46 C 73/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa pro zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 200 000 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 200 000 Kč. Svou žalobu zdůvodnila tím, že je soudkyní [název soudu] [anonymizováno] [pobočka]. Dne [datum] u ní byla shledána snížená pracovní schopnost a dne [datum] jí byla přiznána invalidita prvního stupně, když u ní došlo k poklesu pracovní schopnosti o 40 %. Od konce dubna zaměstnavatel žalobkyně nerespektoval rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení, ačkoliv mu to ukládá § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a zamítal či nereagoval na její žádosti o snížení nápadu a úvazku, dokonce zmařil i jí vyvolanou mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku v listopadu 2020. V důsledku přidělování 100% nápadu, a to i v době dvou dvouměsíčních pracovních neschopností v roce 2020 a 2021, došlo k přehlcení agendy žalobkyně, kdy žalobkyně nebyla s to nápad vstřebat a docházelo k průtahům v jí vedených věcech. Zaměstnavatel nepřistoupil k úpravě úvazku a nápadu ani po vydání lékařského posudku pracovní lékařkou dne [datum], v němž byla konstatována maximální hranice pracovní způsobilosti na 5 hodin. Až po urgencích a předžalobní výzvě s ní zaměstnavatel uzavřel dne [datum] dohodu o částečném pracovním úvazku na 62,5% s účinností od [datum]. Svého nároku na snížený úvazek a nápad se domohla až po 15 měsících, kdy však již měla průtahy v desítkách spisů, pro které jí hrozí kárný postih. Po snížení úvazku se jí zaměstnavatel začal pokoušet převést na samosoudcovskou agendu. Záměr však nebyl realizován poté, co mu žalobkyně zaslala několik rozborů, proč je jeho chování vůči ní diskriminační a že se proti němu bude bránit žalobou. V šikaně žalobkyně bylo pokračováno od [datum], kdy jí byl opětovně spuštěn nápad, a to ve výši 66,7 %. Od tohoto jednání bylo upuštěno až po podání negatorní žaloby. Žalobkyně se obrátila na [stát. instituce] z důvodu porušování předpisů BOZP ze strany vedení [název soudu] vůči její osobě coby soudci se sníženou pracovní schopností na 60 % stížností ze dne [datum]. Po více než měsíci nereagování mu dne [datum] zaslala úvodní Oznámení věcí starších jednoho roku ve své agendě jakožto apel na to, aby jako dozorový orgán nad průtahy v soudních řízeních konečně zakročilo v její záležitosti, když průtahy vznikly v důsledku porušování předpisů BOZP ze strany zaměstnavatele. Podáním ze dne [datum] [anonymizováno] oznámilo toliko spisovou značku, pod kterou oznámení zaevidovalo. Dne [datum] zaslala žalobkyně další oznámení, že vedení krajského soudu nedbá ani na lékařský posudek ze dne [datum] a stále jí přiděluje 100% nápad, čímž poškozuje i účastníky. Na apel žalobkyně ministerstvo nereagovalo. Další oznámení, že stále dochází k poškozování účastníků řízení v její agendě z důvodu ponechání 100% nápadu, zaslala dne [datum]. V třetím oznámení věcí starších jednoho roku ze dne [datum] zaslala další přehled věcí, které se staly zjevně průtahovými, tj. ohrožujícími žalobkyni z hlediska kárného řízení a stát z hlediska možnosti žalování nemajetkových újem za nepřiměřenou délku řízení. [anonymizováno] nereagovalo ani na její stížnost o pokus žalobkyni převést na jinou agendu ze dne [datum], kárný podnět ze dne [datum], stížnost na nadúvazek ze dne [datum], kdy se na něj obracela z důvodu přetrvávajícího ohrožení coby soudce se zdravotním postižením mj. i z důvodu změny forem bossingu v období od [datum] do začátku listopadu 2021. Jediné věcné vyjádření k jejím stížnostem na porušování předpisů BOZP ze strany vedení [název soudu] vůči žalobkyni učinila ministryně spravedlnosti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v podání ze dne [datum], v němž se však nevypořádala s žádnou konkrétní námitkou uvedenou ve stížnostech, jen obecně konstatovala, že vedení [název soudu] při výkonu státní správy nepochybilo, rezignovala na dozorovou pravomoc [anonymizováno] nad výkonem státní správy krajských soudů a odkázala žalobkyni do soudních řízení. [anonymizováno] se nevypořádala s problematikou průtahů v agendě žalobkyně, ta ji proto urgovala podáním ze dne [datum], aby činila odpovídající úkony vůči osobám odpovědným za takto vzniklou situaci. Z reakce [anonymizováno] ze dne [datum] je zřejmá opětovná rezignace [anonymizováno] na jeho dozorovou pravomoc. Co do důvodů, pro které spatřuje v postupu žalované nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon“), tyto rozvedla ve své žádosti o odškodnění a má za to, že jí náleží náhrada nemajetkové újmy za nesprávný postup.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyní neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Potvrdila, že u ní žalobkyně uplatnila svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 400 000 Kč, spočívající v participaci [stát. instituce] na psychických útrapách žalobkyně coby soudce se zdravotním postižením, spočívající v jeho absolutní nečinnosti od srpna 2020 do [datum], přestože mělo vůči vedení [anonymizována dvě slova] [obec] aktivně jednat v rámci výkonu dozoru. Žalovaná požadavku žalobkyně nevyhověla ani zčásti, což jí sdělila svým stanoviskem ze dne [datum]. Ohledně nesprávného úředního postupu směřující do oblasti pracovněprávních záležitostí (rozvrh práce, úprava nápadu, změna pracovních podmínek, zdravotní prohlídky), jež byly podle tvrzení žadatelky stěžejními důvody pro jí navrhované kárné potrestání vedení [název soudu], nepodléhají dohledové činnosti [stát. instituce] ani režimu správního řádu. Návrhy na zahájení kárného řízení byly šetřeny dle příslušných ustanovení zákona o soudech a soudcích, a řešení případných průtahů v řízení je v plně gesci předsedy krajského soudu. Žalovaná ve věci provedla podrobné mimosoudní šetření, kdy neshledala žádné porušení právních předpisů ze strany [stát. instituce], když [stát. instituce] postupovalo v předmětné věci v souladu s právními předpisy a v jeho postupu tak nelze spatřovat nesprávný úřední postup, tak jak je definovaný v ustanovení § 13 zákona. Sama skutečnost, že ministerstvo stížnosti vyřídilo jiným způsobem, než si žalobkyně představovala, nemůže znamenat, že ministerstvo bylo nečinné a zcela rezignovalo na dohledovou činnost nad správou soudů. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že ve věci chybí odpovědnostní titul, když v řízení nebylo vydáno žádné rozhodnutí, které by vykazovalo základní znak nezákonného rozhodnutí, nedošlo ani k nesprávnému úřednímu postupu, neboť z provedeného šetření nelze vyvozovat žádné porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

