47 C 101/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , Datum narození žalobce Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO žalované Adresa žalované pro zaplacení 125 260 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci 125 260 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 8 663 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou z 16. 5. 2023 domáhal na žalované v záhlaví uvedené částky s tím, že jako prodávající uzavřel dne 23. 10. 2019 s kupujícími, manželi , jméno FO, , nar. , datum, , a , adresa, , nar. , datum, , kupní smlouvu (dále jen jako „Kupní smlouva“), na jejímž základě na ně převedl vlastnické právo k , adresa, . Současně byla téhož dne, tedy 23. 10. 2019, uzavřena smlouva o úschově finančních prostředků a listin č. j. , Anonymizováno, (dále jen jako „Smlouva o úschově“), a to mezi žalobcem na straně jedné, manželi , jméno FO, jako stranou složitele na straně druhé, , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, , , adresa, (tedy Příjemkyní č. , hodnota, ) na straně třetí, , tituly před jménem, , jméno FO, , IČO: , IČO, , jako realitním zprostředkovatelem na straně čtvrté a panem , jméno FO, , nar. , datum, , jako vedlejším účastníkem na straně páté. Vlastnické právo k převáděným nemovitostem ve prospěch manželů , jméno FO, dle Kupní smlouvy bylo vloženo do katastru nemovitosti v rámci řízení, vedeného u , právnická osoba, , adresa, , čímž se žalobce stal vlastníkem finančních prostředků složených do úschovy dle Smlouvy o úschově jakožto kupní ceny. V souladu se Smlouvou o úschově , tituly před jménem, , jméno FO, uvolnila z kupní ceny ze své advokátní úschovy, mj. i částku ve výši 511 982 Kč, jež byla zaslána na zvláštní účet úschov č.ú. , č. účtu, , vedený u , právnická osoba, . (dále jen jako „Zvláštní účet úschovy“), zřízený na jméno žalované, neboť v době uzavření Kupní smlouvy probíhalo u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, občanskoprávní soudní řízení (dále jen „namítané řízení“) mezi , jméno FO, , nar. , datum, , jakožto stranou žalující a žalobcem v procesním postavení strany žalované. V napadeném řízení se , jméno FO, , právně zastupovaná žalovanou jako svojí advokátkou, domáhala vůči žalobci (v procesním postavení žalovaného) vydání bezdůvodného obohacení ve výši 439 462 Kč. Za trvání odkazovaného soudního sporu a současně v době uzavření Kupní smlouvy proběhla mezi předchozím právním zástupcem žalobce a žalovanou jakožto právní zástupkyní , jméno FO, jednání, na jejichž základě došlo k formulaci Kupní smlouvy a Smlouvy o úschově tak, že část kupní ceny náležející žalobci jako prodávajícímu byla zaslána na Zvláštní účet úschovy, aniž by však v době podpisu Kupní smlouvy a Smlouvy o úschově byla uzavřena písemná smlouva o úschově mezi žalobcem a žalovanou, ve které by bylo uvedeno, jakým způsobem má žalovaná s částkou složenou na její Zvláštní účet úschovy naložit. Žalobce nesouhlasil s tím, aby předmětná částka byla ponechána na Zvláštním účtu úschov žalované a nesouhlasil s návrhem žalované, aby tato částka byla vyplacena tomu z účastníků sporu před , Anonymizováno, , který bude úspěšný a z tohoto důvodu odmítl smlouvu o úschově podepsat, současně však nechtěl blokovat realizaci již připravené realitní smlouvy, dohodnuté mezi větším počtem účastníků tohoto realitního obchodu, a proto podepsal Kupní smlouvu a Smlouvu o úschově, včetně jejího bodu o výplatě části kupní ceny na Zvláštní účet úschov žalované. Od listopadu 2019 se tak finanční prostředky ve výši 511 982 Kč, které byly částí kupní ceny náležející žalobci, nacházely na účtu č. , č. účtu, , vedeném u , právnická osoba, . na jméno žalované. Žalobce odmítl smlouvu o úschově s žalovanou podepsat a žalovanou dne 14. 5. 2020 emailem vyzval, aby částku 511 982 Kč zaslala na účet žalobce. Žalovaná dne 15. 5. 2020 sdělila, že této výzvě nevyhoví a předmětnou částku složí do soudní úschovy, neboť dle jejího názoru tato částka žalobci nepatří, ale náleží , jméno FO, , tedy klientce žalované. Nejpozději od následujícího dne, tj. 16. 5. 2020 pak dle žalobce byla žalovaná v prodlení s vrácením předmětné částky. V závěru žalobce poukázal na skutečnost, že dle usnesení představenstva České advokátní komory č. 3/2019 Věstníku musí smlouva s klientem o provedení advokátní úschovy peněz mít písemnou formu, což v daném případě nebylo dodrženo a dále poukázal na rozhodnutí kárného senátu kárné komise České advokátní komory ze dne 14. 10. 2015, sp. zn. , Anonymizováno, „Je kárným proviněním, jestliže advokát neinformuje Klienta o inkasu vymožené částky, později ani po slibu mu ji nepoukáže a zčásti ji složí do soudní úschovy a tento postup odůvodňuje údajným nárokem třetí osoby.“ Dne , datum, pak byla žalované zaslána předžalobní výzva, na niž žalovaná opětovně reagovala tak, že finanční prostředky odmítla vrátit a sdělila, že budou složeny do soudní úschovy. Na základě návrhu žalované tak , Anonymizováno, svým usnesením ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, rozhodl ve věci složitelky a příjemců , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky, IČO: , IČO, , a žalobce o vzetí částky 511 982, Kč do úschovy (dále jen „Soudní úschova“). Toto usnesení nabylo právní moci dne 13. 12. 2021, když proti tomuto rozhodnutí nejsou ze zákona přípustné opravné prostředky. Podáním ze dne 16. 12. 2021 žalobce jako příjemce požádal, aby mu předmětná Soudní úschova byla vydána, neboť se jedná o část kupní ceny, která mu náleží jako prodávajícímu, který dne 23. 10. 2019 uzavřel shora uvedenou Kupní smlouvu. , jméno FO, ani , tituly před jménem, , jméno FO, o vydání předmětu Soudní úschovy nepožádaly, nevyslovily však ani souhlas s jeho vydáním žalobci. Usnesením , datum, rozhodl nadepsaný soud, že soud žalobci částku ve výši 511 982 Kč ze soudní úschovy nevydá, toto usnesení nabylo právní moci dne 1. 4. 2022. Protože nedošlo k vydání finančních prostředků ze soudní úschovy, nezbylo žalobci než podat žalobu na uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy. Touto žalobou, vedenou u , Anonymizováno, , se žalobce domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým bude zbývajícím označeným příjemcům v řízení o úschově, vedeném u , Anonymizováno, , Anonymizováno, uložena povinnost souhlasit s vydáním předmětu úschovy. Mezitím rozsudkem , datum, ve spojení s rozsudkem , Anonymizováno, byl žalobní návrh , jméno FO, v napadeném soudním sporu částečně zastaven a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Konečné rozhodnutí ve věci nabylo dne 4. 11. 2022 právní moci, pročež žalobce dne 19. 10. 2022 zaslal žalované v pořadí již třetí předžalobní výzvu, kterou vyzval žalovanou k vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 511 982 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve výši 10% p. a. z této částky od 16. 5. 2020 do zaplacení. Žalovaná dne 25. 10. 2022 žalobci bezdůvodné obohacení vrátila. Následně byla žalovaná e-mailem právního zástupce žalobce ze dne 26. 10. 2022 vyzvána k úhradě příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 10% p. a. z částky 511 982 Kč od 16. 5. 2020 do 25. 10. 2022, které činí žalovanou částku 125 260 Kč, do dnešního dne však žalovaná toto příslušenství žalobce neuhradila, když žalobce se zaplacení uvedeného příslušenství domáhá touto žalobou.

