47 C 37/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: právnická osoba., IČO: IČO sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem adresa proti žalované: právnická osoba, IČO: IČO sídlem Anonymizováno adresa advokátkou JUDr. jméno FO, Ph.D.,LL.M. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 37 600 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 11 255 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 19 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 200 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 600 Kč od datum a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč do zaplacení, to vše do od tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni 6 545 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, jež bude vyčíslena v písemném vyhotovení rozsudku, a to do od tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala na žalované zaplacení částky 37 600 Kč s příslušenstvím s tím, že v letech rok, rok a rok poskytovala žalované služby daňového poradenství. Cena za služby byla dohodnuta vždy paušálně, a to za vedení účetnictví ve výši 32 000 Kč a za služby obsluhy datové schránky ve výši 700 Kč na hodinu, když obvykle bylo fakturováno 8h/ročně. Za služby v roce rok byly žalobkyni vystaveny faktury č. číslo faktury, a to za vedení účetnictví v roce rok á 32 000 Kč, za obsluhování datové schránky žalované á 5 600 Kč. Následným krokem byla vždy faktura za podání daňových přiznání, když za rok rok se jednalo o fakturu č. číslo faktury za 16 daňových přiznání při sazbě 80 EUR na položku/osobu. Tyto faktury byly ze stany žalované řádně uhrazeny. Stejné služby provedené žalobkyní v roce rok uhradila žalovaná pouze částečně. Žalovaná totiž uhradila žalobkyni fakturu č. číslo faktury za podání daňových přiznání za rok rok, konkrétně za 16 daňových přiznání v sazbě 80 EUR za položku/osoba. Následně dne datum vystavila žalobkyně fakturu č. číslo faktury se splatností datum znějící na částku 32 000 Kč za vedení účetnictví v roce rok a téhož dne vystavila žalobkyně fakturu č. číslo faktury se splatností datum Kč znějící na částku 5 600 Kč za obsluhu datové schránky v roce rok. Obě faktury byly žalované dle zvyklostí, v rámci obchodního vztahu, zaslány emailem, a to dne datum faktura č. číslo faktury a dne datum faktura č. číslo faktury (dále jen „Faktury“). Z opatrnosti následně také doporučeně s dodejkou, přičemž tento dopis se však žalobkyni vrátil jako nedoručený. Obě tyto faktury zůstaly do dnešního dne neuhrazené. Je nepochybné, že žalobkyně vedla žalované účetnictví jak v roce rok, tak v roce rok, když za ni vždy podala daňová přiznání. Konkrétně v roce rok podala žalobkyně za žalovanou 16 daňových přiznání, když za podání daňového přiznání žalobkyně vyfakturovala v roce rok fakturou č. číslo faktury a faktura byla žalovanou řádně uhrazena. Bez vedení účetnictví v roce rok by tato přiznání nemohla být v roce rok podána, přičemž stejný model fakturace vedení účetnictví a správy datové schránky a následného podání daňových přiznání proběhl bez problému v předchozím účetním období v roce rok. Žalovaná však dlužné částky odmítla uhradit i přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne datum. V podání ze dne datum a datum žalobkyně upřesnila, že účetní a doplňkové služby poskytovala žalované původně na základě písemné smlouvy společnost právnická osoba., IČO: IČO (dále jen „Účetní“), ze skupiny žalobce, ovládaná osobou jednatele tituly před jménem jméno FO, když tato smlouva byla následně ústně modifikována a konkludentně přešla na žalobkyni, což obě strany akceptovaly, smlouvou se řídily, jak co do předmětu plnění, tak co do ceny plnění i lhůt k plnění. Předmětem ústně uzavřené smlouvy bylo zpracování účetnictví žalované a vyhotovení následných přiznání k dani z příjmů a doplňkové služby – obsluha datových schránek. Žalobkyně zopakovala, že pro žalovanou podala celkem 16 daňových přiznání, což by bez současného zpracování účetnictví nebylo možné, přitom za podání daňových přiznání žalovaná vystavenou fakturu uhradila. Cena byla sjednána paušálně za vedení účastnictví ve výši 32 000 Kč a za jedno zpracované daňové přiznání ve výši 2 120 Kč. Obsluha datové schránky dělala souhrnně asi 8hod za rok v hodinové sazbě 700 Kč/h. Fakturace se měnila jen minimálně, fakturováno bylo jednou ročně, vždy po zpracování účetní závěrky a zpracování jednotlivých daňových přiznání.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne datum doplněném dne datum uvedla, že nárok žalobkyně zcela neuznává. Namítala, že žalobkyně nijak nedoložila, že žalované tvrzené služby poskytla, natož kdy a v jakém rozsahu. Žalobkyně nedoložila ani právní důvod vzniku žalovaných pohledávek a ani nepředložila žádný důkaz svědčící o existenci smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, když konstatovala, že faktury č. číslo faktury a číslo faktury nejsou právním důvodem vzniku pohledávky, jedná se toliko o účetní doklad. Skutečnost, že v určitém období byly služby žalované poskytnuty, nelze prokázat pouze na základě tvrzení, že stejné služby byly poskytnuty v předchozím roce a že faktury za předchozí období byly uhrazeny. Tzv. kontinuální poskytování služeb, o které žalobkyně svůj nárok opírá, považuje žalovaná ve skutečnosti za vystavování faktur ze setrvačnosti bez ohledu, jestli byly služby poskytnuty nebo nikoliv. Upozornila, že žalobkyně tvrzené účetní služby údajně poskytnuté v roce rok vyfakturovala s extrémním časovým odstupem od doby, které se údajně neuhrazené služby měly zřejmě vztahovat. Takové jednání je v příkrém rozporu s principem náležité odborné pečlivosti. Ve vztahu k zaplacení služeb, které měly být poskytnuté v roce rok, žalovaná vznesla z opatrnosti námitku promlčení. Obdobný postup, kdy se značnou časovou prodlevou je uplatňován nárok na zaplacení služeb daňového a účetního poradenství je vůči žalované uplatňován i jinými subjekty, ve kterých je činný tituly před jménem jméno FO, jednatel žalobkyně, když důvodem, proč nyní žalobkyně a další subjekty z okruhu tituly před jménem jméno FO vystavují s delším časovým odstupem faktury na zcela sporné a neodůvodněné částky, jsou neshody mezi jejím jednatelem tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, dřívějším jednatelem žalobkyně. Žalovaná ve věcech účetnictví a datových schránek jednala vždy s tituly před jménem jméno FO a dále s tituly před jménem jméno FO, bývalým jednatelem žalobkyně, přičemž oba jmenovaní ujistili žalovanou, že žalobkyni není dlužen za zpracování účetnictví ani jiné služby za žádné období. V podání ze dne datum žalovaná doplnila, že do konce roku rok měla uzavřenou smlouvu o zpracování účetnictví ze dne datum (dále jen „Smlouva o zpracování účetnictví“) se společností právnická osoba., kterou podepsal tituly před jménem jméno FO. Smlouva byla na přelomu roku rok a rok ukončena výpovědí ze strany žalované, když ve výpovědi žalovaná jednoznačně uvedla, že poskytování dalších služeb nežádá. Nárok žalobkyně opětovně odmítla s tím, že dílo nemohlo být nikdy provedeno, když výstupy zpracování účetnictví žalované nikdy nebyly ze strany žalobkyně předány.

