47 C 5/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. Petrem Kočím, Ph.D. sídlem Opletalova 1535/4, 110 00 Praha 1 proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 - Nové Město pro zaplacení 80 792 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 73 959 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 13,75 % z této částky od 18. 11. 2022 do zaplacení a dále úrok z prodlení z částky 123 958 Kč ve výši 13,75 % ročně od 18. 11. 2022 do 22. 11. 2022, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci 6 833 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 6 114 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou ze dne 4. 11. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky 204 750 Kč s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) pod sp. zn. Anonymizováno (dále jen „posuzované řízení“) s odůvodněním, že usnesení o zahájení trestního stíhání bylo žalobci doručeno dne 8. 6. 2010, přičemž ke zproštění obžaloby došlo vyhlášením rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 11. 2021 sp. zn. Anonymizováno. Celková délka řízení tak činila více než 11 let a 5 měsíců, když dle žalobce v řízení docházelo k neodůvodněným průtahům, když žalobce se na délce řízení nijak negativně nepodílel (+ 20%). S ohledem na skutečnost, že se jednalo o trestní řízení, v němž žalobce vystupoval jako obviněný, mělo pro něj řízení značný význam. Dle žalobce je možno řízení označit dokonce za extrémně dlouhé. V řízení se vyskytla četná období nečinnosti (k podání obžaloby došlo po více jak 2 letech od zahájení trestního stíhání; k zahájení hlavního líčení po více jak 2 letech od podání obžaloby; k doručení prvního rozsudku po více než 8 měsících od jeho vyhlášení a odvolací řízení trvalo další více jak 2 roky; druhé odvolací řízení pak trvalo 1 rok a 3 měsíce). Stran složitosti uvedl, že ve vztahu k žalobci se nejednalo o skutkově složité řízení a to, že bylo vedeno společné řízení, nelze klást žalobci k tíži (-20%). Řízení bylo projednáváno na dvou stupních soudní soustavy, přičemž jak soud I. stupně, tak odvolací soud rozhodovaly ve věci dvakrát. Konečně žalobce byl ohrožen trestní sazbou až 10 let, když dlouholeté trauma z hrozby tohoto vysokého trestu při vědomí, že se žalobce ničeho nezákonného nedopustil, se zásadně promítlo do zhoršení zdravotního stavu žalobce, když nutno přihlédnout, že žalobce byl obviněn v době, kdy mu bylo téměř 60 let a po desítkách let práce v sektoru daňové správy (+ 30%). Nárok u žalované žalobce uplatnil dne 16. 5. 2022. Se zřetelem na výše uvedené zohlednění jednotlivých markantů se tak žalobce domáhal odškodnění ve výši částka.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z datum žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce uplatnil dne datum nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 46/2012. Spisovým šetřením bylo zjištěno, že v řízení se vyskytly od datum do 2. 4. 20214, od datum do datum a od datum do datum průtahy, když řízení trvalo 11 let a 5 měsíců. Řízení se vyznačovalo určitým stupněm složitosti, bylo provedeno velmi podrobné a rozsáhlé finanční šetření, ve věci figurovalo 14 obžalovaných, proto žalovaná přistoupila k snížení základní částky zadostiučinění o 30 %. Namítala, že žalobce se průtahům např. podáním stížnosti na průtahy nijak nebránil a význam řízení shledala jako standardní s ohledem na skutečnost, že žalobce uplatnil u soudu též nárok na náhradu nemajetkové újmy z nezákonného stíhání. potřeba širšího dokazování prostřednictvím listin včetně výslechu svědka. S ohledem na shora uvedené žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, avšak na přiměřeném zadostiučinění vyplatila žalobci částku částka, když tato částka byla žalobci vyplacena dne 22. 11. 2022.

3. Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 47 C 252/2022 bylo rozhodnuto mj. o přiměřeném zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání žalobce a zároveň bylo v citovaném řízení pravomocně rozhodnuto o zastavení řízení co do částky 123 958 Kč, jež byla již žalobci spolu s ostatními nároky ze strany žalované vyplacena. Předmětem tohoto řízení je toliko částka ve výši 80 792 Kč z titulu nepřiměřeně dlouhého namítaného řízení, jíž však žalovaná už neshledala jako důvodnou. Pro úplnost soud uvádí, že tento nárok byl vyloučen k samostatnému projednání z výšeuvedeného řízení pro dlouhodobou nemožnost zapůjčení trestního spisu.

4. Z listinných důkazů zjistil soud tento skutkový stav:

5. Z nesporných tvrzení soud zjistil, že žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy dne 17. 5. 2022.

6. Ze spisu Krajského soudu v Praze vedeného pod sp. zn. Anonymizováno soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh napadeného řízení. Svazek 1: usnesení PČR z 19. 7. 2010 o spojení věcí obviněných s tím, že spolu s žalobcem bylo stíháno dalších 15 obviněných žalobce převzal usnesení 23. 7. 2010, respektive jeho právní zástupce žalobce osobně 27. 7. 2010 26. 7. 2010 podána stížnost, obviněným Svobodou, doplnění stížnosti ze dne 29. 7. 2010 další doplnění ze dne 13. 9. 2010 stížnost žalobce ze dne 28. 7. 2010 usnesením VSZ v Praze ze dne 30. 8. 2010 byly stížnosti žalobce a obviněného Anonymizováno zamítnuty usnesením z 23. 6. 2009 bylo zahájeno tr. stíhání proti šesti obviněným a další usnesení o zahájení tr. stíhání ze dne 22. 2. 2010, kde je stíháno devět obviněných usnesení o zahájení tr. stíhání žalobce ze dne 8. 6. 2010, na č.l. 146, které si žalobce převzal téhož dne stížnost obviněného Anonymizováno 15. 6. 2010 stížnost žalobce ze dne 11. 6. 2010 stížnost obviněného Anonymizováno ze dne 10. 6. 2010 usnesení MSZ v Praze ze dne 23. 6. 2010, byly zamítnuty stížnosti jako nedůvodné usnesením z 28. 6. 2010 zahájeno tr. stíhání – pět obviněných pro nový tr. čin stížnost obviněného Anonymizováno ze dne 30. 6. 2010 stížnost obviněného Anonymizováno ze dne 4. 7. 2010 stížnost obviněného Anonymizováno ze dne 29. 6. 2010 22. 6. 2010 byl vyslechnut obviněný Anonymizováno stížnost obviněného Anonymizováno ze dne 1. 7. 2010 usnesením z 30. 8. 2010 VSZ v Praze zamítlo stížnosti obviněných dne 8. 6. 2010 byl žalobce zadržen jako osoba podezřelá spolu s dalšími obviněnými téhož dne byl policií dán podnět k návrhu na – do vzetí do vazby 9. 6. 2010 MSZ v Praze podalo návrh do vzetí do vazby žalobce a dalších obviněných usnesením z 10. 6. 2010 byl obviněný Anonymizováno a Anonymizováno propuštěn na svobodu 29. 6. 2010 byli zadržení další podezřelí dále 15. 10. 2010 s tím, že podezřelí Anonymizováno byl 15. 10. 2010 vyslechnut jako podezřelý Svazek č. 2 založeny listinné důkazy podáním z 27. 7. 2010 obviněný Anonymizováno žádá o přezkoumání postupu policejního orgánu usnesením z 13. 10. 2010 policejní orgán rozhodl o tom, že rada Mgr. adresa není vyloučen z úkonu tr. věci do předmětného usnesení si obviněný Anonymizováno podal 16. 9. 2010 stížnost, tuto odůvodnil 23. 9. 2010 30. 9. 2010 bylo rozhodnuto o nevyloučení rady Anonymizováno z úkonu tr. věci usnesením z 8. 6. 2010 bylo obviněnému Anonymizováno ustanoven obhájce usnesením z 29. 6. 2010 byl obviněnému Anonymizováno ustanoven obhájce Svazek č. 3 obsahuje toliko vyrozumění o úkonech a upozornění ze dne 9. 9. 2011 na možnost prostudování spisu Svazek č. 4 8. 