47 C 67/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému:

1. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované:

2. Ing. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalovanému: Katastrální úřad pro hl. m. Prahu, IČO: 71185224 sídlem Pod Sídlištěm 9/1800, 182 14 Praha 8 za účasti vedlejšího účastníka Jméno zainteresované společnosti 1/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0 za účasti vedlejšího účastníka Jméno zainteresované společnosti 2/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 2/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 2/0 za účasti vedlejšího účastníka Anonymizováno , IČO: Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 2/1 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 2/0 pro odstranění nesouladu stavu zápisu v katastru nemovitostí s právním stavem I. Žaloba, aby soudu určil, že smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 30. 6. 2000 uzavřená mezi žalobkyní a žalovanými č. 1) a 2) je platná se zamítá.II. Žaloba, aby soud určil, že nemovitosti pozemek parcelní č. , Anonymizováno, s příslušenstvím, kterým je dům č. parcelní , Anonymizováno, a pozemek parcelní č. , Anonymizováno, , které jsou zapsány na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Katastrální území Nové město obec , adresa, jsou zatíženy věcným břemenem užívání zřízeným ve prospěch žalobkyně smlouvou ze dne 30. 6. 2000 uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanými č. 1) a č. 2) se zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1) náhradu nákladů řízení 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované č. 2) náhradu nákladů řízení 7 253 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované č. 2).V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované č. 3) náhradu nákladů řízení 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.VI. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici , Jméno zainteresované společnosti 1/0, náhradu nákladů řízení 8 228 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce vedlejší účastnice , Jméno zainteresované společnosti 1/0VII. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici , Anonymizováno, . náhradu nákladů řízení 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.VIII. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici , jméno FO, s. r. o. náhradu nákladů řízení 16 456 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce vedlejší účastnice , jméno FO, s. r. o.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 7. 9. 2020 domáhala odstranění nesouladu stavu zápisu v katastru nemovitostí s právním stavem, resp. po jejím upřesnění ze dne 8. 7. 2022 a 12. 7. 2022 se domáhala určení, že smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 30. 6. 2000 (dále jen „ Smlouva“) uzavřená mezi žalobkyní a žalovanými č. 1 a 2. je platná a dále určení, že pozemek parc. č. 1256/2 s příslušenstvím, kterým je parcelní dům č. p. 1446/53 a pozemek parc. č. 1256/1, které jsou zapsány na LV č. 1350 u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „Nemovitosti“) jsou zatíženy věcným břemenem užívání zřízeným ve prospěch žalobkyně Smlouvou, jež se váže ke smlouvám o prodeji podniku ze dne 10. 6. 1998. Na základě uvedené Smlouvy žalobkyně užívá nemovitosti nerušeně doposud, a to jako svou provozovnu a dále pro účely podnikatelského pronájmu. Katastrální úřad však neprovedl vklad věcného břemene do katastru nemovitostí s tím odůvodněním, že nemovitosti nejsou ve Smlouvě dostatečně identifikovány. Dle žalobkyně je však Smlouva dostatečně určitá, srozumitelná a jednoznačně z ní vyplývá, které nemovitosti mají být zatíženy věcným břemenem v její prospěch. Poukázala, že v mezidobí byl na majetek žalovaných č. 1 a 2 prohlášen konkurs, přičemž insolvenční řízení jsou vedena pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, a , insolvenční spisová značka, . Předmětné nemovitosti byly zapsány do majetkové podstaty oběma insolvenčními správci. S ohledem na uvedené se určení o zatížení věcného břemene domáhá touto žalobou.

2. Původně žalovaná č. 3, nyní v postavení vedlejšího účastníka, společnost , Jméno zainteresované společnosti 1/0, , jakožto insolvenční správce žalované č. , hodnota, , ve svém vyjádření z 23. 11. 2020 navrhla žalobu zamítnout, a to pro absenci právního zájmu žalobkyně. Dále namítala absenci ekonomického smyslu zřízení věcného břemene, když předmětnou Smlouvou by žalovaní č. 1 a 2. zatížili na nekonečně dlouhou dobu své Nemovitosti ve prospěch žalobkyně, v níž v dané době byli jedinými společníky a jedinými jednateli, nadto břemeno mělo být zřízeno jako bezúplatné. Z uvedeného vyplývá, že jediným důvodem pro zřízení předmětného věcného břemene, bylo sledování nepoctivého zájmu žalovaných č. 1 a 2, kteří sledovali zatížení Nemovitostí nacházejících se v jejich vlastnictví, ve prospěch své společnosti na úkor svých věřitelů, čímž se Nemovitosti měly stát bezcennými, resp. nezpeněžitelnými, a to s ohledem na probíhající insolvenční řízení žalovaných č. 1 a 2. Konečně poukazovala, že Smlouva o zřízení věcného břemene není dostatečně určitá, neboť v ní nejsou specifikovány Nemovitosti tak, jak v dané době vyžadovala zákonná právní úprava.

3. Původně žalovaná č. 4, nyní v postavení vedlejší účastnice, společnost , Anonymizováno, , jakožto insolvenční správce žalovaného č. 1, rovněž uvedla ve svém vyjádření ze dne 23. 11. 2020, doplněném podáním z 27. 12. 2023, že nárok žalobkyně zcela neuznává, neboť tvrzené věcné břemeno nikdy nevzniklo pro absenci zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí. Nadto s odkazem na rozsudek Městského soudu v Praze č. j.: 33 Ca 60/2001- 24 konstatovala, že žalobkyni ani nesvědčí dobrá víra, neboť Smlouva je pro neurčitost neplatná. Již uzavření smluv o prodeji podniku ze dne 10. 6. 1998 nesledovalo poctivý záměr, žalovaní č. 1 a 2 je účelově vytvořili zejména proto, aby se mohli bránit nárokům svých věřitelů. Konečně na straně žalobkyně absentuje naléhavý právní zájem.

4. Žalovaní č. 1 a 2. se v podání ze dne 3. 12. 2020 vyjádřili tak, že se s obsahem žaloby plně ztotožňují. Smlouva je dle jejich názoru dostatečně určitá a srozumitelná a žalobkyně se tak stala oprávněnou v dobré víře z věcného břemene užívání nemovitosti, když nemovitosti, které měly být zatíženy věcným břemenem, jsou identifikovány ve Smlouvě zcela dostatečně.

5. Žalobkyně ve své replice ze 4. 12. 2020 s odkazem na rozhodnutí Okresního soudu Praha – západ ze dne 6. 4. 2004 sp. zn. 7 C 1709/2001-13, kterým bylo rozhodnuto o platnosti smluv o prodeji podniků, setrvala na svém názoru, že věcné břemeno bylo Smlouvou zřízeno, když Nemovitosti byly ve Smlouvě identifikovány zcela dostatečně.

6. Usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 5. 2021 č. j.: 47 C 67/2020-186 bylo rozhodnuto o připuštění dalšího účastníka, a to Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu na straně žalované. Citované usnesení nabylo právní moci dne 23. 6. 2021. Žalovaný č. 3 v podání ze dne 11. 10. 2022 navrhl žalobu zamítnout, když v řízení o žalobě na určení platnosti smlouvy o zřízení věcného břemene a existence věcného břemene není pasivně věcně legitimován.

7. Poté, co bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 4. 2022 č. j.: 47 C 67/2020-277 ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2022 č. j.: 91 Co 191/2022-294 pravomocně rozhodnuto o zastavení řízení ve vztahu k žalované č. 3 a č. 4, bylo dne 11. 8. 2022 rozhodnuto o připuštění společností , Jméno zainteresované společnosti 1/0, ; , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . a , jméno FO, , , Anonymizováno, do řízení jako vedlejších účastníků na straně žalovaného č.

3. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. 11. 2022.

8. Konečně vedlejší účastník, společnost , jméno FO, se vyjádřila podáním z 10. 11. 2022 ve spojení s podáním ze dne 27. 12. 2023 s tím, že má žalobu za nedůvodnou, neboť žalobkyni nesvědčí naléhavý právní zájem na určení existence věcného břemene a žalovaní nemají v tomto sporu pasivní legitimaci. Ve shodě s dalšími vedlejšími účastníky odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j:. 33 Ca 60/2001-24, jímž bylo pravomocně potvrzeno rozhodnutí katastrálního úřadu o nemožnosti zřídit věcné břemeno dle Smlouvy. V závěru poukázala na četná rozhodnutí vyšších soudů v souvisejících věcech, v nichž soudy opakovaně dospěly k závěru o absolutní neplatnosti Smlouvy.

9. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

10. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalovaní č. 1 a 2 jsou vlastníky předmětných nemovitostí, tj. pozemku parc. č. , Anonymizováno, s příslušenstvím, kterým je budova č. p. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , které jsou zapsány na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální území Nové Město, obec Praha11. Z návrhu zdejší žalobkyně a žalovaných č. 1 a 2. na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru ze dne 28. 7. 2000 na čl. 5 vzal soud za zjištěné, že žalovaní č. 1 a 2 jako bezpodíloví spoluvlastníci Nemovitostí uzavřeli dne 30. 6. 2000 se zdejší žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene k předmětným nemovitostem a podáním z 28. 7. 2000, adresovaným Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu, žalovanému č. 3., navrhli zahájení řízení o povolení vkladu.

12. Z rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 6. 4. 2004 na čl. 10 vzal soud za zjištěné, že s právní mocí k 27. 5. 2004 bylo tamním soudem rozhodnuto, že Smlouva o prodeji podniku uzavřená dne 10. 6. 1998 mezi žalovaným č. 1 a žalobkyní je platná, rovněž jako Smlouva o prodeji podniku uzavřená dne 10. 6. 1998 mezi žalovanou č. 2 a žalobkyní.

13. Dne 30. 6. 2000 byla mezi žalovanými č. 1 a 2. na jedné straně a žalobkyní uzavřena Smlouva o zřízení věcného břemene (čl. 13) s tím, že na základě smluv o prodeji podniků ze dne 10. 6. 1998 by měly Nemovitosti přejít na žalobkyni. Do doby přechodu vlastnického práva se zřizuje věcné břemeno užívání Nemovitostí.

14. Ze Smlouvy o prodeji podniku na čl. 20, uzavřené mezi žalovaným č. 1 a žalobkyní, vyplývá, že předmětem smlouvy je prodej podniku: , Jméno zainteresované osoby 0/0, , , právnická osoba, , IČO: , tel. číslo, , a to se všemi právy a jinými majetkovými hodnotami, jež slouží k provozování podniku. Kupní cena měla být dle čl. 3 stanovena dodatkem.

15. Ze Smlouvy o prodeji podniku na čl. 25, uzavřené mezi žalovanou č. 2 a žalobkyní, vyplývá, že předmětem smlouvy je prodej podniku: Ing. , Jméno zainteresované osoby 1/0, , IČO: , IČO, , a to se všemi právy a jinými majetkovými hodnotami, jež slouží k provozování podniku. Kupní cena měla být dle čl. 3 stanovena dodatkem.

16. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu Praha-město č.j.: V3-21163/2000 ze dne , datum, na čl. 9 se podává, že jmenovaný katastrální úřad zamítl návrh na vklad věcného břemene užívání Nemovitostí, neboť Nemovitosti nebyly ve Smlouvě označeny katastrálním územím, kde leží.

17. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j.: 33 Ca 60/2001-24 na čl. 63 se podává, že rozhodnutí katastrálního úřadu, citované pod bodem 16. rozsudku, bylo i přes odvolání všech účastníků Smlouvy, jako věcně správné potvrzeno.

18. Z usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Cdo 1221/2000-94 na čl. 77 vzal soud za zjištěné, že smlouvy o prodeji podniku jsou neplatné pro absenci kupní ceny případně jejího dostatečně určitého způsobu určení.

19. Z rozsudku Okresního soudu Praha – západ sp. zn. 6 C 1437/2001 ze dne , datum, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze sp. zn. 20 Co 89/2008-145 na čl. 85 se podává, že soudy dospěly shodně k závěru o neplatnosti smluv o prodeji podniku-20. Z podnájemní smlouvy uzavřené mezi společnostmi , právnická osoba, , právnická osoba, a , Anonymizováno, + , Jméno zainteresované společnosti 0/0, na čl. 371 vyplývá, že společnost , právnická osoba, , právnická osoba, se prezentuje jako nájemce nemovitosti na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 26. 3. 2007 uzavřené s žalovanými č. 1 a 2.

21. Z usnesení Městského soudu v Praze č. j.: 17 Co 101/2021-297 z 1. 4. 2021 na čl. 374 má soud za prokázané, že pod bodem 14. předmětného usnesení je konstatováno, že k nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni žalobkyní nemohlo dojít, a to ani vydržením.

22. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

23. Podle § 151o zák. č. 40/1964 Sb., dále jen „ObčZ“ věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

24. Dle § 134 odst. 1 ObčZ oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

25. Dle § 1262 zák. č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“ zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. Vzniká-li služebnost k věci zapsané do veřejného seznamu na základě jiné právní skutečnosti, zapíše se do veřejného seznamu i v takovém případě.

26. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

27. Předně uvést, že soud dospěl k závěru o nedostatku pasivní legitimace žalovaných a již jen proto je na místě žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Pro určení věcného práva k nemovitostem, které jsou sepsány v majetkové podstatě žalovaných 1) a 2), jsou okamžikem prohlášení konkurzu pasivní legitimováni jejich insolvenční správci ve smyslu § 229 odst. 3 insolvenčního zákona a nikoliv žalovaní 1) a 2). Pasivně věcně legitimována není ostatně ani žalovaná 3), neboť není účastníkem smluv o zřízení věcného břemene, a ani není nositelem práv ani povinností z předmětného věcného břemene. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo práva je či není ve smyslu § 80 o. s. ř. má v daném případě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož se sporný právní vztah nebo sporné právo dotýká. Jelikož žalovaná 3) nebyla účastníkem smluv ani není nositelem práv z těchto smluv, přičemž výsledek řízení nemůže žádný vliv na právní poměry žalované 3), není dána její pasivní věcná legitimace. Se zřetelem na výše uvedené soud žalobu jako neopodstatněnou zamítl. Pro úplnost soud uvádí, že otázka vzniku a existence věcného břemene byla již zkoumána v řízení u katastrálního úřadu a především v řízení u Městského soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí katastrálního úřadu, rozsudkem ze dne 3. 6. 2002, č.j. 33 Ca 60/2001-24 (bod 16. a 17. rozsudku). Tento rozsudek, jak uvedeno výše potvrdil, že na základě smlouvy o zřízení věcného břemene nebylo možné věcné břemeno zřídit a že katastrální úřad po právu věcné břemeno nevložil do katastru nemovitostí. Jestliže právní předpisy pro vznik věcného práva k nemovitosti požadují jeho vklad do katastru nemovitostí, nemohlo věcné právo vzniknout. Ostatně k tomu závěru dospěly i v dalších rozhodovaných sporech, např. usnesení Městského soudu v Praze č. j.: 17 Co 101/2021-297 z 1. 4. 2021 (bod 21. rozsudku), kde městský soud podrobně vyložil, že k nabytí věcného břemene nemohlo dojít ani vydržením, neboť zamítnutí návrhu na vklad věcného břemene katastrálním úřadem vylučuje u žalobkyně dobrou víru, že jí břemeno svědčí. O nedostatku dobré víry svědčí i skutečnost, že v roce 2000 uzavřela podnájemní smlouvu se společností , právnická osoba, , právnická osoba, (bod 20. rozsudku). Konečně navrhovatelka není vlastníkem předmětných nemovitostí a ani se jí nikdy nestala vzhledem k neplatnosti smluv o prodeji podniku z let 1998, když k tomuto závěru došly opakovaně soud napříč celou soudní soustavou (bod 18. a 19. rozsudku). Závěrem se sluší říct, že na uvedeném závěru ničeho nemění ani rozsudek Okresního soudu Praha – západ ze dne 6. 4. 2004, na který se žalobkyně opakovaně odvolávala a jímž bylo rozhodnuto, že Smlouva o prodeji podniku uzavřená dne 10. 6. 1998 mezi žalovaným 1) a žalobkyní je platná, rovněž jako Smlouva o prodeji podniku uzavřená dne 10. 6. 1998 mezi žalovanou 2) a žalobkyní, když výrok je ve smyslu § 159 a o. s. ř. závazný jen pro účastníky řízení.

28. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovaným 1) soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalovanému č. 1, který měl plný úspěch ve věci, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč (výrok III.). Náhradu nákladů řízení žalovaného představuje paušální náhrada hotových výdajů podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., t. j. 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu za vyjádření ve věci samé a za přípravu a účast na jednání dne 11. 8. 2022 (§ 1 odst. 3 písm. a), b), c) cit. vyhlášky). Žalovaným č. 1 nebyly před soudem učiněny žádné další úkony ve věci (jednalo se pouze o úkony procesního charakteru, za něž náhrada nenáleží – viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2022 č. j.: 91 Co 191/2022-294). Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

29. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanou 2) soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalované č. 2, která měla plný úspěch ve věci, právo na náhradu nákladů řízení po drobném zaokrouhlení ve výši 7 253 Kč (výrok IV.). Náhradu nákladů řízení žalované představuje paušální náhrada hotových výdajů podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., t. j. 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu za vyjádření ve věci samé a za přípravu a účast na jednání dne 11. 8. 2022 (§ 1 odst. 3 písm. a), b), c) cit. vyhlášky) a dále náklady žalované 3) tvoří odměna advokáta dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. á 3 100 Kč (převzetí zastoupení) a za 1 úkon dle § 11 odst. 2 a. t. á 1 550 Kč (sepis dovolání z 29. 12. 2022), dále náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. za 2 úkony právní služby á 300 Kč a náhrada DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů. Žalovanou č. 2 nebyly před soudem učiněny žádné další úkony ve věci (jednalo se pouze o úkony procesního charakteru, za něž náhrada nenáleží – viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2022 č. j.: 91 Co 191/2022-294). Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

30. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanou 3) soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalované č. 3, která měla plný úspěch ve věci, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč (výrok V.). Náhradu nákladů řízení žalované představuje paušální náhrada hotových výdajů podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., t. j. 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu za vyjádření ve věci samé (§ 1 odst. 3 písm. a) cit. vyhlášky). Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

31. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem – , Jméno zainteresované společnosti 1/0, soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal vedlejší účastnici, která měla plný úspěch ve věci, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 8 228 Kč (výrok VI.). Náklady tvoří odměna advokáta dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. á 3 100 Kč (účast u jednání dne 11. 8. 2022 a 2. 1. 2024), dále náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. za 2 úkony právní služby á 300 Kč a náhrada DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů. Ve vztahu k vedlejší účastnici již bylo částečně o nákladech řízení rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 8. 4. 2022 č. j.: 47 C 67/2020-277 (převzetí, podání z 31. 8. 2021, 22. 12. 2021 a 10. 6. 2022). Nad rámec nyní přiznaných úkonů a úkonů o nichž již bylo rozhodnuto zmiňovaným usnesením, vedlejší účastnice doplnila své vyjádření k žalobě podáním z 27. 12. 2023, k něm však soudem nebyla vyzvána, proto jej soud neshledal účelným. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

32. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem - , Anonymizováno, soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal vedlejší účastnici, která měla plný úspěch ve věci, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč (výrok VII.). Náhradu nákladů řízení vedlejší účastnice představuje paušální náhrada hotových výdajů podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., t. j. 1 500 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu za vyjádření ve věci samé a za přípravu a účast na jednání dne 11. 8. 2022 a dne 2. 1. 2024 (§ 1 odst. 3 písm. a), b), c) cit. vyhlášky). Ve vztahu k vedlejší účastnici již bylo částečně o nákladech řízení rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 8. 4. 2022 č. j.: 47 C 67/2020-277 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2022 č. j.: 91 Co 191/2022- 294. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

33. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem – , jméno FO, soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal vedlejší účastnici, která měla plný úspěch ve věci, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 16 456 Kč (výrok VIII.). Náklady tvoří odměna advokáta dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), za 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. á 3 100 Kč (převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 11. 8. 2022 a 2. 1. 2024), dále náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. za 4 úkony právní služby á 300 Kč a náhrada DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.