Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

47 C 176/2021

č. j. 47 C 176/2021-827

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-08-10 · ZAMITNUTI

Citované zákony (9)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO: Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/2 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 pro zaplacení 167 294 582,19 Kč s příslušentvím

I. Žaloba, by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 167 294 582, 19 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou z 27. 8. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 167 294 582,19 Kč s příslušenstvím s tím, že je nástupnickou společností vzešlou z rozdělení společnosti , právnická osoba, . (dále taky „právní předchůdkyně žalobkyně“), při níž přešla na žalobkyni pohledávka na náhradu škody, jež je obsahem této žaloby. Uvedla, že se domáhá náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím č. j.: MSPH , spisová značka, -A-9 z , datum, ( dále jen „ nezákonné rozhodnutí“) Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) o zamítnutí insolvenčního návrhu na dlužníka - společnosti , právnická osoba, . (dále jen „dlužník“), jehož nezákonnost spatřuje v tom, že předmětné zamítavé rozhodnutí bylo vydáno bez nařízení jednání, to vše ještě ve spojení s nesprávným úředním postupem městského soudu, jenž ani neodložil účinky takového zamítavého rozhodnutí až do jeho právní moci. V důsledku této nezákonnosti a citovaného nesprávného úředního postupu okamžitě odpadla v probíhajícím insolvenčním řízení probíhajícím před Městským soudem v Praze pod sp. zn. MSPH , spisová značka, (dále jen „insolvenční řízení“) veškerá omezení dlužníka při nakládání s jeho majetkem, což mu umožnilo vyvést téměř celý svůj majetek mimo dosah věřitelů a insolvenčního správce, a to především k újmě právního předchůdce žalobkyně, společnosti , právnická osoba, ., jakožto největšího zjištěného věřitele dlužníka, který se domohl pravomocného zjištění pohledávky za dlužníkem ve výši, tel. číslo, ,, Anonymizováno, Kč. Žalobkyně dále namítala, že před zahájením insolvenčního řízení přitom majetek dlužníka dosahoval výše 1 029 582 000 Kč (tj. cca jedné miliardy korun českých), avšak Městský soud v Praze svým nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem zbavil dlužníka veškerých omezení v nakládání se svým majetkem, pročež jej dlužník vyvedl z dosahu věřitelů a insolvenčního správce tak, že v majetkové podstatě zůstal toliko majetek nevýznamné hodnoty oceněný insolvenčním správcem na pouhý 1 085 575,29 Kč (tj. cca jeden milion korun českých). Insolvenční správkyni se nakonec podařilo zpeněžit majetek dlužníka za 11 219 240 Kč, avšak tato částka byla spotřebována na zapodstatové a jim na roveň postavené pohledávky, pročež na nezajištěné věřitele při rozvrhu zbyla toliko částka 292 026,65 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně v očekávání vyššího uspokojení přitom uplatnila po České republice u Ministerstva spravedlnosti nárok na náhradu škodu dle § 14 zák. č. 82/1998 Sb., ve výši, tel. číslo, ,, Anonymizováno, Kč ze zmařených, tel. číslo, ,, Anonymizováno, Kč, když vycházel z původního ocenění majetkové podstaty insolvenční správkyní na 1 085 575,29 Kč. K přechodu pohledávky, jež je předmětem žaloby žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., byla rozdělena formou rozdělení odštěpením se založením čtyř nových nástupnických společností: (i) , jméno FO, , právnická osoba, ., IČO: , IČO, ; (ii) , jméno FO, s.r.o., IČO: , IČO zainteresované společnosti 0/0, ; (iii) , jméno FO, s.r.o., IČO: , IČO, ; (iv) , jméno FO, s.r.o., IČO: , IČO, , na které přešly odštěpované části jmění právní předchůdkyně žalobkyně vymezené v Projektu rozdělení z , datum, . Rozhodný