47 C 17/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO žalobkyně proti žalované: Anonymizováno pro zaplacení 11 016 928,39 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 11 016 928,39 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně, od 20. 11. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 900 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou z 31. 1. 2025 domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí náhradu škody v celkové výši 11 016 928,39 Kč s příslušenstvím s tím, že je vlastníkem nemovitosti – pozemku , hodnota, , v katastrálním území , adresa, (dále jen „nemovitost“). Žalobkyně uvedla, že byla účastnicí řízení o určení vlastnictví k nemovitosti vedeného u , jméno FO, v rámci, něhož došlo k vydání několika nezákonných rozhodnutí, která byla později změněna nebo zrušena nálezem Ústavního soudu. V důsledku těchto nezákonných rozhodnutí došlo posléze i k nesprávnému úřednímu postupu v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, u , jméno FO, , když do soupisu majetkové podstaty dlužníka , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „, Anonymizováno, “ nebo „dlužník“), byla zapsána i shora uvedená nemovitost patřící žalobkyni. V návaznosti na pojetí nemovitosti žalobkyně do soupisu majetkové podstaty insolvenční správkyně společnosti , Anonymizováno, , , tituly před jménem, , adresa, , IČO: , IČO, (dále jen „insolvenční správkyně") převzala správu této nemovitosti. Následně bylo prokázáno, že nemovitost nepatří dlužníkovi, nemovitost tak byla ze soupisu majetkové podstaty dlužníka vyňata a fyzicky vrácena zpět žalobkyni. Žalobkyni byla v důsledku pojetí nemovitosti do majetkové podstaty společnosti , Anonymizováno, způsobena škoda, a to jak v podobě skutečné škody, tak ušlého zisku (zejména na ušlém nájemném). Žalobkyně vysvětlila, že jako kupující uzavřela dne 25. 3. 1996 se společností , Anonymizováno, jako prodávající kupní smlouvu (dále jen „kupní smlouva"), jejímž předmětem byl úplatný převod nemovitosti. Na základě kupní smlouvy byla žalobkyně posléze zapsána do katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti a jako taková je tam zapsána dodnes. , Anonymizováno, však dne 4. 9. 1996 podala na žalobkyni žalobu na určení neplatnosti kupní smlouvy. Žaloba byla v průběhu řízení změněna tak, že se jí společnost , Anonymizováno, domáhala též určení svého vlastnictví k nemovitosti. Řízení o určovací žalobě bylo pravomocně ukončeno až v roce 2022, a to zamítnutím žaloby. Žalobkyně utrpěla újmu v přímém důsledku nesprávného úředního postupu insolvenční správkyně společnosti , Anonymizováno, , přičemž k tomuto postupu došlo výlučně v návaznosti a v důsledku nezákonných rozhodnutí obecných soudů. Insolvenční správkyně by nebýt nezákonných rozhodnutí nepřevzala správu nemovitosti, resp. žalobkyni by nebyla odňata správa, tj. dispoziční oprávnění k nemovitosti, a tudíž by žalobkyni nebyla způsobena žádná škoda. Výkon vlastnického práva k nemovitosti byl žalobkyni odňat po dobu 7,5 let (od 1. 2. 2015 do 1. 8. 2022), přičemž nemovitost byla pojata do soupisu majetkové podstaty společnosti , Anonymizováno, dokonce již 8. 2. 2010. Žalobkyně uvedla, že celkově uplatněná škoda se skládá z několika dílčích nároků. Konkrétně jde o nárok A) přisouzená, ale neuhrazená náhrada nákladů řízení – , jméno FO, usnesením č. j.: , Anonymizováno, ze dne 13. 6. 2022 uložil insolvenční správkyni povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 549 187,30 Kč. , jméno FO, dále usnesením č. j.: , Anonymizováno, ze dne 30. 8. 2022 uložil insolvenční správkyni povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 22 566,50 Kč. Obě tato usnesení nabyla právní moci. Žalobkyně uplatnila obě tyto pohledávky (na náhradu nákladů řízení) jako pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň v rámci insolvenčního řízení se společností , Anonymizováno, . Vzhledem k nemajetnosti společnosti , Anonymizováno, nebyly tyto pohledávky žalobkyně doposavad uhrazeny. Je přitom zjevné, že nebýt nezákonných rozhodnutí, specifikované pohledávky na náhradu nákladů řízení by nikdy nevznikly. Nárok B) nepřisouzená náhrada nákladů řízení – v rámci soudních sporů s insolvenční správkyní společnosti , Anonymizováno, požadovala žalobkyně vyšší náhradu nákladů řízení, než jí byla nakonec přiznána. Žalobkyně požadovala náhradu ve výši 1 441 249,89 Kč. Rozdíl mezi požadovanou a přiznanou náhradou nákladů řízení tudíž činí 892 062,59 Kč. Tato částka představuje škodu způsobenou žalobkyni v důsledku nezákonných rozhodnutí. Nárok C) neoprávněně použité příjmy (užitky) z nemovitosti - insolvenční správkyně vykonávala správu nemovitosti během let 2015 až 2022. Během této doby inkasovala veškeré příjmy z nemovitosti v řádu milionů korun českých. Společnost , Anonymizováno, (dlužník) neměla žádný vlastní majetek, přičemž v průběhu insolvenčního řízení musela být hrazena řada nákladů dlužníka i insolvenční správkyně. Je tedy nepochybné, že insolvenční správkyně používala inkasované prostředky nejen na úhradu nákladů na správu nemovitosti, ale též na úhradu nákladů souvisejících s probíhajícím insolvenčním řízením se společností , Anonymizováno, (např. vedení účetnictví společnosti , Anonymizováno, , právní zastoupení společnosti , Anonymizováno, či své vlastní atd.). Takový postup by byl, pokud by byla nemovitost ve vlastnictví společnosti , Anonymizováno, , zcela standardní. Nicméně nemovitost nebyla nikdy po dobu insolvenčního řízení ve vlastnictví dlužníka. Konkrétně insolvenční správkyně neoprávněně zaplatila za právní služby poskytnuté v letech 2016 až 2021 z prostředků po právu náležejících žalobkyni následující částky: 1) , tituly před jménem, , jméno FO, za právní služby poskytla 127 450 Kč, 2) , právnická osoba, za účetní služby poskytnuté v letech 2015 – 2022 částku v celkové výši 636 648 Kč, 3) , tituly před jménem, , jméno FO, bylo uhrazeno za správu nemovitosti 915 000 Kč, když žalobkyně v určité části zpochybňovala i jejich faktické provedení (provádění odečtů měřidel aj.). Dále bez vědomí žalobkyně insolvenční správkyně v průběhu