47 C 201/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 120 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 16 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci 57 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 16 500 Kč od datum do datum, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 14 342 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou z datum domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši 120 000 Kč s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen„ obvodní soud“) pod sp. zn.: 14 Nc 655/2013 (dále jen„ posuzované řízení“) s tím, že celková doba trvání řízení v délce 84 měsíců je nepřiměřená. Uvedl, že soudní řízení ve věci úpravy poměrů k nezletilé dceři jméno bylo zahájeno dne datum, rozsudkem z 16. 12. 2015 č. j.: 14 Nc 655/2013-875 bylo rozhodnuto o úpravě péče, přičemž řízení o výživném bylo skončeno až dne datum. Dle žalobce se nejednalo o složité řízení, soud opakovaně připouštěl obstrukce druhého účastníka řízení, žalobce se navíc svým podáním z datum domáhal určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle ust. § 174a odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb. Opatrovnické řízení je soud povinen projednat ve lhůtě 6 měsíců a v případě nedodržení jmenované lhůty, musí soud v odůvodněné svého rozhodnutí uvést, jaké skutečnosti bránily v dodržení citované lhůty. Žalobce namítal, že soud 6-ti měsíční lhůtu jednak nedodržel, jednak odůvodnění rozhodnutí ve věci samé neobsahuje zdůvodnění nedodržení předmětné lhůty. Dále zdůraznil, že se na délce řízení nijak nepodílel a jednalo se o opatrovnické řízení, jež samo o sobě předpokládá zvýšený význam pro poškozeného. Za jeden rok namítaného řízení se domáhal částky 20 000 Kč, když délka předmětného řízení byla násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat. Se zřetelem na shora zmíněné požadoval relutární náhradu ve výši 120 000 Kč. Při jednání soudu dne datum žalobce rozšířil žalobu na částku 132 000 Kč z důvodu zvýšeného významu řízení pro žalobce, neboť sama žalovaná posléze ve svém stanovisku z datum přistoupila z tohoto důvodu k navýšení základní částky zadostiučinění o 10 %.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z datum uvedla, že u ní žalobce dne datum uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 120 000 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Obvodního soudu pro Prahu 4 v řízení vedeném pod sp. zn. 14 Nc 655/2013. Žádosti žalobce bylo částečně vyhověno a žalovaná mu po projednání nároku poskytla relutární náhradu ve výši 58 500 Kč. Co se týká přezkoumaného řízení, tak celková délka řízení činila ve vztahu k žalobci 7 let. Spisovým šetřením bylo zjištěno, že řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy, přičemž soud I. stupně rozhodoval třikrát, rovněž jako odvolací soud. Ve věci byla podána též ústavní stížnost. Řízení bylo složité jak po skutkové, tak po procesní stránce, neboť musel být vypracován znalecký posudek, bylo rozhodováno o několika předběžných opatřeních. Se zřetelem na délku naříkaného řízení žalovaná vycházela ze základní částky zadostiučinění 15 000 Kč za rok trvání řízení, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Při stanovení výše zadostiučinění přistoupila ke snížení základní částky o 35 % z důvodu složitosti řízení, o 10 % z důvodu projednání věci na dvou stupních soudní soustavy a u Ústavního soudu. Naopak základní částka byla navýšena z důvodu vyššího významu pro žalobce. Závěrem uvedla, že poskytnuté zadostiučinění představuje odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy a ve zbytku nárok žalobce nepovažuje za odůvodněný.

3. Před zahájením jednání ve věci samé vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky 58 500 Kč s příslušenstvím, jež odpovídalo dobrovolnému plnění žalované. Soud proto v tomto rozsahu řízení částečně zastavil.

4. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav:

5. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne datum.

6. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 14 Nc 655/2013 soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh řízení. Dne datum podala jméno příjmení, matka nezletilé jméno příjmení, návrh na úpravu poměrů nezletilé u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 0 P 160/2020, a navrhla, aby soud rozhodl tak, že se nezletilá svěřuje do výchovy matky a bylo rozhodnuto o stanovení výše výživného otci, kterým je Ing. Mgr. celé jméno žalobce (v řízení u zdejšího soudu vystupující jako žalobce). Usnesením ze dne datum ustanovil soud opatrovníkem nezletilé příjmení část obec a číslo a referátem z téhož dne nařídil jednání na datum a vyzval účastníky k předložení důkazů k věci. Otci nezletilé byl návrh doručen dne datum. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření otce s návrhem na svěření nezletilé do jeho péče nebo do střídavé péče. Referátem ze ne datum bylo vyjádření otce zasláno zást. matky a opatrovníkovi. Dne datum bylo doručeno stanovisko matky k vyjádření otce a vyjádření opatrovníka a OSPOD k věci. Dne datum se konalo jednání, na němž proběhl výslech matky a právní zástupce matky navrhl vydání předběžného opatření, na to bylo jednání odročeno na datum za účelem dokončení výslechu matky. Usnesením ze dne datum rozhodl soud o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření ohledně svěření nezletilé do péče matky a stanovení výše výživného a současně nařídil předběžné opatření, kterým upravil styk nezletilé s otcem. Usnesením ze dne datum byla opatrovníkem nezletilé k zastupování v řízení o styk ustanovena ulice část obec a číslo. Podáním ze dne datum navrhl otec vydat předběžné opatření, kterým by soud zakázal matce podrobovat nezletilou bez souhlasu soudu psychologickým aj. vyšetřením a dne datum bylo otcem podáno odvolání do rozhodnutí o nařízení předběžného opatření upravujícího styk otce s nezletilou. Usnesením ze dne datum byl návrh otce na vydání předběžného opatření zamítnut. Dne datum byla soudu doručena žádost zástupce matky k odročení jednání, jednání referátem ze dne datum odročeno na datum. Dne datum bylo doručeno stanovisko matky k podáním otce. Dne datum doručeno vyjádření otce ve věci. Dne datum se konalo jednání, kde pokračoval výslech matky, závěrem jednání odročeno na datum za účelem výslechu otce. Dne datum byl spis předložen Městskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání otce do rozhodnutí o nařízení předběžného opatření ohledně jeho styku s nezletilou. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum bylo rozhodnuto tak, že se návrh matky na nařízení předběžného opatření o úpravě styku otce s nezletilou zamítá. Dne datum se konalo jednání u Obvodního soudu pro Prahu 4, kde proběh výslech otce a závěrem bylo jednání odročeno na datum za účelem jeho dokončení. Dne datum bylo doručeno vyjádření matky k situaci po rozhodnutí odvolacího soudu. Dne datum byl otcem podán návrh na vydání předběžného opatření s návrhem na střídavou péči. Dne datum doručen návrh otce na provedení důkazů. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu otce na nařízení předběžného opatření. Dne datum doručeno soudu vyjádření otce ve věci. Dne datum se konalo jednání, na němž pokračoval výslech otce závěrem bylo jednání odročeno za účelem povedení znaleckých posudků. Dne datum podala matka návrh na nařízení předběžného opatření s nahrazením souhlasu otce s docházkou nezletilé do Mateřské školy v obec a číslo a dále k vyzvedávání nezletilé z mateřské školy jméno příjmení. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o nařízení důkazu znaleckým posudkem, vypracováním ve lhůtě 3 měsíců soud pověřil znalce. Usnesením ze dne datum bylo nařízeno předběžné opatření, kterým soud vyhověl návrhu matky. Dne datum bylo doručeno vyjádření otce k návrhu matky. Dne datum bylo podáno odvolání otce do rozhodnutí o nařízení předběžného opatření, spis předložen Městskému soud v Praze dne datum, usnesením ze dne datum bylo změněno usnesení soudu provního stupně tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá. Spis byl doručen dne datum zpět obvodnímu soudu. Dne datum bylo doručeno vyjádření matky nezletilé, vyjádření OSPOSU. Dne datum byl podán návrh matky na nahrazení souhlasu otce s docházkou do mateřské školy a k podání přihlášky k zápisu do základní školy sp.zn. 14 Nc 655/2013. Usnesením ze dne datum soud ustanovil k vydání rozhodnutí o návrhu opatrovníkem městskou část. Dne datum podal otec návrh na vydání předběžného opatření ohledně úpravy styku s nezletilou. Usnesením ze dne datum byl návrh otce zamítnut. Z přípisu ze dne datum reagujícímu na dotaz soudu ohledně termínu dodání znaleckého posudku se podává, že spis byl znalci předán dne datum a účastníci jsou pozváni na 16. 9. a 22. 9. na vyšetření. Dne datum bylo podáno odvolání otce o rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, spis byl předložen dne datum, dne datum doručeno vyjádření matky k odvolání otce a dne datum doručeno vyjádření kolizního opatrovníka, usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto tak, že se usnesení soudu prvního stupně potvrzuje. Dne datum podal otec návrh na nařízení předběžného opatření a vyjádření ke stavu věci, otec navrhl svěření nezletilé do péče otce a stanovení bydliště nezletilé shodně s bydlištěm otce. Dne datum se vyjádřil kolizní opatrovník. Dne datum navrhla matka vydání předběžného opatření o úpravě styku nezletilé s otcem. Usnesením ze dne datum rozhodl soud o zamítnutí obou návrhů na vydání předběžného opatření a nařídil předběžné opatření, kterým upravil styk rodičů s nezletilou tak, že se budou o její péči střídat. Dne datum byl podán návrh otce na určení bydliště nezletilé pod sp.zn. 16 Nc 43/2013 u Okresního soudu v Kladně. Dne datum postoupeno pro nepříslušnost Obvodnímu soudu pro Prahu 4, který řízení usnesením ze dne datum zastavil pro zpětvzetí návrhu. Dne datum bylo podáno odvolání matky do rozhodnutí ze dne datum o nařízení PO. Dne datum rozesláno odvolání účastníkům, datum doručeno vyjádření k odvolání a dne datum spis předložen Městskému soudu v Praze, který usnesením ze dne datum změnil rozhodnutí obvodního soudu a upravil styk otce s nezletilou. Dne datum byl spis vrácen obvodnímu soudu, který dne datum rozeslal rozhodnutí účastníkům. V mezidobí byla založena korespondence otce se zástupkyní matky. Dne datum byl soudu doručen znalecký posudek. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o znalečném. Referátem ze dne datum bylo nařízeno jednání na datum. V mezidobí žádost matky o odročení jednání, jednání odročeno na datum. Dne datum doručeno nesouhlasné vyjádření otce k odročení jednání. Dne datum doručeno vyjádření matky ohledně péče o nezletilou v období prázdnin. Vyjádření rozeslána stranám referátem ze dne datum. Dne datum doručena omluva znalce z jednání z důvodu plánované operace. Dne datum doručeno vyjádření otce. Referátem ze dne datum zasláno účastníkům. Dne datum se ve věci konalo jednání, kde proběhl také výslech znalce, jednání odročeno za účelem výslechu druhého znalce na datum. Dne datum doručeno vyjádření otce k ukončení zastoupení matky nezletilé, rozesláno účastníkům dne datum. Dne datum byl doručen návrh matky na odročení jednání z důvodu změny právního zástupce kolize jednání a z důvodu své nemoci. Jednání zrušeno a dne datum rozhodnuto odročení jednání na neurčito za účelem výslechu znalce. Dne datum doručeno vyjádření otce ve věci. Dne datum doručen návrh otce na vydání předběžného opatření, že bydlištěm žalované je bydliště otce a na úpravu styku nezletilé s matkou a vyjádření otce. Usnesením ze dne datum byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut. Dne datum doručena žádost otce o nařízení jednání. Dne datum byl soudem zaslán dotaz matce ke sdělení možnosti účastnit se soudního jednání s ohledem na její zdravotní stav. Dne datum podal otec opětovně návrh na vydání předběžného opatření k úpravě styku nezletilé s matkou. Dne datum doručeno stanovisko kolizního opatrovníka. Dne datum žádost otce o sdělení nového termínu jednání. Unesením ze dne datum byl návrh otce na nařízení předběžného opatření zamítnut. Dne datum bylo podáno do usnesení odvolání, které bylo dne datum zasláno účastníkům a dne datum doručeno Městskému soudu v Praze k rozhodnutí. Dne datum bylo doručeno vyjádření matky. Usnesením ze dne datum bylo potvrzeno usnesení obvodního soudu, kterým byl zamítnut návrh otce na nařízení předběžného opatření, dne datum byl spis vrácen obvodnímu soudu a referátem ze dne datum bylo usnesení rozesláno účastníkům. Dne datum bylo doručeno vyjádření matky a dne datum byl podán návrh na nařízení předběžného opatření, a to k udělení souhlasu k podání přihlášky nezletilé k zápisu do základní školy. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení předběžného opatření a byl zamítnut. V mezidobí doručena zpráva opatrovníka nezletilé. Dne datum byla doručena soudu omluva znalce z nařízeného jednání. Dne datum bylo podáno odvolání matkou do usnesení o zamítnutí návrhu na nařízení PO, referátem ze dne datum bylo odvolání zasláno účastníkům a jednání bylo doručeno na datum. Dne datum bylo dovolání předloženo Městskému soudu v Praze, dne datum bylo doručeno vyjádření otce k odvolání a usnesením ze dne datum bylo rozhodnutí částečně potvrzeno co do rozhodnutí o docházce do základní školy a částečně změněno, kdy byl za otce udělen souhlas k podání přihlášky nezletilé do základní školy. Dne datum byl spis vrácen obvodnímu soudu, který dne datum usnesení rozeslal účastníkům. Dne datum podal otec návrh na nařízení předběžného opatření s návrhem na střídavou péči o dceru. Usnesením ze dne datum byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut a dne datum podal otec proti rozhodnutí odvolání, které bylo dne datum zasláno účastníkům a dne datum byl spis předložen městskému soudu. Ten rozhodl usnesením ze dne datum tak, že usnesení obvodního soudu potvrdil a spis vrátil dne datum. Dne datum bylo soudu doručeno rozhodnutí o přijetí nezletilé do základní školy v bydlišti matky a podnět otce ke zrušení rozhodnutí městského soudu, který byl dne datum rozeslán účastníkům. Dne datum bylo doručeno vyjádření matky k podnětu otce, to bylo dne datum posláno otci k vyjádření současně s dotazem soudu na docházku nezletilé do základní školy. Dne datum doručeno sdělení otce o neplnění povinnosti matkou, rozesláno k vyjádření dne datum a dne datum doručeno vyjádření otce k podání matky ze dne datum a téhož dne doplněny důkazy zástupcem matky. Dne datum omluva znalce z jednání z důvodu neodkladné povinnosti na klinice, téhož dne účastníci vyrozuměni o zrušení jednání. Dne datum jednání odročeno na datum. V mezidobí doručena zpráva základní školy o docházce nezletilé do ZŠ v bydlišti matky. Dne datum doručen návrh otce na vydání předběžného opatření o svěření nezletilé do péče otce. Usnesením ze dne datum byl návrh zamítnut. Dne datum dán pokyn účtárně k proplacení nákladů znalce. Dne datum bylo doručeno vyjádření otce. Dne datum bylo doručeno vyjádření matky. Dne datum se konalo jednání, při němž byl vyslechnut znalec a závěrem jednání odročeno na datum za účelem zaslání závěrečných přednesů. Dne datum bylo doručeno vyjádření opatrovníka. Dne datum doručeno vyjádření matky, dne datum doručen závěrečný návrh otce, dne datum návrhy rozeslány účastníkům. Dne datum se konalo jednání, kde byl vyhlášen rozsudek a bylo rozhodnuto o střídavé péči rodičů o nezletilou. Dne datum byl doručen návrh matky na nařízení předběžného opatření upravujícího styk nezletilé s otce do právní moci rozsudku. Usnesením ze dne datum byl návrh zamítnut. Dne 151. 1. 2016 byla podána žádost o prodloužení lhůty k vypracování rozsudku do datum z důvodu složitosti rozsudku, lhůta souhlasem prodloužen a do datum. Dne 18. 1. 2016 byl rozsudek č.j. 14 Nc 655/2013-875 rozeslán účastníkům. Dne datum bylo matkou podáno odvolání do rozsudku a do usnesení o zamítnutí návrhu na nařízení PO, které bylo dne datum zasláno účastníkům k vyjádření a dne datum byl spis předložen Městskému soudu v Praze. Usnesením ze dne datum bylo potvrzeno usnesení obvodního soudu o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření. Dne datum bylo doručeno vyjádření otce k odvolání matky a odvolání otce do rozsudku a podáno vyjádření ve věci návrhu docházky nezletilé do ZŠ v místě bydliště otce. Dne datum nařízeno jednání na datum před odvolacím soudem a rozeslána odvolání účastníků. Dne datum doručeno vyjádření otce, dne datum zasláno účastníkům. Dne datum doručeno vyjádření matky. V mezidobí založeno vyjádření opatrovníka. Dne datum se konalo jednání. Rozsudkem č. j. 58 Co 55/2016-950 bylo potvrzeno rozhodnutí obvodního soudu co do výroků o střídavé péči a vyloučení řízení o výživném nezletilé a co do návrhu matky na udělení souhlasu za otce k návštěvě ZŠ v bydlišti matky bylo rozhodnuto o jeho zamítnutí. Spis byl vrácen dne datum obvodnímu soudu, který dne datum rozhodnutí rozeslal účastníkům. Dne datum byla rozeslána účastníkům žádost o sdělení ohledně osobních poměrů. Dne datum byl doručen návrh otce na udělení souhlasu za matku s podáním přihlášky v příjmení příjmení (na poloviční cestě obou rodičů). Usnesením ze dne datum byl ustanoven opatrovník – ulice část obec a číslo, nezletilé a dále referátem ze dne datum soud přípisem zažádal o provedení pohovoru s nezletilou o změně školní docházky. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření matky, dne datum doručeno otci. Dne datum a datum doručeno vyjádření otce. Dne datum doručeno odvolání matky do ustanovení opatrovníka nezletilé spolu s námitkou podjatosti soudce. Dne datum podání rozesláno účastníkům. Dne datum doručeno vyjádření otce, zasláno referátem ze dne datum matce. Dne datum byl spis předložen městskému soudu, který usnesením ze dne datum rozhodnutí obvodního soudu potvrdil a opravil chybu v záhlaví rozsudku. Spis byl dne datum vrácen obvodnímu soudu. Dne datum podal otec návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by soud udělil souhlas za matku s podáním přihlášky k přijetí nezletilé do příjmení příjmení. Usnesením ze dne datum byl návrh zamítnut, založena žádost o prodloužení lhůty k vypravení rozhodnutí z důvodu výpadku elektrické energie, lhůta prodloužena rozhodnutím místopředsedkyně soudu do datum, kdy bylo rozhodnutí vypraveno. Dne datum do spisu založeno podání matky s rozhodnutím o přijetí do ZŠ v bydlišti matky. Dne datum spis předložen s námitkou podjatosti městskému soudu s vyjádřením soudkyně. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto, že soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodování věci a dne datum spis vrácen zpět obvodnímu soudu. V mezidobí vyhotoven platební poukaz a vrácena jistota otci. Referátem ze dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Následuje založené vyjádření matky z datum s návrhem na změnu rozhodnutí soudu ve věci péče o nezletilou a námitkou místní nepříslušnosti podané k Okresnímu soudu v Kladně. Usnesením ze dne datum Okresní soud v Kladně vyslovil místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4, lhůta k vypravení rozhodnutí z důvodu nemoci soudce byla prodloužena so datum rozhodnutím předsedy soudu. Dne datum bylo proti usnesení o místní nepříslušnosti podáno odvolání matky, které bylo dne datum zasláno otci a dne datum byl spis předložen Krajskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání. Krajský soud v Praze usnesením ze dne datum potvrdil usnesení soudu prvního stupně a dne datum vrátil spis Okresnímu soudu v Kladně, který referátem ze dne datum rozeslal rozhodnutí účastníkům a dne datum postoupil podání Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Dne datum podal otec soudu podklady k rozhodnutí o výživném. Dne datum se konalo jednání ve věci řízení o změnu výchovy a výživného, závěrem bylo odročeno na datum za účelem výslechu otce. Téhož dne založeno vyjádření matky ve věci. Usnesením ze dne datum byl ustanoven opatrovník nezletilé pro řízení o změnu výchovy, ulice část obec a číslo. Dne datum se konalo jednání, probíhá výslech otce, závěrem je jednání odročeno na datum za účelem dokončení výslechu otce a provedení důkazů listinami. Referátem ze dne datum soud vyžádává důkazy. V mezidobí doručeno vyjádření matky i otce ve věci a rozesláno účastníkům na vědomí. Dne datum se konalo jednání ve věci, kde byl dokončen výslech otce a závěrem bylo jednání za účelem mediace odročeno na neurčito. Usnesením ze dne datum bylo rodičům nařízeno setkání s mediátorem ve věci změny péče o nezletilou, dále rozhodnutí o podstatné neshodě rodičů při volbě školy nezletilé a ve věci určení výživného. V mezidobí byla matkou podána ve věci ulice stížnost proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 a Městského soudu v Praze, která byla rozhodnutím ústavního soudu ze dne datum odmítnuta. Dne datum dán spis na lhůtu 1 měsíc, dne datum referátem vyžádáno sdělení o výsledku mediace, přípis zaslán dne datum. Dne datum doručen návrh otce na určení lhůty pro provedení mediace. Dne datum doručen přípis mediátorky, že je ve věci sjednán termín na datum. Soud vyjádření k návrhu na určení lhůty doručil Městskému soudu v Praze dne datum. Věc dne datum vrácena Obvodnímu soudu v obec bez věcného vyřízení věci, neboť se nejednalo o návrh na určení lhůty k procesnímu úkonu. Dne datum doručen soudu vyjádření otce o uskutečnění setkání s mediátorem, následně doručeno i vyjádření mediátorky s potvrzením o účasti matky na mediaci. Dne datum zaslán přípis soudu mediátorce ke sdělení, zda mediace pokračuje. Dne datum bylo doručeno vyjádření matky, které bylo dne datum zasláno otci. Dne datum bylo doručeno vyjádření mediátorky a téhož dne byla doručena žádost matky o osvobození od placení nákladů mediace, na což byl matce dne datum zaslán formulář o majetkových poměrech, který byl dne datum doručen zpět. Dne datum zažádal soud o sdělení výsledků mediace, na to sděleno, že strany spolupracují. Přípisem ze dne datum soud vyzval základní školu a opatrovníka ke sdělení informací týkajících se docházky nezletilé do ZŠ. Dne datum doručeno vyjádření otce k vyjádření matky. Dne datum bylo doručeno vyjádření základní školy o docházce nezletilé a jejím chování. Dne datum doručena zpráva opatrovníka se sdělením, že nezletilá je spokojená na základní škole, kterou dosud navštěvuje. Dne datum zaslán přípis mediátorce ke sdělení stavu mediace. Dne datum doručen soudu návrh matky na doporučení mediátorky k přerušení soudního řízení na tři měsíce a je předložena částečná dohoda rodičů o úpravě poměrů k nezletilé, kdy je sjednána střídavá péče, avšak upraven den převzetí nezletilé. Dohoda spolu s návrhem matky zaslána soudem dne datum účastníkům. Dne datum zaslán přípis mediátorce ke sdělení, zda mediace pokračuje. Dne datum došla zpráva mediátorky o probíhající mediaci. Dne datum na výzvu soudu sděleno opatrovníkem nezletilé, že zatím ve věci není znám další postup. Referátem ze dne datum nařízeno jednání na datum. Dne datum doručeno sdělení opatrovníka ohledně ošetřujícího lékaře nezletilé – neshoda rodičů na pediatrovi. Dne datum podala matka vyjádření, v němž soudu oznámila, že se ve věci obrátila na veřejnou ochránkyni práv a navrhla odročení jednání a pokračování po zjištění výsledku šetření veřejnou ochránkyní práv. Dne datum byl soudu doručen návrh matky na vydání předběžného opatření ohledně placení výživného, neboť otec výživné řádně nehradí. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu matky na nařízení předběžného opatření. Dne datum doručeno vyjádření matky o průběhu střídavé péče, kdy je sděleno, že nefunguje v podobě sjednané před mediátorem a je nezbytné upravit styk před soudem. Dne datum se konalo jednání, které bylo závěrem za účelem výslechu nezletilé odročeno na 5.