den rozdělení byl stanoven na , datum, . Podle čl. 12 Projektu rozdělení na žalobkyni jako nástupnickou společnost přešla peněžitá pohledávka společnosti , právnická osoba, . na zaplacení částky, tel. číslo, ,, Anonymizováno, Kč za dlužníkem Českou republikou plynoucí z titulu náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (dále jen „OdpŠk“), která vznikla právě zmařením uspokojení pravomocně zjištěné pohledávky společnosti , právnická osoba, . uplatněné přihláškou P3 v insolvenčním řízením dlužníka, a to v důsledku nezákonného zamítavého usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu bez nařízení jednání. Projekt rozdělení byl schválen rozhodnutím , právnická osoba, , IČO: , IČO, , jakožto jediného společníka právní předchůdkyně žalobkyně při výkonu působnosti její valné hromady, a to ve formě notářského zápisu sp. zn. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, sepsaného dne , datum, notářem v Brně Mgr. Pavlem Vavříčkem. Rozdělení bylo zapsáno do obchodního rejstříku dne , datum, . Dále žalobkyně doplnila, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne , datum, na základě insolvenčního návrhu společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „, Anonymizováno, “), kterým se tento navrhovatel domáhal zjištění úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Zahájení insolvenčního řízení bylo oznámeno vyhláškou Městského soudu v Praze č. j.: MSPH , spisová značka, -A-2 dne , datum, (dále jen „vyhláška o zahájení ins. řízení“) zveřejněnou téhož dne v insolvenčním rejstříku v 8:52 hod., čímž nastaly veškeré omezující účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení dle ust. § 109, 110 a 111 a násl. ins. zákona. V insolvenčním návrhu přitom , Anonymizováno, označila mj. i právní předchůdkyni žalobkyně, tj. společnost , právnická osoba, ., za dalšího věřitele s pohledávkami po splatnosti za dlužníkem. Ohradila se, že městský soud jako soud insolvenční ovšem v rozporu s ust. § 133 odst. 2 ins. zákona nenařídil ústní jednání k projednání insolvenčního návrhu ani nevyčkal, až do insolvenčního řízení přistoupí či za dlužníkem přihlásí pohledávky další v návrhu označení věřitelé a místo toho obratem za pouhých deset dní od zahájení insolvenčního řízení rozhodl o zamítnutí insolvenčního návrhu, a to usnesením č. j.: MSPH , spisová značka, -A-9 z , datum, . Měla námitky, že v rozporu s ust. § 146 odst. 1 ins. zákona přitom městský soud nerozhodl, že účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení zaniknou až právní mocí nezákonného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že se nezákonné rozhodnutí stalo předběžně vykonatelným, když jeho účinky soud neodložil až na okamžik nabytí právní moci, zanikla veškerá omezení dlužníka v nakládání s jeho majetkem spojená se zahájením insolvenčního řízení tak, jak jsou upravena zejména v ust. § 111 ins. zákona, čehož dlužník využil a převážnou většinu svého majetku vyvedl z dosahu věřitelů. Nezákonné rozhodnutí bylo zrušeno Vrchním soudem v Praze dne , datum, a řízení bylo vráceno městskému soudu k dalšímu řízení, a to kasačním usnesením č. j.: , spisová značka, -A-, Anonymizováno, z , datum, . Vrchní soud v Praze přitom odůvodnil své rozhodnutí tak, že městský soud rozhodl v rozporu s ust. 133 ins. zákona, když zamítl insolvenční návrh bez nařízení jednání. Následně dne , datum, městský soud usnesením č. j.: MSPH , spisová značka, -A-200 rozhodl o úpadku dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs, nicméně k odvolání dlužníka bylo posléze i toto rozhodnutí zrušeno a s konečnou platností bylo rozhodnuto dne , datum, , kdy byl na majetek dlužníka vyhlášen třetí konkurz, a to usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH , spisová značka, -B-, Anonymizováno, . Insolvenční soud přitom měl za osvědčenou pohledávku právní předchůdkyně žalobkyně ve výši, tel. číslo, Kč. S ohledem na výše uvedené se žalobkyně domáhala škody spočívající ve zmařené zjištěné pohledávce společnosti , právnická osoba, ., která by jinak byla uspokojena, kdyby soud řádně projednal insolvenční návrh při jednání v souladu s ust. § 133 odst. 2 ins. zákona, anebo kdyby alespoň podle ust. § 146 odst. 1 ins. zákona zachoval omezení dlužníka při nakládaní s jeho majetkem, jak měl a mohl tak, aby zabránil dlužníku vyvést svůj majetek.