47 C 60/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 191 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 191 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 105 000 Kč od 16. 3. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 86 500 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 84 931 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu z 31. 8. 2020 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 191 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě objednávky na traktorbagr s obsluhou prováděla žalobkyně pro žalovanou stavební práce s bagrem na stavbě v obec, obec část obce a v obec, a to za sjednanou cenu 7 000 Kč á den. Pohyb traktorbagru byl zaznamenáván pomocí systému GPS, kdy bez ohledu na počet najetých km či bez ohledu na počet hodin provozu bylo za každý den provozu účtováno zmiňovaných 7 000 Kč/den. Z důvodu přenesené daňové povinnosti nebyla fakturace prováděna jako pronájem stroje, nýbrž jako stavební práce. Žalovaná přes výzvy však poslední dvě faktury žalobkyni neuhradila, a proto se žalobkyně úhrady za provedené práce v měsíci únoru a březnu 2020 domáhá touto žalobou.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z 15. 10. 2020 uvedla, že s žalobkyní uzavřela smlouvu o dílo k provedení zemních prací na stavbě v obec, obec část obce a v obec ulice na stavbě v obec a ve obec část obce probíhala bez větších komplikací a žalovaná za provedené práce na základě žalobkyní vystavených šesti daňových dokladů zaplatila částku ve výši 762 000 Kč. Nicméně rozsah prací provedených na stavbě v obec neodpovídal dle žalované soupisu provedených prací, namítá, že dílo nebylo předáno řádně. Při jednání konaném dne 23. 2. 2021 žalovaná uznala nárok žalobkyně co do částky 88 900 Kč s tím, že uvedená částka odpovídá výši bezdůvodného obohacení, které žalované vzniklo při úvaze 700 Kč á hodina práce na stavbě, ve zbývajícím rozsahu trvala na zamítnutí žaloby.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil soud tento skutkový stav:

4. Mezi účastníky nebylo sporu, že vzájemná spolupráce byla zahájena v létě 2019, kdy nejprve byly zemní práce prováděny v oblasti obec a obec, posléze v obec. Nesporným je také skutečnost, že žalovaná již žalobkyni na základě faktur vystavených od srpna 2019 do února 2020 vše uhradila a že spolupráce byla ukončena v měsíci březnu 2020, kdy si žalovaná přistavila na místo stavby svůj vlastní traktorbagr a spolupráci s žalobkyní rozvázala. Sporným mezi účastníky zůstalo, jakým způsobem fakturace mezi účastníky probíhala a co bylo jejím předmětem, když žalovaná namítala, že částka, jež je předmětem žaloby, byla fakturována v nesprávné výši.

5. Z objednávky z 21. 8. 2019 soud zjistil, že si žalovaná u žalobkyně objednala pronájem traktorbagru s obsluhou na stavbu obec a obec. Mezi účastníky nebylo sporu, že všechny faktury vystavené za stavební práce provedené na stavbě v obec a ve obec část obce byly žalovanou zcela uhrazeny, a to v celkové výši 762 900 Kč (faktura č. 19034, 19038, 19041, 19049, 19054 a 20001). Z faktury č. 20007 soud zjistil, že žalobkyně účtovala žalované za stavební práce částku 105 000 Kč, splatnou dne 15. 3. 2020, a to za období únor 2020. Z faktury č. 20011 se splatností dne 15. 4. 2020 se podává, že žalované bylo účtováno celkem 86 500 Kč za stavební práce za měsíc březen 2020 s tím, že tyto dvě faktury zůstaly žalovanou neuhrazeny. Ze soupisu provedených prací, jež je přiložen ke každé citované faktuře, vyplývá, že je fakturováno za položku označenou„ zemní práce prováděné traktorbagrem“, vždy je zde uveden rozpis dní v daném měsíci, za který je fakturováno (měrnou jednotkou je den), množství jednotek za fakturované období a cena za jednu jednotku je pokaždé stanovena sazbou 7 000 Kč. Z knihy jízd za období od 1. 1. 2020 do 31. 3. 2020 vyplývá, že traktor bagr byl v žalovaném období v provozu ve dnech 29. 1., 30. 1., 31. 1. 2020, v únoru 2020 ve dnech 3., 6., 11., 12., 13., 14., 15., 18., 19., 20., 21., 24., 25., 26., 27. a 28. V měsíci březnu byl dle systému GPS zaneseného do knihy jízd traktorbagr v provozu 3., 4., 5., 6., 9., 10., 11., 12., 13., 17., 20. a 21. Z emailové korespondence mezi statutárními orgány účastníků založené na čl. 63-64 vyplývá, že žalovaná byla s prací„ určitě spokojena“, nicméně navrhuje osobní setkání, potvrzuje přijetí faktury za leden a avizuje, že datum splatnosti bude dodrženo (email z 5. a 6. 2. 2020). V emailu založeném na čl. 66 jednatel žalobkyně poukazuje, že k diskutované slevě navrhuje dobropis na 4%, bude-li uhrazeno včas. Z fotografií založených na čl. 67 až 77 a videozáznamu má soud za prokázané, že se traktobagr žalobkyně spolu s jeho obsluhou, panem příjmení, nacházel na staveništi plném vody, bahna, zeminy, jehož prací bylo odklízet mokrou hlínu, písek, štěrk apod. Ze stavebního deníku žalované vyplývá, že strojník příjmení byl přítomen ve dnech 20., 21., 24., 25., 26., 27., 28. v měsíci únoru a v březnu 3., 4., 5., 6., 9., 10., 11., 12., 13., 16., 17. Z obsahu deníku je patrné, že v měsíci únoru si stavbyvedoucí do deníku zapisoval celá jména osob přítomných na stavbě, avšak v březnu jsou tyto záznamy jen ve formě jejich pracovního zařazení např. jako strojník, dělník bez uvedení jejich jmen. Z daňových dokladů č. 20/01/006 a č. 20/01/0002 a z přiložených příkazů k úhradě soud zjistil, že žalobkyně zaplatila právnická osoba anonymizováno za obsluhu traktorbagru v obec ve dnech 3., 4., 5., 6., 9., 10., 11., 12., 13. a 17. 3 2020 a 3., 6., 11., 12., 13., 14., 15., 18., 19., 20., 21., 24., 25., 26. a 27. 2. 2020. Další navrhované důkazy soud pro nadbytečnost zamítl.

6. Z výpovědi žalované má soud za prokázané, že spolupráce s žalobkyní probíhala bez problémů, žalovaná byla spokojena, avšak v průběhu stavebních prací v obec se objevily problémy se spodní vodou, se kterými nepočítala. Práce na stavbě kontroloval pro žalovanou stavbyvedoucí, jenž však nebyl přítomen na stavbě vždy, neboť měl na starosti všechny projekty žalované. Uvedla, že faktury za stavební práce v únoru a březnu 2020 obdržela, nereklamovala, avšak neuhradila, neboť částka vyfakturovaná žalobkyní neodpovídá dle žalované objemu žalobkyní provedených prací.

7. Z výpovědi svědka příjmení, ředitele žalované, bylo prokázáno, že ví, že faktury vystavené žalobkyní za únor a březen 2020 nejsou uhrazeny, když má za to, že práce pro bagr na staveništi žalované nebyla, neboť místo, kde měl práce bagr provádět bylo zaplaveno vodou. Uvedl, že strojník příjmení, stejně jako zaměstnanci žalované vždy dopředu věděli, jestli se další den bude nebo nebude pracovat. V případě, že se nepracovalo, mohla si žalobkyně stroj převést na jinou stavbu.

8. Z výpovědi strojníka příjmení, soud zjistil, že není zaměstnancem žalobkyně, ale právnická osoba a že na základě subobjednávky žalované pracoval pro žalobkyni i na stavbě v obec. Vypověděl, že stavbyvedoucí žalované se na stavbě nenacházel každý den, pokud tam nebyl, komunikovali spolu telefonicky či přes aplikaci Whatsapp. Nebyl-li na stavbě stavbyvedoucí, řídil se pokyny zaměstnanců žalované, kteří byli přítomni na místě stavby. O finančních podmínkách mezi žalovanou a žalobkyní ničeho nevěděl, jen mu bylo známo, že pokud se daného dne na stavbě nepracovalo, žalované se za takový den ničeho nefakturovalo. Věděl, že v traktorbagru je nainstalován systém GPS, jenž monitoroval pohyb bagru. Žádnou docházku po příjezdu na staveniště nepodepisoval. Dle jeho názoru se stavbyvedoucí vyskytoval na stavbě sporadicky, cca jednou za měsíc. Několikrát se stalo, že z důvodu špatného počasí nebylo možné na stavbě pracovat a byl odeslán domů (do obec). Na začátku prací v obec na místě stavby nebyl ani stavební deník, posléze byl dodán a svědek několikrát pomáhal s jeho vyplňováním, kdy stavbyvedoucímu, případně zaměstnanci žalované, panu příjmení, sděloval, co se daného dne na stavbě dělo, kdo byl přítomen apod. K dotazu soudu potvrdil, že byl i poslední den prací v obec na stavbě, práce nebyla, ale žalovaná měla problém s nákladním automobilem značky Liaz a on pomáhal s bagrem vyndat z tohoto auta převodovku.

9. Z výpovědi stavbyvedoucího žalované, pana příjmení, soud zjistil, že na stavbu v obec nedojížděl každý den, pokud tam nebyl on, práce na stavbě kontroloval předák, pan příjmení. Zdálo se mu, že bagr není využíván hospodárně, neboť se stalo, že přestože byl stroj dle systému GPSevidován jako zapnutý, žádné km najety nebyly. Uvedl, že stroj byl přítomen na stavbě za taxu 7 000 Kč /den, když je běžné, že stroj pracuje zhruba 10h denně, což odpovídá sazbě 700 Kč/hodina. Má za to, že pan příjmení byl přítomen i poslední den na stavbě, než byl dovezen stroj žalované. Závěrem uvedl, že v obec a v obec stroj vykonal hodně práce, tam s tím problém nebyl, ale v obec byla situace jiná, neboť tam nebyly pro práci stroje příznivé klimatické podmínky. Potvrdil, že se strojníkem příjmení komunikoval hlavně přes Whatsapp, a to zejména když se vyskytly na stavbě nějaké problémy nebo když mu sděloval, že na stavbě je/není pro něj daného dne práce. Bagr na stavbě převážel materiál, případně šachty.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

11. Podle § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

12. Mezi účastníky byla uzavřena inominátní smlouva ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., byť označena jako nájemní smlouva na pronájem traktorbagru s obsluhou, nesla znaky více smluvních typů. Z provedeného dokazování jasně vyplývá, že si žalovaná objednala u žalobkyně nájem stroje, traktobagru, avšak nikoli stroje samotného, ale s obsluhou, tzn. s osobou, jež umí se strojem manipulovat a bude jí v průběhu provádění stavebních prací k dispozici. Není pochyb, že mezi účastníky byla bez ohledu na počet bagrem najetých km a hodin provozu, sjednána sazba ve výši 7 000 Kč za den provozu stroje. Uvedené bylo stvrzeno svědeckou výpovědí stavbyvedoucího žalované, pana příjmení, jenž výslovně uvedl, že bagr byl přítomen na stavbě za sazbu 7 000 Kč za den. příjmení uvedl, že se očekává, že takový stroj bude v provozu zhruba 10 hodin denně, což odpovídá sazbě 700 Kč/den, avšak uvedené není pro věc směroplatné. Fakturace za dlužné období únor a březen 2020 je pak souladná s předchozími vystavenými a žalovanou uhrazenými fakturami, když součástí každé faktury je rozpis dní, kdy byl stroj v provozu násobený cifrou ve výši 7 000 Kč účtovanou za den provozu bagru. Uvedené je podpořeno i skutečností, že žalovaná ve faktuře za práce prováděné v lednu uhradila i tři dny prací v období od 29. – 31. 1. 2020, jež byly již vykonány na stavbě v obec, tzn. uhradila vyúčtování vystavené na podkladě stejných podmínek, jako tomu bylo na stavbě v obec a obec. Žalovaná nevznesla ke sporným fakturám za období únor a březen 2020 nikdy žádné námitky. Uvedla-li žalovaná, že faktury vystavené žalobkyní musely být odsouhlaseny, z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že v emailové komunikaci potvrdila doručení sporných faktur, uvedla, že je se spoluprací s žalobkyní spokojena a dožadovala se toliko slevy, avšak nikdy se nebránila předmětu provedené fakturace, tedy z provedeného dokazování vyplynulo, že nikdy žalobkyni před podáním žaloby netvrdila, že faktury nebyly ze strany stavbyvedoucího žalované odsouhlaseny, což konečně připustila i při svém výslechu dne 22. 12. 2020.