12. číslo. Dne datum doručeno vyjádření otce, dne datum rozesláno účastníkům. Dne datum doručeno vyjádření matky. Dne datum konáno jednání, kdy je vyslechnuta nezletilá a závěrem je vyhlášen rozsudek. Matka vzala na základě stanoviska nezletilé svůj návrh na změnu výchovy zpět, otec souhlasí. Otec vzal v průběhu řízení zpět návrh na změnu školy a rodiče uzavřeli dohodu o střídání v péči, nerozhodnutým zůstalo pouze řízení o určení výživného, kdy ulice část navrhla poskytnout rodičům ohledně výživného odborné poradenství za účelem dosažení dohody. Rozsudek č.j. 14 Nc 655/2013-1386, kterým bylo zastaveno řízení o neshodě rodičů ve věci výběru základní školy, zastaveno řízení o změně výchovy nezletilé a kterým byla schválena dohoda rodičů o střídavé péči, byl rozeslán dne datum účastníkům a dne datum nabyl právní moci. Dne datum bylo vydáno opravné usnesení do rozsudku ohledně výroku do úhrady znalečného. Dne datum bylo doručeno sdělení o ukončení poskytování odborného poradenství zprostředkovaným Městskou částí obec a číslo ohledně výživného, když zaměstnankyně OSPOD sdělila, že postoje rodičů jsou dlouhodobě neměnné a není možné dosáhnout dalšího postupu ve věci. Přípisem ze dne datum odeslal soud výzvu matce i otci k vyjádření ohledně výsledku jednání o výživném. Dne datum bylo doručeno vyjádření otce. Referátem ze dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Dne datum se konalo jednání, které bylo odročeno na datum za účelem vyhlášení rozsudku. Dne datum bylo doručeno vyjádření otce. Dne datum se konalo jednání, při němž byl vyhlášen rozsudek č. j. 14 Nc 655/2013-1437. Dne 10. 3. 2020 podala matka do rozsudku odvolání, které bylo referátem ze dne datum rozesláno účastníkům. Dne datum bylo doručeno vyjádření matky, které bylo referátem ze dne datum zasláno otci. Dne datum byl otcem podán návrh na nařízení předběžného opatření, kdy se nezletilá po dobu mimořádných opatření týkajících se pandemické situace ponechává v péči otce. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu otce na nařízení předběžného opatření. Dne datum bylo podáno odvolání otce do rozsudku, které bylo referátem ze dne datum rozesláno účastníkům. Usnesením ze dne datum byl otec vyzván k odstranění vad odvolání. Podáním doručeným soudu dne datum navrhl otec nařízení předběžného opatření k nahrazení souhlasu matky s účastí nezletilé na přijímací řízení na gymnázium. Téhož dne podal otec návrh na zahájení řízení o zbavení rodičovské odpovědnosti matky k nezletilé. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu otce na nařízení předběžného opatření. Dne datum bylo otcem doručeno doplnění odvolání do rozsudku, které bylo referátem ze dne datum rozesláno účastníkům. Dne datum byl spis s odvoláním předložen Městskému soudu v Praze, který nařídil na datum ve věci jednání a dále na datum. Dne datum byla doručena omluva kolizního opatrovníka z jednání. Dne datum byly matkou doručeny důkazy ohledně majetkových poměrů, dne datum byly doručeny důkazy otcem. Dne datum se konalo jednání, které bylo závěrem odročeno na datum. Dne datum bylo matkou doplněno dokazování, dne datum byly doplněny důkazy otce. Dne datum byla doručena omluva kolizního opatrovníka z jednání. Dne datum se konalo jednání u odvolacího soudu, kde byl vyhlášen rozsudek č.j. 58 Co 223/2020-1619, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně. Rozsudek ve věci výživného nabyl právní moci dne datum.