správy nemovitosti vynaložila značné finanční prostředky na opravu nemovitosti (nárok D skládající se z 18ti níže vypsaných nároků), aniž by žalobkyni informovala či žádala o schválení. V celkovém souhrnu se jednalo o částku 1 017 529 Kč představující níže uvedené položky., právnická osoba, ., částkaodstranění graffiti, jméno FO, částkastavební práce, jméno FO, částkavýměna ohřívače, jméno FO, částkazámečnické práceDŮM-, právnická osoba, ., částkaoprava střechy, jméno FO, částkaklempířské práce, právnická osoba, .2 800 Kčoprava a výměna odpadů, právnická osoba46 431 Kčoprava elektroinstalace, elektroinstalace, Anonymizováno74 372 Kčopravy, tituly před jménem, , jméno FO10 000 Kčstatické posouzení, právnická osoba33 926 Kčvýměna oken, oprava oken, jméno FO6 240 Kčvýmalba, jméno FO33 000 Kčoprava střechy, jméno FO171 111 Kčopravy, montážní práce, instalatérské práce, právnická osoba27 400 Kčoprava střechy, jméno FO106 872 Kčoprava koupelny, oprava a údržba kanalizace, oprava střechy, jméno FO36 980 Kčopravy, právnická osoba91 449 Kčstavební práceDále žalobkyně namítala, že insolvenční správkyně v letech 2015 až 2022 z prostředků žalobkyně hradila též daňové povinnosti (nárok E skládající se ze 3 dílčích nároků) společnosti , Anonymizováno, (daňové povinnosti dopadající na dlužníka v insolvenčním řízení). Některé takto uhrazené daně by musela hradit i sama žalobkyně, pokud by jí nebyla odňata držba nemovitosti (daň z nemovitosti, daň z příjmů), jiné by však žalobkyně vynaložit nemusela. Tyto jiné daňové náklady a další související platby ze strany insolvenční správkyně tudíž představují škodu, která byla žalobkyni způsobena nezákonnými rozhodnutími. Jedná se o:Druh platbyUhrazená částka celkemDaně - kolky8 000 KčPokuty1 181 KčBankovní poplatky12 762 Kčcelkem21 943 KčKonečně se žalobkyně domáhala škody v podobě neoprávněně sníženého nájemného za nebytové prostory v souhrnné výši 4 282 400 Kč (nárok F skládající se ze 2 dílčích nároků), když uvedla, že insolvenční správkyně bez vědomí žalobkyně uzavřela jednak dodatek k jedné z nájemních smluv k nebytovým prostorům v nemovitosti. Předmětným dodatkem byl s účinností ke dni 1. 1. 2018 snížen rozsah pronajatých prostor (ze 421 m2 na 170 m2) a roční nájemné (ze 779 400 Kč bez DPH na 195 000 Kč bez DPH, tj. o 584 400 Kč bez DPH). Příslušná nájemní smlouva přitom byla uzavřena na dobu určitou do dne 31. 12. 2023. Nájemce, , jméno FO, , proto neměl podle nájemní smlouvy právní nárok na snížení rozsahu pronajatých prostor ani nájemného, a neměl ani právo smlouvu (celou či jen část) předčasně ukončit. Nicméně část prostor, které byly uvolněny panem , jméno FO, , byla v době od 15. 10. 2021 do 30. 6. 2023 pronajata společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a proto je třeba od způsobené škody odečíst platby, které byly inkasovány od této společnosti na nájemném, což představuje celkem částku 205 000 Kč bez DPH. Jinými slovy v důsledku předmětného dodatku uzavřeného insolvenční správkyní tak byla žalobkyně připravena o příjem z nájemného za roky 2018 až 2023 ve výši 3 506 400 Kč, který by jinak za běžného chodu událostí obdržela. Dále insolvenční správkyně dne 24. 10. 2017 bez vědomí žalobkyně uzavřela dodatek k nájemní smlouvě ze dne 30. 9. 2012 se společností , právnická osoba, . k nebytovým prostorům v nemovitosti, kterým byl s účinností ke dni 20. 10. 2017 snížen rozsah pronajatých prostor a roční nájemné (z 1 132 200 Kč bez DPH na 592 000 Kč bez DPH, tj. o 540 000 Kč bez DPH ročně, resp. o 45 000 Kč bez DPH měsíčně). Insolvenční správkyně poté dne 2. 4. 2018 bez vědomí žalobkyně uzavřela další dodatek k této nájemní smlouvě, kterým byl s účinností ke dni 1. 4. 2018 zvýšen rozsah pronajatých prostor a bylo zvýšeno roční nájemné (z 592 000 Kč bez DPH na 976 200 Kč bez DPH, tj. o 156 000 Kč bez DPH ročně, resp. o 13 000 Kč bez DPH měsíčně, méně než dle původní nájemní smlouvy). Příslušná nájemní smlouva přitom byla uzavřena na dobu určitou do dne 31. 12. 2022. Nájemce tak neměl podle nájemní smlouvy právní nárok na snížení rozsahu pronajatých prostor ani nájemného, a neměl ani právo smlouvu (celou či jen část) předčasně ukončit. V důsledku předmětných dodatků uzavřených insolvenční správkyní byla žalobkyně připravena o příjem z nájemného za dobu od 20. 10. 2017 do 31. 3. 2018 ve výši 240 000 Kč a za dobu od 1. 4. 2018 do 31. 12. 2022 ve výši 741 000 Kč, celkem tedy o 981 000 Kč bez DPH. Tento příjem by přitom žalobkyně za běžného chodu událostí, tj. nebýt nezákonných rozhodnutí, obdržela.NájemceNeoprávněné snížení nájmu, jméno FO3 301 400 Kč, právnická osoba, .981 000 KčCelkem4 282 400 KčNárok G představuje pak představuje promlčené, neuhrazené nájemné, když z účetních dokumentů předaných insolvenční správkyní žalobkyni bylo zjištěno, že v průběhu správy nemovitosti prováděné insolvenční správkyní několikrát došlo k tomu, že nájemci nebytových prostor v nemovitosti nezaplatili sjednané nájemné, aniž by je posléze insolvenční správkyně vymáhala. Konkrétně šlo o níže uvedené případy:NájemceNeuhrazená částka, jméno FO, (2015)139 242 Kč (nájemné + služby + úroky z prodlení), jméno FO, (2018)48 750 Kč + úroky z prodleníCelkem167 992 Kč + příslušenstvíPředposlední nárok H je představován náklady na alespoň částečné uvedení nemovitosti do původního stavu, resp. do stavu, ve kterém jej insolvenční správkyně převzala od žalobkyně. K uvedenému žalobkyně doplnila, že poté, co byla nemovitost vrácena zpět žalobkyni, zjistila, že došlo ke zřícení části krovů a střechy. Žalobkyně tak byla nucena vynaložit na odstranění největších škod a provizorní opravu krovů a střechy částku 1 515 000 Kč. Dále byla žalobkyně nucena vynaložit částku 120 000 Kč subdodavateli zhotovitele (pan , jméno FO, ) a dále částku 18 150 Kč společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , za služby technického dozoru při opravě krovů a střechy. Posledním nárokem I je pak odvedení částky ve výši 731 000 Kč jako daně z příjmů, kterou by žalobkyně nebýt nezákonných rozhodnutí nemusela vůbec hradit. Žalovaná nárok k žádosti žalobkyně neuspokojila.