4. Z podání nazvaného Žádost o odškodnění z důvodu nerealizace dozorové pravomoci ze strany [stát. instituce] vůči vedení [název soudu], při vyřizování žádostí [anonymizováno] [jméno] [příjmení], coby soudkyně se zdravotním postižením, o snížení nápadu a pracovního úvazku (podávaných do [datum]), a to za období od [datum] do [datum], ze dne [datum], adresovaného žalované, soud zjistil, že se žalobkyně obrátila na žalovanou se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup [stát. instituce] a požadovala přiměřené zadostiučinění ve výši 400 000 Kč, a to za participaci [anonymizováno] na psychických útrapách žalobkyně coby soudce se zdravotním postižením, spočívajících v jeho absolutní nečinnosti od srpna 2020 do [datum]. Přesto, že mělo vůči vedení [název soudu] aktivně jednat v rámci výkonu dozoru ve smyslu § 123 zákona o soudech a soudcích, svou nečinností [anonymizováno] umožnilo šikanu a diskriminaci, respektive bossing, ze strany čelních představitelů [název soudu] vůči žalobkyni, neboť [anonymizováno], ač vědělo o jednoznačně diskriminačním způsobu řešení žádosti žalobkyně o částečný úvazek z důvodu její snížené pracovní schopnosti o 40 %, kdy žalobkyně již v souladu se svojí sníženou pracovní schopností takto pracovala, nereagovalo na její žádosti o snížení úvazku. O absolutním selhání dozorové pravomoci [anonymizováno] svědčí jeho nečinnost nejen v období od začátku srpna 2020, ale i po podání stížnosti žalobkyně na předsedkyni [název soudu], ze dne [datum]. Ministerstvo stížnost nijak nevyřídilo a nereagovalo ani na 2 urgence, nereagovalo ani na její další stížnost na vedení [anonymizována tři slova] [obec] na to, že vedení soudu nepřizpůsobilo rozsah úvazku ani do té doby přidělovaný nápad.

5. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] plyne, že žalovaná potvrdila, že jí dne [datum] byla doručena žádost žalobkyně. Žalovaná konstatovala po ukončení svého šetření, že stížnosti směřující do oblasti pracovněprávních záležitostí, které byly, dle tvrzení žalobkyně, stěžejními důvody pro navrhované kárné potrestání vedení [název soudu], nepodléhají dohledové činnosti [stát. instituce], ani režimu správního řádu. Návrhy byly šetřeny dle příslušných ustanovení zákona o soudech a soudcích a řešení případných průtahů v řízení je plně v gesci předsedy krajského soudu. [stát. instituce] postupovalo v předmětné věci plně v souladu s právními předpisy a v jeho postupu nelze spatřovat nesprávný úřední postup tak, jak je definovaný v ustanovení § 13 zákona. Žalovaná tedy uzavřela, že v případě žalobkyně nebyly naplněny podmínky pro vznik nároku dle zákona, neboť ve věci není dán odpovědnostní titul a žádosti žalobkyně nevyhověla.

