47 C 192/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , Datum narození žalobce proti žalované: Anonymizováno pro zaplacení 553 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci 553 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 1 500 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.

1. Žalobce se žalobou ze dne 4. 9. 2023 doplněnou podáními ze dne 9. 4. 2024 a 10. 2. 2025 domáhal na žalované zaplacení náhrady nemajetkové újmy v celkové výši 553 000 Kč, přičemž nárokem 1) se žalobce domáhal náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím ve výši 500 000 Kč, když namítal, že byl dne 16. 1. 2020 odsouzen v nepřítomnosti v řízení vedeném u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, dne 16. 1. 2020. V důsledku uvedeného bylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces, které zahrnuje právo být přítomen u soudu a účastnit se jednání, opatrník žalobce jej nikdy nekontaktoval, a to ani telefonicky, emailem, osobně či prostřednictvím videokonference. Odvolání žalobce byla ve věci odmítnuta. Nárokem 2) se žalobce domáhal odškodnění ve výši 10 000 Kč za prodloužení psychické a finanční zátěže způsobené nepřiměřenou délkou výše zmiňovaného řízení probíhajícího u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , když toto trvalo čtyři roky a tři měsíce. Nárokem 3) požadoval žalobce zaplacení 2 000 Kč za každou ze tří odmítnutých žalob, a to v řízeních vedených u , adresa, . Předmětné žaloby byly odmítnuty z důvodu nedostatků podání, avšak dle žalobce je pochybení na straně soudu, když tento neposkytl dostatečnou součinnost při určení doručovací adresy žalované, což vedlo k prodloužení řízení a zvýšení nákladů žalobce. Nárokem 4) se žalobce domáhal přiměřeného zadostučinění ve výši 1 000 Kč za zvýšené náklady a prodloužení řízení, když v řízení vedeném u , adresa, nebylo žalobci zasláno vyjádření žalované, což vedlo k neplatnosti žaloby. Soud tak porušil povinnost poučit žalobce ve smyslu ust. § 43 odst. 1 o. s. ř. Uvedeným postupem se na straně žalobce zvýšily náklady řízení, když musel hradit náhradu nákladů řízení žalované. Pátým (5) nárokem byl nárok na náhradu ve výši 3 000 Kč za psychickou újmu a zvýšené náklady, když žalobci bylo opakovaně neoprávněně odmítnuto nahlížení do spisu vedeného u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , žalobce se dvakrát dostavil k , Anonymizováno, , dvakrát mu bylo nahlížení do spisu odmítnuto. Když přišel k soudu, začal si nahrávat komunikaci se zaměstnanci, místo toho, aby bylo věcně řešeno, do jakého spisu chce nahlédnout, situace se vyhrotila, byl tam křik, následně byl vykázán. V obou případech byl vyveden justiční stráží, byla volána policie. Dalších 5 000 Kč (6) žádal žalobce jako náhradu nemajetkové újmy za skutečnost, že byl v , adresa, dne 20. 5. 2020 okolo 16:50 obtěžován štěkajícím psem, což vedlo k poškození jeho zdraví. Uvedl, že je alergik a při vstupu na skleněných dveří , Anonymizováno, je značka pes přeškrtnuta, tedy vstup se psem zakázán, avšak toto nebylo respektováno, kdy za turnikety byl přivázaný pes. Pes zuřivě štěkal, skočil na žalobce, který ho poté opakovaně nakopl. Předmětný incident má natočený. Nárokem 7) se žalobce domáhá náhrady ve výši 3 000 Kč za psychickou újmu a zvýšené náklady, když odškodnění požaduje za vyhrožování soudcem , adresa, , a to , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž mu vyhrožoval ve věci vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobce poté, co jeho žaloby byly u , Anonymizováno, , adresa, třikrát odmítnuty, si stěžoval na správě soudu s tím, že v reakci na jeho stížnost byl , tituly před jménem, , jméno FO, upozorněn, že v jednání žalobce by mohla být spatřována skutková podstata trestného činu pohrdání soudem ve smyslu § 336 tr. zákoníku. Žalobce toto považuje za hloupost, soudce označil za debílka, kreténa, který si není schopen přečíst § 336 předmětného zákona, kde je stanoveno, že předmětného skutku se lze dopustit jenom při jednání soudu. Osmým (8) nárokem je odškodnění za neoprávněné vykázání z jednací síně, které se uskutečnilo dne 28. 3. 2023, asi v 10 hodin, ve věci vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, ve věci vedené u , adresa, . Žalobce oznámil soudkyni, že si bude pořizovat audiozáznam, avšak následně žalovaná měla proti uvedenému námitky a jednání bylo bezdůvodně ukončeno. Soudkyně požadovala na žalobci, aby si mobil uložil do kapsy, když žalobce tento požadavek považoval za neopodstatněný, neboť v kapse by pořizování kvalitního audiozáznamu nebylo možné. Žalobce se tak zcela zbytečně připravoval na předmětné jednání. S uvedeným souvisí i nárok číslo devět (9), kterým se žalobce taktéž domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 3 000 Kč, když ve věci vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, si při jednání dne 22. 2. 2023 chtěl pořídit audiozáznam, avšak žalovaná reagovala tím, že se nechce nechat nahrávat a začala odcházet. Soudkyně ve věci jednání bezdůvodně ukončila. Opět žalobcův čas přišel vniveč, zbytečně strávený čas na cestu k jednání a přípravu. Soudkyně dělala blbou nebo hloupou. Ukončení jednání nebylo odůvodněno. Nárokem číslo deset (10) se žalobce domáhal náhrady ve výši 5 000 Kč, když se účastnil soudního jednání u , adresa, , kterého se v poslední jednací den účastnila osoba jménem , jméno FO, , když tato osoba sama o sobě hovořila jako o černém kriplovi, pokud však žalobce použil toto označení, byl soudem upozorněn na nevhodnost výstupu. Na druhou stranu uvedený , jméno FO, o žalobci hovořil jako o magoru, bláznu, nemocnému debilovi, soud tyto slovní projevy , jméno FO, nijak nekorigoval a tento byl nadále vůči žalobci hrubý, přestože se žalobce u soudu domáhal, aby zabránil použití těchto hrubých slov. Jedenáctým nárokem (11) se žalobce domáhal odškodnění ve výši 5 000 Kč, když byl poškozen ze strany justiční stráže, která žalobci opakovaně vyhrožovala, sdělovala, že pokud je žalobce u soudu, nesmí si nikoho a nic nahrávat. Následně, pokud žalobce nahrával zaměstnance soudu, justiční stráž zavolala policii, čímž ho zesměšnila, pomluvila, šikanovala. Žalobce má za to, že tímto jednáním bylo porušeno právo na veřejnost soudních líčení. Justiční stráž nejednala nestranně v souladu se zákonem, neboť to byla právě justiční stráž, která si ho později sama natáčela. Uvedené vedlo k psychické újmě a poškození pověsti žalobce. Má za to, že ve věci šlo o bagatelní věc nechápe, proč justiční stráž ve věci kontaktovala Policii ČR. Nárokem 12) se žalobce domáhá náhrady ve výši 10 000 Kč za psychickou újmu a poškození zdraví způsobené nedostatečnou zdravotní péčí, když žalobci nebyla v květnu v roce 2019, kdy pobýval ve věznici, poskytnuta adekvátní zdravotní péče, což vedlo k bolestem, krvácení, vzniku rány a následné jizvě. Státní zastupitelství již v roce 2019 uznalo stížnost žalobce jako oprávněnou a konstatovalo, že šlo o neakceptovatelné prodlení ohrožující zdraví. Předmětné rozhodnutí státního zastupitelství potvrdilo, že bylo porušeno právo žalobce na zdravotní péči. V posledku (13) se žalobce domáhal náhrady ve výši 10 000 Kč za nesprávný úřední postup spočívající v neoprávněném nakládání s osobními údaji žalobce, kdy Úřad práce neměl právo požadovat utajovaná osobní data žalobce bez jeho souhlasu. , adresa, bez jeho vědomí poskytlo Úřadu práce pro , adresa, údaje o tom, kolikrát byl žalobce obviněn z trestných činů, kolikrát byl žalobci podezřelý, z jakých trestných činů, z jakých přestupků, když toto celkově bylo asi čtyřicetkrát. Má za to, že uvedené informace státní zastupitelství neoprávněně předalo , Anonymizováno, . Žádostem žalobce, aby mu bylo ze strany státního zastupitelství posléze sděleno, jaké informace byly ve věci poskytnuty, nebylo vyhověno.