2. Žalovaná ve svém podání z 6. 3. 2025 žalobu neuznala. Uvedla, že žalobkyně u ní dne 20. 8. 2024 uplatnila svůj nárok, který žalovaná projednala dne 19. 11. 2024, aniž by byla požadovaná náhrada škody přiznána. V řízení dle žalované sice skutečně došlo k vydání nezákonných rozhodnutí, a to konkrétně rozsudku , Anonymizováno, , adresa, ze dne 23. 6. 2017, č. j. , Anonymizováno, , rozsudku , Anonymizováno, , adresa, ze dne 9. 6. 2016, č. j. , Anonymizováno, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, č. j. , Anonymizováno, a usnesení , Anonymizováno, , adresa, ze dne 26. 9. 2013, č. j. , Anonymizováno, , která byla zrušena nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2022, sp. zn. , Anonymizováno, avšak žalovaná sporovala příčinnou souvislost mezi výše uvedenými nezákonnými rozhodnutími a tvrzenou škodou, když má za to, že tvrzená škoda je v příčinné souvislosti s jednáním insolvenční správkyně, za jejíž činnost žalovaná neodpovídá. Žalovaná dále upozornila, že u , Anonymizováno, , jméno FO, je pod sp. zn. , Anonymizováno, vedeno řízení, v němž se žalobkyně z titulu nesprávného úředního postupu domáhá náhrady škody po insolvenční správkyni ve výši celkem 8 822 112 Kč, kdy se jedná zčásti o zcela totožné položky, a to konkrétně: neoprávněně použité příjmy (užitky) z nemovitosti ve výši 2 718 570 Kč, neoprávněné snížení nájemného za nebytové prostory ve výši 4 282 400 Kč, nevymáhání (promlčení) dlužného nájemného za nebytové prostory ve výši 167 992 Kč, poškození nemovitosti ve výši 1 653 150 Kč, přičemž konstatovala, že řízení vedené u , Anonymizováno, , jméno FO, je nyní naprosto bezvýznamně přerušeno do pravomocného skončení řízení u zdejšího soudu. Pro absenci příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími navrhla žalobu zamítnout.

3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

4. Z nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok na náhradu škody dne 20. 8. 2024. Dále nebylo mezi účastníky sporu o průběhu namítaného řízení vedeného u , jméno FO, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Řízení bylo zahájeno dne 4. 9. 1996, kdy společnost , Anonymizováno, podala žalobu o určení neplatnosti kupní smlouvy. Dne 2. 10. 1996 byla žalované (zdejší žalobkyni) doručena žaloba. Dne 22. 12. 1997 vydal , jméno FO, rozsudek, kterým určil, že kupní smlouva je neplatná a že , Anonymizováno, je výlučným vlastníkem nemovitosti. Dne 2. 4. 2001 byl vydán rozsudek odvolacího soudu, kterým se napadený rozsudek ve výroku I. mění a ve výroku II. a III. se zrušuje a věc se vrací v tomto rozsahu k dalšímu řízení. Dne 24. 6. 2002 , jméno FO, vydal v pořadí druhý rozsudek, kterým určil, že společnosti , Anonymizováno, je výlučným vlastníkem nemovitosti. Dne 10. 10. 2003 bylo vydáno usnesení odvolacího soudu, kterým se napadený rozsudek zrušuje a věc se vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dne 9. 11. 2004 bylo vydáno usnesení, kterým byla žalobkyni ustanovena opatrovnice, jelikož společnost zůstala bez jednatele. Dne 26. 1. 2005 byl vydán soudem I. stupně v pořadí třetí rozsudek, který určovací žalobu zamítl. Dne 24. 10. 2006 bylo vydáno usnesení, kterým byla zamítnuta žaloba pro zmatečnost, kterou měl být zrušen rozsudek , jméno FO, ze dne 26. 1. 2005. Dne 17. 1. 2008 bylo vydáno usnesení odvolacího soudu, kterým se napadené usnesení o zamítnutí žaloby pro zmatečnost potvrzuje. Dne 22. 4. 2008 bylo se společností , Anonymizováno, jako s dlužníkem zahájeno usnesením č. j.: , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, , Anonymizováno, insolvenční řízení. Dne 1. 7. 2008 rozhodl insolvenční soud usnesením č. j.: , insolvenční spisová značka, , Anonymizováno, o úpadku společnosti , Anonymizováno, a o prohlášení konkursu na její majetek a byl ustanoven insolvenční správce. Dne 14. 6. 2012 bylo vydáno usnesení soudu I. stupně, kterým se odvolání žalobce odmítá. Dne 31. 7. 2012 bylo vydáno usnesení odvolacího soudu, kterým se napadené usnesení soudu I. stupně zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Dne 26. 9. 2013 bylo vydáno usnesení odvolacího soudu, kterým se napadený rozsudek soudu I. stupně ruší pro nepřezkoumatelnost a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Dne 28. 5. 2014 bylo vydáno usnesení dovolacího soudu, kterým se dovolání žalované odmítá. Dne 2. 10. 2014 byla odmítnuta ústavní stížnost, kterou podala žalovaná. Dne 5. 12. 2014 , jméno FO, určil rozsudkem č. j.: , Anonymizováno, , že společnosti PMC je výlučným vlastníkem nemovitosti. Dne , datum, bylo vydáno usnesení odvolacího soudu č. j.: 26 Co 311/2015-611, kterým se napadený rozsudek soudu I. stupně zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Dne 9. 3. 2016 byl vydán , Anonymizováno, rozsudek č. j.: , Anonymizováno, který opětovně určil, že výlučným vlastníkem nemovitosti je společnosti , Anonymizováno, . Dne 23. 6. 2017 rozhodl , jméno FO, rozsudkem č. j.: , Anonymizováno, , že se napadený rozsudek mění tak, že se žaloba zamítá. Dne 11. 12. 2018 bylo vydáno usnesení dovolacího soudu sp. zn. , Anonymizováno, , kterým se dovolání odmítá a řízení o odvolání se zastavuje. Dne 26. 11. 2019 Ústavní soud usnesením č. j , Anonymizováno, , Anonymizováno, odmítl ústavní stížnost zdejší žalobkyně pro předčasnost. Dne 22. 4. 2020 , Anonymizováno, , jméno FO, usnesením č. j.: , Anonymizováno, zamítl žalobu pro zmatečnost proti rozsudku , jméno FO, ze dne 23. 6. 2017. Dne 6. 8. 2020 usnesením odvolacího soudu č. j.: , Anonymizováno, bylo rozhodnuto, že se napadené usnesení potvrzuje. Dne 22. 6. 2021 bylo usnesením dovolacího soudu sp. zn. , Anonymizováno, dovolání žalované odmítnuto. Dne 26. 4. 2022 byl vydán na základě dvou ústavních stížností zdejší žalobkyně nález Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, , kterým bylo rozhodnuto, že rozsudkem , jméno FO, ze dne 23. června 2017 č. j. , Anonymizováno, , rozsudkem , jméno FO, ze dne 9. března 2016 č. j. , Anonymizováno, , usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2014 č. j. , Anonymizováno, a usnesením , jméno FO, ze dne 26. září 2013 č. j. , Anonymizováno, (dále jen „nezákonná rozhodnutí“) bylo porušeno základní právo stěžovatele /zdejší žalobkyně/ na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dále tak, že rozsudek , Anonymizováno, , jméno FO, ze dne 23. června 2017, Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, , rozsudek , jméno FO, ze dne 9. března 2016 č. j. , Anonymizováno, , usnesení , Anonymizováno, ze dne 28. května 2014 č. j. , Anonymizováno, a usnesení , jméno FO, ze dne 26. září 2013 č. j. , Anonymizováno, se ruší. Důvodem zrušení těchto rozhodnutí byla skutečnosti, že , Anonymizováno, , jméno FO, při zkoumání doručení , jméno FO, č.j. , Anonymizováno, neuplatnil materiální přístup při posuzování, zda došlo k řádnému doručení, jak tento plyne z konstantní judikatury Ústavního soudu. Ve zbývající části byly ústavní stížnosti odmítnuty. Dne 13. 6. 2022 bylo vydáno usnesení odvolacího soudu č. j.: , Anonymizováno, , kterým se odvolání insolvenční správkyně společnosti , Anonymizováno, proti rozsudku ze dne 26. 1. 2005 odmítá a výrokem II. , Anonymizováno, , jméno FO, uložil insolvenční správkyni zaplatit žalované, tj. zdejší žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 549 187,30 Kč. Právní moci pak nabylo dne 1. 7. 2022. Usnesením , jméno FO, č. j.: , Anonymizováno, na čl. 150 bylo řízení o vyloučení nemovitosti z majetkové podstaty dlužníka zastaveno a insolvenční správkyni bylo uloženo uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .

5. Z oznámení o soupisu do majetkové podstaty dlužníka ze dne 8. 2. 2010 soud zjistil, insolvenční správkyně k uvedenému dni sepsala nemovitost do majetkové podstaty dlužníka. Z vyrozumění o vyřazení ze soupisu majetkové podstaty ze dne 2. 8. 2022 na čl. 125 se podává, že nemovitost byla ke dni 31. 7. 2022 vyřazena z majetkové podstaty dlužníka. Z předávacího protokolu ze dne 22. 8. 2022 na čl. 130 vyplývá, že uvedeného dne byla nemovitost předána zpět žalobkyni poté, co byla vyřazena ze soupisu majetkové podstaty dlužníka. Informace o správě nemovitosti byly insolvenční správkyní předány žalobkyni dne 13. 2. 2023 (předání informací o správě nemovitosti na čl. 132).

6. Usnesením , jméno FO, č. j.: , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, , Anonymizováno, ze dne 15. 11. 2023 insolvenční soud zrušil konkurz na majetek dlužníka, neboť pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, když z konečné zprávy na čl.134 má soud za zjištěné, že insolvenční správkyně dne 1. 2. 2015 s ohledem na rozhodnutí , Anonymizováno, , jméno FO, č. j.: , Anonymizováno, (pozn. zdejšího soudu: správně se jedná o rozsudek čl. 568, jak vyplývá z data jeho tvrzeného vydání a časové souslednosti tam popsané) převzala správu nemovitosti.

7. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

9. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Dle odst. 2 téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

12. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

13. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

15. Podle ust. § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Dle odst. 2 citovaného ust. náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

16. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnila dne 20. 8. 2024, což bylo mezi účastníky nesporným.

17. Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím podle OdpŠk je založena při současném splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí a vznikem škody. Existence těchto podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána.

18. Žalobkyně tvrdila, že utrpěla újmu v přímém důsledku nesprávného úředního postupu insolvenční správkyně společnosti , Anonymizováno, , přičemž k tomuto postupu došlo výlučně v návaznosti a v důsledku nezákonných rozhodnutí obecných soudů. Insolvenční správkyně by nebýt nezákonných rozhodnutí nepřevzala správu nemovitosti, resp. žalobkyni by nebyla odňata správa, tj. dispoziční oprávnění k nemovitosti, a tudíž by žalobkyni nebyla způsobena žádná škoda. Výkon vlastnického práva k nemovitosti byl žalobkyni odňat po dobu 7,5 let (od 1. 2. 2015 do 1. 8. 2022), přičemž nemovitost byla pojata do soupisu majetkové podstaty společnosti , Anonymizováno, dokonce již 8. 2. 2010. Žalobkyně uvedla, že celkově uplatněná škoda se skládá z několika dílčích nároků. Jinými slovy řečeno, nebýt nezákonných rozhodnutí, nedošlo by k převzetí správy nemovitosti insolvenční správkyní, a tudíž i ke způsobení škody žalobkyni.