2. Soud vydal ve věci dne 8. 6. 2023 platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná odpor, ve kterém učinila výše uvedená skutková tvrzení žalobce za nesporná s výjimkou skutečnosti, že by smlouva o úschově mezi žalobcem a žalovanou nebyla uzavřena, když žalovaná zdůraznila, že dle obecného práva nemusí mít smlouva o úschově písemnou formu. Namítala, že vůle uzavřít smlouvu o úschově mezi ní, paní , jméno FO, a žalobcem byla prokázána podpisem žalobce na Smlouvě o úschově, na základě něhož došlo ke složení žalované částky na Zvláštní účet úschov vedený na jméno žalované. V souladu s oběma smlouvami o úschově tak žalovaná přijala dne 4. 12. 2019 do úschovy částku 511 982 Kč. Dle žalované byla smlouva o úschově uzavřena platně, když nedostatek podpisu, zaviněný výhradně žalobcem, nemá za následek neplatnost smlouvy a peníze měly být vyplaceny tomu, kdo naříkané řízení pravomocně vyhraje. Žalovaná tak jen hájila zájmy své klientky, , jméno FO, , neboť vydáním předmětných peněžních prostředků žalobci, by byly výrazně ohroženy její zájmy. Se zřetelem na uvedené navrhla žalobu zamítnout.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil soud tento skutkový stav:

4. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce jako prodávající uzavřel dne 23. 10. 2019 s kupujícími, manželi , jméno FO, , nar. , datum, , a , adresa, , nar. , datum, , kupní smlouvu (dále jen jako „Kupní smlouva“), na jejímž základě na ně převedl vlastnické právo k , adresa, . Současně bylo nesporným, že téhož dne, tedy 23. 10. 2019, uzavřena smlouva o úschově finančních prostředků a listin č. j. , jméno FO5. Ze smlouvy o úschově finančních prostředků na čl. 10 a násl. vzal soud za prokázané, že v souvislosti s prodejem nemovitých věcí ve vlastnictví žalobce byla uzavřena Smlouva o úschově finančních prostředků a listin č. j. , Anonymizováno, , a to mezi žalobcem na straně jedné, manželi , jméno FO, jako stranou složitele na straně druhé, , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, , se sídlem , adresa, , na straně třetí, , tituly před jménem, , jméno FO, , IČO: , IČO, , jako realitním zprostředkovatelem na straně čtvrté a panem , jméno FO, , nar. , datum, , jako vedlejším účastníkem na straně páté. Pod bodem III. Smlouvy o úschově bylo ujednáno, že částka ve výši , částka, bude vyplacena žalované na Zvláštní účet úschovy. Předmětné ustanovení bylo již součástí Kupní smlouvy založené na čl. 12 a násl., a to pod článkem III./bod 3. písmeno b).

6. Z emailu na čl. 16 vzal soud za zjištěné, že žalovaná dne 27. 4. 2020 vyzvala žalobce prostřednictvím jeho právního zástupce k podpisu smlouvy o úschově, když mezi žalobcem a klientkou žalované, paní , jméno FO, , bylo dohodnuto, že část kupní ceny bude složena do její úschovy s tím, že v případě úspěchu v namítaném řízení bude vyplacena paní , jméno FO, , v případě neúspěchu žalobci. Žalobce však opakovaně odmítl smlouvu o advokátní úschově s žalovanou jako advokátkou podepsat.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí vzal soud za zjištěné, že jako vlastníci , adresa, , jméno FO, .