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z 10. 11. 2021 učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 14. 9. 2020 uplatnila svůj nárok na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“) ve výši, tel. číslo, ,, Anonymizováno, Kč, jež jí měla vzniknout z titulu nezákonného rozhodnutí. Žalovaná učinila sporným, jak vznik tvrzené škody, včetně její výše, ale především příčinnou souvislost, pročež náhrada škody nebyla žalobkyni poskytnuta, sic žalovaná dospěla k závěru, že rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. MSPH , spisová značka, -A-, Anonymizováno, bylo zrušeno pro nezákonnost usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, -A-, Anonymizováno, z důvodu procesního pochybení soudu stran nenařízení jednání o insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka. Existence nezákonného rozhodnutí dle ust. § 7 OdpŠk je zřejmá s ohledem na předběžnou vykonatelnost uvedeného rozhodnutí. Dále namítala, že podle ust. § 7 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právní předchůdkyně žalobkyně se však do předmětného řízení přihlásila pohledávkou vůči dlužnici až dne , datum, , tedy až po vydání nezákonného rozhodnutí ze dne , datum, , z něhož jí právě měla vzniknout škoda na jejím majetku. Právní předchůdkyně žalobkyně však v době, kdy jí měla vznikat škoda na jejím majetku, nebyla vůbec účastníkem předmětného insolvenčního řízení, proto měla žalovaná za to, že žalobkyně není aktivně legitimována vznášet vůči žalované požadavky v souvislosti s rozhodnutím, při jehož vydání nebyla účastníkem řízení. Konečně není postaveno najisto, že by se předchůdkyně žalobkyně v rámci insolvenčního řízení čehokoli domohla. Výše škody uplatněné předchůdkyní žalobkyně v insolvenčním řízení byla od počátku sporná, vedly se incidenční spory a byly uzavřeny dohody o narovnání. V doplnění vyjádření ze 17. 1. 2022 žalovaná dále poukázala, že okamžikem zveřejnění usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH , spisová značka, -A-, Anonymizováno, ze dne , datum, pominuly ve smyslu ustanovení § 109, § 110 a § 111 ins. zákona účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Pokud tedy společnost , právnická osoba, . měla důvodnou obavu, že dlužnice , právnická osoba, . se bude zbavovat svého majetku („tunelovat“ - vyvádět pohledávky ze svého majetku), měla podat proti dlužnici žalobu na plnění spojenou s návrhem na vydání předběžného opatření podle ustanovení § 74 a následující o. s. ř., neboť měla vůči dlužnici pohledávku, která byla podle jejího tvrzení již po splatnosti (údajně byla splatná dne , datum, ). Dále se upozornila na možnost podání trestního oznámení na dlužnici , právnická osoba, . např. pro trestný čin poškozování věřitele dle § 222 tr. zákoníku. Závěrem žalovaná s odkazem na insolvenční návrh právní předchůdkyně žalobkyně konstatovala, že právní předchůdkyně žalobkyně měla povědomost ještě před zahájením insolvenčního řízení o nemajetnosti dlužnice a konečně poukázala na účetní uzávěrky dlužnice za rok 2014 a 2015, z nichž též vyplývá, že dlužnice nemusí být v rámci běžného podnikání realizovat svá aktiva nebo dostát svým závazkům. S ohledem na uvedené navrhla žalobu zamítnout.

3. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav:

4. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok na náhradu škody dne 14. 9. 2020.

5. Dále mezi účastníky byl víceméně nesporným průběh insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , jenž je veřejně dostupný nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, s tím, že esenciální listinné důkazy jsou součástí spisu, jak uvedeno níže a soud jimi provedl důkaz. Dne , datum, bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužnice , právnická osoba, ., IČO: , IČO, na základě podaného insolvenčního návrhu společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „navrhovatelka“) pro pohledávku ve výši , částka, (viz čl. 84 spisu). Soud následně oznámil zahájení insolvenčního řízení (viz vyhláška na čl. 91 spisu) a vyzval věřitele dlužnice, aby přihlásili své pohledávky za dlužnicí. Podáním z 12. 9. 2016 dlužnice navrhla odmítnutí/zamítnutí insolvenčního návrhu pro marginálnost přihlášené pohledávky, které je pouze příslušenstvím a toto uhradila ještě před podáním návrhu. Dlužnice považovala návrh za šikanózní a navrhovala neprodlené odmítnutí soudem pro bezdůvodnost. Dlužnice dne 15. 9. 2016 urgovala rozhodnutí o insolvenčním návrhu a poukazovala na účelovost jednání. Na základě těchto skutečností tak insolvenční soud rozhodl o insolvenčním návrhu bez nařízení jednání dle § 128a odst. 1 ins. zákona usnesením z 19. 9. 2016, č. j. MSPH , spisová značka, -A-, Anonymizováno, , Anonymizováno, (viz čl. 93 spisu) o zamítnutí insolvenčního návrhu navrhovatelky. Navrhovatelka podala dne 29. 9. 2016 odvolání do usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu (viz čl. 103 spisu). Dne 9. 10. 2016 podala navrhovatelka návrh na vydání předběžného opatření s uložením zákazu dispozice s majetkem. Dne 13. 10. 2016 rozhodl Městský soud v Praze o zamítnutí návrhu navrhovatelky na vydání předběžného opatření stran dispozice s majetkem dlužnice. Dne 9. 12. 2016 byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze jako soudu odvolacímu k rozhodnutí o odvolání navrhovatelky. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . vstoupila do řízení dne 22. 12. 2016 přistoupením dle § 107 ins. zákona (viz čl. 110 spisu), když uvedla, že má za dlužnicí peněžité pohledávky minimálně ve výši, tel. číslo, ,, Anonymizováno, Kč, jež se staly splatnými nejpozději dne , datum, . Dále je v návrhu konstatováno, že finanční situace dlužnice je tragická, není schopna plnit své závazky a je zde poukazováno, že podle poslední účetní uzávěrky zpracované ke dni , datum, a ověřené auditorem měla dlužnice záporný vlastní kapitál ve , Anonymizováno, , tel. číslo, , Anonymizováno, Kč. Tuto svou pohledávku právní předchůdkyně dlužnice přihlásila do ins. řízení přihláškou MSPH , spisová značka, -, Anonymizováno, -1 (viz čl. 120 spisu). Dne 4. 1. 2017 vrátil odvolací soud věc soudu I. stupně k dovybrání soudního poplatku za podané odvolání. Následně byl řešen návrh na delegaci vhodnou s ohledem na změnu sídla dlužnice a dále byly řešeny podané námitky podjatosti soudních osob. Dne 1. 11. 2017 oznámilo Městské státní zastupitelství v Praze, že do insolvenčního řízení nevstupuje. Usnesením Městského soudu ze dne 22. 12. 