3. Při jednání soudu dne datum žalobkyně doplnila, že pokud jde o obsluhu datových schránek, tuto poskytovala subjektům, které nemají dostatek administrativních sil, a to prostřednictvím svých 3 sekretářek, jméno FO, jméno FO a jméno FO. K dotazu soudu žalobkyně uvedla, že časový odstup mezi vystavením faktur byl způsoben skutečností, že na konci roku 2019 žalobkyně přerušila spolupráci s panem jméno FO a s dalším jednatelem žalobkyně, panem jméno FO. Žalobkyně má za to, že tito pak uváděli některé klienty v omyl, když patrně tvrdili, že účetnictví, které jim poskytla žalobkyně, již poskytovaly jako osoby samostatně oddělené od žalobkyně. Namítá, že pokud bylo fakturováno za vedení účetnictví za rok rok, jedná se o tzv. zpracování účetnictví, které se děje vždy s časovým odstupem, tedy k poskytnutí služeb došlo až v období května, června rok. Dále namítala, že není technicky možné, aby účetnictví zpracoval někdo jiný, protože všechna účetní data byla v té době u žalobkyně a jedině žalobkyně byla schopna pokračovat v účetnictví a následně potom z něho vycházet i při podání daňových přiznání. Žalobkyně soudu předložila výpisy ze svého účetního systému, ze kterého vyplývá, že pan jméno FO se přihlašoval do účetního systému žalobkyně i v roce rok, kdy byl tzv. zpracováván sporný rok rok, z čehož je tak zřejmé, že podklady předané žalovanou byly zpracovány v účetním programu žalobkyně.

4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

5. Z výpisu z účetního systému žalobkyně na čl. 30, 284 a násl. se podává, že pod položkou s označením firmy žalované se opakovaně v roce rok, rok přihlašoval pan jméno FO, poslední přihlášení je z datum. Ze systému je současně zřejmé, že v něm pracoval i student jméno FO, což je zároveň doloženo výkazy práce studenta jméno FO za období leden rok – duben rok, z nichž vyplývá, že se opakovaně z pokynu tituly před jménem jméno FO věnoval i asistentské práci ve vztahu k žalované (výkazy práce na čl. 290-293), konkrétně ve vztahu ke všem společnostem okolo tituly před jménem. jméno FO je uvedeno 32 odpracovaných hodin. Ze seznamu přeposlaných datových zpráv na čl. 32 a násl. soud zjistil, že žalobkyně po zjištění, že žalované do datové schránky přišla datová zpráva, tuto žalované přeposlala emailem na vědomí, za období let rok-rok se jedná o desítky datových zpráv.

6. Z faktury č. číslo faktury na čl. 40cse podává, že byla vystavena žalobkyní na žalovanou jako odběratele dne datum, se splatností datum, a to na částku 5 600 Kč, když předmětem fakturace bylo 8h obsluhy datové schránky á 700 Kč (data box processing rok). Z faktury č. číslo faktury na čl. 41, vystavené žalobkyní na firmu žalované dne datum se splatností dne datum na částku 32 000 Kč, soud zjistil, že předmětem fakturace bylo zpracování účetnictví za rok rok (rok accounts and financial statements).

7. Z předžalobní výzvy na čl. 45 soud zjistil, že žalovaná byla dne datum k zaplacení dlužných částek vyzvána mimosoudně.

8. Z faktury č. číslo faktury na čl. 81 vzal soud za prokázané, že společnost právnická osoba vystavila žalované citovanou fakturu na částku 98 700 Kč, jejímž předmětem bylo mj. zpracování účetnictví za rok rok (bookkeeping rok) v rozsahu 60 hodin á 700 Kč, tj. 42 000 Kč.

9. Z kopie úředně ověřeného překladu smlouvy na čl. 83 soud zjistil, že mezi společností právnická osoba., IČO: IČO, na jedné straně a žalovanou na straně druhé byla uzavřena Smlouva o poskytování služeb v účetnictví dne datum, kdy předmětem bylo vedení účetnictví a mzdové agendy žalované a dalších služeb od datum. Společnost se zavázala poskytnout účetnictví v rozsahu, termínech a členění dle obecně závazných předpisů, cena za vedení účetnictví byla sjednána ve výši 32 000 Kč ročně, za další činnosti s výjimkou daňové asistence ve výši 700 Kč/hod dle čl. 4 odst 1, 3 smlouvy. Smlouva byla dle čl. 6 odst. 1 uzavřena na dobu neurčitou s možností výpovědi bez uvedení důvodu, výpovědní lhůta byla sjednána 3 měsíční s počátkem běhu prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla podána výpověď. Strany se dle odst. 2 tamtéž současně zavázaly dokončit činnosti, která měla podle této smlouvy společnost Účetní vykonávat, předat žalované veškeré doklady a výstupy, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž uplynula výpovědní lhůta. Dle čl. 6 odst. 4 Smlouvy je možné změnit nebo zrušit dohodu obou smluvních stran, pro platnost smlouvy se vyžaduje písemná forma.

10. Z kopie výpovědi bez data a podpisu adresovaného společnosti právnická osoba. plyne záměr jméno FO ukončit spolupráci mj. za žalovanou, do konce měsíce dubna nejsou požadovány žádné služby. Z čestného prohlášení jméno FO na čl. 119 plyne, že výpověď byla podána mezi dne datum. a datum, což dokládá odeslání emailu panu jméno FO dne datum (čl. 120).

11. Z rozhodnutí Městské části adresa z datum na čl. 35 se podává, že dne datum bylo vydáno kolaudační rozhodnutí a toto bylo mimo jiné určeno k rozeslání společnosti právnická osoba Z pozvánky k závěrečné kontrolní prohlídce stavby z datum se podává na čl. 37, že tato pozvánka byla též určena k rozeslání společnosti právnická osoba, jakožto stavebníkovi. Z usnesení Obvodního soudu pro adresa ze datum č. j. spisová značka vyplývá, že jím byla žalovaná vyzvána k vyjádření k žalobě pana jméno FO.

12. Z výslechu svědkyně jméno FO soud zjistil, že byla zaměstnankyní žalobkyně, pracovala u ní zhruba 10 let, skončila v roce 2018. Její pracovní činností byla práce v sekretariátu žalobkyně, respektive pracovní poměr byl asi u společnosti právnická osoba., jejímž jednatelem je také pan jméno FO. K dotazu soudu uvedla, že spravovala datové schránky, avšak má za to, že spravovala jen datové schránky společností patřících do okruhu pana jméno FO, nikoliv jeho klientů.

13. Z výslechu svědkyně jméno FO vzal soud za prokázané, že jejím zaměstnavatelem je tituly před jménem jméno FO, je u něj zaměstnána pod společností právnická osoba. K dotazu soudu uvedla, že pro žalovanou v rámci své činnosti pro žalobkyni zpracovávala datové zprávy, což znamenalo, že přijímala datové zprávy žalované a ty pak posílala odpovědným osobám žalobkyně, panu jméno FO, nebo panu jméno FO, nebo naopak pan jméno FO, nebo pan jméno FO poslali zprávu s přílohou, kterou bylo potřeba poslat na nějaký úřad, tak tu následně odeslala z datové schránky žalované. Systém správy datových schránek je nastaven tak, že se datové schránky několikrát za den vybírají a kontroluje se, jestli klientům nepřišla nějaká pošta. Kromě ní uvedenou činnost vykonávala pro žalovanou v sekretariátě i paní jméno FO a paní jméno FO. Má za to, že někdy v druhé polovině roku rok se utnuly datové zprávy od žalované, respektive žádné datové zprávy již nedocházely. K dotazu soudu, zda vedla nějaké výkazy své činnosti, uvedla, že nikoliv, že tuto činnost vykonávala i pro jiné klienty žalobkyně, nad uvedenou činností stráví čas pro každého klienta v řádu několika minut denně. K dotazu soudu uvedla, že za žalovanou jednal s žalobkyní pan jméno FO. Pamatuje si ho, protože u nich byl jednou na jednání, přičemž jeho záležitosti měl na starosti pan jméno FO. Pamatuje si, že pan jméno FO přinesl osobně výpověď smlouvy s žalobkyní, respektive výpověď týkající se všech společností, v nichž pan jméno FO figuroval. Pro pana jméno FO spravovali více datových schránek, např. u společnosti název, název, název a další. Uvedla, že běžně otvírá každý den datové schránky klientů žalobkyně. Faktury na žalovanou vystavoval pan jméno FO s panem jméno FO.

14. Při jednání dne datum žalobkyně uvedla, že zpočátku účetnictví zpracovávala pro žalovanou a za žalobkyni fakturovala společnost právnická osoba. Poté, co u žalobkyně proběhla vnitřní reorganizace, faktury vystavovala za činnost vykonanou pro žalovanou již samotná žalobkyně, tedy právnická osoba Žalovaná byla při jednání soudu vyzvána, aby ve smyslu § 118a o. s. ř. sdělila, kdo jí zpracovával účetnictví za rok rok a komu za zpracování účetnictví zaplatila. K této výzvě žalovaná v podání ze dne datum uvedla, že do konce roku rok měla uzavřenou smlouvu o zpracování účetnictví se společností právnická osoba., IČO: IČO, přičemž tato smlouva byla na přelomu roku rok a rok ukončena ze strany žalované výpovědí. Zpracování účetních podkladů z roku rok pro žalovanou zajišťovala již společnost právnická osoba, IČO: IČO (dále jen „právnická osoba“), za její služby bylo žalované fakturováno fakturou č. číslo faktury.

15. Z výslechu svědka jméno FO soud zjistil, že pro společnosti právnická osoba. pracoval jako Anonymizováno externí daňový poradce, zhruba od roku rok do dubna rok. Fakturace jeho činnosti byla činěna zpravidla měsíčně, když bylo fakturováno společnostem kolem pana tituly před jménem jméno FO. Jeho náplní bylo zpracování účetnictví, poskytování daňového poradenství. K dotazu soudu uvedl, že účetnictví žalované zpracovával pro žalobkyni naposledy za rok rok. Následně žalovaná ukončila spolupráci s žalobkyní, a svědek zpracovával účetnictví žalované, avšak nikoli již pro žalobkyni, bylo to pro společnost právnická osoba., ve které v současné době figuruje jako externí daňový poradce. Uvedl, že do programu žalobkyně vstupoval naposledy s účetní uzávěrkou, která se zpracovávala za rok rok, rok rok nevyžadoval jakýkoli vstup do programu žalobkyně. K dotazu soudu uvedl, že doklady ke zpracování účetnictví za rok rok přebíral od žalované osobně. V době, kdy žalovaná ukončila spolupráci s žalobkyní, nedostal od žalobkyně žádné poklady, které by mohl v rámci účetnictví zpracovat, ani žádný jiný pokyn ke zpracování účetnictví žalované, tedy účetnictví za žalobkyni nemohl zpracovat. Svědek vypověděl, že u žalované byly doklady předávány jednou ročně s tím, že následně byly doplňovány k jeho výzvě. Byly předávány zejména v papírové podobě. Účetnictví pro žalovanou za rok rok zpracoval na základě pokynů společnosti právnická osoba., pravděpodobně se jednalo přímo o pokyny jednatele společnosti právnická osoba. Účetnictví za rok rok navazuje na podklady z roku rok, konkrétně na rozvahu společnosti. K dotazu soudu uvedl, že zpracování účetnictví a zpracování daňových přiznání za rok rok na sebe nenavazuje, respektive není podmínkou, aby jeden zpracovatel zpracovával účetnictví a zároveň i daňová přiznání. Důvodem pro zpracování přiznání fyzických a právnických osob žalované pod hlavičkou žalobkyně byla skutečnost, že tyto jednotlivé fyzické a právnické osoby měly plné moci právě na žalobkyni a s ohledem na skutečnost, že se jednalo převážně o rakouské subjekty, nebylo možné, aby svědek daňová přiznání, bez plných mocí, zpracoval pod společností právnická osoba. Pokud byl dotazován, pro kterou konkrétní společnost z okruhu společností pana tituly před jménem jméno FO, bylo účetnictví pro žalovanou zpracováváno, uvedl, že v rámci praxe to zpravidla nebylo konkretizováno, většinou se vycházelo z fakturace z předchozího roku. Při svém doplňujícím výslechu dne datum vypověděl, že od roku rok, kdy pracoval pro společnosti kolem tituly před jménem jako OSVČ dostával odměnu 45% -50 % z fakturované částky žalované s tím, že za zpracování daňových přiznání to bylo asi 45 % a za zpracování účetnictví 50 %. Pokud on sám následně za svoji činnost fakturoval žalobkyni, za zpracování účetnictví bez ohledu na množství odpracovaných hodin, dostal procento z fakturované částky, počet hodin se zobrazil v jeho odměně, jen pokud byly žalované fakturovány činnosti navíc. K dotazu soudu uvedl, že si již nepamatuje, zda mu někdo s administrativní činností pro žalovanou pomáhal. V obecné rovině uvedl, že pokud pro určitého klienta někdo jiný zadával do účetního systému doklady, mohlo, ale nemuselo to mít vliv na jeho odměnu. Osobně si pamatuje jen jednu situaci, kdy to jeho odměnu ovlivnilo, ale byl to případ jiné zaměstnankyně žalobkyně, nikoliv studenta jméno FO, na nějž si nebyl s to vzpomenout.