8. Z nepodepsaného návrhu Smlouvy o advokátní úschově na čl. 22 spisu se podává, že žalobce jakožto složitel měl na Zvláštní účet úschovy vedený na jméno žalované složit částku ve výši 511 982 Kč, když tato částka měla být ve lhůtě 5-ti pracovních dnů vyplacena tomu, kdo bude v napadeném řízení vedeném , Anonymizováno, , Anonymizováno9. Z emailové korespondence na čl. 23 a 24 vzal soud za zjištěné, že žalobce dne 14. 5. 2020 vyzval žalovanou k vrácení předmětných finančních prostředků s tím, že žalobce se zněním smlouvy o advokátní úschově nesouhlasil a o podepsání smlouvy nemá zájem. Další výzva k vydání finančních prostředků byla žalované zaslána dne 26. 5. 2021 (čl. 33), na niž žalovaná opětovně reagovala odmítavě (čl. 32).

10. Z návrhu na přijetí do soudní úschovy na čl. 35 ve spojení s usnesením na čl. 37 vzal soud za zjištěné, že dne 8. 12. 2021 bylo , Anonymizováno, rozhodnuto tak, že soud přijímá do úschovy k návrhu žalované jako složitelky částku 511 982 Kč, když žalobce jako příjemce č. , hodnota, se návrhem ze dne 12. 7. 2021 domáhal vydání předmětné částky (čl. 38), avšak , Anonymizováno, rozhodl dne 10. 3. 2022 usnesením č.j.: 4 , Anonymizováno, tak, že se předmětná částka nevydává (čl. 42). Následně žalobce podal k , Anonymizováno, dne 27. 4. 2022 žalobu na uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy (čl. 27). Z rozsudku , Anonymizováno, na čl. 46 ve spojení s rozsudkem , Anonymizováno, na čl. 51 vzal soud za zjištěné, že žaloba , jméno FO, proti žalobci byla co do částky 67 281 Kč zastavena a ve zbytku zamítnuta. Rozhodnutí o zamítnutí žaloby nabylo právní moci dne 8. 11. 2022.

11. Z rozhodnutí , datum, na čl. 44 vyplývá, že změnil usnesení , datum, na čl. 43 tak, že řízení se nepřerušuje. V odůvodnění svého kasačního rozhodnutí odvolací Krajský soud v Praze uvedl, že: „Žalovaná jako dlužník nemohla mít důvodné pochybnosti o tom, kdo je jejím věřitelem, když dle odvolacího soudu Žalovaná jako složitelka zjevně nemá odůvodněné pochybnosti o tom, kdo je jejím věřitelem, nýbrž v rozporu se svými tvrzeními o platně uzavřené smlouvě o advokátní úschově současně vyslovuje pochybnost, zda jí vůbec náleží povinnosti podle jí tvrzené platně uzavřené smlouvy o advokátní úschově.“ Odvolací soud uzavřel, že za této situace tvrzení Žalované jako složitelky nesplňují podmínky náhradní splnění ve smyslu ustanovení § 1953 obč. zákoníku a proto jí skládané finanční prostředky neměly být na základě jejího návrhu do úschovy soudu vůbec přijaty ve smyslu ustanovení § 290 a § 291 z. ř. s.

12. Ze sdělení České advokátní komory ze dne 16. 6. 2020 vyplývá, že žalovaná se obrátila na ČAK s žádostí o radu, jak se má v předmětné situaci zachovat, tj. zda vydat finanční prostředky žalobci, když se obává porušení zájmů své klientky. Na to reagováno, že ČAK nemůže dávat advokátům závazné pokyny a sděleno, že má žalovaná postavit na jisto, zda finanční prostředky má ve „své péči“ oprávněně.

13. Z rozsudku , Anonymizováno, ze dne 23. 8. 2018 na čl. 147 se podává, že zdejšímu žalobci bylo v napadeném řízení uloženo zaplatit , jméno FO, částku ve výši 1 000 000 Kč z titulu Smlouvy o půjčce, když mezi účastníky bylo nesporným, že předmětný rozsudek nabyl právní moci, aniž by byl napaden odvoláním.

