46 C 79/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení sklepa

I. Žalovaný je povinen vyklidit sklepní kóji o podlahové ploše 1,79 m² v 1. podzemním podlaží stavby [adresa] stojící na pozemku parc. č. 1630 v [katastrální uzemí] na adrese [adresa], která je v pasportu stavby vyhotoveném [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod č. 01-11- 2021 z listopadu 2021, jenž je nedílnou přílohou tohoto rozsudku, označena číslem 8, a vyklizenou žalobci předat ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 25 175 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalovaného 1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném vyklizení sklepní kóje. Svou žalobu zdůvodnil tím, že je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [adresa], v k.ú. [část obce], [územní celek]. S bytem je dle prohlášení vlastníka spojeno právo užívání sklepní kóje [číslo] v 1. podzemním podlaží. Žalobcovi právní předchůdci (jeho rodiče) v rámci sousedské výpomoci v roce 2013 umožnili žalovanému, aby si ve sklepní kóji dočasně uložil své věci. Žalovaný však přes výzvy žalobce i jeho právních předchůdců sklepní kóji dosud nevyklidil, ba dokonce sdělil, že jí žalobci maximálně odprodá. Žalovaný nikdy neměl právní titul k užívání sklepní kóje, za jeho užívání žalobci ani jeho předchůdcům ničeho nehradil a kóji užívá neoprávněně.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že vlastnictví sklepní kóje není doloženo a navrhovaný petit je nevykonatelný, neboť sklepní kóje v domě nejsou označeny žádnými čísly a není tedy patrné, vyklizení které kóje se žalobce domáhá. Žalovaný v domě vlastní několik jednotek, historicky ke každému bytu patřila sklepní kóje k užívání, přičemž k počtu jednotek, které žalovaný vlastní, odpovídá i počet jím užívaných kójí. Žalovaný tak od počátku užívá ty kóje, které k bytovým jednotkám náleží. I kdyby tomu tak nebylo, nabyl by žalovaný vlastnické právo vydržením, neboť předmětnou kóji užívá minimálně od roku 2008. Následně svou obranu doplnil, že není vlastníkem jednotek v domě, ale užívá je na základě dohody s vlastnicí [anonymizováno] [příjmení]. Jedná se konkrétně o bytové jednotky [anonymizováno 5 slov]. Dále má za to, že prohlášení vlastníka ze dne 15. 3. 2013 dostatečně nevymezuje sklep, jehož vyklizení se žalobce domáhá, když půdorys 1. PP není součástí tohoto prohlášení vloženého do katastru nemovitostí, ačkoliv se jedná o obligatorní součást.

3. Žalobce s tvrzením žalovaného nesouhlasil. Jednak má za to, že sklepní kóji nelze vydržet, neboť není předmětem samostatného vlastnického práva, ale je s ním spojeno právo užívání, které je vázáno na vlastnictví konkrétní bytové jednotky, jednak žalovaný kóji užívá od roku 2013, kdy mu byla rodiči žalobce jako jeho právními předchůdci poskytnuta k dočasnému užívání. Co se týká určitosti petitu, je v něm konkrétně uvedeno jak umístění, tak výměra sklepní kóje, není tedy pravdou, že by byl nevykonatelný. Žalobce souhlasí s žalovaným, že v prohlášení vlastníka nejsou sklepní kóje podrobně zakresleny, to však neznamená, že neexistují. Sklep je dostatečně vymezen svou výměrou uvedenou ve změně prohlášení vlastníka, přičemž v průběhu řízení s ohledem na nové důkazy svou žalobu upravil tak, že se domáhá vyklizení sklepa o rozměru 1,79 m², označenou nově číslem 8.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkových zjištěním.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí je patrné, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] v budově [adresa], byt. dům, [list vlastnictví] na parcele [číslo], [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek], který nabyl na základě darovací smlouvy ze dne 7. 2. 2019.

6. Ze smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva je patrné, že [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo] uzavřelo s [jméno] a [jméno] [příjmení] (předchůdci žalobce) smlouvu, kterou na ně převedlo bytovou jednotku [číslo]. Vybavením této jednotky je dle smlouvy sklepní kóje [číslo] v 1. podzemním podlaží.

