46 C 88/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 29 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 000 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 18 000 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení částku 4 150 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 29 000 Kč. Svou žalobu zdůvodnila tím, že s žalovanou zastoupenou cestovní agenturou [webová adresa], a.s. uzavřela smlouvu o zájezdu [číslo] jejímž předmětem byl zájezd v termínu 5. 3. až 17. 3. 2020 do Kambodži, návštěva chrámů Angkoru, velkoměsta Phom Penh a pláže Sihanoukville. Žalobkyně za zájezd pro sebe, manžela a dceru uhradila celkem částku 145 470 Kč. Po příjezdu do Sihanoukville žalobkyně zjistila, že celé letovisko je jedním velkým staveništěm. Na stavbě se pracovalo intenzivně od brzkého rána do setmění těžkou stavební technikou. Celých 6 dnů, které žalobkyně s rodinou strávili v letovisku, strávili v nadměrném prachu, hluku, obavě ze zranění. Dcera a manžel žalobkyně jsou navíc alergici, žalobkyně tak trpěla obavou ze zhoršení jejich zdravotního stavu. Hotel od pláže dělila vznikající komunikace a pro cestu na pláž bylo třeba se vyhýbat stavební technice. Pláž byla součástí stavebních úprav a nebylo možno na ní pobývat. Pro výstavbu letoviska nebyli v hotelu téměř žádní hosté a tomu odpovídaly i poskytované služby jako úklid a strava, které byly naprosto nedostatečné. Součástí služeb byla pouze snídaně v hotelu, v důsledku uzavření hotelů a restaurací nebylo možno stravu touto formou realizovat a žalobkyně s rodinou nakupovali potraviny v 1 km vzdáleném obchodě. V hotelu byly neustálé výpadky elektřiny a internetu. Výpadky byly pro žalobkyni problémem i pro komunikaci s žalovanou, která tímto byla ztížena. Žalovaný žalobkyni nabídl možnost přestěhování do jiného hotelu, ovšem zde situace nebyla lepší, neboť všeobjímající stavba spolu s prachem a hlukem byly i zde, navíc žádný z hotelů neodpovídal všem nasmlouvaným službám – nebyl u pláže či nenabízel snídaně formou švédských stolů. Nabídku k přestěhování žalobkyně obdržela několik dní před odjezdem, ani přesunem by se tedy pokažený zážitek z dovolené nevyřešil. Žalobkyně po návratu uplatnila svůj nárok u žalované, žalovaná však svou odpovědnost za vzniklou situaci odmítla s tím, že nemůže ovlivnit stavební práce v lokalitě. Nicméně vyjádřil ochotu poskytnout žalobkyni slevu ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně s tímto narovnáním nesouhlasila, neboť má za to, že žalovaná porušila svou povinnost pravdivě informovat zákazníka o místě pobytu, neboť při znalosti těchto okolností by si s ohledem na zdraví rodiny a probíhající masivní výstavbu zájezd nevybrala. Žalobkyni svůj nárok vypočetla jako 20 % ceny zájezdu, přičemž vycházela z rozhodnutí soudů v obdobných věcech a z tabulky ITQ Evropské pojišťovny.

2. Žalovaný žalobkyní uplatněný nárok popírá. Nesporuje, že s žalobkyní uzavřel smlouvu o zájezdu, jejímž předmětem byl zájezd do Kambodži v termínu od 5. 3. do 17. 3. 2020 pro 3 osoby za cenu 145 470 Kč, ani že po absolvování čtyřdenní poznávací cesty následovala pobytová část zájezdu v letovisku Sihanoukville. Žalovaná má za to, že nárok na náhradu újmy za narušení dovolené vznikne zákazníkovi pouze při porušení povinnosti pořadatele zájezdu, za níž odpovídá. Žalovaný však jako pořadatel zájezdu žádnou povinnost neporušil. Cestovní kancelář nemá povinnost ověřovat, zda nejsou v cílové destinaci plánovány stavební práce. Za situace, kdy všechny služby byly poskytnuty dle smlouvy, včetně ubytování a stravování ve sjednaném hotelu, který byl v provozu, nemůže probíhající výstavba komunikace v letovisku představovat vadu zájezdu, za kterou by žalovaná odpovídala, a to bez ohledu na rozsah výstavby. Žalovaná žalobkyni nabídla přesun do jiného hotelu, celkem byly žalobkyni a její rodině nabídnuty 4 hotely, avšak žalobkyně všechny nabídky odmítla. Žalovaná se ohradila proti tvrzení žalobkyně, že náhradní hotely byly poskytnuty až několik dní před odjezdem. Žalobkyně pobývala v letovisku od 10. 3. 2020, hotely byly nabídnuty hned následující den, tj. 11. 3. 2020. Výpadky elektřiny a internetu žalobkyně v reklamaci neuvedla.

