47 C 73/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 121 918 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci 49 918 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 18. 7. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14 342 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou z 28. 7. 2020 domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši 121 918 Kč jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu Brno - venkov (dále jen„ okresní soud“) pod sp. zn.: 0 P 469/2012 (dále„ posuzované řízení“) s tím, že celková doba trvání řízení v délce více jak 7 let je zvlášť s ohledem na předmět řízení nepřiměřená, neboť řízení bylo vedeno o péči soudu o nezletilého syna žalobce [jméno]. Zdůraznil, že v průběhu celého řízení docházelo k bezdůvodným průtahům. Žalobce dále uvedl, že řízení bylo po skutkové i právní stránce jednoduché, na průtazích se žádným způsobem nepodílel, naopak vždy poskytoval potřebnou součinnost. Morální újma mu byla způsobena v důsledku dlouhotrvající stavu nejistoty a z toho vyplývajících pocitů úzkosti, nepříjemnosti a nemožnosti domoci se svých práv u vnitrostátních soudů. Se zřetelem na shora zmíněné požadoval relutární náhradu s tím, že za jeden rok řízení nárokoval částku ve výši 20 000 Kč, celkem se tedy domáhal přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 121 918 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z 11. 1. 2021 uvedla, že u ní žalobce dne 17. 1. 2020 uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 121 918 Kč s příslušenstvím, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Blansku v řízení vedeném pod sp. 0 P 469/2012 (řízení bylo zahájeno u Okresního soudu Brno-venkov, věc následně postoupena Okresnímu soudu v Blansku). Žádosti žalobce bylo částečně vyhověno a žalovaná mu po projednání nároku dne 8. 1. 2021 poskytla relutární náhradu ve výši 72 000 Kč. Co se týká přezkoumaného řízení, tak celková délka řízení činila ve vztahu k žalobci 7 let. Žalovaná proto vycházela ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta poloviční částka. Spisovým šetřením bylo zjištěno, že řízení se vyznačovalo vyšším stupněm procesní složitosti, bylo třeba širšího dokazování včetně řady listinných důkazů, výslechu svědků a opakovaného znaleckého zkoumání. Ve věci bylo opakovaně rozhodováno soudy na dvou úrovních soudní soustavy a i Ústavním soudem. Uvedla, že žalobce se na délce řízení podílel antagonistickým vztahem s matkou s tím, že jako podstatnou příčinu celkové délky řízení je třeba právě vidět konfliktní vztah rodičů a jejich neochotu se dohodnout. Při stanovení výše zadostiučinění přistoupila ke snížení základní částky o 20 % z důvodu složitosti řízení, o 5 % z důvodu četnosti rozhodování a 10 % z důvodu na straně žalobce. Se zřetelem na zvýšený význam řízení pro žalobce výsledné zadostiučinění navýšila o 20 %. Závěrem uvedla, že poskytnuté zadostiučinění představuje odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy a ve zbytku nárok žalobce nepovažuje za odůvodněný.

3. Usnesením zdejšího soudu z 8. 2. 2021 č.j.: 47 C 73/2020-47 soud řízení pro částečné zpětvzetí žalobce co do částky 72 000 Kč zastavil. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobce ve výši 49 918 Kč s příslušenstvím. Citované usnesení nabylo dne 26. 2. 2021 právní moci.

4. Protože byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání.

5. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav:

6. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne 17. 1. 2020 (zjištěno z uplatnění nároku na náhradu škody z 16. 1. 2020; stanovisko žalované z 8. 1. 2021).

