46 C 90/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 4 974,73 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 4 975 Kč zastavuje.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 869,45 Kč, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 300 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 4 974,73 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnila tím, že její právní předchůdce, společnosti [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na základě které byla žalované poskytnuta částka 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 272,80 Kč. Žalovaná své povinnosti z uzavřené smlouvy ve sjednané době splatnosti řádně nesplatila. Na svůj závazek uhradila částku 5 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila celková dlužná částka 7 190,59 Kč představující nesplacenou jistinu ve výši 4 000 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 141,83 Kč, smluvní úroky ve výši 780,27 Kč, smluvní pokutu ve výši 974,73 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 293,76 Kč Vedle uvedeného žalobkyně požadovala též částku 473 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky. Po postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 2 000 Kč Celkem tak žalobkyně svou žalobou požaduje zaplacení jistiny ve výši 4 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 281,94 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku od [datum] do [datum] ve výši 114,82 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokutu ve výši 974,73 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že závěr učinila na základě porovnání příjmů a výdajů dle výplatní pásky. Současně uvedla, že žalovaná nemá záznam v insolvenčním rejstříku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná dne [datum] uhradila částku 4 975 Kč, vzala žalobkyně svůj návrh částečně zpět co do smluvní pokuty ve výši 974,73 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 281,94 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 114,82 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z částky 4 000 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 209,75 Kč, jistiny ve výši 2 920,76 Kč, zákonného úroku z částky 2 920,76 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná uvedla, že formulář úvěru popsaný žalobou skutečně vyplnila a prostředky ve výši 4 000 Kč jí byly poskytnut, na úvěr plnila na něj ovšem částkou 5 000 Kč, 2 000 Kč a 4 975 Kč, celkem tedy 11 975 Kč. Taktéž potvrzuje, že ještě před samotným uzavřením smlouvy obdržela informace o celkové výši úvěru a další informace týkají se spotřebitelského úvěru. K prověřování úvěruschopnosti sdělila, že ze strany žalobkyně po ní byly žádány výplatní pásky za 3 měsíce a dále byla dotazována na náklady na bydlení, počet osob v domácnosti, na to, zda má děti a na to, jaký je její vztah k osobám, se kterými společnou domácnost sdílí. V tehdejší době sdílela domácnost s partnerem, bydlela v pronájmu, její náklady na bydlení bez nákladů partnera činily 10 000 Kč. Žalobkyně se jí na partnera, výši jeho výdajů a příjmů, neptala. Nebyla dotazována ani na to, zda má nějaké další úvěry, nebyla dotazována ani na svůj zdravotní stav a další výdaje. Jejím mzda tehdy činila cca 22 tisíc korun měsíčně hrubého. Žalovaná namítla, že ze strany žalobkyně nebyla dostatečně zjišťována její úvěruschopnost, když její čistý příjem činil zhruba 18 000 Kč, náklady na bydlení činily zhruba 10 000 Kč a ve lhůtě 1 měsíce měla zaplatit 5 760 Kč. Žalobkyně se nezaobírala tím, jaké jsou její ostatní výdaje, její základní výdaje na uspokojování základních potřeb, nezjišťovala ani, zda nemá nějaké další závazky, ani jaký je celkový příjem její domácnosti.

3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru je patrné, že právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřel smlouvu, na základě které poskytl žalované částku ve výši 4 000 Kč, kterou se žalovaná zavázal uhradit do 29 dnů. Poplatek po slevě činil částku 1 632,80 Kč, před slevou 4 272,80 Kč Celkem tak mělo být žalovanou uhrazeno po slevě 5 759,92 Kč a před slevou 8 399,92 Kč, přičemž sleva je poskytována klientům věrnostního programu CreditPortal a může být poskytnuta klientům, kteří plnili řádně a včas, a to na základě vlastního uvážení úvěrujícího. Z historie transakcí je patrné, že žalované byla poskytnuta částka 4 000 Kč dne [datum]. Ze sdělení [obec] spořitelny pak vyplývá, že částka byla připsána dne [datum] na účet, jehož majitelem je žalovaná.

5. Z projektu vnitrostátní fúze sloučením společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] a smlouvy o postoupení pohledávek ze společnosti [právnická osoba] a [příjmení] [jméno] a [právnická osoba] ze dne [datum] plyne, že pohledávka za žalovanou přešla z původního věřitele na [právnická osoba] a z této byla následně postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky je zřejmé, že [právnická osoba] oznámil žalované postoupení pohledávky na žalovanou a vyzval ji k úhradě částky 7 190,59 Kč. Z výzvy ze dne [datum] a [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě v prvním případě částky 7 119,34 Kč, ve druhém případě k úhradě částky 7 023, 33 Kč.

6. Z výplatní pásky žalované za květen 2020 je zřejmé, že hrubá mzda žalované činila 22 000 Kč.

7. Předmětnou věc soud posoudil podle následujících právních předpisů.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle § 2 odst. 1 zákona 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná.

13. K prověřování úvěruschopnosti žalovaná, jak výše uvedeno, sdělila, že ze strany žalobkyně po ní byly žádány výplatní pásky za 3 měsíce a dále byla dotazována na náklady na bydlení, počet osob v domácnosti, na to, zda má děti a na to, jaký je její vztah k osobám, se kterými společnou domácnost sdílí. V tehdejší době sdílela domácnost s partnerem, bydlela v pronájmu, její náklady na bydlení bez nákladů partnera činily 10 000 Kč. Žalobkyně se jí na partnera, výši jeho výdajů a příjmů, neptala. Nebyla dotazována ani na to, zda má nějaké další úvěry, nebyla dotazována ani na svůj zdravotní stav a další výdaje. Její mzda tehdy činila cca 22 tisíc korun měsíčně hrubého. Žalovaná namítla, že ze strany žalobce nebyla dostatečně zjišťována její úvěryschopnost, když její čistý příjem činil zhruba 18 000 Kč, náklady na bydlení činily zhruba 10 000 Kč a ve lhůtě 1 měsíce měla zaplatit 8 760 Kč a měla za to, že smlouva je neplatná. Žalobkyně se nezaobírala tím, jaké jsou její ostatní výdaje, její základní výdaje na uspokojování základních potřeb, nezjišťovala ani, zda nemá nějaké další závazky, ani jaký je celkový příjem její domácnosti. Žalobkyně se k jednání konanému dne [datum] nedostavila. Při tomto jednání soud hodlal v rámci poučovací povinnosti soudu, a to i s ohledem na skutečnosti sdělené žalovanou při jednání, aplikovat § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., a vyzvat žalobkyni, aby prokázala řádné splnění povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Poučení dle § 118a o.s.ř. se aplikuje výhradně při jednání. Účastník, který se nedostaví k jednání, znemožní soudu, aby mu toto poučení poskytl. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalované. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). S ohledem na zjištěné skutečnosti tak soud uzavřel, že zkoumání úvěruschopnosti žalované nebylo řádné ani dostatečně vypovídající o jejích majetkových poměrech. Žalobkyně si sice od žalované vyžádala výplatní pásky, nicméně nezabývala se skutečnými náklady žalované na živobytí. V rozhodné době činil příjem žalované cca 18 000 Kč čistého měsíčně, přičemž jen náklady na bydlení žalované činily částku 10 000 Kč. Žalobkyně nezkoumala, zda má žalovaná další závazky, jaké jsou její měsíční výdaje spojené s uspokojováním základních potřeb. Pokud vezme soud v potaz jen samotné náklady na bydlení ve výši 10 000 Kč a částku, která měla být na úvěr ve lhůtě 29 dnů splacena, je zřejmé, že jen součet těchto dvou částek převyšoval čistý příjem žalované. O tom, že by mohla žalovaná schodek v příjmech a výdajích financovat z úspor nemůže být řeč, neboť měla-li by žalovaná úspory, zajisté by si nebrala úvěr na částku 4 000 Kč se splatností 29 dnů. Soudu tak nezbývá než konstatovat, že žalobkyně porušila základní povinnost stanovenou zákonem spočívající z řádném posouzení úvěruschopnosti žalované, když současně žalovaná námitku neplatnosti smlouvy z tohoto důvodu vznesla.

14. S ohledem na uvedené tak soud považuje smlouvu za neplatnou. Mezi účastníky panovala shoda na tom, že ze strany žalované bylo plněno ještě před podáním žaloby částkou 2 000 Kč a 5 000 Kč.

15. Podle ust. § 2991 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Žalobkyně tak má právo dle ust. § [číslo] obč. zák požadovat po žalované vrácení částky 4 000 Kč, kterou žalované poskytl předchůdce žalobkyně. Žalovaná je pak povinna vrátit žalobkyni tuto částku, když dle ust. § 2991 obč. zák. se na úkor žalobkyně obohatila, nicméně svou povinnost tuto částku vrátit splnila ještě před podáním žaloby.

17. Pokud se jedná o ostatní žalobou požadované položky, tyto vzhledem k neplatnosti smlouvy nemají oporu v právu a nárok na tyto položky žalobkyni nevznikl.

18. Neuhrazením závazku se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, čímž jí návazně vznikla povinnost k úhradě úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), který ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činí 8,5 % ročně od výzvy k plnění do zaplacení v kapitalizované výši 344,65 Kč, nicméně i tato část pohledávky byla uhrazena před podáním žaloby.

19. Žalobce vzal svým podáním svou žalobu podáním ze dne 10. 10. 2022 zpět, soud proto řízení ve výroku I. v uvedeném rozsahu zastavil. Ve zbytku pak z důvodů výše uvedených žalobu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalobci, když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení žalovanou účelně vynaložené spočívají v paušální náhradě nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za účast při jednání soudu dne 12. 10. 2022 Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř.