47 C 167/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO: 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město pro zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 102 267 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 8. 9. 2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni 97 733 spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 15. 6. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 102 267 Kč od 15. 6. 2023 do 7. 9. 2023, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 2 900 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou z 31. 7. 2023 domáhala odškodnění nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 7 (dále jen „obvodní soud“) pod sp. zn.: , spisová značka, (dále „posuzované řízení“) s tím, že dosavadní doba trvání řízení v délce 10 let a 4 měsíce je zjevně nepřiměřená. Předmětem posuzovaného řízení byl návrh na změnu způsobilosti bratra žalobkyně k právním úkonům, když žalobkyně očekávala, že mu bude poskytnuta soudní ochrana v přiměřené lhůtě, nejdéle však do dvou let od podání návrhu. Význam řízení hodnotila žalobkyně jako zvýšený, obávala se, že se z jejího bratra stane bezdomovec. Díky nečinnosti soudu přišel bratr o byt na Praze 7, postupně mu vypadaly všechny vlasy, zuby (pomoc rodiny díky své duševní nemoci odmítá). Žalobkyně na délku řízení neměla negativní vliv, nikdy nežádala o odročení, vyjadřovala se v soudem stanovených lhůtách. Postup orgánů veřejné moci byl tristní. Z počátku docházelo opakovaně k půlročním průtahům, případně ke zcela bezúčelným úkonům. S ohledem na shora zmíněné, požadovala relutární náhradu ve výši 200 000 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z 26. 9. 2023 uvedla, že u ní žalobkyně dne 7. 3. 2023 uplatnila svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“) ve výši 157 500 Kč, jež jí měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Obvodního soudu pro Prahu 7 v řízení vedeném pod sp. , spisová značka, . Žalovaná sice učinila nesporným, že došlo k porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, ale jako dostačující satisfakci shledala toliko konstatování porušení práva, když dospěla k závěru o nepatrném významu řízení pro žalobkyni. Řízení se totiž nijak nedotýká osobního stavu žalobkyně, žalobkyně je toliko sestrou posuzovaného, nijak tedy nezasahuje do osobních poměrů ani majetkových poměrů žalobkyně.

3. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav:

4. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne 7. 3. 2023.

5. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 sp. zn. , spisová značka, soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení. Dne 12. 3. 2013 podala zdejší žalobkyně návrh na změnu úpravy způsobilosti k právním úkonům , jméno FO, , narozeného , datum, , svého bratra s tím, že trpí paranoidní schizofrenií, byl opakovaně hospitalizován v psychiatrické léčebně Bohnice, z léčebny vždy utekl, v současné době není léčen, léčbu odmítá. Na základě referátu soudu ze dne 19. 3. 2013 byl návrh zaslán vyšetřovanému a Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 7. Sdělením z 16. 4. 2013 Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 7 sdělilo, že vstupuje do řízení o úpravě způsobilosti k právním úkonům Zdeňka Nováka. Podáním ze dne 2. 4. 2013 , jméno FO, sděluje, že s jakýmkoliv omezením nesouhlasí. Na základě referátu soudu ze dne 26. 7. 2013 bylo nařízeno jednání na 17. 9. 2013 a usnesením z téhož dne byla ustanovena , jméno FO, opatrovnice. Dne 17. 9. 2013 proběhlo jednání, vyslechnut , jméno FO, , jednání odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku z oboru psychiatrie. Usnesením ze dne 18. 10. 2013 byla ustanovena znalkyně MUDr. Drástová k vypracování znaleckého posudku. Znalecký posudek byl doručen obvodnímu soudu dne 20. 11. 2013, na základě referátu soudu ze dne 29. 11. 2013 bylo nařízeno jednání na 9. 1. 2014. Dne 30. 12. 2013 se znalkyně omluvila z nařízeného jednání s tím, že v uvedené době bude účastna konference. Na základě referátu soudu ze dne 30. 12. 2013 bylo jednání odročeno na 28. 1. 2014. Dne 7. 1. 2014 došlo k podání , jméno FO, . Dne 28. 1. 2014 proběhlo další jednání, při kterém byla vyslechnuta znalkyně MUDr. Drástová. Při jednání byl vyhlášen rozsudek, kterým byla omezena způsobilost , jméno FO, k právním úkonům. , jméno FO, si podal odvolání dne 13. 2. 2014. Soudkyni byla prodloužena lhůta k vypracování k vyhotovení rozhodnutí do 28. 4. 2014. Rozsudek byl odeslán na základě referátu soudu ze dne 28. 4. 2014. Dne 14. 5. 2014 došlo odvolání opatrovnice. Odvolání rozesláno k vyjádření ostatním účastníkům na základě referátu ze dne 8. 7. 2014. Dne 17. 9. 2014 bylo vydáno opravné usnesení k rozsudku. Na základě předkládací zprávy z 5. 2. 2015 byla věc dne 10. 2. 2015 předložena Městskému soudu v Praze. Na základě referátu soudu ze 17. 2. 2015 bylo jednání nařízeno na 12. 3. 2015. Emailem z 24. 2. 2015 zdejší žalobkyně sdělila, že se omlouvá z nařízeného jednání, žádá o projednání v její nepřítomnosti. Dne 12. 3. 2015 proběhlo jednání u odvolacího soudu, při kterém bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen. Spis byl vrácen obvodnímu soudu dne 14. 4. 2015. Rozhodnutí rozesláno na základě referátu soudu ze dne 22. 4. 2015. Na základě referátu soudu ze dne 4. 9. 2015 bylo nařízeno dne 12. 11. 2015. Dne 12. 10. 2015 byl zaslán návrh , jméno FO, na zrušení projednání návrhu. Při jednání dne 12. 11. 2015 byl opětovně vyslechnut vyšetřovaný , jméno FO, , jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování revizního znaleckého posudku a zjištění kolika exekucí je vyšetřovaný účasten. Obvodní státní zastupitelství zaslalo dne 25. 2. 2016 dotaz, zda již byl vypracován revizní znalecký posudek. Usnesením z 1. 4. 2016 byl ustanoven znalec MUDr. Bašník k vypracování revizního znaleckého posudku. Dne 25. 4. 2016 znalec sdělil, že není s ohledem na své pracovní vytížení schopen znalecký posudek vypracovat. Dne 18. 4. 2016 , jméno FO, podal námitky též proti znalci. Dne 25. 7. 2016 učiněn opětovně dotaz Obvodního státního zastupitelství, zda již byl vypracován revizní znalecký posudek. Usnesením z 30. 9. 2016 byla znalkyní ustanovena MUDr. Slouková. Dotazy z 13. 