7. Ze spisu Okresního soudu v Blansku sp. zn. 0 P 96/2020 (u Okresního soudu Brno-venkov dříve vedeného pod sp. zn. 0 P 469/2012) soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení. Dne 3. 12. 2012 podána k Okresnímu soudu Brno-venkov žaloba matkou dítěte na svěření dítěte do péče matky a určení výše výživného spolu s návrhem na vydání předběžného opatření. Usnesením č. j. P 469/2012 – 9 z 6. 12. 2012 bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření a nezletilému byl ustanoven opatrovník. Dne 11. 12. 2012 bylo proti usnesení o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření podáno matkou odvolání. Dne 18. 12. 2012 referát s pokynem k rozeslání odvolání, vypraven 19. 12. 2012. Dne 17. 12. 2012 doručen návrh zdejšího žalobce jakožto otce na úpravu rodičovské zodpovědnosti k nezletilému a dne 8. 1. 2013 doručeno vyjádření otce k odvolání matky z 11. 12. 2012. Referátem ze 17. 1. 2013 dán pokyn k rozeslání vyjádření otce. Dne 24. 1. 2013 bylo matkou podáno vyjádření k podání otce a zároveň došlo ke zpětvzetí odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí předběžného opatření. Dne 24. 1. 2013 byla otcem nezletilého podána změna návrhu na úpravu rodičovské zodpovědnosti k nezletilému. Dne 8. 2. 2013 soudu doručeno sdělení matky a změna návrhu na určení výše výživného. Dne 14. 2. 2013 referát k předložení věci odvolacímu soudu, dne 20. 2. 2013 spis doručen Krajskému soudu v Brně, usnesením z 25. 2. 2013 rozhodnuto o zastavení odvolacího řízení. Dne 7. 3. 2013 soudu doručen návrh matky nezletilého na vydání předběžného opatření na stanovení výše výživného pro nezletilého do doby pravomocného rozhodnutí ve věci výchovy a výživy nezletilého. Dne 7. 3. 2013 doručen návrh otce na vyslovení nepřípustnosti zastoupení matky obecným zmocněncem a dále doručen návrh otce na vydání předběžného opatření k vydání nezletilého do péče otce. Usnesením č. j. P 469/2012 - 61 ze 14. 3. 2013 bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu matky na vydání předběžného opatření a ustanoven opatrovníkem nezletilého [příjmení] [jméno] pro vydání předběžného opatření. Usnesením č. j. P 469/2012 – 62 ze 14. 3. 2013 rozhodnuto o zamítnutí návrhu otce na vydání předběžného opatření a opět byl ustanoven nezletilému opatrovník [příjmení] [jméno]. Dne 21. 3. 2013 žádost o nahlédnutí do spisu obecným zmocněncem matky, téhož dne nahlíženo. Dne 28. 3. 2013 podáno odvolání otce proti usnesení na č.l. 62, referátem z 10. 4. 2013 rozesláno odvolání a dne 21. 5. 2013 referát k předložení věci odvolacímu soudu. Dne 23. 5. 2013 spis předložen Krajskému soudu v [obec]. Usnesením z 24. 5. 2013 potvrzeno usnesení soudu I. stupně č. j. P 469/2012 – 62, právní moc dne 12. 6. 2013. Dne 24. 5. 2013 spis vrácen OS [obec] – venkov. Dne 11. 6. 2013 doručeno doplnění návrhu otce na vyslovení nepřípustnosti zastoupení matky obecným zmocněncem. Dne 1. 7. 2013 žádost OS Brno o zapůjčení spisu, dne 4. 7. 2013 byl spis zapůjčen. Dne 19. 7. 2013 přípis s žádostí soudu o sdělení k otázce zastoupení matky obecným zmocněncem. Dne 16. 8. 2013 vydáno usnesení P 469/2012 – 81 o nepřipuštění zastoupení matky obecným zmocněncem v daném řízení, PM dne 13. 9. 2013. Dne 19. 9. 2013 vydáno usnesení o ustanovení opatrovníka [příjmení] [jméno] nezletilému, nařízeno jednání na 16. 10. 2013, ref. k zaslání přípisu otci k doložení výše příjmů. Dne 23. 9. 2013 doručeno potvrzení zaměstnavatele otce o výši jeho příjmů. Dne 15. 10. 2013 doručena žádost matky o odročení jednání, z důvodu nedostatku času k prostudování spisu, právní zastoupení bylo převzato dne 15. 10. 2013 (új. 16. 10. 2013), doloženy zprávy MÚ Kuřim o výchově nezletilého, sdělení z psychologických konzultací, školky. Dne 16. 10. 2013 proběhlo jednání, zástupkyně matky omluvena, otec se zástupcem i opatrovník nezletilého se zúčastnili, proběhl výslech otce a čtení důkazů. Jednání odročeno na 13. 11. 2013 za účelem opětovného předvolání matky a její právní zástupkyně. Dne 13. 11. 2013 proběhlo další jednání za účasti všech účastníků řízení, proběhl výslech matky a čtení důkazů. Jednání odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku. Dne 15. 11. 2013 vydáno usnesení o ustanovení znalce a uložení vypracování znaleckého posudku do 60 dnů. Dne 14. 11. 2013 doručen návrh matky na vydání výchovného opatření podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Dne 26. 11. 2013 návrh odeslán opatrovníkovi nezletilého k vyjádření. Dne 5. 12. 2013 doručeno vyjádření MÚ Kuřim. Dne 20. 12. 2013 vydáno usnesení P 469/2012-118 o odmítnutí návrhu na uložení výchovného opatření. Dne 3. 1. 2014 odeslán spis znalkyni. Dne 6. 1. 2014 doručeno odvolání matky proti usnesení o odmítnutí návrhu na uložení výchovného opatření, dne 10. 1. 2014 odvolání rozesláno k vyjádření otci a opatrovníkovi. Dne 12. 3. 2014 doručena žádost znalkyně o prodloužení termínu k vyhotovení znaleckého posudku, dne 21. 3. 2014 rozhodnuto o prodloužení. Dne 9. 4. 2014 doručen znalecký posudek a vyúčtování znalečného. Dne 11. 4. 2014 rozhodnuto usnesením na č.l. 160 o přiznání znalečného, dne 3. 6. 2014 vydán platební poukaz. Dne 18. 6. 2014 referát a předkládací zpráva k předložení spisu Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí z č.l.

118. Dne 25. 6. 2014 spis doručen KS v Brně. Dne 18. 8. 2014 žádost soudkyně o vyloučení z projednávání věci z důvodu poměru k věci. Dne 20. 8. 2014 rozhodnuto o přidělení věci jinému soudci. Dne 29. 9. 2014 vydáno KS v Brně usnesení o zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně č. j. P 469/2012 – 118 a vrácení k věci k dalšímu řízení. Dne 23. 10. 2014 spis doručen OS Brno – venkov. Dne 9. 9. 2014 návrh matky na přenesení místní příslušnosti z důvodu změny trvalého bydliště nezletilého k Okresnímu soudu v Blansku. Usnesením č.j. P 469/2012-176 z 21. 11. 2014 rozhodnuto o zamítnutí návrhu na přenesení místní příslušnosti a usnesením č.j. P 469/2012-177 ze dne 21. 11. 2014 rozhodnuto o zamítnutí návrhu na uložení výchovného opatření. Referátem soudu z 24. 11. 2014 nařízeno jednání na 6. 1. 2015 a zaslán přípis matce i otci k předložení výše jejich příjmů. Dne 28. 11. 2014 návrh matky na vydání předběžného opatření upravující styk otce s nezletilým v období Vánoc roku 2014 dle § 102 o. s. ř. Dne 2. 12. 2014 vyjádření MÚ [obec] s apelem na soud k vydání předběžného opatření. Dne 3. 12. 2014 vydáno usnesení č. j. P 469/2012-183, kterým bylo nařízeno předběžné opatření k úpravě styku rodičů s nezletilým v období Vánoc roku 2014. Dne 11. 12. 2014 podáno odvolání matkou proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na přenesení místní příslušnosti na Okresní soud v Blansku a proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na uložení výchovného opatření na č.l.

177. Dne 16. 12. 2014 odvolání rozesláno k vyjádření. Dne 22. 12. 2014 doručeno vyjádření otce k odvolání. Dne 5. 1. 2015 doručeno vyjádření matky k znaleckému posudku. Dne 6. 1. 2015 proběhlo jednání (protokol č.l. 206) za účasti všech účastníků řízení a jejich právních zástupců, proběhl výslech znalkyně, usnesením bylo rozhodnuto o přiznání odměny znalkyni a jednání bylo z důvodu předložených odvolání matky odročeno na neurčito. Dne 12. 1. 2015 referát k předložení věci Krajskému soudu v Brně s předkládací zprávou ke dvěma odvoláním, dne 15. 1. 2015 spis doručen odvolacímu soudu. Dne 4. 2. 2015 rozhodnuto na č.l. 211 o potvrzení usnesení soudu prvního stupně č.j. P 469/2012-176 (PM dne 3.3.2015) a dne 4. 2. 2015 rozhodnuto usnesením 16 Co 17/2015-214 (PM dne 4. 3. 2015) o zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně č.j. P 469/2012 – 177. Dne 12. 1. 2015 podány matkou námitky proti protokolaci pořízené z jednání konaného dne 6. 1. 2015, když soud v průběhu řízení nevyzval účastníky k vyjádření, zda mají návrhy na doplnění dokazování, ačkoliv tuto skutečnost konstatoval. Dne 13. 1. 2015 podán otcem nezletilého návrh na vydání předběžného opatření, a to svěření syna do jeho péče. Dne 16. 1. 2015 pořízen záznam z telefonického rozhovoru s pracovnicí OSPOD MÚ Kuřim s doporučením neměnit úpravu styku s rodiči. Dne 19. 1. 2015 vydáno usnesení č. j. P 469/2012-228 o zamítnutí návrhu otce na vydání předběžného opatření. Dne 3. 2. 2015 otcem podáno odvolání do rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, odvolání rozesláno účastníkům. Dne 6. 2. 2015 podán návrh matkou nezletilého na vydání předběžného opatření ke svěření nezletilého do její péče a úpravu styku nezletilého s otcem a přiloženy důkazy. Dne 8. 2. 2015 podáno vyjádření matky k odvolání otce a dne 9. 2. 2015 doručeno soudu doplnění vyjádření matky k zamítnutí návrhu otce na vydání předběžného opatření. Dne 11. 2. 2015 vyjádření rozesláno účastníkům. Dne 12. 2. 2015 záznam z telefonického hovoru s pracovnicí OSPOD MÚ [obec], kde bude situace řešena na případové konferenci. Dne 12. 2. 2015 vydáno usnesení č. j. P 469/2012-251 o zamítnutí návrhu matky nezletilého na vydání předběžného opatření z 6. 2. 2015. Dne 17. 2. 2015 podáno vyjádření matky k odvolání otce proti zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření po konání případové konference s účastí OSPOD na MÚ [obec] spolu s dokumenty a záznamem z jednání, doručeným soudu dne 18. 2. 2015. Dne 23. 2. 2015 vydáno usnesení č. j. P 469/2012-263 o jmenování opatrovníka nezletilému ve věci řízení o výchovném opatření téhož dne vydáno usnesení, v němž soud vyhověl námitce matky proti protokolaci z jednání ze dne 6. 1. 2015 s uvedením, že se věta vypouští. Dne 5. 3. 2015 podáno matkou nezletilého odvolání proti usnesení č.j. P 469/2012-251 zamítnutí návrhu matky na vydání předběžného opatření. Dne 18. 3. 2015 podáno zástupkyní matky doplnění odvolání. Dne 19. 3. 2015 zaslán přípis zástupkyni matky, že k odvolání nebude přihlíženo, neboť není opatřeno podpisem a ve lhůtě nebylo doplněno. Dne 30. 3. 2015 rozeslána všechna vyjádření matky ve věci otci a opatrovníkovi. Dne 23. 3. 2015 podán návrh matky na osvobození od soudních poplatků a dne 30. 3. 2015 doručen soudu nesouhlas s postupem soudu prvního stupně ve vztahu k podanému odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na předběžné opatření (soud nebude k odvolání přihlížet). Dne 1. 4. 2015 doručeno soudu zpětvzetí odvolání otce proti usnesení č. j. P 469/2012 -228 o zamítnutí návrhu otce na vydání předběžného opatření. Referátem z 3. 4. 2015 rozeslán přípis matce, že soud přehodnotil situaci a rozesílá její odvolání k vyjádření otci a opatrovníkovi. Dne 3. 4. 2015 doručena námitka matky nezletilého podjatosti soudce. Dne 6. 5. 2015 přípis soudkyně, že se ve věci necítí podjatá a spis předložen předkládací zprávou z 11. 5. 2015 Krajskému soudu v Brně s námitkou podjatosti a s odvoláními proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu matky i otce na vydání předběžného opatření z č.l. 228 a 251. Spis doručen KS v Brně dne 13. 5. 2015. Usneseními z 25. 5. 2015 bylo Krajským soudem v [obec] rozhodnuto pod č. j. 16 Co 138/2015-299 o zastavení odvolacího řízení proti usnesení o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření z důvodu zpětvzetí, pod č.j. 16 Co 138/2015-301 o potvrzení usnesení o zamítnutí návrhu matky na nařízení předběžného opatření z 6. 2. 2015 a pod č.j. 16 Co 138/2015-304 o námitce podjatosti z 3. 4. 2015 tak, že soudkyně není vyloučena z projednávání věci. Dne 11. 6. 2015 byl spis vrácen Okresnímu soudu Brno – venkov. Referátem ze 17. 6. 2015 rozhodnutí rozeslána účastníkům. Dne 18. 6. 2015 doručen soudu návrh otce na vydání předběžného opatření, aby matka odevzdala nezletilého do péče otce. Dne 23. 6. 2015 záznam z telefonického hovoru s MÚ [obec], kdy je sděleno, že rodičům bylo uloženo napomenutí za neustálé obstrukce v řízení nezletilého, a že byl na pokyn OSPOD vypracován znalecký posudek s výsledkem, že oba rodiče se starají řádně. Dne 24. 6. 2015 vydáno usnesení č.j. 47 C 469/2012-324, kterým se návrh otce na vydání předběžného opatření zamítá, rozesláno dne 25. 6. 2015. Dne 9. 7. 2015 doručena soudu žádost otce o nařízení jednání ve věci. Dne 16. 7. 2015 nařízeno jednání na 6. 10. 2015 a účastníkům uloženo předložení důkazů. Dne 6. 10. 2015 Konáno jednání za účasti všech účastníků řízení, protokol na č.l. 357, proveden výslech znalkyně, výslech matky a výslech otce. Jednání odročeno na 9. 10. 2015 za účelem vyhlášení rozsudku. Dne 9. 10. 2015 konáno jednání, kde byl vyhlášen rozsudek č.j. P 469/2012-364 o svěření nezletilého do výchovy otce. Dne 30. 10. 2015 rozsudek rozeslán účastníkům. Dne 23. 10. 