6. 2010 byl vyslechnut obviněný Anonymizováno dále byl vyslechnut dne 27. 7. 2010 8. 6. byl vyslechnut obviněný Anonymizováno 22. 6. 2010 byl vyslechnut obviněný Anonymizováno dále dne 20. 8. 2010 dne 9. 3. 2011 29. 7. 2010 byl vyslechnut obviněný Anonymizováno 29. 6. 2010 vyslechnut obviněný Anonymizováno 28. 7. 2010 obviněný Anonymizováno 21. 9. 2010 obviněný Anonymizováno 8. 6. 2010 obviněný Anonymizováno 8. 6. 2010 zdejší žalobce dále obviněný adresa Svazek č. 5 20. 8. 2010 vyslechnut svědek Anonymizováno 14. 6. 2010 vyslechnut svědek Anonymizováno 15. 9. 2010 vyslechnut svědek Anonymizováno 8. 9. 2010 vyslechnut svědek Anonymizováno a 7. 4. 2011 vyslechnuta svědkyně Anonymizováno 10. 6. 2010 vyslechnuta svědkyně Anonymizováno 31. 8. 2010 vyslechnut svědek Anonymizováno 7. 9. 2010 taktéž dále 13. 9. 2010 dále 3. 2. 2011 12. 8. 2010 vyslechnut svědek Anonymizováno 11. 8. 2010 vyslechnuta svědkyně Anonymizováno 29. 9. 2010 vyslechnuta svědkyně Anonymizováno 31. 3. 2010 vyslechnuta svědkyně Anonymizováno 24. 8. 2010 vyslechnut svědek Anonymizováno 9. 6. 2010 vyslechnuta svědkyně Anonymizováno 16. 9. 2010 vyslechnut svědek Anonymizováno 8. 9. 2010 vyslechnut svědek Anonymizováno 15. 9. 2010 vyslechnut svědek Anonymizováno 7. 29. 9. 2010 vyslechnuta svědkyně Anonymizováno 8. 19. 4. 2010 vyslechnut svědek Anonymizováno 14. 5. 2010 vyslechnut svědek Anonymizováno 12. 11. 2010 vyslechnut svědek Anonymizováno 8. 9. 2010 vyslechnuta svědkyně Anonymizováno 18. 8. 2010 vyslechnut svědek Anonymizováno 18. 8. 2010 vyslechnuta svědkyně Anonymizováno 17. 3. 2010 vyslechnuta svědkyně také Anonymizováno 22. 9. 2010 vyslechnuta svědkyně Anonymizováno 15. 9. 2010 vyslechnut svědek Anonymizováno Svazek č. 6 22. 9. 2010 vyslechnut svědek Anonymizováno 17. 9. 2010 svědek Anonymizováno 12. 11. 2010 svědek Anonymizováno 31. 8. 2010 svědek Anonymizováno 15. 10. 2010 Anonymizováno 17. 6. a 23. 8. 2010 svědkyně Anonymizováno 29. 9. 2009 svědek Anonymizováno 22. 9. 2010 svědek Anonymizováno 8. 9. 2010 svědek Anonymizováno 15. 10. 2010 svědek Anonymizováno 7. 9. 2010 svědek Anonymizováno 24. 8. 2010 svědek Anonymizováno 8. 4. 2011 svědek Anonymizováno 10. 9. 2010 svědek Anonymizováno 13. 9. 2010 svědek Anonymizováno 9. 6. 2010 svědek Anonymizováno 30. 9. 2010 svědkyně Semerádová 7. 4. 2011 svědek Anonymizováno 23. 9. 2011 svědkyně Anonymizováno 18. 6. 2010 svědek adresa 14. 6. 2010 svědek adresa 29. 6. 2010 svědek Anonymizováno 8. 4. 2011 svědek Anonymizováno 21. 7. 2011 svědkyně Anonymizováno 22. 9. 2010 svědkyně Anonymizováno 9. 9. 2010 svědek Anonymizováno 23. 9. 2010 svědkyně Anonymizováno 13. 8. 2010 svědek Anonymizováno Svazek č. 7 návrh z 26. 7. 2010 na vyžádání právní pomoci ve Slovenské republice 18. 8. 2010 bylo žádáno o právní pomoc Slovenskou republiku, konkrétně Okresní prokuraturu v Prešově 23. 12. 2010 byl vyslechnut svědek Anonymizováno na Slovensku 31. 5. 2011 byl podán návrh na vyžádání právní pomoci v Rakouské republice dále bylo žádost podána 20. 6. 2011 Svazek č. 8 obsahuje toliko protokoly o domovních prohlídkách Svazek č. 9 obsahuje toliko protokoly o prohlídkách jiných prostor ze dne, respektive ze dne 23. 6. 2009 případně jiného dne z roku 2009 Svazek č. 10 usnesením z 10. 10. 2011 bylo rozhodnuto o vrácení věci Anonymizováno, obviněnému Anonymizováno, společnosti právnická osoba. usnesením z 12. 10. 2011 bylo rozhodnuto o vrácení věci obviněnému Anonymizováno usnesením z 10.

10. Anonymizováno, usnesením z 10. 10. 2011 obviněnému Anonymizováno, Anonymizováno, výzva Ústavního soudu na č.l. respektive ze dne 17. 12. 2010 policejní orgán se vyjadřuje 29. 12. 2010 dne 15. 3. 2011 byl vyhlášen Nález Ústavního soudu o zamítnutí ústavní stížnosti právnická osoba usnesením z 12. 10. 2011 bylo rozhodnuto o vrácení věci obviněnému Anonymizováno, obviněnému Anonymizováno, společnosti právnická osoba., společnosti adresa a Anonymizováno usnesením z 24. 1. 2011 bylo rozhodnuto o vydání věci Anonymizováno Svazek č. 11 svazek obsahuje toliko povolení – návrhy k odposlechu a následně záznamy telekomunikačního provozu Svazek č. 12 obsahuje toliko výpisy telefonů Svazek č. 13 opatřením z 8. 12. 2010 byla přibrána znalkyně Svobodová k podání znaleckého posudku z oboru kybernetika, automatické rozpoznávání řečníka z důvodu určení identifikace hlasu znalecký posudek byl zpracován 28. 1. 2011 opatřením ze dne 17. 3. 2011 byl přibrán znalec Svoboda v oboru ekonomika, k podání znaleckého posudku z oboru specializace daně 7. 9. 2011 byly sděleny ze strany policejního orgánu vady posudku Svazek č. 14 přepracovaný znalecký posudek byl vyhotoven 29. 9. 2011, dodatek č. 1 zpracován 19. 9. 2011, dodatek č. 22 dne 23. 9. 2011 Svazek č. 15 obsahuje toliko listinné důkazy Svazek č. 16 taktéž obsahuje toliko listinné důkazy Svazek č. 17 obsahuje taktéž toliko listinné důkazy k žádosti o součinnost třetích stran Svazek č. 18 obsahuje toliko listinné důkazy Svazek č. 19 obsahuje toliko listinné důkazy, kdy pět finančních úřadů bylo postupně žádáno o součinnost, a to Praha – západ, Praha 1, Kladno, Říčany, Praha – západ Svazek č. 20 pokračováno listinnými důkazy, žádosti o součinnost, Finanční úřady - Říčany, Praha – západ, Praha 1, Kladno, generální ředitelství Svazek č. 21 založeny toliko listinné důkazy k žádosti o součinnost Fin. úřady Praha 3, Praha – východ - Říčany, Liberec, Praha 8 Svazek č. 22 založeny listinné důkazy, a to žádosti o součinnost, bankovní instituce, ČSOB Svazek č. 23 dále založeny toliko listinné důkazy k žádosti o součinnost bankovní instituce, Komerční banka, Unicredit Bank, a.s. Svazek č. 24 opětovně toliko listinné důkazy, založeny k žádostem o součinnost, a to banky Oberbank AG, Volkswagenbank CZ a.s., Raiffeisen Bank, a.s. Svazek č. 25 založeny listinné důkazy, žádosti o součinnost, bankovní instituce, Česká spořitelna, a.s., GE Money bank a.s., sledování účtu Svazek č. 26 žádosti o uvolnění účtu Exekutorského úřadu Prostějov, dále toliko spis obsahuje usnesení o zajištění věcí Svazek č. 27 usnesením z 12. 7. 2011 bylo zahájeno tr. stíhání Anonymizováno pro další tr. čin stížnost obviněného Anonymizováno ze dne 20. 