7. Hlavním důkazem byl spis napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

9. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

12. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnil dne datum, což bylo mezi účastníky nesporným.

16. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne z datum, Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“) soud posoudil věc následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz Stanovisko). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení z 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení, nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 8. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 508/2008).

17. V každé jednotlivé věci je třeba hodnotit právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníků. Nelze přitom vycházet z předem dané a paušálně stanovené doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mohla být pokládána za přiměřenou.

18. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobci od datum, kdy mu byla doručena žaloba, neboť řízení nemohlo žalobci způsobovat nemajetkovou újmu, nevěděl-li o něm. Proto mu za dobu od jeho zahájení do doby, kdy se o existenci řízení dozvěděl, nemohla vzniknout nemajetková újma (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4336/2010). Řízení ve vztahu k žalobci trvalo do datum, kdy bylo rozhodnuto o ústavní stížnosti, tj. 7 let a 3 měsíce. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Naříkané řízení bylo zejména procesně složitější, žalobce se na délce řízení nepodílel, v postupu orgánů moci nebyly shledány průtahy a jednalo se o řízení se zvýšeným významem pro žalobce. S ohledem na skutečnost, že se jednalo o opatrovnické řízení, jež by mělo být řešeno se zvýšeným urychlením, není možné se zřetelem na celkovou délku řízení, posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé, a to přestože se jednalo o řízení složitější. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že se nejedná o řízení s nepatrným významem pro žalobce a celkovou délku řízení nelze klást k tíži žalobci, proto se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění, když k případnému zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva u nepřiměřené délky soudních řízení lze přistupovat pouze ve výjimečných případech, což v daném případě není splněno, tuto formu zadostiučinění soud neshledal dostačující a dospěl k závěru, že je na místě odškodnit újmu v penězích. Ostatně k totožnému závěru dospěla i sama žalovaná.

19. Soud se při stanovení přiměřeného zadostiučinění zabýval kritérii vymezenými v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk. Zmíněná kritéria nejsou jedinými, k nimž může soud při posouzení přiměřenosti délky řízení v konkrétní věci přihlédnout, jsou ale zpravidla těmi základními (viz bod IV. Stanoviska).

20. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek z 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009 nebo Stanovisko) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v délce trvání 7 let a 3 měsíce, soud přiznal žalobci základní částku ve výši 93 750 Kč, když vycházel z částky 15 000 Kč za první dva roky (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná) a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení a částky 1 250 Kč za jeden měsíc řízení. Částku ve výši 15 000 Kč ročně pak stanovil s ohledem na celkovou délku namítaného řízení, která překračuje jako celek dobu, ve které bylo možné uzavření rozumně očekávat, avšak není extrémně dlouhá. Pro srovnání soud uvádí, že horní rozmezí částky ve výši 20 000 Kč za jeden rok řízení zvolil Nejvyšší soud v případě délky řízení 21 let, se zohledněním toho, že v době rozhodování v kompenzačním řízení nebylo řízení, ve kterém docházelo k průtahům stále skončeno (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1320/2011). Základní částku ve výši 18 000 Kč považovaly soudy za přiměřenou v řízení trvajícím 14 let a 11 měsíců (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3320/2014) nebo v řízení trvajícím déle než 15 let (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3379/2018). Při porovnáními s uvedenými rozhodnutími považoval proto soud za přiměřené vycházet ze základní částky 15 000 Kč.

21. Posuzované řízení je nutno s ohledem na jeho předmět považovat za řízení skutkově složitější (– 10 %), neboť v rámci rozhodování o úpravě poměrů k nezletilé vyvstala nutnost zpracovat znalecký posudek na matku i otce nezletilé, věc byla dále složitější v důsledku spolupráce s orgánem sociálně právní ochrany dětí (dále„ OSPOD“), jenž pravidelně vydával ve věci vyjádření, dokazování probíhalo četnými listinnými důkazy. Hmotněprávní složitost soud hodnotí jako standardní. Konečně má soud za to, že posuzované řízení vykazovalo zejména složitost procesní (– 15 %). Předně účastníci podávali opakovaně návrhy na nařízení předběžného opatření, neboť se ve své podstatě nebyli schopni dohodnout na žádných elementárních záležitostech týkajících se nezletilé, nadto soud musel rozhodovat o námitce podjatosti, o osvobození od soudního poplatku, o návrhu na přerušení řízení, o ustanovení znalce, o znalečném, bylo nezbytné pravidelně žádat o stanoviska OSPODu, o ustanovení opatrovníka. V řízení musel soud opakovaně vyzývat k odstranění vad podání účastníků, v rámci naříkaného řízení žalobce podal též návrh na zbavení rodičovské odpovědnosti matky k nezletilé, rodičům nezletilé bylo též nařízeno setkání s mediátorem.

22. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy a u Ústavního soudu. Zohlednění počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná (srovnej bod IV. Písm. a) Stanoviska). Soud prvního stupně rozhodoval třikrát, stejně jako odvolací soud, Ústavní soud dvakrát. Soud proto snížil základní částku o 10 % (srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze z 14. 1. 2021, č. j. 54 Co 361/2020 – 97:„ Přitom již jen z toho důvodu, byla-li věc, stejně jako v tomto případě, projednávána celkem před soudy třech stupňů, přichází standardně v úvahu snížení obecné základní výše o 20 %“).

23. Jde-li o kritérium jednání poškozeného, v tomto směru lze uzavřít, že se žalobce na délce řízení ve smyslu obstrukčním nepodílel a že se žalobce domáhal i určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle ust. § 174a odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb.

24. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, ve věci nebyly žalobcem žádné konkrétní průtahy tvrzeny a zdejší soud dospěl z provedeného dokazování k závěru, že k žádným významným průtahům v řízení ani nedocházelo. Na celkovou délku řízení má vliv především mimořádná procesní složitost řízení, zejména téměř celým neustále protínající žádosti účastníků o nařízení předběžných opatření, jinak soud dospěl k závěru, že úkony soudu byly činěny v přiměřených lhůtách, navazovaly na sebe, soud jednal koncentrovaně.

25. Jako poslední z hledisek soud zohlednil význam řízení pro žalobce, tento soud vidí jako zvýšený. Soud uvážil, že obecně podle judikatury ESPL se poskytuje poškozenému zvýšený význam řízení právě v opatrovnických řízeních (srovnej rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice z datum, číslo, § 72), neboť tyto druhy řízení více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4761/2010). Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně Stanovisko). Vzhledem k předmětu řízení bylo výsledné zadostiučinění zvýšeno o 20 %.

26. Na základě výše uvedeného soud vyčíslil přiměřené zadostiučinění tak, že základ vypočtený ze základní částky 15 000 Kč/rok, se zohledněním poloviční částky za první dva roky snížil o 20 %. Celková částka, která náleží žalobci jako přiměřené zadostiučinění proto činí 75 000 Kč. Nicméně žalovaná poskytla již žalobci částku 58 500 Kč, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci již jen 16 500 Kč a žalobu na zaplacení nemajetkové újmy ve zbývajícím rozsahu (57 000 Kč) neshledal důvodnou a žalobu zamítl (výrok II.) Soud neshledal žádné další relevantní okolnosti pro zvýšení či snížení základní částky.

27. Žalobce předběžně uplatnil nárok dne datum. Soud přiznal žalobci úrok z prodlení od datum do zaplacení. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o. z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne datum, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem datum, žalovaná se tak dostala do prodlení dne datum (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001).

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobce byl úspěšný pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady žalobce jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady za právní zastoupení ve výši 12 342 Kč. Odměna advokáta byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát dle ust. § 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5 (usnesení Nejvyššího soudu ČR z 29. 1. 2014, sp. zn. 30Cdo 3378/2013) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu vykonal 3 úkony právní služby á 3 100 Kč, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podání ve věci samé a účast na jednání soudu dne datum. K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za každý ze tří vykonaných právních úkonů 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Soud dále advokátu přiznal dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z její odměny, neboť soudu doložil, že je jejím plátcem. Závěrem soud uvádí, že ve smyslu ust. § 31 odst 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

29. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.