2015 doručen návrh zástupkyně matky nezletilého na vydání předběžného opatření. Dne 30. 10. 2015 záznam z telefonického hovoru s MÚ [obec], který navrhuje úpravu styku nezletilého s rodiči. Dne 30. 10. 2015 vydáno usnesení č. j. P 469/2012-380, kterým je nařízeno předběžné opatření k úpravě styku nezletilého s rodiči. Dne 13. 11. 2015 soudu doručeno zástupkyní matky odvolání proti rozsudku č. j. P 469/2012 364, dne 18. 11. 2015 je odvolání rozesláno účastníkům k vyjádření a dále odvolání proti usnesení č.j. P 469/2015 – 380, které je rozesláno dne 19. 11. 2015 a doplnění odvolání z 3. 12. 2015 rozesláno dne 7. 12. 2015. Předkládací zprávou ze 4. 1. 2016 předložena odvolání Krajskému soudu v Brně, spis doručen dne 5. 1. 2016. Dne 31. 12. 2015 doručen Okresnímu soudu Brno – venkov návrh otce na výkon rozhodnutí usnesení Okresního soudu Brno – venkov č.j. P469/2012 380. Dne 4. 1. 2016 odeslán přípis otci, že se spis s odvoláním nachází u Krajského soudu v Brně. Dne 7. 1. 2016 žádost o zapůjčení spisu OS Brno – venkov k vyznačení doložky PM na č.l. 380, dne 12. 1. 2016 spis zapůjčen. Dne 18. 1. 2016 doručeny důkazy zástupkyní matky. Dne 4. 2. 2016 spis vrácen Krajskému soudu a dne 24. 2. 2016 vydáno Krajským soudem v Brně usnesení o zrušení rozsudku č. j. P 469/2012 -364 a o zrušení usnesení č.j. P 469/2012 – 380. Dne 23. 2. 2016 zástupcem otce doručen okresnímu soudu návrh na vydání rozhodnutí, ve které škole zahájí nezletilý povinnou školní docházku. Dne 1. 3. 2016 přípisem sděleno, že nelze jednat, spis je u Krajského soudu v Brně. Dne 10. 3. 2016 spis vrácen OS Brno – venkov. Dne 11. 3. 2016 doručeno soudu podání zástupkyně matky o aktuálním styku matky s nezletilým. Dne 23. 3. 2016 doručen OS Brno – venkov návrh otce na vydání předběžného opatření na úpravu styku s nezletilým. Dne 29. 3. 2016 záznam telefonického hovoru s MÚ [obec]. Dne 29. 3. 2016 vydáno OS Brno – venkov č. j. P 469/2012-447 usnesení o nařízení předběžného opatření u úpravě styku s nezletilým, dne 8. 4. 2016 podáno matkou odvolání do rozhodnutí, dne 11. 4. 2016 odvolání rozesláno k vyjádření. Dne 4. 5. 2016 rozeslána vyjádření k odvolání účastníkům. Dne 15. 4. 2016 doručeno vyjádření matky o aktuálním styku s nezletilým. Dne 13. 4. 2016 žádost o zapůjčení spisu ke sp. zn. 7 C 266/2012 k ú.j. dne 20. 4. 2016, spis zapůjčen a dne 22. 4. 2016 vrácen. Dne 28. 4. 2016 žádost matky o rozhodnutí ve věci a návrh na vydání rozhodnutí o nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním přihlášky k zápisu do základní školy ve vztahu k nezletilému. Dne 6. 5. 2016 rozhodnuto OS Brno – venkov č.j. P 469/2012 – 475 o návrhu otce na vydání předběžného opatření (původní rozhodnutí zrušeno KS). Dne 17. 5. 2016 matkou podáno odvolání do rozhodnutí, dne 23. 5. 2016 odvolání rozesláno, doplněno dne 30. 5. 2016 a rozesláno dne 3. 6. 2016. Dne 9. 6. 2016 matkou podán návrh na vydání předběžného opatření na úpravu styku s nezletilým, dne 9. 6. 2016 návrh rozeslán. Dne 10. 6. 2016 doručena matkou výroční zpráva o činnosti školy v [obec], kde by měl zahájit školní docházku. Dne 14. 6. 2016 doručeno vyjádření OSPOD s návrhem na úpravu styku o prázdninách. Dne 14. 6. 2016 vydáno usnesení o úpravě styku s nezletilým v průběhu letních prázdnin č.j. P 469/2012 506. Dne 15. 6. 2016 vydáno usnesení o zamítnutí návrhu matky na předběžné opatření č.j. P 469/2012 510, aby nezletilý zahájil docházku v ZŠ [obec]. Dne 16. 6. 2016 vyhotovena předkládací zpráva k odvolání matky proti rozhodnutí č.l.447 z 29. 3. 2016 o nařízení předběžného opatření a proti rozhodnutí z č.l. 475 o návrhu otce na vydání předběžného opatření, dne 17. 6. 2016 doručeno Krajskému soudu v Brně. Dne 28. 6. 2016 vydáno KS v Brně usnesení č. j. 16 Co 190/2016-517 o potvrzení rozhodnutí č.j. P 469/2012-447 a usnesení č.j. 16 Co 191/2016-520, kterým se mění usnesení OS Brno – venkov č.j. P 469/2012-475 tak, že se návrh matky na úpravu styku otce s nezletilým zamítá. Dne 8. 7. 2016 podáno matkou dovolání proti usnesení č. j. P 469/2012-510, dne 12. 7. 2016 odvolání rozesláno účastníkům a dne 18. 7. 2016 podáno vyjádření otce k odvolání, které bylo dne 19. 7. 2016 rozesláno. Následuje žádost KS v Brně o zapůjčení spisu k jednání na 22. 8. 2016, žádosti bylo vyhověno. Dne 22. 8. 2016 bylo soudu doručeno další vyjádření otce k odvolání, dne 24. 8. 2016 bylo rozesláno a dne 31. 8. 2016 byl spis předložen Krajskému soudu v Brně. Usnesením z 6. 9. 2019 bylo usnesení Okresního soudu Brno – venkov z č.l. 510 potvrzeno. Spis byl vrácen 20. 9. 2016 okresnímu soudu a dne 29. 9. 2016 nabylo právní moci. Dne 6. 9. 2016 bylo soudu doručeno vyjádření matky k vyjádření otce, o odvolání již bylo rozhodnuto. Usnesením z 24. 10. 2016 byla ustanovena revizní znalkyně z oboru zdravotnictví, č.j. 0 P 469/2012-552 k vyhotovení posudku do 60 dnů. Následuje žádost o zapůjčení spisu k jednání dne 16. 11. 2016, spis zapůjčen. Dne 8. 11. 2016 matkou podány námitky k formulaci dotazů položených znalkyni. Dne 25. 11. 2016 referát k zaslání spisu znalkyni. Dne 5. 12. 2016 byl doručen návrh matky na vydání předběžného patření k úpravě styku v období Vánoc 2016, ten odeslán dne 6. 12. 2016 MÚ [obec] k vyjádření, dne 9. 12. 2016 doručeno vyjádření OSODU a dne 12. 12. 2016 vydáno usnesení č.j. P 469/2012-607 upravující styk o Vánocích. Dne 8. 2. 2017 odeslán přípis znalkyni, kdy lze očekávat vyhotovení znaleckého posudku, dne 16. 2. 2017 doručen přípis znalkyně, že vyhotoven bude v polovině dubna 2017. Dne 3. 5. 2017 spis vrácen se znaleckým posudkem. Dne 5. 5. 2017 vyhotoveno usnesení č. j. P 469/2012-610 o přiznání znalečného, dne 15. 5. 20017 vydáno opravné usnesení. Dne 30. 5. 2017 rozeslán znalecký posudek účastníkům a téhož dne podáno odvolání matky proti usnesení o přiznání znalečného z č.l.

