47 C 137/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: právnická osoba, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem JUDr. jméno FO sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: právnická osoba, IČO: IČO sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/2 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 pro zaplacení 86 766 Kč s příslušenstvím

I. Konstatuje se, že v řízení vedeném u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.

II. Žaloba o zaplacení částky částka spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou z datum domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši částka s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v adresa (dále jen „okresní soud“) pod sp. zn.: spisová značka (dále jen „posuzované řízení“) s tím, že celková doba trvání řízení v délce 4 roky a 2 měsíce je nepřiměřená. Uvedl, že nárok uplatnil u žalované dne datum, avšak žalovaná v příslušné šestiměsíční době k projednání nároku žalobce nepřistoupila. Předmětem napadeného řízení byla náhrada za vysázené porosty, o něž žalobce zhodnotil cizí pozemek. Věc byla řešena na dvou stupních soudní soustavy, žalobce svým jednáním žádné průtahy nezavinil, oproti tomu soud první jednání ve věci nařídil po více jak 16-ti měsících. Dále žalobce upozornil na více jak roční průtah mezi jednáními, rovněž jako na průtah u odvolacího soudu. S ohledem na délku napadeného řízení s přihlédnutím k průměrné roční míře inflace se za jeden rok namítaného řízení domáhal částky částka, když délka předmětného řízení byla mnohem delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat. Se zřetelem na shora zmíněné požadoval relutární náhradu ve výši částka.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z datum učinila nesporným, že u ní žalobce dne datum uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“) ve výši částka, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Okresního soudu v adresa v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka. Konstatovala, že z důvodu nedostupnosti spisového materiálu nemohla přistoupit k věcnému projednání nároku žalobce, avšak uvedla, že dle veřejně dostupných informací řízení vykazovalo vyšší stupeň právní a skutkové složitosti, ve věci probíhalo mimosoudní jednání, bylo rozhodováno na dvou úrovních soudní soustavy, k zásadním průtahům na straně soudu nedocházelo, v řízení bylo postupováno plynule a koncentrovaně, pročež délku řízení hodnotila žalovaná jako přiměřenou. V závěru namítala, že žalobce vedl jen u Okresního soudu v adresa na 60 řízení na totožném základu, pročež žalovaná poukázala např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka, dle něhož se při stanovení výše zadostiučinění zohlední, že související řízení je třeba v rozsahu jejich souběhu vnímat jako řízení jediné, neboť újma utrpěná účastníkem zůstává stejná a nenásobí se. Žalobce byl již za jedno z těchto souběžných řízení odškodněn, s ohledem na uvedené navrhla žalobu zamítnout.

3. Při jednání soudu dne datum žalobce zdůraznil zejména nekoncentrovaný postup Okresního soudu v adresa, jehož hlavní činnost spočívala v opakovaném přeposílání vyjádření účastníků a upozornil na průtahy ve věci. Dále namítal, že vedl 648 obdobných sporů, kdy většina z nich skončila mimosoudně, 38 z nich skončilo po zaslání předžalobní výzvy a jen několik desítek zbylých se dostalo k soudu. Nadto vyzdvihl řízení vedené u Obvodního soudu pro adresa ve skutkově obdobné věci vedené pod sp. zn. spisová značka, v němž přestože byl zpracován jak znalecký, tak revizní znalecký posudek, řízení trvalo něco málo přes 1 rok. V neposlední řadě namítal, že ve zde projednávané věci nebyla předmětem řízení bagatelní částka, žalobce při podání žaloby postupoval s péčí řádného hospodáře a nejistota ohledně výsledku měla vliv i na plánování žalobce po obchodní stránce. Žalovaná naopak brojila proti tvrzenému zvýšenému významu předmětu řízení, když s ohledem na rozsáhlejší podnikatelskou činnost žalobce ani vymáhaná částka nemohla ovlivnit hospodaření žalobce. Konečně poukazovala na množství žalobcem vedených sporů, založených na skutkově obdobném základě, na složitost věci, kdy soudy rozhodovaly nekonzistentně. Nelze pak odhlédnout, že většina vedených řízení nakonec skončila smírem s tím, že žalobce se v nich zavázal zaplatit žalovaným částka.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil soud tento skutkový stav:

5. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne datum.

6. Ze spisu Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení. Dne datum žalobce podal proti žalovanému jméno FO žalobu na náhradu škody za vysázené porosty, a to ve výši částka. Výzva k zaplacení SOP byla vydána dne datum, zároveň byla žalobci zaslána výzva k předložení znaleckého posudku stran výše náhrady škody. Znalecký posudek byl předložen dne datum. Dne datum byl zaplacen soudní poplatek z žaloby. Dne datum byl ve věci vydán platební rozkaz, proti němuž si žalovaný dne datum podal odpor (dne datum. zástupce žalovaného vyzván k doložení plné moci, tato doložena dne datum). Toto vyjádření bylo žalobci přeposláno dne datum. Vyjádření žalobce došlo dne datum, toto přeposláno žalovanému dne datum. Dne datum účastníkům zaslán podnět ohledně nařízení mediace, přičemž účastníci dne datum sdělují jméno mediátora. Usnesením z datum byla ve věci nařízena mediace, přičemž první schůzka s mediátorem se konala dne datum a další dne datum. Dne datum soud vyzval účastníky stran výsledku mediace, soudu dne datum a dne datum došlo sdělení, že k dohodě mezi účastníky nedošlo. Dne datum byla žalobci zaslána výzva, zda na podané žalobě trvá. Referátem ze datum bylo nařízeno jednání na datum. Dne datum proběhlo u okresního soudu jednání, odročeno na datum. Dne datum a datum došlo podání žalobce, na základě referátu soudu z datum vyžádány dědické spisy. Jednání nařízené na datum odročeno na datum. Z úředního záznamu ze datum se podává, že z důvodu vyhlášení nouzového stavu není ve věci jednáno. V mezidobí došlo dne datum. a datum a datum doplnění žalobce, tyto přeposlány žalovanému datum. Dne datum zaslána další výzva žalobci. Doplnění žaloby došlo soudu dne datum, jež bylo dne datum přeposláno žalovanému k vyjádření. Dne datum došlo další vyjádření žalobce, dne datum došlo vyjádření žalovaného. Na základě referátu soudu ze datum bylo na datum nařízeno jednání, které bylo na podkladě referátu soudu ze dne datum odročeno na datum. Dne datum došlo další podání žalobce, dne datum přeposláno žalovanému, jenž reagoval podáním z datum, které bylo zasláno žalobci dne datum. Dne datum podání žalovaného, přeposláno žalobci. Další jednání se konalo dne datum, vyhlášen rozsudek o zamítnutí žaloby. Dne datum došlo odvolání žalobce, které bylo doplněno podáním z datum. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla žalobci zaslána dne datum, soudní poplatek byl zaplacen dne datum. Dne datum bylo odvolání žalobce zasláno žalovanému k vyjádření. Vyjádření žalovaného došlo dne datum. Na základě předkládací zprávy ze dne datum. byla věc dne datum předložena odvolacímu soudu. Referátem ze dne datum nařízeno jednání na datum. Dne datum proběhlo u odvolacího soudu jednání, kdy byl vyhlášen rozsudek. Řízení pravomocně skončilo dne datum. Žaloba byla pravomocně zamítnuta pro promlčení nároku.

7. Hlavním důkazem byl spis napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

9. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

12. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnil dne datum, což bylo mezi účastníky nesporným.

16. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, Cpjn 206/2010 (dále jen „Stanovisko“) soud posoudil věc následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz Stanovisko). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení z datum, sp. zn. spisová značka také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení, nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z datum, sp. zn. spisová značka).

17. V každé jednotlivé věci je třeba hodnotit právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníků. Nelze přitom vycházet z předem dané a paušálně stanovené doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mohla být pokládána za přiměřenou.

18. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobci od datum, kdy žalobce podal k okresnímu soudu žalobu na náhradu škody, do datum, kdy nabylo právní moci konečné rozhodnutí ve věci, tj. 4 roky a 2 měsíce. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Naříkané řízení bylo složitější, žalobce se na délce řízení nepodílel, v postupu orgánů moci byly shledány průtahy a nekoncentrovaný postup a jednalo se o řízení s nepatrným významem pro žalobce. Soud shledal v řízení průtah v období od datum do datum a v období od datum do datum. S ohledem na zmiňovaná období nečinnosti a na nekoncentrovaný postup okresního soudu spočívající v opakovaných výzvách žalobci k doplnění žaloby a excesivnímu přeposílání podání účastníků k vyjádření navzájem, není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé, přestože se jednalo o řízení skutkově složitější. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že v daném případě je plně dostatečnou formou satisfakce konstatování porušení práva. Byť se jedná o výjimečnou formu nápravy nesprávného úředního postupu, soud je přesvědčen, že v posuzovaném případě se jedná o formu zadostiučinění adekvátní utrpěné újmě žalobce. Poskytnutí žalobcem požadovaného zadostiučinění v penězích není důvodné, protože nenaplňuje požadavek přiměřenosti odškodnění. Konstatování porušení práva je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne datum, sp. zn. spisová značka, usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka či rozsudek ze dne datum, sp. zn. spisová značka) plnohodnotnou formou morální kompenzace utrpěné újmy, jejíž poskytnutí předpokládá ustanovení § 31a odst. 2 OdpŠk.

19. Soud se při stanovení přiměřeného zadostiučinění zabýval kritérii vymezenými v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk. Zmíněná kritéria nejsou jedinými, k nimž může soud při posouzení přiměřenosti délky řízení v konkrétní věci přihlédnout, jsou ale zpravidla těmi základními (viz bod IV. Stanoviska).

20. Posuzované řízení je nutno s ohledem na jeho předmět považovat za řízení skutkově složitější. Řízení vykazovalo s ohledem na rozsah účastníky tvrzených skutečností (žalobce se domáhal náhrady za vysázené porosty, kterými zhodnotil pozemek třetí osoby) a z nich vyplývající potřebu dokazování (listinné důkazy, účastnický výslech a součinnost třetích osob) vyšší míru složitosti skutkové. Nejprve bylo nutno postavit na jisto, jaké pozemky žalobce užíval, že tyto byly ve vlastnictví právní předchůdkyně žalovaného a následně kolik porostů a v jaké hodnotě žalobce na uvedených pozemcích vysázel. Za účelem prokázání žalobních tvrzení byl též ve věci předložen znalecký posudek. Právní složitost soud hodnotí jako standardní, když práva a povinnosti účastníků byla stanovena smlouvou v písemné podobě a nakonec byla žaloba zamítnuta pro promlčení nároku. Konečně přestože si je soud vědom koronavirové situace, v důsledku níž bylo jednou jednání odročeno, toto zasáhlo řízení prodloužením toliko o 3 měsíce, jež soud nepovažuje za zásadní. Řízení probíhalo na dvou úrovních soudní soustavy, se zřetelem na vše uvedené, soud má za to, že řízení vykazovalo standardní procesní složitost.

21. Jde-li o kritérium jednání poškozeného, v tomto směru lze uzavřít, že žalobce se na délce řízení negativně podílel jen marginálně, když žaloba byla podána v datum, avšak žalobce zaplatil soudní poplatek za žalobu až v datum, rovněž jako až v této lhůtě předložil soudu znalecký posudek, na nějž bylo v žalobě odkazováno. Obdobně žalobce podal odvolání do zamítavého rozsudku dne datum a soudní poplatek z odvolání zaplatil až k výzvě soudu dne datum. Dále byl žalobce několikrát vyzván k doplnění skutkových tvrzení, avšak zde nutno uvést, že soud nepovažuje tyto všechny výzvy za důvodné. Ve většině případů hodnotí zdejší soud výzvy soudu a neustále přeposílání podání účastníků navzájem jako „úkon pro úkon“, když dle soudu by bylo lze všechny výzvy vtěsnat do jediné, pročež tato doplnění k výzvě soudu nelze klást k tíži žalobci.

22. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, zdejší soud seznal průtah v období od datum, kdy byly okresním soudem vyžádány k dokazování dědické spisy, do datum, kdy proběhlo jednání, na němž byl vyhlášen rozsudek, a v období od datum, kdy byla věc předložena odvolacímu soudu, do datum, kdy proběhlo u název soudu jednání. S ohledem na zmiňovaná období nečinnosti v délce více jak 2 roky a se zřetelem na značně nesoustředěný postup okresního soudu spočívající v opakovaných nesoustředěných výzvách žalobci k doplnění žaloby a v excesivním neustálém přeposíláním podání účastníků navzájem, nelze uvedený postup soudu nelze označit jako hospodárný a koncentrovaný.

