47 C 31/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 50 416 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 470 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 10. 10. 2019 do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 25 946 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 10. 10. 2019 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8. 9. 2020 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 50 416 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 28. 6. 2011 byla mezi účastníky uzavřena smlouva [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně stala nájemcem bytové jednotky č. [číslo] o dispozici 2+kk (dále jen„ Byt“), nacházející se na adrese [adresa žalobkyně]. Dále uvedla, že užívání Bytu, vybudovaného částečně na její náklady, bylo povoleno kolaudačním souhlasem vydaným odborem výstavby Úřadu Městské části [obec a číslo] č. j.: [spisová značka] dne 9. 5. 2011 s tím, že doba nájmu byla sjednána na 20let, a to v intencích Oznámení záměru Městské části [obec a číslo] poskytnout půdní prostory za účelem dokončení půdních vestaveb, které v případě technického zhodnocení nájemníku garantuje nájemní smlouvu na dobu určitou. Délka nájmu je přitom ovlivněna výší akceptovaného technického zhodnocení. Žalobkyně na technické zhodnocení Bytu poskytla finanční plnění ve výši 1 000 355,40 Kč. V prosinci 2014 žalobkyně zjistila závadu Bytu ve formě rozšiřujících se prasklin v koupelně, což neprodleně nahlásila správcovské společnosti. Nicméně odstranění závad Bytu bylo odkládáno až do jara 2018, jež nakonec vyústilo v nemožnost řádného užívání Bytu. V důsledku pozdního odstranění závady ji vznikla škoda ve výši 50 416 Kč, a to ve výši 14 000 Kč jako úhrada nákladů na náhradní ubytování (nárok A), 10 712 Kč jako úhrada 100 % nájemného za 03/ 2018 (nárok B) a 25 704 Kč jako forma snížení nájemného o 40 % za období od 09/ 2017 2018 (nárok C). Na jednání dne 26. 1. 2021 žalobkyně upřesnila, že do výše nájemného započetla i finanční plnění poskytnuté na technické zhodnocení Bytu, tudíž s ohledem na délku nájmu ve výši 20let dospěla k nájemnému 10 712 Kč měsíčně. Dále pak doplnila, že slevu 40% žádá z důvodu nemožnosti užívat koupelnu a sociální zařízení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě z 25. 11. 2020 sdělila, že nárok žalobkyně zcela neuznává. Upozornila, že po ohlášení závady v roce 2014 byla žalobkyně vyzvána, aby věc řešila jako záruční opravu. Jelikož se žalobkyně poté již neozvala, správní firma předpokládala, že závada je odstraněna. Avšak vzhledem k tomu, že řádná oprava nebyla zajištěna, došlo k nárůstu škod a oprava byla výrazně dražší. Správní firma byla opětovně kontaktována až v roce 2017, kdy bylo zjištěno uvolnění dlaždic a sprchového koutu, následně byla oprava správní firmou zajištěna. Prodlení vzniklo z důvodu vypsání veřejné zakázky i nutnosti schválení opravy žalovanou. Náklady na opravu Bytu činily celkem 228 049,41 Kč. Žalovaná by byla ochotna uhradit náklady žalobkyně, jen pokud by žalobkyně uhradila tyto náklady na opravu Bytu. Dále upozornila, že dle evidenčního listu činí nájemné částku 6 544 Kč. Závěrem pak žalovaná uvedla, že žalobkyně nikdy o náhradní ubytování nepožádala. Svou žádost o proplacení nákladů zaslala správní firmě až zpětně. Pokud by se na správní firmu obrátila, bylo možné ji zapůjčit klíče od volného bytu ve stejném domě, případně ubytování na ubytovně městské části. Se zřetelem na výše uvedené navrhla žalobu zamítnout.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

4. Mezi účastníky nebylo sporu o uzavření Smlouvy, o zaplacení technického zhodnocení žalobkyní a i to, že v období od září 2017 do března 2018 se vykytovaly závady v Bytě.

5. Ze Smlouvy vzal soud za prokázané, že nájem byl sjednán na dobu 20-ti let s tím, že sjednaná doba nájmu bude odvozena od výše technického zhodnocení. Finanční příspěvek žalobkyně činil celkem 1 000 355,40 Kč (čl. III). Nájemné bylo sjednáno ve výši 50 Kč za 1 m2 plochy měsíčně (celková plocha Bytu činí 130,88 m2), a to po celou dobu trvání nájmu na dobu určitou, tj. výše nájemného byla stanovena celkem částkou 6 544 Kč měsíčně (čl. IV.). V čl. V je pak pod bodem 1. b) stanovena povinnost žalované umožnit žalobkyni jakožto nájemci a osobám, které žijí s nájemcem ve společné domácnosti, řádné užívání Bytu a společných prostor a zařízení domu; c) odstraňovat závady bránící řádnému užívání Bytu, nebyla-li jejich povinnost k jejich odstranění při předání Bytu sjednána jinak.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí k Bytu ke dni 3. 10. 2019 soud zjistil, že vlastníkem Bytu je hlavní město Praha a veškerá správa je svěřena žalované.

7. Ze screenshotu z mobilního telefonu vzal soud za prokázané, že dne 18. 4. 2018 na účet č. [bankovní účet] vedený na jméno„ [příjmení] [jméno], [anonymizováno]“ byla poukázána částka ve výši 14 000 Kč s poznámkou„ [jméno] [anonymizováno]“.

8. Z předžalobní upomínky z 10. 10. 2019 vzal soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě škody ve výši 50 416 Kč.

9. Ze sdělení žalované k předžalobní upomínce vyplývá, že ji žalovaná vytýkala nesdělení nemožnosti záruční opravy, když osazení sprchového koutu, včetně obkladu a dlažeb zajišťovala žalobkyně svým nákladem. Vytýkala žalobkyni, že ji následně kontaktovala až v roce 2017 a že o náhradní ubytování nikdy nepožádala.

10. Z evidenčního listu se podává, že celková výše nájemného za Byt činí 6 544 Kč.

11. Z vyjádření [právnická osoba] – [právnická osoba] vyplývá, že závada spočívala v protékání vody pod sprchovou vaničkou, což bylo způsobeno špatným osazením této vaničky a neprovedenými hydroizolacemi. Spára mezi dlažbou a sprchovou vaničkou byla vyplněna také jen sanitárním silikonem, tudíž zatékání vody nebylo možné včas zjistit.

12. Ze smlouvy o výstavbě z čl. 3 se podává, že budovaná stavba je zhodnocením předmětné nemovitosti v majetku žalované a jako taková se vybudovaná jednotka stává rovněž majetkem žalované, a to jako celek, nejpozději k právní moci kolaudačního souhlasu celého díla. Z čl 4. 6 pak vyplývá, že ke dni právní moci kolaudačního souhlasu vzniká právo na uzavření nájemní smlouvy k Bytu, a to na dobu určitou, jejíž délka bude odvozena od výše technického zhodnocení. Z dodatku č. 1 ke smlouvě o výstavbě bylo prokázáno, že na místo původního stavebníka nastoupila žalobkyně.

13. Z emailové korespondence mezi žalobkyní a správní firmou/žalovanou vyplývá, že žalobkyně dne 8. 12. 2014 informovala žalovanou, že se na sprchové vaně objevila prasklina. Žalobkyni bylo sděleno, že pokud by se jednalo o díl, který byl zajištěn žalobkyní, musí uplatnit reklamaci u dodavatele. Žalobkyně dne 10. 12. 2014 učinila přípis dodavateli s tím, že se ve sprchovém koutu objevila prasklina a žádala o odstranění závady. Dále informovala žalovanou dne 13. 12. 2017, že bude nezbytná oprava dlažby v koupelně, neboť vypadaly spáry a hýbou se dlaždice. Byla smluvena kontrola v Bytě žalobkyně dne 13. 10. 2017. Na základě shlédnutí správcem si žalobkyně zažádala o zaslání formuláře s žádostí o provedení úprav v Bytě. Emailem ze 7. 12. 2017 žalobkyně žádá, aby s opravou koupelny bylo provedeno odstranění následků zatečení skrze střechu. Dále se domáhá sdělení, kdy a po jakou dobu bude oprava probíhat. Sděluje, že náhradní bydlení žádat nebude, ale potřebuje být informována alespoň 1 měsíc předem, aby si stihla zařídit bydlení jinde. Téhož dne je žalobkyni sděleno, že nabídka na opravu bude zaslána k vyjádření žalované, stejně jako její žádost. Emailem z 12. 12. 2017 se žalobkyně dotazuje, v jakém stavu je příprava opravy v koupelně a na časový horizont její realizace. Dne 14. 12. 2017 sděluje, že zaurgoval vyjádření žalované. Dne 10. 1. 2018 se žalobkyně opětovně dotazuje na stav opravy v koupelně. Stejného dne žalobkyni správce informuje, že oprava byla odsouhlasena. Dne 6. 2. 2018 se žalobkyně obrací na žalovanou s tím, že si náhradní ubytování bude asi schopna zajistit sama, přesto se dotazuje, zda by žalovaná měla nějaké možnosti, jak toto řešit. Dne 7. 2. 2018 se žalobkyně opětovně obrací na žalovanou s tím, že se je náhradní bydlení schopná zajistit, avšak pokud opravy vyžadují vystěhování, je žalovaná povinna zaplatit náklady spojené s náhradním bydlením. Dále sděluje, že v důsledku zatečení skrze střechu, se v kuchyni v mezidobí již objevila plíseň a jelikož se zatečení řeší dlouhodobě, má za to, že situace vyžaduje zásadnější řešení než jen nový nátěr. Emailem z 15. 3. 2018 se žalobkyně u správce dotazuje, jakým způsobem může požádat o poskytnutí náhrady, správce sděluje, že má zaslat písemnou žádost.

14. Z žádosti o náhradu nákladů souvisejících s vyklizením bytu z 16. 3. 2018 se podává, že žalobkyně ve smyslu ust. § 2260 o. z. zažádala o poskytnutí náhrady nákladů souvisejících se zajištěním náhradního bydlení po dobu rekonstrukce koupelny v Bytě.

15. Ze sdělení žalované z 15. 8. 2018 vyplývá, že žalovaná nesouhlasila ani s poskytnutím slevy ani s náhradou nákladů spojených se zajištěním náhradního ubytování, neboť závady v koupelně Bytu byly způsobeny nejen chybnou konstrukcí, ale i dlouhodobým používáním prasklého sprchového koutu. O uvedeném bylo rozhodnuto usnesením [číslo] z 13. 8. 2018.

16. Ze zápisu z 15. jednání Rady žalované konané dne 13. 8. 2018 soud zjistil, že v Bytě žalobkyně byla provedena oprava poškozené nosné části podlahy, jejímž investorem byla žalovaná, ale i opravy části stavby, které hradila žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se oprava týkala jednoho celku, nebylo možné ji technicky rozdělit na opravy pro žalobkyni a na opravy pro žalovanou. Závady v koupelně Bytu byly způsobeny také dlouhodobým používáním prasklého sprchového koutu žalobkyní, takže docházelo k zatékání. Opravou koupelny a WC bylo znemožněno její užívání, žalobkyni bylo nabídnuto používání WC ve sklepě, které slouží pro úklidovou firmu, což žalobkyně odmítla. Rada žalované rozhodla, že nesouhlasí s poskytnutím slevy z nájemného ani s náhradou nákladů spojených se zajištěním náhradního ubytování. Proti uvedenému rozhodnutí si žalobkyně dne 31. 8. 2018 podala odvolání. Z doplnění odvolání žalobkyně z 3. 10. 2018 vyplývá, že po celou dobu rekonstrukce, tj. od 13. 3. 2018 7. 4. 2018 byl též odpojen plynový kotel, jenž se nachází v koupelně, netekla teplá voda a byt nebylo možné vytápět.

17. Z čestných prohlášení žalobkyně z 12. 2. 2021, svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] z 11. 2. 2021, svědka [jméno] [jméno] z 3. 2. 2021, svědkyně [jméno] [příjmení] ze 14. 2. 2021 a svědkyně [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že v období od září 2017 do února 2018 bylo možno vidět v koupelně v Bytě uvolněné dlaždice, vypadlou spárovací hmotu a prasklou vaničku ve sprchovém koutě. Žalobkyně pak ve svém prohlášení ještě doplnila, že náhradní ubytování měla zajištěno od 12. 3.- 7. 4. 2018 na adrese [adresa], byt [číslo] ve [anonymizováno] NP.

18. Ze smlouvy o nájmu bytu z 9. 3. 2018 uzavřené mezi žalobkyní jakožto nájemcem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem vyplývá, že nájem byl sjednám na dobu určitou od 12. 3. do 1. 4. 2018. Nájemné bylo stanoveno ve výši 3 500 Kč za každý započatý týden.

19. Z emailu zaslaného žalobkyní dne 1. 4. 2018 se podává, že žádá o prodloužení doby, po kterou může zůstat v bytě v [jméno], a to do 8. 4. 2018. Email byl odeslán na [email].

20. Z emailové korespondence mezi žalovanou a stavební společností, jež zajišťovala opravu v Bytě se podává, že k demontáži kotle došlo dne 21. 3. 2018 a zpětná montáž byla provedena dne 5. 4. 2018 s tím, že kotel byl demontován z důvodů pokládky nových obkladů.

21. K dotazu soudu, jaká činila obvyklá výše nájemného v rozhodném období, tj. březen až duben 2018 v bytech pronajímaných žalovanou stejného typu (2kk , 130 m2), žalovaná přípisem z 16. 2. 2021 sdělila, že základní částka nájemného činila 132 Kč/m2. Při jednání konaném dne 19. 5. 2021 žalobkyně sdělila, že toto činí nesporným.

22. Na základě zjištění učiněných po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

23. Mezi účastníky nebylo sporu, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla dne 22. 7. 2010 uzavřena smlouva o výstavbě, kdy na základě dodatku č. 1 k této smlouvě žalobkyně přebrala veškerá práva a povinnosti svého právního předchůdce. Nesporným bylo uzavření Smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou na dobu 20-ti let týkající se nájmu Bytu, stejně jako uhrazení částky na technické zhodnocení Bytu akceptované žalovanou ve výši 1 000 355, 40 Kč. V čl. 3 3. smlouvy o výstavbě je pak jednoznačně uvedeno, že budovaná stavba je zhodnocením nemovitosti v majetku žalované a že vybudovaná jednotka, Byt, se stává rovněž majetkem žalované. Kolaudační souhlas k užívání Bytu byl udělen dne 9. 5. 2011. Mezi účastníky nebylo ani sporu o skutečnosti, že dle evidenčního listu činí nájemné k Bytu 6 544 Kč. Konečně mezi účastníky nebylo ani sporu o průběhu oprav v Bytě žalobkyně, když nejprve v roce 2014 žalobkyně oznámila žalované, že se ve sprchové vaničce objevila prasklina, byla odkázána na záruční opravy, proto si uvedené nechala opravit sama na své náklady. V září 2017 se žalobkyně opětovně obrací na žalovanou, avšak s tím, že bude nezbytná oprava dlažby v koupelně, neboť vypadaly spáry, chybí dlaždice. Po prohlídce Bytu žalovanou a schválením oprav byl Byt dne 12. 3. 2018 předán stavební společnosti s tím, že práce byly skončeny dne 8. 4. 2021. Po dobu provádění oprav bylo znemožněno užívání koupelny a WC v Bytě a navíc v období od 21. 3. do 5. 4. 2018 byl demontován plynový kotel, takže po tuto dobu se v Bytě nedalo topit a netekla teplá voda. Sporným zůstalo, zda s ohledem na skutečnost, že závada v Bytě měla být způsobena i užíváním prasklého sprchového koutu, náleží žalobkyni sleva z nájemného a náhrada nákladů spojených se zajištěním náhradního ubytování, když stran tohoto požadavku se žalovaná bránila, že se na ni žalobkyně před zahájením oprav s touto žádostí neobrátila a pokud ano, deklarovala, že si náhradní ubytování zajistí sama.

24. Na základě výše uvedeném závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

25. Podle § 2259 o. z. je nájemce povinen strpět úpravu bytu, popřípadě jeho přestavbu nebo jinou změnu, jen nesníži-li hodnotu bydlení a lze-li ji provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo provádí-li ji pronajímatel na příkaz orgánu veřejné moci, anebo hrozí-li přímo zvlášť závažná újma. V ostatních případech lze změnu provést jen se souhlasem nájemce.

26. Podle § 2260 odst. 2 o. z. nevylučují-li to okolnosti případu, sdělí pronajímatel nájemci nejméně tři měsíce před zahájením prací alespoň povahu těchto prací, předpokládaný den jejich zahájení, odhad jeho trvání, nezbytnou dobu, po kterou musí být byt vyklizen a poučení o následcích odmítnutí vyklizení, zároveň se se pronajímatel zaváže k přiměřené náhradě účelně vynaložených nákladů a uvede, jakou zálohu na náhradu nabízí.

27. Dle § 2264 odst. 1 o. z. zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli, jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu. Dle odst. 2 téhož ust. Nájemce učiní podle svých možností to, co lze očekávat, aby poškozením nebo vadou, které je třeba bez prodlení odstranit, nevznikla další škoda.

28. Podle § 2265 odst. 1 o. z. pronajímatel odstraní poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil. Dle odst. 2 téhož ust. neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného, ledaže poškození nebo vada nejsou podstatné. Nárok A – náklady na náhradní ubytování ve výši 14 000 Kč 29. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně sice nejprve uvedla, že si náhradní ubytování zajistí sama, avšak již v emailu z 6. 2. 2018 se dotazuje, zda nemá žalovaná nějaké možnosti ji toto poskytnout. V emailu ze 7. 2. 2018 žalobkyně sděluje, že si je náhradní ubytování schopna zajistit případně sama, ale že by jí měly být uhrazeny náklady spojeny s náhradním bydlením. Dále dne 15. 3. 2018 se žalobkyně opětovně domáhá e-mailové korespondence s žalovanou náhrady účelně vynaložených nákladů a dne 16. 3.2018 zasílá oficiální žádost. Ani přes výzvu soudu ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. žalovaná neprokázala, že by žalobkyni poskytla alespoň 3 měsíce předem povahu prováděných stavebních prací, předpokládaný den jejich zahájení, dobu trvání, nezbytnou dobu, po kterou musí být Byt vyklizen, že by jí poskytla náhradu s vyklizením a že by jí dočasně poskytla k užívání jinou věc. Na uvedeném nemůže ničeho změnit obrana žalované, že závady v Bytě hlásila sama žalobkyně a že termín zahájení prací vyplýval v průběhu jednání žalované s žalobkyní. Žalovaná neposkytla žalobkyni žádnou peněžitou zálohu ani ji do užívání neposkytla jinou věc, přestože se na toto žalobkyně opakovaně dotazovala a žádala o sdělení, jaké jsou možnosti ubytování zajištěné žalovanou. Případně na úhradu účelně vynaložených nákladů. Opětovně se dotazovala na termín oprav. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně se skutečně po dobu oprav v Bytě nenacházela a byt nebyl obývatelný. Není pochyb, že bylo znemožněno užívání WC a koupelny, stejně jako odmontování plynového kotle. Žalobkyně po dobu rekonstrukce koupelny byla ubytována v ulici [ulice], [obec]. Za toto období čítající 28 dnů (12. 3. - 8. 4. 2021), žalobkyně žádala 14 000 Kč, jež uhradila za užívání náhradního bytu s tím, že nájemné bylo stanoveno na částku 3 500 Kč za každý započatý týden. S ohledem na skutečnost, že účastníci učinili nesporným, že nájemné za byt obdobného typu činil v rozhodné době, částku 132 Kč/m2, tedy v případě žalobkyně by se jednalo ještě o částku vyšší než uplatnila (132x131m2, tj. 17 292 Kč za měsíc, tzn. 16 139 Kč za 28 dní, soud shledal výši nároku adekvátní. Při výpočtu soud vycházel ze skutečnosti, že měsíc má 30 dní. Nárok B – Sleva na nájemném ve výši 10 712 Kč za dobu rekonstrukce Bytu 30. S ohledem na výše uvedené, tj. na neobyvatelnost bytu, soud dospěl k závěru, že nárok je dán. Avšak, jak vyplynulo z dokazování, nájemné činí toliko částku 6 544 Kč a opravy trvaly 28 dní, tedy soud shledal nárok žalobkyně oprávněný jen co do výše 6 108 Kč a ve zbytku jej zamítl (4 604 Kč). Úvahy žalobkyně, že by se do výše nájemného mělo započíst jí zaplacené technické zhodnocení neshledal důvodnými, když každá tato částka má jiný právní základ, částka ve výši 6 544 Kč je žalobkyní hrazené měsíční nájemné a částka ve výši 1 000 355, 40 Kč jsou finanční prostředky zaplacené žalobkyní na technické zhodnocení Bytu akceptované žalovanou, když ve Smlouvě je několikrát výslovně uvedeno, že výše technického zhodnocení je rozhodná pro určení doby nájmu. Nárok C - Sleva na nájemném ve výši 40 % za dobu od září 2017 do února 2018 ve výši 25 704 Kč 31. Pokud jde o nárok na slevu za období září 2017, kdy byla závada žalobkyní nahlášena do doby zahájení oprav, soud shledal nárok žalobkyně důvodným jen co do výše 3 926 Kč a ve zbývající výši jej jako nedůvodný zamítl (21 778 Kč), neboť shledal, že uvolněné dlaždice, vypadlá spárová hmota a prasklá vanička ve sprchovém koutě nezpůsobují takový diskomfort a omezení v užívání Bytu, aby byla žalobkyni přiznána sleva ve výši 40 % z měsíční výše nájemného. Žalobkyni se ani přes výzvu ve smyslu ust. § 118 odst. 1,3 o. s. ř. nepodařilo prokázat, že ji po tuto dobu bylo znemožněno užívat koupelnu a WC v Bytě, proto s ohledem na prokázané závady soud považuje za adekvátní slevu toliko ve výši 1O%, když stejně jako u nároku B) vycházel ze základní výše nájemného 6 544 Kč (6 544 Kč x 6 měsíců x O,1).