610. Dne 16. 6. 2017 odvolání předloženo Krajskému soudu v Brně a dne 26. 7. 2017 rozhodnuto o zrušení usnesení o přiznání znalečného pro nepřezkoumatelnost pod. č. j. 16 Co 187/2017-623 a dne 10. 8. 2017 spis vrácen k novému rozhodnutí. Dne 20. 9. 2017 vydáno usnesení č.j. P 469/2012-627, rozesláno dle referátu dne 25. 9. 2017. Dne 10. 10. 2017 opětovně podáno odvolání matky do rozhodnutí o přiznání znalečného, dne 17. 10. 2017 dle referátu rozesláno účastníkům. Dne 18. 10. 2017 podán návrh na vydání předběžného opatření na úpravu styku během podzimních prázdnin. Dne 19. 10. 2017 zaslán návrh OSPOD k vyjádření, dne 23. 10. 2017 doručeno zpětvzetí návrhu na vydání předběžného opatření s ohledem na dohodu rodičů. Dne 20. 10. 2017 bylo doručeno vyjádření otce o návrhu dohody na úpravu styku o prázdninách, dne 23. 10. 2017 doručeno vyjádření OSPOD a dne 24. 10. 2017 vydáno usnesení o zastavení řízení ve věci návrhu matky na vydání předběžného opatření. Dne 31. 10. 2017 doručen spis s předkládací zprávou z 27.10.2017 proti rozhodnutí o znalečném z č.l. 627 Krajskému soudu v Brně. Dne 24. 11. 2017 usnesením č. j. 16 Co 328/2017-649 změněno usnesení soudu prvního stupně a rozhodnuto o přiznání znalečného, PM dne 28. 12. 2017. Dne 5. 12. 2017 doručen matkou návrh na vydání předběžného opatření na úpravu styku po dobu vánočních prázdnin. Dne 6. 12. 2017 doručen přípis MÚ [obec] k vyjádření k návrhu. Dne 11. 12. 2017 doručeno vyjádření MÚ [obec] s tím, že styk je již upraven dřívějším rozhodnutím. Dne 11. 12. 2017 vydáno usnesení o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, usn. č. j. P 469/2012-656. Dne 2. 1. 2018 úřední záznam o přidělení věci jinému soudci z důvodu zániku funkce soudce. Dne 9. 1. 2018 referát k proplacení znalečného a předvolání účastníků na jednání na 26. 2. 2017 s výzvou k předložení důkazů. Dne 10. 1. 2018 proplaceno znalečné. Na to doručeny důkazy matkou a dne 16. 2. 2018 připomínka k návrhu na osvobození od SOP z roku 2015, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Přípisem z 19. 2. 2018 rozeslán matce vzor 060 k doložení příjmů. Dne 21. 2. 2018 referát ke jmenování opatrovníka nezletilému pro řízení o určení školy a pro řízení o nahrazení souhlasu otce. Dne 21. 2. 2018 vydáno usnesení č. j. P 469/2012 o jmenování opatrovníka nezletilému k zastupování v řízení o nahrazení souhlasu za otce a k zastupování v řízení o určení školy. Dne 22. 2. 2018 doručena zpráva MÚ [obec] s výchovnou zprávou ohledně nezletilého. Dne 23. 2. 2018 doručeno podání matky spolu s prohlášením o majetkových poměrech. Dne 26. 2. 2018 konáno jednání za účasti všech účastníků, proběhl výslech znalce, matky, otce, na to odročeno jednání na 28. 2. 2018 za účelem vyhlášení rozsudku. Dne 28. 2. 2018 konáno jednání, na kterém vyhlášen rozsudek a nezletilý je svěřen do péče otce. Rozsudek č. j. P 469/2012-713 z 28. 2. 2018 doručen matce dne 26. 3. 2018, otci dne 3. 4. 2018 a opatrovníkovi žalovaného dne 26. 3. 2018. Dne 28. 3. 2018 doručeno odvolání matky. Dne 26. 2. 2018 vydáno usnesení o osvobození matky od soudních poplatků č.j. P 469/2012-726. Referátem z 5. 4. 2018 rozesláno odvolání účastníkům. Dne 9. 4. 2018 vydáno usnesení s výzvou k doplnění odvolání, doručeno dne 15. 4. 2018. Dne 16. 4. 2018 podáno odvolání otce proti rozsudku, dne 17. 4. 2018 referát k rozeslání odvolání účastníkům. Na č.l. 734 předkládací zpráva, spis doručen Krajskému soudu v Brně dne 2. 5. 2018. Následně dne 15. 10. 2018 spis zapůjčen OS [obec] – venkov k jednání dne 14. 11. 2018. Dne 3. 9. 2018 doručen návrh matky na vydání předběžného opatření o úpravu rodičovské odpovědnosti, o určení školy nahrazení souhlasu za zákonného zástupce. Dne 5. 9. 2018 doručeno vyjádření MÚ [obec]. Usnesením z 10. 9. 2018 rozhodnuto o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, PM dne 28. 9. 2018. Dne 20. 11. 2018 spis vrácen Krajskému soudu v Brně. Dne 13. 12. 2018 návrh otce na následný procesní postup ve věci. Jednání nařízeno na 13. 3. 2019. Dne 19. 2. 2019 doručeny matkou přílohy o majetkové situaci a výdělku. Dne 8. 3. 2019 doručena aktuální zpráva MÚ [obec] z šetření provedeného ve školním zařízení. Dne 8. 3. 2019 matkou doručeny důkazy o aktuálním styku s nezletilým. Dne 8. 3. 2019 otcem doručeny důkazy o výši příjmu matky. Dne 12. 3. 2019 matkou doručeny přílohy. Na č.l. 794 protokol o jednání z 13. 3. 2019, proveden výslech matky, výslech otce, na to jednání odročeno na 3. 4. 2019 za účelem vyžádání zprávy ze základní školy. Dne 14. 3. 2019 doručeno soudu sdělení matky. Dne 20. 3. 2019 doručeno sdělení základní školy. Dne 27. 3. 2019 doručeno vyjádření otce. Na č.l. 814 protokol o jednání, proběhl výslech nezletilého, jednání odročeno za účelem vypracování doplňku revizního znaleckého posudku. Dne 4. 4. 2019 doručeno vyjádření otce. Dne 11. 4. 2019 úřední záznam z telefonátu se znalkyní, která pro větší rozsah práce odevzdá znalecká posudek až v září 2019. Dne 3. 4. 2019 vydáno usnesení o jmenování znalkyně k vypracování dodatku revizního znaleckého posudku. Dne 26. 4. 2019 doručen návrh otce na doplnění znaleckého úkolu. Dne 22. 8. 2019 vrácen spis Krajskému soudu se znaleckým posudkem. Usnesením ze 4. 9. 2019 rozhodnuto o přiznání znalečného. Referátem ze 4. 9. 2019 nařízeno jednání na 25. 9. 2019. Dne 20. 9. 2019 doručena zpráva MÚ [obec]. Dne 23. 9. 2019 doručeno vyjádření matky k znaleckému posudku a téhož dne doručeno vyjádření otce. Dne 25. 9. 2019 proběhlo jednání, protokol na č.l. 870, probíhá výslech znalkyně, matky i otce, na to jednání odročeno na 23. 10. 