7. Ze změny prohlášení vlastníka ze dne 15. 3. 2013 vyplývá, že bytová jednotka [číslo] je byt 1+1 umístěný ve čtvrtém nadzemním podlaží domu vlevo od schodiště. S vlastnictvím jednotky je spojeno právo výlučného užívání sklepní kóje [číslo] o podlahové ploše 4,37 m² v 1. PP podlaží budovy. Součástí změny prohlášení vlastníka je též půdorys suterénu a 1. - 6. nadzemního podlaží. V půdorysu suterénu však umístění sklepních kójí není vymezeno.

8. Z plánu prvního podzemního podlaží (suterén-sklepy) spolu s informací o přiřazení sklepů k bytům pořízený autorizovanou architektkou [jméno] [příjmení] vyplývá umístění sklepa označeného jako [číslo]. V popisu k plánu je pak zřejmé, že se jedná o sklepní kóji k bytu [číslo] o rozměru 4,37 m². 9. [jméno] [celé jméno žalobce], otec žalobce, v rámci svého svědeckého výslechu uvedl, že v domě bylo původně 9 bytů a po rekonstrukci podkroví a suterénu, která proběhla cca v roce 2012, vzniklo 14 bytů a na základě toho bylo málo sklepů, protože 2 byty v suterénu vznikly ze sklepních kójí. Pak zde byl velký prostor, ze kterého se udělaly kóje pro byty, které byly po rekonstrukci bez sklepů, nicméně každý byt v současné době sklep nemá. Svědek se potkal s žalovaným, který mu řekl, že má 4 byty a že mu chybí 1 sklep. Svědek mu proto půjčil jejich sklep přináležející k bytu [číslo] na nějakou dobu, aby si zde uložil své věci. Když žalovaného oslovil, aby sklep vrátil, žalovaný mu sdělil, že když mu dá peníze, vrátí jej. Po předložení slepé mapy označil křížkem zmíněný sklep (viz čl. 119). Dle svědka má mít sklep cca 140cm x 120 cm nebo 100cm x 160 cm.

10. Při šetření na místě soud zjistil následující. Po sejití do suterénních prostor se na pravé i levé straně nachází vchody do nebytových prostor (užívaných patrně jako byty) a přímo naproti schodům do suterénu cca 5 m od schodů vstup do prostor, ve kterých jsou umístěny sklepní kóje. Po vstupu do prostoru pro sklepní kóje se naproti dveřím nachází jedna sklepní kóje, hned naproti dveřím a směrem doleva tři sklepní kóje, po levé straně (vedle dveří do prostoru pro sklepní kóje) jedna sklepní kóje a následně průchod ke dvěma dalším sklepním kójím - na sklepní kóji nacházející se po pravé straně je cedule s názvem: sklep k bytu k [číslo]. Jedná se o jediný číslem označený sklep. Po otevření sklepní kóje je tato kóje zběžně přeměřena skládacím metrem a má rozměry cca 1,30 x 1,30 m. V prostoru se nachází celkem 12 sklepních kójí.

11. Z plánu prvního podzemního podlaží (suterén-sklepy) spolu s informací o přiřazení sklepů k bytům pořízený autorizovanou architektkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplývá umístění sklepa označeného jako [číslo]. V popisu k plánu je pak zřejmé, že se jedná o sklepní kóji k bytu [číslo] o rozměru 4,37 m².

12. Z výslechu [jméno] [příjmení], matky žalobce, soud zjistil, že v domě proběhla velká rekonstrukce, která skončila v roce 2012 a na ní navazovala rekonstrukce podzemního podlaží, v němž byly zbudovány 2 velké nebytové prostory. Tím některé sklepy zanikly a bylo třeba vytvořit sklepní kóje jinde. Prohlášení vlastníků bylo pořízeno ještě před rekonstrukcí podzemního podlaží a poté došlo v uspořádání sklepů ke změnám. Nové prohlášení vlastníků však již pořízeno nebylo. Svědkyně k počátku užívání sklepa žalovaným uvedla, že žalovaný v rámci rekonstrukcí pomáhal a stěžoval si, že si nemá kam uložit barvy apod., manžel svědkyně mu proto zapůjčil sklep. Následným výzvám k vrácení sklepní kóje však žalovaný nevyhověl. Vzhledem ke změnám v podzemním podlaží při rekonstrukci, kdy došlo k vybudování dvou velkých nebytových prostorů, přišli někteří o sklepy. Vlastníci se proto dohodli, že vytvoří sklepní kóje mimo prostory dnešních dvou velkých nebytových prostor a bylo třeba některé kóje zmenšit a celé uspořádání změnit. Vzhledem k tomu, že sklep náležející k bytu [číslo] se nacházel až vzadu, byl rekonstrukcí podzemního podlaží dotčen minimálně, pouze došlo k jeho zmenšení.

