47 C 126/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 215 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 215 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 137,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 4. 2021 domáhá na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Jistina představuje dlužné televizní poplatky za období od října 2019 do června 2020 ve výši 135 Kč měsíčně, které je žalovaná povinna platit na základě zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon“), když se dne 1. 10. 2010 přihlásila jako poplatník televizních poplatků do příslušné evidence. Vyjma jistiny žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaných zákonných úroků ve výši 137,96 Kč, a to vždy od prvního dne prodlení s každou jednotlivou platbou do podání žaloby, tj. do 15. 4. 2021. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána upomínkou, ničeho však neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Zdejší soud věc rozhodl dle § 115a o.s.ř., aniž by nařizoval jednání, neboť je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně v návrhu na zahájení řízení a žalovaná konkludentně podle § 101 odst. 4 o.s.ř., když nereagovala na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10 000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o.s.ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Z důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Z potvrzení o přihlášení poplatníka vystaveného ke dni 16. 3. 2021 se podává, že žalovaná se stala poplatníkem na základě tiskopisu„ Přihláška televizního poplatníka“ v říjnu 2010 a do doby vystavení potvrzení nebyla odhlášena. Ze specifikace výpočtu kapitalizovaných zákonných úroků dále vyplývá, že měsíční poplatek za poskytované televizní služby ve výši 135 Kč byl splatný vždy k 15. dni daného měsíce, za který měla žalovaná poplatek hradit, celkem tedy kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do 15. 4. 2021 činí částku 137,96 Kč. Z upomínky ze dne 15. 9. 2020 a dodejky má soud za prokázané, že žalované byla zaslána upomínka k úhradě dluhu a dne 6. 10. 2020 byla vložena do schránky žalované, dne 18. 11. 2020 byla žalované zaslána druhá upomínka k úhradě dluhu, jak opětovně vyplývá z přiložené vrácené dodejky a poslední upomínka ze dne 22. 1. 2021 byla dle dodejky vložena do schránky žalované dne 10. 2. 2021.

5. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku. Podle § 6 zákona měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

6. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že žalovaná měla od října 2010 přihlášen televizní přijímač a z tohoto důvodu byla dle výše uvedených zákonných ustanovení povinna platit televizní poplatek v zákonné výši 135 Kč měsíčně. Tuto svou povinnost však v období od října 2019 do června 2020 nesplnila. Vzhledem k uvedenému soud shledal žalobu důvodnou, a výrokem I. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, a to včetně povinnosti zaplacení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kapitalizovaných vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých plateb v souladu s § 7 zákona do podání žaloby, tj. do 15. 4. 2021 Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., část věty před středníkem v délce 3 dnů, neboť soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení, jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch a současně doložila, že žalované zaslala ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. výzvu na plnění v požadované výši. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada nákladů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. á 100 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů za odměnu za zastupování, neboť se v tomto případě nejedná o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 (dostupného na [webová adresa]), je třeba na žalobkyni v daném případě klást nároky obdobné jako na orgány státní moci. Ve výše uvedené věci se jedná o spor o bagatelní částku, který není složitý právně ani skutkově, žalobkyně disponuje právním úsekem a je tedy personálně vybavena pro řešení právních sporů. Jak uzavřel Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. I. ÚS 195/11 (dostupném na [webová adresa]), pokud si žalobkyně zvolila možnost být v tomto sporu zastoupena advokátem, což je její právo, nelze za této situace na žalované spravedlivě žádat, aby jí žalovaná plně hradila náklady řízení takto vzniklé. Proto soud rozhodl tak, že žalobkyni se přiznává právo na náhradu nákladů řízení představující zaplacený soudní poplatek a paušální náhradu nákladů řízení a nikoliv odměnu za zastupování advokátem.