10. 2016, 22. 11. 2016 opětovně učiněny dotazy, zda již byl vypracován revizní znalecký posudek opatrovnice. Podáním z 13. 12. 2016 sdělila, že končí s výkonem advokacie a nebude již schopna vykonávat opatrovnici , jméno FO, . Soudní znalecký posudek z oboru psychiatrie byl doručen soudu dne 24. 1. 2017. Dne 2. 2. 2017 opětovně zaslán dotaz, zda již byl na osobu , jméno FO, vypracován znalecký posudek. Usnesením z 10. 2. 2017 bylo rozhodnuto, že se JUDr. Pokorná zprošťuje funkce opatrovnice a novou opatrovnicí byla jmenována JUDr. Bystrá. Usnesením z 31. 3. 20 17 bylo rozhodnuto o znalečném MUDr. Sloukové. Podáním ze dne 4. 7. 2017 žalobkyně sděluje, že se omlouvá z nařízeného jednání na 15. 8. 2017 a souhlasí, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Referátem soudu ze dne 2. 5. 2017 bylo nařízeno jednání na 15. 8. 2017. Dne 15. 8. 2017 proběhlo jednání, při kterém byla vyslechnuta znalkyně. Při jednání byl vyhlášen rozsudek, jímž byl , jméno FO, částečně omezen. Rozsudek byl rozeslán na základě referátu ze dne 14. 8. 2017. Dne 20. 9. 2017 došlo k odvolání , jméno FO, . Dne 27. 9. 2017 došlo doplnění odvolání. Odvolání rozesláno na základě referátu soudu ze dne 3. 10. 2017. Doplnění odvolání došlo dne 10. 11. 2017. Na základě předkládací zprávy z 5. 1. 2018 byl spis předložen Městskému soudu v Praze dne 9. 1. 2018. Na základě referátu odvolacího soudu z 15. 1. 2018 bylo nařízeno jednání u odvolacího soudu na 15. 2. 2018. Podáním ze dne 16. 1. 2018 bylo žádáno o odročení jednání, a to opatrovnicí , jméno FO, . Na základě referátu ze dne 19. 1. 2018 bylo jednání u odvolacího soudu odročeno na 8. 3. 2018. Dne 26. 1. 2018 došlo doplnění odvolání. Dne 8. 3. 2018 proběhlo jednání u odvolacího soudu, rozsudek byl zrušen, vrácen soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Usnesení Městského soudu v Praze bylo rozesláno na základě referátu ze dne 3. 4. 2018. Dne 12. 5. 2017 bylo předloženo vyúčtování odměny opatrovnice. Na základě usnesení z 13. 4. 2018 byla přiznána opatrovnici odměna. Na základě referátu ze dne 13. 4. 2018 byl učiněn dotaz na Obvodní soud pro Prahu 8 stran výsledků dědického řízení po MUDr. Drástové. Dne 3. 5. 2018 bylo doručeno podání zdejší žalobkyně s tím, že trvá na podaném návrhu a navrhuje přenesení příslušnosti na Okresní soud v Kladně. Na základě referátu ze dne 15. 5. 2018 zaslán přípis znalkyni Sloukové s tím, ať zašle vyúčtování znalečného za účast u jednání. Na základě usnesení ze dne 21. 6. 2018 byla znalkyni přiznána odměna. Usnesením z 21. 6. 2018 bylo rozhodnuto, že Obvodní soud pro Prahu 7 přenáší místní příslušnost na Okresní soud Kladno. Sdělení notářky mající na starosti pozůstalostní řízení po Haně Drástové ze dne 5. 6. 2018. Usnesením z 20. 8. 2018 byla zproštěna opatrovnice JUDr. Bystrá funkce, byla jí přiznána odměna s ohledem na přenesení místní příslušnosti. Založen sběrný spis, když konstatováno, že z důvodu úmrtí MUDr. Drástové jí nebyla vyplacena odměna znalečné. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 7 dne 11. 10. 2018 učinilo dotaz, kdy lze očekávat nařízení jednání. Na základě předkládací zprávy ze dne 27. 11. 2018 byl spis předložen Krajskému soudu v Praze dne 5. 12. 2018 s vyjádřením nesouhlasu o jeho postoupení. Krajský soud v Praze rozhodl dne 10. 1. 2019, že nesouhlas Okresního soudu v Kladně je důvodný. Dotaz Okresního státního zastupitelství v Kladně ze dne 4. 1. 2019 na stav řízení. Usnesením z 28. 8. 2019 byl , jméno FO, jmenován opatrovník. Spis byl odeslán obvodnímu soudu dne 8. 4. 2019. Usnesením ze 4. 9. 2019 byla znalkyní ustanovena MUDr. Léblová z odvětví psychiatrie. Dne 3. 10. 