jeho zákonné právo na duchovní péči, čímž byly vyvolány negativní emoční stavy pro nedostatek možnosti vést duchovní život.

17. Úkolem žalobce je pochybení na straně státu skutkově tvrdit, právní kvalifikace je věcí soudu.

18. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k zákonu (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v zákoně blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (sem patří celá škála případů s konkrétním obsahem, počínaje například posuzováním podmínek pro vydání rozhodnutí ve stavebním řízení, konče shromažďováním podkladů v trestním řízení, které skončilo odložením věci).

19. Soud se nejprve zabýval otázkou existence odpovědnostního titulu v posuzovaném případě a dospěl k závěru, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo a žalobu tak nezbylo než zamítnout.

20. Ustanovení § 20 odst. 1 zákona o výkonu trestu navazuje zejména na čl. 15 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zaručující svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání včetně práva změnit náboženství nebo víru nebo být bez vyznání a na čl. 16 odst. 1 Listiny, podle něhož každý má právo svobodně projevovat své náboženství a víru buď sám, nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. Svoboda náboženského vyznání i právo svobodného projevu náboženství či víry náleží i osobám vykonávajícím trest odnětí svobody. Účel výkonu trestu odnětí svobody jejich omezení nevyžaduje, naopak výkon těchto práv může přispět k naplnění účelu výkonu trestu odnětí svobody. Věznice na základě zákona o výkonu trestu jsou pak povinny vytvářet prostor pro jejich uplatnění. Zákon však vytváření prostoru pro uplatnění práva svobodného projevu svého náboženství nechápe tak, že by snad byla věznice povinna zajišťovat pro vězně duchovního dle jeho přání či požadavku. S ohledem na to, že je v České republice registrováno 44 církví a náboženských společnostní (www-cns.mkcr.cz/cns_internet/) by takovému požadavku ani věznice nebyly s to dostát.

21. Věznice je ve vztahu k duchovním toliko dle § 20 odst. 6 in fine zákona o výkonu trestu odnětí svobody povinna vyrozumět církví pověřenou osobu, jestliže odsouzený požádá o umožnění návštěvy takové osoby. K vyrozumění musí dojít neprodleně, tzn. okamžitě poté, co odsouzený o umožnění návštěvy požádá.

22. Z uvedeného je zřejmé, že odsouzený má právo požádat, aby jej navštěvoval konkrétní duchovní dané církve. Požádá-li věznici, aby umožnila návštěvy této osoby, je věznice povinna oznámit danému duchovnímu, že o jeho návštěvy odsouzený žádal. Nemůže však duchovního žádným způsobem k návštěvě nutit, nebo v případě odmítnutí sehnat pro odsouzeného náhradu.

23. Z úpravy § 20 odst. 6 zákona o výkonu trestu lze dovodit, že návštěvy duchovního dané církve vyžadují v prvé řadě aktivní přístup samotného odsouzeného. Žalobce sám ovšem žádnou aktivitu ve snaze zajistit si návštěvy duchovního církve , Anonymizováno, nevyvinul (vyjma požadavků kladených na věznici), netvrdil, že by sám oslovil konkrétního duchovního působícího v regionu či samotnou církev, která by mu zajisté duchovního k realizaci jeho duchovního rozvoje zajistila. Žalobce se vždy domáhal pouze toho, aby mu věznice nejen umožnila, ale především zajistila duchovního církve , Anonymizováno, Takto široce však povinnost věznice zákonem koncipována není. Pokud tedy věznice zajistila návštěvu pana , Anonymizováno, , předsedy duchovenské péče , Anonymizováno, , který navíc žalobci zařídil návštěvy kazatele církve , Anonymizováno, , jednalo se z její strany o velmi vstřícný a chvályhodný postup v péči o duchovní potřeby žalobce. To se týká i zajištění SKYPE hovorů s duchovním působícím ve , Anonymizováno, , adresa, . Skutečnost, že návštěvy či SKYPE hovory nebyly dle subjektivního mínění žalobce dostatečné, nelze dávat k tíži věznici, ale samotného žalobce, který relevantní úsilí o zajištění přístupu duchovního církve , Anonymizováno, do věznice nezasadil.

24. S ohledem na uvedené je zřejmé, že , Anonymizováno, , adresa, se nedopustila nesprávného úředního postupu v souvislosti s poskytováním duchovní péče žalobce, a proto soud žalobu zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšné žalované přiznal paušální náhradu za vyjádření k žalobě dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tedy celkem částku 300 Kč, kterou je žalobkyně povinna zaplatit žalované ve lhůtě patnácti dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř.