47 C 297/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 16 335 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 16 335 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 14. 12. 2022 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 7 034 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou ze 17. 12. 2022 domáhal na žalované náhrady škody ve výši 16 335 Kč s příslušenstvím s tím, že mu dne 13. 3. 2021 byl doručen záznam o sdělení podezření pro přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Následně dne 24. 3. 2021 pod č. j.: 1 ZK 78/2021-21 státní zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] podal dle § 179c odst. 2 písm. a) tr. řádu na žalobce návrh na potrestání k Okresnímu soudu v Šumperku. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. 2 T 45/2021 (dále jen„ napadené řízení“). Dne 10. 3. 2022 vydal Okresní soud v Šumperku rozsudek č.j. 2 T 45/2021 – 99, jímž žalobce podle § 226 písm. a) tr. řádu návrhu na potrestání Okresního státního zastupitelství v [obec] zprostil. V souvislosti s uvedeným trestním řízením vznikly žalobci náklady právního zastoupení ve výši 16 335 Kč, jež představují odměnu za 7,5 úkonů právní služby á 1 500 Kč (převzetí věci, porada 27. 4. 2021, odpor, nahlížení do spisu dne 1. 2. 2022, porada dne 3. 2. 2022, účast u hlavního líčení dne 7. 2. 2022, porada dne 7. 3. 2022 a účast u hlavního líčení dne 10. 3. 2022), náhradu hotových výdajů 8x á 300 Kč, to vše s DPH. Závěrem uvedl, že svůj nárok uplatnil u žalované dne 13. 6. 2022, nicméně ke dni podání žaloby nebyl jeho nárok projednán.

2. Žalovaná v podání z 2. 2. 2023 doplněné podáním z 15. 2. 2023 navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že žalobce u ní dne 13. 6. 2022 uplatnil nárok, jenž mu měl vzniknout v souvislosti s trestním stíháním ve věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 2 T 45/2021 podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Nároku na náhradu nákladů trestního řízení nevyhověla ani z části, neboť žalobce i přes výzvu žalované ze 17. 1. 2023 nedoplnil faktury za právní služby vystavené na jméno žalobce, případně výpis z bankovního účtu či příjmový pokladní doklad prokazující úhradu tvrzené škody s tím, že věc byla již žalována. S ohledem na uvedené navrhla žalobu zamítnout, neboť nebylo prokázáno, že žalobce byl adresátem a plátcem nákladů právního zastoupení.

3. Žalobce dne 2. 2. 2023 doplnil žalobu o doklady o platbě faktur č. 210100013 a 220100010. Žalovaná přesto nárok neuznala, když uvedla, že označení adresáta předmětných faktur zcela absentuje, nebo z jejich označení nelze jednoznačně určit, že by jím žalobce.

4. Protože byly splněny předpoklady podle § 115a o. s. ř., rozhodl soud ve věci samé bez nařízení jednání.

5. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav:

6. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na náhradu škody dne 13. 6. 2022.

7. Z faktury č. 210100013 soud zjistil, že byla vystavena právní zástupkyní žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], (dále jen„ právní zástupkyně žalobce“) na částku 10 000 Kč a jejím předmětem bylo poskytnutí právních služeb. Odběratel je na faktuře označen jako [anonymizováno], [obec].

8. Z faktury č. 220100010 vzal soud za prokázané, že jej vystavila právní zástupkyně žalobce na částku 6 335 Kč, jejím předmětem bylo taktéž poskytnutí právních služeb a odběratel je označen iniciály [anonymizována dvě slova].

9. Ze záznamu o průběhu konzultace na čl. 13 se podává, že žalobce uskutečnil s právní zástupkyní dne 17. 3. 2021 poradu v čase od 10 – 12 hodin.

10. Ze záznamu o průběhu konzultace na čl. 13 se podává, že žalobce uskutečnil s právní zástupkyní dne 24. 4. 2021 poradu v čase od 14 – 16 hodin.

11. Ze záznamu o průběhu konzultace na čl. 14 se podává, že žalobce uskutečnil s právní zástupkyní dne 3. 2. 2022 poradu v čase od 13 – 16 hodin.

12. Ze záznamu o průběhu konzultace na čl. 14 se podává, že žalobce uskutečnil s právní zástupkyní dne 7. 3. 2022 poradu v čase od 14 – 15,30 hodin.

13. Z potvrzení o platbě na čl. 33 a 34 vyplývá, že z účtu [bankovní účet] byla dne 18. 3. 2021 zaslána na účet právní zástupkyně žalobce částka 10 000 Kč a dne 11. 3. 2022 částka ve výši 6 335 Kč.

14. Ze sdělení na čl. 42 vzal soud za prokázané, že majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] je žalobce.