2019 došla námitka podjatosti , jméno FO, vůči Gabriele Léblové z důvodu kolegiální soudržnosti se svými kolegy. Usnesením z 15. 5. 2020 rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7 o ustanovení opatrovníka. Učiněny výpisy z katastru nemovitostí, výpis zahájených exekucí. Usnesením z 22. 5. 2020 za účastníka přibrán obec , adresa, . Na základě referátu soudu ze dne 22. 5. 2020 byli soudní exekutoři žádáni o součinnost. Sdělení soudního exekutora Miky ze dne 27. 5. 2020, sdělení exekutora Podkonického taktéž ze dne 27. 5. 2020. Na základě referátů ze dne 5. 6. 2020 bylo nařízeno jednání na 22. 9. 2020. Do spisu byla založena dne 10. 6. 2020 podání , jméno FO, , a to stížnost pro podezření na falšování důkazů a došlo vyjádření , jméno FO, ke znaleckému posudku MUDr. Léblové, podání zdejší žalobkyně, že na výslechu znalkyně netrvá. Podáním ze dne 24. 6. 2020 , jméno FO, sděluje, že trvá na výslechu znalkyně Léblové. Totéž sděleno opatrovníkem vyšetřovaného 23. 6. 2020. Usnesením z 26. 6. 2020 bylo přiznáno MUDr. Léblové znalečné. Sdělení Zdeňka Nováka došlo dne 26. 8. 2020. Dne 22. 9. 2020 proběhlo jednání, kde byla vyslechnuta znalkyně MUDr. Léblová. Při jednání byl vyhlášen rozsudek o částečném omezení svéprávnosti. Vyúčtování znalkyně došlo dne 22. 9. 2020. Dne 6. 10. 2020 došlo odvolání , jméno FO, . Rozsudek byl rozeslán na základě referátu soudu ze dne 13. 10. 2020. Usnesením z 26. 10. 2020 bylo rozhodnuto o znalečném. Doplnění odvolání , jméno FO, doručeno dne 29. 10. 2020. Odvolání opatrovníka došlo dne 5. 11. 2020. Usnesením z 6. 11. 2020 vyzván k doplnění odvolání, odstranění vad odvolání. Podání , jméno FO, další došlo dne 12. 11. 2020 s žádostí o znalecké genetické vyšetření. K doplnění odvolání , jméno FO, došlo 12. 11. 2020. Odůvodnění odvolání opatrovníkem došlo 23. 11. 2020. Žádost zdejší žalobkyně o zaslání rozsudku 21. 12. 2020. Usnesením z 5. ledna. 2021 byli ostatní účastníci vyzváni k vyjádření k odvolání , jméno FO, . Vyjádření k odvolání státním zastupitelstvím došlo 19. 1. 2021. Vyjádření zdejší žalobkyně k odvolání došlo dne 20. 1. 2021. Sdělení Magistrátu města Kladna z 20. 1. 2021 na základě předkládací zprávy z 22. 3. 2021 byl spis předložen dne 23. 3. 2021 Městskému soudu v Praze. Na základě referátu z 24. 3. 2021 bylo jednání nařízeno na 15. 4. 2021. Při předmětném jednání byl vyhlášen rozsudek, který změnil rozsudek soudu prvního stupně tím, že zvýšil částku, s níž je schopen se posuzovaný sám nakládat. Spis byl vrácen obvodnímu soudu dne 22. 4. 2021. Rozhodnutí rozesláno na základě referátu z 26. 4. 2021. Dne 14. 5. 2021 došlo dovolání , jméno FO, spolu s žádostí o ustanovení advokáta. Usnesením z 18. 5. 2021, Anonymizováno, mu byl ustanoven advokát. Dovolání sepsané advokátem došlo 21. 6. 2021. Dovolání rozesláno k vyjádření na základě referátu ze dne 9. 7. 2021. Na základě předkládací zprávy z 1. 9. 2021 byla věc předložena Nejvyššímu soudu 6. 9. 2021. Spis byl vrácen 24. 9. 2021 s tím, že nebyl uhrazen soudní poplatek z dovolání. Usnesením z 30. 9. 2021 byl , jméno FO, vyzván k zaplacení soudního poplatku. Dne 7. 10. 2021 byl doručen návrh na osvobození od soudních poplatků. Na základě referátu soudu ze dne 18. 10. 2021 byl , jméno FO, zaslán formulář k vyplnění jeho osobních a majetkových poměrů. Usnesením ze 4. 11. 2021 bylo rozhodnuto, že se posuzovanému nepřiznává osvobození od soudních poplatků. Odvolání posuzovaného došlo dne 16. 11. 2021, na základě předkládací zprávy z 22. 11. 2021 byl spis předložen dne 23. 11. 2021 Městskému soudu Praze, kdy rozhodnutím Městského soudu v Praze bylo přiznáno částečné osvobození od soudních poplatků. Spis byl vrácen dne 30. 11. 