47 C 134/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 155 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 155 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 900 Kč od 16. 9. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 5 655 Kč od 17. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 555 Kč s příslušenstvím představující příspěvek za porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu zákona č. 30/2024 Sb. Žalovaný jakožto provozovatel vozidla s registrační značkou SPZ, VIN VIN kód, neměl v době od 10. 4. 2025 do 8. 6. 2025 sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně ho proto vyzvala dne 2. 7. 2025 k zaplacení příspěvku za 60 dní á 65 Kč ve lhůtě 60 dnů. Splatnost příspěvku nastala dne 15. 9. 2025. Dále neměl v době od 9. 6. 2025 do 3. 9. 2025 sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně ho proto vyzvala dne 2. 10. 2025 k zaplacení příspěvku za 87 dní á 65 Kč ve lhůtě 60 dnů. Splatnost příspěvku nastala dne 16. 12. 2025. Žalovaný ani přes zaslané upomínky nereagoval, žalobkyni proto nezbylo, než se se svým nárokem obrátit na soud a požadovat příspěvek i náklady na upomínání (2x300 Kč) v celkové výši 10 155 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci samé rozhodl postupem dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a u žalovaného soud souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládal, když se žalovaný k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, ačkoli byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl v období od 19. 10. 2018 do 25. 9. 2025 provozovatelem/vlastníkem vozidla s registrační značkou SPZ, VIN VIN kód (prokázáno informací z Registru silničních vozidel ze dne 25. 9. 2025 a zjištěnými údaji o vozidle). Za období od 10. 4. 2025 do 8. 6. 2025 neměl žalovaný sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli byla tato povinnost stanovena v § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „ZoPOPV“), žalobkyně mu proto zaslala výzvu ze dne 2. 7. 2025. Žalobkyně tedy žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně za zmíněných 60 dní á 65 Kč ve výši 3 900 Kč a náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 2. 7. 2025 vč. dokladů o odeslání). Následně zaslala žalovanému několik upomínek, a to upomínku ze dne 24. 9. 2025, II. upomínku ze dne 17. 10. 2025 a výzvu k zaplacení dlužné částky ze dne 27. 11. 2025 (prokázáno upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 24. 9. 2025, II. upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 17. 10. 2025 vč. dokladu o odeslání a výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne 27. 11. 2025). Žalobkyně pak následně žalovanému zaslala dne 7. 1. 2026 předžalobní upomínku (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 7. 1. 2026 vč. dokladů o odeslání). Za období od 9. 6. 2025 do 3. 9. 2025 neměl žalovaný sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli byla tato povinnost stanovena v § 6 odst. 1 ZoPOPV, žalobkyně mu proto zaslala výzvu ze dne 2. 10. 2025. Žalobkyně tedy žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně za zmíněných 87 dní á 65 Kč ve výši 5 655 Kč a náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 2. 10. 2025 vč. dokladů o odeslání). Následně zaslala žalovanému několik upomínek, a to upomínku ze dne 2. 1. 2026 a výzvu k zaplacení dlužné částky ze dne 5. 2. 2026 (prokázáno upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 2. 1. 2026 a výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne 5. 2. 2026). Žalobkyně pak následně žalovanému zaslala dne 18. 3. 2026 předžalobní upomínku (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 18. 3. 2026 vč. dokladů o odeslání).

5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 94, § 45, § 6 ZoPOPV a v souladu s § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále jen „vyhláška“). V této věci bylo prokázáno, že žalovaný vlastnil/provozoval uvedené motorové vozidlo v období od 10. 4. 2025 do 8. 6. 2025 a v období o v období od 9. 6. 2025 do 3. 9. 2025 v rozporu s § 6 odst. 1 ZoPOPV bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto vzniklo žalobkyni dle § 45 odst. 2 ZoPOPV právo na uhrazení příspěvku vypočteného dle vyhlášky v sazbě 65 Kč za den, tj. za 147 dnů (60 dnů + 87 dnů) provozu vozidla bez sjednaného pojištění v celkové výši 9 555 Kč (3 900 Kč + 5 655 Kč). Dále žalobkyni vzniklo v souladu s § 45 odst. 2 ZoPOPV rovněž právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním ve výši dle § 6 vyhlášky, tj. 2x 300 Kč. Splatnost příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva nastala v souladu s § 46 odst.2 ZoPOPV nejdříve 30. den po doručení výzvy žalovanému. Žalobkyně žalovanému poskytla lhůtu 60 dnů. Na základě žalobkyní uvedených skutečností, které žalovaný nijak nesporoval a ani neuvedl, že by příspěvek zcela či zčásti uhradil, soud žalobě zcela vyhověl a přiznal žalobkyni žalovanou částku. Soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku a nákladů, jak požadovala žalobkyně, tj. od 16. 9. 2025 do zaplacení pro částku 3 900 Kč a od 17. 12. 2025 do zaplacení pro částku 5 655 Kč dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 věta 1 o. s. ř.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 555 Kč (dlužné pojistné) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzatí, podání žaloby, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Pro úplnost soud dodává, že nepřiznal žalobkyni nárok na odměnu za druhou u předžalobní výzvu, neboť vzhledem k návaznosti období a stejné problematice bylo možné žalovaného vyzvat pouze jednou upomínkou. Přiznáním náhrady za druhou upomínku by tak došlo k umělému navyšování nákladů řízení, které by musel žalovaný uhradit. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.