47 C 79/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce a žalobce, Spojené státy americké b) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce a žalobce, Spojené státy americké oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 54 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům úrok ve výši 9,29 % ročně z částky 54 000 Kč od datum do datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 54 000 Kč od datum do datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobci domáhali zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 54 000 Kč od datum do datum, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 48 268,6 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se žalobou ze dne datum domáhali na žalované zaplacení celkové částky ve výši 54 000 Kč s příslušenstvím s tím, že dne datum uzavřeli s žalovanou jakožto pronajímatelem nájemní smlouvu (dále jen„ smlouva“) dle § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jejím předmětem byl nájem bytu číslo umístěného ve 2. nadzemním podlaží domu č.p., na adrese adresa, obec a číslo – část obce, zapsaného na list vlastnictví vedeném Katastrálním úřadem obec anonymizováno část obce (dále jen„ byt“). V souladu s čl. 4 odst. 6 smlouvy složili žalobci na bankovní účet žalované dne datum jistotu ve výši 54 000 Kč (dále jen„ jistota“) a nájemné za polovinu měsíce září rok ve výši 15 147 Kč. Žalobci v právním zastoupení odeslali žalované výpověď smlouvy a dne datum byt předali žalované. Smlouva tak zanikla nejpozději ke dni datum a tímto dnem se stala pohledávka žalobců na vrácení jistoty a přirostlých úroků splatnou ve smyslu § 2254 odst. 2 o. z. ve spojení s § 2235 odst. 1 o. z. Žalobci kromě vrácení jistoty dále požadovali úroky z jistoty ve výši 4,07 % p.a. ve smyslu § 2254 odst. 2 o. z., a to od okamžiku jejího poskytnutí dne datum až do okamžiku jejího úplného vrácení k rukám žalobců a dále zákonné úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ode dne datum do zaplacení. Žalobci se prostřednictvím svého právního zástupce dne datum obrátili na žalovanou s předžalobní upomínkou, kterou právní zástupce zaslal v souladu se smlouvou na žalovanou a společnost právnická osoba, avšak žalovaná do dne podání žaloby ničeho neuhradila.

2. Dne datum vydal zdejší soud ve věci platební rozkaz č.j. číslo jednací, kterým žalované uložil, aby zaplatila ve prospěch žalobců žalovanou částku s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení.

3. Proti platebnímu rozkazu podala žalovaná dne datum včasný odpor, který odůvodnila tím, že žalobci nebyli ochotni akceptovat fakt, že kauce slouží také k zajištění nákladů na vyúčtování služeb a že s ohledem na nárůst cen všech služeb a dodávek vody a elektřiny, nebylo možné odhadnout výši vyúčtování podle předchozích let. Žalovaná uvedla, že po odečtení nedoplatku, který v případě žalobců činil 32 261 Kč, bude rozdíl částek vrácen v měsíci červnu rok žalobcům.

4. V replice ze dne datum žalobci navrhli částečné zastavení řízení co do částky 54 000 Kč v důsledku částečné úhrady uplatňované pohledávky žalovanou, když žalovaná dne datum zaplatila žalobcům částku 51 439 Kč, která představuje jistotu poníženou o nedoplatek za služby za rok rok vyúčtovaný žalovanou a splatný dne datum, přičemž žalobci tento nedoplatek nesporovali. Žalobci dále navrhli ve smyslu § 95 o.s.ř. změnu výroku II. žalobního petitu, neboť při svém výpočtu užili jiné úrokové sazby poskytované v případě korunových úvěrů bankami domácnostem v ČR, než která je v případě úročení jistoty dle § 2254 odst. 2 o.z. užívána, a to tak, že úroky z jistoty ve smyslu § 2254 odst. 2 o. z. požadují ve výši 9,29 % p.a.

5. Usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací ve spojení s opravným usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací (dále jen„ Usnesení“) zdejší soud řízení ve smyslu § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. co do částky 54 000 Kč pro zpětvzetí ze strany žalobců v tomto rozsahu zastavil a podle § 95 o.s.ř. připustil změnu žaloby na konečné znění požadovaného úroku na výši 9,29 % ročně z částky 54 000 Kč od datum do datum.

6. Proti Usnesení specifikovaném v bodě 5 výše podala žalovaná nepřípustné odvolání ze dne datum, ve kterém uvedla, že nikterak nezpochybňovala zákonné právo žalobce jakožto nájemce na úrok ze zaplacené jistoty, který navrhoval původně ve výši 4,07 %, neboť jí přijde logickým aritmetickým průměrem mezi úrokovou sazbou pro úvěry na pořízení bydlení a úrokovou sazbou pro spotřebitelské úvěry pro rozhodné období, tedy září rok. Se změnou úrokové sazby na 9,29% p.a. nesouhlasí, když se jedná o nejvyšší sazbu poskytovaných spotřebitelských úvěrů. Uvedla, že složenou jistotu nelze z podstaty věci považovat za formu spotřebitelského úvěru a že přiléhavější je úrok z hypotéčních úvěrů nebo spíše ze státních dluhopisů.

7. Zdejší soud věc rozhodl dle § 115a o.s.ř., aniž by nařizoval jednání, neboť je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobci výslovně a žalovaná konkludentně podle § 101 odst. 4 o.s.ř., když nereagovala na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

8. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

9. Ze smlouvy soud zjistil, že žalobci jako nájemci uzavřeli se žalovanou jako pronajímatelkou dne datum ve smyslu § 2235 a násl. o. z. nájemní smlouvu, jehož předmětem byl nájem bytu číslo umístěného ve 2. nadzemním podlaží domu adresa, na adrese adresa, obec a číslo – část obce, zapsaného na list vlastnictví vedeném Katastrálním úřadem pro obec část obce. Dle čl. IV bod 6 se smluvní strany dohodly, že nájemce převede nejpozději do 3 dnů od podpisu nájemní smlouvy na účet pronajímatele částku ve výši 54 000 Kč. Pronajímatel je oprávněn použít jistotu k úhradě nedoplatků na nájemném, k úhradě plnění spojených s užíváním předmětu nájmu, k úhradě nedoplatku z vyúčtování či úhradě škod, které byly během nájmu na předmětu nájmu způsobeny nájemcem a nebyly vyrovnány. Nedojde-li k čerpání jistoty ze strany pronajímatele, je pronajímatel povinen vrátit nájemci jistotu v plné výši, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce předmět nájmu vyklidil a předal zpět pronajímateli. Z potvrzení o provedené platbě ze dne datum soud zjistil, že jméno celé jméno žalobce provedl dne datum úhradu jistoty ve výši 54 000 Kč na č. ú. bankovní účet. Z e-mailové korespondence mezi žalobcem a) a žalovanou z datum vyplývá, že žalovaná sdělila téhož dne žalobci a) číslo bankovního účtu pro zaslání jistoty ve výši 54 000 Kč, a to č. ú. bankovní účet. Ze Zápisu o předání a převzetí ze dne datum soud zjistil, že předmět nájmu byl ze strany nájemců předán zpět pronajímateli dne datum. Z předžalobní výzvy z datum, včetně doručenek se podává, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení peněžité jistoty ve výši 54 000 Kč, úroku v obvyklé výše v místě a čase uzavření smlouvy, tj. 4,07 % p.a. z této částky od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení a náhrady nákladů na vymáhání. Z výpisu z bankovního účtu za období datum – datum vedeného na jméno žalobce a) soud zjistil, že žalovaná uhradila na účet M. celé jméno žalobce dne datum částku ve výši 51 439 Kč.

10. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

11. Podle § 2201 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.

12. Podle § 2254 o. z. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

13. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Dle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

15. Mezi účastníky nebylo sporu, že mezi nimi byla uzavřena dne datum nájemní smlouva k bytu na adrese adresa, obec a číslo – část obce, jakož skutečnost, že žalobci řádně a včas platili spolu s nájemným zálohy na služby s tím, že za rok 2022 jim vznikl na vyúčtování nedoplatek ve výši 2 561 Kč, o který byla ponížena jistota, kterou žalovaná dne datum žalobcům až po podání žaloby vrátila. Dále bylo nesporným, že žalobci složili jistotu ve výši 54 000 Kč na účet žalované ke dni datum, a že nájem skončil nejpozději k datum. Sporná tedy mezi účastníky zůstala jen výše úroků z jistoty, kterou žalobci složili na účet žalované dne datum a kterou žalovaná vrátila až dne datum.

16. Soud žalobcům přiznal ve smyslu ust. § 2254 odst. 1 o. z. úrok z jistoty, když skutečnost, že žalobci dne datum složili kauci ve výši 54 000 Kč a že tato jim byla po ponížení o nedoplatek ve výši 2 561 Kč vrácena dne datum, byla mezi účastníky nesporná. S ohledem na skutečnost, že mezi stranami žádná sazba úroku z jistoty smluvena nebyla a není ani stanovena zákonem, platí dlužník ve smyslu ustanovení § 1802 o. z. úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy. Zdejší soud vyšel ze statistických údajů publikovaných ve veřejné databázi příjmení, která je součástí informačního servisu obec národní banky. V měsíci září 2017 činila průměrná sazba bankovních úvěrů domácnostem na spotřebu 9,29 % p. a. Jak vyplývá ze samotného znění § 2254 o. z., mají nájemci nárok minimálně na výši zákonného úroku, který byl v době poskytnutí kauce přesahující 8 %. S ohledem na tuto skutečnost by byl úrok ve výši 4,07 % p. a., jak jej požadovala žalovaná, nižší než úrok, na který mají nájemci nárok přímo ze zákona. Soud se tedy ztotožnil s argumentací žalobců ohledně požadované výše úroku z jistoty a tento jim přiznal od okamžiku složení jistoty na účet žalované, tj. od datum, do okamžiku jejího vrácení žalobcům, tj. do datum. Soud ve smyslu § 1970 o. z. přiznal žalobcům i úroky z prodlení, a to až ode dne datum, když dle čl. IV bod 6 smlouvy byl pronajímatel povinen vrátit nájemci kauci nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy nájemce předmět nájmu vyklidil a předal zpět pronajímateli, tj. do datum. Soud je toho názoru, že dohoda s nájemcem na pozdějším termínu vrácení kauce o 1 měsíc, nikterak nájemce na jeho právech ve smyslu § 2235 odst. 1 o. z. nezkracuje a je možná, neboť může být i v jeho zájmu, aby nemusel platbu (z titulu vrácení kauce) nejprve přijímat a pak následně (při zjištění nedoplatků) odesílat.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř., kdy úspěšným žalobcům, kteří měli ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti žalované, která ve věci úspěch neměla, přičemž soud zohlednil zastavení řízení, k němuž došlo pro chování žalované, která dlužnou částku uhradila až po podání žaloby, a proto rozhodnul o její povinnosti k náhradě nákladů řízení žalobců (výrok III.). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 700 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 12 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 54 000 Kč sestávající z částky 6 520 Kč (2 x 3 260 Kč) za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, porada s klientem přesahující 1 hodinu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, sepis žaloby a částečné zpětvzetí žaloby), z částky 3 260 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (návrh na vydání opravného usnesení ve věci samé) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. 7 908,6 Kč Náklady řízení žalobců celkem činí částku 48 268,6 Kč. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobcům nepřiznal náhradu za úkon ze dne datum, neboť se nejedná o výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a. t., nýbrž o výpověď nájemní smlouvy, a že neaplikoval § 12 odst. 4 a. t., neboť žalobci v řízení uplatňovali společný nárok a vystupovali ve vzájemné shodě a k násobení náhrady za počet žalobců, za něž byly úkony činěny a jejímu současnému snížení o 20 %, tak nebyl důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.