47 C 139/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 c) Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 všichni zastoupeni advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 proti žalovaným: 1) právnická osoba ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Ph.D. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 2) Česká republika - Ministerstvo zdravotnictví, IČO 00024341 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 pro zaplacení 712 220 Kč s příslušenstvím + návrh na smír

I. Žaloba, aby soud uložil žalované 1) a žalované 2) zaplatit každému z žalobců částku 712 220 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně a), žalobce b) a žalobkyně c) jsou povinni zaplatit žalované 1) náhradu nákladů řízení ve výši 62 291 Kč k rukám právního zástupce žalované 1) a žalované 2) náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně a) se jakožto matka, žalobce b) jako otec a žalobkyně c) jakožto sestra zemřelého , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, (dále jen „zemřelý“), domáhali na žalovaných náhrady duševních útrap ve výši , částka, pro každého z nich s tím, že zemřelému byla dne , datum, aplikována v pořadí třetí očkovací dávka žalované 1), v důsledku čehož byl doposavad zdravý , jméno FO, častěji unavený až nakonec dne , datum, náhle zemřel. Žalobci uvedli, že zemřelý byl zdravý, veselý kluk, bez onemocnění, naopak se chodil otužovat, plavat, pracoval jako trenér v tělocvičně , právnická osoba, v Praze. Přestože zemřelý pracoval v Praze, domů jezdil pravidelně a často. Žalobci tvrdí, že k úmrtí zemřelého došlo právě v důsledku aplikace v pořadí třetí dávky očkovací látky proti onemocnění COVID-19, když žalovaná 1) je odpovědná jako „výrobce“ této očkovací látky, resp. skutečnosti, že na uvedenou očkovací látku propůjčila svoje logo a prezentuje se tak jako výrobce této látky a žalovaná 2) je odpovědná z titulu vedení reklamní kampaně týkající se propagace této očkovací látky. V doplnění žaloby žalobci uvedli, že svůj nárok odvozují z § 121 o. s. ř., dle něhož není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé. Takovou notorietou je dle žalobců skutečnost, že očkovací látka byla vyvinuta za účelem zničit životy a zdraví lidí, rovněž jako onemocnění samotné. Při jednání dne , datum, upřesnili, že virus SARS-CoV je biologická zbraň rovněž jako vakcína proti tomuto viru a tato zbraň zabila zemřelého , jméno FO, , pokud žalovaní neprokáží opak.

2. Žalovaná 1) ve vyjádření k žalobě ze dne 7. 8. 2023 uvedla, že nárok žalobců zcela neuznává. Jednak dle žalované 1) není zřejmé, z čeho vyvozují žalobci příčinnou souvislost mezi úmrtím , jméno FO, a podáním 3. dávky očkovací látky, když ani z připojeného protokolu nevyplývá, že by příčina smrti byla spojena s očkovací látkou žalované.

3. Žalovaná 2) k vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobců ani z části neuznává, neboť náhradu újmy způsobené léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19 lze uplatnit a poskytnout pouze na základě zvláštního zákona, a to zákona č. 569/2020 Sb., o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, když podle § 2 zákona č. 569/2020 Sb. je možné újmu nahradit pouze osobě, která se nechala očkovat léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19 (dále jen „očkovaný“), nikoli osobě blízké. S ohledem na uvedený zákonný výčet, není možné se náhrady za duševní útrapy/náhrady za úmrtí zemřelého ze strany žalobců domáhat.

4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

5. Mezi účastníky bylo nesporným, že k úmrtí zemřelého došlo dne , datum, .

6. Z listu o prohlídce zemřelého na čl. 15 soud zjistil, že k úmrtí zemřelého došlo v domácím prostředí, bez svědků, bez označení konkrétní příčiny úmrtí. Je konstatována přirozená smrt a jiné nepřesně určené a neurčené příčiny smrti.

7. Z pitevního protokolu č. , hodnota, na čl. 16 vzal soud za zjištěné, že tělo zemřelého bylo bez záchytu RNA viru SARS – CoV 2 ani jiné chřipkové viry, naopak bylo poukázáno na přítomnost jiného neidentifikovatelného viru, aterosklerózu postihující všechny 3 hlavní koronární tepny a aortu, srdeční hypotrofii, obezitu.

8. Ze screenshotu sms zpráv na čl. 13 vzal soud za zjištěné, že pro pojištěnce s RČ: 88xx03xx16 byla vytvořena rezervace na očkování 3. dávkou dne , datum, .

9. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci, pročež pro nadbytečnost zamítl další žalobci navržené důkazy – zejména pak výslech lékaře Turánka a lékařky Gandalovičové, kteří se měli obecně vyjádřit ke skutečnosti, jak vakcína v lidském těle reaguje, dále výslech žalobců a důkaz informacemi o šaržích očkovacích látek či informacemi o počtu úmrtí očkovaných osob, když jak uvedeno níže, soud zamítl žalobu v prvé řadě pro nedostatek aktivní legitimace žalobců.

10. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Mezi účastníky nebylo sporu, že k úmrtí zemřelého , jméno FO, došlo dne , datum, a že žalobci jsou jeho blízkými rodinnými příslušníky (matka, otec a sestra). Soud ve spojení se screenshotem obsahujícím základ rodného čísla stejného jako u žalobce uvěřil, že zemřelý dne , datum, podstoupil očkování 3. dávkou proti onemocnění COVID-19. Z listu o prohlídce zemřelého včetně pitevního protokolu je zřejmé, že příčina smrti je uváděna jako přirozená.

11. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

12. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

13. Podle § 2959 při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 569/2020 Sb., nahradí stát osobě, která se nechala očkovat léčivým přípravkem podle § 1 odst. 1, újmu způsobenou očkováním léčivým přípravkem podle § 1 odst. 1, došlo-li následkem tohoto očkování k zvlášť závažnému ublížení na zdraví očkovaného, vytrpění bolesti, ztrátě na výdělku nebo ztížení společenského uplatnění. Pro posouzení této újmy a rozsah náhrady se použije zákon č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, obdobně.

15. Podle § 1 vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 483/2021 Sb., o následcích povinného očkování, následky povinného očkování spočívající v újmě na zdraví, u kterých je na základě odborného medicínského poznání pravděpodobné, že nastanou, a doba, ve které tyto následky po provedení daného povinného očkování nastanou, jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce. Příloha této vyhlášky pak stanoví pro onemocnění COVID-19 a možný následek očkování v podobě myokarditidy dobu, ve které následek očkování po jeho provedení nastane tak, že tato doba je do 14 dnů.

16. Soud se tak zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost žalovaných za újmu, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: skutečnost, že poškozený podstoupí očkování proti onemocnění COVID-19; vznik zvlášť závažného ublížení na zdraví u poškozeného; a příčinná souvislost mezi vakcinací a vzniklou újmou.

17. S ohledem na uvedené (zejména § 2 zákona č. 569/2020) je nutno předně uvést, že újmu v souvislosti s podáním očkovací látky je možno nahradit jen osobě, která se nechala léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku proti onemocnění COVID-19 očkovat a nikoli osobě blízké, pročež soud má již z tohoto důvodu žalobu jako nedůvodnou a žalobu tak zamítl pro nedostatek aktivní legitimace žalobců (výrok I.). Soud má za to, že při právním hodnocení nároku žalobců je nutno vycházet právě z této speciální úpravy – zákona č. 569/2020, avšak soud pro úplnost učinil dokazování i pitevním protokolem a listem o prohlídce zemřelého, když žalobci vycházeli z obecných ustanovení o náhradě duševních útrap ve smyslu § 2959 o. z. Avšak i po takto doplněném dokazování má soud žalobu jako neopodstatněnou. Aniž by chtěl soud jakýmkoliv způsobem situaci žalobců a okolnosti kolem, jistě tragického úmrtí , jméno FO, , bagatelizovat, provedeným dokazováním se nepodařilo žalobcům prokázat příčinnou souvislost mezi úmrtím zemřelého a podáním očkovací látky. Ze záznamu o prohlídce zemřelého a zejména pak z pitevního protokolu žádná taková skutečnost nevyplývá. Lékaři dospěli k závěru, že se jednalo o přirozené úmrtí bez uvedení konkrétní příčiny, když v pitevním protokolu je nadto poukazováno na jiné zdravotní neduhy, kterými zemřelý trpěl. Konečně skutečnost, že je notorietou, že onemocnění COVID-19, jakož vakcíny proti němu, jsou biologickými zbraněmi a pokud dojde k jakémukoliv úmrtí lidské bytosti po aplikaci uvedené vakcíny, jsou za tato úmrtí odpovědné žalované, soud oproti žalobcům za notorietu nepovažuje. Se zřetelem na výše uvedené soudu nezbylo než žalobu zamítnout.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož žalobci nebyli úspěšní, jsou povinni zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení. V případě žalované 1) soud vycházel ve smyslu ust. § 7, § 8 odst. 1 a. t. z tarifní hodnoty 2 136 660 Kč (3x 712 220 Kč). Náklady žalované 1) jsou pak představovány odměnou advokáta za 3 úkony právní služby á 16 860 Kč (za převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast u jednání dne , datum, ), paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 a. t. á 300 Kč a náhradou DPH ve výši 21 %. Celkem činí náklady žalované 1) po drobném zaokrouhlení částku 62 291 Kč. Ve vztahu k žalované 2) činí výše těchto nákladů 900 Kč – 300 Kč á za vyjádření k žalobě, přípravu a účast u jednání dne , datum, dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. (výrok II.). Pro úplnost soud uvádí, že ve věci neshledal žádné důvody hodné zvláštního zřetele pro které