2. Žalovaná v podání z 19. 6. 2024 navrhla žalobu zamítnout, když nároky žalobce neuznala. K nároku na náhradu nemajetkové újmy asi ve výši 500 000 Kč za odsouzení v nepřítomnosti v řízení vedeném u , adresa, namítala, že ve věci absentuje odpovědnostní titul v případě, že by žalobce odvozoval nárok od nezákonného rozhodnutí. Pokud žalobce spatřuje odpovědnostní titul v údajné nepřítomnosti u jednání konaného dne 16. 1. 2020, žalovaná vznáší námitku promlčení. Jde-li o nepřiměřenou délku namítaného řízení, žalovaná ji hodnotí jako přiměřenou, pročež nárok žalobce neuznává. Ve vztahu k žalobám vedeným u , adresa, , neshledala v postupu soudu žádné pochybení. Nadto ve vztahu k nároku z řízení sp. zn. , Anonymizováno, vznesla námitku promlčení. Ohledně postupu , adresa, , kdy žalobce namítal, že mu nebylo ze strany soudu zasláno vyjádření žalované, nemohlo dojít k tvrzené neplatnosti žaloby a nárok žalobce tak shledává neopodstatněný. Pochybení žalovaná neshledala ani v případě , Anonymizováno, , který měl žalobci opakovaně odmítnout nahlížení do spisu. I zde žalovaná uplatnila námitku promlčení. Nárok opřený o pobíhání psa v , Anonymizováno, považuje žalovaná za šikanózní, nárok neuznává a měl-li se odehrát v roce 2019, má za to, že nárok byl promlčen. Ve vztahu k vyhrožování ze strany soudu namítala, že je to naopak žalobce, který je osobou s vulgárním písemným i slovním projevem a upozornění soudu tak vyplynulo z chování žalobce. Konečně jde-li o řízení vedené u , adresa, nutno konstatovat, že žalobce opakovaně nerespektoval pokyny soudu, pročež bylo jednání odročeno, nevhodné chování žalobce nelze klást žalované k tíži. Pokud v řízení u , adresa, soudce nekrotil osobu urážející žalobce, žalobce nedoplnil, kdy k jednání mělo dojít, žalovaná se proto nemohla k věci blíže vyjádřit. Ústavně zaručené právo, jež by zahrnovalo natáčení v budově soudu, neexistuje. Nemohlo tak dojít k porušení ústavně garantovaného práva žalobce pořizovat si obrazový záznam, nadto jsou osoby při vstupu do budovy soudu povinny dbát pokynů justiční stráže. Ve vztahu k odmítnutí zdravotní péče mělo dojít v období od května do června 2019, přičemž žádost byla podána až dne 6. 9. 2023, nárok žalobce je tak promlčen. V posledku neuznala nárok na sdělování osobních údajů cizím osobám bez řádného odůvodnění, neboť pokud došlo k pochybení na straně Obvodního státního zastupitelství, za toto jednání nemůže být žalovaná odpovědná.

3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

4. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobce u žalované uplatnil své nároky na zadostiučinění za nemajetkovou újmu souhrnně dne 6. 9. 2023 (stanovisko na čl. 118). Nárok z nepřiměřeně dlouhého řízení pak žalobce uplatnil již podáním ze dne 30. 1. 2022 (stanovisko na čl. 116) a nároky z nesprávného úředního postupu , adresa, byly uplatněny též již dne 28. 1. 2022 (stanovisko na čl. 114). Konečně první nárok opírající se o nezákonnost rozhodnutí v řízení u , adresa, byl žalobcem uplatněn i samostatně dne 13. 10. 2023 (stanovisko na čl. 107).