2017, č. j. MSPH , spisová značka, -A-, Anonymizováno, (na čl. 420 spisu) soud nařídil předběžné opatření zdržení se dispozice s majetkem dlužnice do pravomocného rozhodnutí o insolvenčním návrhu. Vzhledem k osvědčení toho, že dlužnice nerespektuje omezení dispozice s majetkovou podstatou dle § 111odst. 1 ins. zákona. Dlužnice se proti rozhodnutí odvolala. Dne 16. 1. 2018 Vrchní soud v Praze svým usnesením, č. j. , spisová značka, A-, Anonymizováno, (na čl. 423 spisu) k odvolání dlužnice změnil usnesení Městského soudu v Praze z 22. 12. 2017 tak, že se návrh na vydání předběžného opatření co do zákazu dispozice s majetkem nevydává, neboť neshledal jeho důvodnost. Vrchní soud v Praze usnesením z 6. 3. 2018, č. j. , spisová značka, -A-, Anonymizováno, (na čl. 127 spisu) zrušil usnesení Městského soudu v Praze z 19. 9. 2016 z procesních důvodů pro nenařízení jednání o úpadku. Dne 9. 4. 2018 dlužnice podala návrh na odmítnutí insolvenčního návrhu (viz čl. 130). Usnesením městského soudu č. j.: MSPH , spisová značka, -A-, Anonymizováno, bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu dlužnice na vydání předběžného opatření, jímž by se rušily veškeré účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení vedeného s dlužnicí, a to do doby případného vydání rozhodnutí o úpadku dlužnice (čl. 187 spisu). Městský soud v Praze svým usnesením z 25. 7. 2018, č. j. MSPH , spisová značka, -A-, Anonymizováno, rozhodl o úpadku dlužnice (viz čl. 203 spisu). Proti citovanému rozhodnutí si dlužnice podala odvolání (viz čl. 218 spisu). Dne 11. 10. 2018 odvolací soud zrušil usnesení o úpadku (viz čl. 234 spisu). Dne 13. 12. 2018 vydal Městský soud v Praze usnesení č. j.: MSPH , spisová značka, -A-, Anonymizováno, o úpadku dlužnice (viz čl. 245 spisu). Toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze č. j.: MSPH , spisová značka, (viz čl. 268 spisu). Usnesením z 20. 3. 2019 městský soud rozhodl o prohlášení konkurzu na majetek dlužnice (viz čl. 284 spisu), když toto rozhodnutí bylo posléze dne 31. 7. 2019 zrušeno rozhodnutím Vrchního soudu v Praze č. j.: MSPH , spisová značka, . Usnesení o zrušení konkurzu na majetek dlužnice z 28. 4. 2022 č. j.: , Anonymizováno, , spisová značka, -B-, Anonymizováno, nabylo právní moci dne 21. 5. 2022. Z rozvrhového usnesení č. j.: , Anonymizováno, , spisová značka, -B-, Anonymizováno, pak vyplývá, že žalobkyně obdržela na svou zjištěnou pohledávku ve výši, tel. číslo, ,, Anonymizováno, Kč plnění ve výši , částka, a dle rozvrhového usnesení č. j.: MSPH , spisová značka, -B-, Anonymizováno, plnění ve výši , částka, . Usnesením městského soudu z , datum, (na čl. 416 spisu) byla dlužnice vyzvána k vyjádření, zda se její majetek od zahájení insolvenčního řízení zmenšil, z jakého důvodu a v jakém rozsahu, a zda třetí osoba od zahájení insolvenčního řízení, realizoval či stále realizuje zajišťovací zástavní práva k majetku dlužnice. Tato výzva byla zaslána dlužnici i , datum, (čl. 417 spisu) a následně , datum, (čl. 418 spisu). Usnesením Městského soudu v Praze , spisová značka, (čl. 542 spisu) se pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně zjišťuje ve výši jistiny v celkové výši, tel. číslo, ,, Anonymizováno, Kč, přičemž došlo ke skutečnosti, že soud rozhodl o vzetí na vědomí částečného zpětvzetí popření jistiny přihlášky. Dne 12. 5. 2020 bylo vydáno opravné usnesení (čl. 548 spisu). Usnesením z 5. 2. 2020 MSPH , spisová značka, -B-, Anonymizováno, (čl. 551) bylo rozhodnuto Městským soudem v Praze opětovně o prohlášení konkursu na majetek dlužnice.