7. 2011 odůvodnění stížnosti došlo 28. 7. 2011 usnesení Vrchního st. zastupitelství v Praze ze dne 22. 8. 2011 bylo rozhodnuto o zamítnutí stížnosti obviněného Anonymizováno, obviněný byl vyslechnut 21. 7. 2011 23. 9. 2010 byl vyslechnut svědek adresa dále spis obsahuje toliko listinné důkazy Svazek č. 28 svazek obsahuje zprávy o pověsti v místě bydliště osob, kdy se z rejstříku tr. upozornění na možnost prostudování spisu záznamy o prostudování spisu jednotlivých obhájců, obviněných a založeny další listinné důkazy Svazek č. 29 ve spise založena jednotlivá podání obviněných návrh na zastavení tr. stíhání obviněného Anonymizováno ze dne 31. 5. 2011 založeny návrhy na doplnění dokazování Svazek č. 30 obžaloba ze dne 27. 9. 2012, doručena Krajskému soudu v Praze dne 24. 10. 2012 žádost o prodloužení lhůty k provedení úkonu ze dne 23. 1. 2013 další žádost o prodloužení lhůty ze dne 23. 4. 2013 nařízení hl. líčení na dny 4. až 7. 11., 11. až 14. 11., 18. až 21. 11. 2014, a dále 2. až 5. 12., 9. 12. až 12. 12. 2014 Ve věci bylo 14 obžalovaných, v mezidobí od nařízení hl. líčení byla řešena ještě zastoupení jednotlivých obžalovaných. Voláno značné množství svědků. Pravidelně prováděn opis z Evidence rejstříku trestů fyzických osob. Svazek č. 31 obsahuje usnesení o svědečném, případně usnesení o ukládání pořádkových pokut svědkům, kteří se k hl. líčení nedostavili Svazek č. 32 hl. líčení se konalo 14. 4. 2015 dále proběhlo hl. líčení ve dnech 15. až 19. 6. 2015 15. 6. 2015, dále 21. 9. 2015, 23. 9. 2015 a 24. 9. 2015 Svazek č. 34 hl. líčení dále proběhlo 12. 11. 2015 žádost o prodloužení lhůty ze dne 11. 12. 2015 do 13. 1. 2016 dále žádáno o prodloužení lhůty od 13. 1. 2016 do 10. 2. 2016 dále žádáno o prodloužení lhůty 9. 3. 2016, 7. 4. 2016, 5. 5. 2016, dále žádáno do 30. 6. 2016 a do 29. 7. 2016 na č.l. 8596 je založen Rozsudek jménem republiky sp. zn. Anonymizováno Svazek č. 35 obsahuje odvolání všech odsouzených stejně jako odvolání st. zástupce Svazek č. 37 u Vrchního soudu v Praze se dne 19. 11. 2018 konalo veřejné zasedání, vyhlášen rozsudek, tento je na č.l. 9099, kdy pod bodem II. byl zrušen k odvolání st. zástupce taktéž rozsudek ve vztahu ke zdejšímu žalobci, věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu projednání hl. líčení bylo nařízeno na 17. 9. 2021, v mezidobí byly řešeny úkony spojené s hl. líčením – úkony ve vztahu k dovoláním proti předmětnému rozsudku, zprošťující rozsudek ve vztahu k žalobci sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno byl vyhlášen dne 23. 11. 2021 7. Hlavním důkazem byl spis napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

9. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

12. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnil dne 17. 5. 2022, což bylo mezi účastníky nesporným.

16. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 (dále jen „Stanovisko“) soud posoudil věc následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz Stanovisko). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení z 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení, nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 8. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 508/2008).

17. V každé jednotlivé věci je třeba hodnotit právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníků. Nelze přitom vycházet z předem dané a paušálně stanovené doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mohla být pokládána za přiměřenou.

18. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobci od 8. 6. 200, kdy mu bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání. Řízení ve vztahu k žalobci trvalo do datum, kdy nabylo právní moci konečné rozhodnutí ve věci, tj. 11 let a 5 měsíců. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Naříkané řízení bylo právně, skutkově i procesně složité, žalobce se na délce řízení nepodílel, v postupu orgánů byl shledán nehospodárný postup zejména v podobě opakovaných několikaměsíčních průtahů, a jednalo se o řízení s běžným významem pro žalobce. S ohledem na uvedené, není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé, přestože se jednalo o řízení složité. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že se nejedná o řízení s nepatrným významem pro žalobce a celkovou délku řízení nelze klást k tíži žalobci, proto se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění, když k případnému zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva u nepřiměřené délky soudních řízení lze přistupovat pouze ve výjimečných případech, což v daném případě není splněno, tuto formu zadostiučinění soud neshledal dostačující a dospěl k závěru, že je na místě odškodnit újmu v penězích.

19. Soud se při stanovení přiměřeného zadostiučinění zabýval kritérii vymezenými v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk. Zmíněná kritéria nejsou jedinými, k nimž může soud při posouzení přiměřenosti délky řízení v konkrétní věci přihlédnout, jsou ale zpravidla těmi základními (viz bod IV. Stanoviska).

20. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek z 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009 nebo Stanovisko) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v délce trvání 11 let a 5 měsíců, soud vycházel z částky 20 000 Kč za první dva roky (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná) a z částky 20 000 Kč za každý další rok řízení a částky 1 667 Kč za jeden měsíc řízení. Částku ve výši 20 000 Kč ročně pak stanovil s ohledem na celkovou délku namítaného řízení, která překračuje jako celek dobu, ve které bylo možné uzavření rozumně očekávat, když soud s ohledem na předmět řízení (trestněprávní věc) a porušení, resp. opakované žádosti o prodloužení lhůt stanovených v trestním řádu stran postupu orgánů veřejné moci, považuje se o řízení extrémně dlouhé.

21. Nicméně posuzované řízení je nutno s ohledem na jeho předmět považovat za řízení skutkově, právně i procesně složité (-25 %). V řízení bylo prováděno rozsáhlé dokazování, a to jak listinnými důkazy (soud opakovaně byl nucen žádat o součinnost 3. subjekty – bankovní instituce, finanční úřady, když o rozsáhlosti dokazování vypovídá i obsah spisu), tak svědeckými výslechy (v řízení bylo vyslechnuto více jak 50 svědků), když žalobci bylo kladeno za vinu trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele dle § 158 odst. 1 písm. a) odst. 2 písm. a), c) dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 trestního zákona č. 140/1961 Sb. Dále byly ve věci zpracovány znalecké posudky z oboru ekonomika a kybernetika. Spolu s žalobcem bylo stíháno dalších 13 obviněných, což způsobilo i procesní složitost, když soud opakovaně rozhodoval např. o ustanovení obhájce, obhajném, zálohách, svědečném, o stížnostech obviněných, o spojení věci, o ukládání pořádkových pokut, o námitce podjatosti. Právní složitost je dána i tím, že k projednání sporu v prvním stupni byl příslušný krajský soud (k tomu srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. prosince 2020, č. j. 23 Co 318/2020- 122, „Soud I. stupně nepochybil, pokud právní složitost věci odůvodnil také poukazem na to, že k projednání sporu v prvním stupni byl příslušný krajský soud, neboť právě právní složitost věci hraje významnou roli při určení věcné příslušnosti soudu. Z ust. § 9 o. s. ř. je zřejmé, že spory a jiné právní věci, pro něž je typická skutková nebo právní obtížnost nebo které se v soudní praxi vyskytují méně často, zákon svěřuje v prvním stupni krajským soudům.“).

22. Řízení probíhalo ve vztahu k žalobci na dvou stupních soudní soustavy. Zohlednění počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná (srovnej bod IV. Písm. a) Stanoviska). Soud prvního stupně rozhodoval dvakrát, stejně jako odvolací soud. Četnost rozhodování soud hodnotí jak věci přiměřenou, pročež za instančnost řízení základní částku zadostiučinění nijak nemodifikoval.