13. Namítala-li žalovaná, že rozsah prací v obec neodpovídal fakturované ceně, je uvedené v poměrech projednávané věci irelevantní. Žalobkyně se nedomáhá plnění ze spotřebitelské smlouvy, kde by byla jedna strana slabší. Ve věci jde o podnikatelský závazek, jehož obsahem byla dohoda, že za den provozu stroje bude žalobkyně fakturovat žalované částku 7 000 Kč. Skutečnost, že stroj nebyl v provozu, resp. nevykonal tolik práce, kolik žalovaná očekávala, nelze klást k tíži žalobkyně. Jak vyplynulo z provedené fotodokumentace, videozáznamu a výpovědi pana příjmení a příjmení, uvedené bylo způsobeno nevhodnými klimatickými podmínkami, zejména povětrnostní podmínkami a spodní vodou, což v závěru vedlo i k přemístění místa stavebních prací. Konec konců sama žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla:„ …nikdo nepočítal s tím, že tam bude problém s tou spodní vodou“). Zde je však na místě uvést, že jak z výpovědi stavbyvedoucího příjmení a strojníka příjmení vyplynulo, pokud bylo den předem strojníkovi sděleno, že nemá jezdit, nepřijel a takový den žalované fakturován nebyl. Byla-li si tedy žalovaná vědoma nepříznivých klimatických podmínek, měla vždy možnost oznámit strojníkovi, že následující den stroj v provozu nebude. Avšak s ohledem na skutečnost, že z provedeného dokazování vyplynulo, že stavbyvedoucí se vzhledem k množství jiných projektů žalované, na stavbě v obec nenacházel každý den, tzn. nebyl schopen řádně uhlídat práce na stavbě v obec, nejednou se stalo, že strojník dorazil na stavbu v obec, kde však pro něj nebyla práce (výpověď stavbyvedoucího příjmení a strojníka příjmení). Nicméně i tuto okolnost nelze klást na vrub žalobkyně, zejména pak s ohledem na skutečnost, že přestože se minimálně dvakrát stalo, že v takové dny pan příjmení na stavbu dorazil, ale stroj nebyl v provozu, žalobkyně žalované cestovné a náhradu za ztrátu času strojníka žalované nikdy neúčtovala, ačkoliv sama za jeho výjezd zaplatit právnická osoba musela.

14. Namítá-li žalovaná, že byla uzavřena smlouva o dílo, pokládá soud takovou argumentaci za zcela účelovou, když ani sama žalovaná neuvedla, jaké dílo mělo předmětem smlouvy být. Nadto stavbyvedoucí ve své výpovědi potvrdil tvrzení žalobkyně, že stroj byl na stavbě přítomen kvůli převozu materiálu. Stejně tak jde-li o námitku, že si nelze pronajmout stroj s člověkem, má soud za to, jak uvedeno shora, že se nejedná o čistě nájemní smlouvu, avšak nepojmenovanou smlouvu, jejíž součástí je služba – servis, obsluha stroje. Namítala-li žalovaná, že spolupráce v obec byla odlišná od spolupráce v obec a ve obec část obce, sama neobjasnila, v čem měla ona jinakost spočívat a naopak z provedeného dokazování jednoznačně vyšlo najevo (výpověď svědka příjmení), že ikdyž nebyla podepsána žádná písemná smlouva, vycházelo se ze stejných podmínek, za jakých probíhala spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou.

15. Konečně rozporovala-li žalovaná dny, kdy byl strojník příjmení na stavbě, soud vycházel z dní zaznamenaných v knize jízd pomocí GPS systému, jak uvedeno výše, jež pro žalobkyni zpracovávala třetí osoba, právnická osoba jako provozovatel tohoto systému. Rozporovala-li žalovaná, že ze stavebního deníku vyplývá, že žalobce dne 21. 2. 2020 a 17. 3. 2020 žádné práce neprováděl, má soud naopak za prokázané, že tyto skutečnosti z deníku jednoznačně vyplynuly, když k 21. 2. 2020 je uvedena v poznámce pracovníci: jméno příjmení a dne 17. 3. 2020 je uvedeno v poznámce pracovníci strojník + 4 dělníci. Navíc svědek příjmení připustil, že se strojník příjmení na stavbě nacházel i poslední den a strojník příjmení uvedl, že posledního dne pomáhal žalované pomoci traktorbagru s poruchou na jejím nákladním automobilu značky Liaz.

16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nezaplacením ceny za nájem stroje a žalobkyní vykonané služby za období únor a březen 2020 se k datu splatnosti výše uvedených faktur žalovaná zároveň dostala do prodlení a žalobkyni tak vůči ní vzniklo podle ust. § 1970 o. z. právo požadovat vedle nedoplatku ceny také úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po datu splatnosti.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 84 931 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 660 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 191 500 Kč sestávající z částky 8 780 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby, účast na jednání dne 22. 12. 2020 a dne 23. 2. 2021, kdy s ohledem na délku jednání od 13 h do 16:45 h náleží žalobci odměna za dva úkony právní služby, vyjádření k výzvě soudu dne 9. 2. 2021) a z částky 4 390 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva, účast na vyhlášení rozsudku) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 11 504 Kč. Účelným soud neshledal úkon žalobkyně označené jako doplnění skutkových tvrzení, když k replice k vyjádření žalované vyzvána nebyla a s ohledem na skutečnost, že ve věci již bylo nařízeno jednání, měla možnost veškerou argumentaci uplatnit u nařízeného jednání. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.