32. Jde-li o námitku žalované, že závada v bytě byla částečně způsobena dlouhodobým užíváním prasklého sprchového koutu, a proto dle ní nárok na slevu žalobkyně nemá, soud uvádí, že ze zápisu z jednání Rady žalované konané dne 13. 8. 2018 jednoznačně vyplývá, že stavební firma provedla opravu Bytu, konkrétně poškozené nosné části podlahy, jejímž investorem byla žalovaná, ale i opravy části stavby, které hradila žalobkyně s tím, že nebylo možné technicky rozdělit opravy pro žalobkyni a pro žalovanou. Se zřetelem, že případné zavinění žalobkyně ani jeho výše není možné postavit najisto, soud vycházel ze skutečnosti, že se jednalo opravu závady, jež nebyla způsobena běžným opotřebením a za její odstranění by měla být odpovědná žalovaná. Závada byla řádně ohlášena a naopak z provedeného dokazování vyplynulo, že to byla žalobkyně, kdo musel neustále žalovanou urgovat o sdělení, kdy a v jakém rozsahu bude opravena provedena. Oprava byla uskutečněna až sedm měsíců po jejím ohlášení, nelze mít tak postaveno ani na jisto, že byla-li by uskutečněna dříve, náklady na její opravu, by nemusely dosáhnout přes 200 000 Kč.

33. Stran výroku o nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého mě-li účastník ve věci úspěch jen částečný, náhradu nákladů soud poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 24 470 Kč z původně žalovaných 50 416 Kč, tedy úspěch žalované byl jen částečný, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.