14. Z vyrozumění o zahájení exekuce sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, na č. , hodnota, vyplývá, že na zdejšího žalobce byla nařízena exekuce, když na výše uvedený rozsudek , Anonymizováno, (bod 13. rozsudku) nezaplatil ničeho, pročež byl vydán exekuční příkaz sp. zn. , Anonymizováno, k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí ve vlastnictví žalobce, konkrétně , adresa15. Z emailové komunikace na čl. 75 mezi žalovanou a t. č. právním zástupcem zdejšího žalobce, , tituly před jménem, , jméno FO, , vzal soud za zjištěné, že žalovaná dne 2. 12. 2019 zaslala právnímu zástupci žalobce návrh smlouvy s žádostí o její kontrolu, načež právní zástupce žalobce o prát minut později sděluje žalované, že smlouva mu připadá „fér“ a že nemá připomínky. Zároveň se právní zástupce žalobce dotazoval, kdy může žalobce přijet smlouvu k žalované podepsat.

16. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 12. 7. 2021 na čl. 76 soud zjistil, že žalované dne 12. 7. 2021 odeslala z účtu č.: , č. účtu, částku ve výši 511 982 kč, a to na účet , č. účtu, , když účet nese označení_ , adresa, , Anonymizováno, K uvedenému účastníci učinili nesporným, že se jedná účet advokátní úschovy.

17. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci.

18. Zdejší soud ve věci prvně rozhodl vyhovujícím rozsudkem ze dne 7. 12. 2023 č. j.: 47 C 101/2023-136, když dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena toliko ústní smlouva o úschově, v níž nebylo pevně dohodnuto, za jakých podmínek, kdy a komu má být předmět úschovy vyplacen, pročež měl soud za to, že žalovaná měla k první výzvě žalobce předmětné finanční prostředky vydat a pokud tak neučinila, ocitla se v prodlení.

19. K odvolání žalované byl citovaný rozsudek usnesením Městského soudu v Praze č. j.: 17 Co 92/2024-136 ze dne 25. 4. 2024 zrušen s tím, že odvolací soud zavázal zdejší soud posoudit věc i z toho pohledu, zda se v daném případě nejednalo spíše o svěřeneckou smlouvu.

20. Při jednání dne 19. 9. 2024 žalobce uvedl, že návrh smlouvy o úschově byl projednán jeho právním zástupcem bez jeho vědomí. Žalobce s těmi podmínkami nesouhlasil, proto tuto smlouvu nepodepsal, avšak pokud jde o Kupní smlouvu, tak ta se dostala do stádia, kdy již kupující měli sjednané úvěrování a žalobce chtěl, aby nemovitost byla prodána a aby byla vyplacena exekuce, kdy oprávněnou v exekuci zastupovala taktéž žalovaná a tato si podmiňovala uzavřením smlouvy o úschově skutečnost, že jinak nebude vyplaceno plnění v exekuci. Žalovaná při jednání doplnila, že její klientka, paní , jméno FO, se domnívala, že vůči žalobci má závazek z titulu uznání, kdy vedla s žalobcem spor, respektive plnění z toho závazku se domáhala u soudu. Dále doplnila, že komunikovala s bývalým právním zástupcem žalobce, žalobce byl řádně zastoupen, jeho právní zástupce hájil jeho zájmy, stejně jako žalovaná hájila zájmy paní , jméno FO, . Jednali o konkrétních podmínkách smluv s tím, že každý hájil zájmy svého klienta. Cílem bylo, aby byl dům prodán a zároveň aby paní , jméno FO, měla jistotu, že v případě, že dojde k prodeji nemovitosti, tak jí částka bude vyplacena (v případně, že vyhraje soudní spor). Závěrem uvedla, že z tohoto plnění neměla nikdy žádný prospěch. Peněžními prostředky fakticky nedisponovala.