6. Z podání žalobkyně ze dne [datum] zaslaného [stát. instituce], [anonymizováno 9 slov] [název soudu], [anonymizováno] [příjmení], z důvodu porušování předpisů BOZP přímo z její strany vůči [anonymizováno] [příjmení], v období od [datum] dosud, vyplývá, že se jedná o doplnění stížnosti ze dne [datum], která byla [anonymizováno] [příjmení] postoupena [stát. instituce]. Svou argumentaci opírá o povinnost soud respektovat při přidělování práce soudci jeho zdravotní stav. Odkazuje na povinnost zaměstnavatele řídit se též zákoníkem práce v oblasti BOZP, což se v jejím případě týká zejména problematiky rozsahu jí přidělované práce coby osoby se zdravotním postižením a sekundárně úpravy pracoviště osoby se zdravotním postižením. Uvádí, že měl-li zaměstnavatele pochybnosti, zda u ní došlo ke změně zdravotní způsobilosti, měla být zaměstnavatelem vyslána na mimořádnou pracovně lékařskou prohlídku. Ve stížnosti dovozuje přímou odpovědnost [anonymizováno] [příjmení] za porušování předpisů BOZP vůči své osobě, coby soudce se zdravotním postižením, kdy i žádosti týkající se zastavení nápadu po dobu dvouměsíční pracovní neschopnost, žádost o úpravu pracoviště, žádost o částečný pracovní úvazek, a to opětovná, žádost o sladění rozvrhu přidělované práce s jejím zdravotním postižením, byly zamítány. Žalobkyně spatřuje šikanózní přístup při vyřizování jejich žádostí v tom, že vedení soudu nebylo ochotné znát obsah jejího posudku o invaliditě v tom, že její žádosti byly vyřizovány nikoliv se zaměřením na její zdravotní postižení, ale pouze ve vztahu k rozvrhu práce krajského soudu a k normativům o nápadu stanovených [stát. instituce], nedbání lékařských zpráv k jejímu zdravotnímu postižení a na neetické chování s prvky šikany. Dále vytkla předstírání [anonymizováno] [příjmení], že je na krajském soudě dodržováno BOZP, nebyla vyslána na mimořádnou pracovně lékařskou prohlídku z podnětu zaměstnavatele, bossing [anonymizováno] [příjmení] v souvislosti s jejím podnětem k mimořádné pracovně lékařské prohlídce, který nechala [anonymizováno] [příjmení] nepostižený, ač [anonymizováno] [příjmení] na místo toho, aby s žalobkyní probral její požadavek mezi čtyřma očima, zamítl její podnět k vyslání na mimořádnou pracovně lékařskou prohlídku jako nedůvodný na poradě celého úseku. Žalobkyně dále uvádí, že o intenzivním bossingu s prvky znevažování charakteru jejího zdravotního postižení došlo též v souvislosti s požadavkem na úpravu pracoviště, kdy žádala vhodnou kancelářskou židli a polohovací stůl, načež se jí dostalo pouze popisu bezbariérového přístupu do kanceláří, toalet, kuchyněk, a jako jediný problém byl popsán stupínek v jednací síni, který nelze bezbariérově zajistit bez předchozích stavebních úprav, což žalobkyně považuje za výsměch. Žalobkyně dále uvádí, že vůči ní došlo k bossingu v souvislosti s údajnou schůzkou, která se měla konat za účasti smluvní poskytovatelky pracovně lékařských služeb krajského soudu, kdy žalobkyně se k této dostavila a následně lékařka byla nečinná, zaslala jí proto 2 vytýkací e-maily, které vedly k tomu, že jí bylo ze strany lékařky sděleno, že je z důvodu pandemické situace vytížena, a je v podstatě její dobrá vůle, že mimořádnou pracovně lékařskou prohlídku začala provádět, což žalobkyně považuje za neadekvátní výmluvu, kterou se lékařka snaží omluvit svou nečinnost. Na základě tohoto se měla uskutečnit schůzka mezi vedením soudu a touto lékařkou. Ta se však uskutečnila bez vědomí žalobkyně. Nebyla o této schůzce ani vyrozuměna, nezná její závěry, přičemž ze strany vedoucích zaměstnanců Krajského soudu byly důvody oddálení mimořádné pracovně lékařské prohlídky akceptovány. Ze schůzky nebyl pořízen žádný zápis. K požadavku žalobkyně na pořízení dodatečného zápisu nebylo vyhověno. Žalobkyně tak byla zkrácena na svých právech v pozici posuzované osoby, neboť jí byla odepřena možnost zúčastnit schůzky, vyjadřovat se k obsahu a výstupů z ní. Co se týká bossingu [anonymizováno] [příjmení], od doručení žádosti o sladění nápadu žalobkyně coby soudce se zdravotním postižením, žalobkyně uvedla, že senát, jehož je členkou, má největší počet nevyřízených věcí. Žalobkyně je uvíznutá v manévrech [anonymizováno] [příjmení]. Dostává 100% nápad spisů, bez jakékoliv alespoň provizorní úpravy rozsahu přidělování spisů, což vedlo k neobvyklému nárůstu nedodělků. Výše nevyřízených věcí je dle žalobkyně dána tím, že jí byl ponechán nápad i přes její dvouměsíční pracovní neschopnost, kdy jí běží nápad ve výši 100 %. V důsledku situace žalobkyně trvající více než rok, jsou v jí přidělovaných věcech průtahy, což svědčí o dlouhotrvajícím bossingu. Z uvedených důvodů potom žalobkyně žádá [stát. instituce], které monitoruje průtahy ve spisech soudců, aby učinilo takové opatření či pokyn ve vztahu k [anonymizováno] [příjmení], aby již dále nebyla zhoršována situace v jí přidělených spisech, která vznikla jednoznačně v příčinné souvislosti s bossingem krajského soudu, k němuž je přidělená. Žádá po [anonymizováno], aby zakročilo z titulu dozorové pravomoci a vedlo [anonymizováno] [příjmení] k nápravě i za období od [datum] nejen úpravou rozsahu nápadu spisu za období až po výstupu z mimořádné pracovně lékařské prohlídky u [anonymizována tři slova] a žádá, aby byla přijata taková opatření vůči [anonymizováno] [příjmení], aby byla potrestána za bossing vůči osobě žalobkyně, neboť selhala jako řádný předseda soudu. Současně požádala [stát. instituce], aby sdělilo, zda, kdy a jaká opatření v rámci jeho dozorové činnosti nad výkonem státní správy krajských soudů učinilo, aby zabránilo pokračování popsaného bossingu, a pokud neučinilo žádná opatření, tak z jakého důvodu.

7. Z podání žalobkyně zaslaného žalované ze dne [datum] je patrné, že žalobkyně upozorňuje [anonymizováno] na existenci věcí starších jednoho roku v důsledku vyřízení žádosti soudce se zdravotním postižením o snížení nápadu ze strany vedení [název soudu] v rozporu s § 103 odst. 1 písmeno a) zákoníku práce a příslušnými předpisy na ochranu osob se zdravotním postižením, a oznámení věcí starších jednoho roku u [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudkyně senátu [anonymizována dvě slova] občanskoprávního úseku [název soudu], [pobočka]. V tomto podání žalobkyně uvádí, že v důsledku neuplatnění dozorových pravomocí [anonymizováno] dle § 123 zákona o soudech a soudcích došlo v rozsahu žalobkyni přidělované agendy, coby soudce se zdravotním postižením tak, aby odpovídala její pracovní způsobilosti, k přehlcení přidělované agendy, když jí po dobu dvouměsíční pracovní neschopnosti v roce 2020 nebyl zastaven 100% nápad, a dále v době necelé dvouměsíční pracovní neschopnosti v roce 2021 taktéž nikoliv, což je v rozporu s rozsahem její snížené zdravotní způsobilosti o 40 %, která byla soudu doložena už v roce 2019. K tomu uvádí, že dle zápisu z porady soudců ze dne [datum] je v senátě [anonymizována dvě slova], 8 nepřerušených věcí starších jednoho roku, a z toho 6 věcí je v její gesci. Dále má 16 věcí starších 6 měsíců, z toho je 14 v její gesci, kdy tento stav zavinilo i [stát. instituce], když zůstalo jako dozorový orgán nečinné. Současně oznámila, že bude v přiměřených časových intervalech zasílat [stát. instituce] přehled spisů starších jednoho roku, u nichž není z její strany učiněn žádný úkon ani započato se studiem, a to právě z důvodu protiprávního postupu ze strany vedení soudů a v případě, že budou ze strany účastníků řízení podávány stížnosti či urgence z důvodu nečinnosti, bude je přeposílat Ministerstvu spravedlnosti i vedení soudu k jejich vyřízení.