6. Z projektu rozdělení obchodní společnosti , právnická osoba, . (na čl. 50 spisu) se podává, že na žalobkyni jako nástupnickou společnost přešla peněžitá pohledávka společnosti , právnická osoba, . na zaplacení částky, tel. číslo, ,, Anonymizováno, Kč za dlužníkem Českou republikou z titulu náhrady škody podle OdpŠk, jež měla vzniknout zmařením uspokojení pravomocně zjištěné pohledávky společnosti , právnická osoba, . uplatněné přihláškou P3 v insolvenčním řízení dlužnice. Tento projekt rozdělení byl schválen rozhodnutím , právnická osoba, ve formě notářského zápisu NZ , Anonymizováno, (na čl. 38 spisu) sepsaného dne , datum, notářem v Brně, Mgr. Pavlem Vavříčkem.

7. Ze soupisu majetkové podstaty (na č.l. 330 spisu) se podává, že majetek dlužnice byl oceněn na částku 1 085 575,29 Kč.

8. Z výpisu z bankovního účtu dlužnice (na č.l. 399) vedeného u České spořitelny, a. s., se podává, že ke dni 12. 9. 2016 byl účetní zůstatek na tomto účtu 8 178 824,86 Kč.

9. Ze zprávy nezávislého auditora z 10. 10. 2016 (na čl. 637 spisu) se podává, že vlivem celkové ztráty společnosti bylo dosaženo záporného vlastního kapitálu ve , Anonymizováno, , tel. číslo, Kč. Z rozhodnutí České národní banky ze dne 5. 3. 2018 (na čl. 779) se podává, že dlužnice je vinna, že v žádosti o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru podle § 11 ZSÚ došlé ČNB dne 27. 2. 2017 záporně odpověděla na otázku, zda jí byla pravomocně uložena sankce ze přestupek nebo jiný správní delikt, ačkoliv jí byla příkazem č.j. 10/1411/14/P/45 ze dne 29. 7. 2015 vydanými Českou obchodní inspekcí, Inspektorátem Středočeského a hl. m. Prahy se sídlem Praha 2, jenž nabyl právní moci 13. 8. 2015 uložena pokuta 40 000 Kč dle zákona o spotřebitelském úvěru.

10. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními.

11. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

12. Podle § 107 odst. 2 ins. zákona pro dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení k řízení.

13. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

14. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním b) nesprávným úředním postupem.

15. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

16. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lz-e, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

17. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

18. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

19. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Předně uvést, že soud neshledal námitku stran nedostatečné aktivní legitimace žalobkyně za důvodnou, neboť jak bylo prokázáno, společnost , právnická osoba, . byla rozdělena formou rozdělení odštěpením se založením čtyř nových nástupnických společností: (i) , jméno FO, , právnická osoba, ., IČO: , IČO, ; (ii) , jméno FO, s.r.o., IČO: , IČO, ; (iii) , jméno FO, s.r.o., IČO: , IČO, ; (iv) , jméno FO, s.r.o., IČO: , IČO, , na které přešly odštěpované části jmění společnosti , právnická osoba, . vymezené v Projektu rozdělení z , datum, . Rozhodný den rozdělení byl stanoven na , datum, . Podle čl. 12 Projektu rozdělení na žalobce společnost , jméno FO, s.r.o. jako nástupnickou společnost přešla peněžitá pohledávka společnosti , právnická osoba, . na zaplacení částky, tel. číslo, ,19 Kč za dlužníkem Českou republikou plynoucí z titulu náhrady škody podle OdpŠk, která měla vzniknout zmařením uspokojení pravomocně zjištěné pohledávky společnosti , právnická osoba, . uplatněné přihláškou P3 v insolvenčním řízením dlužnice vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. MSPH , spisová značka, , a to v důsledku nezákonného rozhodnutí (č.j. MSPH , spisová značka, -A-, Anonymizováno, ze dne , datum, ) o zamítnutí insolvenčního návrhu bez nařízení jednání. Projekt rozdělení byl schválen rozhodnutím , právnická osoba, , IČO: , IČO, , jakožto jediného společníka , právnická osoba, . při výkonu působnosti její valné hromady, a to ve formě notářského zápisu sp. zn. NZ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , N , Anonymizováno, sepsaného dne 16. června 2021 notářem v Brně Mgr. Pavlem Vavříčkem. Rozdělení bylo zapsáno do obchodního rejstříku dne , datum, . Pprávní předchůdkyně žalobkyně do insolvenčního řízení dlužnice vstoupila návrhem z , datum, , tedy před rozhodnutím o úpadku dne 13. 12. 2018, přičemž s odkazem na § 107 odst. 2 ins. zákona platí, že pro dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení k řízení, když z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že v době přistoupení právního předchůdce žalobkyně ke dni , datum, trvaly účinky nezákonného rozhodnutí vydaného dne , datum, .

21. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnila dne 14. 9. 2020, což bylo mezi účastníky nesporným. Žalobkyně se domáhala náhrady škody ve výši, tel. číslo, ,, Anonymizováno, Kč, jež jí měla vzniknout z titulu nezákonného rozhodnutí.

22. Objektivní odpovědnosti za škodu z nezákonného rozhodnutí se stát nemůže zprostit, jestliže jsou kumulativně splněny tři podmínky: 1) nezákonné rozhodnutí, 2) vznik škody či nemajetkové újmy a 3) příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí a vznikem majetkové újmy. Existence všech těchto podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána, přičemž důkazní břemeno leží na poškozeném. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem tohoto nesprávného úředního postupu, tedy je-li nesprávný úřední postup a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a je-li doloženo, že nebýt nesprávného úředního postupu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost státu za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Příčinná souvislost je jako jeden z předpokladů odpovědnosti za škodu tedy dána tehdy, je-li škoda podle obvyklého chodu věcí adekvátním následkem protiprávního úkonu či škodní události (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 312/05 nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1222/2012). K přetržení (přerušení) příčinné souvislosti pak dochází tehdy, jestliže okolnost, jež příčinnou souvislost přerušuje, působí jako samostatná příčina vzniku téže újmy a je způsobilá vyvolat stejný následek, jenž nastal působením prvotní příčiny (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1457/2008 nebo sp. zn. 25 Cdo 5819/2017).

23. V projednávané věci byly shledány předpoklady odpovědnosti za škodu, a to existence nezákonného rozhodnutí a škody. Nezákonným rozhodnutím je rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2016, č. j. MSPH , spisová značka, -A-, Anonymizováno, , jež bylo zrušeno pro nezákonnost usnesením Vrchního soudu v Praze z 6. 3. 2018, č. j. , spisová značka, -A-, Anonymizováno, z důvodu procesního pochybení soudu stran nenařízení jednání o insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka, přičemž existence nezákonného rozhodnutí dle ust. § 7 OdpŠk je zřejmá s ohledem na předběžnou vykonatelnost uvedeného rozhodnutí. Ostatně ke stejnému závěru dospěla i žalovaná. Dále vzal soud za prokázané, že žalobkyni vznikla škoda minimálně ve výši, tel. číslo, ,, Anonymizováno, Kč, jež je rozdílem mezi v insolvenčním řízení pravomocně zjištěnou pohledávkou právní předchůdkyně žalobkyně ve výši, tel. číslo, ,, Anonymizováno, , Anonymizováno, Kč a oceněním majetkové podstaty insolvenční správkyní ve výši 1 085 575,29 Kč, když z rozvrhových usnesení pak vyplývá, že žalobkyně obdržela fakticky plnění cca 287 000 Kč, tedy, že škoda, jež jí vznikla a jíž se touto žalobou domáhá, byla nepochybně větší. Nicméně nárok žalobkyně soud shledává nedůvodný, pročež žalobu v celém rozsahu nároku zamítl (výrok I.), neboť v poměrech projednávané věci soud dospěl k závěru, že skutečnost, že žalobkyni vznikla škoda nelze klást k tíži žalované. Jak uvedeno shora, tamní soud nemá za naplněný předpoklad příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vzniklou škodou. Je to proto, že v tomto konkrétním případě došlo k přetržení příčinné souvislosti, protože stejný následek (vznik škody) vyvolala i další příčina, spočívající předně v jednání dlužnice. Pakliže žalobkyně namítala, že po zrušení nezákonného rozhodnutí odpadla dlužnici veškerá omezení v nakládání s jejím majetkem, což jí umožnilo vyvést veškerý svůj majetek v průběhu insolvenčního řízení mimo dosah věřitelů a insolvenčního správce, když před zahájením insolvenčního řízení majetek dlužnice dosahoval 1 029 582 000 Kč, přičemž zpeněžen byl následně majetek dlužnice ve výši jen 11 219 240 Kč, je tak nepochybné, že škodný následek vyvolala zejména příčina jiná, a to jednání dlužnice, jež, jak sama žalobkyně uvádí ve svých žalobních tvrzeních, převážnou většinu svého majetku vyvedla z dosahu věřitelů a není již pak relevantním, zda je pravdivé tvrzení žalobkyně že k vyvedení majetku dlužnice mělo dojít převážně tím, že dlužnice byla propojena se společností , právnická osoba, .., IČO: , IČO, , jež vybírala od spotřebitelů půjčky dlužnice a tyto splátky se tak nestaly součástí majetkové podstaty dlužnice a dále tím, že u nezastavených pohledávek přistoupila dlužnice k postoupení pohledávek do zahraničí, na maďarskou společnost , Anonymizováno, . S ohledem na výše uvedené soud žalobu pro nedostatek příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vzniklou škodou zamítl, pročež se již dále nezabýval další obrannou argumentací žalované. Obiter dictum soud uvádí, že současně nelze odhlédnout, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., při svém vstupu do řízení dne 22. 12. 2016 přistoupením dle § 107 ins. zákona uvedla, že má za dlužnicí peněžité pohledávky minimálně ve výši, tel. číslo, ,, Anonymizováno, Kč přičemž sama již v tomto podání argumentuje tím, že finanční situace dlužnice je tragická, není schopna plnit své závazky a je zde poukazováno, že podle poslední účetní uzávěrky zpracované ke dni , datum, a ověřené auditorem měla dlužnice záporný vlastní kapitál ve , Anonymizováno, , tel. číslo, Kč. Již z uvedeného je dle soudu nepravděpodobné, že za normálního běhu věcí (tedy za předpokladu neexistence nezákonného rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu) by majetek dlužnice v majetkové podstatě byl takový, že by v insolvenčním řízení na majetek dlužnice žalobkyně dosáhla vyššího uspokojení, než jakého se jí dostalo, tedy že by jí škoda vůbec vznikla a v jaké přesné výši by se jí tohoto uspokojení dostalo.