15. Ze spisu Okresního soudu v Šumperku (dále jen„ okresní soud“) sp. zn. 2 T 45/2021 soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení. Dne 13. 3. 2021 byl žalobci doručen záznam o sdělení podezření pro přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Dne 26. 3. 2021 pod č. j.: 1 ZK 78/2021-21 státní zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] podal dle § 179c odst. 2 písm. a) tr. řádu na žalobce návrh na potrestání k Okresnímu soudu v Šumperku, a to pro přečin nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Dne 22. 4. 2021 byl vydán trestní příkaz č. j.: 2 T 45/2021-56, jenž byl žalobci doručen dne 7. 5. 2021, když právní zástupkyně žalobce podala dne 29. 4. 2021 proti němu odpor (jí byl trestní příkaz doručen již dne 28. 4. 2021). Ze záznamu o nahlížení do spisu na čl. 68 vyplývá, že obhájkyně žalobce nahlížela uvedeného dne do spisu, a to v čase od 12:56 hodin do 13:05 hodin. Z protokolu o hlavním líčení ze 7. 2. 2022 vyplývá, že se jej účastnil žalobce osobně spolu se svou obhájkyní a že líčení trvalo v čase od 8,30 hodin do 9,21 hodin. Z protokolu o hlavním líčení z 10. 3. 2022 vyplývá, že se jej účastnil žalobce osobně spolu se svou obhájkyní a že líčení trvalo v čase od 12,30 hodin do 13 hodin (poté bylo na 10 minut hlavní líčení přerušeno a následně byl vyhlášen rozsudek). Dne 10. 3. 2022 vydal Okresní soud v Šumperku rozsudek č.j. 2 T 45/2021 – 99, jímž žalobce podle § 226 písm. a) tr. řádu návrhu na potrestání Okresního státního zastupitelství v [obec] zprostil.

16. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud nezamítal žádný z navržených důkazů. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil.

17. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

18. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

19. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

20. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

21. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

22. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

23. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o. z.").

24. Podle § 31 OdpŠk odst. 1 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Dle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

25. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně)„ ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona„ nezákonným“ a zakládá proto nárok na náhradu škody (odškodnění nemajetkové újmy) v právním režimu zákona (Srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 23. 2. 1990, sp. zn. 1 Cz 6/90). Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usnesením o zahájení trestního stíhání (ve zde projednávané věci záznam o sdělení podezření) je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu OdpŠk jako s nezákonným rozhodnutím. Uvedená judikatorní východiska platí bezpochyby (a mezi účastníky o tom ostatně není sporu, žalovaná existenci odpovědnostního titulu představovaného nezákonným rozhodnutím uznává) analogicky po novele zákona provedené zákonem č. 160/2006 Sb. i pro oblast nároků nemajetkové povahy, jak se podává např. i z rozhodnutí Nejvyššího soudu z 27. 6. 2012, sp.zn. 30 Cdo 2813/2011.

26. Odpovědnostní titul (nezákonné rozhodnutí) je v dané věci dán, žalobce byl, jak nutno dovodit z výsledku trestního stíhání, nezákonně (ve smyslu odškodňovacím) trestně stíhán pro jednání, v němž orgány činné v trestním řízení spatřovaly výše označený trestný čin (Srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/200). Žádnou z výluk uvedených v § 12 OdpŠk žalovaná netvrdila.

27. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

28. Dle ust. § 31 odst. 3 OdpŠk se v případě odškodňování náhrady nákladů řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí určuje výše odměny podle zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, tedy dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen AT. Dle ust. § 10 odst. 3 písm. b) AT při obhajobě v trestním řízení, nejde-li o věc podle odst. 2, se považuje za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje 1 rok a nepřevyšuje 5 let. Žalobci za trestnou činnost, pro kterou byl stíhán, hrozil trest odnětí svobody v sazbě až 3 roky. V souladu s ust. § 7 AT tak sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činila 1 500 Kč. Advokát má rovněž nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, a to v paušální částce 300 Kč na 1 úkon právní služby v souladu s ust. § 13 AT.