8. Přípisem [stát. instituce] ze dne [datum] byla k požadavku žalobkyně vznesenému v podání ze dne [datum] sdělena spisová značka, pod kterou je její podání vedeno.

9. Z podání žalobkyně ze dne [datum] plyne, že tato poděkovala za sdělení spisové značky, a přeposlala [anonymizováno] svou výzvu k neprodlenému zastavení nápadu, kterou [datum] zaslala předsedkyni [název soudu].

10. Z podání žalobkyně ze dne [datum] zaslaného [stát. instituce], [anonymizována tři slova], vyplývá, že vedení [anonymizována dvě slova] již dne [datum] obdrželo lékařský posudek z mimořádné pracovně lékařské prohlídky ze dne [datum], z níž je patrno, že je způsobilá pracovat v rozsahu 5 hodin denně, kdy namísto, aby došlo k zastavení nápadu, došlo ke gradaci šikany vůči žalobkyni, které bylo na schůzce vedení soudu dne [datum] sděleno, že jako zdravotně postižený soudce nemůže pracovat v senátu na úseku [anonymizováno], v důsledku čehož bude převedena na jinou samosoudcovskou agendu. Co se týká věcí starší jednoho roku, uvedla výčet dvou dalších věcí, které za uvedené období zestárly.

11. Z podání žalobkyně ze dne [datum] adresovaného [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] agendy, je patrno, že žalobkyně učinila další oznámení o věcech starších jednoho roku, které má ve své gesci, přičemž se jedná o dalších 5 věcí.

12. Z podání žalobkyně ze dne [datum] adresovaného [stát. instituce], [anonymizováno 17 slov] [obec], případně [pobočka], za šikanózní a dílem diskriminační jednání vůči [anonymizováno] [jméno] [příjmení], coby soudci se zdravotním postižením, popsané v její stížnosti ze dne [datum], podané u [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova]. Z tohoto podání je patrno, že žalobkyně se domáhá po žalované uplatnění kárných opatření, neboť i přes její posudek o invaliditě jí nebyl zastaven ani snížen nápad, a jejímu oprávněnému nároku na zkrácení úvazku a snížení nápadu bylo vyhověno až po 15 měsících, a nápad jí byl přidělován i přes její dvě dlouhodobé pracovní neschopnosti v roce 2020 a 2021.

13. Z podání žalobkyně ze dne [datum] podaného [stát. instituce], Odboru dohledu a kárné agendy, vyplývá, že si žalobkyně stěžovala na přidělování nápadu nad rámec jejího částečného úvazku od [datum], kdy ze strany vedení soudu došlo k nové formě bossingu. Došlo k obnovení nápadu nových věcí v rozsahu jejího pracovního úvazku 62,5 %, kdy na stejné straně rozvrhu práce je způsob přidělování nových věcí stanoveno schématem 2/3, což je necelých 67 %, ačkoliv má úvazek pouze 62,5 %. Žádá proto, aby ze strany [anonymizováno] bylo zakročeno. Stížnost dále směřuje k předčasnému spuštění nápadu, kdy v období od [datum] do [datum] jí bylo neoprávněně přiděleno 49 spisů. Přesto jí byl nápad zastaven pouze od [datum] do [datum], když žalobkyně má za to, že ji měl být nápad zastaven na dobu 6 měsíců. Tímto došlo opětovně k poškození žalobkyně a žádá, aby tento stav byl ze strany [anonymizováno], coby dozorového orgánu, napraven. Současně žádá o vyřízení svých stížností pro bossing z 8. 5. a [datum] a urgovala možnost nahlížení do spisu, v němž jsou vyřizovány. Vyjádřila dále své očekávání ohledně věcného posouzení její stížnosti v rámci dozorové pravomoci, především toho jak se [stát. instituce] vypořádá s postupem vedení soudu z hlediska § 16 zákoníku práce, zakazujícího diskriminaci v pracovněprávních vztazích a § 103 odst. 1 písmeno a) zákoníku práce, zakazujícího přidělovat zaměstnanci práci nad rámec jeho zdravotní způsobilosti, a s Úmluvou na ochranu osob se zdravotním postižením. V závěru pak upozorňuje na běh subjektivní šestiměsíční lhůty pro podání kárného návrhu.