3. V dalších vyjádřeních žalobkyně rozvedla, že u pobytové dovolené v přímořském letovisku se předpokládá odpočinek a klidné prostředí. Pokud se jedná o poskytnuté služby, tyto neodpovídaly kvalitě nasmlouvaného 4* hotelu, v němž se nepochybně očekává pravidelný úklid, elektřina, internet a kvalita pokoje. V pokoji, v němž byla žalobkyně s rodinou ubytována, nefungovaly dveře u koupelny a na balkon, nebylo možno otevírat okna (visela na nich cedule neotvírat), v koupelně byla plíseň a rez a běžný úklid prováděla žalobkyně s rodinou sama, podobně jako vyčištění bazénu. Kvalita a množství jídla poskytovaná při snídani byla naprosto nedostatečná. Žalobkyně zvolila jako formu stravování v ceně zájezdu pouze snídaně, neboť byla ujištěna, že v okolí hotelu je množství restaurací, kde je možno se za přijatelnou cenu naobědvat či navečeřet, ovšem v okolí hotelu restaurace nebyly, ostatně i nejbližší obchod s potravinami byl od hotelu vzdálen 1 km stavbou. V důsledku výstavby nebylo možno realizovat ani žádné výlety inzerované v programu zájezdu. Žalobkyně má za to, že žalovaná věděla, nebo vědět měla, že destinace je k rekreaci nevhodná. Žalobkyně se s rodinou octla v nesnázích, uprostřed staveniště, měla obavu o zdraví všech členů rodiny, v okolí nebyl ani zdravotnické zařízení či lékárna využitelná v případě potřeby, ze strany žalované však v dané situaci nebyla poskytnuta adekvátní pomoc.

4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Mezi účastníky nebylo sporu, že spolu prostřednictvím zástupce INVIA.CZ uzavřeli smlouvu o zájezdu, jejímž předmětem byl zájezd do Kambodži v termínu od 5. 3. do 17. 3. 2020 pro 3 osoby za cenu 147 470 Kč. Taktéž bylo nesporné, že druhá část zájezdu byla pobytová, s ubytováním v hotelu [jméno] [příjmení] [jméno] v letovisku Sihanoukville.

6. Ze smlouvy o zájezdu vyplývá a programu zájezdu vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zájezdu dne 14. 1. 2020 do Kambodži. Smlouvou bylo sjednáno stravování formou snídaní. Odlet byl sjednání na 5. 3. 2020, ubytování od 6. 3. 2020 do 16. 3. 2020, přílet 17. 3. 2020. Dne 10. 3. 2020 odpoledne (po poznávací části zájezdu) byl sjednán transfer do tropického letoviska Sihanoukville a ubytování ve 4* rezortu [jméno] [příjmení] [jméno]. Programem zájezdu od 11. 3. do 15. 3. 2020 pak byl pobyt u moře s bufetovou snídaní a možností individuálních výletů na okolní ostrovy nebo do ekoturistického Národního parku Ream. Dne 16. 3. 2021 po bufetové snídani následoval privátní transfer na letiště a odlet do ČR.

7. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], manžela žalobkyně, vyplynulo, že se účastnil předmětného zájezdu do Kambodži, přičemž první část byla poznávací, druhá pobytová. Po skončení poznávací části přejížděli do letoviska, kde měla být realizována pobytová část zájezdu. Ovšem letovisko bylo ve výstavbě, byl tam velký hluk a prach a stavební práce probíhaly téměř nonstop od rána do cca [číslo] hodin večer. V hotelu byli v podstatě sami. Spojili se s žalovanou, která jim sdělila, že nevěděli, jaká je v místě situace. Žalované posílali elektronicky fotky a videa a žalovaná se snažila situaci řešit nabídkou dalších asi 4 hotelů. Hotely byly cca v okruhu 1 km od hotelu, ve kterém bydleli. Svědek s dcerou, resp. s celou rodinou několik z nich obešel a zjistil, že situace je všude stejná, neboť stavba probíhala napříč celou lokalitou a všude byl prach a špína, případně hotely neodpovídaly nasmlouvaným požadavkům, neboť se nenacházely na pláži, byl k nim špatný přístup, projížděla kolem nich těžká stavební technika. V hotelu, v němž bydleli, bylo na okně napsáno, aby jej neotvírali kvůli prachu, neboť pod hotelem probíhala stavba. Svědek i dcera jsou alergičtí na prach a měli kvůli tomu zdravotní problémy. Dcera byla nucena častěji používat inhalátor a slzely jí oči z prachu. [příjmení] bylo hodně i v samotném hotelu, krátké doby se na černém nábytku vytvořila souvislá vrstva prachu, urgovali proto častější úklid, neboť v pokoji byla vlivem stavby špína a prach, tomuto nebylo vyhověno, ačkoliv byly z cca 50 pokojů obsazeny jen 2 a uklízečky našli v jednom z otevřených pokojů vyspávat. Služby byly omezené i v samotném hotelu. V hotelu bylo dohromady 5 hostů, snídaně měla být poskytována formou bufetu, ovšem jídlo bylo jednotvárné a bylo ho málo. Pouze pár malých mističek se zeleninou, která ani nebyla doplňována, pokud chyběla. Pokud si chtěl svědek zaplavat v hotelovém bazénu, musel si jej nejprve vyčistit, protože ani to personál neučinil. Pokud jde o vybavení hotelu, toto bylo poměrně zastaralé, v koupelně byla plíseň, nefungovaly dveře do koupelny a propadal se tam trochu strop. Na to konto požadovali výměnu pokoje, ale nebylo jim vyhověno. Původní záměr byl snídat v hotelu a na oběd a večeři zajít do okolních restaurací, ovšem restaurace byla v okolí jen jedna a svědek chodil pro potraviny do cca 1 km vzdáleného obchodu s batohem. V okolí byla většina hotelů zavřená, pláže byly prázdné, bez vybavení. Lehátka si nosili od hotelového bazénu. V rámci výstavby se však bagrovala za účelem výstavby komunikace i pláž před hotelem a dělníci je donutili dát lehátka pryč. Na dotaz ohledně komunikace s žalovanou svědek sdělil, že to byl převážně on, kdo s ní komunikoval, a to elektronicky případně po telefonu a to konkrétně s panem [příjmení]. Zprvu rodina žalobkyně nevěděla, jak situaci řešit a požadovala ihned přestěhovat do jiného hotelu, který by splňoval nasmlouvané služby. Poté, co jim byly v prvních dnech pobytové části zájezdu, nabídnuty 4 hotely, které obešli a nevyhovovaly jim z důvodu všeobjímajícího hluku a prachu, si řekli, že jim zbývají 2 dny do odletu a nemá cenu obcházet další, pokud jim budou nabízeny v téže lokalitě, neboť je to„ z bláta do louže“. 8. [jméno] [celé jméno žalobce], dcera žalobkyně vypovídala o příjezdu do letoviska Sihanoukville totožně jako [jméno] [příjmení]. Při příjezdu k hotelu se žalobkyně při vystupování z auta na rozestavěné komunikaci málem zranila o vyčuhující dráty. V den příjezdu byla před hotelem spousta hlučné stavební techniky ještě ve večerních hodinách, když se stmívalo. Před hotelem se stavěla komunikace. Kontaktovali proto žalobkyni, která jim v poměrně krátkém čase navrhla několik jiných hotelů, do nichž by se mohli přestěhovat. První z nich byl daleko od pláže, dojít tam a zpět zabralo půl dne. Hned vedle něj se stavěla nová budova, ubytovací zařízení jim odmítli ukázat, bylo by třeba doplatit částku cca 180 dolarů. Všude byl hluk, prach a odpadky v hotelu i před ním. V druhém hotelu to bylo v podstatě stejné, navíc zde nebyla možnost snídaně formou bufetu. Bylo jim zde současně řečeno, že hluk je tam v podstatě nonstop. Do dalších dvou hotelů už svědkyně nešla, neboť jako astmatičce jí prach kolem nedělal dobře a nechtěla si přitěžovat. Ke službám v hotelu svědkyně uvedla, že snídaňový bufet byl malý a jednostranný. V hotelu často vypadávala elektřina, klimatizace nešla nastavit, na recepci jí bylo sděleno, že to opravit nepůjde. V koupelně byla plíseň, v pokoji byla spousta prachu. Výpadky internetu byly kvůli stavbě na denním pořádku, což ztěžovalo jak komunikaci s žalovanou, tak pro svědkyni důležitou komunikaci se školou a spolužáky. Pobytovou část dovolené trávili chozením po nabízených hotelech nebo pobytem na pláži, z níž však kvůli stavbě byli vykázáni. Lehátka na pláži nebyla, jejich přinesení bylo třeba zajistit v hotelu. Vyjma snídaní byli nuceni pořizovat jídlo a vodu v supermarketu. Ke konci pobytu našli jedinou zapadlou restauraci, do které pak chodili na večeři. Svědkyni bylo známo, že v programu byla nabídka výletu do národního parku nebo výlet lodičkami, nicméně v místě žádná možnost výletů nebyla.

9. Z e-mailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze společnosti žalované z doby od 10. 3. do 15. 3. 2020 je patrné, že žalobkyně cestou svého manžela se na žalovanou obrátila již v den příjezdu s tím, že mají problémy s ubytováním a žádají urychleného řešení. Ze strany žalované se mu dostalo ujištění, že situaci řeší s dodavatelem v Kambodži s tím, že první noc budou muset přečkat ve stávajícím hotelu. Současně žalovaná požádala o zaslání fotografií. Žalovaná nabídla žalobkyni první hotel. Po jeho prohlídce bylo žalované ze strany rodiny žalobkyně sděleno, že je to z bláta do louže, protože bydlí na jednom velkém staveništi, nabízený hotel není o moc lepší, navíc cesta k hotelu je strašná a daleko od moře. Současně žalovaná obdržela fotky. Žalovaná v řádu hodin nabídla další možnost s tím, že se do něj dostanou tuk-tukem, který žalovaná následně proplatí. Manžel žalobkyně sdělil se zpožděním v důsledku výpadku internetu žalované, že místo navštíví, neboť ve stávajícím hotelu kvůli stavbě pořád něco nefunguje a stále se musí na recepci domáhat nápravy. Žalovaná následně nabídla ještě další 2 hotely. Manžel žalované odepsal, že je to opět z„ z bláta do louže“, neboť stavba a s ní spojený hluk a prach jsou úplně všude. [příjmení] hotelů je zavřených, obecně v místě skoro nikdo není, protože letovisko je ve výstavbě. S tím je spojená i omezená možnost nákupů, stravování a pití. Elektřina a wifi fungují jen občas. Vzhledem k datu 14. 3. a odjezdu 16. 3. již manžel žalobkyně odmítl pobíhat po rozestavěném okolí, aby následně zjistil, že situace je všude stejná.

10. E-mailem ze dne 19. 3. 2020 se žalobkyně obrátila na žalovanou, v němž požadovala slevu z ceny zájezdu a poskytnutí újmy za narušení dovolené, neboť byla nucena s rodinou strávit 6 dnů své dovolené v rozestavěném letovisku v prachu, hluku a obavě, aby si neublížili v případě nepozornosti, současně uvedla, že hotel byl téměř prázdný a tomuto odpovídal i úklid a poskytovaná strava. Současně zmínila, že komunikace s žalovanou vázla pro nefunkční wifi a časté výpadky proudu. Pláž byla od hotelu oddělená vznikající komunikací, kterou bylo třeba obcházet a vyhýbat se stavebním strojům, z pláže byli vyhnáni stavebními dělníky, neboť pláž byla součástí stavebních úprav. Tomu, že v hotelu nebyli téměř žádní hosté, odpovídal též úklid a poskytovaná snídaně. [příjmení] nebylo možno pořídit ani v místní restauraci, protože z důvodu zavření mnoha hotelů nefungovaly ani mnohé restaurace. Nabídka žalované k přestěhování byla opět pouze v místě, tj., uprostřed všeobjímající stavby. Komunikace s žalovanou vázla v důsledku častých výpadků elektřiny i wi-fi. Žalovaná se k reklamaci žalované vyjádřila e-mailem ze dne 17. 4. 2020, v němž uvedla, že si nikdy žádný klient na tento zájezd nestěžoval. Současně uvedla, že bohužel nemůže ovlivnit, že v daném letovisku boudou probíhat stavební práce. [příjmení] hotel rekonstruován nebyl. Z důvodu stížnosti na služby hotelu byly ze strany žalované zdarma nabídnuty další 4 alternativy, kam se přestěhovat, přičemž žalobkyně s rodinou s žádnou alternativou nesouhlasila a rozhodla se zůstat v původním hotelu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nevyužila alternativu přestěhování, nelze uznat ani reklamaci služeb původního hotelu. I přes neoprávněnou reklamaci vyjádřila ochotu poskytnout slevu ve výši 1 000 Kč na osobu.

11. Z žalobkyní předložené fotodokumentace je zřejmé, že v širokém okolí hotelu, v němž byli ubytováni, probíhá masivní výstavba, jak nových budov, tak komunikace přímo před hotelem. Tato probíhá nejen ve dne, ale též za tmy za přítomnosti velkých reflektorů. Je zřejmé, že okolí je ve velké míře zamořeno prachem a hlukem, jak ze staveb samotných, tak z provozu těžké stavební techniky. Pokud se jedná o hotel samotný, z fotografií je zřejmé, že i v pokoji samotném bylo velké množství prachu, koupelna byla zaplísněna, chromované prvky zrezivělé a dveře do koupelny rozbité. Z fotodokumentace žalovanou nabízeného náhradního ubytování vyplývá, že stavba probíhá i v jejich okolí, hluk a prach byl tudíž i tam.

12. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované, vyplynulo, že mu manžel žalobkyně volal a stěžoval si, že v okolí hotelu se staví a je tam prach a požadoval vyřešení této situace. Svědek mu nabídl náhradní hotel vzdálený cca 800 metrů od stávajícího, manžel žalované však sdělil, že tento jim nevyhovuje, neboť v okolí se staví a je to v podstatě to samé. Svědek následně nabídl další asi 3 hotely a i tyto byly odmítnuty ze stejného důvodu, tedy stavba a prašnost. Cca 2-3 dny před odjezdem žalobkyně s rodinou sdělila, že už žádné další hotely hledat nehodlají a že vydrží do odjezdu. Stěžovala si současně i na časté výpadky elektřiny a wifi. K dotazům svědek uvedl, že z jejich strany k nabídce předčasného ukončení zájezdu nedošlo, ani toto nebylo žádáno ze strany žalobkyně. Hotel byl vybrán přes partnera v Kambodži, který tam žije a má přehled. Dále se vyjádřil k praxi žalované v případě nespokojenosti klientů s hotelem, která je standardně řešena nabídkou jiného hotelu a zaslání kontaktu s tím, že klient si vybere buď podle odkazu na webové stránky, nebo po osobní návštěvě.

13. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Co se týče listinných důkazů, nebyly stranami rozporovány. Pokud se jedná o svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], soud neměl důvod jimi uváděným skutečnostem nevěřit, byť se jedná o blízké rodinné příslušníky žalobkyně a účastníky zájezdu. Shodovali se v popisu letoviska Sihanoukville i poskytovaných služeb hotelu. Jejich zážitky byly podobné. Jejich výpověď ostatně podporovala i fotodokumentace a videodokumentace z místa pobytu. Skutečnosti týkající se komunikace s žalovanou potvrdil také svědek [jméno] [příjmení] a e-mailová komunikace provedená k důkazu. I z výslechu [jméno] [příjmení] bylo patrno, že nevypovídá nepravdivě, věrohodně popsal jak způsob řešení problémů žalobkyně, tak i obecný postup v dané situace v obdobných případech jiných klientů. Svědecké výpovědi všech svědků byly spontánní, věrohodné. Ačkoliv každý ze svědků měl úzkou vazbu k jednomu či druhému účastníku řízení, nelze jejich výpovědi považovat za tendenční a není důvod zjištění pro skutkový závěr z těchto výslechů nečerpat.