16. Z výslechu svědka jméno FO soud zjistil, že pro žalobkyni pracoval do konce roku rok, zhruba 20 let. Vykonával činnost jako jednatel v rámci skupiny kolem společností pana jméno FO. Předmětem jeho činnosti bylo daňové poradenství. Když jednal s žalovanou, jednal s panem jméno FO Speiglem. Žalovaná byla totiž založena účelově pro rekonstrukci bytového projektu v okolí Prahy s tím, že společníci investoři byli občané Rakouska, nebo rakouské subjekty, takže byl do projektu zakomponovaný mezinárodní prvek. Zároveň svědek vystupoval během komunikace i jako tlumočník. Pro žalovanou zpracovával účetnictví a podával daňová přiznání za žalobkyni pan jméno FO, se kterým průběžně vše konzultoval. Dle svědka žalovaná uzavřela smlouvu v písemné formě toliko se společností právnická osoba., avšak přesto bylo později za činnost pro žalovanou oficiálně fakturováno žalobkyní, neboť šlo o „vnitřní převod“ klientů v rámci reorganizace společností kolem tituly před jménem jméno FO. V té době s tím nikdo neměl žádný problém. K dotazu soudu uvedl, že ani pan jméno FO nenamítal nic proti skutečnosti, že je za odvedenou službu fakturováno jiným subjektem. Vypověděl, že žalovaná dala výpověď smlouvy někdy na počátku roku rok žalobkyni s tím, že žalobkyni zůstala toliko činnost zpracování daňových přiznání, neboť žalobkyně měla plné moci na zastupování investorů. Žalovaná dostala 2 faktury, a to jednu fakturu zpracování účetnictví a jednu fakturu za zpracování daňových přiznání. jméno FO si mu stěžoval, že za stejnou práci, za zpracování účetnictví dostal faktury jak od společnosti právnická osoba, tak následně i od žalobkyně. Podklady ke zpracování účetnictví předal panu jméno FO pan jméno FO, to bylo někdy v druhém kvartálu rok. Dělalo se to jednou za rok. Specialitou pana jméno FO bylo to, že tyto podklady dával hodně pozdě. Většinou šlo o bankovní výpisy, došlé faktury. Zpracování daňových přiznání se dá udělat odděleně od zpracování účetnictví. K dotazu soudu, jak bylo žalované fakturováno za vedení datových schránek, proč bylo fakturováno dle obchodní zvyklosti 8 hodin, svědek vypověděl, že se jednalo o odhad. Jednalo se zhruba o 500 Kč na měsíc. Zpracování účetnictví panem jméno FO, avšak již pod společností právnická osoba., doporučil panu jméno FO on sám.

17. Z výslechu svědkyně jméno FO soud zjistil, že byla zaměstnána 2 roky u společností v okolí pana jméno FO, myslí, že u název a to jako sekretářka. Konkrétně na žalovanou – firmu žalované či pana jméno FO si nepamatuje. Dále uvedla, že její pracovní činností bylo odesílat, přijímat datové zprávy klientů. Do datové schránky klientů žalobkyně přístup měla. Pamatuje si, že jménem žalované odesílala datové zprávy. Žalobkyni nikdy nepřesně nevykazovala, kolik hodin tráví zpracováním datových zpráv.

18. Z výslechu jméno FO soud zjistil, že zná pana jméno FO, byl to její bývalý zaměstnavatel. Pracovala pro něj někdy v letech rok až zhruba do února rok. Na společnost žalované si matně vzpomíná. Tuší, že majitelem byl pan jméno FO, který byl buď jejím majitelem, nebo jednatelem. Později odešla s panem jméno FO do společnosti právnická osoba, a to právě proto, že mezi panem jméno FO a panem jméno FO vznikly spory, dohady. Pokud si vzpomíná dobře, jejím zaměstnavatelem byla konkrétně právnická osoba. Na jiné firmy v okruhu pana jméno FO měla napsanou dohodu o provedení práce.

19. Z návrhu nepodepsané smlouvy na čl. 302 vzal soud za zjištěné, že smluvní odměna tituly před jménem jméno FO měla dle čl. 6 činit 50 % z částky, která bude fakturována klientům žalobkyně na základě podkladů tituly před jménem jméno FO. Stran tohoto důkazu žalobkyně uvedla, že má za to, že toto je znění smlouvy, které bylo mezi společností účetní s. r. o. a tituly před jménem jméno FO podepsáno. Pokud v současné době není k dispozici podepsaná verze, domnívá se žalobkyně, že je tomu tak kvůli „zcizení“ ze strany tituly před jménem jméno FO, který se v jiných řízeních domáhá vůči žalobkyni odměny za svou činnost a nebere v potaz tam uzavřenou konkurenční doložku.

20. Z dohody o provedení práce na čl. 289 se podává, že společnost právnická osoba. uzavřela dohodu o provedení práce se studentem jméno FO s tím, že jeho odměna za hodinu práce činí 100 Kč, což je potvrzeno i výplatní páskou na čl. 305.

21. Z faktury na čl. 295 č. číslo faktury se podává, že tituly před jménem jméno FO fakturuje žalobkyni za účetní služby a daňové poradenství celkově částku 62 000 Kč, aniž by byly ve faktuře rozepsány jakékoliv položky, ať již časové údaje či klienti, pro které byla činnost vykonána.

22. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil.

23. Po zhodnocení skutkových zjištění dle zákonných kritérií (§ 132 o. s. ř.) soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

24. Společnosti v okruhu jednatele žalobkyně, pana tituly před jménem jméno FO, vykonávaly pro žalovanou daňové a účetní služby, když písemná smlouva existovala toliko mezi společností právnická osoba. a žalovanou. Písemná smlouva mezi žalobkyní a žalovanou žádná podepsána nebyla. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobkyně pro žalovanou zpracovávala účetnictví, obsluhovala její datovou schránku a podávala za žalovanou daňová přiznání, a to naposledy za rok rok. Dále nebylo sporu, že žalobkyně za žalovanou podala daňová přiznání i za rok rok, rovněž jako skutečnost, že žalovaná za podání těchto daňových přiznání žalobkyni zaplatila. Sporným zůstalo, kdo zpracoval účetnictví žalované za rok rok, když žalobkyně tvrdila, že to byla žalobkyně, resp. konkrétně pan jméno FO jako její spolupracující daňový poradce, který měl žalovanou společnost u žalobkyně na starost. Dále bylo sporným, kdo obsluhoval datové schránky žalované v roce rok/rok, tedy, zda žalobkyně vystavila Faktury na poskytnutí výše uvedených služeb opodstatněně a že je tak její žaloba po právu, když se domáhala za zpracování účetnictví částky 32 000 Kč a za obsluhu datových schránek 5 600 Kč. V řízení bylo prokázáno svědeckou výpovědí pana jméno FO, že účetnictví za rok rok zpracoval pro žalovanou on, když vypověděl, že postupoval dle pokynů společnosti právnická osoba. Uvedené potvrdil ve své výpovědi i svědek jméno FO. Konečně tuto skutečnost soud vzal za prokázanou i z faktury č. číslo faktury, jež byla vystavena žalované právě společností právnická osoba za mj. zpracování účetnictví za rok rok. Pokud se žalobkyně bránila, že v jejích účetních systémech je vidět přihlášení pana jméno FO i v roce rok pod položkou firmy žalované, soud měl za to, že pokud pan jméno FO ke zpracování účetnictví použil jakékoliv údaje ze systému žalobkyně, případně její know-how či využil její účetní systém, má žalobkyně právo domáhat se svých nároků po panu jméno FO, avšak uvedené nelze klást k tíži žalované. Mezi účastníky nebylo totiž sporu, že pan jméno FO v rozhodné době pracoval jako externí daňový poradce, jak pro žalobkyni, tak pro žalovanou. Nadto nebylo pochyb, že uvedeným účetnictvím za rok rok žalobkyně nedisponuje, ani jím nikdy nedisponovala, žádné účetní doklady žalované jí nebyly za tím účelem ze strany žalované předány. Svůj nárok opírala výhradně ze vstupů pana jméno FO do svého účetního systému ve vztahu k žalované. Odlišná situace byla stran druhého žalovaného nároku, a to nároku na zaplacení částky 5 600 Kč představujícího obsluhu datové schránky. Žalovaná netvrdila, že by jí datové schránky obsluhoval někdo jiný, ani, že by jejich obsluhu zajišťovala sama, což se jeví soudu s ohledem na rakouský prvek v osobě žalované za nepravděpodobné. V řízení bylo svědeckými výslechy svědkyň, jméno FO a jméno FO, prokázáno, že jejich denní činností byla i obsluha datových schránek klientů žalobkyně, včetně žalované. Uvedené je prokázáno i seznamem přeposlaných datových zpráv a rozhodnutími založenými ve spise, jejichž adresátem byla žalovaná a žalobkyně by se bez přístupu do datové schránky nemohla s jejich obsahem seznámit.

25. S ohledem na výše uvedené závěry soud podřazením pod § 2586 o. z. a následující vydal dne datum rozsudek č. j.: spisová značka, kterým uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobci za správu datových schránek částku 5 600 Kč s příslušenstvím, nicméně v druhé části rozhodl zamítavě, když vyšel z toho, že v řízení bylo prokázáno, že účetnictví za rok rok zpracovala pro žalovanou společnost právnická osoba a nikoliv žalobkyně. K odvolání obou dvou účastníků Městský soud v Praze rozhodl dne datum usnesením č. j.: spisová značka tak, že jmenovaný rozsudek zrušil a uložil zdejšímu soudu zkoumat základní postavení účastníků řízení a v případě žalované doplnit tvrzení stran obsluhy datové schránky za rok rok.

26. Následně vzala žalobkyně podáním ze dne datum doplněné podáním ze dne datum žalobu částečně zpět, a to co do částky 11 255 s příslušenstvím, pročež soud ve smyslu ust. § 96 o. s. ř. za souhlasu žalované v této části zastavil (výrok I.). Žalobkyně zároveň navrhla, aby soud postupoval shodně jako ve skutkově obdobné věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka tak, že žalobkyně sice nemá nárok na zaplacení ceny provedeného díla, ale má nárok na zaplacení ceny díla snížené o to, co ušetřila z toho důvodu, že provedení toho díla bylo zmařeno z důvodů na straně žalované, z důvodů, za které žalovaná odpovídá. Na jednání dne datum byla žalobkyně poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby svá žalobní tvrzení upřesnila a doplnila tak, aby bylo zcela zřejmé, jaká byla běžná praxe zpracování účetnictví pro žalovanou, kdo účetnictví zpracovával, kolik osob zpracovávalo účetnictví žalované, v jakém rozsahu a jaká byla jejich odměna, co tedy ušetřila na svých nákladech, když dílo provádět nemusela. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala podáním ze dne datum, v němž uvedla, že náklady žalobkyně tvořila odměna tituly před jménem jméno FO, kdy jeho podíl ocenila na 26 hodin práce a odměna studenta jméno FO ve výši 18 hodin. Pokud tedy bylo žalované fakturováno 32 000 Kč, při přepočtu na časovou náročnost (44 hodin práce) vychází 1 hodina práce na 727 Kč. Odměna tituly před jménem jméno FO by pak byla 50 % z 26 hodin * 727 Kč, tj. 9 451 Kč a odměna studenta jméno FO 1 800 Kč (18 hodin* 100 Kč). Celkové přímé náklady by tedy činily 11 255 Kč a zbytek z fakturované částky 32 000 Kč by byla marže. Se zřetelem na uvedené se žalobkyně domáhala zbývající marže ve výši 20 745 Kč s příslušenstvím. Zároveň žalobkyně soudu předložila faktury pana jméno FO, když služby poskytnuté pro žalovanou byly zařazeny v 50 % sazbě jeho nároku na odměnu.

27. Dále soud při jednání dne datum pak soud opětovně vyzval žalovanou k doplnění tvrzení stran skutečnosti, zda si datovou schránku vybírala v roce rok sama, případně měl její správu na starosti třetí subjekt, když na výzvu ze dne datum zcela rezignovala. Žalovaná v podání ze dne datum připustila, že datové schránky si nespravovala sama, neměla za tímto účelem sjednán ani žádný smluvní vztah s jiným subjektem, avšak pokud správu měla provádět některá ze společností ze skupiny tituly před jménem jméno FO, nemohla to být společnost žalující, protože ta nedisponovala žádnými zaměstnanci, ale pouze společnosti právnická osoba., právnická osoba. nebo právnická osoba.

28. Soud pro nadbytečnost zamítl další důkazní návrhy, neboť z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud výše podává, plně postačující.

29. Soud má tedy za prokázaný po doplněném dokazování následující pro věc podstatný skutkový stav. Mezi účastníky řízení byla uzavřena platná smlouva, kterou žalovaná původně uzavřela se společností právnická osoba., kdy do práv a povinností společnosti právnická osoba. v této smlouvě vstoupila později žalobkyně. Předmětem uzavřené smlouvy bylo zpracování účetnictví žalované, vyhotovení následných přiznání k dani z příjmů a doplňkové služby – obsluha datových schránek. Termín zpracování se řídil příslušnými právními předpisy. Cena byla sjednána paušálně za vedení účastnictví ve výši 32 000 Kč. Obsluha datové schránky jakožto doplňkové služby činila souhrnně asi 8 hod za rok v hodinové sazbě 700 Kč/h. Ačkoliv ve smlouvě byla učiněna výhrada možnosti změn či zrušení jen v písemné formě, avšak účastníci se přes ústně, popř. konkludentně provedenou změnu touto smlouvou řídili, vzájemně si plnili (mezi účastníky bylo nesporným, že žalovaná bez výhrad zaplatila žalobkyni za zpracování účetnictví za rok rok odměnu 32 000 Kč a za obsluhu datových schránek v roce rok odměnu 5 600 Kč), čímž dle soudu jasně tedy dali najevo vůli se smlouvou mezi sebou řídit. Pro osobu ovládající skupinu společností (8 společností vyjmenovaných ve výpovědi) včetně žalované tituly před jménem. jméno FO bylo nerozhodné, která ze skupiny společností tituly před jménem jméno FO je jeho smluvním partnerem, o čemž svědčí i výpověď smlouvy adresovaná společnosti právnická osoba., tj. opět jiné společnosti, než se kterou uzavřel písemnou smlouvu, rozhodující pro něho byl výsledek, tj. zpracování účetnictví, podání daňových přiznání a případné další doplňkové služby, zejména obsluha datových schránek. Soud tedy uzavřel, že smlouva byla mezi účastníky platná a účinná, ve smlouvě byla sjednána tříměsíční výpovědní doba a práva a povinnosti stran po dobu výpovědní doby. Ze svědeckých výpovědí a čestného prohlášení vyplynulo, že výpověď smlouvy žalovanou byla podána v lednu rok, o čemž mj. svědčí i formulace v písemném znění výpovědi, že žádné další služby nejsou požadovány do konce dubna, žalobkyně měla dle smlouvy povinnost dokončit účetnictví za rok rok a i část účetnictví žalované za rok rok, do konce dubna rok (čl. 6 odst. 2 písm. a) smlouvy). Dále bylo prokázáno, že účetnictví žalované za rok rok nezpracovala žalobkyně, žalovaná si jeho zpracování objednala u společnosti společnost právnická osoba (dříve právnická osoba), kdy této společnosti žalovaná předala potřebné doklady a podklady za příslušné období, tato společnost pro žalovanou účetnictví prostřednictvím tituly před jménem jméno FO zpracovala a žalovaná jí zpracování účetnictví řádně zaplatila. tituly před jménem jméno FO působil jako subdodavatel služeb spočívajících mj. ve vedení a zpracování účetnictví žalobkyně, a to mj. v období roku rok, za tyto služby si tituly před jménem jméno FO účtoval odměnu ve výši 50 % z ceny služby. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytovala službu spočívající v obsluze datových schránek, a to v rámci smlouvy sjednané žalovanou původně se společností právnická osoba., bylo zavedenou praxí, že cena této služby se fakturovala cca v polovině následujícího roku, tj. v daném případě v polovině roku rok. Ze svědeckých výpovědí vyplynulo, že nikdy nebyly konkrétní čas a úkony evidovány, pracovnice žalobkyně shodně vypověděly, že jejich úkolem byla pravidelná kontrola datové schránky žalované, případně naopak odesílání datových zpráv ze schránky žalované dle pokynů žalobkyně. Částka 5 600 Kč je tak důvodná i pro žalované období, když ani za předcházející období, bez nutnosti podrobného vyúčtování žalovaná rozsah služeb á 8 hodin práce bez výhrad uhradila.

30. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

31. Podle § 564 o.z. vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje. Dle § 1758 o.z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

32. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Dle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

33. Podle § 1895 o. z. nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoliv strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno (odst. 1). Má-li být plnění ze smlouvy trvající nebo pravidelně se opakující, lze smlouvu postoupit s účinky k tomu, co ještě nebylo splněno (odst. 2).

34. Podle § 1970 tamtéž po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Dle § 1998 odst. 2 věta první o.z. je-li závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby.

36. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle odst. 2 cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

37. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

38. Podle § 2610 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

39. Dle § 2613 o.z. zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.

40. Nejprve se soud zabýval námitkou promlčení vznesenou v řízení žalovanou. Pokud jde o obsluhu datových schránek za rok rok/rok a zpracování účetnictví za rok rok, bylo v řízení prokázáno, že dle zavedené praxe se cena této služby fakturovala cca v polovině následujícího roku, tj. v daném případě v polovině roku rok. S ohledem na podanou výpověď žalovanou na konci ledna rok a následnou 3 měsíční výpovědní lhůtu do konce dubna rok, měla povinnost vše dodělat a žalované předat do konce května rok (viz čl. 6 odst. 2 smlouvy), z čehož plyne, že vyúčtování služeb mohla žalobkyně provést nejdříve (tedy se domáhat nároku u soudu) v červnu rok, 3 letá promlčecí doba by tedy trvala do června rok, byla-li žaloba podána datum, byla podána v rámci 3 leté promlčecí doby podle § 629 odst. 1 o. z. a nárok žalobkyně tak promlčen není.

41. Dále se soud zabýval samotným předmětem řízení, tj. zda je dán nárok žalobkyně na zaplacení služeb spočívajících v obsluze datových schránek rok/rok a vedení účetnictví za rok rok. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná původně uzavřela se společností právnická osoba. smlouvu o zpracování účetnictví, avšak do práv a povinností společnosti právnická osoba. v této smlouvě vstoupila žalobkyně, kdy i přes výhradu možnosti změn či zrušení jen v písemné formě, účastníci se ústně, popř. konkludentně provedenou změnu touto smlouvou řídili, vzájemně si plnili, což plyne z nesporných tvrzení účastníků, kdy za zpracování účetnictví za rok rok á 32 000 Kč, obsluhu datové schránky žalované v roce rok/rok á 5 600 Kč bylo žalovanou žalobkyni bez výhrad vše uhrazeno. V řízení bylo zjištěno (např. z výslechu tituly před jménem jméno FO), že následně po uzavření smlouvy ze dne datum došlo k dohodě mezi právnická osoba a žalobkyní, které obě patří do skupiny společností kolem jednatele tituly před jménem jméno FO, o tom, že ve vztahu k určitým subjektům bude na straně zhotovitele (tj. dodavatele účetních služeb) vystupovat na místo právnická osoba žalobkyně. Takové ujednání lze považovat za smlouvu o postoupení smlouvy ve smyslu § 1895 odst. 1 a 2 o. z. Forma takového úkonu není předepsána, a protože se nejedná o změnu smlouvy, neuplatní se ani § 564 o. z. Ze skutkových zjištění pak vyplývá, že postoupená strana, tj. žalovaná dala k postoupení minimálně konkludentně souhlas, neboť zcela respektovala, když za další služby jí bylo fakturováno žalobkyní a když žalobkyni za poskytnuté služby také hradila cenu. Konkludentní souhlas žalované lze dovodit i z výpovědi tituly před jménem jméno FO, který uvedl, že majiteli žalované tituly před jménem jméno FO bylo v zásadě jedno, kdo práci provede, že mezi nimi byla důvěra a v zásadě to nadále fungovalo úplně stejně jako dříve s tím, že nadále se žalovaná (i další společnosti) „prostě přesunula“ do společnosti žalobkyně.

42. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytovala žalované jako doplňkovou službu - službu obsluhy datových schránek, a to v rámci smlouvy sjednané žalovanou původně se společností právnická osoba., bylo zavedenou praxí, že cena této služby se fakturovala cca v polovině následujícího roku, tj. v daném případě v polovině roku rok. S ohledem na povahu a časový rozsah uvedené práce (nepravidelná činnost, kontrola více datových schránek, relativně malá časová náročnost ve vztahu ke každému jednotlivému vstupu do datové schránky denně), lze stěží po žalobkyni požadovat, aby každý takový okamžik, v němž provedla úkon při obsluze datové schránky, evidovala a jednotlivě vymezovala. Bylo nesporné, že žalovaná uhradila 8 hodin, tj. 5 600 Kč i za období rok/rok, přestože ani tehdy nebyly konkrétní čas a úkony evidovány, částka 5 600 Kč je důvodná i pro žalované období, soud tedy nároku na zaplacení faktury č. číslo faktury za obsluhu datových schránek v roce rok/rok se splatností dne datum vyhověl, a to včetně zákonných úroků z prodlení (výrok II. rozsudku).

43. Dále bylo prokázáno, že účetnictví žalované za rok rok nezpracovala žalobkyně, žalovaná si jeho zpracování objednala u společnosti společnost právnická osoba. Tato společnost pro žalovanou účetnictví prostřednictvím tituly před jménem jméno FO zpracovala a žalovaná jí zpracování účetnictví zaplatila. Skutečnost, že tituly před jménem jméno FO velmi pravděpodobně získal vstupní data pro zpracování účetnictví za rok rok ze systému žalobkyně a dost možná toto účetnictví i zpracoval přímo v systému žalobkyně, však nemá na vztah mezi účastníky sporu žádný vliv. Ve smlouvě, jíž se účastníci řízení řídili byla sjednána tříměsíční výpovědní doba a práva a povinnosti stran po dobu výpovědní doby, výpověď byla podána v lednu roku rok, měla žalobkyně dle smlouvy dokončit účetnictví za rok rok a i část účetnictví žalované do konce dubna rok (čl. 6 odst. 2 písm. a) smlouvy), soud zdůrazňuje, že výpovědní doba přitom platí pro oba účastníky ve smyslu § 1998 odst. 2 věta první o.z., a žalovaná se svých smluvních povinností nemůže zprostit jednostranným prohlášením, že již žádné další služby nepožaduje, nejedná se o odstoupení od smlouvy. Za situace, kdy žalovaná tím, že si zpracování účetnictví za rok rok objednala u jiného subjektu a žalobkyni nedodala doklady tak, aby mohla účetnictví za rok rok v rámci běhu výpovědní doby zpracovat, tedy zmařila provedení díla žalobkyní, soud věc posoudil dle § 2613 o. z. a uložil žalované doplatit marži žalobkyně ve výši 14 200 Kč. Není důvodná argumentace žalované, že žalobkyni nic nenáleží, neboť nic nevykonala, resp. že uvedené ustanovení míří na kompenzaci nákladů, které zhotovitel vynaložil. Tyto argumenty žalované se zjevně míjí s povahou a účelem uvedeného ustanovení, neboť to má zhotoviteli zajistit úhradu smluvní ceny i bez plnění, pouze s odečtem spisová značka toho, co bylo ušetřeno. Není proto významné, že žalovaná tuto činnost neprovedla, významné je, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, podle níž žalobkyně byla povinna zpracovat účetnictví pro žalovanou a za to měla získat odměnu (cenu) 32.000 Kč. Tím, že žalovaná zmařila možnost žalobkyně účetnictví zpracovat (nechala si je zpracovat od jiného subjektu), vzniká žalované povinnost splnit závazek ze smlouvy zaplatit sjednanou cenu (poníženou o to, co ušetřila).