14. Z přípisu [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] plyne, že se jedná o odpověď na podání žalobkyně ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], jakož i na podání ze dne [datum] a ze dne [datum]. V podání je předestřeno, že [stát. instituce] vykonává státní správu soudů, mimo jiné i [anonymizována dvě slova] v oblastech stanovených § 123 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, kdy dle odst. 2 sleduje postup krajských soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky, a zda v řízení nedochází ke zbytečným průtahům. K tomuto účelu vyřizuje pak stížnosti právnických a fyzických osob na postup soudu. Dle § 167 zákona o soudech a soudcích jsou pak vyřizovány stížnosti právnických a fyzických osob na postup, mimo jiné i krajského soudu, obsahuje-li podání stížnost na průtahy v řízení, nebo na nevhodné chování, anebo narušování důstojnosti řízení předsedou soudu či podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti, nejde-li o stížnosti na průtahy v řízení. V jiných otázkách, než v těch vymezených § 167 zákona o soudech a soudcích, nemůže [anonymizováno] postup soudu na základě stížnosti, v rámci dohledu přezkoumávat. Co se týče žalobkyní ve stížnostech tvrzených pochybení, ministryně uvedla, že se těchto otázek netýkají. Naopak se jedná o otázky, které se nejvíce blíží problematice pracovněprávní. Zajištění chodu soudu po stránce personální a organizační spadá do výlučné kompetence předsedy soudu, který kromě jiného za účelem řádného rozdělení jednotlivých věcí vydává rozvrh práce. V otázkách pracovněprávních se institut stížnosti podle správního řádu rovněž neuplatní, neboť se nejedná o problematiku veřejného práva upravenou správním řádem. [stát. instituce] tak není oprávněno vyřizovat stížnosti soudců týkající se jejich pracovního vztahu se zaměstnavatelem, kterým je Česká republika jednající příslušným soudem coby organizační složkou státu. Takové stížnosti jsou nepřípustné a [stát. instituce] nedisponuje zákonným oprávněním do daných oblastí ingerovat, a to ani v rámci výkonu dohledové činnosti, hodnotit postup zaměstnavatele reprezentovaného předsedou či místopředsedou soudu při řešení pracovněprávních vztahů soudců a jejich změn. V případě, že má žalobkyně za to, že zaměstnavatel v jejím případě nepostupoval v souladu s příslušnou právní úpravou a pochybil, případně se dotkl jejich osobnostních práv, může se domáhat svých práv soudní cestou. [anonymizována dvě slova] vzala na vědomí zahájení soudního řízení proti [název soudu] ve věci zaplacení nemajetkové újmy, podobně jako další avizované soudní spory. S ohledem na absenci kompetence ministryně i [stát. instituce], veškerá podání žalobkyně ministryně posoudila jako podněty k zahájení kárného řízení, přičemž důvody k podání kárné žaloby na [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] neshledala. Z žalobkyní předložených listin a vlastního podrobného šetření dospěla ministryně k závěru, že jednání vedení krajského soudu nevybočilo z mezí standardního výkonu práv a povinností spojených s výkonem funkce předsedkyně a místopředsedů, přičemž s výjimkou tvrzení žalobkyně v jejích podnětech, nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti svědčící tomu, že jednání vedení krajského soudu jakkoliv mířilo k poškození práv žalobkyně a jejich oprávněných zájmů vyplývajících z pracovního vztahu nebo z postavení soudce. Ze vzájemné písemné komunikace ve věcech požadavků žalobkyně a výhrad souvisejících se snížením její pracovní schopnosti je patrné, že komunikace vedení soudu byla vedena v konstruktivním duchu, věcně a slušně, se zjevným cílem jednotlivé dílčí záležitosti dovést do zdárného, oboustranně přijatelného, konce. Ani při velmi podrobném a pečlivém zkoumání a šetření jednotlivých úkonů vedení dotčeného soudu neshledala ministryně ze strany soudu prvky či náznaky šikany, nebo bossingu vůči žalobkyni. Dále sdělila, že rozhodnutí předsedkyně soudu ve věci nastavení rozvrhu práce a případného zastavení nápadu jí nepřísluší revidovat, neboť pravomoc vydat rozvrh práce a jeho změny jsou plně v gesci předsedy soudu. Pokud nebyl žalobkyni zastaven nápad v roce 2020, odkázala na příslušné znění rozvrhu práce, které umožňuje zastavení nápadu, pokud je soudci, pokud je v pracovní neschopnosti po dobu delší než 3 měsíce. Toto pravidlo je stanoveno s ohledem na potřeby soudu, aby byla zajištěna funkčnost jednotlivých senátů. Uvedená podmínka však v případě žalobkyně splněna nebyla. Předsedkyni soudu ani ministryni spravedlnosti nepřísluší zasahovat do předem daných transparentních pravidel stanovení rozvrhu práce, neboť zastavení nápadu, které obchází pravidlo obsažené v rozvrhu práce, znamená nepřípustný zásah do principu zákonného soudce. K žádosti o udělení výjimky z rozvrhu práce pro rok 2021 se jednoznačně vyjádřila též soudcovská rada soudu. Ke stížnosti na přidělování nápadu nad rámec částečného úvazku od [datum], a stížnost na předčasné spuštění nápadu, ministryně uvedla, že žalobkyně měla od [datum] nápad zastaven. Tento byl následně od [datum] obnoven. Vedení odhodilo redukci nápadu od skutečného nápadu ostatních soudců, kdy nápad bude přidělován tak, že bude vynechána v každém třetím kole s tím, že rozdíl 4,1 % mezi úvazkem 62,5 a 66,6 % bude srovnán vždy po určitém období, kdy bude vynechána v tolika kolech přidělování nového nápadu, kolik bude odpovídat 4,1 % celkového počtu věcí ve stanoveném období. Takový postup nelze považovat dle ministryně za nějak excesivní. Pokud žádá ponechat zastavený nápad do února 2022, neboť od května 2020 do srpna 2021 měla nápad plný místo sníženého, nelze pominout dvě zásadní skutečnosti, a to, že dohoda o snížení úvazku byla uzavřena od [datum] na základě výsledku mimořádné lékařské prohlídky, a dále, že z vlastní iniciativy již od [datum] do [datum] pracovala z vlastního rozhodnutí pouze 5 hodin denně, ale plat pobírala za osmihodinovou pracovní dobu při plném nápadu. Pokud se jedná o argumentaci k zastavení nápadu do února 2022, ministryně uvedla, že stanovisko vedení soudu, že v daném období měli soudci civilního odvolacího úseku celkově snížený nápad, nelze považovat za excesivní. Aktuálně, po zastavení nápadu, má k [datum] celkem 35 neskončených věcí a měsíčně jí v rámci sníženého nápadu napadá 5 nových věcí, což dle názoru ministryně lze v pracovní době odpovídající 5 hodinám denně rozhodnout v přiměřené době. Znovu připomněla, že nastavení rozvrhu práce je v kompetenci předsedy Krajského soudu, a Ministerstvu spravedlnosti ani ministryni spravedlnosti nepřísluší zastavit soudci nápad. Pokud žalobkyně uvádí, že došlo k pochybení zaměstnavatele a poškození jejich práv zastavením nápadu pouze na dobu 3 měsíců, odkázala ministryně žalobkyni na případné uplatnění svých práv u soudu, neboť o nich ministryně rozhodovat nemůže. V rámci případného soudního řízení budou nepochybně zohledněny další skutečnosti, např. i to, že z vlastního rozhodnutí od [datum] do [datum] pracovala žalobkyně 5 hodin denně a pobírala plný plat a současně invalidní důchod jako sociální dávku, jejímž účelem je u osob s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem kompenzovat chybějící výdělek. [anonymizováno] taktéž poznamenala, že se nedomnívá, že by se vedení soudu chovalo diskriminačně, když zmínilo, že její snížená pracovní schopnost o 40 % dlouhodobě odpovídá skutečné výši nápadu, který jako soudkyně [anonymizováno] úseku měla. Tento stav byl sice objektivně způsobený jinými příčinami, nicméně měl přímý reálný dopad na skutečné pracovní vytížení žalobkyně. Tento stav tak nemohl vést k přetížení žalobkyně, jelikož nepracovala v režimu, respektive v hodnotách platného systemizačního nápadu na soudce. Šikanu a bossing ministryně nespatřuje ani v postupu a úvahách předsedkyně [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] o případném převedení na samosoudcovskou agendu. Předsedkyně soudu je oprávněna zvažovat náplně a vytížení jednotlivých soudců, což jí ukládá § 118 odst. 1 a 2 zákona o soudech a soudcích. Co se týče tvrzené diskriminace, platí, že ministryně není oprávněna tyto otázky posuzovat. Může tak učinit pouze soud v režimu zákona č. 198/2009 Sb. Ministryně může pouze učinit závěr, že žalobkyní tvrzené skutečnosti nezakládají kárné provinění a neshledala proto důvody pro podání kárné žaloby. Závěrem ministryně uvedla, že považuje veškerá podání žalobkyně za vyřízená. Další podání, nebudou-li obsahovat nové skutečnosti, budou bez dalšího zakládána.