19. K nároku A) přisouzená, ale neuhrazená náhrada nákladů řízení – , jméno FO, usnesením č. j.: , Anonymizováno, ze dne 13. 6. 2022 uložil insolvenční správkyni povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 549 187,30 Kč. , Anonymizováno, , jméno FO, dále usnesením č. j.: , Anonymizováno, ze dne 30. 8. 2022 uložil insolvenční správkyni povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 22 566,50 Kč. V řízení bylo prokázáno, že ani jedno z uvedených rozhodnutí nebylo pro nezákonnost zrušeno. Žalobkyně tvrdila, že uplatnila obě tyto pohledávky (na náhradu nákladů řízení) jako pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň v rámci insolvenčního řízení se společností , Anonymizováno, . Vzhledem k nemajetnosti společnosti , Anonymizováno, nebyly tyto pohledávky žalobkyně doposavad uhrazeny. Soud, aniž by zjišťoval, zda uvedené pohledávky byly uplatněny za majetkovou podstatou, shledal nárok žalobkyně nedůvodným. Jak uvedeno výše citovaná rozhodnutí nebyla jako pravomocná pro nezákonnost zrušena nebo změněna příslušným orgánem ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, proto z nich nelze nárokovat odpovědnost státu za škodu. Pokud jimi byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení insolvenční správkyni, nelze uvedenou povinnost přenášet prostřednictvím nemajetnosti dlužníka na žalovanou. Žaloba byla na žalobkyni podána dlužníkem, byla zcela v jeho dispozici, neboť se jednalo svou povahou o sporné řízení a pokud účastníkům během řízení vznikly náklady, bylo jimi citovanými rozhodnutími o nich rozhodnuto a žalobkyně se jich pro nemajetnost dlužníka nemůže domáhat u žalované, neboť žalovaná není za jednání dlužníka odpovědná. Pro úplnost pak soud uvádí, že nezákonná rozhodnutí vydaná v napadeném řízení v letech 2013-2017 nejsou v příčinné souvislosti s tvrzenou škodou, neboť žalovaná, jak uvedeno výše, není za jednání dlužníka odpovědná, nemohla s žalobou jakkoli disponovat a citovanými rozhodnutími bylo v souladu se zákonem orgány veřejné moci při skončení řízení mj. rozhodnuto o nákladech řízení jejich účastníků. Jinými slovy o nákladech mezi žalobkyní a dlužníkem (nebo později insolvenční správkyní dlužníka) by bylo rozhodnuto vždy při skončení tohoto řízení, bez ohledu na vydání nezákonných rozhodnutí v letech 2013-2017.

20. K nároku B) nepřisouzená náhrada nákladů řízení – Žalobkyně v rámci soudních sporů s insolvenční správkyní společnosti , Anonymizováno, požadovala žalobkyně vyšší náhradu nákladů řízení, než jí byla nakonec přiznána. Žalobkyně konkrétně požadovala náhradu ve výši 1 441 249,89 Kč. Rozdíl mezi požadovanou a přiznanou náhradou nákladů řízení tudíž činí 892 062,59 Kč. Tato částka představuje škodu způsobenou žalobkyni v důsledku nezákonných rozhodnutí. Soud, aniž by přezkoumával výši tvrzené škody, a aniž by se podrobněji zabýval tvrzením žalobkyně, za jaké úkony právní služby by měla být přiznána, shledal i tento nárok žalobkyně neopodstatněným. Jak již soud uvedl ve vztahu k nároku A), citovaná rozhodnutí, tj. usnesení , Anonymizováno, , jméno FO, č. j.: , Anonymizováno, ze dne 13. 6. 2022 a usnesení č. j.: , Anonymizováno, ze dne 30. 8. 2022, nebyla jako pravomocná pro nezákonnost zrušena nebo změněna příslušným orgánem ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, proto z nich nelze nárokovat odpovědnost státu za škodu. Dále nutno konstatovat, že konstantní judikatura Nejvyššího soudu ČR zásadně vychází z principu presumpce správnosti rozhodnutí, podle něhož soud v řízení o odpovědnosti státu za škodu není oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. srpna 2011, sp. zn. 28 Cdo 4249/2010). Žalobkyně totiž fakticky žádá právě to, aby zdejší soud přezkoumal dané rozhodnutí s ohledem na výši přiznané náhrady nákladů řízení. Toto rozhodnutí je však pravomocné, soud jej nemůže přezkoumávat a je jím vázán. V posledku podle § 8 OdpŠk platí, že nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Pokud tedy , jméno FO, ve svém rozhodnutí ze dne 13. 6. 2022 rozhodoval dle žalobkyně ve zřejmém nepoměru ohledně výše žalobkyní vynaložených nákladů, mohla ve věci podat ústavní stížnost, což však žalobkyni ani netvrdila.

21. K nároku C (sestávajícího se ze 3 dílčích podnároků) – neoprávněně použité příjmy (užitky) z nemovitosti. Žalobkyně svá žalobní tvrzení zakládala na skutečnosti, že insolvenční správkyně vykonávala správu nemovitosti během let 2015 až 2022, přičemž během této doby inkasovala veškeré příjmy z nemovitosti v řádu milionů korun českých. Společnost , Anonymizováno, (dlužník) neměla žádný vlastní majetek, přitom v průběhu insolvenčního řízení musela být hrazena řada nákladů dlužníka i insolvenční správkyně. Je tedy nepochybné, že insolvenční správkyně používala inkasované prostředky nejen na úhradu nákladů na správu nemovitosti, ale též na úhradu nákladů souvisejících s probíhajícím insolvenčním řízením se společností , Anonymizováno, (např. vedení účetnictví společnosti , Anonymizováno, , právní zastoupení společnosti , Anonymizováno, či své vlastní atd.). Takový postup by byl, pokud by byla nemovitost ve vlastnictví společnosti , Anonymizováno, , zcela standardní. Nicméně nemovitost nebyla nikdy po dobu insolvenčního řízení ve vlastnictví dlužníka. Konkrétně pak žalobkyně tvrdila, že insolvenční správkyně neoprávněně zaplatila za právní služby poskytnuté v letech 2016 až 2021 z prostředků náležejících žalobkyni následující částky: 1) , tituly před jménem, , jméno FO, za právní služby poskytla 127 450 Kč, 2) , právnická osoba, za účetní služby poskytnuté v letech 2015 – 2022 částku v celkové výši 636 648 Kč, 3) , tituly před jménem, , jméno FO, bylo uhrazeno za správu nemovitosti 915 000 Kč.