2019 za účelem předložení závěrečných návrhů a vyhlášení rozhodnutí. Dne 1. 10. 2019, dne 14. 10. 2019 doručen návrh otce a dne 17. 10. 2019 doručen závěrečný návrh matky, návrhy rozeslány účastníkům dne 18. 10. 2019. Dne 22. 10. 2019 doručeno vyjádření matky k návrhu otce. Dne 23. 10. 2019 konáno jednání, vyhlášen rozsudek o svěření nezletilého do péče matky. Dne 14. 11. 2019 platební poukaz k proplacení znalečného. Dne 26. 11. 2019. Rozsudek KS v Brně, č.j. 16 Co 165/2018-897, ze dne 23. 10. 2019, nabyl právní moci dne 29. 11. 2019. Dne 22. 11. 2019 podán Krajským soudem v Brně podnět na projednání přestupku proti znalkyni za pochybení při práci s nezletilým. Usnesením z 19. 12. 2019, č. j. P 469/2012-922, rozhodnuto o přiznání znalečného. Na č.l. 935 Usnesení Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížnosti podané otcem nezletilého ze 7. 1. 2020. Dne 27. 2. 2020 vyhotoven platební poukaz. Usnesením z 2. 3. 2020 rozhodnuto o povinnosti otce nahradit náklady na znalečném. Dne 20. 3. 2020 podán návrh otce na vydání předběžného opatření. Dne 20. 3. 2020 referát k rozeslání předběžného opatření k vyjádření účastníkům. Dne 24. 3. 2020 podáno vyjádření MÚ [obec] o své nepříslušnosti ve věci z důvodu přestěhování nezletilého a téhož dne podáno vyjádření MÚ [obec]. Dne 24. 3. 2020 podala matka nezletilého vyjádření k návrhu otce na vydání předběžného opatření. Dne 25. 3. 2020 bylo doručeno doplnění vyjádření matky k návrhu otce. Usnesením z 25. 3. 2020, č. j. P 469/2012-974, rozhodl Obvodní soud Brno – venkov o zamítnutí návrhu otce na vydání předběžného opatření, o jmenování opatrovníka nezletilému a o přenesení příslušnosti na Okresní soud v Blansku. Dne 1. 4. 2020 doručeno podání matky se sdělením o aktuální situaci nezletilého. Dne 3. 4. 2020 podání doplněno. Dne 17. 4. 2020 podán návrh otce na provedení výkonu rozhodnutí o předání nezletilého dle výše uvedeného rozsudku. Podáním z 20. 4. 2020 podala matka vyjádření ke styku nezletilého s otcem v období Velikonoc 2020. Dne 29. 4. 2020 vydáno usnesení Okresního soudu v Blansku o vyslovení místní nepříslušnosti pod č.j. Nc 54/2020-16, 2 P a Nc 38/2020. Dne 21. 5. 2020 předkládací zprávou spis předložen Krajskému soudu v Brně, doručen dne 25. 5. 2020. Dne 26. 5. 2020 podáno doplnění odvolání matky. Usnesením z 28. 5. 2020 bylo pod č.j. 37 Co 133/2020-30 rozhodnuto o změně rozhodnutí Okresního soudu v Blansku tak, že se místní nepříslušnost nevyslovuje, PM nabylo dne 1. 7. 2020. Dne 15. 5. 2020 rozeslán návrh otce účastníkům. Dne 10. 7. 2020 vypraven přípis účastníkům ke sdělení aktuálního stavy styku s nezletilým. Dne 9. 7. 2020 doručeno vyjádření matky k návrhu otce na výkon rozhodnutí ze dne 17. 4. 2020. Referátem ze dne 17. 8. 2020 urgován OSPOD o sdělení aktuálního stavu ve věci nezletilého. Dne 17. 8.2020 doručeno vyjádření MÚ [obec]. Okresním soudem v Blansku usnesením pod č. j. 0 P 96/2020-1014 z 21. 8. 2020 rozhodnuto o zamítnutí návrhu na nařízení výkonu rozsudku Okresního soudu [obec] – venkov P 469/2012-713 z 28. 2. 2018 ve znění rozsudku Krajského soudu v [obec] 16 Co 165/2018-897 a o ustanovení opatrovníka. Dne 16. 10. 2020 podán návrh otce na vydání předběžného opatření ohledně styku po dobu podzimních prázdnin. Usnesením z 21. 10. 2020 rozhodnuto pod č. j. 0 P 96/2020-1036 (správně 1038) o zamítnutí návrhu otce na vydání předběžného opatření na úpravu styku v období podzimních prázdnin a téhož dne vydáno usnesení o ustanovení opatrovníka nezletilému, PM nabylo dne 7. 11. 2020. Dne 26. 11. 2020 vydáno opravné usnesení spisové značky na 0 P 96/2020-1038. Dne 18. 12. 2020 doručeno vyjádření matky k návrhu otce na vydání předběžného opatření. Dne 6. 1. 2021 žádá právní zástupce otce sdělení stavu řízení – rozhodnutí o návrhu na výkon rozhodnutí ohledně styku otce s nezletilým. Dne 12. 1. 2021 vypraven referát s přípisem právnímu zástupci otce, že spis byl postoupen Ministerstvu spravedlnosti ČR. Dopisem Ministerstva spravedlnosti ČR z 8. 1. 2021 sděleno, že bylo otci nezletilého ve věci odškodnění poskytnuto zadostiučinění za nemajetkovou újmu 72 000 Kč. Spis doručen 15. 1. 2021. Dne 28. 1. 2021 podán matkou návrh na vydání předběžného opatření ohledně úpravy styku nezletilého s otcem, doručeny také zprávy OSPOD a jiné důkazy. Usnesením z 2. 2. 2020 rozhodnuto pod č. j. 0 P 96/2020-1064 o zamítnutí návrhu matky na vydání předběžného opatření, usnesením z 3. 2. 2020 vydáno usnesení o jmenování opatrovníka. Dne 8. 2. 2020 doručeno vyjádření otce k návrhu matky na vydání předběžného opatření s důkazy. Dne 16. 3. 2021 nabylo právní moci. Dne 10. 2. 2021 podáno matkou odvolání proti rozhodnutí č.j. 0 P 96/2020-1064 o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. Přípisem z 12. 2. 2021 právní zástupkyně vyzvána k doplnění odvolání. Předkládací zprávou z 12. 2. 2021 spis předložen Krajskému soudu v Brně, doručen dne 25. 2. 2021. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 2. 3. 2021, č.j. 37 Co 65/2021-1097, bylo potvrzeno usnesení 0 P 96/2020-1064, PM nabylo dne 16. 3. 2021. Spis vrácen OS v Blansku dne 9. 3. 2021. Dne 10. 3. 2021 podán návrh otce na nařízení výkonu rozhodnutí za účelem styku s nezletilým. Podáním z 25. 3. 2021 doplněn návrh otce na nařízení výkonu rozhodnutí. Přípisem z 26. 3. 2021 matka vyzvána k realizaci styku nezletilého s otcem v souladu s vydaným rozsudkem tento upravující. Dne 7. 4. 2021 doručeno vyjádření matky k přípisu soudu. Dne 12. 4. 2021 žádost OS pro Prahu 2 zapůjčení spisu. Dne 13. 4. 2021 doručeno sdělení MÚ [obec] o aktuálním stavu ohledně styku s nezletilým. Dne 16. 4. 2021 spis doručen OS pro Prahu 2.