24. Pro úplnost soud dále uvádí, že stát neodpovídá za škodu, která měla být způsobena tím, že majetek v konkursní podstatě byl pro uspokojení pohledávky věřitele nedostačující (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 11. 4.2012, sp. zn. 28 Cdo 2806/2011). A dále soud upozorňuje, že řízení o náhradě škody podle OdpŠk není revizním řízením, a soud není oprávněn posuzovat věcnou správnost rozhodnutích vydaných v napadeném insolvenčním řízení jakož právní hodnocení orgánů veřejné moci a hospodárnost jejich postupu v dané věci, pročež soud není oprávněn přezkoumávat, zda soudy v insolvenčním řízení dlužnice měly nebo neměly ve smyslu ust. § 146 odst. 1 insol. zákona zachovat omezení dlužnice při nakládaní s jejím majetkem. Nejvyšší soud v tomto usnesení konstatoval, že „Rozšíření odpovědnosti státu, a to na odpovědnost, která jednoznačně leží na správci konkursní podstaty, je však nepřijatelné. Je třeba vycházet z posledně citovaného judikátu Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4754/2009, podle něhož může být stát (konkursní soud) činěn odpovědným za škodu způsobenou výkonem veřejné moci jen tehdy, jestliže pohledávku do konkursní podstaty nesepsal. V posuzované věci však tato pohledávka sepsána byla, a bylo dále věcí správce konkursní podstaty starat se o to, aby majetek tvořící konkursní podstatu byl dostatečný. Konkursnímu soudu nelze přičíst k tíži nedostatek předběžné vědomosti o tom, že v konkrétním případě mohou být s uspokojením určitého druhu pohledávky problémy. Zákonnou odpovědnost za výkon veřejné moci tu tedy nelze dost dobře dovodit.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož žalobkyně byla neúspěšná, proto je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 800 Kč (za vyjádření k žalobě, vyjádření z 20. 4. 2022, příprava k jednání 3. 2. 2022 a 10. 8. 2022, účast na jednání 3. 2. 2022 a 10. 8. 2022; úkon á 300 Kč) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. (výrok II.)

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.