47 C 124/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa pro zaplacení 3 113 539 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci částku ve výši 3 113 539 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou z 19. 10. 2020 doplněnou podáními z 15. 12. 2020 a 15. 5. 2021, domáhal na žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč a náhrady škody ve výši 2 113 539 Kč způsobené nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. [spisová značka] a v řízení vedeném soudním exekutorem, JUDr. [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka]. Uvedl, že v řízení vedeném soudním exekutorem byla na žalobci jakožto povinném vymožena celkem částka 1 092 864,41 Kč, když z toho bylo 211 649 Kč započteno na úhradu nákladů exekuce na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce ze 14. 9. 2007 a částka 881 215,41 Kč představovala vymožené plněné pro oprávněnou. Namítal, že v průběhu exekuce byl na oprávněnou [právnická osoba] [IČO] prohlášen konkurz a následně byla vymazána z obchodního rejstříku. K návrhu žalobce byla exekuce zastavena usnesením Okresního soudu v Domažlicích z [datum rozhodnutí] č. j.: [číslo jednací], tím zanikl i vydaný příkaz k úhradě nákladů exekuce a žalobce se tak domáhá vrácení částky ve výši 211 649 Kč vymožené na nákladech exekuce, jíž měl soudní exekutor po právní moci usnesení o zastavení exekuce vrátit. Dále se žalobce domáhá náhrady škody ve výši 881 215,41 Kč, jež představuje soudním exekutorem vymožené plnění, jež neměl vydávat za situace, kdy dne 13. 8. 2007 vstoupila oprávněná do likvidace a žalobce jakožto povinný podal dne 28. 8. 2007 návrh na zastavení exekuce. Soudní exekutor vymožené plnění neměl vydávat oprávněné a měl jej deponovat do doby, nežli bude o jeho návrhu na zastavení exekuce rozhodnuto. Jako poslední se domáhal materiální újmy ve výši 1 020 675,09 Kč, jež odpovídá zákonnému úroku z prodlení z exekutorem vymožené částky 1 092 864, 41 Kč, za dobu, kdy žalobce nemohl s touto částkou nakládat, tj. nejméně od 5. 10. 2007 do vydání usnesení o úpadku, tj. do 27. 9. 2019. Stran nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč uvedl, že shora uvedená exekuce nebyla vůči žalobci vedena po právu. Řízení o návrhu na zastavení exekuce trvalo přes 3 roky, žalobci byly z bankovního účtu strženy disponibilní provozní finanční prostředky, žalobce byl doslova paralyzován v podnikání, byla poškozena jeho pověst jako podnikatele, což vše vyústilo v podání insolvenčního návrhu s návrhem na povolení oddlužení, když na žalobce byl usnesením č. j.: [insolvenční spisová značka] z [datum] Krajského soudu v Plzni prohlášen úpadek. Žalobce byl ve velkém stresu, s uvedenou situací se dodnes nevyrovnal. Kromě jeho podnikání bylo zasaženo i do jeho soukromého a rodinného života. Žalobce daná věc poškodila i v povědomí spoluobčanů, když žalobce bydlí na malém městě, [obec], je členem výboru Tělovýchovné jednoty, [anonymizováno] obce Sokolské a dále býval aktivním hráčem fotbalu a trenérem mládeže a jako aktivního občana ho tato situace velmi poškodila. Náhradu nemajetkové újmy požaduje za celou dobu, co byl v důsledku exekuce omezen v dispozici s finančními prostředky, tedy za více jak 12 let.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z [datum] uvedla, že u ní žalobce dne 8. 7. 2020 uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za majetkovou škodu a nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) v celkové výši 3 113 539,50 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Domažlicích v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a v řízení vedeném soudním exekutorem, JUDr. [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka]. Stran nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč namítala, že je promlčený, když exekuční řízení pravomocně skončilo k [datum], proto je žádost podaná k [datum], stejně jako žaloba, podána opožděně, a to s odkazem na § 32 OdpŠk. Námitku promlčení vznesla i ohledně nároku na náhradu škody v celkové výši 1 092 864,41 Kč, když uvedla, že nejpozději s právní mocí usnesení o zastavení exekuce, počala běžet tříletá promlčecí doba, tj. od [datum] a k uplatnění nároku, rovněž jako k podání žaloby došlo až v roce 2020. Ohledně posledního nároku, nároku na náhradu škody ve výši 1 020 675,09 Kč, jež má představovat úrok z prodlení z vymoženého plnění, konstatovala, že žalobci takováto škoda nevznikla, jedná se toliko o vykonstruovanou majetkovou újmu. Ze všech uvedených důvodů navrhla žalobu zamítnout v celém rozsahu.

3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

4. Mezi účastníky nebylo sporu, že k uplatnění nároku žalobce jak na náhradu škody, tak nemajetkové újmy v celkové výši 3 113 539 Kč došlo dne [datum].