29. Žalobce se v souvislosti s uvedeným trestním řízením domáhal náhrady škody představující náklady právního zastoupení ve výši 16 335 Kč, jež představují odměnu za 7,5 úkonů právní služby á 1 500 Kč (převzetí věci, porada 27. 4. 2021, odpor, nahlížení do spisu dne 1. 2. 2022, porada dne 3. 2. 2022, účast u hlavního líčení dne 7. 2. 2022, porada dne 7. 3. 2022 a účast u hlavního líčení dne 10. 3. 2022), náhradu hotových výdajů 8x á 300 Kč, to vše s DPH. Soud shledal požadavek žalobce zcela důvodný, pročež žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). Ze spisu okresního soudu vyplývá, že žalobce byl v naříkaném trestním řízení zastoupen obhájkyní Mgr. [jméno] [příjmení], pročež soud podle § 11 odst 1 písm. a) AT přiznal náhradu za úkon – převzetí věci (1 500 Kč). Dále nebylo sporu, že žalobce podal proti trestnímu příkazu odpor, tudíž soud přiznal dle § 11 odst. 2 písm. c) AT odměnu v poloviční výši, tj. 750 Kč. Za účast u hlavního líčení ve dnech 7. 2. 2022 a 10. 3. 2022 soud přiznal ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT náhradu za dva úkony právní služby á 1 500 Kč. Za studium spisu ze dne 1. 2. 2022 soud přiznal náhradu za jeden úkon právní služby á 1 500 Kč ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f AT, když studium spisu obhájcem při převzetí věci až po vyhlášení rozsudku je samostatným tarifním úkonem právní služby, byl-li advokát ustanoven obhájcem obviněnému až v průběhu odvolacího řízení a nezúčastnil-li se tedy procesních úkonů v předchozím průběhu řízení, takže nebyl přítomen ani prostudování trestního spisu obviněným při skončení vyšetřování, má nárok na odměnu za prostudování spisu podle ustanovení § 11 odst. 3 advokátního tarifu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze 16. 6. 1999 sp. zn. 7 Tz 66/99). Uvedené závěry lze dle soudu vztáhnout i na zde projednávaný případ, neboť šlo o zkrácené trestní řízení a nahlížení do spisu obhájkyní před hlavním líčením nejvíce odpovídá prostudování spisu při skončení vyšetřování. Konečně soud přiznal podle § 11 odst. 1 písm. c) i náhradu za 3 úkony právní služby spočívající v poradě žalobce se svou obhájkyní, když další porada se uskutečnila dne 27. 4. 2021 po doručení návrhu na potrestání okresnímu soudu, dále dne 3. 2. 2022 před nařízeným hlavním líčením na 7. 2. 2022 a konečně dne 7. 3. 2022 před nařízením hlavního líčení na den 10. 3. 2022, tj. všechny jmenované porady navazovaly na úkon orgánu veřejné moci v trestním řízení, trvaly více jak hodinu (viz záznamy o poradách) a dle soudu byly uskutečněny účelně. Se zřetelem na výše uvedené soud přiznal náhradu škody spočívající v odměně za 7,5 úkonů právní služby á 1 500 Kč včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. celkově částku 16 335 Kč. Soud pro úplnost uvádí, že v řízení před soudem byly předloženy žalobcem faktury, jejich předmětem bylo poskytnutí právních služeb na částky 10 000 Kč a 6 335 Kč, když potvrzeními o platbě ve spojení se sdělením ČSOB vzal soud za prokázané, že obě faktury byly uhrazeny z účtu žalobce. Soud sice připouští, že předložené faktury nejsou ve smyslu ust. § 11 zákona č. 563/1991 a § 29 zákona č. 235/2004 řádnými účetními/daňovými doklady, neboť odběratel právních služeb je zde označen toliko iniciály, ale uvedený nedostatek nelze klást k tíži žalobci. Případné negativní důsledky jdou k tíži obhájkyně žalobce, jež si musí být vědoma případnému postihu v daňovém řízení. V této souvislosti soud odkazuje na novější rozhodnutí Městského soudu v Praze pod sp. zn. 13 Co 25/2023-83, kdy zdejší soud nárok na náhradu škody spočívajícím ve vynaložených nákladech na obhajné zamítl, když poškozený soudu nepředložil ani faktury a soud tak neměl za prokázanou ani existenci závazku, nicméně městský soud vyslovil názor, že:„ Neměl-li soud prvního stupně, jak se podává z odůvodnění jeho rozsudku, o samotné obhajobě (co do základu) pochybnosti a současně netvrdila-li žalovaná žádné okolnosti, jimiž by mínila tvrzení žalobkyně o existenci závazku k úhradě obhajoby vyvracet (např. že obhajoba byla sjednána jako bezplatná), není důvod nárok (co do základu) nepřiznat. Názor soudu prvního stupně o potřebě prokazovat existenci závazku např. fakturou odvolací soud nesdílí. Faktura není právním důvodem vzniku závazku.“ S ohledem na uvedené soud žalobci náhradu škody spočívající v nákladech na obhajobu v trestním řízení přiznal, a to i přes nedostatky, jimiž předložené faktury disponují.

30. Žalovaná žalobci ničeho neplnila. Žalobce předběžně uplatnil nárok dne 13. 6. 2022. Soud přiznal žalobci úrok z prodlení od 14. 12. 2022 do zaplacení. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o. z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne 13. 6. 2022, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem 13. 12. 2022, žalovaná se tak dostala do prodlení dne 14. 12. 2022 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001).

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení, jež po drobném zaokrouhlení činí 7 034 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 335 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 160 Kč ve výši 873,60 Kč. Závěrem soud uvádí, že ve smyslu ust. § 31 odst 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

32. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu a žalobce nijak nepoškozuje.