22. Předně nutno konstatovat, že insolvenční správce je povinen postupovat s odbornou péčí a žalovaná není za činnost insolvenčního správce odpovědná (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29Cdo 63/2011 z 26. 8. 2015). Insolvenční správce je soukromou osobou, která činí úkony v insolvenčním řízení vlastním jménem a na svou odpovědnost (§ 9 písm. d) ins. zákona). Nicméně bez ohledu na uvedené, soud neshledal ani tvrzenou příčinnou souvislost mezi nezákonnými rozhodnutími a jednáním insolvenční správkyně, pročež žalobu i v této části jako nedůvodnou zamítl. V řízení bylo totiž prokázáno, že insolvenční správkyně již v roce 2010 sepsala nemovitost do majetkové podstaty dlužníka, a tedy soud, aniž by byl oprávněn hodnotit, zda se v daném případě jednalo či nejednalo o nesprávný úřední postup insolvenční správkyně (zda místo nemovitosti nebylo lze zapsat za žalobkyní toliko pohledávku), shledává, že již sepsáním nemovitosti do majetkové podstaty dlužníka byla insolvenční správkyně oprávněna převzít správu nemovitosti. Z konečné zprávy dlužníka se však jednoznačně podává, že insolvenční správkyně převzala správu nemovitosti až dne 1. 2. 2015, a to s ohledem na rozhodnutí , jméno FO, č. j.: , Anonymizováno, ze dne 5. 12. 2014. V této souvislosti dále nutno podotknout, že byť citovaným rozhodnutím bylo rozhodnuto, že nemovitost je ve vlastnictví dlužníka, jednalo se o rozhodnutí dosud nepravomocné, z něhož účastníkům neplynou žádná práva ani povinnosti a jako takové není ani právně závazně. Nadto se ve věci nejednalo o prvé rozhodnutí (jak vyplývá z provedeného dokazování v řízení se jednalo již o čtvrté věcné rozhodnutí soudu I. stupně). Konečně citované rozhodnutí bylo zrušeno již dne 2. 11. 2015 usnesením odvolacího soudu č. j.: , Anonymizováno, . Se zřetelem na uvedené nelze považovat citované rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 5. 12. 2014 ve smyslu odškodňovacího zákona za nezákonné, neboť nikdy nenabylo právní moci. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že insolvenční správkyně převzala správu nemovitosti až po téměř 5-ti letech od doby od sepsání nemovitosti do majetkové podstaty do dlužníka, a to výlučně v návaznosti na rozhodnutí , Anonymizováno, , jméno FO, č. j.: , Anonymizováno, ze dne 5. 12. 2014, nelze než konstatovat, že ve věci není dána příčinná souvislost mezi nezákonnými rozhodnutími a jednáním insolvenční správkyně a není tak naplněn již jeden z předpokladů pro vznik odpovědnosti žalované. Kromě toho, jak uvedeno shora, žalovaná není za činnost insolvenčního správce odpovědná a tento se za způsobenou škodu zodpovídá ve smyslu ust. § 37 ins. zákona (a pro případ způsobené škody je pojištěn).

23. Konečně mezi účastníky nebylo sporu, že žalobkyně se zároveň z titulu nesprávného úředního postupu domáhá škody současně na insolvenční správkyni, kdy toto řízení je vedeno u , jméno FO, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobkyně se ve jmenovaném řízení domáhá po insolvenční správkyni škody ve výši celkem 8 822 112 Kč, kdy se jedná zčásti o zcela totožné položky, a to konkrétně: neoprávněně použité příjmy (užitky) z nemovitosti ve výši 2 718 570 Kč, neoprávněné snížení nájemného za nebytové prostory ve výši 4 282 400 Kč, nevymáhání (promlčení) dlužného nájemného za nebytové prostory ve výši 167 992 Kč, poškození nemovitosti ve výši 1 653 150 Kč. V této souvislosti soud připomíná, že z ustálené judikatury vyplývá, že nárok na náhradu škody může být vůči státu úspěšně uplatněn pouze tehdy, nemůže-li poškozený dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku, který je povinen mu plnit (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn.25 Cdo 1404/2004, 25 Cdo 803/2003, 25 Cdo 2601/2010, sp. zn. 25 Cdo 1158/2004, 25 Cdo 2091/2008, 25 Cdo 2601/2010, 28 Cdo 349/2010). Stát se tak dostává do pozice tzv. posledního dlužníka; škoda proto ve vztahu němu vzniká až ve chvíli, kdy tímto posledním dlužníkem skutečně je. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2023, č. j. 28 Cdo 2301/2023-192, uvádí: „…ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, podle níž nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím může být vůči státu úspěšně uplatněn pouze tehdy, jestliže by poškozený nedosáhl uspokojení své pohledávky vůči tomu, kdo by k němu byl jinak povinen, jinými slovy až po vzniku škody. Poškozený je povinen vznik škody na své straně prokázat a v řízení o nároku na náhradu škody tak na žalobci leží důkazní břemeno o tom, že škoda vznikla. Aby byl splněn tento zákonný předpoklad, musí škoda existovat nejpozději v době, kdy soud o uplatněném nároku rozhoduje. I pro rozhodování soudu o nároku na náhradu škody platí totiž ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř., které stanoví, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. To znamená, že rozhodující je skutkový stav věci, jaký je v době, kdy soud vyhlašuje své rozhodnutí, a nikoliv stav, který s větší či menší pravděpodobností v nejbližší době nastane. Neexistuje-li škoda v době rozhodování soudu o uplatněném nároku na její náhradu, byl nárok uplatněn předčasně, což má za následek zamítnutí žaloby, tzv. „pro tentokrát“, aniž by bylo třeba zabývat se splněním dalších předpokladů odpovědnosti za škodu. Tedy pokud by nebyly naplněny ani shora uvedené závěry (absence příčinné souvislosti mezi nezákonnými rozhodnutími a jednáním insolvenční správkyně), bylo by nutno žalobu zamítnout „pro tentokrát“.