5. Ze spisu Okresního soudu v Domažlicích (dále jen„ okresní soud“) vedeného pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti, jež vzal za prokázané. Exekuční řízení bylo zahájeno dne 13. 11. 2006, kdy k Okresnímu soudu v Domažlicích byl doručen návrh oprávněné [právnická osoba] [právnická osoba], na nařízení exekuce proti zdejšímu žalobci jakožto povinnému. Exekuce byla nařízena usnesením okresního soudu ze [datum], a to k uspokojení pohledávky ve výši 2 675 322,29 Kč. Jejím provedením byl pověřen Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Brno – venkov. Povinný se proti usnesení odvolal dne 18. 1. 2007, dne 9. 2. 2007 vzal své odvolání zpět. Krajský soud v Plzni pak odvolací řízení zastavil dne 14. 2. 2007. Dne 28. 8. 2007 navrhl povinný zastavení exekuce. Přípisem z 8. 10. 2007 soudní exekutor soudu sdělil, že v rámci exekučního řízení byla vymožena částka 1 092 864,41 Kč s tím, že pokud bude exekuční řízení zastaveno, plnění povinného nebude považováno za bezdůvodné obohacení, ale za plnění na promlčený dluh. Usnesením z 10. 12. 2007 byl návrh povinného zamítnut. K odvolání povinného rozhodoval Krajský soud v Plzni dne 29. 2. 2008, načež usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne 15. 5. 2008 a dne 8. 7. 2008 proběhla jednání. Dne 8. 7. 2008 soud rozhodl o odkladu provedení exekuce do pravomocného rozhodnutí o návrhu povinného na její zastavení. Krajský soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil dne 23. 9. 2008, rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. 10. 2008. Další jednání proběhla ve dnech 9. 12. 2008 a 13. 2. 2009. Dne 5. 11. 2010 pak byla exekuce zastavena podle § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Právní moci nabylo usnesení o zastavení exekuce dne 27. 11. 2010.

6. Ze spisu Exekutorského úřadu Brno – venkov vedeného pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že exekuce proti povinnému byla nařízena usnesením okresního soudu ze [datum rozhodnutí] č. j.: [číslo jednací]. Po nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení exekuce bylo na povinném vymoženo v období od [datum] do [datum] celkem 1 092 864,41 Kč s tím, že dne [datum] byl ve věci vydán exekuční příkaz, v němž byly náklady exekučního řízení vyčísleny na 211 649 Kč. Povinný byl poučen o možnosti podat si proti exekučnímu příkazu ve lhůtě 3 dnů námitky s tím, že povinný si zásilku převzal dne 27. 9. 2007, avšak žádný opravný prostředek neuplatnil, rozhodnutí tak nabylo právní moci dne 1. 10. 2007. Exekuce byla pravomocně zastavena dne 27. 11. 2010 usnesením okresního soudu z 5. 11. 2010 s odkazem na ust. § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

8. Podle § 1 odst. 1 zák. OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona OdpŠk, stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

10. Dle § 14 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Dle odst. 3 tamtéž uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle odst. 2 tamtéž domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

12. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

13. Podle § 32 odst. 3 zákona nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

14. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk, promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

15. Žalovaná v podání z 26. 8. 2021 vznesla námitku promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy, neboť nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděl. V případě žalobce se za tento den považuje den, kdy předmětné řízení pravomocně skončilo, tj. 27. 11. 2010. Usnesení o zastavení exekuce nabylo právní moci dne 27. 11. 2010, žalobce však svůj nárok u žalované uplatnil až 8. 7. 2020 a žalobu u soudu podal ještě později, obojí po uplynutí promlčení doby. Námitku promlčení vznesla i vůči nároku žalobce na náhradu škody ve výši 1 092 864,41 Kč, když i v tomto případě žalobci uplynula promlčecí doba, byť tříletá.

16. S ohledem na zásadu hospodárnosti řízení se proto soud nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení.

17. A - Nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč 18. Zákonem stanovená subjektivní šestiměsíční promlčecí lhůta počíná u nároku na náhradu nemajetkové újmy svůj běh ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, tj. kdy se poškozený dozví o zásahu do svých práv, pokud tento zásah vnímá úkorně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1249/2014 nebo 30 Cdo 2040/2012).

19. Ke vzniku nemajetkové újmy z důvodu vedení exekuce, jež dle žalobce neměla být nařízena a nebyla vedena po právu a v jejímž důsledku mělo dojít k poškození pověsti žalobce, k zásahu do rodinného, soukromého a podnikatelského života žalobce, došlo nejpozději ke dni pravomocného ukončení řízení, neboť nejpozději daného dne se žalobce dozvěděl o vzniku nemajetkové újmy, a kdo za ni odpovídá. Usnesení Okresního soudu v Domažlicích z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] nabylo právní moci dne 27. 11. 2010, kdy počala běžet promlčecí lhůta ve smyslu § 101 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Soud aplikoval dané ustanovení s ohledem na § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť se jedná o posouzení právních vztahů vzniklých před nabytím účinnosti občanského zákoníku. Šestiměsíční promlčecí lhůta podle § 32 odst. 3 OdpŠk uplynula dne 27. 5. 2011 (§ 122 odst. 2 obč. zák.). Žalobce svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 35 OdpŠk u žalované uplatnil dne 8. 7. 2020, tj. po marném uplynutí promlčecí lhůty, proto nemohlo dojít ke stavení jejího běhu podle § 35 OdpŠk a žaloba byla podána k soudu dne 20. 10. 2020, taktéž po marném uplynutí promlčecí lhůty. Námitka promlčení vznesená žalovanou je tudíž důvodná. S ohledem na shora uvedené, proto soud bez dalšího žalobu v části nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč zamítl, neboť došlo k promlčení žalobou uplatněného nároku.