15. Z podání žalobkyně ze dne [datum] zaslané k rukám [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] plyne, že žalobkyně urguje vyřízení podnětu ze dne [datum] k vyvolání kárného řízení vůči osobám odpovědným za průtahy ve věcech v agendě žalobkyně. A vyzvala ministryni k reakci na oznámení věcí starších jednoho roku ze dne 15. 6., 26. 7. a [datum], které nebyly vyřízeny v podání ministryně ze dne [datum]. V tomto podání žalobkyně vytkla ministryni, že zamítla všechny stížnosti na bossing ze strany čelních představitelů [název soudu]. Odkázala žalobkyni na soudní řízení, jinými slovy, [anonymizováno] nehodlá vykonávat své povinnosti z dohledové a dozorové činnosti stanovené mu ohledně BOZP a nutí soudce, aby si tyto záležitosti vyžalovali v soudním řízení. Dále vytýká ministryni, že se věcně nezabývala podáními z [datum] obsahující podnět ke kárnému řízení, jímž se domáhala postihu vedení [název soudu] za přehlcení její agendy a způsobení průtahů ve spisech a nezabývala se jejími oznámeními věcí starších jednoho roku, které zasílala. Nevyjádřila se k tomu, zda [anonymizováno] spatřuje průtahy v jejích věcech, a pokud ano, jaká opatření přijme vůči osobám ve vedení soudu, které jí v rozsahem snížené pracovní schopnosti přidělovaly spisy soustavně ve výši 100 % nápadu, a to dokonce i v době dvouměsíčních pracovních neschopností. Současně uvedla, že doufá, že při odpovědi k otázce průtahů v agendě žalobkyně nebude ministryně opakovat demagogické argumenty, že nelze zasahovat do rozvrhu práce ad hoc zastavením nápadu. Uvedla, že ministryně zapomíná, že rozvrh práce není dogma, má povahu jen vnitřního předpisu, v nichž lze nastavená pravidla měnit, a že nemůže být koncipován v rozporu s kongentní úpravou týkající se ochrany zdraví při práci či zakazující diskriminaci v pracovněprávních vztazích. V důsledku ignorace snížené pracovní schopnosti žalobkyně došlo k průtahům při vyřizování spisů přidělených jí coby zákonnému soudci, i přes její snahu pracovat nad rámec snížené zdravotní způsobilosti. Bezpečí vzniku průtahů uváděla již ve své první žádosti o snížení úvazku a dále i po celou dobu bossingu, který probíhal vůči její osobě ze strany vedení soudu, který trval 15 měsíců, než se jí podařilo uzavřít dohodu o snížení úvazku. Ani [stát. instituce] nereagovalo přijetím odpovídajících opatření, a to dokonce ani poté, kdy pracovní lékařka, v rámci mimořádné prohlídky na jaře 2021 potvrdila závěry orgánu [anonymizováno] a [anonymizováno], a neučinilo tak ani na výzvu žalobkyně ze dne [datum], kdy [stát. instituce] coby dozorový orgán informovala, že dne [datum] vyzvala vedení soudu k neprodlenému zastavení nápadu, aby nedocházelo k dalším průtahům. Žalobkyně [příjmení] i [název soudu], začala pravidelně posílat přehled věcí starších jednoho roku ve své agendě, u nichž je nepochybné, že došlo k průtahům při vyřizování. Jde o přehledy z 15. 6., 26. 7., [datum]. Obdobné přehledy byly zaslány též krajskému soudu ve dnech 8. 7. a [datum], byly v nich specifikovány jednoznačně průtahové spisy celkem v počtu 12. Vzhledem k tomu, že je jí známo, že za průtah bývá považováno i to, pokud ve spise není učiněn ze strany soudce úkon po dobu delší 6 měsíců. Žalobkyně dále prezentuje seznam dalších 19 spisů ve své agendě starších 6 měsíců. Závěrem vyzvala opětovně [stát. instituce], aby vyřídilo její podněty z [datum] a vyvolalo kárné řízení vůči osobě či osobám ve vedení [název soudu] zodpovědným za průtahy ve spisech.