5. Ze spisu , adresa, .

6. Z usnesení , Anonymizováno, v , adresa, Č. , Anonymizováno, ze dne 16. 1. 2020, které nabylo právní moci dne 4. 2. 2020 soud zjistil, že k převzetí umístěného , jméno FO, , tj. zdejšího žalobce, do zdravotního ústavu dne , datum, došlo ze zákonných důvodů, které dosud trvají. V odůvodnění usnesení je uvedeno, že verbálně bez důvodu napadl personál chirurgické ambulance v , Anonymizováno, . U sebe měl , adresa, s tím, že se bere do vazby, neboť opakovaně napadal na veřejnosti spoluobčany. Od přijetí do nemocnice trvaly agresivní projevy. Byla nutná i izolace pacienta.

7. Z usnesení , adresa, ze dne 15. 1. 2020, které nabylo právní moci dne 4. 2. 2020 vyplývá, že opatrovníkem umístěného pro uvedené řízení byla jmenována , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátka se sídlem , adresa, .

8. Z úředního záznamu na čísle listu 7 spisu , Anonymizováno, se podává, že byl nařízen jiný soudní rok na den 16. 1. 2020 v 9:50 hod na místě samém, tj. v budově , podezřelý výraz, , adresa, . O termínu a čase vyrozuměn dne 15. 1. 2020 mimo jiné i umístěný , Jméno žalobce, prostřednictvím , adresa, telefonicky (včetně advokáta, ošetřujícího lékaře a nemocnice samé). Z protokolu o jiném soudním roku ze dne 16. 1. 2020 se podává, že byla přítomna opatrovnice žalobce. Ošetřující lékař žalobce při jiném soudním roku uvedl, že: „Od přijetí k nám trvaly agresivní projevy, byla nutná i izolace pacienta. I z těchto důvodů pro agresivní chování se nedostaví k soudu, je zcela jistě nebezpečný okolí a věc se nedá řešit jinak než vynucenou hospitalizací na psychiatrii.“9. Z usnesení , adresa, , které nabylo právní moci 6. 12. 2022, se podává, že soud zrušil rozsudek , adresa, s tím že je nutné nejprve zjištění, že žalobce v době převzetí do nemocnice trpěl duševní poruchou, respektive jevil její známky, že svým chováním nebo jednáním bezprostředně a závažným způsobem ohrožoval sebe nebo své okolí a že hrozbu z tohoto vyplývající nebylo možno odvrátit jinak.

10. Ze znaleckého posudku Znaleckého ústavu Psychiatrické nemocnice Bohnice ze dne 11. 2. 2022 vyplývá, že žalobce byl dne 4. 2. 2020 propuštěn z psychiatrické léčebny s tím, že v jeho případě se jedná o poruchu osobnosti, když současná psychiatrie je konsensuální v tom, že porucha osobnosti je neovlivnitelná a pro tuto duševní poruchu není vhodné pacienta hospitalizovat, i když ohrožuje okolí. Z tohoto hlediska, tedy hospitalizace ve dnech 14. 1. až 4. 2. 2020 nebyla nutná, ale personálu , podezřelý výraz, , adresa, nebyla tato diagnóza známa a musel k ní dospět. Bylo uzavřeno, že žalobce v době přijetí jevil příznaky akutní psychotické poruchy. Byla stanovena porucha osobnosti, narcistická, paranoidně kverulatorní. Nebyl vyloučen paranoický vývoj, to je porucha s bludy.

11. Ze spisu , adresa, .

12. Ze spisu , adresa, .

13. Ze spisu , adresa, .

14. Ze spisu , adresa, -, Anonymizováno, .

15. Ze spisu , adresa, “.

16. Z rozhodnutí , Anonymizováno, č. j.: , Anonymizováno, , právnická osoba, /, Anonymizováno, se podává, že žalobce dne 8. 12. 2022 narušoval ve studovně spisů veřejný pořádek vulgárním chováním vůči zaměstnancům soudu a justiční stráži a mohl tím porušovat jejich osobnostní práva. V předmětné věci však byl ze strany policie žalobce upozorněn, že není možno si pořizovat videozáznam v prostorách studovny spisů, kde se nacházejí zaměstnanci soudu a také jiní účastníci řízení studující spisy. V tomto postupu policistů nelze spatřovat nezákonný zásah.

17. Z protokolu o jednání před soudem prvého stupně u , adresa, se podává, že šlo o řízení ve věci žalobce proti žalované , jméno FO, , konkrétně ze strany číslo , hodnota, , 7 protokolu vyplývá, že žalovaná namítá, aby ji žalobce nenahrává a fotí a že si toto nepřeje. Žalobce uvádí, že může. Soudem konstatováno, že žalobce fotit nemůže. Nahrávat pouze zvukový záznam, ne obrazový záznam a nahrávání musí soudu oznámit. Žalobce uvádí, že zná jednací řád lépe než soudce. Soudkyně žádá, aby žalobce předložil mobilní telefon za účelem kontroly, že probíhá toliko zvukový záznam, nikoliv obrazový záznam. Žalobce toto neumožňuje. Soudem konstatováno, aby žalobce položil telefon na stůl a nemířil telefonem na žalovanou. Na to žalobce uvádí, že bude telefonem mířit na žalovanou na just. Ohrazuje se, že soudce nemá právo říkat, co žalobce s telefonem může a nemůže dělat. Žalovaná konstatuje, že se nenechá nahrávat. Soudem žalobce upozorněn, že pokud bude mířit kamerou na žalovanou, bude jednání přerušeno a odročeno. Žalobce uvádí, že v tom případě toto soud může učinit hned a že si podá stížnost na podjatost. S ohledem na to, že žalobce odmítl položit telefon na stůl, tak aby bylo zřejmé, že pořizuje toliko zvukový záznam, bylo jednání odročeno na neurčito.