2021. Usnesením z 30. 11. 2021 byl , jméno FO, vyzván k zaplacení soudního poplatku, ten byl zaplacen dne 30. 11. 2021. Usnesením z 2. 12. 2021 bylo rozhodnuto o vrácení přeplatku na zaplaceném soudním poplatku. Na základě předkládací zprávy z 13. 1. 2022 byl spis předložen Nejvyššímu soudu dne 17. 1. 2022. Městský soud v Praze byl žádán o zaslání přepisu zvukového záznamu jednání z 15. 4. 2021. Rozsudkem Nejvyššího soudu z 27. 4. 2022 bylo rozhodnuto o zrušení rozsudku Městského soudu v Praze, jemuž byla věc vrácena k dalšímu řízení, spis byl vrácen obvodnímu soudu dne 27. 5. 2022. Na základě předkládací zprávy z 24. 6. 2022 byl spis opětovně předložený Městskému soudu v Praze dne 28. 6. 2022. Usnesení z 29. 7. 2022 bylo rozhodnuto, že se rozsudek soudu prvního stupně zrušuje a vrací se mu k dalšímu řízení. Dne 18. 7. 2022 podání , jméno FO, . Na základě referátu z 12. 8. 2022 byla obeslána obec , adresa, , zda by byla schopna uzavřít se , jméno FO, smlouvu o nápomoci, případně i zdejší žalobkyně. Dne 5. 9. 2022 byla do spisu založena ústavní stížnost. Usnesením z 6. 9. 2022 bylo rozhodnuto, že se návrh posuzovaného na ustavení zástupce zamítá. Podání , jméno FO, došlo dne 13. 9. 2022. Na základě předkládací zprávy z 13. 9. 2022 byla věc předložena dne 15. 9. 2022 Městskému soudu v Praze, který rozhodl o potvrzení usnesení obvodního soudu dne 27. 9. 2022. Spis vrácen obvodního soudu dne 4. 10. 2022. Vyjádření obce , adresa, došlo dne 21. 9. 2022 s tím, že obec , adresa, uvedla, že je ochotna sepsat se , jméno FO, smlouvu o nápomoci. Opatrovníkem dne 21. 9. 2022 sděleno, že , jméno FO, nesouhlasí s uzavřením smlouvy o nápomoci. Usnesením z 5. 10. 2022 bylo rozhodnuto o ukončení účasti města Kladna v řízení. Zdejší žalobkyně se dne 24. 10. 2022 omluvila z jednání nařízeného na 1. 12. 2022 z důvodu lékařského vyšetření své dcery. Pokud by účast soudce považoval za nutnou, navrhuje odročení jednání. Dne 1. 12. 2022 proběhlo jednání u obvodního soudu, při kterém bylo vyhlášeno rozhodnutí o částečném omezení svéprávnosti posuzovaného a ustanovení opatrovníka. Rozhodnutí rozesláno na základě referátu soudu ze dne 16. 12. 2022. Odvolání si podal , jméno FO, dne 28. 12. 2022. K odvolání opatrovníka došlo dne 6. 1. 2023, doplnění došlo dne 16. 1. 2023. Podáním ze dne 5. 12. 2022, z důvodu ztráty důvěry, požádal opatrovník o zproštění své funkce. Usnesením ze 17. 1. 2023 byl opatrovník zproštěn funkce a byl mu ustanoven nový opatrovník. Odvolání byla rozeslána dalším účastníkům k vyjádření. Dne 7. 3. 2023 došlo vyjádření zdejší žalobkyně, na základě předkládací zprávy ze dne 7. 3. 2023 byl spis předložen 9. 3. 2023 Městskému soudu v Praze. Na základě referátu ze 14. 3. 2023 bylo nařízeno jednání na 13. 4. 2023. Vyjádření Obvodního státního zastupitelství došlo dne 11. 4. 2023. Omluva starostky obce , adresa, došla 11. 4. 2023. Jednání odvolacího soudu dne 3. 4. 2023, dne 13. 4. 2023 byl vyhlášen rozsudek, který rozhodnutí soudu prvního stupně nepatrně změnil. Vyúčtování opatrníka došlo dne 20. 5. 2023. Návrh na přiznání odměny předchozím opatrovníkem došlo 24. 5. 2023. Dne 13. 6. 2023 došla žádost , jméno FO, o stanovení advokáta k sepsání dovolání. Poplatek za dovolání zaplacen dne 13. 6. 2023. Usnesením z 15. 6. 2023 rozhodnuto o odměně opatrovníka. Vydáno dvakrát ve vztahu k oběma opatrovníkům. Usnesením z 3. 7. 2023 byl ustanoven opatrovník k sepsání dovolán9. Dovolání došlo dne 15. 7. 2023, rozesláno k vyjádření účastníkům. Usnesením z , datum, , Anonymizováno, rozhodnuto o vrácení přeplatku soudního poplatku. Spis byl na základě referátu ze dne 12. 10. 2023 zapůjčen zdejšímu soudu. Řízení není doposavad skončeno.

