47 C 114/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 2. Jméno zainteresované společnosti 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 3. Jméno zainteresované osoby 1/0 , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0 pro ochranu vlastnického práva a na ochranu držby I. Žaloba na uložení povinnosti žalovaným 1), 2) a 3) zdržet se rušení žalobkyně v držbě vlastnického práva k pozemku parc. č. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, (jiná stavba), vše v k. ú. , právnická osoba, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , zapsaných na LV č. , hodnota, a aby držbu uvedla v předešlý stav, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 soudní poplatek za žalobu 5 000 Kč do 3 dnů od právní moci usnesení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 20. 6. 2024, doplněnou dne 25. 6. 2024, domáhala ochrany vlastnického práva a držby shora uvedené nemovitosti s odůvodněním, že je od 22. 8. 2012 jedinou majitelkou shora specifikovaných nemovitostí. Dále žalobkyně uvedla, že u Obvodního soudu pro Prahu 2 je pod sp. zn. , spisová značka, , vedeno řízení, v němž bylo na návrh žalované 1) a žalované 2) společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, a společnosti , Anonymizováno, ., IČO:, IČO, , nařízeno shora uvedenou stavbu vyklidit, pro což se vede u žalovaného 3) exekuce pod sp. zn. , spisová značka, . Dále žalobkyně uvedla, že insolvenční soud v případech, které žalobkyně v žalobě uvedla, nezveřejňuje svá rozhodnutí správně a bez potřebných autentizačních náležitostí, a v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, není na straně žalovaných 1) a 2) dostatek aktivní věcné legitimace domáhat se vyklizení, Anonymizováno, nemovitosti. Nadto uvedla, že do řízení vedeného pod sp. Zn. , spisová značka, podala intervenční žalobu, kde mj. namítá, že zdejší soud není věcně příslušným soudem, jenž byl v řízení 28 C 191/2019 oprávněn rozhodnout.

2. Podle § 177 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

3. Podle § 1003 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

4. Podle § 1008 odst. 1 o.z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

5. Soud posoudil návrh žalobkyně a shledal, že není důvodný.

6. Soud podle § 177 o.s.ř. neshledal potřebným nařizovat jednání, s ohledem na pořádkovou lhůtu 15 dnů k vydání rozhodnutí nevyzýval žalobkyni předem k zaplacení soudního poplatku a z důvodu hospodárnosti řízení a nenavyšování nákladů soudního řízení rovněž nezasílal žalobu žalovaným, ani je nevyzýval, aby se k ní vyjádřili. Soud dospěl k závěru o zjevné bezúspěšnosti návrhu.

7. Již na základě žalobních tvrzení soud dospěl k závěru, že není možné návrhu žalobkyně vyhovět.

8. Předně soud konstatuje, že žaloba na ochranu rušené držby není žalobou na ochranu vlastnického práva, neboť žaloba z rušené držby poskytuje prozatímní ochranu poslednímu faktickému stavu, nikoli stavu právnímu (tvrzenému subjektivnímu právu), srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 14.4.2022, sp.zn. IV.ÚS 3474/21. Smyslem žaloby na ochranu rušené držby je poskytnout provizorní ochranu jakékoliv držbě, ať již řádné, poctivé a pravé, ale i nepoctivé, neřádné a nepravé, před svémocným uplatňováním práva, a zajistit tak pokojný stav ve společnosti. Rozhodnutí o takové žalobě pak nevytváří překážku věci rozhodnuté, kdy definitivní ochrany držby je možné se domáhat v řádném soudním řízení. Soud vyhoví žalobě z rušené držby jen při kumulativním splnění následujících podmínek: posledního faktického stavu držby, jejího svémocného rušení a včasného podání žaloby z rušené držby. Při nesplnění z kterékoli z těchto podmínek soud žalobu zamítne.

9. Tvrdí-li žalobkyně, že je rušena v držbě vlastnického práva soudním exekutorem v rámci exekuce vedené dle pravomocného rozsudku na vyklizení nemovitosti, je zřejmé, že k rušení držby nedochází ze strany žalovaných ve smyslu § 1003 o.z. svémocně. Naopak jedná se o dovolené a předvídané jednání oprávněného z pravomocného rozsudku v případě, že žalobkyně svou povinnost vyklidit danou nemovitost nesplnila. Na výše uvedeném závěru nemění ničeho ani poukaz žalobkyně na údajně chybně zveřejněná či nedostatečně autentizovaná rozhodnutí insolvenčního soudu. Případné vady a námitky k postupu soudního exekutora či samotnému exekučnímu titulu může žalobkyně uplatnit toliko v rámci exekučního řízení. Procesní instituty exekučního řízení nelze obcházet podáním žaloby na ochranu držby podle § 177 o. s. ř., neboť by se jednalo o nepřípustnou ingerenci do probíhající exekuce.

10. Soudu je z jeho úřední činnosti rovněž známo (a zmiňuje se o tom i žalobkyně, resp. to vyplývá z jí předložených listin), že ohledně žalobkyně je vedeno insolvenční řízení, přičemž byl zjištěn úpadek a prohlášen konkurz na majetek žalobkyně (i jejího manžela, jak je možné ověřit z veřejně přístupných informací v insolvenčním rejstříku), kdy tato rozhodnutí nebyla nikdy zrušena a jsou pravomocná. Za této situace pak platí, že žalobkyně coby dlužník není osobou s dispozičním oprávněním ve vztahu k majetku zapsanému v soupisu majetkové podstaty (což jsou i nemovitosti, ohledně nichž se žalobkyně domáhá ochrany držby), když touto osobou je insolvenční správce.

11. S ohledem na shora uvedené soud žalobu již s ohledem na absenci znaku svémocného rušení držby jako zjevně nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. usnesení.

12. Přinejmenším ve vztahu k žalovaným 1) a 2) pak není splněna ani podmínka včasnosti žaloby na ochranu držbu, neboť o tom, že jsou to insolvenční správci, na které přešlo dispoziční oprávnění k majetku, ohledně něhož se žalobkyně ochrany držby domáhá, se žalobkyně dozvěděla již před mnoha lety v okamžiku, kdy na ni (a na jejího manžela) byl prohlášen konkurs.

13. Dále není naplněna ani podmínka rušení posledního faktického stavu držby. Žalobkyně totiž po stránce skutkové tvrdí, že probíhá vyklizení nemovitostí ve vztahu ke společnostem , právnická osoba, a společnosti , Anonymizováno, ., které nemovitosti užívají, resp. tímto dle žalobkyně drží. Jakkoli jsou tyto společnosti patrně propojeny s osobou žalobkyně a jejího manžela, jde právně o subjekty od žalobkyně odlišné a tím, že probíhá-li exekuční vyklizení předmětných nemovitostí vůči těmto společnostem není rušena držba žalobkyně. Jsou dotčeny poměry jiných subjektů, nikoli žalobkyně.

14. Soud návrh žalobkyně projednal, proto podle § 9 odst. 6 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil žalobkyni zaplatit soudní poplatek za návrh podle položky 4 odst. 1 písm. a) Sazebníku, který je přílohou uvedeného zákona, spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí, jak je uvedeno ve výroku II. usnesení.

15. O náhradě nákladů soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně sice ve věci úspěšná nebyla, nicméně úspěšným žalovaným žádné náklady řízení nevznikly, jak je uvedeno ve výroku III. usnesení.