18. Z vyrozumění na čísle listu 99 spisu Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. 19 C 446/2021vyplývá, že jednání nařízené na den , datum, se nekoná z důvodu námitky podjatosti soudkyně vznesené žalobcem. Z protokolu ze dne , datum, vyplývá, že soud se opětovně dotazuje při jednání žalobce, zda si pořizuje zvukový nebo obrazový záznam. Žalobce konstatuje, že si nic nepořizuje. Na to soudem konstatováno, že je zřejmé, že si pořizuje obrazový záznam. Soudkyně se žalobce ptá, proč má telefon postavený, ať si ho umístí do kapsy, když nepořizuje záznam. Na to žalobce namítá, že soudce nemá oprávnění mu říkat, jak má manipulovat s mobilním telefonem. Na to soudem konstatováno, ať si tedy žalobce podá stížnost. Žalobce uvádí, že stížnost si podá. Do jednací síně vstupuje justiční stráž. Soudem konstatováno, že žalobce si pořizuje obrazový záznam s tím, že o jeho pořízení soud nepožádal. Soudem konstatováno, že žalobce neuposlechl výzvu soudu v souladu s § 53, 54 o. s. ř. Soudem konstatováno, že žalobce narušuje jednání soudu, neuposlechl výzvy soudu a pokud neuposlechne, bude vykázán z místnosti s tím, aby odložil mobil. Žalobce uvedl, že toto neučiní. Na to bylo vyhlášeno usnesení., žalobce se vykazuje z jednací síně, neboť i po předchozím napomenutí soudem narušuje průběh jednání soudu.

19. Ze spisu , adresa20. Výše uvedené je pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněném nároku plně postačující. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech.

21. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

22. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

23. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

24. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

25. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

26. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

27. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

28. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

29. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o. z.").

30. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

31. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

32. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk, promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

33. Žalobce se celkově domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 553 000 Kč.

34. Nárok 1) odsouzení v nepřítomnosti a rezignace soudu na výkon práva á 500 000 Kč35. Objektivní odpovědnosti za škodu z nezákonného rozhodnutí se stát nemůže zprostit, jestliže jsou kumulativně splněny tři podmínky: 1) nezákonné rozhodnutí, 2) vznik škody či nemajetkové újmy a 3) příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí a vznikem majetkové újmy. Existence všech těchto podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána, přičemž důkazní břemeno leží na poškozeném.

36. Podanou žalobou se žalobce prvně domáhá náhrady nemajetkové újmy asi ve výši 500 000 Kč za odsouzení v nepřítomnosti v řízení vedeném u , adresa, Předmětem posuzovaného řízení bylo vyslovení přípustnosti držení žalobce ve zdravotním ústavu. Usnesením , adresa, bylo vysloveno, že k převzetí žalobce do ústavní péče došlo ze zákonných důvodů, které dosud trvají, spočívající v agresivitě vůči svému okolí. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Usnesením , adresa, dne 28. 2. 2020 bylo řízení zastaveno, neboť žalobce byl dne 4. 2. 2020 propuštěn. Nadále tak bylo rozhodováno pouze o tom, zda takové držení bylo v souladu se zákonem. Usnesením , adresa, bylo vysloveno, že další držení žalobce ve zdravotním ústavu až do 4. 2. 2020 bylo přípustné. Proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání, kdy rozsudkem , adresa, byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně, tj. že držení žalobce v období od 14. 1. do 4. 2. 2020 bylo přípustné. Dle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk má poškozený nárok na náhradu škody (nemajetkové újmy) způsobené nezákonným rozhodnutím, pokud bylo pravomocné rozhodnutí pro jeho nezákonnost změněno nebo zrušeno k tomu příslušným orgánem. S ohledem na výše uvedený průběh, nelze v souladu se zněním odškodňovacího zákona shledat jakékoli rozhodnutí ve věci nezákonným. Ve věci tak případný odpovědnostní titul absentuje, pročež soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Pro úplnost soud uvádí, že přestože žalobce výslovně v žalobě uvádí (čl. 131), že odvozuje svůj nárok od nezákonného rozhodnutí, ve věci není dán ani nesprávný úřední postup, neboť žalobce měl usnesením , adresa, pro řízení řádně ustanoveného opatrovníka, který byl jednání dne 16. 1. 2020 přítomen. Dle § 70 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních soud nařídí jednání a umístěného člověka, tj. žalobce přizve. Současně se však z tohoto ustanovení podává zákonná výjimka, kdy předvolání není nutné činit v případě, kdy „podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého posudku může přítomnost při jednání vážně poškodit jeho zdravotní stav, jeho zástupce, opatrovníka pro řízení a zdravotní ústav.“ Splnění této podmínky lze opřít o vyjádření ošetřujícího lékaře žalobce v rámci jednání konaného dne 16. 1. 2020, z něhož se podává, že „Od přijetí k nám trvaly agresivní projevy, byla nutná i izolace pacienta. I z těchto důvodů pro agresivní chování se nedostaví k soudu, je zcela jistě nebezpečný okolí a věc se nedá řešit jinak než vynucenou hospitalizací na psychiatrii.“ S ohledem na výše uvedené nutno konstatovat, že soud ve věci neshledává ani nesprávný úřední postup.

37. Nárok 2) nepřiměřená délka řízení á 10 000 Kč38. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne z 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 (dále jen „Stanovisko“) soud posoudil věc následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz Stanovisko). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení z 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení, nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 8. 2. 2011, sp. zn. 25Cdo 508/2008).

39. V každé jednotlivé věci je třeba hodnotit právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníků. Nelze přitom vycházet z předem dané a paušálně stanovené doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mohla být pokládána za přiměřenou.

40. Žalobce žádal stran tohoto nároku odškodnění ve výši 10 000 Kč, a to za nepřiměřenou délku řízení trvajícího 4 roky a 3 měsíce, když žalobce ohraničil délku řízení od doby jeho zahájení usnesením ze dne 15. 1. 2020, které nabylo právní moci dne 17. 1. 2020 do nabytí právní moci rozhodnutí krajského soudu dne 29. 4 2024.

41. Soud se tak v intencích rozsahu žaloby zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení (nesprávný úřední postup); vznik újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou.

42. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Soud I. stupně rozhodoval ve věci meritorně dvakrát, odvolací soud rovněž dvakrát. Soudy postupovaly během řízení v přiměřených lhůtách. K průtahu došlo pouze u znaleckého ústavu, který měl vyhotovit revizní znalecký posudek, když spis byl znaleckému ústavu doručen v srpnu 2021 a znalecký posudek byl doručen okresnímu soudu v únoru 2022. Věc byla skutkově, potažmo procesně složitější. Jednalo se o detenční řízení zahájené z podnětu psychiatrické nemocnice. Během řízení musel být vypracován znalecký posudek a následně revizní znalecký posudek. Soud opakovaně rozhodoval o procesních věcech, o ustanovení opatrovníka, o ustanovení znalce, o znalečném, o zproštění znalce/opatrovníka, o námitkách podjatosti. Opakovaně žalobce vyzýval k odstranění vad podání/odvolání. Žalobce se na délce řízení částečně podílel tím, že podával vadná podání a soud jej opakovaně musel vyzývat k odstranění vad, dále se žalobce rovněž odmítl dostavit se na vyšetření v srpnu 2020 v souvislosti s revizním znaleckým posudkem. Žalobce ve věci podal opakovaně nedůvodné námitky podjatosti, a to jak vůči znaleckému ústavu, tak vůči soudci. Jednání, které se mělo konat v březnu 2021, muselo být zrušeno z důvodu pobytu žalobce ve vazební věznici. Význam řízení soud hodnotí jako zvýšený do 4. 2. 2020, tj. do doby, než byl žalobce propuštěn ze zdravotního ústavu, následně pro něj již mělo standardní význam.

43. Vzhledem k výše popsaným kritériím, tedy složitosti věci, významu řízení pro účastníka, chování účastníka a postupu soudů, soud uzavřel, že délka řízení trvajícího 4 roky a 3 měsíce na dvou stupních soudní soustavy je zcela přiměřená. Jelikož soud neshledal existenci odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení, žalobu jako nedůvodnou zamítl.

44. Nárok 3) odmítnutí žalob u , adresa, á 6 000 Kč45. Jak uvedeno výše, ze spisu , adresa, vzal soud za zjištěné, že žalobce podal dne 11. 6. 2022 žalobu o ochranu osobnosti, proti žalované , jméno FO, , , Anonymizováno, , kdy jako kontaktní adresu uvedl adresu , Anonymizováno, . Žalovanou místo data narození označil , Anonymizováno, . Usnesením z 26. 7. 2022, č. j. , Anonymizováno, podání doručené , adresa, odmítnuto, neboť žalobce neodstranil vady podání ve lhůtě 10 dnů stanovené usnesením , adresa, a podání ze dne 11. 6. 2022 tak nadále trpělo nedostatky, pro které nešlo v řízení pokračovat. Usnesení o odmítnutí podání nabylo právní moci dne 17. 8. 2022.

46. Ze spisu , adresa, soud zjistil, že žalobce podal dne 28. 1. 2023 žalobu proti žalované , jméno FO, , , Anonymizováno, , tuto označil , Anonymizováno, a jako kontaktní adresu uvedl adresu , Anonymizováno, . Usnesením ze dne 7. 2. 2023 , adresa, 15 bylo rozhodnuto, že se řízení na ochranu osobnosti o zaplacení částky 3 000 Kč, které bylo zahájeno 28. 1. 2023 zastavuje, neboť již předtím dne 18. 8. 2022 bylo zahájeno řízení pro stejný skutek o stejných nárocích, a to pod sp. zn. , Anonymizováno, . Prvně zahájené řízení je dosud pravomocně neskončené a brání tomu, aby u soudu probíhalo předmětné řízení. Citované usnesení nabylo právní moci dne 24. 2. 2023.

47. Ze spisu , adresa, soud zjistil, že žalobce podal dne 18. 8. 2022 žalobu na ochranu osobnosti proti žalované , jméno FO, , , Anonymizováno, a jako kontaktní adresu uvedl adresu , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Usnesením , adresa, ze dne 6. 10. 2022 ve spojení s usnesením , Anonymizováno, ze dne 8. 3. 2023 bylo rozhodnuto, že se podání žalobce doručené soudu dne 18. 8. 2022 odmítá, neboť žalobce neodstranil vady uvedeného podání ve lhůtě 10 dnů stanovené usnesením tamního soudu ze dne 22. 8. 2022, když žalobce v žalobě nevylíčil dostatečným způsobem skutkový děj, tak, aby žaloba byla projednatelná.

48. S ohledem na výše uvedené nutno konstatovat, že všechna 3 řízení jsou pravomocně skončena, řízení ve věci , Anonymizováno, bylo nadto skončeno zastavením, a nikoliv odmítnutím žaloby, jak tvrdil žalobce. Ani v jednom případě nebylo ve smyslu odškodňovacího zákona ve věci vydáno nezákonné rozhodnutí a zdejší soud není jakkoli oprávněn zasahovat do nezávislé činnosti soudů a konečná rozhodnutí ve věci jakkoli přezkoumávat. Konečně vytýkal-li žalobce nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 OdpŠk, že žalobce vyzýval k odstranění vad žaloby mj. spočívající v jednoznačné identifikaci žalované, v této skutečnosti však nelze spatřovat nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 cit. zák., neboť postup soudu vyústil právě ve vydání rozhodnutí ze dne 26. 7. 2022 o odmítnutí žaloby a v rozhodnutí ze dne 7. 2. 2023 o zastavení řízení a v rozhodnutí ze dne 8. 3. 2023 o odmítnutí žaloby. Ve věci proto nelze shledat předpoklady pro odpovědnost státu již z toho důvodu, že není dán odpovědnostní titul – existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, pročež soud i v této části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