6. Hlavním důkazem byl spis napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci.

7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

8. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.

10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

12. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnila dne 7. 3. 2023, což bylo mezi účastníky nesporným.

16. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR z 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 (dále jen „Stanovisko“) soud posoudil věc následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz Stanovisko). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení z 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení, nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 8. 2. 2011, sp. zn. 25Cdo 508/2008).

17. V každé jednotlivé věci je třeba hodnotit právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníků. Nelze přitom vycházet z předem dané a paušálně stanovené doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mohla být pokládána za přiměřenou.

18. Předmětné řízení trvá ve vztahu k žalobkyni od 12. 3. 2013, kdy podala k obvodnímu soudu žalobu, doposavad, tedy 10 let a 10 měsíců. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobkyni vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Naříkané řízení je složitější, žalobkyně se na délce řízení nepodílela, v postupu orgánů moci byly shledány opakované průtahy a jednalo se o řízení s běžným významem pro žalobkyni. Soud shledal v řízení průtah v období od 17. 9. 2014 do 5. 2. 2015, v období od 22. 4. 2015 do 12. 11. 2015 a v období od 12. 11. 2015 do 1. 4. 2016, od 25. 4. 2016 do 30. 9. 2016, od 3. 10. 2019 do 15. 5. 2020. S ohledem na zmiňovaná období nečinnosti a s přihlédnutím na delší dobu posuzovaného řízení, která činí přes 10 let, není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé, přestože se jedná o řízení složitější a obvodní soud se musel opakovaně potýkat s problémy se zadáváním znaleckého posudku. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že se nejedná o řízení s nepatrným významem pro žalobkyni a celkovou délku řízení nelze klást k tíži žalobkyni, proto se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění, když k případnému zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva u nepřiměřené délky soudních řízení lze přistupovat pouze ve výjimečných případech, což v daném případě není splněno, tuto formu zadostiučinění soud neshledal dostačující a dospěl k závěru, že je na místě odškodnit újmu v penězích.

19. Soud se při stanovení přiměřeného zadostiučinění zabýval kritérii vymezenými v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk. Zmíněná kritéria nejsou jedinými, k nimž může soud při posouzení přiměřenosti délky řízení v konkrétní věci přihlédnout, jsou ale zpravidla těmi základními (viz bod IV. Stanoviska).

20. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek z 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009 nebo Stanovisko) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v délce trvání ke dni vyhlášení rozhodnutí 10 let a 10 měsíců soud přiznal žalobkyni základní částku ve výši 157 333 Kč, když vycházel z částky 16 000 Kč za první dva roky (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná) a z částky 16 000 Kč za každý další rok řízení a částky 1 333 Kč za jeden měsíc řízení. Částku ve výši 16 000 Kč ročně pak stanovil s ohledem na celkovou délku namítaného řízení, která překračuje jako celek dobu, ve které bylo možné uzavření rozumně očekávat, avšak nejedná se ještě o extrémně dlouhé řízení.

21. Posuzované řízení je nutno s ohledem na jeho předmět považovat za řízení skutkově (- minus 20 %) i hmotně právně (- minus 10 %) složitější. Jedná se o žalobu o omezení svéprávnosti bratra žalobkyně. V řízení bylo prováděno rozsáhlejší dokazování, zejména jde-li o listinné důkazy, svědecké výslechy, jakož výslechy znalců. Ve věci byly dosud zpracovány tři znalecké posudky, včetně revizního. Dále má soud za to, že posuzované řízení vykazovalo i složitost procesní. Účastníci podávali opakovaně podání s průběžnými návrhy na dokazování, soud musel rozhodovat o žádosti posuzovaného o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, opakovaně o ustanovení a odměně znalce, o námitkách proti osobě znalce, o ustanovení opatrovníka, odměně opatrovníka, byla žádána o součinnost - třetí subjekty (soudní exekutoři). Řízení dosud probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Zohlednění počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná (srovnej bod IV. Písm. a) Stanoviska). Soud prvního stupně rozhodoval třikrát, odvolací soud rozhodoval třikrát, Nejvyšší soud bude rozhodovat podruhé. Se zřetelem k dosavadní délce řízení a uvedené četnosti rozhodování, soud snížil zadostiučinění o 25 % (srov. rozsudek Městského soudu v Praze z 14. 1. 2021, č. j. 54 Co 361/2020 – 97: „Přitom již jen z toho důvodu, byla-li věc, stejně jako v tomto případě, projednávána celkem před soudy třech stupňů, přichází standardně v úvahu snížení obecné základní výše o 20 %...“).

