47 C 36/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa pro zaplacení 70 763 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se co do částky 45 571,23 Kč spolu se zákonným úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 17 434,25 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 28 136,98 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žalobkyni se vrací soudní poplatek v částce 1 000 Kč dle § 10 odst. 3, 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 24 950,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 434,25 Kč od [datum] do [datum], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 241,57 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení 4 431 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

VI. Žalobkyni se vrací soudní poplatek v částce 1 000 Kč dle § 10 odst. 3, 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

1. Žalobkyně se žalobou ze [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 70 763 Kč s příslušenstvím jakožto náhrady škody, jež jí vznikla v souvislosti s vydáním nezákonného exekučního příkazu vydaného soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M., (dále jen„ soudní exekutor“) [exekutorský úřad] č. j. 120 EX 19469/19-35 (dále jen„ exekuční příkaz“) k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu žalobkyně jako manželky povinného č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ účet“). Exekuční příkaz soudní exekutor vydal za účelem vymožení pohledávky Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, Regionální pobočky [obec], pobočky pro Jihočeský kraj – RP [obec] pro částku ve výši 336 437,50 Kč vůči povinnému [jméno] [příjmení], [datum narození], na základě pověření Okresního soudu v Prachaticích, č.j. 6 EXE 3059/2019-9 z 10. 10. 2019, kterým byla nařízena exekuce na základě exekučního titulu - výkazu nedoplatků VZP ČR č. j. 3741900287 ze 17. 7. 2019 a který se stal vykonatelným dne [datum]. Na základě exekučního příkazu došlo dne [datum] k převedení částky ve výši 113 490,74 Kč z výše uvedeného účtu [právnická osoba], na peněžní účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], [IČO], jehož majitelem je soudní exekutor. Usnesením soudního exekutora č. j. 120 EX 19469/19-125 z 27. 11. 2020 byla exekuce přikázáním pohledávky z účtu žalobkyně jako manželky povinného prováděná exekučním příkazem soudního exekutora pod sp. zn. 120 EX 19469/19-35 zastavena z důvodu, že dne [datum] došlo k zániku společného jmění žalobkyně a povinného s tím, že tato skutečnost neumožňuje nadále provádět exekuci tímto způsobem. Žalobkyně dále uvedla, že dne [datum] nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu v Břeclavi z 29. 4. 2020 č. j. 11 C 22/2020-19, kterým bylo její manželství s povinným rozvedeno, přičemž s povinným dne [datum] uzavřeli smlouvu o zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů podle ust. § 716 a násl. občanského zákoníku, a to tak, že cokoli nabude ten který z manželů za trvání manželství, nebude součástí jejich společného jmění manželů. Tato smlouva byla zaregistrována v registru smluv dne [datum]. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, převedením částky 113 490,74 Kč z peněžního účtu žalobkyně na peněžní účet soudního exekutora na základě exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M., [exekutorský úřad] sp. zn. 120 EX 19469/19-35 vzniklo Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, Regionální pobočce [obec], pobočce pro Jihočeský kraj – RP [obec] pro C na úkor [jméno] [příjmení] bezdůvodné obohacení ve výši 96 056,49 Kč, které Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, Regionální pobočka [obec], pobočka pro Jihočeský kraj – RP [obec] pro C, vydala žalobkyni dne [datum] a škoda ve výši 17 434,25 Kč, kterou soudní exekutor za okolností uvedených shora nechal převést na svůj peněžní účet s tím, že tuto částku dále nepřevedl na peněžní účet oprávněné. Se zřetelem na zmíněné okolnosti žalobkyně tvrdila, že jí v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora vznikla celková škoda ve výši 70 763,43 Kč, a to jednak částka ve výši 17 434,25 Kč, kterou, jak popsáno výše, soudní exekutor nechal převést ne svůj peněžní účet s tím, že tuto částku dále nepřevedl na peněžní účet oprávněné a naložil s ní neznámým způsobem, dále škoda ve výši 16 448,38 Kč odvozená od zákonných úroků z prodlení se zaplacením částky ve výši 113 490,74 Kč za období od [datum] do [datum], dále škoda ve výši 24 103,20 Kč odvozená od nákladů na právní zastupování ve věci návrhu na zastavení exekuce přikázáním pohledávky z peněžního účtu žalobkyně vedené u soudního exekutora pod sp. zn. 120 EX 19469/19-35 dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, k úhradě nákladů s právním zastoupením spojených a to dle §7 odst. 5 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby ve výši á 2x 9 660 Kč (převzetí právního zastupování, sepis návrhu na zastavení exekuce) a za 2x režijní paušál dle § 13 předmětné vyhlášky ve výší 300 Kč, to vše navýšeno o 21% DPH a konečně škoda ve výši 12 777,60 Kč odvozená od nákladů na právní zastupování ve věci o zaplacení částky ve výši 96 056,49 Kč z titulu bezdůvodného obohacení vůči Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, k úhradě nákladů s právním zastoupením spojených a to dle § 7 odst. 5 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby ve výši á 2x 4 980 Kč (převzetí právního zastupování, sepis předžalobní výzvy) a za 2x režijní paušál dle § 13 předmětné vyhlášky ve výší 300 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH. Závěrem uvedla, že nárok u žalované uplatnila dne [datum], avšak žalovaná ke dni podání žaloby žádnou částku žalobkyni neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z [datum], v němž uvedla, že žalobkyně u ní uplatnila nárok, jenž jí měl vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora v řízení vedeném pod sp. zn. 120 EX 19469/19 (dále jen„ posuzované řízení“) podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Učinila nesporným, že žalobkyně u ní uplatnila nárok dne [datum], když nárokům žalobkyně vyhověla co do částky 17 434,25 Kč, kdy jí nahradila soudním exekutorem neoprávněně strženou částku z bankovního účtu, ostatním nárokům nevyhověla ani zčásti, což jí sdělila svým stanoviskem z [datum]. Stran částky 16 448,38 Kč představující zákonné úroky z prodlení z exekutorem neoprávněné stržené částky z bankovního účtu žalobkyně, měla nárok za neopodstatněný a jde-li o náhradu nákladů řízení, namítala, že žalobkyně v rámci mimosoudního projednání nedoložila žádný doklad, který by prokazoval, že ji tato škoda skutečně vznikla.

3. Žalobkyně v podání z [datum] vzala žalobu zpět co do částky 45 571,23 Kč spolu s příslušenstvím s tím, že co do částky 17 434,25 Kč tak učinila pro plnění žalované po podání žaloby, když konstatovala, že citovaná částka byla připsána na účet žalobkyně dne [datum]. Z důvodu revize žaloby vzala žalobu zpět i co do částky 16 448,38 Kč s příslušenstvím představující zákonné úroky z prodlení z exekutorem neoprávněné stržené částky z bankovního účtu žalobkyně a konečně co do částky 11 688,60 Kč s příslušenstvím odvozené od části nákladů za právní zastupování ve věci návrhu na zastavení exekuce, když po tomto částečném zpětvzetí trvala nadále na zaplacení částky 12 414,17 Kč.

4. Protože byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání, když žalobkyně výslovně souhlasila s tím, aby bylo ve věci soudem rozhodnuto bez nařízení jednání v podání z [datum] a žalovaná v podání z [datum].

5. Z nesporných skutečností a listinných důkazů zjistil soud tento skutkový stav:

6. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok na náhradu škody dne [datum]. Dále byl mezi účastníky víceméně nesporným průběh namítaného řízení u soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M., [exekutorský úřad], pod sp. zn. 120 EX 19469/19. Z předmětného spisu bylo zjištěno, že soudní exekutor, JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M., Exekutorský úřad Klatovy, byl na základě pověření Okresního soudu v Prachaticích č. j.: 6 EXE 3059/2019-9 z 10. 10. 2019 pověřen vedením exekuce k vymáhání pohledávky podle vykonatelného výkazu nedoplatků ze [datum], [číslo] který vydala oprávněná [příjmení] zdravotní pojišťovna České republiky, Regionální pobočka [obec], pobočka pro Jihočeský kraj, [IČO] proti povinnému [jméno] [příjmení], [datum narození], tehdejšímu manželovi žalobkyně. Z výkazu nedoplatků vzal soud za zjištěné, že dluh povinného činil částku 145 306 Kč na dlužném pojistném a částku 135 595 Kč činilo penále, tj. celkem 280 901 Kč Soudní exekutor exekučním příkazem č. j. 120 EX 19469/19-35 ze 7. 11. 2019 postihl účet žalobkyně vedený u [právnická osoba], kdy na základě tohoto exekučního příkazu došlo dne [datum] k převedení částky ve výši 113 490,74 Kč z peněžního účtu žalobkyně na účet soudního exekutora. K návrhu žalobkyně z [datum] byla usnesením soudního exekutora č. j. 120 EX 19469/19-125 z 27. 11. 2020 exekuce co do způsobu jejího provedení, tj. exekuce prováděná na základě exekučního příkazu č. j.: 120 EX 19469/19-35 ze 7. 11. 2019, kterým bylo rozhodnuto o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu žalobkyně, částečně zastavena. V odůvodnění citovaného usnesení je uvedeno, že rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi č. j.. 11 C 22/2020-19 z 29. 4. 2020 bylo manželství žalobkyně a povinného rozvedeno. Rozsudek nabyl dne [datum] právní moci a tj. k tomuto dni došlo k zániku společného jmění manželů, a proto byly dány důvody k zastavení exekuce.

7. Z výpisu z účtu právního zástupce žalobkyně č. [bankovní účet] soud zjistil, že dne [datum] na něj žalovaná poukázala částku ve výši 17 434,25 Kč, přičemž transakce byla označena jménem žalobkyně.

8. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] právním zástupcem žalobkyně jakožto dodavatelem na žalobkyni jako odběratele, se podává, že za právní služby byla žalobkyni fakturována částka 34 388,20 Kč splatná dne [datum].

9. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] vystaveného s razítkem právního zástupce žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalobkyně téhož dne na podkladě faktury [číslo] zaplatila právnímu zástupci žalobce částku 34 388,20 Kč.

10. Ze sdělení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (dále jen„ VZP“) z [datum] soud zjistil, že žalobkyně se na VZP obrátila výzvou z [datum], jíž VZP uznala důvodnou co do částky 96 056,49 Kč, kterou obdržela od soudního exekutora dne [datum] a ve zbytku odkázala žalobkyni na příslušného soudního exekutora.

11. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

12. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

13. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Podle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

14. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

16. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

17. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

18. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnila dne [datum], což bylo mezi účastníky nesporným. Soud se tak zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nesprávný úřední postup; vznik újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou.

19. V předmětné věci vzala žalobkyně svou žalobu zpět co částky 45 571,23 Kč s příslušenstvím dříve, než bylo zahájeno první jednání ve věci, a to jednak pro plnění žalované po podání žaloby ve výši 17 434,25 Kč a jednak po revizi žaloby co do částky 28 136,98 Kč, proto soud rozhodl v souladu citovaným ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil (výrok I.).

20. Mezi účastníky byl nesporný průběh posuzovaného exekučního řízení ve vztahu k žalobkyni, na nějž soud pro stručnost odkazuje pod bodem 6. odůvodnění rozsudku, přičemž s ohledem na tam uvedené, soud dospěl k závěru, že soudní exekutor se v napadeném řízení dopustil nesprávného úředního postupu, pročež je ve věci dán odpovědnostní titul dle OdpŠk, neboť soudní exekutor provedl exekuci přikázáním pohledávky z peněžního účtu žalobkyně, ačkoliv tato pohledávka poškozené vůči peněžnímu ústavu, nemohla být exekucí postižena.

21. Nárok A – nárok na náhradu škody ve výši 17 434, 25 Kč představující částku, která byla žalobkyni neoprávněna stržena soudním exekutorem z jejího bankovního účtu 22. Jmenovanou částku žalobkyně obdržela jako plnění od žalované dne [datum], jak bylo prokázáno výpisem z bankovního účtu žalobkyně a soud co do jistiny řízení po částečném zpětvzetí žaloby žalobkyní řízení zastavil. Žalobkyně předběžně uplatnila nárok dne [datum]. Soud tudíž přiznal žalobkyni z této částky úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, jak se toho žalobkyně v žalobě domáhala. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od data následujícího po prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o. z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne [datum], a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem [datum], žalovaná se tak dostala do prodlení dne [datum] (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001) a jelikož se žalobkyně domáhala příslušenství až od [datum], soud v této části žalobě vyhověl (výrok III.).

23. Nárok B – částka 16 448,38 Kč představující zákonné úroky z prodlení z exekutorem neoprávněné stržené částky z bankovního účtu žalobkyně 24. V této části vzala žalobkyně po revizi žalobu zpět zcela včetně příslušenství, soud tedy v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I.) a zároveň rozhodl o vrácení odpovídající části soudního poplatku žalobkyni (výrok II.).

