47 C 129/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. Lucií Hrdou sídlem Vinohradská 343/6, 120 00 Praha 2 proti žalované: Jméno žalované , IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka ., IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka pro zaplacení 297 975 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 297 975 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 297 975 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinny zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 45 740 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 6. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 297 975 Kč s tím, že žalovaná zastupovala žalobkyni jakožto advokátka v řízení vedeném u , adresa, – , Anonymizováno, (dále jen „okresní soud“) pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále jen „naříkané řízení“), přičemž žalované byl dne 5. 9. 2018 přeposlán žalobkyní platební rozkaz ze dne 29. 5. 2018, jímž bylo uloženo žalobkyni zaplatit částku 297 975 Kč s příslušenstvím. Současně s platebním rozkazem byla žalobkyni doručena kvalifikovaná výzva ve smyslu ust. §114b odst. 1 o. s. ř. s možností podat proti platebnímu rozkazu odpor a vyjádřit se k žalobě. Dne 10. 9. 2018 žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu o poskytování právních služeb a dne 12. 9. 2018 podala žalovaná proti předmětnému platebnímu rozkazu odpor a oznámila okresnímu soudu právní zastoupení. Lhůta k doplnění odporu uplynula dnem 22. 10. 2018. Na základě toho vydal , adresa, – , Anonymizováno, dne 6. 12. 2018 rozsudek pro uznání č. j.: , Anonymizováno, , jelikož došlo k fikci uznání nároku ve smyslu ust. § 153a odst. 3, § 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o. s. ř. (dále jen „rozsudek pro uznání“). I přes odvolání žalobkyně byl výše uvedený rozsudek stran jistiny Krajským soudem v Praze dne 13. 6. 2019 potvrzen, a to rozsudkem č. j.: , Anonymizováno, Následně se žalobkyně bránila dovoláním a podáním ústavní stížnosti, avšak bezúspěšně. Vzhledem k tomu, že došlo k vyčerpání veškerých právních prostředků, které měla žalobkyně k dispozici, rozhodla se uplatnit nárok na náhradu majetkové škody vůči žalované, neboť jí škoda vznikla právě v důsledku jejího procesního pochybení. Výzva k plnění byla žalované zaslána dne 27. 4. 2020 a posléze předžalobní upomínka, a to dne 6. 6. 2022. V návaznosti na shora uvedené bylo proti žalobkyni zahájeno exekuční řízení u Mgr. Jana Beneše, soudního exekutora u exekutorského úřadu Praha – západ, Liborova 405/14, 169 00 Praha 6, pod sp. zn. , Anonymizováno, , pročež je žalobkyně nucena měsíčně splácet soudnímu exekutorovi částku ve výši 4 757 Kč. Se zřetelem na skutečnost, že žalovaná při své pracovní činnosti pochybila tím, že zmeškala lhůtu, došlo k vydání rozsudku pro uznání. Žalobkyně si je jista, že nebýt tohoto pochybení žalované, naříkané řízení by skončilo zamítnutím žaloby, neboť původní žalobce v napadeném řízení, , jméno FO, , postavil žalobu na uzavření smlouvy o zápůjčce, což žalobkyně zcela popírá. S Ohledem na citované se žalobkyně na žalované domáhá náhrady majetkové škody ve výši 297 795 Kč.

2. Dne 24. 8. 2022 vstoupila do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované , právnická osoba, ., IČO: , IČO účastníka, (dále jen „vedlejší účastník“). Téhož dne se žalovaná vyjádřila k žalobě s tím, že nárok zcela neuznává. Ve svém podání zrekapitulovala průběh napadeného řízení s tím, že soudy v naříkaném řízení konstatovaly, že žalobcem uplatněné právo na zaplacení částky 297 975 Kč vylíčené v žalobě, představovalo dostatečný podklad pro vydání platebního rozkazu a je na žalobkyni, aby prokázala, že by v napadeném řízení byla úspěšná.

3. Vedlejší účastník ve svém podání z 9. 10. 2022 připustil pochybení žalované spočívající v opožděném podání vyjádření, avšak sporoval příčinnou souvislost mezi pochybením žalované a vznikem škody.

4. Při jednání dne 10. 11. 2022 žalobkyně připustila, že se do její dispozice dostaly od původního žalobce , jméno FO, (dále jen „původní žalobce“), částky ve výši 7 976 Kč a 10 563 Kč, avšak jednalo se o tzv. společenskou úsluhu, neboť tyto prostředky byly použity pro společnou domácnost, ve které s původním žalobcem a posléze jejich nezletilou dcerou Toničkou žila.

5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

6. Mezi účastníky nebylo sporu o průběhu napadeného řízení, jakož skutečnost, že žalovaná v napadeném řízení vystupovala jako advokátka žalobkyně. Dne 30. 4. 2018 byla k okresnímu soudu podána žaloba žalobcem , jméno FO, na zaplacení částky 297 975 Kč s příslušenstvím. Zdejší žalobkyně vystupovala v napadeném řízení jako žalovaná. Dne 29. 5. 2018 okresní soud vydal platební rozkaz č. j.: , Anonymizováno, , kterým okresní soud uložil žalobkyni zaplatit částku ve výši 297 975 Kč s příslušenstvím a zároveň uložil ve věci podat do 30-ti dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu vyjádření k žalobě. Platební rozkaz byl zdejší žalobkyni doručen do vlastních rukou dne 5. 9. 2018. Téhož dne obdržela žalovaná od žalobkyně emailem jmenovaný platební rozkaz. Smlouva o poskytování právních služeb mezi žalobkyní a žalovanou včetně plné moci byla podepsána dne 10. 9. 2018. Dne 12. 9. 2018 žalovaná jakožto právní zástupkyně žalobkyně podala ve věci odpor a oznámila její právní zastoupení soudu. Dne 8. 11. 2018 v důsledku chyby při zpracování případu podala žalovaná opožděné vyjádření k žalobě, když lhůta k vyjádření marně uplynula dne 22. 10. 2018. Dne 6. 12. 2018 vydal , adresa, rozsudek pro uznání č. j.: , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jelikož došlo k fikci uznání nároku dle ust. § 153a odst. 3, § 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o. s. ř. Dne 9. 1. 2019 žalovaná ve věci podala odvolání proti předmětnému rozsudku v celém rozsahu s tím, že nebyly splněny podmínky pro vydání platebního rozkazu, § 172 odst. 1 o. s. ř., a proto ani pro vydání výzvy podle § 114b odst. 2 o. s. ř. pod sankcí vydání rozsudku pro uznání. Dne 13. 6. 2019 Krajský soud v Praze vydal rozsudek č. j. , Anonymizováno, , kterým výrok I. rozsudku soudu prvního stupně potvrdil, změnil pouze výrok o nákladech řízení tak, že žalobci upřel právo na náhradu nákladů řízení. Dne 11. 7. 2019 žalovaná podala dovolání k Nejvyššímu soudu s návrhem na odklad vykonatelnosti. Dne 17. 10. 2019 vydal Nejvyšší soud usnesení sp. zn. , Anonymizováno, o odkladu vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze. Dne 31. 3. 2020 Nejvyšší soud rozhodl, že se dovolání se odmítá. Dne 29. 4. 2020 žalovaná škodní událost nahlásila vedlejšímu účastníku. Dne 24. 6. 2020 žalovaná podala ústavní stížnost s návrhem na odklad vykonatelnosti. Dne 1. 9. 2020 Ústavní soud vydal usnesení č. II. ÚS 1765/20 o tom, že ústavní stížnost se odmítá.

7. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že se v naříkaném řízení chtěla bránit tak, že nic nedluží. Má za to, že osobě , jméno FO, nic nedluží. Když odjela z Filipín do České republiky, myslela si, že zde bude zaměstnaná. Partner toto však nechtěl. Vzal jí cestovní pas. Jejich soužití bylo problematické. Dokonce na něj podala tr. oznámení pro týrání osoby ve společném obydlí. Již dříve ji obvinil z krádeže peněz a šperků. Poslední čtyři roky zažívá extrémní stres. Další tři děti má na Filipínách. Jsou umístěny v instituci, kterou lze přirovnat k dětskému domovu. Jde-li o finanční prostředky, vypověděla, že nikdy neměla bankovní účet. Příjmy žalobce neznala, neměla k jeho účtu přístup. Náklady na domácnost jí nesděloval. Věděla, že bývalý partner platil například kartou za jídlo pro její děti což, ale brala tak, že to dělal proto, že nechtěl, aby byla zaměstnána a zadržoval její cestovní pas. Dokonce navštívila služebnu policie ve Strašnicích, avšak jednali s ní jako s ilegálním imigrantem, neboť se nemohla prokázat cestovním pasem, a nemá občanský průkaz. Od nejstaršího syna , Anonymizováno, měla potvrzeno, že nějaké finanční prostředky od bývalého partnera obdržel. Bývalý partner do Filipín jezdil i dříve. Jen v loňském roce navštívil její rodinu na Filipínách třikrát, o čemž nevěděla a zpravil ji o tom až nejstarší syn. S rodinou přerušila kontakty, neboť se dozvěděla, že její sestra měla obdržet od bývalého partnera 100 000 pesos za to, že mu sežene zdravotní potvrzení, že je psychicky nemocná a tím by bývalý partner získal jejich nezletilou dceru pro sebe. Pokud je dotazována, zda zná osobu jménem , Anonymizováno, uvádí, že nikoliv. Bral jí i telefon, spláchnul jí ho do záchodu, nemohla svým dětem volat. Žádné peníze si od bývalého partnera nikdy nepůjčila.

8. Z výpisu z platební karty na č.l. 10 a 11 spisu okresního soudu pod sp. zn. , Anonymizováno, se podává, že , jméno FO, vyčíslil svou pohledávku za žalobkyni na částku 297 975 Kč, kdy se jednalo buď o částky, jež byly později , jméno FO, označeny jako oblečení pro děti, strava pro děti, případně označeny jako platební transakce zaslání finanční hotovosti přes Western Union. Z potvrzení o platbě Western Union na č.l. 27 se podává, že , jméno FO, zaslal osobě jménem , Anonymizováno, dne 13. 9. 2016 částku 95 Euro, dne 20. 9. 2016 částku 60 Euro, dne 2. 10. 2016 částku 112,92 Euro, dne 1. 12. 2016 částku 89 Euro, dne 15. 12. 2016 částku 218 Euro, dne 31. 12. 2016 částku 270 Euro, dne 15. 1. 2017 částku 235 Euro. Z potvrzení na č.l. 30 se podává, že dne 21. 1. 2017 zaslal osobě jménem , Anonymizováno, částku 383,56 Euro, dne 30. 1. 2047 částku 288, 71 Euro, dne 3. 2. 2017 částku 191 Euro. Z potvrzení na č.l. 32 se podává, že dne 9. 2. 2017 zaslal osobě jménem , Anonymizováno, částku 44 Euro, dne 19. 2. 2017 částku 121,75 Euro. Dne 19. 2. 2017 zaslal 135,28 Euro osobě jménem , Anonymizováno, s potvrzením na č.l.

33. Z potvrzení na č.l. 33 se podává, že dne 2. 3. 2017 zaslal 113 Euro osobě jménem , Anonymizováno, . Z potvrzení na č.l. 34 se podává, že dne 14. 6. 2016 zaslal osobě jménem , Anonymizováno, částku 537,51 Euro, dne 15. 7. 2016 zaslal osobě jménem , jméno FO, částku 296,44 Euro, dne 16. 8. 2016 osobě jménem , Anonymizováno, částku ve výši 138,60 Euro a této osobě též dne 31. 8. 2016 částku 82,06 Euro.

9. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyni zná. Byli partneři, mají spolu dceru , Anonymizováno, . Bydleli spolu zhruba od konce roku 2015 do února roku 2017. K dotazu soudu uvedl, že žalobkyně po předmětnou dobu, kdy spolu bydleli, nepracovala, byla doma. Jedná se o její páté dítě, kdy nejstarší dcera je adoptovaná, ostatní tři děti žijí na Filipínách. Vypověděl, že žalobkyni půjčoval peníze, které zasílal do Filipín prostřednictvím Western Union, a to buď chůvě, která pečovala o její děti, nebo její sestře. S rodinou žalobkyně je v kontaktu, zajímají se o jejich dceru. Dohoda mezi účastníky měla být taková, že žalobkyně finanční prostředky vrátí, až začne pracovat. Finanční prostředky sloužily především na výživu jejich dětí na Filipínách. Na nákup oblečení pro ně, na plat chůvy. Žalobkyně přijela do České republiky nejprve na zkušební dobu tří měsíců, avšak otěhotněla zde a zůstala. Žalobkyni a jejich společné dceři zaplatil i letenky na Filipíny a dal jí i finanční prostředky v hotovosti. Šlo asi o částku 30 000 Kč. Osobu jménem , Anonymizováno, již nemůže identifikovat. Pokyny k platbám měl poznamenané v diáři, ale v mezidobí se dvakrát stěhovali a není si jistý, jestli by diář dohledal. Celková částka zápůjčky mezi nimi stanovena nebyla. Jednalo se jen o ústní ujednání, kdy žalobkyně měla sdělit svědkovi, komu a jakým způsobem mají být finanční prostředky poskytnuty. Dále vypověděl, že o poskytnutí zápůjček uvědomil některé osoby ze svého okolí, které však odmítl soudu jmenovat, neboť nechce tyto osoby přivést do problémů. Když byla žalobkyně na Filipínách, obrátila se na něj, že jí došly finanční prostředky, které jí dal před odletem, tak jí poslal ještě nějakou částku navíc. Mohlo to být něco od patnácti a čtyřiceti tisící korunami. S jistotou nemůže uvést, že by osoby, kterým finanční prostředky zasílal, jejich obdržení potvrdily, neboť má za to, že nejstarší syn žalobkyně je to času nezvěstný.

10. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními.

11. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

12. Podle § 2894 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

13. Podle § 2895 o. z. je škůdce povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

14. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

15. Podle § 16 odst. 1 zákona č. 85/1996, o advokacii, je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Dle odst. 2 téhož ustanovení je při výkonu advokacie advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. Podle § 24 odst. 1 tohoto zákona advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena.

16. Soud se zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost žalované, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence porušení povinnosti žalované; vznik škody a příčinná souvislost mezi pochybením žalované a vzniklou škodou. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem tohoto nesprávného úředního postupu, tedy je-li nesprávný úřední postup a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a je-li doloženo, že nebýt nesprávného úředního postupu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost státu za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Příčinná souvislost je jako jeden z předpokladů odpovědnosti za škodu tedy dána tehdy, je-li škoda podle obvyklého chodu věcí adekvátním následkem protiprávního úkonu či škodní události (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 312/05 nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1222/2012). K přetržení (přerušení) příčinné souvislosti pak dochází tehdy, jestliže okolnost, jež příčinnou souvislost přerušuje, působí jako samostatná příčina vzniku téže újmy a je způsobilá vyvolat stejný následek, jenž nastal působením prvotní příčiny (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1457/2008 nebo sp. zn. 25 Cdo 5819/2017).

17. V projednávané věci byly shledány předpoklady odpovědnosti žalované za škodu, a to pochybení žalované spočívající v pozdním vyjádření ke kvalifikované výzvě, zaslané v rámci platebního rozkazu vydaného okresním soudem dne 29. 5. 2018, když žalovaná dne 12. 9. 2018 podala ve věci blanketní odpor, jehož doplnění okresnímu soudu zaslala dne 8. 11. 2018, přičemž lhůta k jeho doplnění marně uplynula dne 22. 10. 2018. Ostatně o jmenovaném pochybení žalované představujícím porušení jejích povinností chránit práva a oprávněné zájmy žalobkyně, jakož povinnost využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu žalobkyně vše, co podle přesvědčení pokládá za prospěšné ve smyslu zákona o advokacii, nebylo mezi účastníky sporu. Konečně nebylo sporu, že žalobkyni vznikla škoda spočívající ve vzniku závazku vůči bývalému partnerovi, , jméno FO, , ve výši 297 975 Kč s příslušenstvím, o kterém bylo pravomocně rozhodnuto okresním soudem v rozsudku pro uznání ze dne 6. 12. 2018 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. : , Anonymizováno, . Po provedeném dokazování má soud za splněný i předpoklad příčinné souvislosti mezi pochybením žalované a vzniklou škodou, neboť nebýt jejího pochybení, žalobkyni by dle soudu žalovaná škoda nevznikla a naříkané řízení by skončilo zamítnutím žaloby. V řízení bylo sice prokázáno, že , jméno FO, prostřednictvím služby Western Uniorn zaslal 3. osobám určité finanční prostředky, či svojí platební kartou uskutečnil několik nákupů na Filipínách, jejichž předmětem měl být nákup oblečení, léků a stravy pro děti žalobkyně, což žalobkyně ani nerozporovala, avšak ani přes výzvu ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. se žalované nepodařilo prokázat, že by žalobkyně uzavřela s , jméno FO, smlouvu o zápůjčce a že by byla povinna tyto finanční prostředky vrátit. Jediným důkazem k tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a , jméno FO, , je svědecká výpověď , jméno FO, , který byl však v namítaném řízení v postavení žalobce. Ve své výpovědi uvedl, že o zápůjčkách se zmiňoval svým kamarádům, jež však soudu odmítl jmenovat, neboť je nechce dostat do problémů a deník, ve kterém měl mít poznámky od žalobkyně s pokyny, kam se mají peníze poslat již s velkou pravděpodobností také nemá. Uvedené činí jeho svědecký výslech nevěrohodným. Soud má za to, že s ohledem na skutečnost, že žalobkyně přicestovala do ČR, kde s , jméno FO, otěhotněla a současně nevykonávala žádnou pracovní činnost, je naprosto logické, že za této situace , jméno FO, jakožto t. č. partner žalobkyně a posléze otec jejich dcery , Anonymizováno, , jí finančně vypomáhal a zasílal finanční prostředky na výchovu a výživu jejích dětí. Uvedené podporuje i skutečnost, že k dotazu soudu nebyl s to uvést podmínky zápůjčky jako splatnost apod. a další osoby, které měly o zápůjčkách vědět, odmítl soudu jmenovat. Jednalo se tedy dle soudu o společenskou úsluhu, kterou se snažil , jméno FO, své partnerce vypomoci, neboť spolu žili ve společné domácnosti, očekávali narození společného potomka. , jméno FO, potvrdil, že žalobkyně nepracovala a soud uvěřil výpovědi žalobkyně, že byl srozuměn s tím, že pokud žalobkyně zůstane v ČR a ponechá si jejich dítě, jako její partner jí pomůže finančně. Peníze dle soudu začal „vymáhat“, když se s partnerkou rozešli, bylo proti němu vedeno ze strany žalobkyně trestní řízení a řízení o výživném. Se zřetelem na skutečnost, že v řízení se uzavření zápůjčky mezi žalobkyní a , jméno FO, prokázat nepodařilo, má soud za to, že napadené řízení by skončilo zamítnutím žaloby.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45 740 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 490 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 297 975 Kč sestávající z částky 9 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby a účast na jednání dne 10. 11. 2022 a 14. 12. 2022) a z částky 4 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Tyto náklady jsou žalovaná a vedlejší účastník povinni zaplatit rovným dílem.