24. K nároku D (sestávajícího se ze 18ti podnároků)- neoprávněně použité příjmy (užitky) z nemovitosti. Žalobkyně dále brojila, že bez jejího vědomí insolvenční správkyně v průběhu správy nemovitosti vynaložila značné finanční prostředky na opravu nemovitosti, aniž by žalobkyni informovala či žádala o schválení. V celkovém souhrnu se jednalo o částku 1 017 529 Kč představující níže uvedené položky., právnická osoba, ., částkaodstranění graffiti, jméno FO, částkastavební práce, jméno FO, částkavýměna ohřívače, jméno FO, částkazámečnické práceDŮM-, právnická osoba, ., částkaoprava střechy, jméno FO, částkaklempířské práce, právnická osoba, .2 800 Kčoprava a výměna odpadů, právnická osoba46 431 Kčoprava elektroinstalace, elektroinstalace, Anonymizováno74 372 Kčopravy, tituly před jménem, , jméno FO10 000 Kčstatické posouzení, právnická osoba33 926 Kčvýměna oken, oprava oken, jméno FO6 240 Kčvýmalba, jméno FO33 000 Kčoprava střechy, jméno FO171 111 Kčopravy, montážní práce, instalatérské práce, právnická osoba27 400 Kčoprava střechy, jméno FO106 872 Kčoprava koupelny, oprava a údržba kanalizace, oprava střechy, jméno FO36 980 Kčopravy, právnická osoba91 449 Kčstavební práce25. Soud neshledal žalobu důvodnou, ani v této části, kdy pro stručnost odkazuje na odůvodnění rozsudku pod výše uvedenými body 22. a 23. Jen po stručnost soud shrnuje, že žalobu zamítl pro absenci příčinné souvislosti mezi jednáním insolvenční správkyně a nezákonnými rozhodnutími, když v řízení bylo prokázáno, že insolvenční správkyně se ujala správy nemovitosti výlučně v příčinné souvislosti s vydáním rozhodnutí , jméno FO, ze dne 5. 12. 2014, které však nikdy nenabylo právní moci. Žalovaná za jednání insolvenčního správce není odpovědná (bude na insolvenční správkyni, aby v souběžném řízení u , jméno FO, řádně osvětlila, proč převzala správu nemovitosti právě v příčinné souvislosti s tímto rozhodnutím, přestože se nejednalo o rozhodnutí pravomocné /jednalo se v pořadí již o 4. rozhodnutí ve věci/, když předtím na správu nemovitosti 5 let rezignovala). Konečně by bylo lze žalobu zamítnout pro předčasnost.

26. K nároku E (skládajícího se ze 3 podnároků) – jiné daňové náklady. Žalobkyně namítala, že insolvenční správkyně v letech 2015 až 2022 z prostředků žalobkyně hradila též daňové povinnosti společnosti , Anonymizováno, (daňové povinnosti dopadající na dlužníka v insolvenčním řízení). Některé takto uhrazené daně by musela hradit i sama žalobkyně, pokud by jí nebyla odňata držba nemovitosti (daň z nemovitosti, daň z příjmů), jiné by však žalobkyně vynaložit nemusela. Tyto jiné daňové náklady a další související platby ze strany insolvenční správkyně tudíž představují škodu, která byla žalobkyni způsobena nezákonnými rozhodnutími. Jedná se o:Druh platbyUhrazená částka celkemDaně - kolky8 000 KčPokuty1 181 KčBankovní poplatky12 762 Kčcelkem22 943 Kč27. I stran těchto nároků soud zamítl žalobu pro nedůvodnost a opětovně si dovoluje odkázat na body odůvodnění 22.-23., když tyto náklady by nebyly z prostředků žalobkyně vynaloženy, kdyby nedošlo ze strany insolvenční správkyně k převzetí nemovitosti, ke kterému však nedošlo, jak rozebráno výše, v příčinné souvislosti s vydanými nezákonnými rozhodnutími.

28. K nároku F (skládajícího se ze 2 podnároků) - neoprávněné snížení nájemného za nebytové prostory a k nároku G (skládajícího se ze 2 podnároků) - promlčené neuhrazené nájemné (srovnej podrobný popis skutkových tvrzení na straně 4 a 5 rozsudku). I v této části soud neshledal žalobu důvodnou (aniž by se více zabýval výší tvrzené škody), když skutečnost, že se insolvenční správkyně s nájemci dohodla na snížení nájemného či, že neuhrazené nájemné posléze nevymáhala nemůže být již z podstaty věci v příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími, která v řízení byla vydána. Opětovně třeba připomenout, že insolvenční správce je povinen postupovat s odbornou péčí a žalovaná není za činnost insolvenčního správce odpovědná (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29Cdo 63/2011 z 26. 8. 2015). Insolvenční správce je soukromou osobou, která činí úkony v insolvenčním řízení vlastním jménem a na svou odpovědnost (§ 9 písm. d) ins. zákona). Konečně tvrdí-li žalobkyně, že nebýt nezákonných rozhodnutí, insolvenční správkyně by nepřevzala správu nemovitostí a jí by tak tvrzená škoda nevznikla, uvedené závěry nelze ve věci uplatnit, když v řízení naopak bylo prokázáno, že insolvenční správkyně převzala správu výlučně v reakci na vydání rozhodnutí , jméno FO, ze dne 5. 12. 2014, které nebylo jako pravomocné pro nezákonnost ani změněno ani zrušeno a nelze ho tedy ve smyslu OdpŠk považovat za nezákonné. Dlužno poznamenat, že žalobkyni byla nemovitost vrácena v srpnu 2022 a vyúčtování jí bylo předloženo v roce 2023, z uvedeného je zřejmé, že minimálně část tvrzených pohledávek mohla být soudně uplatněna včas.