25. Nárok C – náklady na právní zastoupení žalobkyně ve výši 24 103,20 Kč odvozené od zastupování žalobkyně ve věci návrhu na zastavení exekuce přikázáním pohledávky z peněžního účtu žalobkyně 26. Po částečném zpětvzetí žaloby dne [datum] co do částky 11 688,60 Kč s příslušenstvím, pro kterou soud řízení zastavil (výrok I.), zůstal předmětem přezkumu nárok na zaplacení částky 12 414,17 Kč s příslušenstvím. Z exekučního spisu má soud za prokázané, že žalobkyně se nechala zastoupit advokátem, jenž podal dne [datum] návrh na zastavení exekuce. Se zřetelem na nesprávný úřední postup soudního exekutora, fakturu a příjmový pokladní doklad (bod 8. a 9. odůvodnění rozsudku) soud došel k závěru, že žalobkyni vznikla též škoda spočívající v nákladech na právní zastoupení. Nicméně v tomto ohledu soud přisvědčil žalované, že tarifní hodnota sporu činí 280 901 Kč a nikoliv žalobkyní tvrzená 336 437,50 Kč, neboť soudní exekutor byl pověřen vedením exekuce k vymáhání pohledávky podle vykonatelného výkazu nedoplatků ze [datum], [číslo] který vydala oprávněná [příjmení] zdravotní pojišťovna České republiky, Regionální pobočka [obec], pobočka pro Jihočeský kraj, [IČO] proti povinnému [jméno] [příjmení], [datum narození], tehdejšímu manželovi žalobkyně. Z výkazu nedoplatků vzal soud za zjištěné, že dluh povinného činil částku 145 306 Kč na dlužném pojistném a částku 135 595 Kč činilo penále, tj. celkem k vymáhání byla jistina ve výši 280 901 Kč. Nárok žalobkyně proto shledal důvodným ve výši 12 172,60 Kč, a to za použití vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Tato částka je tvořena odměnou stanovenou dle § 7 odst. 5 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. e) advokátního tarifu za 2 úkony právní služby (tj. převzetí právního zastoupení, sepis návrhu na zastavení exekuce) z tarifní hodnoty 280 901 Kč (tj. výše jistiny vymáhané pohledávky), tedy ve výši á 2 x 9.460 Kč, z toho za každý úkon ½ tj. á 2x 4 730 Kč = 9 460 Kč, 2x režijní paušál dle § 13 předmětné vyhlášky ve výši á 300 Kč, tj. 600 Kč a DPH 21% ve výši 2 112,60 Kč. Ve zbývajícím rozsahu 241,57 Kč žalobu jako nedůvodnou soud zamítl (výrok IV.). Z přiznané částky soud přiznal žalobkyni úroky od [datum], jak blíže odůvodněno pod bodem 22.

27. Nárok D- náklady na právní zastoupení žalobkyně ve výši 12 777,60 Kč odvozené od zastupování žalobkyně ve věci zaplacení částky 96 056,49 Kč z titulu bezdůvodného obohacení vůči VZP 28. Se zřetelem na nesprávný úřední postup soudního exekutora, fakturu, příjmový pokladní doklad a sdělení VZP (bod 8., 9. A 10. odůvodnění rozsudku) má soud za zjištěné, že žalobkyni vznikla též škoda spočívající v nákladech na právní zastoupení ve věci vydání bezdůvodného obohacení 96 056,49 Kč, kterou VZP obdržela od soudního exekutora dne [datum]. Soud daný nárok shledal zcela důvodným, když škodu vypočetl v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dle § 7 odst. 5 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby ve výši á 2x 4 980 Kč (převzetí právního zastupování, sepis předžalobní výzvy) a dále 2x režijní paušál dle §13 předmětné vyhlášky ve výší 300 Kč, to vše navýšeno o 21% DPH (2.217,60 Kč), celkem tedy žalobkyni na právním zastoupení vznikla škoda ve výši 12 777,60 Kč.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná pouze částečně, ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Náklady žalobkyně jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 7 000 Kč a náklady za právní zastoupení. Tarifní hodnota sporu byla 70 763 Kč, když žalobkyně byla úspěšná co do částky 42 384,45 Kč, proto soud rozhodl tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 19,79 % (odečtení neúspěchu žalobkyně od neúspěchu žalované). Náhrada nákladů řízení tak po drobném zaokrouhlení činí 4 431 Kč.

30. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.