Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

47 C 43/2022

č. j. 47 C 43/2022-16

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-04-27 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH02:2022:47.C.43.2022.3

Citované zákony (9)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 540 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 540 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 42,58 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 2. 2022 domáhá na žalovaném zaplacení částky 540 Kč s příslušenstvím. Jistina představuje dlužné televizní poplatky za měsíce listopad 2020, únor 2021, březen 2021 a srpen 2021 ve výši 135 Kč měsíčně, které je žalovaný povinen platit na základě zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon“). Žalovaný se dne 30. 4. 2016 přihlásil jako poplatník televizních poplatků do příslušné evidence, avšak za výše uvedená období televizní poplatky neuhradil. Vyjma jistiny žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaných zákonných úroků ve výši 42,58 Kč, a to vždy od prvního dne prodlení s každou jednotlivou platbou do podání žaloby, tj. do 15. 2. 2022. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván upomínkou, ničeho však neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Zdejší soud věc rozhodl dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), aniž by nařizoval jednání, neboť je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně v návrhu na zahájení řízení a žalovaný konkludentně podle § 101 odst. 4 o.s.ř., když nereagoval na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10 000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o.s.ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Z důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Z potvrzení o přihlášení poplatníka vystaveného ke dni 20. 1. 2022 se podává, že žalovaný se stal poplatníkem na základě tiskopisu„ Přihláška televizního poplatníka“ v dubnu 2016 a do doby vystavení potvrzení nebyl odhlášen. Ze specifikace výpočtu kapitalizovaných zákonných úroků dále vyplývá, že měsíční poplatek za poskytované televizní služby ve výši 135 Kč byl splatný vždy k 15. dni daného měsíce, za který měl žalovaný poplatek hradit a celkem činí kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částku 42,58 Kč. Z upomínky ze dne 3. 12. 2021 a dodejky má soud za prokázané, že žalovanému byla zaslána upomínka k úhradě dluhu a dne 21. 12. 2021 byla vložena do schránky žalovaného.

5. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku. Podle § 6 zákona měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

6. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že žalovaný měl od dubna 2016 přihlášen televizní přijímač a z tohoto důvodu byl dle výše uvedených zákonných ustanovení povinen platit televizní poplatek v zákonné výši 135 Kč měsíčně. Tuto svou povinnost však za měsíce listopad 2020, únor 2021, březen 2021 a srpen 2021 nesplnil. Vzhledem k uvedenému soud shledal žalobu důvodnou, a výrokem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, a to včetně povinnosti zaplacení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kapitalizovaných vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých plateb v souladu s § 7 zákona do podání žaloby, tj. do 15. 2. 2022 Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., část věty před středníkem v délce 3 dnů, neboť soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení, jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch a současně doložila, že žalovanému zaslala ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. výzvu na plnění v požadované výši. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada nákladů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. á 100 Kč za podání žaloby. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů za odměnu za zastupování, neboť se v tomto případě nejedná o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 (dostupného na nalus.usoud.cz), je třeba na žalobkyni v daném případě klást nároky obdobné jako na orgány státní moci. Ve výše uvedené věci se jedná o spor o bagatelní částku, který není složitý právně ani skutkově, žalobkyně disponuje právním úsekem a je tedy personálně vybavena pro řešení právních sporů. Jak uzavřel Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. I. ÚS 195/11 (dostupném na nalus.usoud.cz), pokud si žalobkyně zvolila možnost být v tomto sporu zastoupena advokátem, což je její právo, nelze za této situace na žalované spravedlivě žádat, aby jí žalovaná plně hradila náklady řízení takto vzniklé. Proto soud rozhodl tak, že žalobkyni se přiznává právo na náhradu nákladů řízení představující zaplacený soudní poplatek a paušální náhradu nákladů řízení a nikoliv odměnu za zastupování advokátem.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.