13. Z výslechu [jméno] [příjmení], sousedky účastníků, vyplynulo, že poté, co byly rekonstruovány bytové části domu, proběhla rekonstrukce podzemního podlaží. Zbudováním dvou velkých nebytových prostor v suterénu zanikly některé ze sklepů přináležející k bytům. Byly proto zbudovány kóje v bývalé prádelně, nad schody a možná i jinde. Původně ke každému bytu náležel sklep, ovšem po rekonstrukci a zbudování půdních bytů už každý byt sklep nemá. Po nahlédnutí do prohlášení vlastníků svědkyně vypověděla, že toto bylo pořízeno ještě před rekonstrukcí sklepů a po rekonstrukci podzemního podlaží nové prohlášení pořízeno nebylo, nicméně zde si již svědkyně nebyla jistá. Na to, jak došlo k přerozdělení nově vybudovaných kójí namísto těch, které pohltily nově zbudované nebytové jednotky, si svědkyně nevzpomněla. Ovšem věděla, že přerozdělení se týkalo jen některých. Sklepy, které nezanikly zbudováním nebytových jednotek, se zase tolik neměnily. Sklep přináležející k bytu žalobce je úplně vzadu a zůstal, jen se nějak zmenšoval, nebo tam je jiný vchod. Svědkyni je známo, že si sklep přináležející k bytu [číslo] nárokuje žalovaný, na základě čeho, to jí však známo není. Dle svědkyně je v domě 13 bytů a sklepních kójí je méně.

14. Z pasportu 1. PP, sklepní části stavby [adresa] je patrný současný stav sklepních prostor v podzemním podlaží, přičemž je zřejmé, že sklepní kóje v něm označená [číslo] o rozměru 1,79 m² je v prostoru kóje označené v plánu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] číslem 0, ovšem jedná se o prostor zmenšený o chodbičku ke sklepu označeného [číslo] který nově vznikl rozdělením původní kóje [číslo].

15. Ze zápisu ze schůze [anonymizováno] [ulice a číslo] konané dne 16. 5. 2019 od 18:00 plyne, že mimo jiné paní [příjmení] požádala pana [celé jméno žalovaného] o vrácení sklepa, které podle prohlášení vlastníka přísluší k bytu [číslo].

16. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 3. 2021 plyne, že žalovaný byl žalobcem vyzván k vyklizení a předání sklepní kóje žalobci ve lhůtě 14 dnů od doručení s tím, že v opačném případě se žalobce bude vyklizení sklepní kóje domáhat soudně.

17. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Co se týče listin provedených k důkazu, nebyly stranami rozporovány. Ve věci vypovídali jako svědci oba rodiče žalobce, kteří jsou současně jeho právními předchůdci. Byť se jedná o blízké příbuzné žalobce, soud neměl důvod nevěřit jimi sděleným skutečnostem, zvláště za situace, kdy výpovědi nebyly ve vzájemném rozporu a skutečnosti jimi uváděné byly v souladu též s tím, co vypověděla svědkyně [jméno] [příjmení], sousedka obou účastníků. Výpovědi všech svědků byly spontánní, v zásadě se shodovali jak v popisu postupu rekonstrukce, tak toho, jak došlo ke změnám v umístění či velikostech sklepních kójí oproti stavu před rekonstrukcí, taktéž se shodli na tom, že sklepní kóje nenáleží ke všem bytům v domě.

18. Ze zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce se vlastníkem bytu [číslo] v domě na ulici [ulice a číslo], [obec a číslo], k němuž náleží právo užívat právo užívat sklepní kóji označenou v prohlášení vlastníků [číslo], jehož rozloha a umístění vyplývá z plánu 1. podzemního podlaží (suterén-sklepy) včetně informace o přiřazení sklepů k bytům. Byt žalobce získal darovací smlouvou od svých rodičů, kteří jej získali na základě smlouvy o převodu družstevního bytu uzavřené s [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo]. V domě proběhla před rokem 2012 celková rekonstrukce, v roce 2013 pak byla schválena změna prohlášení vlastníka. Následně došlo k rekonstrukci 1. podzemního podlaží/suterénu, v němž byly umístěny sklepní kóje. Byly zde zbudovány dva nebytové prostory (patrně užívány jako byty). Tím některé dosavadní sklepní kóje zanikly, nicméně v části zbylých prostor byly zbudovány kóje nové. Sklep přináležející k bytu [číslo] nebyl pohlcen nově zbudovaným nebytovým prostorem, zůstal na původním místě, ovšem došlo k jeho zmenšení, neboť vedlejší sklep byl rozdělen na dva a část sklepa [číslo] ustoupila chodbičce vedoucí ke sklepu, který vznikl rozdělením sklepa sousedícího se sklepem [číslo]. Tím došlo i ke změně jeho výměry.

19. V projednávaném sporu jde o právní poměr týkající se práva věcného, konkrétně ochrany vlastnického práva žalobce. V souladu s ustanovením § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) soud spor posuzoval již podle tohoto zákona. Pokud se však jedná o otázku platnosti změny prohlášení vlastníka, vycházel z ustanovení zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům (zákon o vlastnictví bytů) platného a účinného do 31. 12. 2013.

20. Dle § 1175 odst. 1 o.z., vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části.

21. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o.z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

22. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů, vlastník budovy svým prohlášením (dále jen "prohlášení") určuje prostorově vymezené části budovy, které se za podmínek stanovených tímto zákonem a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami (§ 2 písm. h)) a společnými částmi domu (§ 2 písm. g)). Prohlášení musí mít písemnou formu. Prohlášení je povinnou přílohou návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu první jednotky v domě. Dle odst. 3, k prohlášení se přikládají půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o podlahových plochách jednotek.

23. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] jejíž součástí dle změny prohlášení vlastníka je též sklepní kóje označená [číslo]. Přílohou změny prohlášení vlastníka jsou sice půdorysy všech podlaží včetně suterénu, z toho však není umístění sklepů patrné. Ve změně prohlášení vlastníka je však sklepní kóje [číslo] vytyčena výměrou 4,37 m², která odpovídá velikosti a umístění uvedeném v půdorysu 1. podzemního podlaží (suterén-sklepy) a informace o přiřazení sklepů k bytům vypracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], autorizovanou architektkou. Z těchto jsou ostatně patrny i další sklepní kóje náležející k dalším bytů včetně jejich výměr odpovídající údajům uvedeným ve změně prohlášení vlastníka u každého jednotlivého bytu. Soud tak má za dostatečně prokázané umístění sklepní kójí před rekonstrukcí 1. podzemního podlaží, byť změna prohlášení vlastníka vykazuje vadu, když neobsahuje relevantní rozčlenění sklepních prostor. Taktéž má soud za to, že nedostatek řádného půdorysu suterénu/1. PP přiloženého ke změně prohlášení vlastníka zavkladovaného do katastru nemovitostí, nezakládá jeho neplatnost, neznamená ani, že by daná sklepní kóje k bytu nenáležela.

24. Vzhledem k tomu, že v rámci výslechů svědků bylo zjištěno, že došlo k rekonstrukci suterénních prostor, kdy některé ze sklepních kójí byly pohlceny nově zbudovanými nebytovými prostory, došlo k reorganizaci zbylých částí suterénních prostor, v nichž byly zbudovány kóje nové, případně došlo ke zmenšení kójí stávajících – zbudováním nebytových prostor nedotčených. Při místním šetření bylo zjištěno, že sporná sklepní kóje se nachází na místě původní sklepní kóje označené v půdorysu 1. PP [anonymizováno] [příjmení] jako [číslo], ovšem nejedná se o celý prostor vymezený v tomto půdorysu. Poté, co byla žalovaným kóje v rámci šetření na místě zpřístupněna a byla zběžně přeměřena, měřila nikoliv 4,27 m², ale pouze cca 1,30 x 1,30 m. To odpovídá zhruba výměře 1,69 m². Z pasportu stavby [anonymizováno] [příjmení] však plyne současné uspořádání prostor současných sklepů včetně jejich srovnání se stavem původním, které také odpovídá zjištěním soudu při šetření na místě. Je zřejmé, že z původní sklepní kóje [číslo] byla vyčleněna část na chodbu ke sklepní kóji nově vzniklé rozdělením vedlejší kóje a zbytek sklepní kóje [číslo] nově označený [číslo] o výměře 1,79 m² zůstal zachován. Byť po rekonstrukci suterénu, zániku některých kójí a vzniku kójí nových resp. zmenšení stávajících, nebyla přijata změna prohlášení vlastníka, nelze vlastníku bytu [číslo] upřít právo užívat sklepní kóji, která je v prohlášení vlastníka vymezena [číslo] a která, jak z výslechů svědků – starousedlíků, vyplynulo, vždy k tomuto bytu i historicky patřila. Rekonstrukcí suterénních prostor došlo k jejímu zmenšení o chodbičku, přičemž umístění a rozdíl ve výměře před a po rekonstrukci je z pasportu patrný. Pokud se jedná o rozdíl ve výměře v pasportu a výměře zjištěné při místním šetření, jedná se pouze o drobný rozdíl, který je dán též i nepřesností laického měření.

25. Z uvedeného tak soud nemá pochybnosti o tom, jaká konkrétní sklepní kóje k bytu žalobce přináleží, rozdíly ve výměře uvedené ve změně prohlášení vlastníka a skutečné výměry byly dalším dokazováním vysvětleny a je tak zřejmé, že žalobci právo ke sklepní kóji vymezené ve výroku I. náleží. Žalovaný, který sklep užívá, což v zásadě v rámci řízení nepopíral a při šetření na místě jej taktéž otevřel vlastním klíčem, do práva žalobce výlučně užívat spornou sklepní kóji zasahuje, žalobci tak náleží právo požadovat její vyklizení a předání.

26. Pokud se žalovaný hájí námitkou vydržení, této nelze přisvědčit. Vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. Jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží. Žalovaný jednak ještě v průběhu tohoto řízení nebyl vlastníkem žádného bytu v domě na ulici [ulice a číslo], [obec a číslo], nemohl se tak ujmout držby práva užívání sklepa a domnívat se, že právo užívat sklep v domě, v němž nevlastní žádný byt, mu dle zákona náleží. Jeho držba tak nemohla z principu být řádná, poctivá ani pravá, natož po 10 let nerušená, když ze strany žalobce, resp. jeho právních předchůdců byl opakovaně k vydání sklepní kóje vyzýván. Ze stejného důvodu je nedůvodná i námitka promlčení vznesená žalovaným. Jiné důvody, pro které by mu svědčilo právo sklep [číslo] užívat, neuvedl.

27. S ohledem na uvedené, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému, aby v pariční lhůtě, která v daném případě činí 15 dnů (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.), sklepní kóji vyklidil.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč, dále v odměně za právní zastoupení ve výši 15 450 Kč dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 9 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., za 8,5 úkonu právní služby á 1 500 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, žaloba, replika ze dne 29. 9. 2021, účast při jednání konaném 14. 7. 2021, 13. 10. 2021, 8. 4. 2022 a 20. 4. 2022, doplnění na výzvu soudu 7. 12. 2021, poloviční odměna za prostou předžalobní výzvu), 9 režijních paušálů á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., a nákladů důkazu - pasportu stavby ve výši 4 725 Kč. Soud nepřiznal odměnu za podání ze dne 11. 4. 2022 obsahující změnu petitu, neboť tato měla být učiněna již v rámci doplnění ze dne 7. 12. 2021, kdy žalobce zjistil, že nově předložené důkazy svědčí pro změnu petitu, náklady na toto podání proto soud nepovažuje za účelně vynaložené. Náhrada nákladů řízení tedy celkem činí částku 25 175 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám jeho právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).