44. V řízení bylo prokázáno, že tím, že žalobkyně dílo neprovedla sama, ušetřila jednak částku 16 000 Kč, tedy 50 % z paušálně sjednané ceny díla 32 000 Kč, kterou by jinak žalobkyně zaplatila tituly před jménem jméno FO a jednak částku 1 800 Kč za pomocné administrativní práce, tj. celkem žalobkyně na nákladech ušetřila 17 800 Kč. Pokud žalobkyně vzala žalobu zpět toliko co do částky 11 255 Kč a nikoliv do celých ušetřených nákladů ve výši 17 800 Kč, soud zamítl žalobu i co do zbývajícího rozdílu, tj. co do částky 6 545 Kč (výrok III.) a ve zbytku žalobě vyhověl (výrok II. je součtem marže, o kterou žalobkyně neprovedením díla přišla ve výši 14 200 Kč a částky 5 600 Kč za obsluhu datových schránek). K uvedenému výpočtu soud uvádí, že výše odměny tituly před jménem jméno FO ve výši 50 % z částky fakturované žalované vyplývá jednak z nepodepsaného návrhu smlouvy, o němž sama žalobkyně vypověděla, že se jedná o totožné znění jako je jeho podepsaná verze, a dále přímo ze svědeckého výslechu tituly před jménem jméno FO, který uvedl, že v případě paušální položky vedení účetnictví byl v případě žalované odměňován 45% - 50 %. Pokud jde o administrativní práce, v řízení bylo prokázáno, že společnost Účetní zaměstnala na dohodu o provedení práce studenta jméno FO s odměnou á 100 Kč/hodina práce, když ten celkově v období ledna až dubna rok vykonal pomocné práce pro okruh společností kolem tituly před jménem. jméno FO 32 hodin práce, pokud žalobkyně vyšla z konzervativního odhadu 18 hodin práce, soud se ve smyslu § 136 o. s. ř. se s uvedenou úvahou ztotožnil. Avšak soud se neztotožnil s tím, že by odměna žalobkyně měla být vypočtena z přepočtu konkrétně odpracovaných hodin tituly před jménem jméno FO, tak jak bylo předestřeno v jejím podání ze dne datum, neboť toto nevyplývá ani z písemného znění pracovní smlouvy tituly před jménem jméno FO, ani z jeho svědecké výpovědi. Naopak je zde uvedeno, že tituly před jménem jméno FO by náležela 50 % z fakturované částky (bez ohledu na pomocné práce), což tituly před jménem jméno FO potvrdil svým výslechem. Pokud tedy vyplývá, že za vedení účetnictví byla vždy žalované dle dohody fakturována částka 32 000 Kč, bez ohledu kolik hodin žalobkyně na uvedeném díle strávila, soud dospěl k závěru, že tituly před jménem jméno FO by náležela odměna 16 000 Kč, když ani z faktur předložených žalobkyní, což bylo potvrzeno i svědeckým výslechem tituly před jménem jméno FO, žalobkyni počet konkrétních hodin při své fakturaci neuváděl. Obiter dictum soud konstatuje, že při svém rozhodování vycházel ze skutkově a právně obdobné věci účastníků vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, kde soud shodně rozhodl o důvodnosti nároku žalobkyně týkajícího se odměny za výběr datových schránek žalované a stejně tak shodně rozhodl o odměně žalobkyně snížené o to, co ušetřila. Citované rozhodnutí bylo potvrzeno Městským soudem v Praze pod č. j. spisová značka.

45. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci, kdy z žalované částky 37 600 Kč byla žalobkyně úspěšná co do 19 800 Kč, po odečtení neúspěchu od úspěchu má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 5,32 %.

46. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 504 Kč, a dále odměna advokáta dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „vyhláška“), ve výši 2 620 Kč z tarifní hodnoty 37 600 Kč, za jeden úkon právní služby za tyto úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, podání odvolání, vyjádření k odvolání žalované, částečné zpětvzetí žaloby z datum, vyjádření ze datum, a dále účast na jednání dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a účast při vyhlášení rozhodnutí datum, celkem 13,5 úkonů, k tomu 14 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky plus 21% náhrada DPH, jehož je zástupkyně žalobkyně plátcem, celkem po drobném zaokrouhlení 49 384 Kč, z čehož činí přiznaných 5,32 % činí 2 627 Kč zaokrouhleno na celé Kč. Pro úplnost soud uvádí, že nebyla přiznána odměna za vyjádření z datum a datum, kdy se jedná o vyjádření žalobkyně učiněná bez výzvy soudu učiněna jako reakce na jednání soudu, v daných případech se tedy nejedná o účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Výrokem II. soud zároveň přiznal žalobkyni paušální náhradu za náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to ve smyslu vyhlášky č. 351/2013, když žalobkyně se úspěšně domohla své pohledávky spočívající v nezaplacené faktuře č. číslo faktury ve výši 5 600 Kč. Konečně soud uvádí, že nevyhověl žádosti žalobkyně, aby soud ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř. rozhodl, že jí přiznává plnou náhradu nákladů řízení, neb dle soudu zde takové žádné okolnosti zvláštního zřetele hodné nejsou. Žaloba je a byla zcela v dispozici žalobkyně, pokud žalobkyně setrvala na vedení řízení (zvlášť za situace, kdy soudem byla upozorněna na předběžný právní názor soudu a výši nákladů řízení, které si vedení řízení vyžádá), toto nelze klást k tíži žalované. Nadto lze přisvědčit žalované, že celá situace je spíše odrazem rozporů mezi žalobkyní a jejími bývalými zaměstnanci, tím spíše zde dle úvahy soudu není prostor pro využití § 150 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.