49. Nárok 4) nezaslání vyjádření protistrany á 1 000 Kč50. Řízení bylo zahájeno dne 13. 8. 2022 žalobou na ochranu osobnosti s náhradou nemajetkové újmy proti totožné žalované , jméno FO, , a to u , adresa, . Žalobce byl výzvou ze dne 16. 8. 2022 vyzván k úhradě soudního poplatku, a to do 15 dnů ode dne doručení předmětného usnesení. Vyjádření žalované je datováno ke dni 6. 10. 2022, přičemž z tohoto vyjádření se podává místo trvalého bydliště žalované na , adresa, . Vzhledem k této skutečnosti se , adresa, rozhodl vyslovit usnesením ze dne 10. 10. 2022, č. j. , Anonymizováno, svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude pro právní moci postoupena , adresa, . Usnesení nabylo právní moci dne 2. 11. 2022. Předmětné vyjádření pak bylo následně žalobci zasláno , adresa, , což vyplývá přímo i ze spisu , adresa, , konkrétně nedatovaného vyjádření žalobce, bod III. „, Anonymizováno, mi zaslal vyjádření k žalobě , jméno FO, …“ Zaslání tak činil soud, který k tomu byl příslušný. , Anonymizováno, , adresa, pak nemohl rozhodnout ani o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, neboť k tomuto byl oprávněn pouze , adresa, pak bylo řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno. Toto usnesení bylo následně potvrzeno usnesením , Anonymizováno, . V uvedeném postupu soud neshledává jakékoli pochybení v postupu , adresa, , které mělo spočívat v nezaslání vyjádření žalované, neboť se to jevilo s ohledem na místní nepříslušnost krokem nehospodárným. Pokud soud dospěje k závěru, že zasílání vyjádření protistrany je s ohledem na běh řízení nehospodárné, je mu dána možnost takové vyjádření nezasílat (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2022, sp. zn. I. ÚS 2803/22), takovým důvodem je i místní nepříslušnost soudu rozhodovat předmětný spor. Nadto případným nezasláním vyjádření pak v žádném případě nedochází k neplatnosti podané žaloby, jak tvrdí žalobce. Stejně jako u výše uvedeného nároku pak nutno konstatovat, že postup soudu vyústil ve vydání rozhodnutí o zastavení řízení, a to nebylo pro nezákonnost změněno ani zrušeno. Ve věci proto nelze shledat předpoklady pro odpovědnost státu již z toho důvodu, že není dán odpovědnostní titul – existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, pročež soud i v této části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

51. Nárok 5) odmítnutí nahlížení do spisu á 3 000 Kč52. Pátým nárokem byl nárok na náhradu ve výši 3 000 Kč za psychickou újmu a zvýšené náklady, když žalobci bylo opakovaně neoprávněně odmítnuto nahlížení do spisu vedeného u , Anonymizováno, , žalobce se dvakrát dostavil k , Anonymizováno, , dvakrát mu bylo nahlížení do spisu odmítnuto. Když přišel k soudu, začal si nahrávat komunikaci se zaměstnanci, místo toho, aby bylo věcně řešeno, do jakého spisu chce nahlédnout, situace se vyhrotila, byl tam křik, následně byl vykázán. V obou případech byl vyveden justiční stráží, byla volána policie.

53. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo odmítnutí nahlížení do spisu prokázáno a žalobce se k jednání soudu dne 12. 5. 2025 nedostavil, ač řádně předvolán, vzdal se dobrodinní soudu, aby byl ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučen k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů. Se zřetelem na výše uvedené soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Nadto nutno poukázat na obdobné rozhodnutí ve věci žalobce (viz bod 16. rozsudku), kde je též odkazováno na jinou věc žalobce (7 As 47/2022-44) s tím, že k povinnostem policie patří strpět nahrávání svých zásahů, avšak pokud se uvedeného žalobce dopouštěl ve vztahu k zaměstnancům soudu bez jejich souhlasu (na podatelně) porušil ustanovení § 84 o. z., když k tomu neměl jejich souhlas. Pokud byl za této situace upozorněn na nevhodnost chování ze strany justiční stráže a žalobce tyto výzvy nijak nereflektoval, skutečnost, že za této situace mu bylo nahlížení spisu odmítnuto a žalobce byl vyzván k opuštění z jednací síně nelze hodnotit jako nezákonný postup.

54. Nárok 6) obtěžování štěkajícím psem v justičním areálu á 5 000 Kč55. Žalobce žádal náhradu nemajetkové újmy za skutečnost, že byl v , adresa, dne 20. 5. 2020 okolo 16:50 obtěžován štěkajícím psem, což vedlo k poškození jeho zdraví. Ve vztahu k tomuto nároku žalovaná vznesla námitku promlčení, kterou soud shledal důvodnou, pročež žalobu jako nedůvodnou zamítl. Zákonem stanovená subjektivní šestiměsíční promlčecí lhůta totiž počíná u nároku na náhradu nemajetkové újmy svůj běh ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, tj. kdy se poškozený dozví o zásahu do svých práv, pokud tento zásah vnímá úkorně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1249/2014 nebo 30 Cdo 2040/2012). Pokud se tedy žalobce o své újmě dozvěděl dne 20. 5. 2020 a nárok uplatnil u žalované až podáním ze dne 6. 9. 2023 a žaloba ke zdejšímu soudu byla podána dne 29. 9. 2023, je nárok žalobce promlčen.

56. Nárok 7) vyhrožování soudce á 5 000 Kč57. Nárokem 7) se žalobce domáhá náhrady ve výši 3 000 Kč za psychickou újmu a zvýšené náklady, když odškodnění požaduje za vyhrožování soudce , adresa, , a to , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž mu vyhrožoval ve věci vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobce poté, co jeho žaloby byly u , Anonymizováno, , adresa, třikrát odmítnuty, si stěžoval na správě soudu s tím, že v reakci na jeho stížnost byl , tituly před jménem, , jméno FO, upozorněn, že v jednání žalobce by mohla být spatřována skutková podstata trestného činu pohrdání soudem ve smyslu § 336 tr. zákoníku. Žalobce toto považuje za hloupost, soudce označil za debílka, kreténa, který si není schopen přečíst § 336 předmětného zákona, kde je stanoveno, že předmětného skutku se lze dopustit jenom při jednání soudu.

58. Ze spisu , adresa, se jak uvedeno shora, podává, že žalobce dne 19. 11. 2022 poslal soudu podání, označené jako oznámení průtahu v řízení , Anonymizováno, kdy namítal, že soudce jej šikanuje dotazy obsaženými v platebním rozkazu. Dělá ze sebe funkčně negramotného, píše bláboly, chce nějaké důkazy. Přípisem ze dne 28. 11. 2022 mu místopředseda soudu , tituly před jménem, , jméno FO, sdělil, že se seznámil s obsahem spisu, dospěl k závěru, že jak soudce, tak administrativní personál činí úkony v přiměřených lhůtách, kdy navíc věc, která napadla 18. 8. 2022, byla již dne 6. 10. 2022 vyřízena a že stížnost proto shledává jako nedůvodnou. V přípisu žalobce mj. upozorňuje: „abyste se v budoucnu vyhnul případným nepříjemnostem, dovoluji si Vás zároveň upozornit na skutkovou podstatu trestného činu pohrdání soudem“.

59. Ve vztahu k tomuto nároku žalovaná vznesla námitku promlčení, kterou soud shledal důvodnou, pročež žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť sdělení , tituly před jménem, , jméno FO, bylo žalobci doručeno dne 29. 11. 2022 a nárok byl u žalované uplatněn až 6. 9. 2023 a zákonem stanovená subjektivní šestiměsíční promlčecí lhůta totiž počíná u nároku na náhradu nemajetkové újmy svůj běh ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, tj. kdy se poškozený dozví o zásahu do svých práv, pokud tento zásah vnímá úkorně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1249/2014 nebo 30 Cdo 2040/2012).

60. Nárok 8) neoprávněné vykázání z jednací síně á 3 000 Kč, Anonymizováno, a nárok 9) upření práva na pořízení záznamu á 3 000 Kč61. Oba nároky žalobce odvozoval od řízení vedeného u , Anonymizováno, . Podle ustanovení § 6 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích, z něhož se podává, že „Uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy a pořizovat obrazové záznamy z průběhu soudního jednání lze je s předchozím souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce. S vědomím předsedy senátu nebo samosoudce lze pořizovat zvukové záznamy.“ K prvému nároku žalobce uvedl, že při jednání dne 28. 3. 2023 byl neoprávněn vykázán z jednací síně, v důsledku čehož mu vznikla nemajetková újma, kterou žádá odškodnit částkou 3 000 Kč. Z protokolu ze dne 28. 3. 2023 vyplynulo, že soud se opakovaně dotazoval při jednání žalobce, zda si pořizuje zvukový nebo obrazový záznam, když žalobce opakovaně mířil telefonem na žalovanou. Žalobce konstatoval, že si nic nepořizuje, načež dostal pokyn od soudkyně, aby si tedy žalobce umístil telefon do kapsy, pokud nepořizuje záznam. Na uvedenou výzvu žalobce rezignoval, pročež bylo soudem konstatováno, že žalobce si pořizuje obrazový záznam, aniž by o jeho pořízení soud požádal. Soudem bylo posléze konstatováno, že žalobce neuposlechl výzvu soudu v souladu s § 53, 54 o. s. ř. a že tím narušuje jednání soudu. S ohledem na skutečnost, že žalobce neuposlechl opakované výzvy soudu, i přestože byl upozorněn na možnost vykázání z jednací síni, soudu nezbylo než žalobce vykázat.

62. V uvedeném věci nutno opakovat, že objektivní odpovědnosti za újmu se stát nemůže zprostit, jestliže jsou kumulativně splněny tři podmínky: 1) nesprávný úřední postup, 2) vznik nemajetkové újmy a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem majetkové újmy. Existence všech těchto podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána, přičemž důkazní břemeno leží na poškozeném.

63. V citované věci absentuje již prvý předpoklad vzniku odpovědnosti žalované za tvrzenou újmu, a to nesprávný úřední postup, pročež soud žalobu jako nedůvodnou i v této části zamítl. Obrazový záznam z průběhu soudního jednání lze pořizovat jen s předchozím souhlasem soudce, žalobce této povinnosti nedostál, odmítal telefon uložit a po dobu jednání jím opakovaně mířil na žalovanou. I přes opakované poučení soudu ve smyslu ust. §§ 53, 54 o. s. ř., narušoval předmětné jednání. Soudu tedy nezbylo než žalobce v intencích zákona z jednací síně vykázat, ve věci tedy zcela absentuje nesprávný úřední postup.

64. Dalším nárok žalobce opíral o tvrzení, že při jednání soudu dne 22. 2. 2023 mu bylo ze strany soudu upřeno právo pořizovat si audio záznam. Z provedeného dokazování vyplynulo, že jednání dne 22. 2. 2023 bylo odročeno pro námitku podjatosti vznesenou žalobcem, tedy pokud se toho dne žádné jednání nekonalo, nemůže být dána existence v podobě žalobcem tvrzeného postupu. Nicméně z důvodu opatrnosti soud uvádí, že k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu nedošlo ani dne 6. 12. 2022, při kterém žalovaná v tam projednávané věci namítala, že ji žalobce neoprávněně v průběhu jednání nenahrává. Soudem byl proto žalobce vyzván k předložení telefonu za účelem kontroly, že probíhá toliko zvukový záznam, nikoliv obrazový záznam. Žalobce toto neumožnil a ani neuposlechl výzvu soudu, aby telefon položil na stůl a nemířil jím na žalovanou. Soudem byl posléze žalobce upozorněn, že pokud bude mířit kamerou na žalovanou, bude jednání přerušeno a odročeno. S ohledem na to, že žalobce odmítl položit telefon na stůl, tak aby bylo zřejmé, že pořizuje toliko zvukový záznam, bylo jednání odročeno na neurčito. Na uvedeném postupu soudu stejně jako v předchozím bodě soud neshledává ničeho závadného, proto shledal žalobu i v této části nedůvodnou a žalobu zamítl.

65. Nárok 10) Urážky a šikana během soudního jednání á 5 000 Kč66. Desátým nárokem se žalobce domáhal finančního zadostiučinění za psychickou újmu, jež mu měla být způsobena tím, že v poslední jednací den ve věci , adresa, se žalovaný v protrahovaném řízení, , jméno FO, , vůči žalobci vyjadřoval vulgárně, konkrétně: „magor“, „blázen“, „nemocný“. Žalobce mu pohrozil zpacifikováním, soudce aniž by žalovaného usměrnil, začal „napadat“ žalobce a tím jednal v rozporu se zákonem a etickými pravidly.

67. Ze spisu , adresa, nicméně vyplynulo, že že ve věci proběhlo toliko jenom jedno jednání, a to dne 2. 3. 2023, když z protokolu vyplývá, že uvedeného jednání nebyla přítomna žádná osoba, která by se jmenovala , jméno FO, . Žalovaným byl , právnická osoba, a z protokolu nelze seznat, že by se žalovaný vůči žalobci vyjadřoval jakkoliv hanlivě. Žalobce, jak uvedeno shora, se neúčastí u jednání vzdal dobrodinní výzvy ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., pročež soudu nezbylo než žalobu zamítnout, když v řízení nebylo prokázáno, že by se stal žalobcem tvrzený skutek a ve věci tak nemohl být dán ani nesprávný úřední postup soudu. V této souvislosti nutno podotknout, že je to naopak žalobce, kdo se opakovaně vyjadřuje vulgárně ve vztahu k úředním osobám (jen z obsahu přílohové spisu , Anonymizováno, je patrné, že žalobce se o úředních osobách vyjadřuje takto: „chcípla, stupidní, flákači, darmožrouti, kokot“).

68. Nárok 11) šikana ze strany justiční stráže á 5 000 Kč69. Tento nárok žalobce opíral o tvrzení, že mu justiční stráž opakovaně vyhrožovala a napadala jej s tím, že nesmí nikoho a nic nahrávat. Následně volala na žalobce Policii ČR, čímž žalobce zesměšnila, pomluvila a šikanovala jej. Žalobce přirovnával uvedené k situaci, kdy někdo bezdůvodně volá na linku 158. Justiční stráž neměla oprávnění Policii ČR volat, má jednat nestranně a v souladu se zákonem. Žalobce namítal, že to naopak byla justiční stráž, kdo jej neoprávněně natáčel. V této věci předně opětovně konstatovat, že žalobce se bez omluvy, ač řádně předvolán, nedostavil k jednání dne 12. 5. 2025 a svou neúčastí u jednání se vzdal dobrodinní výzvy ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., pročež soudu nezbylo než žalobu zamítnout, když v řízení nebylo prokázáno, že se uvedený skutek stal. Zde obdobně odkázat na odůvodnění bodu 53. a tam citovaných rozhodnutí, která se opírají o skutečnost, že žalobce není oprávněn v budově soudu bez svolení dotčených osob nahrávat obrazový záznam a pokud v případě neuposlechnutí byla justiční stráží přivolána policie, nelze shledat uvedený postup jako nezákonný.

70. Nárok 12) nedostatečná zdravotní péče ve věznici á 10 000 Kč71. Žalobce uvedl, že každý den v měsíci květnu v roce 2019, když pobýval ve vězení, žádal o poskytnutí zdravotní péče. Neposkytnutí dostatečné zdravotní péče vedlo u žalobce k závažným zdravotním komplikacím (bolesti, krvácení rány, vznik jizvy). Žalobce si na tento stav podal stížnost již v roce 2019, když státní zastupitelství stížnost uznalo jako oprávněnou a konstatovalo, že šlo o neakceptovatelné prodlení ohrožující zdraví. Za vzniklou újmu žalobce požadoval náhradu za psychickou újmu ve výši 10 000 Kč. Ve vztahu k uvedenému nároku žalovaná vznesla námitku promlčení, kterou soud shledal důvodnou, pročež žalobu zamítl i v této části.

72. Zákonem stanovená subjektivní šestiměsíční promlčecí lhůta totiž počíná u nároku na náhradu nemajetkové újmy svůj běh ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, tj. kdy se poškozený dozví o zásahu do svých práv, pokud tento zásah vnímá úkorně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1249/2014 nebo 30 Cdo 2040/2012). Pokud se tedy žalobce o své újmě dozvěděl v květnu 2019 a nárok uplatnil u žalované až podáním ze dne 6. 9. 2023 a žaloba ke zdejšímu soudu byla podána dne 29. 9. 2023, je nárok žalobce promlčen.

73. Nárok 13) neoprávněné nakládání s osobními údaji á 10 000 Kč74. Posledním nárokem se žalobce domáhal odškodnění ve výši 10 000 Kč za skutečnost, že , Anonymizováno, požádal o utajovaná data žalobce, včetně informace o tom, kolikrát byl žalobce podezřelý ze spáchání trestného činu. Uvedeným postupem došlo k neoprávněnému nakládání s osobními údaji žalobce, , Anonymizováno, pro , adresa, neměl právo požadovat osobní data žalobce bez jeho souhlasu. Informace o tom, že žalobce byl asi ve 40 případech podezřelým ze spáchání trestného činu mělo předat , Anonymizováno, , adresa, . Soud zamítl pro nedůvodnost i tento poslední nárok, neboť soud nemůže z podstaty věci zasahovat do práv subjektů na poskytnutí informace a záleží pak okolnostech daného případu, zda je adresát povinen informaci poskytnout či nikoliv. Nadto v řízení ani nebylo prokázáno, že skutek stal. Zde opětovně nutno zdůraznit, že žalobce se neúčastí u nařízeného jednání vzdal dobrodinní poučení ve smyslu ust. § 118a o. s. ř.

75. S ohledem na výše uvedené soud žalobu ve všech nárocích zamítl jako neopodstatněnou.

76. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 500 Kč představující 300 Kč za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření ve věci, příprava a účast u jednání dne 11. 2. 2025 a dne 12. 5. 2025.