16. Z přípisu [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], adresovaného žalobkyni vyplývá, že ministryně plně odkázala na svou odpověď ze dne [datum] a jak uvedla, nebude se vyjadřovat k pracovněprávním záležitostem obsaženým v podání žalobkyně. Zpochybňování řádnosti výkonu dohledové povinnosti a dozorové činnosti žalobkyní, je pro absenci relevantní spojitosti s oblastmi, v nichž může [stát. instituce] působit, zcela irelevantní. [anonymizováno] uvedla, že se seznámila s oznámeními žalobkyně ze dne [anonymizována čtyři slova] [datum] a vzala je na vědomí. Podotkla, že průtahy v řízení u soudců působících u [anonymizována dvě slova] je příslušný řešit předseda [anonymizována dvě slova]. K údajnému přehlcení agendy žalobkyně a způsobení průtahů uvedla, že žalobkyně v současné době vyřizuje 38 neskončených věcí, z toho jsou 2 starší jednoho roku. Jedná se tedy o zcela běžný stav neskončených věcí. Pro porovnání předseda senátu, v němž žalobkyně působí, má celkem 34 neskončených věcí, z toho 3 starší jednoho roku. Sdělením místopředsedkyně ministryně zjistila, že stav neskončených věcí v případě žalobkyně, lze považovat za standardní, a v řízení nedochází k nedůvodným či nadměrným prodlevám. Nad to bude senát [anonymizována dvě slova], v němž žalobkyně působí, od [datum] posílen o čtvrtého člena, aby mohl s ohledem na zkrácený úvazek žalobkyně pracovat plynule. Lze tedy předpokládat, že i nadále při plynulém a průběžném vedení jednotlivých řízení v rozsahu zkráceného úvazku žalobkyně, nemohou z objektivních důvodů vznikat v jí vyřizovaných věcech průtahy, a bude tomu tak i do budoucna. Opakovaně odkázala na platný rozvrh práce pro pobočku v [obec], dle kterého se nápad zastavuje v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti přesahující 90 dnů. Dané pravidlo je v rozvrhu práce pro danou pobočku zavedeno více než 10 let, v průběhu doby je nikdo nezpochybnil a nevedlo k nadměrnému zahlcování soudce či soudního oddělení. [anonymizováno] vyjádřila nesouhlas s názorem žalobkyně, ze dne [datum] opominula vyřídit její podnět na vyvolání kárného řízení vůči osobám ve vedení soudu. Jasně a srozumitelně žalobkyni vysvětlila, že jí nepřísluší hodnotit rozhodování předsedkyně či místopředsedkyně při přidělování nápadu, jeho zastavení či snížení, ani řešení zkráceného pracovního úvazku a změny příslušné pracovní smlouvy, okolnosti lékařské prohlídky, které byly podstatou nespokojenosti žalobkyně s jednáním vedení soudu, a důvody pro jejich kárné potrestání. Zabývala se též jednáním vedení [anonymizována dvě slova] z hlediska možného nevhodného chování, tedy šikany nebo bossingu ve vztahu k žalobkyni, jakožto zaměstnanci v postavení soudce, které ovšem neshledala, což žalobkyni výslovně sdělila. Důvody pro zahájení kárného řízení ministryně nespatřuje ani na základě obsahu podání žalobkyně ze dne [datum], které neobsahuje žádné nové, relevantní, hodnověrné a přiléhavé skutečnosti, které by ministryni vedly k přehodnocení jejího stanoviska. Opět upozornila, že další případná podání směřující nad rámec kompetencí [anonymizováno] a na obdobné návrhy na kárné potrestání z žalobkyní dosud uváděných důvodů už nebude brán zřetel.

17. Z podání žalobkyně ze dne [datum], zaslaného [stát. instituce], nazvanému reakce na podání [anonymizována dvě slova] [příjmení] ze dne [datum] plyne, že žalobkyně považuje přípis ministryně za další ryze účelový pokus o navození dojmu, že její stížnosti podávané u [stát. instituce], jimiž vytýká nesprávný výkon státní správy ze strany vedení [název soudu] vůči osobě žalobkyně, jakožto soudce se sníženou pracovní schopností, jsou zcela nedůvodné. Podotkla, že je nestandardní, že se vyřízením stížností žalobkyně zabývá sama ministryně, ačkoliv byly adresovány různým odborům [anonymizováno]. Jedná se tak o neobvyklý postup [anonymizováno], když ministryně přeskočila všechny obvyklé fáze vyřízení stížnosti občanů. Ovšem to, že vyřízení jejich stížností provedla přímo ministryně coby vrcholná představitelka [stát. instituce], namísto příslušných úředníků, není zárukou řádného vyřízení jejích stížností, ale naopak jde o zjevně nesprávný úřední postup [stát. instituce], včetně ministryně, a to proto, že z podání ministryně plyne závěr, že vlastně žalobkyně nemá přehlcenou jí svěřenou agendu, tj. nemá průtahy ve své agendě v inkriminované době, tj. od podzimu 2020 dosud; dále že tvrdí, že předsedové soudu nemohou měnit jednou nastolená pravidla z rozvrhu práce; též, že [stát. instituce] nepřísluší řešit otázky průtahů u krajských soudů, když toto je příslušný řešit předseda krajského soudu; a když opakovaně tvrdí, že stížnosti žalobkyně hodnotí nestranně komplexně objektivně a podrobně, a velmi pečlivě stížnosti žalobkyně studuje. Podání ministryně je důkazem nepřípustného ochranitelského postoje [stát. instituce] k vedení krajského soudu při výkonu státní správy z jeho strany vůči žalobkyni coby soudci se sníženou pracovní schopností. A to proto, že jde o rezignaci na dozorovou pravomoc [stát. instituce] upravenou v ustanovení § 123 odst. 2 zákona o soudech a soudcích ve spojení s § 8 odst. 3 písmeno b) zákona č. 7/2002 Sb., a je v rozporu s judikaturou kárných senátů. Své námitky potom v podání podrobně rozvádí.

18. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

19. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 14 odst. zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

21. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

22. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k zákonu (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v zákoně blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (sem patří celá škála případů s konkrétním obsahem, počínaje například posuzováním podmínek pro vydání rozhodnutí ve stavebním řízení, konče shromažďováním podkladů v trestním řízení, které skončilo odložením věci).

23. Soud se nejprve zabýval otázkou existence odpovědnostního titulu v posuzovaném případě, přičemž v tomto ohledu uzavírá, že tento neshledal a žalobu tak v celém rozsahu zamítl.

24. Žalobkyně spatřuje nesprávný úřední postup žalované v tom, že neuplatnila své dozorové pravomoci a nepodala kárné žaloby na vedení [název soudu], ani přes podněty týkající se zejména nesnížení úvazku žalobkyně, plného nápadu žalobkyně i přes její sníženou pracovní schopnost, šikanu a bossing v souvislosti se sníženou pracovní schopností žalobkyně, nevyhovění žalobkyni ohledně zastavení nápadu po dobu její pracovní neschopnosti trvající 2 měsíce, předčasné spuštění nápadu poté, co jí byl zastaven pouhé 3 měsíce, či zahlcení agendy žalobkyně a průtahům v jí vyřizovaných věcech v důsledku postupu vedení soudu.

25. V usnesení ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4896/2010 Nejvyšší soudu uvedl, že okolnost, že právní vztah soudce a státu - stanovení jeho esenciálních náležitostí - nemůže vzniknout bez soudcova souhlasu, že nemůže být bez dalšího jmenován nějakým mocenským aktem veřejné moci, znamená kromě jiného, že pracovní vztah soudce je svojí povahou - jak plyne ze zákona o soudech a soudcích za subsidiárního použití zákoníku práce - právním poměrem soukromoprávním, jehož účastníci mají rovné postavení. Důsledkem této povahy vzájemného vztahu soudce a státu potom je, že se na pracovní vztah soudce přiměřeně použijí - nestanoví-li zákon nebo zvláštní právní předpis jinak - ustanovení zákoníku práce a jiných pracovněprávních předpisů (srov. § 84 odst. 4 zákona o soudech a soudcích). V tomto kontextu je třeba vnímat také rozsah dispoziční pravomoci předsedy soudu, která mu umožňuje stanovit v rozvrhu práce - kromě jiného - v dovoleném rozsahu též obsah pracovního vztahu soudce. V rozvrhu práce lze kromě jiného jmenovitě určit soudce tvořící senát, soudce, kteří budou zastupovat v jednotlivých soudních odděleních soudce, kteří nemohou věc z důvodu nepřítomnosti delší než 3 měsíce nebo vyloučení anebo z jiných důvodů stanovených zákonem projednat a rozhodnout, lze stanovit okruh věcí, které se projednávají a rozhodují na pobočce soudu, a stanovit způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení (srov. § 41 odst. 1 a § 42 odst. 1 zákona o soudech a soudcích). V uvedeném postupu předsedy soudu jde - obdobně, jako u jiných zaměstnanců České republiky - jen o organizační opatření vedoucího organizační složky státu k bližší konkretizaci obsahu "pracovní náplně" soudce (soudců), a to v rámci již existujícího základního pracovního vztahu založeného za souhlasu obou účastníků, jehož podstatné (esenciální) náležitosti nelze rozvrhem práce stanovit nebo měnit.

26. Stížnosti předestřené žalobkyní v podáních adresovaných [stát. instituce] se týkaly takřka výhradně jejího pracovního vztahu soudce. Není tedy úkolem [anonymizováno] řešit žalobkyní uváděnou sníženou schopnost práce a s tím související velikost úvazku, výši nápadu a jeho pozastavení, či se zaobírat jinými opatřeními předsedy soudu přijatými v rozvrhu práce a z něj vyplývající (k tomu viz odstavec 25). Pro posouzení uvedených otázek se ve smyslu ustanovení § 84 odst. 4 zákona o soudech a soudcích subsidiárně použijí (nestanoví-li zákon o soudech a soudcích nebo zvláštní právní předpisy jinak) ustanovení zákoníku práce a jiných pracovněprávních předpisů "přiměřeně"; použijí se tedy zejména příslušná ustanovení o náležitostech pracovní smlouvy a o změně obsahu pracovního poměru. Totéž platí pro tvrzenou diskriminaci a bossing ze strany vedení soudu vůči žalobkyni. Uvedené otázky se týkají pracovního poměru žalobkyně vůči Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pro který je charakteristický vzájemný stav rovnosti účastníků. Tyto pak dle § 7 odst. 1 o.s.ř. projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení. Pracovní vztah soudců není, vyjma jistých specifik uvedených v zákoně o soudech a soudcích, ničím odlišný či výjimečný oproti pracovním vztahům ostatních profesí. Spory pracovněprávního rázu řeší výhradně soudy, což platí též pro pracovněprávní spory soudců. Není možné, aby do sporu soudce jako zaměstnance se soudu jako zaměstnavatele na základě stížnosti paternalisticky zasahovalo [stát. instituce] a ze své vrchnostenské pozice situaci vyřešilo za žalobkyni, aby se tato nemusela svých práv domáhat u soudu v občanském soudním řízení, a to ani pod rouškou uplatňování pravomocí dle § 123 odst. 2 zákona o soudech a soudcích. Uvedené ustanovení je výrazem toliko dohledu nad důstojností jednání, soudcovskou etikou a průtahy.

27. Lze shrnout, že žalobkyně se na žalovanou v období od května do listopadu 2021 opakovaně obrátila se svými podáními. Na tyto bylo reagováno ze strany samotné ministryně přípisem ze dne [datum], v němž se s podáním žalobkyně vypořádala. Následně se též vypořádala i s obsahem podání žalobkyně ze dne [datum], a to přípisem ze dne [datum]. V obou podáních pak v závěru uvedla, že na případná podání směřující nad rámec kompetencí [anonymizováno] a na obdobné návrhy na kárné potrestání z žalobkyní dosud uváděných důvodů už nebude brán zřetel. Tato podání byla ze strany žalované vyhodnocena jako stížnosti dle § 123 odst. 2 písm. c) zákona o soudech a soudcích. Pro vyřízení těchto stížností není zákonem stanovena žádná lhůta. Soud tak má za to, že lhůta cca 6 měsíců, v níž je obsaženo i samotné prověřování skutečností zjištěných z podání žalobkyně není nepřiměřená. Nesprávný úřední postup nelze spatřovat ani v tom, že se [anonymizováno] odmítlo zabývat záležitostmi vyplývajícími z pracovněprávního vztahu žalobkyně, které jak výše uvedeno, spadají do pravomoci soudů ve sporném řízení. Pokud se jedná o uplatnění kárných pravomocí, ani tyto nebyly ze strany [anonymizováno] shledány, a to zjevně ani s ohledem na žalobkyní tvrzené průtahy v jí vedených věcech. Bylo na samotné [anonymizováno], zda s ohledem na obsah stížnosti a svá šetření dospěje k závěru, že došlo ke kárnému provinění funkcionářů soudu. Pokud však její zjištění k tomuto závěru nevedla, nelze tuto skutečnost považovat za nesprávný úřední postup. Sama skutečnost, že žalobkyně nesouhlasí se závěry učiněnými ministryní, nesprávný úřední postup nezakládá. Nesprávným úředním postupem není ani nevyhovění podnětům žalobkyně.

28. Vzhledem k nedostatku odpovědnostního titulu se soud nezaobíral dalšími předpoklady, které zakládají odpovědnost státu za škodu a žalobu zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšné žalované přiznal paušální náhradu za úkon á 300 Kč, a to za vyjádření k žalobě, přípravu k jednání a účast při jednání dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tedy celkem částku 900 Kč, kterou je žalobkyně povinna zaplatit ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř.