46 C 9/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne datum ve znění jejího doplnění ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“). Svou žalobou zdůvodnila tím, že byla účastníkem řízení vedeného Okresním soudem v Jičíně pod sp. zn. 3 C 30/2010, které bylo zahájeno dne datum a skončeno dne datum, tj. celkem trvalo 3 438 dnů. Délka řízení tak byla s ohledem na jeho charakter zcela nepřiměřená. Ž alobkyně byla nucena setrvat ve stavu nejistoty týkající se jejích práv a povinností, čímž jí vznikla nemajetková újma, za kterou jí náleží zadostiučinění v penězích. Výši zadostiučinění vyčíslila žalobkyně částkou částka (částka za rok trvání řízení, poloviční výše za první dva roky trvání řízení).

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že jí byla doručena dne datum žádost o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění JUDr. anonymizováno, advokátem, ovšem na výzvu žalované ze dne datum k předložení plné moci JUDr. anonymizováno nereagoval. Žalovaná proto projednání žádosti bez věcného vyřízení ukončila. Žalovaná dále k věci uvedla, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona. Řízení sice trvalo 9 let a 4 měsíce, ovšem bylo k návrhu účastníků pětkrát přerušeno pro poskytnutí prostoru pro mimosoudní dohodu. Od roku 2016 pak řízení probíhalo naprosto plynule a soud opakovaně poskytoval stranám prostor k mimosoudnímu jednání. Na délce řízení se tak podíleli významnou měrou účastníci řízení a celková doba řízení tak musí jít k jejich tíži.

3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně konkludentně, když se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřila / § 101 odst. 4 o.s.ř.; žalovaná vyslovila souhlas ve svém vyjádření k žalobě).

4. Na základě předložených důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

5. Žalobkyně se dne datum obrátila na žalovanou se svým nárokem na náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem, kterým jí byla způsobena nemajetková újma, kterou vyčíslila částkou částka představující přiměřené zadostiučinění za řízení před Okresním soudem v Jičíně, sp. zn. 3 C 30/2010, trvající 3 438 dnů, jak je patrné z jjíeho podání nazvaného Uplatnění nároku na náhradu majetkové a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem. Žalovaná tuto skutečnost ve svém podání potvrdila. Z přípisu žalované ze dne datum adresovanému JUDr. jméno příjmení, advokátovi, soud zjistil, že byl jmenovaný vyzván, aby předložil plnou moc opravňující advokáta k jednání jménem žalobkyně.

6. Ze spisu Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 3 C 30/2010, soud ohledně průběhu řízení zjistil následující: -) dne datum byla podána žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně zde vystupuje v postavení žalované 3) -) dne datum byla žaloba rozeslána žalovaným (žalované 3/ byla doručena dne datum) -) dne datum se žalovaná 3) vyjádřila k žalobě tak, že s vypořádáním spoluvlastnictví souhlasí -) dne datum se vyjádřili k žalobě žalovaní 1) a 2) -) dne datum bylo vyjádření žalovaných zasláno žalobcům a byl vyžádán spis stavebního úřadu -) dne datum byla žalovaná 3) vyzvána, aby navrhla, jaký způsob vypořádání navrhuje -) dne datum žalovaná 3) reagovala na výzvu soudu -) dne datum bylo nařízeno přípravné jednání na datum -) dne datum se konalo přípravné jednání, při kterém bylo účastníky shodně navrženo, aby přípravné jednání neproběhlo, neboť mezi účastníky probíhají jednání o smírném vyřešení věci a zavázali se soud o výsledcích mimosoudních jednání informovat -) dne datum byla žalobci podána soudu zpráva o tom, že se účastníci shodli na potřebě obrátit se na projektanta ohledně protipožárních opatření, která bude nutno provést za účelem rozdělení nemovitosti. O výsledku se zavázali informovat soud do 1 měsíce -) dne datum byla žalobci podána zpráva o stavu jednání mezi stranami, z níž je patrné, že účastníci se zabývají možnostmi vypořádání podílového spoluvlastnictví reálným rozdělením či vymezením bytových jednotek. O postupu se zavázali informovat soud do 1 měsíce -) dne datum účastníci shodně navrhli řízení přerušit dle § 110 odst. 1 o.s.ř. -) dne datum bylo řízení usnesením přerušeno dle § 110 odst. 1 o.s.ř. -) dne datum byl podán návrh na pokračování v řízení -) dne datum byl návrh zaslán žalovaným k zaujetí stanoviska -) dne datum byli žalovaní urgováni o zaujetí stanoviska -) dne datum a datum se žalovaní vyjádřili a žalovaní 1) a 2) navrhli opětovně přerušení řízení ve smyslu § 110 o.s.ř. -) dne datum byla vyjádření žalovaných spolu s návrhem na přerušení řízení žalovaných 1) a 2) zaslána žalobcům a žalované 3) k vyjádření -) dne datum žalovaná 3) urgována o vyjádření k návrhu na přerušení řízení -) dne datum se žalovaná 3) k návrhu na přerušení řízení připojila -) dne datum bylo rozhodnuto o přerušení řízení dle § 110 odst. 1 o.s.ř. -) dne datum podali žalobci návrh na pokračování v řízení s tím, že budou souhlasit s případným dalším přerušením řízení -) dne datum byl návrh žalobců zaslán žalovaným k zaujetí stanoviska a vyjádření, zda navrhují opětovné přerušení řízení -) dne datum žalovaní 1) a 2) souhlasili s přerušením řízení -) dne datum podání žalovaných 1) a 2) zasláno žalované 3) s tím, nechť sdělí, zda s přerušením řízení souhlasí -) dne datum žalovaná 3) vyjádřila souhlas s přerušením řízení -) dne datum soud řízení ve smyslu § 110 odst. 1 o.s.ř. přerušil -) dne datum žalobci podali návrh na pokračování v řízení s tím, že budou souhlasit s případným dalším přerušením řízení -) dne datum soud vyzval žalobce i žalované, aby sdělili, zda navrhují přerušení řízení -) dne datum žalobci navrhli přerušení řízení -) dne datum se žalovaní 1) a 2) k návrhu připojili -) dne datum soud urgoval žalovanou 3), aby sdělila, zda se k návrhu na přerušení řízení připojuje -) dne datum se k návrhu na přerušení řízení připojila i žalovaná 3) -) dne datum bylo rozhodnuto o přerušení řízení dle § 110 odst. 1 o.s.ř. -) dne datum podali žalobci návrh na přerušení řízení s tím, že mají nový návrh řešení, se kterým by chtěli seznámit žalované a uzavřít s nimi dohodu -) dne datum žalobcům sděleno, že řízení přerušeno je a zda svým podáním mínil navrhnout pokračování v řízení -) dne datum žalobci sdělili, že navrhují v řízení pokračovat a současně vznesli návrh na přerušení řízení ve smyslu § 110 o.s.ř -) dne datum byli žalovaní vyzváni, aby sdělili, zda se k návrhu na přerušení řízení připojují -) dne datum žalovaní 1) a 2) sdělili, že s přerušením řízení souhlasí, neboť stále jednají o reálném rozdělení předmětných nemovitostí -) dne datum žalovaná 3) urgována o sdělení, zda se k návrhu na přerušení řízení připojuje -) dne datum se žalovaná 3) připojila k návrhu na přerušení řízení -) dne datum bylo rozhodnuto o přerušení řízení dle § 110 odst. 1 o.s.ř. -) dne datum žalobci navrhli, aby bylo v řízení pokračováno -) dne datum byl návrh zaslán žalovaným -) dne datum bylo nařízeno přípravné jednání na datum -) dne datum bylo jednání k žádosti zástupce žalobců odročeno na datum -) dne datum se konalo přípravné jednání, při kterém byli žalobci vyzvání k odstranění vad žaloby a bylo nařízeno místní šetření na datum -) dne datum se konalo místní šetření -) dne datum žalobci upravili svůj žalobní návrh -) dne datum byla změna žaloby zaslána žalovaným -) dne datum byli žalobci vyzváni k úhradě soudního poplatku částka za návrh na vypořádání v širším smyslu v podobě vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka -) dne datum bylo řízení o vydání bezdůvodného obohacení zastaveno, neboť soudní poplatek nebyl zaplacen -) dne datum bylo nařízeno přípravné jednání na datum -) dne datum se konalo přípravné jednání, při kterém účastníci vedeni ke smíru, k samotnému přípravnému jednání nedošlo s tím, že účastníci se pokusí dohodnout mimosoudně -) dne datum soud vyzval žalobce ke sdělení výsledků mimosoudních dohod -) dne datum žalobci sdělili soudu, že usilují o dohodu -) dne datum žalobci vyzváni ke sdělení konkrétních závěrů mimosoudních dohod -) dne datum žalobci sdělili, že mimosoudní jednání skončila pro neslučitelná stanoviska stran -) dne datum bylo nařízeno přípravné jednání na datum -) dne datum se konalo přípravné jednání, při kterém bylo řízení částečně zastaveno -) dne datum byli žalobci vyzváni k upřesnění vedení elektropřípojky -) dne datum žalobci na tuto výzvu odpověděli -) dne datum žalobci předložili plán vedení elektropřípojky -) dne datum bylo nařízeno jednání na datum, které bylo k žádosti žalovaných 1) a 2) odročeno na datum -) dne datum se konalo jednání -) dne datum byli účastníci vyzváni k zaplacení zálohy na znalecký posudek -) dne datum žalovaní 1) a 2) opětovně vyzváni k zaplacení zálohy na znalecký posudek -) od datum došlo ke změně v obsazení senátu -) dne datum bylo nařízeno jednání na datum -) dne datum se konalo jednání -) dne datum bylo rozhodnuto o znalečném -) dne datum soud nařídil jednání na datum, které bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na datum -) dne datum byl vyhlášen rozsudek -) dne datum se žalovaní 1) a 2) proti rozsudku odvolali -) dne datum byli žalovaní 1) a 2) vyzváni, aby odstranili vady odvolání -) dne datum žalovaní 1) a 2) své odvolání doplnili -) dne datum byli žalovaní 1) a 2) vyzváni k úhradě soudního poplatku za odvolání -) dne datum žalovaní soudní poplatek zaplatili -) dne datum byli žalobci a žalovaná 3) vyzváni, aby se k odvolání žalovaných 1) a 2) vyjádřili -) dne datum a datum soudu došlo vyjádření k odvolání -) dne datum byla věc předložena odvolacímu soudu -) dne datum odvolací soud nařídil jednání na datum -) dne datum se konalo jednání před odvolacím soudem, které bylo odročeno na datum za účelem vyhlášení rozhodnutí -) dne datum odvolací soud rozsudek zrušil a vrátil věc soudu I. stupně -) dne datum bylo soudem prvního stupně nařízeno jednání na datum -) dne datum se konalo jednání, při kterém byl schválen smír. Usnesení o smíru nabylo právní moci dne datum 7. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů: Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 13 odst. 1 zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

8. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná.

9. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od datum (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z ESLP na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Soud je toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií stanovených judikaturou ESLP.

10. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

11. Předmětné řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo od datum, kdy jí byla doručena žaloba do datum, kdy nabylo právní moci usnesení o schválení smíru. Celkem tedy řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo 9 let a 3 měsíců. Kritéria vymezená v ust. § 31a odst. 3 zákona, soud aplikoval i na zjištění přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

12. Naříkané řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Již jen rozhodování na více stupních sebou má za následek prodloužení délky posuzovaného řízení. V řízení bylo rozhodnuto rozsudkem, proti kterému podali žalovaní 1) a 2) odvolání. V rozsudku soud vycházel ze shodných tvrzení účastníků ohledně ceny nemovitostí, o jejichž vypořádání v řízení šlo, ve svém odvolání však od shodného tvrzení ustoupili. Rozsudek byl následně zrušen a vrácen soudu I. stupně k novému rozhodnutí. Soud I. stupně následně schválil smír účastníků ve znění blízkém původnímu rozsudku. Řízení vykazovalo vyšší míru složitost jak skutkové a právní, tak procesní. Na straně žaloby vystupovali 2 účastníci na straně žalované 3 účastníci, žalobci byli vyzváni k odstranění vad žaloby, bylo rozhodováno o částečném zastavení řízení, byl ustanoven znalec pro vypracování geometrického plánu, který byl doplňován, účastníci byli vyzváni k úhradě zálohy na znalecký posudek a bylo třeba rozhodnout o znalečném, sama žalobkyně v postavení žalované 3) byla soudem opakovaně urgována o vyjádření. V řízení bylo nařízeno několikero přípravných jednání, která byla k žádosti účastníků nezahájena, bylo opakovaně provedeno šetření na místě samém, neboť možnost reálného rozdělení byla s ohledem na vlastnické vztahy komplikovaná. O komplikovanosti věci i právních vztahů svědčí i fakt, že řízení bylo k návrhu účastníků opakovaně přerušeno ve smyslu § 110 o.s.ř.

13. Všichni účastníci řízení se na délce řízení podíleli významnou měrou. K jejich návrhům, resp. připojením se k návrhům na přerušení řízení, bylo řízení 5x přerušeno dle § 110 o. s. ř. Doba, po kterou bylo takto řízení přerušeno, celkem činila 5 let a 7 měsíců (od srpna 2010 do března 2016). Soud odročil třikrát přípravné jednání a jednou jednání za účelem mimosoudního vyřešení sporu, a to vždy k žádosti účastníků. Samotnou žalobkyni musel soud opakovaně urgovat o vyjádření k návrhu na přerušení řízení.

14. Pokud se jedná o postup soudu ve věci, tento byl plynulý, úkony byly činěny v přiměřených lhůtách a postup samotného soudu v řízení, jak před soudem I. stupně, tak před odvolacím soudem. V řízení vznikl jeden průtah od datum do datum, který patrně souvisel se změnou v obsazení senátu.

15. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u věcí trestních, péče o nezletilé, pracovněprávních sporů, věcí osobního stavu aj. Význam řízení pro žalobkyni tak lze hodnotit jako standardní.

16. Na základě popsaných hledisek, která lze (postup soudů v posuzovaném řízení) či nelze (složitost řízení v její skutkové a procesní rovině a postup účastníků) přičítat státu, dospěl soud k závěru, že dobu řízení v délce 9 let a 3 měsíců, nelze s ohledem na okolnosti případu považovat za nepřiměřenou. Na základě uvedeného tak lze konstatovat, že k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona nedošlo. Byť by se na první pohled mohlo zdát, že řízení v délce 9 let a 3 měsíců je nepřiměřeně dlouhé, je třeba zohlednit, že po dobu 5 let a 7 měsíců bylo přerušeno ke shodnému návrhu účastníků. Po dobu tzv. klidu řízení (§ 110 o.s.ř.) soud nemůže činit jakékoliv úkony ani sám iniciativně v řízení pokračovat. Návrh na pokračování v daném případě může učinit pouze některý z účastníků. Návrh na pokračování byl podán vždy těsně před uplynutím jednoroční doby přerušení, ovšem vždy s dalším návrhem na přerušení ze stejného důvodu, k čemuž se vždy ostatní účastníci připojili. Návrh na pokračování s návrhem na klid řízení soud ve všech případech promptně a bez zbytečných průtahů zaslal ostatním účastníkům k vyjádření a o návrhu bez zbytečného odkladu rozhodl. Dobu 5 let a 6 měsíců tak nelze považovat za období nečinnosti soudu nebo tuto dobu přičítat k tíži státu, ale naopak musí být přičtena k tíži účastníků, kteří klid řízení po dobu 5,5 roku svými úkony udržovali.

17. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1987/2014 k porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a tím i k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci. Zároveň musí být celková délka řízení nepřijatelná. Zbývající délka 3 let a 9 měsíců, po kterou bylo řízení aktivně vedeno, je s ohledem na složitost věci a význam předmětu řízení pro žalobkyni přiměřená, a jeden průtah v řízení je tak tolerovatelný.

18. Soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že v naříkaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v jeho nepřiměřené délce, nemajetková újma tak žalobkyni nevznikla a žalobu proto nezbývá než zamítnout.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšné žalované přiznal paušální náhradu za vyjádření k žalobě dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tedy celkem částku částka, kterou je žalobkyně povinna zaplatit ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.