14. Na základě uvedených zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o zájezdu do Kambodži pro 3 osoby. Druhá část pobytu, od 10. 3. večer do 16. 3. 2020 ráno, byla pobytová. Pro tuto část zájezdu bylo sjednáno ubytování v letovisku Sihanoukville ve 4* hotelu [jméno] [příjmení] [jméno] se snídaní formou bufetu s možností individuální výletů na okolní ostrovy nebo do ekoturistického národního parku. Letovisko Sihanoukville však bylo ve výstavbě, velká část hotelů byla zavřená. [obec] zde bylo pomálu, v samotném hotelu [jméno] [příjmení] [jméno] bylo z 50 pokojů pouze 5-6 hostů. Snídaně byly nedostatečné a jednotvárné. Úklid neodpovídal podmínkám v okolí (tj. velká prašnost), bazén se neuklízel. Pobyt byl provázen častými výpadky proudu a internetu. Před hotelem se budovala komunikace, v blízkém i vzdálenějším okolí probíhala masivní výstavba budov za pomocí těžké stavební techniky. Pláž byla sice před hotelem, ale z důvodu výstavby komunikace bylo třeba stavbu obcházet a následně se i pláž stala součástí stavebních úprav a žalobkyně byla z pláže dělníky vyhnána a lehátka (donesená z hotelu) odstraněna. Celá oblast byla velice hlučná, prašná a nedostatečně zabezpečená proti úrazu. Taktéž restaurace v okolí, v nichž se žalobkyně s rodinou zamýšlela stravovat, byly zavřené, až v závěru dovolené jednu žalobkyně s rodinou objevila. Žalobkyně byla nucena stravu a vodu zajišťovat nákupem v 1 km vzdáleném supermarketu. O masivní výstavbě v okolí hotelu byla žalovaná manželem žalobkyně vyrozuměna krátce po příjezdu do hotelu, komunikace však byla ztěžována častými výpadky wifi. Žalovaná nabídla žalobkyni v průběhu následujících dnů 4 náhradní hotely, které však žalobkyně odmítla, neboť situace zde byla stejná, všeobjímající stavba, hluk a prach, navíc v některých hotelech nenabízeli požadovanou formu stravování či se nacházeli daleko od pláže. Hotely byly žalovanou vybrány přes partnera v Kambodži, který tam žije a má přehled. Možnost fakultativních výletů, ač v programu nabízena, zde k mání nebyla. Dva dny před zájezdem žalobkyně s rodinou rezignovala na obcházení dalších hotelů, pokud byly všechny v totožném letovisku a situace zde byla totožná a rozhodla se do odjezdu vydržet.

15. Soud ve věci aplikoval zejména následující zákonná ustanovení:

16. Podle § 2521 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) smlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit celkovou cenu. Podle odstavce druhého zájezdem je soubor služeb cestovního ruchu podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu.

17. Podle § 2529 odst. 1 o.z. pořadatel doručí zákazníkovi vhodným způsobem nejpozději sedm dnů před zahájením zájezdu další podrobné a pro zákazníka důležité údaje o všech skutečnostech, které zná, nejsou-li již obsaženy ve smlouvě nebo v potvrzení o zájezdu, anebo v katalogu, který zákazníkovi předal.

18. Podle § 2543 odst. 1 o.z. při porušení povinnosti, za niž odpovídá, nahradí pořadatel zákazníkovi bez zbytečného odkladu vedle škody také újmu za narušení dovolené, zejména byl-li zájezd zmařen nebo podstatně zkrácen.

19. Podle § 2951 odst. 2 o.z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

20. Porušení povinnosti pořadatele není jen porušení povinnosti sjednané přímo ve smlouvě, ale i o vedlejší povinnosti tvořící obsah právního vztahu. Za porušení smluvní povinnosti lze považovat porušení jakékoliv povinnosti pořadatele vyplývající ze smlouvy o zájezdu nebo zákona, včetně rozporu plnění se specifikací zájezdu, porušení prevenční povinnosti, povinnosti odborné péče či porušení bezpečnostních pravidel. Cestovní kancelář má povinnost zajistit hladký průběh zájezdu, zajistit bezpečnost zákazníků, má povinnost pečlivého výběru poskytovatelů služeb cestovního ruchu a povinnost jejich kontroly a informační povinnost vůči zákazníkům.

21. Soud dospěl k závěru, že žalovaná nesplnila svou informační povinnosti, když žalobkyni nesdělila pravdivé a úplné informace o místě pobytu.

22. Žalobkyně měla mít nejpozději sedm dní před odjezdem k dispozici všechny nezbytné informace o zájezdu. Soud chápe, že hospodářský zájem cestovní kanceláře je, aby se zájezdy prodávaly, ovšem informační povinnost a odpovědnost cestovní kanceláře nelze zúžit pouze na zajištění patřičného způsobu dopravy do místa určení a poskytnutí sjednaného hotelu. Cestovní kancelář musí mít povědomí o lokalitě, do které své klienty posílá a pokud je nemá, je třeba tuto skutečnost připsat k její tíži. Výstavba v letovisku Sihanoukville zcela evidentně nebyla žádnou novinkou. S ohledem na pokročilost staveb bylo zřejmé, že probíhala celé měsíce. Navíc zaměstnanec žalované sdělil, že žalovaná má v místě partnera, který tam žije a má přehled. Informace o masivní výstavbě a nevhodnosti místa pro účely dovolené jí tudíž nemohla být cizí. Ostatně z dokazování vyplynulo, že většina hotelů byla zavřená a i hotel [jméno] [příjmení] [jméno] byl v podstatě prázdný. To samo o sobě vypovídá o povědomosti cestovních kanceláří o situaci v místě a stažení lokality z nabízeného portfolia nebo o informování zákazníků o stavu letoviska.

23. Je otázkou, zda součástí informační povinnosti pořadatele zájezdu je i povinnost pořadatele zákazníka od cesty aktivně odradit. V případě únosu francouzských turistů piráty na ostrově Sipadan soud uvedl, že cestovní kancelář měla, s vědomím informací o nebezpečnosti lokality, aktivně odrazovat své zákazníky od cesty nebo zájezd zrušit, případně jim navrhnout jinou destinaci. V případě žalobkyně sice místo pobytu nebylo spojeno s bezprostředním ohrožením života, nicméně je třeba uvažovat, co je pro zákazníka hlavním cílem zájezdu. Spotřebitel od zájezdu očekává zejména odpočinek a rekreaci, poznání nových míst a zážitky. Účelem smlouvy o zájezdu je úplatné poskytnutí zájezdu, tedy typicky jakéhosi cestovního zážitku přinášejícího konzumentovi prostřednictvím hmotných i nehmotných plnění radost, poznání, vzrušení nebo jiné podobné benefity (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 7 As 61/211). Obvyklým účelem zájezdu, jako placené služby, je zajištění dostatečného odpočinku, zvláště jde-li o člověka, který se živí vlastní prací (rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 30 Cdo 3577/2006). Soud má za to, že povinností žalobce bylo informovat žalobkyni o nevhodnosti letoviska Sihanoukville k dovolené a odpočinku a tím, že tuto skutečnost nesdělil svou povinnost porušil.

24. Jak je z programu zájezdu zjevné, zájezd sjednaný žalobkyní byl kombinací dvou částí. První, svižnější, která sloužila k poznání nového místa, kultury a druhou, pobytovou, která měla sloužit k odpočinku a relaxaci v přímořském letovisku v hotelu na pláži. Druhá část ovšem očekávání žalobkyně nesplnila a tato část zájezdu byla zmařena, neboť nesplnila svou funkci a nebyl uskutečněn její hospodářský účel. [obec] pobytu nebylo pro odpočinek vhodné a o cestovním zážitku přinášejícím radost nemohla být řeč. Pobytovou část dovolené proto soud považuje za zmařenou.

25. Právo na náhradu újmy z titulu narušení dovolené nevzniká v důsledku jakékoliv nepříjemnosti, která se stane v průběhu dovolené. Porušení povinnosti cestovní kanceláře musí dosáhnout takové intenzity, že je způsobilé objektivně znepříjemnit pobyt. Pobytová část dovolené žalobkyně nebyla spojena pouze s přehlédnutelnými drobnými nepříjemnostmi, ale přímo s nemožností trávit pobytovou část dovolené v souladu s účelem smlouvy a v souladu s očekáváními, které každý zákazník v obdobné situaci má. Tj., klidná dovolená strávená relaxací a odpočinkem na pláži s možností poznávat okolí. Namísto toho žalobkyně, strávila svou pobytovou část dovolené uprostřed staveniště, v níž nebylo možno využít ani běžně očekávaných služeb typu rychlé dostupnosti občerstvení nebo jen nerušeného polehávání na pláži u moře nebo fakultativních výletů deklarovaných v programu.

26. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v příčinné souvislosti s porušením informační povinnosti žalované došlo k újmě žalobkyně. Přitom porušení povinnosti žalované dosáhlo takové intenzity, že objektivně bylo způsobilé narušit a také narušilo dovolenou žalobkyně. Žalobkyni proto zadostiučinění za nemajetkovou újmu náleží.

27. Újma za narušení dovolené musí být finančně kvantifikována po zhodnocení všech specifických okolností každého případu a po zvážení konkrétních negativních dopadů zjištěných vad zájezdu způsobujících ztrátu radosti z dovolené (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2263/2019).

28. Výše zadostiučinění má být přiměřená okolnostem případu. Soud za tímto účelem podpůrně využil tzv. frankfurtskou tabulku slev a kompenzační tabulku International Travel Quality Standard (ITQ). Zde pak soud s ohledem na vytčené vady dospěl k závěru, že žalobkyně má právo na přiměřené zadostiučinění ve výši 2 000 Kč za den, přičemž den příjezdu a den odjezdu s ohledem na dobu strávenou v letovisku Sihanoukville přepočetl na hodiny, tak že dohromady se jedná o půl dne a proto náleží zadostiučinění ve výši 1 000 Kč, celkem tedy 11 000 Kč.

29. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně pobytovou část dovolené strávila uprostřed rozestavěného území, přičemž v bezprostředním okolí neprobíhala jedna stavba, ale v podstatě celá oblast byla ve výstavbě a hluk z okolí se tím významně násobil. Tabulka ITQ pro nepřiměřený hluk ze stavby v bezprostředním okolí stanoví rozsah kompenzace 10 % - 20 %. V místě pobytu žalobkyně, jak výše uvedeno, však neprobíhala jediná stavba. Vzhledem k dané situaci, kdy hluk ze stavby trvající od brzkého rána do pozdních večerních procházel napříč celou oblastí a nebylo před ním úniku ani přesunem o několik stovek metrů dál, má soud za to, že je namístě náhradu zvýšit nad rámec ITQ na 30 %. Byť žádná z kompenzačních tabulek nehovoří o vysoké prašnosti, je třeba s ohledem na tento konkrétní bezprecedentní případ navýšit zadostiučinění o 40 % z důvodu všeobjímající prašnosti v místě pobytu i v širém okolí, který byl navíc pro žalobkyni traumatizující z důvodu strachu o zdraví dcery, která trpí alergií na prach. Pro výpadky v dodávce elektřiny a wifi soud zvýšil kompenzaci o 15 %, neboť docházelo k výpadkům dvou komodit, o dalších 5 % bylo poskytnuté zadostiučinění zvýšeno pro nedostatečnou a jednotvárnou stravu a o 10 % pro nedostatečný úklid pokojů i bazénu. Nelze přehlédnout ani fakt, že radost z dovolené narušila i potřeba věnovat nemálo času obcházením žalovanou nabízených hotelů, v nichž však situace s ohledem na lokalitu nebyla lepší, dále nemožnost využít možnosti fakultativních výletů, která, ač programem deklarovaná, v místě k dispozici nebyla, nebo pachuť z nutnosti stravovat se z potravin nakoupených v obchodě a nikoliv hotového jídla ve stánku či v restauraci. [jméno] pochybení dosahuje hodnoty 100 %, přičemž výše denního odškodného za pochybení dosahující hodnoty 100 % činí dle ITQ 2 000 Kč, a s ohledem na situaci v místě pobytu je zcela adekvátní. Soud se neztotožnil s tvrzením žalované, že výpadky wifi a elektřiny nebyly žalovanou reklamovány. Tato skutečnost byla žalované známa od počátku a v reklamaci, byť ne zcela přímo byla zopakována.

30. Ačkoliv se žalobkyně domáhala náhrady nemajetkové újmy za narušení dovolené, kterou vypočetla procentem z celé ceny zájezdu pro 3 osoby, soud poskytl náhradu nemajetkové újmy za narušení dovolené pouze žalobkyni. Nárok na náhradu nemajetkové újmy je osobním nárokem a žalobkyně byla jediná z rodinných příslušníků účastnících se zájezdu, kdo jej u soudu uplatnil, soud jej proto přiznal pouze jí.

31. Neuhrazením přiměřeného zadostiučinění se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, čímž jí návazně vznikla povinnost k úhradě úroků z prodlení (§ 1970 o.z.), který ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činí 10 %.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v částce 4 150 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 450 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 700 Kč představující 300 Kč za každý ze z úkonů dle § 1 odst. 3 (výzva k plnění, žaloba, replika ze dne 7. 1. 2021, příprava k jednání konanému dne 19. 3. 2021, dvojnásobek za účast přijednání přesahující 2 hodiny dne 19. 3. 2021, replika ze dne 11. 1. 2021, příprava na jednání konanému dne 5. 5. 2021, účast při vyhlášení rozsudku dne 13. 5. 2021). Soud nepřiznal náklady za vyjádření doručenému dne 25. 1. 2021, neboť kontaktní údaje na svědky zde uvedené měly být součástí samotné žaloby. Náklady vynaložené na toto podání proto nejsou účelně vynaložené, podobně jako podání doručené soudu dne 3. 5. 2021, kterým žalobkyně reagovala na jednání ze dne 19. 3. 2021.