23. Jako poslední z hledisek soud zohlednil význam řízení pro žalobce, tento soud vidí jako bagatelní. Soud jednak uvážil, že ani obecně podle judikatury ESPL se neposkytuje poškozenému zvýšený význam řízení, oproti řízením typu: opatrovnických sporů (srovnej rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice z datum, č. adresa/03, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Jírů proti České republice z datum, č. adresa/01, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku z datum, č. adresa/01, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne datum, č. adresa/97, § 38), podezřelý výraz věci (srovnej např. nález Ústavního soudu z datum, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/2005) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci jméno FO proti Portugalsku ze dne datum, č. adresa/89, č. adresa/89, § 39). Tyto druhy řízení více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně Stanovisko). Ve skutkových poměrech projednávané věci soud dospěl k závěru o bagatelním významu řízení pro žalobce. Jak uvedeno výše, žalobce připustil, že z titulu povinnosti řádného hospodáře vedl na 648 skutkově obdobných sporů, které v naprosté většině skončily mimosoudně, 38 z nich se vyřešilo po zaslání předžalobní výzvy a zbývajících několik desítek (u Okresního soudu v adresa na 60) z nich bylo řešeno soudní cestou. Jednalo se o spory na totožném skutkovém základě, po žalovaných byla vymáhána jen rozdílná částka. Tedy dle soudu činnost žalobce spočívala v hromadném vymáhání svých pohledávek, když vzhledem k výše uvedeným číselným údajům nelze hovořit o zvýšeném významu toho kterého konkrétního významu řízení pro žalobce. Konečně o nízkém významu dle soudu svědčí naopak skutečnost, že z odůvodnění rozsudku v napadené věci vyplývá, že porosty byly vysázeny již v roce 2003, nejpozději v roce 2010 měl žalobce podklady pro podání žaloby, avšak s podáním žaloby „otálel“ až do roku 2018, pročež byla žaloba pro promlčení zamítnuta. Uvedené vede soud k úvaze, že žalobce podával žaloby hromadně, „bez rozmyslu“. Nadto v obdobných věcech projednávaných před soudy žalobce raději uzavíral smír, jenž mu ukládal povinnost zaplatit žalovaným částka. Všechny tyto okolnosti vedou k závěru o nepatrném významu a celkově tak lze uzavřít, že doba řízení nemohla zásadně negativně zasáhnout psychickou sféru poškozené osoby.

24. Soud tedy vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo sice k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, avšak v daném případě je plně dostatečnou formou satisfakce konstatování porušení práva. Jelikož se tohoto konstatování jako formy odškodnění žalobci nedostalo od žalované v rámci předběžného projednání ani v průběhu řízení, soud výrokem I. rozsudku konstatoval, že nepřiměřenou délkou řízení, jež bylo vedeno u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka bylo porušeno právo žalobce na projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě. Ve výroku II. soud zamítl požadavek žalobce na přiznání finančního zadostiučinění ve výši částka s příslušenstvím.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobce byl úspěšný pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady žalobce jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka a náklady za právní zastoupení ve výši částka. Odměna advokáta byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát dle ust. § 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5 (usnesení Nejvyššího soudu ČR z datum, sp. zn. spisová značka) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu vykonal 3 úkony právní služby á částka, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podání ve věci samé a účast u jednání dne datum. K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za každý ze tří vykonaných právních úkonů částka dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu a cestovné k jednání soudu dne datum z adresa do název města (300 km, spotřeba 4,9 l/100 km, benzín, náhrada částka/1 km) ve výši částka/2, promeškaný čas cestou z adresa do název města ve výši částka (8x částka)/2 a 21% DPH z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů a promeškaného času. Soud dále advokátu přiznal dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z její odměny (bez cestovného), neboť soudu doložil, že je jejím plátcem. Závěrem soud uvádí, že ve smyslu ust. § 31 odst 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. právnická osoba úplnost soud uvádí, že cestovné a náhrada ztraceného času byla ponížena na polovinu, když žalobce byl současně volán k jednání ve věci spisová značka. 26. adresa k plnění pro žalovanou podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá plnění ze státního rozpočtu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.