29. K nároku H (skládajícího se ze 3 podnároků) – poškození nemovitosti v průběhu správy nemovitosti, když tato nebyla spravována řádně a nebyla udržována v řádném technickém stavu. Tento nárok je představován náklady na alespoň částečné uvedení nemovitosti do původního stavu, resp. do stavu, ve kterém jej insolvenční správkyně převzala od žalobkyně. K uvedenému žalobkyně doplnila, že poté, co byla nemovitost vrácena zpět žalobkyni, zjistila, že došlo ke zřícení části krovů a střechy. Žalobkyně tak byla nucena vynaložit na odstranění největších škod a provizorní opravu krovů a střechy částku 1 515 000 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že byla nucena vynaložit částku 120 000 Kč subdodavateli zhotovitele (pan , jméno FO, ) a dále částku 18 150 Kč společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , za služby technického dozoru při opravě krovů a střechy.

30. Ani v této části nebylo lze žalobě vyhovět, když soudu nezbývá než opětovně konstatovat, že v řízení naopak bylo prokázáno, že insolvenční správkyně převzala správu výlučně v reakci na vydání rozhodnutí , jméno FO, ze dne 5. 12. 2014, které nebylo jako pravomocné pro nezákonnost ani změněno ani zrušeno a nelze ho tedy ve smyslu OdpŠk považovat za nezákonné, a proto ani nelze dospět k závěru, že škoda vznikla žalobkyni v příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími. Bylo-li ze strany žalobkyně namítáno, že in eventum je namístě v takovém případě shledat odpovědnost státu za nesprávný úřední postup insolvenčního soudu v podobě zanedbání dohlédací činností nad insolvenční správkyní, když žalobkyně tvrdí, že pokud by totiž insolvenční soud řádně na dohlížel na činnost insolvenční správkyně, k poškození nemovitosti by nedošlo, nelze ani uvedené závěry na věc uplatnit.

31. Podle § 10 odst. 1 písm. b) InsZ insolvenční soud průběžně vykonává dohled nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhoduje o záležitostech s tím souvisejících (dále jen "dohlédací činnost"). Podle § 11 odst. 1 InsZ při výkonu dohlédací činnosti insolvenční soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení. Podle § 11 odst. 2 InsZ je insolvenční soud oprávněn vyžadovat od insolvenčního správce zprávy a vysvětlení o jeho postupu, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření. Je oprávněn dávat insolvenčnímu správci pokyny a uložit mu, aby si vyžádal k určitým otázkám stanovisko věřitelského výboru.

32. Smyslem dohledové činnosti je, aby insolvenční řízení probíhalo v souladu s ustanoveními insolvenčního zákona, zejména aby směřovalo k naplnění cíle insolvenčního řízení, kterým je uspořádání vztahů mezi dlužníkem a osobami dotčenými jeho úpadkem, a to tak, aby došlo k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů (§ 1 a § 5). Výkon dohlédací činnosti musí být insolvenčním soudem vykonáván řádně a jeho zanedbání může vést ke stanovení odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup, které se mohou postižené osoby domáhat (viz KOZÁK, J., BROŽ, J., DADAM, A., STANISLAV, A., STRNAD, Z., ZRŮST, L., ŽIŽLAVSKÝ, M. a kol. Insolvenční zákon: Komentář. § 11. Wolters Kluwer, dostupné z: www.aspi.cz).

33. Z uvedeného pak vyplývá, že není na insolvenčním soudu, aby dával správci konkrétní pokyny stran nutných oprav nemovitosti. Nadto i zde by se případně uplatnily podmínky pro zamítnutí žaloby pro tentokrát, když do skončení souběžného řízení o náhradu škody proti insolvenční správkyni nemůže být postaveno najisto, že žalobkyni vznikla škoda. Pro úplnost soud zpochybňuje, že by již z podstaty věci měla jít taková pohledávka i za insolvenčním správcem, když v souběžně vedeném řízení proti insolvenční správkyni by měla žalobkyně prokázat, že ke škodě došlo výlučně v příčinné souvislostí s činností ins. správkyně /případně nečinností/, a nikoliv např. vis maior.

34. K nárokem I - odvedení částky ve výši 731 000 Kč jako daně z příjmů, kterou by žalobkyně nebýt nezákonných rozhodnutí nemusela vůbec hradit. Žalobkyně se uvedeného nároku domáhala s tím, že po vyřazení nemovitosti ze soupisu majetkové podstaty a vrácení nemovitosti zpět do dispozice žalobce vydala insolvenční správkyně žalobkyni též zůstatek finančních prostředků inkasovaných v rámci správy nemovitosti. Jednalo se celkem o částku 8 503 105 Kč (ve třech platbách ve výši 7 705 000 Kč, 644 767 Kč, 153 338 Kč). Prostředky, které insolvenční správkyně společnosti , Anonymizováno, vyplatila žalobkyni, byly v průběhu její správy nemovitosti již jednou zdaněny. Pro žalobkyni však tyto prostředky posléze představovaly příjem, který musel také sám zdanit. Tyto prostředky tak byly de facto zdaněny dvakrát, jednou společností , Anonymizováno, a zůstatek (po zdanění společností , Anonymizováno, ) poté ještě jednou žalobkyní. Jednalo se o jediný podstatný příjem žalobkyně v roce 2022. Za rok 2022 uhradila žalobkyně daň z příjmů ve výši 731 000 Kč. Pokud by nemovitost nebyla žalobkyni protiprávně odňata v důsledku nezákonných rozhodnutí, poté by částku 731 000 Kč nemusela žalobkyně vůbec hradit.

35. I tento nárok soud shledal neopodstatněný. Kromě podrobně rozepsaného odůvodnění pod body 22.- 23. rozsudku, kdy stěžejní je závěr, že k převzetí nemovitosti ze strany insolvenční správkyně dlužníka nedošlo v příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími a žalovaná za případný nesprávný úřední postup insolvenční správkyně neodpovídá, platí, že ve smyslu ust. § 8 OdpŠk nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje. V konkrétním případě pak má soud za to, že ve věci bylo lze podat opravné daňové přiznání a domáhat se tak vrácení daně, když v řízení bylo posléze pravomocně rozhodnuto, že nemovitost není vlastníkem dlužníka.

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož žalobkyně byla neúspěšná, je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč sestávající z 3 režijních paušálů á 300 Kč za vyjádření k žalobě, přípravu k jednání a účast na jednání dne 15. 5. 2025 dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. (výrok II.).