22. Jde-li o kritérium jednání poškozené, v tomto směru lze uzavřít, že se žalobkyně na délce řízení svým postupem ve smyslu obstrukčním nepodílela, neboť když se omluvila z nařízených jednání, o odročení nežádala.

23. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, zdejší soud seznal v řízení průtah v období od v období od 17. 9. 2014 do 5. 2. 2015, v období od 22. 4. 2015 do 12. 11. 2015 a v období od 12. 11. 2015 do 1. 4. 2016, od 25. 4. 2016 do 30. 9. 2016, od 3. 10. 2019 do 15. 5. 2020. Tato období nečinnosti spolu se zřetelem na skutečnost, že k průtahu došlo i v roce 2019, přičemž v té době se již jednalo o spis, k němuž by měl soud přistupovat se zvýšenou pečlivostí (řízení v tu dobu trvalo cca 6 let) a s ohledem na do jisté míry nekoncentrovaný postup soudu ve věci, kdy obvodní soud např. rozhodl bezdůvodně o přenesení působnosti, což za hospodárné rozhodně označit nelze, přistoupil k zvýšení základní částky zadostiučinění o 20 %.

24. Jako poslední z hledisek soud zohlednil význam řízení pro žalobkyni, tento soud vidí jako standardní. Soud uvážil, že ani obecně podle judikatury ESPL se neposkytuje poškozenému zvýšený význam řízení, oproti řízením typu: opatrovnických sporů (srovnej rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice z 9. 1. 2007, č. 26634/03, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Jírů proti České republice z 26. 10. 2004, č. 65195/01, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku z 26. 7. 2005, č. 71731/01, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku z 12. 11. 2002, č. 38978/97, § 38), trestní věci (srovnej např. nález Ústavního soudu z 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/2005) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci Silva Pontes proti Portugalsku z 23. 3. 1994, č. 14940/89, č. 14940/89, § 39). Tyto druhy řízení více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4761/2010). Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně Stanovisko). Posuzované řízení je žaloba o omezení svéprávnosti bratra žalobkyně, kdy lze přisvědčit žalované, že do osobních ani majetkových poměrů žalobkyně řízení nezasahuje, avšak s ohledem na skutečnost, že se jedná o bratra žalobkyně, soud na rozdíl od žalované neshledává nepatrný význam pro žalobkyni. Soud uvěřil žalobkyni, že žaloba byla podána z obav o budoucnost bratra, aby nepřišel o majetkové hodnoty a celkově, aby o něj bylo postaráno, pokud tato péče je z jeho strany vůči rodině odmítána. Se zřetelem na tyto okolnosti se uvedené kritérium ve výši zadostiučinění nepromítlo, když soud neshledal podmínky ani pro zvýšení ani pro snížení zadostiučinění a došel k závěru o standardním významu řízení pro žalobkyni.

25. Na základě výše uvedeného soud vyčíslil přiměřené zadostiučinění tak, že základ vypočtený ze základní částky 16 000 Kč/rok, se zohledněním poloviční částky za první dva roky, snížil o 35 %. Celková částka, která náleží žalobkyni jako přiměřené zadostiučinění proto činí 102 267 Kč. Soud neshledal žádné další relevantní okolnosti pro zvýšení či snížení základní částky.

26. Žalobkyně předběžně uplatnila nárok dne 7. 3. 2023. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení od 8. 9. 2023 do zaplacení. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o. z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne 7. 3. 2023, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem 7. 9. 2023, žalovaná se tak dostala do prodlení dne 8. 9. 2023 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001).

27. Soud zamítl žalobu na zaplacení nemajetkové újmy ve zbývajícím rozsahu (97 733 Kč) jako nedůvodnou (výrok II. rozsudku).

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady žalobkyně jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (podání žaloby, účast na jednání soudu dne 30. 1. 2024 a přípravu k němu). Závěrem soud uvádí, že ve smyslu ust. § 31 odst 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

29. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší.