47 C 8/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení , IČO: číslo sídlem adresa pro zaplacení 9 685 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9 685 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od 10. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze 7. 1. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 9 685 Kč s příslušenstvím s tím, že jako poskytovatel zdravotních služeb dne 14. 1. 2019 a dne 22. 4. 2019 poskytla žalovanému zdravotní péči, když uvedená skutečnost vyplývá zejména z uznávacího prohlášení ze dne 14. 1. 2019 a ze dne 22. 4. 2019, v nichž žalovaný potvrdil jak své léčení u žalobkyně, tak se jimi zavázal k úhradě nákladů spojených s poskytnutím zdravotních služeb. V prvém případě činily náklady za poskytnuté zdravotní služby celkem 4 301,76 Kč ([lékařské výkony]: [anonymizována dvě slova], [částka]; [anonymizováno]: [částka]; [anonymizováno]: [částka]; [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]: [částka]). V druhém případě činily náklady 5 382,92 Kč ([lékařské výkony]: [částka]; [anonymizováno] [částka]; [anonymizováno]: [částka]; [anonymizována dvě slova]: [částka] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [částka]). S ohledem na skutečnost, že žalovaný nebyl účasten veřejného zdravotního pojištění ani jinak zdravotně pojištěn, byly žalobkyní dne 15. 2. 2019 a dne 16. 5. 2019 vydány daňové doklady na výše uvedené částky. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani přes výzvu k plnění z 5. 3. 2020.

2. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neprocházel lustrací centrální evidencí osob a na adresu v zemi původu uvedenou žalovaným v prohlášeních pacienta: [město] [obec], [země], se nepodařilo soudu doručit s tím, že adresu v ČR neuvedl vůbec a poté, co bylo ze strany Okresního soudu Banská Bystrica sděleno, že se v případě žalovaného jedná o [anonymizováno], soud ve smyslu ust. § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanovil usnesením ze 4. 3. 2022 č. j.: [číslo jednací] žalovanému opatrovníka – Mgr. [jméno] [příjmení], IČO: [číslo]. Citované usnesení nabylo dne 24. 3. 2022 právní moci. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaného obeslal též na adresu uvedenou v žalobě: [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] s tím, že zásilka se vrátila jako nevyzvednutá, přičemž soudu je z úřední činnosti známo, že se na jmenované adrese nachází ubytovna.

3. V podání z 26. 4. 2022 opatrovník žalovaného namítal, že se z podané žaloby nepodává, že by žalovanému zdravotní péče byla skutečně poskytnuta, resp. jaké konkrétní úkony byly žalovanému poskytnuty, není zřejmé, jak a na základě čeho žalobkyně došla k uvedeným částkám a konečně z opatrnosti sporoval i pravost podpisu na prohlášeních o uznání závazku. Měl za to, že jedině ošetřující lékaři v kombinaci s lékařskou dokumentací vedenou na osobu žalovaného jsou schopni prokázat, že byly žalovanému poskytnuty tvrzené zdravotní služby.

4. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

6. Z výzvy ke splnění dluhu před podáním žaloby z 5. 3. 2020 spolu s dodejkou soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky dne 6. 3. 2020.

7. Z faktury č.: [číslo] vystavené žalobkyní jako dodavatelem se podává, že žalovanému za poskytnutou zdravotní péči dne 14. 1. 2019 fakturovala celkem částku 4 301,76 Kč ([lékařské výkony]: [anonymizována dvě slova], [částka]; [anonymizováno]: [částka]; [anonymizováno]: [částka]; [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]: [částka]).

8. Z účtu za ošetření pacienta [číslo] z 24. 11. 2021, že žalovanému bylo dne 14. 1.2 019 provedeno vyšetření s větším počtem skenu v hodnotě 2053 b., tj. 2 463, 60 Kč.

9. Z účtu – poukazu na vyšetření č. [spisová značka] - [číslo] z 16. 1. 2019 vyplývá, že žalovanému byl dne 14. 1. 2019 učiněn odběr krve za účelem stanovení počtu erytroblastu v hodnotě 76 b., tj. 91,20 Kč.

10. Z účtu – poukazu na vyšetření č. [anonymizována dvě slova] [číslo] z 16. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl dne 14. 1. 2019 ošetřen příjmové ambulanci – oddělení neurologie, že za uvedené ošetření v hodnotě 736 b. byla účtována částka 883,20 Kč.

11. Z ambulantního účtu [číslo] vzal soud za zjištěné, že žalovaný byl dne 14. 1. 2019 ošetřen na neurologii, když za toto ošetření v hodnotě 697 b. byla účtována částka ve výši 863,76 Kč.

12. Z prohlášení pacienta ze dne 14. 1. 2019 má soud za prokázané, že žalovaný souhlasil s poskytnutím zdravotních služeb žalobkyní a zároveň se zavázal jí uhradit cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených z veřejného zdravotního pojištění, přičemž bylo sjednáno, že nebude-li v den ukončení poskytování zdravotních služeb ze strany žalobce vyúčtována celková cena za jejich poskytnutí, souhlasil s tím, aby mu žalobce zaslal vyúčtování na adresu uvedenou v záhlaví prohlášení ([obec] [obec a číslo]).

13. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní jako dodavatelem se podává, že žalovanému za poskytnutou zdravotní péči dne 22. 4. 2019 fakturovala celkem částku 5 382,92 Kč ([lékařské výkony]: [částka]; [anonymizováno] [částka]; [anonymizováno]: [částka]; [anonymizována dvě slova]: [částka] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [částka]), když v příloze k faktuře na čl. 7 spisu, na nějž soud pro stručnost odkazuje, je vypsán seznam 31 položek představující přesný popis jednotlivých úkonů, jež byly žalovanému dne 22. 4. 2019 na oddělení chirurgie a neurologie žalobce poskytnuty.

14. Z prohlášení pacienta má soud za prokázané, že žalovaný souhlasil s poskytnutím zdravotních služeb žalobkyní a zároveň se zavázal jí uhradit cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených z veřejného zdravotního pojištění, přičemž bylo sjednáno, že nebude-li v den ukončení poskytování zdravotních služeb ze strany žalobce vyúčtována celková cena za jejich poskytnutí, souhlasil s tím, aby mu žalobce zaslal vyúčtování na adresu uvedenou v záhlaví prohlášení ([obec] [obec], adresa v ČR – různé podle práce).

15. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh opatrovníka žalovaného provést důkaz výslechem ošetřujících lékařů, kompletní zdravotní dokumentací vedenou na žalovaného a znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil.

16. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Podle § 2636 odst. 1 o. z. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Podle odst. 2 téhož ust. příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.

19. Podle § 2637 o. z. péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav. [příjmení] o zdraví však není činnost spočívající jen v prodeji nebo jiném převodu léků.

20. Podle § 2642 o. z. ke každému úkonu v rámci péče o zdraví se vyžaduje souhlas ošetřovaného, ledaže zákon stanoví, že souhlasu není třeba. Odmítne-li ošetřovaný souhlas, potvrdí to poskytovateli na jeho žádost v písemné formě.

21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, se poskytovatelem zdravotních služeb rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona.

22. Podle § 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zdravotní pojištění vzniká a) osobě, která získala trvalý pobyt na území České republiky narozením, dnem narození, b) osobě, která získala trvalý pobyt na území České republiky povolením trvalého pobytu, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení trvalého pobytu, c) osobě, které vzniklo oprávnění trvale pobývat na území České republiky rozhodnutím příslušného orgánu o svěření do náhradní výchovy, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je tato osoba svěřena, přihlášena k trvalému pobytu na území České republiky nebo se na území České republiky nachází ústav, ve kterém je tato osoba umístěna, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření do náhradní výchovy, nebo d) osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem 1. nástupu do zaměstnání, 2. nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, 3. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu, 4. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, 5. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo dnem, od něhož je považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, 6. vykonatelnosti předběžného opatření nebo usnesení soudu o umístění nebo svěření nezletilého dítěte do péče, 7. kdy se Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, stala příslušnou ke zdravotnímu pojištění; to platí obdobně i u osoby, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie), nebo jde-li o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie), 8. přihlášení občana České republiky k trvalému pobytu na území České republiky po předchozím pobytu v cizině, 9. narození, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9, nebo 10. narození, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 10, nebo dnem, kdy byla za tuto osobu podána žádost o povolení k trvalému pobytu.

23. Po podřazení zjištěného skutkového stavu citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Lustrací žalovaného a následnou součinností s Okresním soudem [anonymizována dvě slova] bylo v řízení prokázáno, že žalovaný je státním příslušníkem [země], jemuž ve smyslu ust. § 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění nevzniklo zdravotní pojištění. Žalovaný byl ve dnech 14. 1. 2019 a 22. 4. 2019 ošetřen ve [nemocnice], přičemž se vždy jednalo o ambulantní ošetření na oddělení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Uvedené stvrdil žalovaný v prohlášeních pacienta cizince, v nichž prohlásil, že souhlasí s poskytnutím zdravotních služeb ze strany žalobkyně a dále, že se zavazuje jí uhradit cenu poskytnutých služeb. Soud uvěřil tvrzení žalobkyně, že žalovanému byly poskytnuty všechny zdravotní služby, tak jak jsou rozepsány v příloze k faktuře [číslo] v účtech za jednotlivá ošetření (viz bod 8, 9, 10 a 11 odůvodnění rozsudku). Žalobkyně následně na poskytnuté služby vystavila fakturu [číslo] znějící na částku 4 301,76 Kč, jíž bylo fakturováno za ošetření žalovaného dne 14. 1. 2019 a fakturu [číslo] znějící na částku 5 382,92 Kč, jíž bylo fakturováno za ošetření žalovaného dne 22. 4. 2019. S ohledem na skutečnost, že v řízení nebylo prokázáno (ani tvrzeno), že by žalovaný za poskytnuté zdravotní služby náklady uhradil, soud žalobě vyhověl. Nicméně zohlednil, že dle prohlášení pacienta byla žalobkyně povinna zaslat žalovanému vyúčtování na jím uvedenou adresu – [obec] [obec], [země], avšak žalobkyně k žalobě předložila toliko výzvu s doručenkou zaslanou na adresu [adresa žalovaného]. Soudu je sice z úřední činnosti známo, že se na uvedené adrese nachází ubytovna, jejíchž služeb žalovaný pravděpodobně v určité době využíval (i s ohledem na tvrzení žalovaného, že pobyt má na území ČR dle místa výkonu práce), nicméně žalobkyně se nepřítomností na nařízeném jednání vzdala dobrodiní soudu poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., a proto soud přiznal úroky z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému, resp. jeho opatrovníku. Konečně soud konstatuje, že zamítl důkazy výslechem ošetřujících lékařů, neboť stěží lze uvěřit, že by byli schopni si s 3 letým odstupem vzpomenout na jednoho konkrétního pacienta, jenž byl ošetřen toliko ambulantně. Jde-li o námitku spornosti pravosti podpisu na prohlášeních pacienta – cizince, soud i zde uvěřil žalobkyni, že se jedná o prohlášení podepsaná skutečně žalovaným, neb žalobkyně by jiným způsobem nenabyla vědomosti o adrese trvalého pobytu žalovaného, když tato nebyla známa soudu ani z registru pobytu cizinců, pročež má soud za to, že osobou, která prohlášení podepsala a jíž byly zdravotní služby ze strany žalobkyně skutečně poskytnuty, byl žalovaný.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož žalobkyně byla úspěšná, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč za podání žaloby dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. (výrok II.).