8. Hlavním důkazem byl spis napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci.

9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

10. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.

12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

14. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

15. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o. z.").

16. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

17. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnil dne 17. 1. 2020, což bylo mezi účastníky nesporným.

18. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne z 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“) soud posoudil věc následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz Stanovisko). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení z 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení, nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 zákona, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 8. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 508/2008).

19. V každé jednotlivé věci je třeba hodnotit právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníků. Nelze přitom vycházet z předem dané a paušálně stanovené doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mohla být pokládána za přiměřenou.

20. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobci od 12. 12. 2012, kdy mu byla doručeno podání matky ve věci, neboť řízení nemohlo žalobci způsobovat nemajetkovou újmu, nevěděl-li o něm. Proto mu za dobu od jeho zahájení do doby, kdy se o existenci řízení dozvěděl, nemohla vzniknout nemajetková újma (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4336/2010). Řízení ve vztahu k žalobci trvalo do 7. 1. 2020, kdy byla odmítnuta ústavní stížnost žalobce, tj. 7 let. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Naříkané řízení bylo po skutkové a procesní stránce složitější, žalobce se na délce řízení nepodílel, v postupu orgánů moci nebyly shledány průtahy a jednalo se o řízení se zvýšeným významem pro žalobce. S ohledem na uvedené, zejména pak s přihlédnutím k předmětu řízení, jímž bylo řízení o úpravě poměrů k nezletilému synovi, tj. řízení, jemuž by měl soud věnovat zvýšenou pozornost a k celkové délce řízení přesahující 7 let, není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé, přestože se jednalo o řízení složitější a okresní soud se musel neustále potýkat s opakujícími procesními návrhy účastníků. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že se nejedná o řízení s nepatrným významem pro žalobce a celkovou délku řízení nelze klást k tíži žalobci, proto se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění, když k případnému zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva u nepřiměřené délky soudních řízení lze přistupovat pouze ve výjimečných případech, což v daném případě není splněno, tuto formu zadostiučinění soud neshledal dostačující a dospěl k závěru, že je na místě odškodnit újmu v penězích.

21. Soud se při stanovení přiměřeného zadostiučinění zabýval kritérii vymezenými v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk. Zmíněná kritéria nejsou jedinými, k nimž může soud při posouzení přiměřenosti délky řízení v konkrétní věci přihlédnout, jsou ale zpravidla těmi základními (viz bod IV. Stanoviska).

22. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek z 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009 nebo Stanovisko) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v délce trvání 7 let, soud přiznal žalobci základní částku ve výši 90 000 Kč, když vycházel z částky 15 000 Kč za první dva roky (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná) a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení a částky 1 250 Kč za jeden měsíc řízení. Částku ve výši 15 000 Kč ročně pak stanovil s ohledem na celkovou délku namítaného řízení, která překračuje jako celek dobu, ve které bylo možné uzavření rozumně očekávat, avšak není extrémně dlouhá. [ulice] rozmezí částky ve výši 20 000 Kč za jeden rok řízení zvolil Nejvyšší soud v případě délky řízení 21 let, se zohledněním toho, že v době rozhodování v kompenzačním řízení nebylo řízení, ve kterém docházelo k průtahům stále skončeno (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1320/2011). Základní částku ve výši 18 000 Kč považovaly soudy za přiměřenou v řízení trvajícím 14 let a 11 měsíců (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3320/2014) nebo v řízení trvajícím déle než 15 let (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3379/2018). Při porovnáními s uvedenými rozhodnutími proto považoval soud za přiměřené vycházet ze základní částky 15 000 Kč, tj. z dolní hranice citovaného rozmezí. Požadavek žalobce, aby mu byla přiznána náhrada ve výši 20 000 Kč za jeden rok řízení, tudíž neseznal přiměřeným.

23. Posuzované řízení je nutno s ohledem na jeho předmět považovat za řízení skutkově složitější (– minus 20 %). Jednalo se o řízení o úpravu poměrů k nezletilému, ve věci bylo prováděno rozsáhlejší dokazování, a to jak listinnými důkazy, tak svědeckými výslechy. V řízení vyvstala opakovaná potřeba znaleckého zkoumání, včetně zpracování revizního znaleckého posudku, opakovaně byl prováděn též výslech znalců. V řízení byly pravidelně předkládány zprávy třetích osob stran rodinných poměrů nezletilého, ke kterým soud musel přihlížet. Dále má soud za to, že posuzované řízení vykazovalo i značnou složitost procesní (– minus 15 %). Účastníci podávali opakovaně podání s průběžnými návrhy na dokazování, téměř neustále po celou dobu trvání řízení soud musel zároveň rozhodovat o četných návrzích účastníků na vydání předběžných opatření, dále soud musel rozhodovat o námitce podjatosti, ustanovení znalců, o znalečném, o námitkách proti protokolaci, o osvobození od soudních poplatků.

24. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Zohlednění počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná (srovnej bod IV. Písm. a) Stanoviska). Soud prvního stupně ve věci rozhodoval dvakrát, odvolací soud rozhodoval také dvakrát a Ústavní soud jedenkrát. Nicméně nelze přehlédnout, že o procesních návrzích účastníků bylo na dvou stupních rozhodováno téměř vždy. Pro četnost rozhodování soud snížil základní částku zadostiučinění o 5 %.

25. Jde-li o kritérium jednání poškozeného, v tomto směru lze uzavřít, že se žalobce na délce řízení svým postupem ve smyslu obstrukčním nepodílel, přestože žalobci bylo orgánem OSPOD uloženo napomenutí za neustálé obstrukce v řízení o nezletilého. Soud má za to, že zvýšenou procesní aktivitu žalobce, jenž využíval dostupných opravných prostředků, včetně těch mimořádných, již zohlednil v procesní složitosti daného řízení a zobrazila se též v četnosti rozhodování.

26. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, musí zdejší soud konstatovat, že tyto postupovaly v řízení již od počátku plynule a koncentrovaně a činily úkony směřující k vydání rozhodnutí ve věci samé. V řízení nelze spatřovat žádné průtahy (ostatně žalobce ani žádné konkrétní průtahy v řízení neoznačuje). Skutečnost, že řízení trvalo přes 7 let, byla způsobena především skutkovou složitostí věci a procesní aktivitou účastníků samotných. K tomu je předně říci, že účastníku nelze odepřít právo podávat proti rozhodnutí soudu opravné prostředky, ale využil-li takovou možnost, nelze na druhou stranu klást k tíži státu, že řízení o nich celkovou délku řízení nutně prodloužilo. Soud sice nepřehlédl, že rozhodnutí o přiznání znalečného bylo dne 26. 7. 2017 zrušeno odvolacím soudem pro nepřezkoumatelnost, avšak uvedené procesní pochybení se v délce namítaného řízení projevilo zcela nepatrně, proto se uvedený markant v hodnocení soudu nepromítl.

27. Jako poslední z hledisek soud zohlednil význam řízení pro žalobce, tento soud vidí jako zvýšený. Soud uvážil, že obecně podle judikatury ESPL se poskytuje poškozenému zvýšený význam řízení právě v opatrovnických řízeních (srovnej rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice z 9. 1. 2007, [číslo], § 72), neboť tyto druhy řízení více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4761/2010). Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně Stanovisko). Vzhledem k předmětu řízení bylo výsledné zadostiučinění zvýšeno o 20 %.

28. Na základě výše uvedeného soud vyčíslil přiměřené zadostiučinění tak, že základ vypočtený ze základní částky 15 000 Kč/rok, se zohledněním poloviční částky za první dva roky snížil o 20 %. Celková částka, která náleží žalobci jako přiměřené zadostiučinění proto činí 72 000 Kč, nicméně tato částka byla žalobci žalovanou již dne 18. 1. 2021 uhrazena, je tak zřejmé, že toto poskytnuté zadostiučinění proběhlo dostatečně. Soud nárok žalobce ve zbývající části neshledal opodstatněným a žalobu na zaplacení nemajetkové újmy ve zbývajícím rozsahu (49 918 Kč) jako nedůvodnou zamítl. Soud neshledal žádné další relevantní okolnosti pro zvýšení či snížení základní částky.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobce byl úspěšný pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady žalobce jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady za právní zastoupení ve výši 12 342 Kč. Odměna advokáta byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát dle ust. § 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5 (usnesení Nejvyššího soudu ČR z 29. 1. 2014, sp. zn. 30Cdo 3378/2013) a § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu vykonal 3 úkony právní služby á 3 100 Kč, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podání ve věci samé a částečném zpětvzetí z 1. 2. 2021. K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za každý ze tří vykonaných právních úkonů 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Soud dále advokátu přiznal dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z její odměny, neboť soudu doložil, že je jejím plátcem. Závěrem soud uvádí, že ve smyslu ust. § 31 odst 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

30. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.