21. Soud ve světle uvedeného rozhodnutí doplnil dokazování a následně posoudil věc po právní stránce takto:

22. Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Dle odst. 2 téhož ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

23. Podle § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

24. Soud po doplnění dokazování s přihlédnutím k pokynu odvolacího soudu dospěl k závěru, že je na místě žalobu jako nedůvodnou zamítnout, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. K tzv. svěřenecké smlouvě se opakovaně vyjádřil Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 28. 3. 2012 sp. zn. 33 Cdo 4053/2010, ze dne 26.3.2014 sp. zn. 30 Cdo 3147/2012, ze dne 23. 7. 2014 sp. zn. 33 Cdo 1164/2014. Z těchto rozhodnutí mimo jiné plyne, že svěřenecká smlouva je inominátním kontraktem, který uzavírají s advokátem strany závazkového právního vztahu a jejímž účelem je zvýšená ochrana subjektivních práv a povinností účastníků daného hmotněprávního vztahu, jde o trojstranný právní vztah, v němž advokát plní roli prostředníka, svěřenecká smlouva není smlouvou o úschově a nedopadá na ni zákon o advokacii, tudíž ani jiné stavovské předpisy.

26. Na podkladě Kupní smlouvy a Smlouvy o úschově byly žalované dne 4. 12. 2019 zaslány finanční prostředky ve výši 511 982 Kč, aniž měla s žalobcem smluvně ošetřeny podmínky nakládání s těmito prostředky. Žalobce po celou dobu řízení popíral uzavření dvojstranné smlouvy o úschově s žalovanou, byť i ústní, když tvrdil, že souhlasil se zasláním finančních prostředků na Zvláštní účet úschov vedený na jméno žalované toliko, aby nezmařil uzavření shora uvedené Kupní smlouvy. Tedy z uvedeného nevyplývá, že by žalobce uvedené prostředky složil na účet žalované, aby je pro něj opatrovala a při zániku smlouvy o úschově či na jeho žádost mu tyto vrátila. Jinými slovy, ačkoli účastníci hovořili o smlouvě o úschově (resp. žalobce tvrdil, že tuto s žalovanou nikdy neuzavřel, pročež žalovaná nebyla oprávněna mu finanční prostředky zadržovat), soud dospěl k závěru, že skutkové okolnosti věci svědčí o uzavření svěřenecké smlouvy. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, na žalobce byl dne 4. 2. 2019 vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí (když dobrovolně neplnil na podkladě , Anonymizováno, ), ohledně nichž později dne 23. 10. 2019 jakožto prodávající uzavřel Kupní Smlouvu. Mezi účastníky nebylo sporu, že v předmětné době současně u Okresního soudu v Benešově probíhalo pod sp. zn. 5 C 130/2019 občanskoprávní soudní řízení mezi , jméno FO, jakožto stranou žalující a žalobcem v procesním postavení strany žalované. V napadeném řízení se , jméno FO, , právně zastupovaná žalovanou jako svojí advokátkou, domáhala vůči žalobci (v procesním postavení žalovaného) vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, . Žalobce by bez skončení exekuce nemohl své nemovitosti prodat, a proto souhlasil s uzavřením Kupní smlouvy ve spojení se Smlouvou o úschově včetně ujednání, že částka ve výši 511 982 Kč bude vyplacena žalované na Zvláštní účet úschovy. , jméno FO, zastoupená žalovanou se obávala, že pokud by žalobce prodal předmětné nemovitosti, nemohla by se v případě úspěchu ve věci vedené u , Anonymizováno, na žalobci nijak uspokojit, pročež se domáhala, aby finanční prostředky ve výši 511 982 Kč byly složeny na Zvláštní účet žalované. Z provedeného dokazování pak vyplývá, že právní zástupci žalobce a paní , jméno FO, (zdejší žalovaná) následně jednali o uzavření dvojstranné smlouvy o úschově, avšak přestože právní zástupce žalobce dne 2. 12. 2019 sdělil žalované, že ke smlouvě nemá výhrad, že mu připadá „fér“ (tj. ve znění, že částka složená na Zvláštní účet úschov, bude složena v odpovídají výši tomu, kdo spor vyhraje – přestože z emailu jednoznačně nevyplývá, že přílohou byl konkrétně návrh smlouvy o úschově, soud tvrzení žalované uvěřil, když toto tvrzení shledává logické a zapadající do časové souvislosti jednání mezi účastníky, když ani žalobce nepopíral, že se u uzavření této smlouvy jednalo a jiná smlouva nebyla již v tu dobu mezi účastníky k jednání) a dotazoval se termínu pro její podpis ze strany svého klienta (zdejšího žalobce), k podpisu smlouvy o úschově nikdy nedošlo. Tvrzení žalobce, že návrh smlouvy o úschově, která měla být uzavřena mezí ním a žalovanou, byl sjednán jeho právním zástupcem bez jeho vědomí, soud shledává jako ryze účelové, neboť žalobce připustil, že zasláním finančních prostředků na zvláštní účet žalované bylo podmiňováno zastavení exekuce, kdy bez docílení zastavení exekuce měl za to, že by nedošlo k prodeji jeho nemovitostí. Vůle žalobce zaslat finanční prostředky na Zvláštní účet úschov vedený na jméno žalované pak byla, dle úvahy soudu, zcela zřetelně zachycena v Kupní smlouvě a Smlouvě o úschově ze dne 23. 10. 2019. Žalobce byl tak jednoznačně srozuměn s důvody a okolnostmi, pro které byla předmětná finanční částka na zvláštní účet žalované zaslána. Nelze než dospět k závěru, že žalovaná měla plnit jen roli prostředníka a finanční prostředky po ukončení sporu vydat v adekvátní výši úspěšné straně sporu. Pokud nyní žalobce tvrdí, že má za to, že finanční prostředky po jejich složení na zvláštní účet úschov žalované, mu měly být vydány k jeho první výzvě, lze konstatovat, že za takové podmínky by zaslání finančních prostředků na Zvláštní účet žalované zcela postrádalo smysl a jeví se absurdní, že by klientka žalované s takovou podmínkou souhlasila. S ohledem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když z provedeného dokazování má soud za to, že se v daném případě jednalo o svěřeneckou smlouvu, kterou účastníci uzavřeli v ústní podobě s tím, že žalovaná měla být zavázána zaslat finanční prostředky v relevantní výši úspěšné straně sporu v řízení 5 C 130/2019. Uzavření smlouvy v podobě vydání předmětné částky k první výzvě žalobce by zcela postrádalo smysl a nemělo by žádné opodstatnění. Nadto soud má za to, že vůle žalobce je písemně zachycena v Kupní smlouvě a Smlouvě o úschově (byť jejich konkrétní znění nebylo žalobci po vůli), a bylo jen na rozhodnutí žalobce, zda předmětné smlouvy dobrovolně podepíše a docílí tím prodeje nemovitostí a zastavení exekuce. Pokud žalobce výše uvedené smlouvy podepsal a následně odmítl podepsat smlouvu s žalovanou, jež by stanovila podmínky zacházení se složenou finanční částkou a tím se domníval, že zároveň docílí prodeje nemovitosti, zastavení exekuce a umožní mu to ihned disponovat se složenou částkou, hodnotí soud chování žalobce jako nepoctivé, jemuž nelze ve smyslu ust. § 6 o. sz. poskytnout ochranu.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož žalobce byl neúspěšný, je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v celkové výši 8 663 Kč, když tyto sestávají ze soudního poplatku za odvolání ve výši 6 263 Kč a dále z náhrady nezastoupeného účastníka (á 300 Kč) za vyjádření k žalobě, odvolání, 3x přípravu a 3x účast na jednání dne 30. 11. 2023, 25. 4. 2024 a 19. 9. 2024 dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. (výrok II.).