46 C 85/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov sídlem adresa pro zaplacení 1 315 196 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 100 000 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 71 630 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 322 033 Kč od 29. 8. 2020 do 17. 12. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% z částky 71 630 Kč od 18. 12. 2020 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 982 636 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 993 163 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 1 079,40 Kč, do 15 dnů od právní moc rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 1 315 196 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnil tím, že proti němu bylo vedeno trestní řízení, zahájené usnesením ze dne 8. 1. 2013 pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivý znalecký posudek dle § 175 odst. 1, 3, trestního zákoníku, skončené usnesením [název soudu] ze dne 9. 9. 2019, čj. [spisová značka], kterým bylo zamítnuto odvolání státního zástupce proti rozsudku [název soudu] ze dne 2. 8. 2018, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby v celém rozsahu dle § 226 písm. b) trestního řádu. Žalobce požadoval náhradu škody spočívající v nákladech obhajoby v částce 164 560 Kč za celkem 73 úkonů právní služby á 1 500 Kč, 300 Kč režijní paušál z každého úkonu a DPH, dále požaduje náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání trvajícího 6 let a 8 měsíci v částce 170 000 Kč a náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním ve výši 200 000 Kč, neboť byl poškozen na své cti, důvěryhodnosti, utrpěla též jeho profesní pověst. Tato újma byla umocněna mediální pozorností a neblahý vliv mělo trestní stíhání též na psychický stav žalobce a jeho rodiny. Stres žalobce byl umocněn tím, že žalobce žil pod hrozbou uložení milionové škody, která by pro něj byla likvidační. Žalobce svou žalobou uplatnil též ušlý zisk ve výši 780 636 Kč, když trestním stíháním přišel o zakázky, nebyl oslovován s žádostmi o vypracování znaleckých posudků, ztratit důvěryhodnost u veřejnosti, čímž došlo k výraznému poklesu jeho příjmů, a to zejména v období let 2018 2019, kdy trestní stíhání vrcholilo. Počet vypracovávaných znaleckých posudků klesl cca o 1/3. V roce 2016 vypracoval žalobce 91 znaleckých posudků, v roce 2018 jen 62 a v roce 2019 pak 57. V roce 2020 došlo k nárůstu, kdy již k 31. 8. 2020 vypracoval 57 posudků. Žalobce své nároky uplatnil u žalované dne 28. 2. 2020, žalovaná však o nároku ve lhůtě 6 měsíců nerozhodla, žalobci tak nezbylo, než se se svým nárokem obrátit na soud.

2. Žalovaná žalobou tvrzený nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku shledala důvodným nárok na náhradu nákladů obhajoby ve výši 150 403 Kč. Za stížnost proti usnesením ze dne 23. 1. 2013 přiznala odměnu poloviční, neboť se nejedná o podání ve věci samé, podobně jako návrh na zastavení trestního stíhání ze dne 29. 8. 2014, návrhu na předběžné projednání obžaloby ze dne 19. 9. 2016, námitek k osobě znalce ze dne 23. 10. 2017, návrhu na vyloučení ze společného řízení ze dne 13. 11. 2017, námitek k opatření ze dne 11. 12. 2017. Žalovaná pak nepřiznala odměnu za nahlížení do spisu dne 10. 8. 2016, 18. 4. 2017, účast při místním šetření dne 29. 1. 2018 a závěrečný návrh ze dne 10. 7. 2017. Stran nemajetkové újmy žalovaná konstatovala porušení práva žalobce, omluvila se a přiznala zadostiučinění v penězích ve výši 100 000 Kč. Nároku na náhradu ušlého zisku ve výši 780 636 Kč nevyhověla ani z části a nevyhověla ani nároku na poskytnutí zadostiučinění ve výši 170 000 Kč, když shledala délku řízení přiměřenou 3. Žalobce v reakci na stanovisko žalované vzal svou žalobu zpět co do částky 160 930 Kč představující částečnou náhradu nákladů trestního řízení, dále co do částky 100 000 Kč představující dílčí plnění z titulu náhrady nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí. Ve zbytku na žalobě trval, neboť nesouhlasil s ponížením částky přiměřeného zadostiučinění, jak jej vypočetla žalovaná. Řízení bylo usnesením ze dne 28. 7. 2021, čj. 46 C 85/2020-402 co do částky 160 930 Kč zastaveno. Co do zbylé částky 100 000 Kč soud řízení zastavil výrokem I. tohoto rozsudku.

4. Mezi účastníky nebylo sporu, že předmětem sporu poté, co bylo řízení o nároku na náhradu škody v podobě obhajného, zůstává částka 3 630 Kč představující odměnu za nahlížení do spisu dne 10. 8. 2016 a 18. 4. 2017.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Z podání žalobce ze dne 28. 2. 2020 nazvaného [celé jméno žalobce] – uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkovou újmu v penězích soud je patrné, že žalobce požadoval po žalované náhradu škody představující náklady na obhajobu ve výši 164 560 Kč, dále částku 170 000 Kč představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání, částku 200 000 Kč představující náhradu nemajetkové újmy v penězích za trestní řízení proti jeho osobě, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“) a částku 780 636 Kč v podobě náhrady škody - ušlého zisku.

