47 C 137/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , Anonymizováno Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované o zaplacení 152 750 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci částky 152 750 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 350 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 25. 11. 2025 domáhal po žalované náhrady újmy ve výši 152 750 Kč s příslušenstvím, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení v řízením vedeném u , adresa, (později pod sp. zn. , Anonymizováno, ) následně postoupené na , Anonymizováno, (dále též „posuzované řízení“). Žalobce svůj nárok u žalované uplatnil dne 24. 5. 2025. Žalovaná ve věci rozhodla stanoviskem ze dne 18. 11. 2025, kterým přiznala žalobci nárok na zadostiučinění ve výši 82 250 Kč. Toto odškodnění považuje žalobce za nedostatečné. V posuzovaném řízení se , tituly před jménem, , jméno FO, , jako insolvenční správce žalobce, domáhal po , tituly před jménem, , jméno FO, zaplacení částky 239 762,50 Kč s příslušenstvím. Posuzované řízení bylo zahájeno na základě žaloby insolvenčního správce dne 26. 1. 2016. Žaloba byla podána k , Anonymizováno, , adresa, a řízení bylo vedeno pod sp. zn. , Anonymizováno, Z důvodu přeshraničního prvku byla věci dne 4. 3. 2016 přiřazena spisová značka , Anonymizováno, . Změna senátu byla neopodstatněná, když , tituly před jménem, , jméno FO, měl trvalé bydliště na území České republiky. Doručovací adresa ve , Anonymizováno, nemohla založit mezinárodní prvek. Žalobce popsal vývoj řízení, přičemž o části předmětu řízení byl dne 21. 2. 2017 uzavřen smír. Ve zbylé části byl nárok uplatněný žalobou vyloučen k samostatnému řízení pod sp. zn. , Anonymizováno, a současně řízení přerušil dle § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Dne 4. 9. 2018 bylo vydáno rozhodnutí o pokračování v řízení. Dne 26. 10. 2018 rozhodl ve věci soud I. stupně. Proti rozsudku byla podána odvolání, o kterých , Anonymizováno, jako soud odvolací rozhodl rozhodnutím ze dne 3. 9. 2019 tak, že se rozsudek soudu I. stupně ze dne, Anonymizováno, 26. 10. 2018 zrušuje pro nedostatek důvodů, které soud vedl k závěru o jeho nepřezkoumatelnosti. Dne 27. 1. 2020 sdělil soud účastníkům řízení, že není postaveno najisto, že je věcně příslušný k rozhodnutí věci, neboť jde o spor mezi družstvem a jeho členem, který se týká výkonu funkce. Dne 19. 2. 2020 bylo řízení přerušeno do skončení dovolacího řízení ve věci vedené u , Anonymizováno, , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Dne 25. 3. 2020 bylo rozhodnuto o pokračování v řízení. Dne 1. 4. 2020 byla věc předložena , Anonymizováno, . Dne 9. 4. 2020 rozhodl , Anonymizováno, o věcné příslušnosti a spis byl postoupen dne 13. 5. 2020 , Anonymizováno, . Dne 20. 5. 2020 vznesla soudkyně , tituly před jménem, , právnická osoba, svou námitku podjatosti se kterou nesouhlasil místopředseda soudu a věc postoupil , Anonymizováno, . Dne 9. 6. 2020 rozhodl , Anonymizováno, soudkyně , tituly před jménem, , právnická osoba, není vyloučena z rozhodování ve věci vedené u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, 12. 11. 2020 bylo řízení přerušeno do skončení řízení vedeného u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Dne 30. 4. 2024 bylo rozhodnuto o pokračování v řízení. Dne 26. 11. 2024 byl uzavřen soudní smír, ve kterém se , tituly před jménem, , jméno FO, zavázal uhradit žalobci částku ve výši 238 684 Kč do 60 dnů od právní moci smíru. Žalobce vyčetl posuzovaným soudům, že řízení bylo vedeno chaoticky a úkony byly často prováděny zbytečně. V řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu včetně průtahů. Věc nebyla skutkově ani právně složitá. Ve věci nebylo věcně soudem rozhodnuto. Ve věci padlo jen jedno nepřezkoumatelné rozhodnutí. Věc byla v rozporu s věcnou příslušností přikázána věcně nepříslušnému soudu, což je vada řízení, kterou může odstranit jen dovolací soud. Spor se netýkal funkce člena statutárního orgánu, ale vrácení peněžních prostředků vyplacených na základě rozhodnutí soudu. Soudy nebyly schopny po dobu 17 měsíců zajistit doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu a správně vyznačit právní moc. Rozhodnutí o přerušení a pokračování v řízení byla zjevně neopodstatněná. Před , Anonymizováno, poté rozhodovala podjatá soudkyně. Žalobce požadoval, aby k odškodnění uváděném stanoviskem Nejvyššího soudu v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč byla připočítána inflace. Žalobce tak uvedl, že posuzované řízení trvalo od 26. 1. 2016 (podání žaloby) do, Anonymizováno, 28. 11. 2024 (uzavření smíru dne 26. 11. 2024), tj. 8 let 10 měsíců a 2 dny. Za jeden rok požaduje žalobce odškodnění ve výši 30 000 Kč. Celkem tak by měla být žalobci přiznána částka ve výši 235 000 Kč, přičemž jelikož mu žalovaná již přiznala 82 250 Kč, požaduje podanou žalobou jen žalovanou částku ve výši 152 750 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 5. 2. 2026 uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce dne 24. 5. 2025 uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 235 000 Kč. K projednání nároku žalobce došlo dne 18. 11. 2025. Žalovaná konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti a škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen „zákon“) a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 82 250 Kč. Žalovaná v rámci mimosoudního projednání žádosti žalobce zjistila, že žaloba o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 239 762,50 Kč s příslušenstvím byla dne 27. 1. 2016 podána u , adresa, žalobcem , tituly před jménem, , jméno FO, , insolvenčním správce dlužníka – , Jméno žalobce, proti žalovanému , tituly před jménem, , jméno FO, . Řízení bylo vedeno pod sp. zn. , Anonymizováno, Při jednání konaném dne 21. 2. 2017 bylo rozhodnuto o vyloučení části nároku k samostatnému projednání, ve věci zbylé části nároku byl schválen smír a bylo rozhodnuto o přerušení řízení do pravomocného skončení vedlejšího řízení vedeného u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Řízení o vyloučené části nároku byla přidělena sp. zn. , Anonymizováno, . O pokračování v řízení bylo rozhodnuto usnesením ze dne 4. 9. 2018, které nabylo právní moci dne 21. 9. 2018. Usnesením ze dne 10. 10. 2018 byl zamítnut návrh žalovaného na přerušení řízení. Jednání proběhlo dne 23. 10. 2018 a rozsudkem ze dne 26. 10. 2018 bylo žalobě vyhověno. Žalovaný podal odvolání a také požádal o přiznání osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 7. 2. 2019 bylo rozhodnuto, že se žalovanému osvobození od soudních poplatků nepřiznává. Rozhodnutí soudu I. stupně bylo dne 19. 3. 2019 potvrzeno odvolacím soudem. Dne 11. 4. 2019 byl žalovaným zaplacen soudní poplatek a dne 30. 4. 2019 byl spis předložen , Anonymizováno, . Ten rozsudkem ze dne 3. 9. 2019 rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Jednání se konala ve dnech 4. 12. 2019 a 22. 1. 2020. Dne 8. 4. 2020 byl spis předložen , Anonymizováno, k rozhodnutí o věcné příslušnost. Usnesením , Anonymizováno, ze dne 9. 4. 2020 bylo rozhodnuto, že věcně příslušným soudem k projednání žaloby je , Anonymizováno, , jemuž byl spis doručen dne 19. 5. 2020 a byla mu přidělena sp. zn. , Anonymizováno, . Usnesením , Anonymizováno, ze dne 9. 6. 2020 bylo rozhodnuto, že soudkyně , Anonymizováno, není z důvodu podjatosti vyloučena z projednání věci. Usnesením ze dne 12. 11. 2020, které nabylo právní moci dne 4. 12. 2020, bylo rozhodnuto o přerušení řízení do pravomocného skončení téhož vedlejšího řízení vedeného nyní u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, . O pokračování v řízení bylo rozhodnuto usnesením ze dne 30. 4. 2024, které nabylo právní moci dne 22. 5. 2024. Při jednání konaném dne 26. 11. 2024 byl schválen smír. Usnesení o schválení smíru nabylo právní moci dne 28. 11. 2024. Žalovaná došla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona. Posuzované řízení trvalo 8 let a 10 měsíců. V řízení nebyly shledány prodlevy ve smyslu nečinnosti soudu. Do celkové délky řízení byla započítána i doba přerušení řízení do pravomocného skončení tzv. vedlejšího řízení vedeného u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, a následně u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Kompenzační řízení ohledně vedlejšího řízení je vedeno u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, Žalovaná vycházela ze základní částky 15 000 Kč za rok s výjimkou prvních dvou let, neboť každé řízení objektivně trvá nějakou dobu. Žalovaná odškodnění snížila o 30 %, a to s ohledem na mírnou procesní složitost řízení, rozhodování na vícero stupních obecné soudní soustavy, a také s ohledem na skutečnost, že řízení bylo přerušeno po dobu 5 let a 1 měsíce. V meritu věci bylo rozhodováno jak soudem I. stupně, tak soudem odvolacím. Odvolací soud rozhodoval i o žádosti na osvobození od soudních poplatků. , Anonymizováno, byl spis předkládán dvakrát, a to k rozhodnutí o věcné příslušnosti a k rozhodnutí o námitce podjatosti. Význam řízení byl hodnocen jako standartní. Poskytnuté plnění považuje žalovaná za dostatečné a navrhuje žalobu zamítnout.

3. Ze spisu , adresa, , sp. zn. , Anonymizováno, (původně sp. zn. , Anonymizováno, ), soud zjistil níže uvedené skutečnosti., Jméno žalobce4. Ze spisu , Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, , soud zjistil níže uvedené skutečnosti., adresa, , jméno FO, , tituly před jménem, , jméno FO, , jméno FO, .

5. Ze spisu , Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, (původně spis , Anonymizováno, , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, ), soud zjistil níže uvedené skutečnosti., Jméno žalobce, , datum, , jméno FO, , jméno FO, , datum, , adresa, , datum, , jméno FO, .Ze stanoviska žalované ze dne 14. 11. 2025 ve věci poškozeného , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že žalovaná přiznala poškozenému , tituly před jménem, , jméno FO, na nemajetkové újmě z titulu nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, částku 37 125 Kč se zohledněním skutečnosti, že poškozený byl již odškodněn za přerušené vedlejší řízení. Ze stanoviska se podává, že žalovaná za mírnou procesní složitost a rozhodování na vícero stupních obecné soudní soustavy snížila základní částku zadostiučinění o 10 %.

6. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů:Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.Podle § 13 odst. 1 zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména ka) celkové délce řízení,b) složitosti řízení,c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,d) postupu orgánů veřejné moci během řízení ae) významu předmětu řízení pro poškozeného.

7. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

8. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z ESLP na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Soud je toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií stanovených judikaturou ESLP.

9. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

10. Co se týká existence prvého z uvedených předpokladů, tj. nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení, soud má za to, že tento je naplněn, neboť v naříkaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, kterým se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 966/2008).

11. Posuzované řízení ve vztahu k žalobci trvalo od 26. 1. 2016 (podání žaloby) do 28. 11. 2024 (právní moc konečného rozhodnutí), tj. 8 let a 10 měsíců. Délku řízení tak již nelze považovat za přiměřenou. Řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobných věcech zpravidla očekávat. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě žalobci vznikla nemajetková újma, kterou je již namístě reparovat poskytnutím peněžní formou zadostiučinění.

12. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009, dovodil, že náhrada imateriální újmy podle § 1 odst. 3 a § 31a odst. 3 zákona nemusí dosahovat výše, k níž by dospěl ESLP ve smyslu čl. 41 Úmluvy. Zdůraznil rovněž s poukazem na § 31a odst. 3 zákona, že výše odškodnění nemajetkové újmy, jež vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tzv. průtazích řízení, není stanovena pevnými částkami. Je přenecháno soudu (popř. v předběžném projednání nároku příslušnému ministerstvu či ústřednímu správnímu úřadu uvedenému v § 6 zákona), aby v každém jednotlivém případě uvážil, jaký rozsah zadostiučinění je přiměřený všem okolnostem za použití zákonem demonstrativně vyjmenovaných kritérií. Z rozsudku senátu první sekce ESLP ze dne 10. 11. 2004, ve věci Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 26 je patrno, že ESLP při stanovení výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě vychází z částky 1 000 až 1 500 EUR za jeden rok trvání řízení jako základu pro stanovení celkového zadostiučinění. Tuto částku však snižuje o 30 % v případě, kdy již bylo národními orgány shledáno porušení práva stěžovatele a dále ji upravuje především v závislosti na významu předmětu řízení pro stěžovatele, složitosti věci projevující se zejména v počtu stupňů soudní soustavy, ve kterých byla věc projednávána a jednání stěžovatele, jímž přispěl k celkové délce řízení. S takovým způsobem výpočtu výše přiměřeného zadostiučinění, byť v obecné rovině, se ztotožnil i velký senát ESLP v rozsudku v téže věci ze dne 29. 3. 2006, odst.

66. Z rozsudku velkého senátu ESLP v dané věci lze dále vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám. Konstantní judikatura přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Přiznání částky v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč, ve kterém představuje částka 15 000 Kč částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (za situace, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolává) či zcela zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení. Vyšší než spodní hranice této základní částky se dle zavedené praxe užije u soudních řízení, která překročí délku trvání 10 let. Nejvyšší soud při závěru, že každé řízení vždy nějakou dobu trvá, vychází z doby dvou let. Při úvaze, že výše uvedené rozmezí má být rovnoměrně rozloženo a horní hranice tohoto rozmezí se použije až u mimořádně dlouhých řízení, považuje soud za odpovídající, aby byla základní částka ročního odškodnění navýšena vždy o 1 000 Kč za každé dva roky řízení přesahující dobu 10 let. Zdejší soud tak vycházel s ohledem na celkovou nepřiměřenou délku řízení z částky 15 000 Kč za rok.

13. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2011 plyne, že dojde-li k přerušení původního řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. z důvodu, že probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu (vedlejší řízení), započítává se doba, po kterou je původní řízení přerušeno, do celkové doby jeho trvání. V takovém případě je třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho přerušení byla délka původního řízení nepřiměřená (srov. NS ČR, sp. zn. 30 Cdo 348/2010). Soud se proto zabýval i tím, zda délka řízení, do jehož skončení bylo posuzované řízení přerušeno, byla přiměřená. V rámci hodnocení jednotlivých kritérií hodnotil i postup v řízení vedlejším.

14. Naříkané řízení bylo podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přerušeno třikrát. Poprvé bylo řízení přerušeno do doby pravomocného skončení řízení vedeného u , Anonymizováno, , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, v období od 24. 2. 2017 do 21. 9. 2019. Podruhé bylo řízení přerušeno v období od 10. 3. 2020 do 26. 3. 2020, a to do doby skončení řízení dovolacího řízení ve věci vedené , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Po třetí bylo řízení přerušeno v období od 4. 12. 2020 do 22. 5. 2024, a to do doby pravomocného skončení řízení vedeného , Anonymizováno, , dříve u , Anonymizováno, , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, Posuzované řízení bylo přerušeno po dobu 6 let a 1 měsíce.

15. Pokud spolu řízení souvisejí natolik úzce, že jedno z nich nemůže být skončeno před tím, než je skončeno druhé, a v důsledku toho daná řízení po určitou dobu probíhají vedle sebe, je třeba je považovat v rozsahu souběžného průběhu z hlediska doby rozhodné pro stanovení přiměřeného zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 3 písm. a) zákona za řízení jediné (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 348/2010). Při stanovení výše zadostiučinění je třeba v rozsahu jejich souběhu vnímat naříkané i vedlejší řízení jako řízení jediné, neboť újma utrpěná účastníkem zůstává stejná a nenásobí se počtem souběžných řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1021/2010). Bylo-li naříkané řízení přerušeno do skončení vedlejšího řízení, byla újma žalobce v daném období soustředěna toliko na řízení vedlejší, na kterém mělo rozhodnutí v naříkaném řízení záviset.

16. Řízení před , adresa, vedeným pod sp. zn. , Anonymizováno, vedené u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, trvalo vůči žalobci od 8. 2. 2010 (doručení žaloby a platebního rozkazu) do 19. 3. 2024 (právní moc rozhodnutí dovolacího soudu). Řízení bylo složitější po skutkové, procesní i právní stránce. Soud musel , tituly před jménem, , jméno FO, doručovat do , Anonymizováno, . V průběhu řízení došlo ke změně původního právního názoru dovolacího soudu, který byl překonán rozhodnutím velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. 31 Cdo 4831/2017, čímž došlo ke změně věcné příslušnosti soudu. Namísto okresních soudů měla být věc rozhodována krajskými soudy. Žalobce podal jedno odvolání ve věci, jedno odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vydání opravného usnesení a jedno dovolání. , tituly před jménem, , jméno FO, podal dvě odvolání ve věci, dvě procesní odvolání ve formě námitek a dvě dovolání. Soud I. stupně ve věci rozhodoval čtyřikrát (jednou platebním rozkazem a třikrát rozsudkem). Odvolací soud ve věci rozhodoval třikrát a dovolací soud také třikrát. Dále soud I. stupně rozhodoval o zamítnutí návrhu na vydání opravného usnesení podaného žalobcem a dvakrát o námitkách proti rozhodnutí asistenta soudce. Soud se dále zabýval opakovanými vyjádřeními a doplněními tvrzení žalobce i , tituly před jménem, , jméno FO, . Dovolacím soudem bylo dvakrát rozhodnuto o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí. Ve věci bylo provedeno větší množství listinných důkazů, byl vyslechnut svědek a byl proveden účastnický výslech , tituly před jménem, , jméno FO, . V rozhodné době přerušení řízení, tj. od 24. 2. 2017 do 22. 5. 2024, nedocházelo k větším prostojům v činnosti soudů. Soud I. stupně vedl řízení vcelku plynule a koncentrovaně. K průtahům ve stěžejním období došlo v období od 3. 4. 2017 (kdy byl uhrazen soudní poplatek za odvolání) do 19. 6. 2017 (kdy spis předložen odvolacímu soudu), dále od 14. 11. 2017 (kdy byl vrácen spis soudu I. stupně) do 20. 12. 2017 (kdy bylo vypraveno rozhodnutí odvolacího soudu) a od 18. 12. 2020 (kdy sdělil insolvenční správce soudu, že mediační dohoda není možná) do 16. 4. 2021 (kdy byl dán pokyn k nařízení jednání). Před přerušením posuzovaného řízení byly provedeny 4 ústní jednání před soudem I. stupně, dvě jednání spojená s vyhlášením rozsudku a dvě jednání před odvolacím soudem. Ve shora uvedeném období přerušení se konala tři ústní jednání před soudem I. stupně, jedno jednání k vyhlášení rozsudku a jedno jednán před odvolacím soudem. Délku související s rozhodováním dovolacího soudu nelze brát za průtah, neboť je dána specifičností rozhodování dovolacího soudu. Žalobce k prodloužení řízení nijak významně nepřispěl. Řízení bylo vedeno na třech stupních soudní soustavy. Dvakrát došlo ke zrušení rozhodnutí soudu I. i II. stupně dovolacím soudem. Vždy pro jiný právní názor dovolacího soudu. Žalobce k délce řízení přispěl návrhem na odročení jednání za účelem mimosoudní domluvy účastníků řízení, ke které nakonec nedošlo, nedoložením řádného zmocnění hned při prvním úkonu a podáním návrhu na vydání opravného usnesení, který byl zamítnut.

17. Posuzované řízení bylo složitější po skutkové, právní i procesní stránce. Soud byl nucen se zabývat řízením vedeným před , adresa, vedeným pod sp. zn. , Anonymizováno, , později vedené u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, , když žalobce svůj nárok na bezdůvodné obohacení odvíjel od zrušení rozhodnutí vydaných v tomto řízení. Soud musel , tituly před jménem, , jméno FO, doručovat do , Anonymizováno, , na základě čehož musela být věc převedena do specializovaného senátu na prvek s cizinou. V řízení bylo nutné rozhodnout o změně věcné příslušnosti z důvodu změny rozhodovací právní praxe , Anonymizováno, . V řízení bylo vydáno jedno částečné rozhodnutí (uzavřen soudní smír), ve zbytku byla věc vyloučena k samostatnému projednání. Řízení bylo třikrát přerušeno. Jendou bylo rozhodováno o osvobození od soudních poplatků. , Anonymizováno, rozhodoval i o vznesené námitce podjatosti. Byl proveden jiný soudní rok. Před soudem I. stupně se konalo osm ústních jednání, jedno jednání k vyhlášení rozsudku a jedno jednání před odvolacím soudem. Žalobce podal jedno odvolání ve věci. , tituly před jménem, , jméno FO, podal jedno odvolání ve věci a jedno procesní odvolání proti rozhodnutí o neosvobození od soudních poplatků. Soud I. stupně ve věci rozhodoval dvakrát. Odvolací soud rozhodoval jednou o odvolání proti procesnímu rozhodnutí a jednou v meritu věci, kdy rozsudek soudu I. stupně zrušil pro nepřezkoumatelnost pramenící z nedostatku důvodů pro rozhodnutí. Soud I. stupně zaujal nesprávný právní názor, když nezkoumal, zda měl žalobce plnil i bez vydání autoritativního rozhodnutí soudu, které bylo zrušeno dovolacím soudem. Soud provedl větší množství listinných důkazů a musel se vypořádávat s větším množstvím podání obou účastníků řízení.

18. Pokud se žalobce u jednání soud domáhal, aby soud napravil, že žalovaná v případě žalobce snížila základní částku zadostiučinění o celých 30 %, avšak v případě poškozeného , jméno FO, toliko o 10 %, soud předně uvádí, že právní hodnocení žalované není pro soud závazné a soud si kritérium složitosti posoudil nezávisle (viz bod 17. rozsudku). Nadto je třeba konstatovat, že v případě žalobce nebylo doposud rozhodnuto o odškodnění za přerušené řízení, jinými slovy zdejší soud, stejně jako žalovaná při projednání nároku žalobce, byl povinen zohlednit složitost vedlejšího řízení, která se právě významně promítla do složitosti samotného protrahovaného řízení (srovnej např. věc vedenou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 19 Co 256/2021).

19. Z hlediska postupu soudu je nutné uvést, že posuzované řízení bylo celkem plynulé Kromě přerušených období nedošlo k žádnému průtahu.

20. Žalobce k délce řízení přispěl tím, že požádal o odročení jednání z důvodu dovolené jeho právního zástupce. K jeho žádosti bylo jednání odročeno z 29. 10. 2024 na 19. 11. 2024. Dále tím, že žalobce souhlasil s přerušením řízení do skončení řízení vedeného před , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , později vedeného u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobci muselo být zřejmé, že pokud bude řízení přerušeno, dojde k prodloužení standartní předpokládané doby trvání posuzovaného řízení. Žalobce nad shora uvedené nepřispěl nijak pozitivně ani negativně k délce posuzovaného řízení.

21. Namítané řízení není spojeno, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010, s vyšším typovým významem pro účastníka, jaký mají např. řízení trestní, vazební či osobnostní. Šlo o standardní občanskoprávní řízení. Namítané řízení tak mělo pro žalobce význam standardní.

22. Základní částka zadostiučinění dosud za neodškodněnou část řízení v trvání 8 let a 10 měsíců činí částku 117 500 Kč [(7x15 000Kč) + (10x1 250 Kč)]. Základní částku je pak třeba s ohledem na složitost věci a stupně snížit o 40 % [za složitost řízení: právní o 10 % (nejasnosti v základu sporů a změna rozhodovací právní praxe), skutková o 5 % (navazující řízení a z nich plynoucích skutečností), procesní o 15 % (listinné důkazy, mezinárodní prvek, vypořádání se s navazujícím řízení, změna věcné příslušnosti, rozhodování o námitce podjatosti); stupně 10 %]. Důvody pro zvýšení náhrady o 10 % soud shledal v postupu soudů (zbytečné přerušení v období od , datum, , zrušení rozhodnutí soudu I. stupně pro nepřezkoumatelnost). Žalobci tak náleží zadostiučinění v celkové výši 82 250 Kč. Žalovaná již žalobci poskytla zadostiučinění ve výši 82 250 Kč, tj. přiznal žalobci stejné zadostiučinění ke kterému dospěl soud, a proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl, když bylo žalobci plněno (výrok I.).

23. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, které jsou ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. představovány částkou 1 350 Kč za tři úkony (vyjádření k žalobě, příprava na jednání, účast na jednání na jednání dne 9. 4. 2026) každý po 450 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025. Ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. byla lhůta k plnění stanovena v délce tři dnů.