20. B- nárok žalobce na náhradu škody ve výši 1 092 864,41 Kč 21. Uvedená škoda představuje celkovou vymoženou částku v exekuci vedené vůči žalobci jakožto povinnému pod sp. zn. [spisová značka] u Exekutorského úřadu Brno – venkov, soudního exekutora, JUDr. [jméno] [příjmení]. [příjmení] 211 649 Kč jsou vymožené náklady exekuce, jež měl soudní exekutor po právní moci usnesení o zastavení exekuce povinnému vrátit a náhrada škody ve výši 881 215,41 Kč představuje soudním exekutorem zbývající vymožené plnění, jež neměl soudní exekutor oprávněné vydávat za situace, kdy dne 13. 8. 2007 vstoupila do likvidace a žalobce jakožto povinný podal dne 28. 8. 2007 návrh na zastavení exekuce. Za této situace soudní exekutor vymožené plnění neměl vydávat oprávněné a měl jej deponovat do doby, nežli bude o návrhu povinného na zastavení exekuce rozhodnuto. I zde soud shledal námitku promlčení vznesenou žalovanou důvodnou, a to přestože tříletá promlčecí lhůta uplynula podle § 32 odst. 1 OdpŠk až dne [datum] (§ 122 odst. 2 obč. zák.), neboť jak již uvedeno výše, usnesení Okresního soudu v Domažlicích z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] o zastavení exekuce nabylo právní moci dne 27. 11. 2010, toho dne počala běžet promlčecí lhůta ve smyslu § 101 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Žalobce svůj nárok na náhradu škody ve smyslu § 35 OdpŠk u žalované uplatnil dne 8. 7. 2020, tj. po marném uplynutí promlčecí lhůty, proto nemohlo dojít ke stavení jejího běhu podle § 35 OdpŠk a žaloba byla podána k soudu dne [datum], taktéž po marném uplynutí promlčecí lhůty. Námitka promlčení vznesená žalovanou je i zde tudíž důvodná. S ohledem na shora uvedené soud bez dalšího žalobu v části nároku na náhradu škody ve výši 1 092 864,41 Kč zamítl, neboť došlo k promlčení žalobou uplatněného nároku.

22. C – nárok žalobce na náhradu škody ve výši 1020 675,09 Kč 23. Vyčíslená škoda má odpovídat zákonnému úroku z prodlení z vymožené částky 1 092 864, 41 Kč v exekuci vedené proti žalobci, za dobu, kdy žalobce nemohl s touto částkou nakládat, tj. nejméně od 5. 10. 2007 do vydání usnesení o úpadku, tj. do 27. 9. 2019.

24. Soud se tak zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. nesprávný úřední postu; vznik škody a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou. Podřazením pod shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že ve věci není naplněn již prvý předpoklad pro vznik odpovědnosti žalované za škodu a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

25. Soud posuzoval, zda došlo okresním soudem či soudním exekutorem k nesprávnému úřednímu postupu. Z listinných důkazů však vyplývá, že exekuce byla nařízena dne [datum] na základě rozsudku vydaného Krajským soudem v Plzni z [datum rozhodnutí] č. j.: [spisová značka], jenž nabyl právní moci a byl vykonatelný, a to pro částku 2 675 322, 29 Kč. Exekuce byla pravomocně zastavena dne [datum] usnesením Okresního soudu z [datum] s odkazem na ust. § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Z uvedeného vyplývá, že exekuce byla nařízena na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí a posléze zastavena s účinky ex nunc s odkazem na ust. § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pro zbývající, do té doby nevymoženou část pohledávky. Z citovaného nebylo lze dopět k závěru, že by exekuce byla na žalobce nařízena a vedena neprávem. Nadto náhrada škoda, tak ji žalobce uplatňuje, nenachází oporu v zákoně. Finanční prostředky, jež byly v exekuci vedené proti žalobci jako povinnému vymoženy, byly vymoženy na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí, když žalobce neplnil dobrovolně, tj. exekuce byla na žalobce zahájena jedině a protože již dříve nesplnil dobrovolně to, co mu bylo uloženo a proto se oprávněná mohla výkonu rozhodnutí domáhat u soudu.

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalobci, když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení žalovanou účelně vynaložené spočívají v paušální náhradě nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč za úkon dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalované tak náleží náhrada za tři úkony představující vyjádření k žalobě, příprava na jednání [datum] a účast na jednání dne [datum] Celkem je tedy žalobce povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta 1 o. s. ř.).