7. Ze stanoviska žalované ze dne 16. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaná shledala nárok na náhradu škody představující náhrady na obhajobu důvodným v částce 150 403 Kč. Za některé přiznala odměnu pouze poloviční, za nahlížení do spisu dne 10. 8. 2016 a 18. 4. 2017, za účast při místním šetření dne 29. 1. 2018 a závěrečný návrh ze dne 10. 7. 2017 odměnu nepřiznala. Pokud se jedná o nárok na náhradu ušlého zisku, tento žalovaná neuznala, neboť neshledala nespornou ani výši škody, ani příčinnou souvislost s nezákonným rozhodnutím. Co se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím, žalovaná konstatovala porušení práva v neprospěch žalobce, za nezákonné trestní stíhání vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] se omluvila a přiznala finanční satisfakci v částce 100 000 Kč. Náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního stíhání žalovaná nepřiznala, neboť celkovou délku řízení hodnotila jako přiměřenou.

8. Z usnesení [anonymizováno 16 slov] ze dne 8. 1. 2013, čj. [anonymizováno] [číslo] je patrné, že vůči žalobci bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 1, 3 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit jako soudní znalec tím, že na základě objednávky zadavatele stanovil cenu nemovitostí na částku 123 160 205 Kč, ačkoliv si musel být vědom, že výše jím stanovené ceny neodpovídala ceně v místě a čase obvyklé, která dosahovala 277 000 000 Kč, čímž způsobil škodu představující rozdíl uvedených částek.

9. Z obžaloby státního zástupce [anonymizována tři slova] ze dne [datum] vyplývá, že směřovala též proti žalobci, který se měl dopustit trestného činu křivé výpovědi a křivého znaleckého posudku dle § 175 odst. 1, 3 trestního zákona, dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu dle § 8 odst. 1 trestního zákoníku, když dílem jako znalec podal hrubě zkreslený znalecký posudek a způsobil takovým činem značnou škodu, dílem se dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby jako znalec podal hrubě zkreslený a neúplný znalecký posudek a způsobil takovým činem značnou škodu, avšak k dokonání činu nedošlo.

10. Z rozsudku [název soudu] ze dne 2. 8. 2018 ve věci [spisová značka] vyplývá, že žalobce byl dle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Z usnesení [název soudu] ze dne 9. 9. 2019, čj. [spisová značka] je pak zřejmé, že odvolání státního zástupce [anonymizována tři slova] v [obec] bylo dle § 256 trestního řádu jako nedůvodné zamítnuto.

11. Ze spisu [název soudu], [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizováno 6 slov]: -) [anonymizováno] 31. 12. 2012 byl [anonymizována tři slova] v [obec] podán návrh [název soudu] k vydání příkazu k domovní prohlídce žalobce a dalších osob -) dne 8. 1. 2013 bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání proti žalobci a dalším 7 osobám pro trestný čin křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek dle § 346 odst. 1, 3 písm. a) trestního zákoníku, které žalobce převzal dne 8. 1. 2013 -) dne 8. 1. 2013 byli podezřelí včetně žalobce zadrženi -) dne 4. 1. 2013 byl [název soudu] příkaz k domovní prohlídce, který si žalobce osobně převzal dne 8. 1. 2013 a domovní prohlídka byla současně provedena, domovní prohlídky byly vykonány i u ostatních obviněných -) dne 28. 1. 2013 bylo vydáno usnesení o vrácení věci žalobci -) dne 16. 1. 2013 došlo k výslechu žalobce jako obviněného a v průběhu ledna 2013 byli vyslechnuti další obvinění -) v průběhu ledna a února 2013 obvinění podali proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnosti a odůvodňovali je -) v průběhu ledna až července 2013 byla proti některým obviněným vydána usnesení o zajištění, proti kterým byly podány stížnosti, o nichž po spojení věcí ke společnému projednání a rozhodnutí rozhodoval [název soudu] -) dne 30. 5. 2013 [anonymizována tři slova] rozhodlo o zamítnutí stížností proti usnesení o zahájení trestního stíhání v části o tom, že se rozhodnutí [stát. instituce] zrušuje, a policejnímu orgánu se ukládá, aby ve věci znovu jednal a rozhodl -) dne 13. 1. 2014 obviněný [příjmení] podal námitku podjatosti policejní vyšetřovatelky -) dne 22. 1. 2014 bylo rozhodnuto o námitce podjatosti vznesené vůči [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], policejní vyšetřovatelce -) dne 8. 10. 2013 byl podán podnět [anonymizována tři slova] k vyžádání právní pomoci u justičních orgánu v [anonymizována dvě slova] -) dne 11. 11. 2013 byl [anonymizováno] v [obec] sepsána žádost o právní pomoc, který byla dne 26. 11. 2013 přeložena do chorvatštiny -) dne 24. 2. 2014 byl na základě žádosti proveden výslech svědka před chorvatským soudem -) v průběhu roku 2013 resp. 2014 bylo vyslechnuto 47 svědků -) dne 12. 1. 2013 opatřením přibrán znalec z oboru Ekonomika, odhady a ceny nemovitostí -) dne 13. 2. 2013 opatřením přibrán [anonymizována dvě slova] v [obec] k podání znaleckého posudku -) dne 22. 8. 2014 bylo žalobci a jeho obhájci umožněno prostudovat spis a navrhnout doplnění vyšetřování -) dne 12. 9. 2014 žalobce doručil návrh na zastavení trestního stíhání -) dne 21. 10. 2014 byl spis s návrhem na podání obžaloby předložen policejním orgánem [anonymizována tři slova] v [obec] -) dne 20. 7. 2016 byl návrh na zastavení trestního stíhání žalobce [příjmení] v [obec] zamítnut -) dne 22. 7. 2016 byla podána obžaloba [název soudu] -) dne 28. 7. 2016 obhájce žalobce požádal o zaslání obžaloby do datové schránky -) dne 3. 8. 2016 obhájci žalobce sděleno, že obžalobu nelze do datové schránky zaslat, neboť od [anonymizována tři slova] nepřišla v elektronické podobě, v případě potřeby nechť nahlédne do spisu -) dne 10. 8. 2016 obhájce žalobce nahlédl do spisu -) dne 14. 9. 2016 podal obhájce žalobce návrh na předběžné projednání obžaloby -) dne 29. 9. 2016 se konalo neveřejné zasedání, při kterém bylo rozhodnuto dle § 188 odst. 1 písm. e) tr. řádu o vrácení státnímu zástupci k došetření. Usnesení bylo rozesláno dne 31. 10. 2016 -) dne 3. 11. 2016 si podal st. zástupce stížnost proti usnesení -) dne 11. 11. 2016 svou stížnost odůvodnil -) dne 16. 11. 2016 byla věc předložena odvolacímu soudu -) dne 6. 12. 2016 odvolací soud rozhodl o zrušení usnesení soudu I. stupně a uložil, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Usnesení bylo rozesláno dne 26. 1. 2017 -) dne 26. 1. 2016 bylo nařízeno hlavní líčení na 7.- 10. 3. 2017 -) dne 2. 3. 2017 došlo uplatnění nároku poškozeného -) dne 3. 3. 2017 po žádostech některých obžalovaných bylo hlavní líčení odročeno na neurčito -) dne 8. 3. 2017 nařízeno hl. líčení na termíny 25. 4. až 28. 4., 23. 5. až 25. 5. a 13. 6. až 15. 6. -) dne 3. 4. 2017 bylo vydáno opatření ke zpracování dodatku znaleckého posudku z oboru ekonomika -) dne 13. 4. 2017 bylo hlavní líčení ve dnech 25. 4. až 28. 4. 2017 zrušeno -) ze 4. 5. 2017 bylo sděleno obhájci obviněného [příjmení], že soud neshledal námitky stran osoby znalce důvodnými -) dne 23. 5. 2017 se konalo hl. líčení od 9,30 hodin, přerušeno v 12,30 hodin, pokračováno v 12,40 hodin, skončeno v 15,05 hodin -) dne 24. 5. 2017 pokračováno v hl. líčení v 9,15 hodin, skončeno v 11,00 hodin -) referátem soudu z 25. 5. 2017 bylo nařízeno hl. jednání v termínu od 13. 6. do 15. 6. 2017 -) dne 21. 5. 2017 došlo vyjádření [anonymizováno] obviněného [příjmení] [příjmení] -) dne 23.- 24. 5. 2017 se konalo hlavní líčení, při kterém byli vyslechnuti obžalovaní -) dne 13- 15. 6. 2017 se konalo hlavní líčení, při němž byli vyslýcháni svědci, případně čteny protokoly o výslechu svědků z přípravného řízení -) dne 4. 7. 2017 bylo nařízeno hl. líčení v termínech 8.8. až 10. 8. a 24.8 až 25. 8. 2017 -) dne 31. 7. 2017 byl předložen dodatek znaleckého posudku -) dne 8. a 10. 8. 2017 se konalo hlavní líčení, při kterém byl vyslechnut znalec, svědci -) dne 24.- 25. 8. 2017 se konalo hlavní líčení, při kterém byli vyslechnuti svědci, provedeny listinné důkazy, znalecké posudky -) dne 13. - 14. 9. 2017 se konalo hlavní líčení, při kterém byli vyslechnuti svědci, provedeny listinné důkazy -) dne 3.- 4. 10. 2017 se konalo hlavní líčení, při kterém byl vyslechnut znalec a provedeny listinné důkazy, vyslechnut svědek, provedeny protokoly o výslechu svědků učiněné v rámci právní pomoci z [země] -) dne 6. 10. 2017 bylo doručeno vyjádření znalce k reviznímu posudku -) dne 27. 10. 2017 byly žalobcem doručeny námitky k osobě znalce -) dne 14. 11. 2017 se konalo hlavní líčení, při kterém byli vyslýcháni svědci -) dne 15. 11. 2017 byl doručen návrh st. zástupce na provedení důkazů listinou -) dne 30. 11. 2017 bylo rozhodnuto o odměně znalce -) dne 30. 11. 2017 byl přibrán znalecký ústav -) dne 7. 12. 2017 byl připraven spis znalci k převzetí -) dne 11. 12. 2017 byly doručeny námitky obžalovaného [příjmení] [celé jméno žalobce] -) dne 6. 3. 2018 bylo rozhodnuto o námitkách o doplnění zadání znaleckého posudku -) dne 15. 12. 2017 byla doručena žádost o opravu protokolu z hl. líčení -) na základě referátu soudu z 7. 3. 2018 bylo zrušeno nařízené hl. líčení na dny 27. až 28.3 a bylo odročeno na 22. až 23. 5. a 20. až 21. 6.2018 -) dne 14. 3. 2018 bylo povoleno prodloužení termínu k vypracování znaleckého posudku do poloviny dubna 2018 -) dne 5. 4. 2018 byl vrácen spis od znalce spolu se znaleckým posudkem -) dne 20. 4. 2018 byl znalecký posudek ústavu rozeslán -) dne 22.- 23. 5. 2018 se konalo hl. líčení, při kterém byli vyslýcháni znalci, provedeny listinné důkazy -) dne 31. 5. 2018 bylo rozhodnuto o odměně znalce -) dne 4. 6. 2018 byl soudu doručen dodatek č. 1 k reviznímu znaleckému posudku -) dne 7. 6. 2018 bylo rozhodnuto o odměně znalce a dodatek byl rozeslán stranám -) dne 31. 7.- 1. 8. 2018 se konalo hl. líčení, při kterém byly provedeny listinné důkazy, znalecký posudek, předneseny závěrečné řeči -) dne 2. 8. 2018 se konalo hlavní líčení, při kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo všech osm obžalovaných zproštěno obžaloby, neboť skutky, pro které byli stíháni, nejsou trestnými činy -) dne 2. 1. 2019 byl rozsudek rozeslán stranám -) dne 8. 1. 2019 došlo sdělení st. zástupce, že bude doplněno odvolání, jež bylo dáno do protokolu o vyhlášení rozsudku, ve lhůtě do 10. 2. 2019 -) 8. 2. 2019 došlo doplnění odvolání st. zástupce -) dne 11. 2. 2019 bylo odůvodnění odvolání zasláno všem obžalovaným a poškozenému -) dne 16. 2. 2019 byl spis předložen [název soudu] -) dne 17. 5. 2019 bylo nařízeno veřejné zasedání na 22. a 23. 7. 2019 -) dne 22. 7. 2019 se konalo veřejné zasedání, při kterém bylo předneseno odvolání a vyjádření k odvolání -) dne 9. 9. 2019 se konalo veřejné zasedání, při kterém byly provedeny listinné důkazy, předneseny konečné návrhy a odvolání státního zástupce zamítnuto. Usnesení bylo stranám rozesláno dne 5. 11. 2019 -) dne 9. 9. 2019 nabyl rozsudek právní moci 12. Z trestního spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka] bylo dále zjištěno:

13. Z žádanky ze dne 4. 8. 2016 je patrné, že zástupce žalobce vyžádal nahlížení do spisu na 10. 8. 2016, k němuž uvedeného dne skutečně došlo, jak je patrné z úředního záznamu o nahlížení ze dne 10. 8. 2016.

14. Z žádanky ze dne 5. 4. 2017 plyne, že zástupce žalobce vyžádal nahlížení do spisu na 11. 4. 2017, které se následně dne 11. 4. 2017 uskutečnilo, jak je patrno úředního záznamu o nahlížení z téhož dne.

15. Žalobce v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že před zahájení trestního stíhání žil s rodinou poměrně aktivním životem, hodně cestoval, běhal maratony, a to i v zahraničí, plánoval zahraniční cesty. Po zahájení trestního stíhání cestování ustalo a žalobce peníze šetřil na obhajobu, která ho v konečném součtu stála 330 000 Kč. V domácnosti žalobce, kterou sdílí s manželkou, byla v lednu 2013 provedena domovní prohlídka, kterou žalobce nesl úkorně a byl po ní nucen manželce, dětem, přátelům, známým i sousedům vysvětlovat, proč se tak děje. Blízkým se mu to vysvětlit podařilo, ovšem sousedům, či rodičům budoucích snach už se to vysvětlovalo hůře. Stíhání se tak žalobce hluboce dotklo a má za to, že nejvíce zasáhlo rodinu. Manželka, synové a nejbližší přátelé mu věřili, od počátku, od rodin svých snach cítil v počátcích odstup, který opadl až po konečném zproštění obžaloby. V řízení před soudem proběhlo celkem 19 dnů hlavního líčení a 2 dny u [anonymizována dvě slova]. Žalobce tak strávil desítky hodin u soudu, studoval záznamy a znalecké posudky vypracovávané k důkazu a věnoval se obhajobě, namísto aby se věnoval jiným věcem. Pokud se jedná o byt, v němž byla provedena v lednu 2013 domovní prohlídka, z toho se na jaře roku 2013 odstěhovali s manželkou do [obec] a žalobce tento byt užívá jen v souvislosti v pracovní činností v [obec] a se sousedy se nestýká a vyhýbá se jim. Žalobce v důsledku trestního stíhání nespal, o stíhání přemýšlel, uzavřel se, přestal běhat, ačkoliv dříve tomu dával hodně času. Běhání v roce 2015 nahradil příchod vnoučat. Po pracovní stránce žalobce po medializaci případu vnímal úbytek zakázek, konkrétně v letech 2017 nebo 2018 a 2019, v počátcích řízení sice medializace proběhla, ale byla anonymní, jeho jméno se objevila až v období soudní fáze řízení a nejhorší byla reportáž [anonymizováno] v [anonymizováno] [rok], v níž padlo i jméno žalobce.

16. Z mediálních výstupů soud [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizováno 17 slov] [datum] [anonymizováno] [webová adresa] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]: [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [webová adresa] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení]„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]: [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce]. [anonymizováno] [role v řízení]„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [webová adresa] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [webová adresa] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [role v řízení] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [částka] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [celé jméno žalobce]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [celé jméno žalobce], [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [tel. číslo] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [jméno] [příjmení]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]„ [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno].„ [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [tel. číslo] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [webová adresa] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [webová adresa] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]: [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [celé jméno žalobce], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [webová adresa] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [celé jméno žalobce], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [webová adresa] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [země] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [role v řízení] [celé jméno žalobce], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. 17. [anonymizována čtyři slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována čtyři slova] [ulice], [anonymizována tři slova] [název soudu]. [anonymizována tři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova], [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení]. [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [celé jméno žalobce], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [celé jméno žalobce] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizována tři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova].

18. Z opisů vybraných údajů z daňových přiznání za roky 2016 2019 plyne, že žalobce měl za rok 2016 příjem po odečtení výdajů 773 316 Kč, v roce 2017 měl příjem po odečtení výdajů 818 686 Kč, v roce 2018 pak 720 692 Kč a v roce 2019 ve výši 466 729 Kč.

19. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Listinné důkazy nebyly stranami rozporovány. Co se týče výpovědi žalobce, byla spontánní, i přes subjektivní zabarvení vcelku pravdivá, prostá rozporů. Soud neměl důvod nevěřit, že žalobce byl nucen svému okolí vysvětlovat okolnosti trestního stíhání i skutečnost, že osoby nikoliv blízké byly ostražitější. Co se týká přemítání o trestním stíhání, zhoršeného spánku a uzavření se do sebe, není důvod nevěřit, že by je žalobce, ostatně jako každá jiná osoba v jeho postavení, skutečně nepociťoval. Soud také uvěřil, že žalobce omezil svůj oblíbený běh, který ovšem, jak uvedl, nahradily 2 roky po zahájení stíhání vnoučata.

20. Na základě uvedených zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání, pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 1, 3 trestního zákoníku 6 let a 8 měsíců. V bytě žalobce a jeho manželky byla provedena domovní prohlídka. Žalobce je soudním znalcem a trestní stíhání se týkalo jeho činnosti znalce. Žalobce v důsledku trestního stíhání byl nucen svému okolí vysvětlovat, že se ničeho nedopustil, špatně spal, přestal běhat a na stíhání často myslel. Žalobce se krátce po zahájení trestního stíhání odstěhoval z [obec] a pobývá tu jen v souvislosti s prací. Žalobce byl obžaloby zproštěn a odvolání státního zástupce proti rozhodnutí soudu bylo odvolacím soudem odmítnuto. Po skončení trestního stíhání žalobce uplatnil svůj nárok u žalované, která jej po uplynutí zákonné 6měsíční lhůty projednala a přiznala žalobci náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním ve výši 100 000 Kč a náklady obhajoby v částce 150 403 Kč.

21. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení právních předpisů Podle § 1 odst. 1 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2, se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odst. 3, v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

22. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. <b>K nároku na poskytnutí nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím a náhrady škody spočívající v náhradě nákladů obhajoby:</b> 23. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně)„ ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona„ nezákonným“ a zakládá proto dle soudu nárok na náhradu škody v právním režimu zákona. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usneseními o zahájení trestního stíhání je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu zákona jako s nezákonným rozhodnutím.

24. Odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí je nezpochybnitelný. Žalobce byl, jak je zřejmé z výsledku trestního stíhání, nezákonně trestně stíhán pro trestný čin trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 1, 3 trestního zákoníku a byl obžaloby pravomocně zproštěn.

25. V souvislosti s žalobcem tvrzeným vznikem nemajetkové újmy soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. 122/2012 a dostupný jako ostatní zde uvedená rozhodnutí NS na stránkách www.nsoud.cz, dle kterého je třeba vycházet z toho, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona, jež je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem a jež tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení výše zadostiučinění, či jeho formy, vychází především z povahy trestní věci, délky trestního stíhání a především z dopadů trestního stíhání do osobností sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Skutkové vymezení újmy způsobené nezákonným rozhodnutím je významné i z hlediska dokazování, neboť zatímco při nesprávném úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení se újma na straně poškozeného presumuje, musí být újma založená jinou skutečností prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2555/2010). V rozsudku ze dne 16.9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, pak Nejvyšší soud konstatoval:„ Jak bylo již shora naznačeno, v souvislosti s prokazováním vzniku nemajetkové újmy je nesprávnou úvaha odvolacího soudu, že„ sama existence rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, zakládá vyvratitelnou domněnku, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma“. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem (např. rozhodnutím zrušeným pro nezákonnost) tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce (např. práva na rodinný život), a vznik nemajetkové újmy (představované např. úzkostí, nepohodlím, nejistotou) vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk.“ 26. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním, ve shodě se závěry učiněnými Nejvyšším soudem ve zmíněném již rozsudku ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, je třeba vycházet z následujících kritérií významných z hlediska vzniku a intenzity nemajetkové újmy způsobené žalobci nezákonným trestním stíháním na: a) délku trestního stíhání b) povahu trestní věci c) dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce d) okolnosti, za nichž ke vzniku nemajetkové újmy u žalobce došlo.

27. Trestní řízení žalobce trvalo od 8. 1. 2013, kdy mu bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání až do 9. 9. 2019, kdy nabyl zprošťující rozsudek právní moci. Celkem tak trestní řízení trvalo cca 6 let a 8 měsíců.

28. Pokud jde o povahu trestní věci, žalobce byl stíhán pro trestný čin trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 1, 3 trestního zákoníku, za což mu hrozil trest 2 až 10 let. Vzhledem k tomu, že se jedná o trestný čin spojený s jeho profesí, míra společenského a morálního odsouzení je zde mírně zvýšená.

29. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že omluva a žalovanou poskytnuté zadostiučinění ve výši 100 000 Kč, jichž se žalobci od žalované dostalo, se soudu s přihlédnutím ke shora vyloženým okolnostem trestního stíhání jeví jako dostačující. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. O případ, v němž by obecná slušnost přiznání finanční satisfakce jistě nevelela, ve věci žalobce nejde. V této souvislosti nutno zdůraznit, že nic než zmírnění frustrace trestním stíháním vytrpěné se žalobci stejně dostat nemůže – úplné odčinění (reparace) negativních prožitků, jež žalobci trestní stíhání přineslo, totiž není již z povahy věci možné, a to ani poskytnutím vyšší částky, než která již byla žalobci žalovanou poskytnuta. K přiznání zadostiučinění nad rámec plnění poskytnutého samotnou žalovanou však soud důvody neshledal. Žalobce byl nervózní, trpěl nespavostí, přemítal o stíhání, omezil cestování, přestal běhat. V řízení zajisté utrpěla jeho pověst, čest a dobré jméno už jen tím, že u něj byla provedena domovní prohlídka, kterou vnímal velmi negativně a úkorně a vážnost a čest utrpěla též v souvislosti s medializací kauzy na celostátní úrovni. Sám žalobce však uvedl, že rodina a nejbližší přátelé při něm stáli, pokud se jedná o sousedy, kterým se žalobci nepodařilo vysvětlit důvody domovní prohlídky, soud poukazuje na to, že žalobce se s manželkou po několika týdnech od domovní prohlídky z bytu i s manželkou odstěhoval a užívá jej jen k pracovním účelům v [obec]. Co se týká zásahů do pracovní sféry, žalobce tvrdil pokles příjmů, zásahy do této sféry však soud nepovažuje za nijak zásadní, trvalé či nevratné. Na prohloubení újmy mohlo mít pochopitelně vliv i [anonymizováno 7 slov] [role v řízení], [anonymizováno 15 slov] [role v řízení], [anonymizováno 14 slov], je zde sice předestřeno jeho jméno, ovšem nikoliv v negativních konotacích, pouze se uvádí, že žalobce je v kauze stíhání a že si stojí za svým znaleckým posudkem.

30. S přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, se soud zabýval i případy odškodnění srovnatelnými s věcí žalobce. Zde soud provedl srovnání s rozhodnutími zdejšího soudu ve věcech [spisová značka] [anonymizováno] [spisová značka] ve znění rozhodnutí [název soudu] [spisová značka].

31. V prvém případě byl poškozený stíhán spolu s žalobcem pro totožný trestný čin, za což mu hrozil trest odnětí svobody 2 až 10 let. Poškozený byl stíhán v souvislosti s výkonem svého povolání, trpěl stresem, byl nervózní nekoncentrovaný, zhoršila se komunikace s manželkou, pracoval a pracuje u znaleckého ústavu a v důsledku stíhání se nemohl podílet na některých zakázkách. Vztahy s okolím narušeny nebyly. Velmi negativně vnímal domovní prohlídku a nasazená pouta v jejím průběhu, zadržení a převoz na služebnu a propuštění až po 10 hodinách. Trpěl stresem i z uložení úhrady možné škody, která byla až 100 milionů. Výše odškodnění činila 100 000 Kč, které přiznala žalovaná, a soud shledal částku odpovídající. Ze srovnávacího rozhodnutí plyne, že oba trpěli psychickým nepohodlím, u obou se jednalo o stíhání pro čin související s jejich pracovní činností, oba vnímali negativně provedení domovní prohlídky a vzhledem k tomu, že se jednalo o totožné řízení, trvalo stejně dlouho.

32. Ve druhém případě byla poškozená stíhána pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku čin dle § 175 odst. 1 a 3 trestního zákona ve stadiu pokusu, za který hrozil trest 2 až 10 let. U poškozené došlo k úbytku zadavatelů znaleckých posudků a poškozená musela svou znaleckou činnost přenést mimo své bydliště, měla psychické potíže, trpěla nechutenstvím, nespavostí, depresí, měla třes rukou a byla zde nutné léčení, o stíhání se dozvěděli lidé z okolí poškozené, byla osočována v místě svého bydliště, bylo jí poničeno motorové vozidlo a došlo tak k narušení dobré pověsti poškozené, která žije v malé obci, řízení bylo celostátně medializováno. Poškozené bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 300 000 Kč. I v tomto případě šlo u obou poškozených o stíhání v souvislosti s jejich znaleckou činností. Ve srovnávaném případě však byly zásahy do pracovní sféry mnohem markantnější a vnímání okolí na malé vesnici a tlak okolí byl nesrovnatelný s žalobcem.

33. S přihlédnutím k případům odškodnění srovnatelnými s věcí žalobce soud dospěl k závěru, že adekvátní částkou představující zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání je 100 000 Kč. Tuto považuje soud za odpovídající prokázaným zásahům do osobní sféry žalobce a nijak nevybočuje z přiznávaného odškodnění ve srovnatelných případech. Tato částka již byla žalobci žalovanou přiznána, soudu tak nezbylo, než nárok žalobce přesahující poskytnuté plnění zamítnout.

34. Žalovaná nepřiznala náhradu nákladů obhajoby, resp. za následující: 10. 8. 2016 – nahlížení do spisu 18. 4. 2017 – nahlížení do spisu 35. Soud má za to, že úkon nahlížení do spisu dne 10. 8. 2016 je účelně vynaloženým nákladem řízení. Z průběhu řízení je zřejmé, že obhájce žalobce žádal o zaslání obžaloby, nicméně soud mu dne 3. 8. 2016 sdělil, že obžalobu nelze zaslat, neboť od státního zástupce nepřišla v elektronické podobě a v případě potřeby nechť nahlédne do spisu. Z neochoty soudu, který by samozřejmě mohl obžalobu scanovat a zaslat žalobci, byl obhájce v podstatě donucen do spisu nahlédnout, chtěl-li se s obsahem obžaloby seznámit. Zde je třeba mít také na paměti, že od prostupování spisu při skončení vyšetřování uběhly k dané žádosti již téměř 2 roky, soud proto potřebu obhájce seznámit se s obžalobou nepovažuje za nestandardní a nahlédnutí do spisu s tím spojené za neúčelné a odměnu za tento úkon ve výši 1 500 Kč + paušální náhradu 300 Kč a DPH (2 178 Kč) za ni přiznal. Totéž platí o nahlížení dne 18. 4. 2017, které bylo učiněno v souvislosti s nařízením prvního hlavního líčení ve věci. Žalobce však požadoval za oba úkony částku 3 630 Kč, která je nižší, než částka odpovídající odměně za dva úkony právní služby, soud proto přiznal částku žalobcem požadovanou. <b>K nároku na náhradu škody v podobě ušlého zisku</b> 36. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku v částce 780 636 Kč. Žalobce byl ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. vyzván, aby konkrétně tvrdil a označil důkazy k prokázání výše ušlého zisku ze zmařené činnosti znalce jako ztráty očekávaného přínosu, kterého by dosáhl nebýt nezákonného trestního stíhání při pravidelném běhu věcí. Byl vyzván, aby vysvětlil, proč právě k takovému majetkovému prospěchu mělo reálně dojít s přihlédnutím k vynaloženým nákladům na dosažení tohoto zisku a jak žalobci trestní stíhání v dosažení tohoto zisku bránilo.

37. Žalobce k tomuto uvedl, že k částce dospěl na základě srovnávacího výpočtu, kdy odečetl výši svého příjmu za rok 2018 od příjmu za rok 2017 a stejně tak odečetl výši svého příjmu za rok 2019 od příjmu, kterého dosáhl v roce 2017. Od součtu následně odečetl částky odpovídající dani a platbám za sociální a zdravotní pojištění a dospěl tak k částce 780 636 Kč. Dále uvedl, že k prokázání svého nároku není s to navrhnout provedení jiných důkazů.

38. Soud má za to, že odvozovat výši ušlého zisku prostými kupeckými počty vzešlými ze sčítání a odečítání výše příjmů dle daňových přiznání z jednotlivých let nelze. Nelze ani vysledovat trend mezi medializací kauzy včetně uvedení jména žalobce s výší jeho příjmů dle předložených daňových přiznání. Výši ušlého zisku, která měla být žalobci způsobena trestním stíháním tak nebyla dle názoru soudu ani řádně tvrzena, ani nebyly nabídnuty důkazy k prokázání jejího vzniku a výše. Soud proto žalobu v tomto nároku zamítl. <b>K nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem</b> 39. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

40. Soud dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v celkově nepřiměřené délce posuzovaného řízení. V řízení došlo k prodloužení řízení v důsledku nečinnosti státního zástupce, který obdržel spis od policejního orgánu dne 21. 10. 2014 a předložil soudu obžalobu až dne 20. 7. 2016, tj. po 21 měsících.

41. Ustanovení § 31a odst. 2 zákona vymezuje jak formu, tak rozsah náhrady. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. V daném případě dospěl soud k závěru, že zmíněný nesprávný úřední postup dosahuje již takové intenzity, že je na místě přiznat finanční zadostiučinění, když je dána i existence příčinné souvislosti mezi uvedeným nesprávným úředním postupem a újmou žalobce a jako dostačujícím prostředkem nápravy se nejeví konstatování porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení.

42. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009, dovodil, že náhrada imateriální újmy podle § 1 odst. 3 a § 31a odst. 3 zákona nemusí dosahovat výše, k níž by dospěl ESLP ve smyslu čl. 41 Úmluvy. Zdůraznil rovněž s poukazem na § 31a odst. 3 zákona, že výše odškodnění nemajetkové újmy, jež vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tzv. průtazích řízení, není stanovena pevnými částkami. Je přenecháno soudu (popř. v předběžném projednání nároku příslušnému ministerstvu či ústřednímu správnímu úřadu uvedenému v § 6 zákona), aby v každém jednotlivém případě uvážil, jaký rozsah zadostiučinění je přiměřený všem okolnostem za použití zákonem demonstrativně vyjmenovaných kritérií. Z rozsudku senátu první sekce ESLP ze dne 10. 11. 2004, ve věci Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 26 je patrno, že ESLP při stanovení výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě vychází z částky 1 000 až 1 500 EUR za jeden rok trvání řízení jako základu pro stanovení celkového zadostiučinění. Tuto částku však snižuje o 30 % v případě, kdy již bylo národními orgány shledáno porušení práva stěžovatele a dále ji upravuje především v závislosti na významu předmětu řízení pro stěžovatele, složitosti věci projevující se zejména v počtu stupňů soudní soustavy, ve kterých byla věc projednávána a jednání stěžovatele, jímž přispěl k celkové délce řízení. S takovým způsobem výpočtu výše přiměřeného zadostiučinění, byť v obecné rovině, se ztotožnil i velký senát ESLP v rozsudku v téže věci ze dne 29. 3. 2006, odst.

66. Z rozsudku velkého senátu ESLP v dané věci lze dále vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám. Konstantní judikatura přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Přiznání částky v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč, ve kterém představuje částka 15 000 Kč částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (za situace, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolává) či zcela zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení.

