47 C 123/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí příjmení jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa o zaplacení 116 356 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 116 356 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 62 289,01 Kč, s úrokem ve výši 22,496 % ročně z částky 116 356 Kč od 22. 4. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 26 040,86 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 116 356 Kč od 22. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 37 942,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [číslo] uzavřené dne 29. 3. 2018 mezi žalobkyní a žalovanou, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 207 506 Kč. Účelem uzavření úvěrové smlouvy bylo zaplacení kupní ceny [značka automobilu], [VIN kód], specifikovaného v čl. 2 Smlouvy a částka úvěru byla vyplacena dle čl. 2 Smlouvy na účet prodejce. Součástí úvěrové smlouvy byly též dle bodu 9.7 úvěrové podmínky. Smluvní strany sjednaly roční úrokovou sazbu dle bodu 4. Smlouvy ve výši 36,756544 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr uhradit v 84 měsíčních splátkách ve výši 5 289 Kč s tím, že první splátka bude splatná dne 26. 4. 2018 a splatnost jednotlivých splátek je vždy do 26. dne v kalendářním měsíci. Dle čl. 5 smlouvy sjednaly smluvní strany pro případ nesplácení úvěru smluvní pokutu ve výši 10 % z nesplacené jistiny a již splatných úroků a pojistného, pokutu za první upomínku 300 Kč a pokutu 3 500 Kč v případě druhé a další upomínky. Dne 29. 3. 2018 došlo též k uzavření Smlouvy o zajišťovacím převodu práva dle čl. 10 úvěrových podmínek, kdy automobil byl zajištěn žalobcem přes [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO]. Žalovaná porušila smluvní povinnost splácet úvěr řádně a včas a žalobkyně úvěr ke dni 2. 1. 2019 zesplatnila. Žalobkyně oznámila žalované zesplatnění celého úvěru, a to výzvou k zaplacení úvěru – zesplatnění ze dne 4. 1. 2019. Ke dni zesplatnění činila výše dluhu částku 258 126 Kč, skládající se z dlužných splátek do data zesplatnění úvěru ve výši 26 445 Kč, nesplacené jistiny ve výši 197 176 Kč, úrokového vyrovnání od data poslední splátky do data ukončení smlouvy ve výši 862 Kč, částky 3 500 Kč za smluvní sankce pro případ prodlení dle bodu [číslo] Smlouvy, částky 22 362 Kč za smluvní pokutu pro případ prodlení dle bodu č. 5 smlouvy, náhrady nákladů na vymáhání pohledávky dle oddílu 10. úvěrových podmínek ve výši 7 260 Kč a částky 371 Kč za dorovnání plateb. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně závazek neuhradila a žalobkyně vyzvala žalovanou k odevzdání vozidla, jímž byl úvěr zajištěn na základě podpisu Smlouvy o zajišťovacím převodu práva ze dne 29. 3. 2018. Vozidlo bylo dne 2. 2. 2019 zpeněženo za částku 145 000 Kč. Od této částky byly odečteny náklady zpeněžení a zbývající částka byla odečtena od celkového dluhu žalované dle oddílu 10. Úvěrových podmínek tak, že nejprve byla uhrazena náhrada nákladů na externí agenturu a vymáhání pohledávky, poté dlužné splátky a zbývající část byla odečtena od jistiny. Výše pohledávky po prodeji vozidla se skládala z nesplacené jistiny ve výši 116 356 Kč. Žalobkyně žalovanou o nové výši pohledávky informovala dne 8. 2. 2019. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce dne 19. 8. 2019. Žalovaná však do dnešního dne ničeho neuhradila.Žalobkyně požaduje po žalované kapitalizovaný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti stanovené ve výzvě k zaplacení celého úvěru do dne sepsání žalobního návrhu ve výši 62 289,01 Kč.

2. Žalované byl ve věci ustanoven usnesením ze dne 1. 7. 2021 opatrovník, který k věci uvedl, že součástí zajišťovací smlouvy jsou dle čl. 6 odst. 5 úvěrové smlouvy úvěrové podmínky, z nichž dle čl. 10 odst. 2 vyplývá, že„ Auto můžeme prodat….jakýmkoliv jiným vhodným způsobem. Souhlasíte, že auto můžeme prodat jakékoliv osobě za obvyklou cenu. Nemusíme využít nejvyšší nabídku, nejsme povinni auto ocenit a ani inzerovat jeho prodej v tisku.“ Opatrovnice namítla absolutní neplatnost ujednání o zajišťovacím převodu práva, neboť výše uvedené smluvní ustanovení odporuje zákonným ustanovením § 2040 a násl. občanského zákoníku upravujícím zajišťovací převod práva, když z úvěrových podmínek vyplývá, že nebyl stanoven žádný způsob ocenění auta a je na žalobkyni, jakým způsobem a za jakou cenu auto zpeněží a na základě ust. § 1315 občanského zákoníku se jedná o zakázané ujednání pro realizaci zástavního práva, která se aplikují na hodnocení legitimnosti dohody o zajišťovacím převodu práva. Opatrovnice dále namítla, že se jedná o formulářovou žalobu a žalovaná zde vystupuje v pozici slabší strany bez možnosti reálného ovlivnění úvěrové smlouvy. Dále uvedla, že vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně auto zpeněžila svévolným způsobem a získanou částku započetla na dluh žalované, a to v rozporu se zákonnými ustanoveními o realizaci zajišťovacího převodu práva, není prokázána a doložena výše dlužné částky.

3. Žalobkyně k vyjádření opatrovnice namítla, že ačkoliv k tomu nebyla povinna, neboť žalovaná podpisem smlouvy výslovně souhlasila s postupem odebrání a prodeje auta dle čl. 10 ÚP, učinila prostřednictvím znalce ocenění předmětu zajištění, který byl formou vyjádření s popisem celkového stavu vozidla vyčíslen na cenu 120 000 Kč. Následně byla provedena dle zákona o veřejných dražbách a dle § 6 HL. 6 úvěrových podmínek dražba s vyvolávací cenou vozidla 102 000 Kč, odpovídající 85 % ceny stanovené znalcem. Vozidlo bylo prodáno za 145 000 Kč. Žalobkyně poukazuje na § 329 odst. 2 o. s. ř., kdy nejnižší podání při výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí v dražbě činí jednu třetinu rozhodné ceny. Žalobkyně dále k tvrzením opatrovnice uvedla, že žádnou vyšší nabídku v dražbě neopomenula, předmětné vozidlo bylo prodáno za nejvyšší učiněnou nabídku. K námitce opatrovnice, že žalovaná vystupovala jako slabší strana ve smluvním vztahu žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena s jednatelem žalované, byla uzavřena mezi dvěma právnickými osobami, a jednatel společnosti při výkonu své funkce postupoval s péčí řádného hospodáře.

4. Ve věci proběhlo jednání dne 1. 9. 2021, kterého se obě strany zúčastnily.

5. Účastníci ve věci učinili nesporným, že dne 29. 3. 2018 spolu uzavřeli smlouvu o úvěru a smlouvu o zajišťovacím převodu práva, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 207 505 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet. Žalobkyně při jednání uvedla, že z důvodu neuhrazených úvěrových splátek využila zajišťovacího převodu práva, vozidlo bylo prodáno ve veřejné držbě dle ujednání úvěrových podmínek a bylo prodáno za obvyklou cenu, jak bylo v podmínkách stanoveno. Proto má žalobkyně za to, že jednala s náležitou a odbornou péčí při prodeji vozidla a v zájmu dlužníka. Dále žalobkyně má za to, že i kdyby nějaká ujednání byla neplatná, neznamená to, že by byl neplatný celý zajišťovací institut a na žalobě proto trvá. Opatrovnice k obraně žalované uvedla, že ačkoliv nemusela být sjednána v podmínkách konkrétní prodejní cena vozidla, měl být sjednán způsob, jakým k prodeji vozidla dojde a vzhledem k tomu, že toto ujednáno nebylo, má za to, že byl zajišťovací převod práva sjednán neplatně a navrhla žalobu zamítnout.

6. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

7. Z úvěrové smlouvy č. [spisová značka] ze dne 29. 3. 2018 bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr, jehož předmětem bylo financování vozidla [anonymizováno], [VIN kód] a [role v řízení] se zavázala úvěr v pravidelných 84 měsíčních splátkách po 5 289 Kč splácet, a to vždy k 26. dni v kalendářním měsíci. Celková výše úvěru činila 207 506 Kč Smluvní strany sjednaly ve čl. 4 úrok z úvěru ve výši 22. 496069 % ročně. Čl. 6 smlouvy byla mezi smluvními strany uzavřena Smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva, na jejímž základě a stala vlastníkem vozidla žalobkyně a pro případ neuhrazení splátek úvěru jí vzniklo na základě čl. 6 oprávnění žalované vozidlo odebrat a zahájit výkon zajišťovacího práva, tedy auto zpeněžit a započíst jeho výtěžek na dluh žalované. Smluvní strany čl. 7 sjednaly, že auto bude zpeněženo v dražbě dle zákona o veřejných dražbách s tím, že nejnižší podání činí dle zákona nejméně 30 % z obvyklé ceny auta. V čl. 9 bylo smluvními stranami ujednáno, že nedílnou součástí smlouvy jsou také úvěrové podmínky.

8. Z úvěrových podmínek bylo dle č. 10 zjištěno, že v případě nehrazení splátek úvěru po dobu delší než 30 dnů bude po zesplatnění úvěru vozidlo odebráno a prodáno ve veřejné dražbě dle zákona o veřejných dražbách, prostřednictvím prodejce aut nebo jakýmkoliv jiným vhodným způsobem za obvyklou cenu. Dále bylo ujednáno, že náklady na odebrání a prodej auta zaplatí žalovaná. Dle čl. 11 bylo smluvními stranami ujednáno, že žalobkyně může smlouvu zesplatnit v případě, že se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením alespoň dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

9. Z výzvy k zaplacení celého úvěru – zesplatnění ze dne 4. 1. 2019, podacího archu ze dne 7. 1. 2019 a dodejky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkového dluhu ve výši 257 976 Kč do data splatnosti 18. 1. 2019.

10. Fakturou [číslo] ze dne 4. 2. 2019 bylo prokázáno, že [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s.r.o., vystavila žalobkyni fakturu na částku 2 420 Kč splatnou ke dni 18. 2. 2019, za provizi za prodej vozidla.

11. Fakturou č. [anonymizováno] ze dne 13. 11. 2018 bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] vystavila na základě Smlouvy o spolupráci při správě pohledávek ze dne 1. 6. 2017 žalobkyni fakturu znějící na částku 7 260 Kč splatnou ke dni 13. 12. 2018 za odměnu za vymáhání případu [spisová značka] ve věci žalované.

12. Fakturou [číslo] ze dne 23. 1. 2019 bylo prokázáno, že Ing. [jméno] [příjmení] vystavil žalobkyni fakturu na částku 960 Kč splatnou ke dni 15. 2. 2019 za prohlídku a ocenění vozidla Škoda Octavia.

13. Z odborného vyjádření ze dne 15. 1. 2019 bylo zjištěno, že znalec stanovil cenu vozidla [značka automobilu], [VIN kód], na částku 120 000 Kč.

14. Z oznámení o prodeji vozidla a výzvy k doplacení dluhu ze dne 8. 2. 2019 a dodejky ze dne 14. 2. 2019 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že došlo k prodeji vozidla za kupní cenu 145 000 Kč, náklady spojené s prodejem vozidla činily 3 380 Kč, náklady spojené s odběrem a uskladněním vozidla činily 260,67 Kč a celková dlužná částka po odečtení ceny vozidla a nákladů činila 121 234,99 Kč.

15. Z kupní smlouvy [číslo] ze dne 2. 2. 2019 vyplývá, že uvedenou smlouvu mezi sebou uzavřeli [příjmení] [jméno], spol. s.r.o., jako prodávající a pan [jméno] [příjmení] jako kupující, který od prodávající koupil ve veřejné dražbě vozidlo Škoda Octavia, [VIN kód], za kupní cenu 145 000 Kč.

16. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo prokázáno, že celková výše dlužné jistiny činila po odečtení kupní ceny vozidla částku 116 356 Kč, obchodní úrok částku 62 289,01 Kč a zákonný úrok 26 175 Kč. Z částky 145 000 Kč bylo započtena částka 80 820 Kč na nesplacenou jistinu, 26 445 Kč na dlužné splátky, 22 362 Kč na smuvní pokuty, 862 Kč na úrokové dorovnání, 371 kč na dorovnání plateb POV, 3 500 kč na upomínky, 3 380 Kč na náklady spojené s prodejem vozidla a 7 260 Kč na poplatek externí agentuře za odebrání vozidla.

17. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 8. 2019 a podacího archu soud zjistil, že byla žalovaná ze strany žalobkyně o úhradu dluhu upomínána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně před podáním žaloby.

18. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i v jejich vzájemném souhrnu a na základě nesporných tvrzení účastníků a provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 29. 3. 2018 uzavřena smlouva o úvěru č. [spisová značka], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 207 506 Kč. Předmětem úvěru bylo financování vozidla Škoda Octavia, [VIN kód]. Žalovaná se zavázala úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 5 289 Kč vždy k 26. dni v měsíci splácet. Smluvní strany sjednaly pod čl. 4 Smlouvy roční úrokovou sazbu ve výši výši 22. 496069 %. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dále ve smlouvě pod čl. 6 uzavřena Smlouva o zajišťovacím převodu práva, na jejímž základě a stala vlastníkem vozidla žalobkyně a pro případ neuhrazení splátek úvěru jí vzniklo oprávnění zahájit výkon zajišťovacího práva, tedy auto zpeněžit a započíst jeho výtěžek na dluh žalované. Součástí Smlouvy o úvěru byly dle čl. 9 6. též úvěrové podmínky, z nichž bylo zjištěno, že jejich součástí je dle čl. 10 ujednání, že v případě nehrazení splátek úvěru po dobu delší než 30 dnů bude po zesplatnění úvěru vozidlo odebráno a prodáno ve veřejné dražbě dle zákona o veřejných dražbách, prostřednictvím prodejce aut nebo jakýmkoliv jiným vhodným způsobem, a to za obvyklou cenu. Dále bylo ujednáno, že náklady na odebrání a prodej auta zaplatí žalovaná. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením úvěru a žalobkyně úvěr ke dni 2. 1. 2019 zesplatnila, což žalované oznámila dopisem ze dne 4. 1. 2019, odeslaným dne 7. 1. 2019. Žalovaná na výzvu k úhradě dluhu nereagovala a žalobkyně nechala provést odhad ceny vozidla, který činil 120 000 Kč a následně realizovala dle Smlouvy o zajišťovacím převodu práva prodej vozidla ve veřejné dražbě přes [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s.r.o., v níž došlo k prodeji vozidla za kupní cenu 145 000 Kč, kterou žalobkyně započetla na dluh žalované, a to částku 80 820 Kč na nesplacenou jistinu, 26 445 Kč na dlužné splátky, 22 362 Kč na smluvní pokuty, 862 Kč na úrokové dorovnání, 371 Kč na dorovnání plateb POV, 3 500 Kč na upomínky, 3 380 Kč na náklady spojené s prodejem vozidla a 7 260 Kč na poplatek externí agentuře za odebrání vozidla. Žalovaná na zbývající část jistiny úvěru a úroků ničeho neuhradila, proto žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

19. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se poté zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2399 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1968 zák. č. 89/2012 Sb. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

21. Podle ust. § 2040 odst. 1) zák. č. 89/2012 Sb., smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Dle odst. 2) se má za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn.

22. Podle § 2044 o. z. není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva.

23. Podle § 1359 o. z. jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. Dle odst. 2) zástavní věřitel má vůči zástavci právo na náhradu nutných nákladů vynaložených při výkonu zástavního práva.

24. Podle § 1315 o. z. se zakazují ujednání, podle kterých dokud zajištěný dluh nedospěje, zakazuje se ujednat, že věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si ji za libovolnou, anebo předem určenou cenu může ponechat.

25. Podle § 1315 o. z. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

26. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 29. 3. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 207 506 Kč na financování vozidla Škoda Octavia, [VIN kód] a žalovaná se zavázala úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 5 289 Kč vždy k 26. dni v měsíci splácet. Smluvní strany sjednaly pod čl. 4 Smlouvy roční úrokovou sazbu ve výši 22. 496069 %. Dále mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu práva, na jejímž základě a stala vlastníkem vozidla žalobkyně a pro případ neuhrazení splátek úvěru jí vzniklo oprávnění zahájit výkon zajišťovacího práva, tedy auto zpeněžit a započíst jeho výtěžek na dluh žalované. Součástí Smlouvy o úvěru byly dle čl. 9 6. též úvěrové podmínky, z nichž vyplývá, že v případě nehrazení splátek úvěru po dobu delší než 30 dnů bude po zesplatnění úvěru vozidlo odebráno a prodáno ve veřejné dražbě dle zákona o veřejných dražbách, prostřednictvím prodejce aut nebo jakýmkoliv jiným vhodným způsobem za obvyklou cenu. Dále bylo ujednáno, že náklady na odebrání a prodej auta zaplatí žalovaná. Soud se zabýval námitkou žalované ohledně platnosti ustanovení smlouvy čl. 10 úvěrových podmínek a dospěl k závěru, že na základě výše uvedených zákonných ustanovení ujednání„ že vozidlo bude prodáno ve veřejné dražbě dle zákona o veřejných dražbách prostřednictvím prodejce aut nebo jakýmkoliv jiným vhodným způsobem za obvyklou cenu“ svým smyslem odporuje významu zákona, když není zřejmé, jakým konkrétním způsobem bude stanovena cena vozidla. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí NS 21 Cdo 5983/2017 uvádí„ … Z toho plyne, že jiný způsob uspokojení zástavního věřitele ze zástavy než zpeněžením zástavy ve veřejné dražbě nebo prostřednictvím soudního prodeje zástavy musí být v dohodě uzavřené mezi zástavním věřitelem a zástavcem (zástavním dlužníkem) sjednán tak, aby nezávisel pouze na vůli zástavního věřitele a aby umožňoval splnění povinnosti zástavního věřitele postupovat při prodeji zástavy s odbornou péčí v zájmu svém i v zájmu zástavního dlužníka tak, aby zástavu prodal za obvyklou cenu.“ Soud dospěl k závěru, že byť výše uvedené smluvní ujednání neobsahuje konkrétní způsob prodeje a stanovení ceny vozidla, a jednání, které by na jeho základě odporovalo zájmu dlužníka, by bylo v takovém případě možné považovat za neplatné, bylo v tomto případě při stanovení ceny vozidla postupováno s odbornou péčí, jak předvídá zákon, kdy cena vozidla byla nejprve stanovena znalcem prostřednictvím odborného vyjádření na částku 120 000 Kč a následně bylo vozidlo za cenu 145 000 Kč v dražbě zpeněženo v souladu se zákonem o veřejných dražbách č. 26/2000 Sb., a proto Smlouva sama o sobě obstojí a nelze se dovolat její neplatnosti.

28. Soud se proto dále zabýval vznikem nároku žalobkyně z výše uvedené úvěrové smlouvy, když uzavřel, že mezi účastníky byla platně uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 o. z., žalovaná řádně a včas nesplácela měsíční splátky a ačkoliv byla žalobkyní vyzvána k jejich úhradě, ničeho neuhradila. Žalobkyně dále postupovala dle čl. 6 smlouvy, kdy byla platně uzavřena Smlouva o zajišťovacím převodu práva dle § 2040 o.z. a žalobkyně, po získání odborného vyjádření o ceně vozidla, jeho prodej realizovala a výtěžek započetla na dluh žalované. Soud v jednání žalobkyně nespatřuje rozpor se smluvními ujednáními a zákonnými ustanoveními.

29. Soud tedy na základě shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované úvěr ve výši 207 506 Kč poskytla a žalovaná řádně a včas nehradila splátky a ke dni 2. 1. 2019 došlo k zesplatnění dluhu, který k tomuto dni činil 258 123 Kč. Po započtení kupní ceny vozidla 145 000 Kč na dluh žalované zbývá žalované uhradit žalobkyni částku 116 356 Kč a dále úroky z úvěru do doby jeho zaplacení, kapitalizované ke dni 21. 4. 2021 částkou 62 289,01 Kč. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 116 356 Kč (výrok I) spolu s úroky z úvěru dle čl. 4 Smlouvy o úvěru. Soud uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z částky 116 356 Kč do zaplacení, kapitalizované ke dni 21. 4. 2021 částkou 26 040,86 Kč, ve smyslu § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, má proti žalované nárok na náhradu nákladů, které účelně vynaložila při uplatňování svého práva. Náklady žalobkyně jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 655 Kč, odměnou advokáta za 4,5 úkonu právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) á 5 780 Kč (za převzetí zastoupení, žalobu, ½ úkonu za výzvu k plnění, písemné vyjádření ze dne 27. 8. 2021 a účast na jednání dne 1. 9. 2021), paušální náhradou hotových výdajů za 5 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 a. t. á 300 Kč a náhradou DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 5 777,10 Kč Celkem činí náklady žalobkyně částku 37 942,10 Kč. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.