23. Jde-li o kritérium jednání poškozeného, v tomto směru lze uzavřít, že se žalobce na délce řízení ve smyslu obstrukčním nepodílel, pročež soud základní částku zadostiučinění v tomto směru nijak nemodifikoval.

24. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, zdejší soud seznal, že v řízení se vyskytly od 24. 10. 2012 do 2. 4. 20214, od 12. 11. 2015 do 27. 9. 2016 a od 3. 11. 2016 do 19. 11. 2018. Se zřetelem na vypovězené průtahy nelze uvedený postup soudu označit jako hospodárný a koncentrovaný (soud opakovaně žádal o prodloužení lhůt stanovených právními předpisy vedoucích k vyřízení věci), a proto soud přistoupil k zvýšení základní částky zadostiučinění o 20 %.

25. Jako poslední z hledisek soud zohlednil význam řízení pro žalobce, tento soud vidí jako standardní. Soud sice uvážil, že obecně podle judikatury ESPL se poskytuje poškozenému zvýšený význam řízení právě v řízeních typu trestní věci (srovnej např. nález Ústavního soudu z 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/2005)). Tyto druhy řízení více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4761/2010). Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně Stanovisko). Nicméně v případě zdejší žalobce je na místě hodnotit význam řízení jako standardní, neboť se žalobce současně domáhal zadostiučinění i za nezákonnost trestního stíhání (rozsudek Nejvyššího soudu 30 Cdo 2800/2009). Soud proto výši zadostiučinění pro význam nijak neupravoval.

26. Na základě výše uvedeného soud vyčíslil přiměřené zadostiučinění tak, že základ vypočtený ze základní částky 20 000 Kč/rok, se zohledněním poloviční částky za první dva roky snížil o 5 %. Celková částka, která náleží žalobci jako přiměřené zadostiučinění, proto činí 197 917 Kč. Nicméně žalovaná poskytla již žalobci částku 123 958 Kč, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci již jen 73 959 Kč a žalobu na zaplacení nemajetkové újmy ve zbývajícím rozsahu (6 833 Kč) neshledal důvodnou a žalobu zamítl (výrok II.). Soud neshledal žádné další relevantní okolnosti pro zvýšení či snížení základní částky.

27. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky z 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona (§ 605 odst. 2 o. z.). Soud proto přiznal žalobci úrok z prodlení z prodlení z částek, které shledal důvodnými. Žalovaná se dostala do prodlení až dne 18. 11. 2022, když k uplatnění pohledávky došlo, jak uvedeno shora dne 17. 5. 2022. Úrok z prodlení pak soud omezil v případě dobrovolného plnění žalovanou na den 22. 11. 2022, kdy byly přiznané částky přiznány žalobci.

28. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobkyni jakoukoliv újmu.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1, 3 a 146 odst. 2. o. s. ř., když žalobce byl úspěšný pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, proto je na něj třeba hledět, jakoby byl plně úspěšný. V souzeném případě byl předmět řízení v tarifní hodnotě 50 000 Kč (za nemajetkovou újmu; dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013). Žalobce byl z pohledu nákladů řízení zcela úspěšný (neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu nebo i jen konstatováním porušení práva, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši /k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2707/2013/.

30. Žalobci vznikly náklady řízení, které sestávají z: - zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč - odměny za 1x účelně vynaložený úkon právní služby po 3 100 Kč bez DPH (ÚJ dne 4. 6. 2024) dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a); § 11/1 g) AT - paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce za 1 úkon právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč - právní zástupce žalobce je plátce DPH Tedy celkem činí náklady řízení 6 114 Kč s DPH. Závěrem soud uvádí, že ve smyslu ust. § 31 odst 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Dále soud pro úplnost uvádí, že za převzetí věci, podání žaloby a písemné podání ve věci byla již žalobci přiznána náhrada nákladů řízení v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. z. 47 C 252/2022. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.