43. Předmětné řízení vůči žalobci trvalo od 8. 1. 2013 do 9. 9. 2019 Celkem tedy řízení 6 let a 8 měsíců. Kritéria vymezená v ust. § 31a odst. 3 zákona, soud aplikoval i na zjištění přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

44. Naříkané řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, soud prvního stupně rozhodoval jednou o vrácení věci k došetření, o němž rozhodoval ke stížnosti též odvolací soud, jednou rozsudkem, proti kterému bylo podáno jednou odvolání. Trestní řízení bylo složité zejména po procesní stránce, bylo vedeno proti několika obžalovaným, vyžadovalo znaleckého opakované zkoumání i právní pomoc ze zahraničí, konala se celá řada několikadenních hlavních líčení a bylo prováděno rozsáhlé dokazování.

45. Žalobce se na délce řízení nepodílel.

46. Stran činnosti orgánů činných v trestním řízení lze vytknout výše uvedený průtah státního zástupce.

47. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u věcí trestních, péče o nezletilé, pracovněprávních sporů, věcí osobního stavu aj. Vzhledem k tomu, že žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (trestním stíháním), za které mu již byla poskytnuta náhrada, hodnotil soud význam řízení jako standardní.

48. Při výpočtu výše finančního zadostiučinění vycházel soud ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého je základní částkou přiznávanou za jeden rok průtahů v řízení částka 15 000 Kč až 20 000 Kč, přičemž za první dva roky je přiznávána v jedné polovině. Soud vycházel s ohledem na celkovou nepřiměřenou délku řízení z částky 15 000 Kč za rok, neboť neshledal, že by zde byly dány podmínky odůvodňující přiznání částky vyšší, když v daném případě se nejednalo o délku řízení extrémní (viz rozsudek NS ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009).

49. Tato paušální částka byla Nejvyšším soudem shledána jako spravedlivá a v souladu s judikaturou ESLP ve vztahu k odškodněním poskytnutým ve světle poměrů České republiky. Není tedy nijak proměnlivá podle vývoje průměrné měsíční hrubé mzdy, a není proto namístě tuto částku ani z tohoto důvodu navyšovat. Základní částka zadostiučinění činí za řízení dlouhé 6 roky a 8 měsíců částku 85 000 Kč. Základní částku je pak třeba s ohledem na složitost řízení snížit o 20 %. Důvody pro zvýšení náhrady soud neshledal, neboť má za to, že období nečinnosti je již dostatečně zohledněno v závěru o nepřiměřené délce napadeného řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1240/2013). Žalobci tak náleží zadostiučinění z titulu nepřiměřené délky trestního stíhání v celkové výši 68 000 Kč.

50. Lze tedy shrnout, že žaloba byla důvodná v částce 68 000 Kč představující nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání a dále přiznal náhradu obhajného ve výši 3 630 Kč. Ve zbylých nárocích soud žalobu jako nedůvodnou ve výroku II. zamítl.

51. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas. Zároveň se náhrady škody může u soudu podle ust. § 15 odst. 2 zákona domáhat poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne 28. 2. 2020, lhůta 6 měsíců tak uplynula dne 28. 8. 2020. Žalovaná se tak dostala do prodlení od 29. 8. 2020. Od tohoto dne žalobci náleží úrok z prodlení, a to z částek, které žalovaná žalobci v rámci předběžného projednání přiznala a vyplatila, ale učinila tak po datu 29. 8. 2021.

52. Lhůtu k plnění soud stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

53. Soud se při formulaci výroku I. dopustil zjevné chyby, kdy vyhlásil rozsudek, kterým přiznal žalobci částku úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 322 033 Kč od 29. 8. 2020 do 17. 12. 2021, ačkoliv mělo být správně uvedeno„ do 17. 12. 2020“. Soud proto chybu ve smyslu § 164 a § 211 o.s.ř. napravil přímo v písemném vyhotovení rozsudku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2020, sp. zn. 25 Cdo 4518/2018, ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. 20 Cdo 1238/99).

54. O nákladech řízení proto soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

55. Nárok z nemajetkové újmy se na náklady právního zastoupení započítává tarifní hodnotou sporu 50 000 Kč (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013). Žalobce se domáhal dvou nemajetkových nároků (2x50 000 Kč) a dvou nároků majetkových, které se na náklady právního zastoupení započítávají částkou 784 266 Kč. Žalobce byl úspěšný v obou nemajetkových nárocích a v majetkovém nároku co do částky 154 033 Kč (150 403 přiznaných žalovanou a 3 630 Kč přiznaných soudem na obhajném), a co do částky 791 163 Kč neúspěšný (780 636 na ušlém zisku + 10 527 na obhajném). Úspěšný tedy byl v částce 254 033 Kč, neúspěšný v částce 791 163 Kč. Úspěch žalobce činil 24,3 %, neúspěch 75,7 %. Žalobce je proto jako převážně neúspěšný nahradit žalované účelně vynaložené náklady řízení v rozsahu 51,1 %. Náhrada nákladů dle § 151 odst. 3 o.s.ř., činí 300 Kč za každý z úkonů dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu Celkem žalovaná učinila 7 úkonů (vyjádření k žalobě, přípravu k jednání a účast při jednání odvolacího soudu dne 31. 3. 2021, přípravu a účast při jednání soudu dne 20. 10. 2021 a přípravu a účast při jednání dne 22. 12. 2021), celkem jí tak náleží 51,4 % z částky 2 100 Kč, tj. 1 079,40 Kč. Tuto částku je žalobce povinen zaplatit žalované ve lhůtě patnácti dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř.