47 C 89/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované obě zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa vedlejšího účastníka, vedlejší účastnice a žalované zastoupená obecným zmocněncem příjmení příjmení příjmení bytem adresa na ochranu rušené držby,

I. Zamítá se návrh žalobce, aby soud uložil žalovaným zákaz provádět stavbu nástavby a stavebních úprav domu [adresa] v [katastrální uzemí] podle schváleného stavebního záměru rozhodnutím Úřadu [anonymizováno] [obec a číslo], Odbor výstavby, z 21. 5. 2021 spis. zn. OV/172661/2021, čj. MCP2/233597/2021 OS/Rei.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1) náhradu nákladů řízení 6 970 Kč, žalované 2) náhradu nákladů řízení 6 970 Kč a žalované 3) náhradu nákladů řízení 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

1. Žalobce se žalobou z [datum] domáhal, aby soud uložil žalovaným zákaz provádět stavbu nástavby a stavebních úprav domu [adresa] v [katastrální uzemí] podle schváleného stavebního záměru rozhodnutím Úřadu [anonymizováno] [obec a číslo], Odbor výstavby, z 21. 5. 2021 spis. zn. OV/172661/2021, čj. [spisová značka] OS/Rei, tedy ochrany rušené držby, jež žalobci svědčí z titulu věcného břemene vzniklého ze zákona. Žalobce je dle žaloby oprávněný držitel, a to oprávněný z věcného břemene práva užívání bytových jednotek [číslo] v budově [adresa] na adrese [adresa vedlejšího účastníka a vedlejší účastnice] (dále jen„ nemovitost“), s tím, že toto věcné břemeno užívání uvedených bytových jednotek je ve prospěch žalobce zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalovaní jsou spoluvlastníci shora uvedené nemovitosti, když k jejich návrhu vydal Úřad [anonymizováno] [obec a číslo], Odbor výstavby (dále jen„ správní orgán“), jako stavební úřad dne 21. 5. 2021 rozhodnutí č. j. [spisová značka] OS/Rei, kterým kromě jiného schválil stavební záměr nástavby předmětného domu [adresa] v [katastrální uzemí] v souvislosti s plánovanou přístavbou nových bytových jednotek v nově vzniklém podlaží s tím, že vzhledem k tomu, že právo držby žalobce k uvedeným bytovým jednotkám se týká stávajících tzv.„ půdních bytů“, tak případná realizace daného stavebního záměru by znamenala odstranění celé stávající střešní konstrukce a minimálně dočasné absolutní znemožnění výkonu práva užívání stávajících bytů. Žalobce dále uvedl, že Úřad [anonymizováno] [obec a číslo], Odbor výstavby, jako stavební úřad jej opomenul jako účastníka daného stavebního řízení ze zákona, o zahájení stavebního řízení jej nejen neinformoval, ale následně mu ani nedoručil shora citované rozhodnutí z 21. 5. 2021. Žalobce jako opomenutý účastník ve stavebním řízení podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, ve kterém uplatnil své námitky a dovolával se ochrany svého práva držby z titulu věcného břemene užívání shora citovaných bytových jednotek, které by měly být realizací stavebního záměru zásadním způsobem dotčeny, avšak [stát. instituce], Odbor stavebního řadu, svým rozhodnutím z 2. 2. 2022 odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí správního orgánu z 21. 5. 2021 potvrdil. Žalobce upozornil, že [anonymizováno] ve svém potvrzujícím rozhodnutí přesto zdůraznil, že pro uskutečnění stavebního záměru vyžaduje právní řád dva tituly, veřejnoprávní podle stavebního zákona a soukromoprávní podle občanského zákoníku. Realizací citovaného stavebního záměru dojde k znemožnění výkonu práva žalobce na užívání předmětných bytových jednotek, přičemž po případném dokončení schváleného stavebního záměru by došlo k zásadním změnám dispozic jednotlivých bytových jednotek, jejich výměr a i v jejich umístění v jednotlivých podlažích s tím, že by de facto došlo k změně obsahu práva žalobce z titulu věcného břemene - užívání předmětných bytových jednotek. Se zřetelem na skutečnost, že přes výše popsanou absenci soukromoprávního oprávnění žalovaní v týdnu od 18. 4. 2022 zahájili stavební práce na realizaci uvedeného stavebního záměru, se žalobce domáhá zákazu provádění stavby, neboť provedením daného stavebního záměru by došlo k zásahu do samotné podstaty předmětu věcného břemene užívání.

2. Žalovaná 2) v podání z 11. 5. 2022 učinila nesporným vlastnictví nemovitosti, stejně jakož skutečnost, že žalobce je oprávněným držitelem jednotek. Avšak namítala, že již téměř 4 roky upozorňuje žalobce (dopisy z 25. 7. 2018, 27. 8. 2018, 7. 7. 2021, 5. 11. 2021, 23. 12. 2021, 21. 2. 2022, 7. 5. 2022) na špatný stav nemovitosti a s tím spojenou potřebu rekonstrukce. Nicméně žalobce snahu o vzájemnou domluvu doposavad bojkotuje, přitom stav nemovitosti je již dnes možno označit jako havarijní. Upozornila, že si plní svoji zákonnou povinnost udržovat nemovitost v dobrém stavebním stavu a předcházet jejímu znehodnocení. V průběhu roku 2022 se stav nemovitosti zhoršil natolik, že v důsledku úniku plynu, bylo dne 3. 5. 2022 přistoupeno k uzavření hlavního přívodu plynu, dále byly identifikovány výrazné praskliny ve stěnách ve 4. NP, když statik po prohlídce nemovitosti konstatoval, že objekt není v posledních patrech provozuschopný a je nutné provést jeho opravu a v současném stavu není bezpečné vstupovat do posledních pater. Přizvaný mykolog zjistil mj. poškození dřevokaznou houbou, a že u některých příček hrozí pád. Žalovaní v postupu žalobce shledávají nelegitimní a nezákonný zásah do výkonu jejich vlastnického práva.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

4. Výpisy z katastru nemovitostí na čl. 5- 12 soud zjistil, že žalovaní jsou spoluvlastníci budovy [adresa], bytového domu, stojícího na pozemku parc. č. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], pro [katastrální uzemí], [územní celek] a že žalobce je oprávněný z věcného břemene práva užívání bytových jednotek [číslo] v této budově s tím, že věcné břemeno užívání uvedených bytových jednotek je ve prospěch žalobce zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek].

5. Z rozhodnutí Úřadu [anonymizováno] [obec a číslo], Odbor výstavby z 21. 5. 2021 č. j. [spisová značka] OS/Rei jakožto stavebního úřadu soud zjistil, že jmenovaný správní orgán citovaným rozhodnutím mj. schválil stavební záměr nástavby domu [adresa] v [katastrální uzemí] v souvislosti s plánovanou přístavbou nových bytových jednotek v nově vzniklém podlaží a další stavební úpravy spočívající mj. ve vybudování nové stropní konstrukce nad 4. NP, včetně vybudování balkonů. K odvolání žalobce bylo shora uvedené rozhodnutí potvrzeno rozhodnutím [stát. instituce], odbor stavebního řádu, z 2. 2. 2022 č. j.: [anonymizováno] 190181 2022, jenž shledal námitky žalobce nedůvodnými, neboť k zániku práv žalobce dojít nemůže, když v důsledku rekonstrukce dojde toliko k opravě stávajících bytových jednotek a nikoliv k jejich zániku. Bytové jednotky [číslo] zůstanou zachovány, i když se změní jejich dispozice. Avšak správní orgán zdůraznil, že pro uskutečnění stavebního záměru vyžaduje právní řád dva tituly, veřejnoprávní podle stavebního zákona a soukromoprávní podle občanského zákoníku.

6. Dopisem z 21. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalovaní žalobce upozornili, že v důsledku špatného stavu nemovitosti bude přistoupeno k jeho celkové rekonstrukci s tím, že k 31. 3. 2022 dojde k zastavení dodávek energií, a to v důsledku bourání stoupaček v souvislosti s výměnou veškerého vedení v domě. Dále bylo konstatováno, že žalobce nereagoval na nabídku náhradního bydlení po dobu rekonstrukce, ani na finanční kompenzaci. Dopisem z 8. 3. 2022 bylo prokázáno, že žalovaní žalobce opětovně vyzvali k součinnosti při provádění plánované rekonstrukce.

7. Ze zápisu z prohlídky stavby ze 4. 5. 2022 vypracovaného společností [právnická osoba] se podává, že po odhalení stropních trámů nad 4. NP v nemovitosti bylo zjištěno, že zhlaví trámů je silně degradované, dřevěné prvky krovu jsou napadeny dřevokaznými škůdci a jejich stav je nevyhovující. Dále byly zjištěny výrazné poruchy ve stěnách, kdy jsou trhliny v příčných stěnách a při původních stavebních úpravách nebylo zdivo řádně provázáno. Závěrem bylo konstatováno, že na objektu se vyskytují vady a poruchy, kdy stávající stav konstrukce může vést nejen ke škodám na majetku, ale také na zdraví osob, přičemž byl doporučen zákaz vstupu osob do posledních pater nemovitosti.

8. Z posudku plynovodního stoupacího potrubí z 2. 5. 2022 vypracovaného společností [právnická osoba], [jméno] [příjmení], se podává, že kuželový kohout pod stoupacím vedením v nemovitosti je přizděn a zároveň neovladatelný, je viditelná koroze plynovodu, uzávěry plynovodů jsou neovladatelné, plynovod blíže ke zdi postrádá jakoukoli ochranu.

9. Z posudku o stavebně-technickém průzkumu po odkrytí konstrukcí z hlediska konstrukce a mykologie z května 2022 č. 2022 vzal soud za zjištěné, že lokálně vysoké poškození konstrukce střechy dřevokaznými škůdci, které způsobuje havarijní stav konstrukce. Dále bylo konstatováno, že v havarijním stavu se nachází rovněž i část nadstřešních partií komínů, světlíků a oken. Na komínech a odvětráváních je použit zakázaný azbest. V 6. NP u příčky u štítu hrozí bezprostřední pád, zhlaví trámů jsou vysoce poškozeny dřevokazným hmyzem se závěrem, že zjištěné poruchy je nutno neprodleně sanovat, jinak hrozí škody na zdraví a na majetku.

10. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil.

11. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

12. Podle § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

13. Podle § 1004 odst. 1 je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl. Podle odst. 2 téhož ust. dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla. Hrozí-li však přímé nebezpečí, nebo dá-li žalovaný přiměřenou jistotu, že věc uvede v předešlý stav a nahradí škodu, ale žalobce jistotu za následky svého zákazu nedá, soud nezakáže, aby se zatím v provádění stavby pokračovalo, ledaže zákaz odůvodňují okolnosti případu.

14. Mezi účastníky byl skutkový stav víceméně nesporný s tím, že žalovaní jsou spoluvlastníci nemovitosti a žalobce je jejím oprávněným držitelem, konkrétně oprávněným z věcného břemene užívání bytových jednotek [číslo] nacházejících se v nemovitosti. Dále nebylo mezi účastníky pochyb, že žalovaným jako stavebníkovi byl rozhodnutím správního orgánu z 21. 5. 2021 schválen stavební záměr spočívající jak v nástavbě a přístavbě nemovitosti a zároveň ve stavebních úpravách, v jejichž důsledku dojde ke změně dispozic předmětných bytových jednotek, jakož ke změně jejich výměr. Žalobce se s odkazem na § 1003 o. z. domáhal ochrany držby svých práv vyplývajících z věcného břemene práva užívání těchto bytových jednotek, neboť provedením schváleného stavebního záměru by byl znemožněn výkon služebnosti bytů.

15. Přestože u jednání dne 27. 5. 2022 bylo ze strany žalovaných tvrzeno, že v mezidobí žalovaní do správního spisu založili oznámení stavebníka, že jednotky budou postaveny dle stejné výměry a obdobných dispozic, aby byla v co největší míře zachována podoba se stávajícím stavem, uvedena skutečnost zůstala jen ve fázi tvrzení, proto soud vycházel ze skutkového stavu podrobně popsaného v odůvodnění tohoto usnesení pod body 4-9. Nutno podotknout, že i kdyby tato skutečnost byla v řízení před soudem prokázána, neměla by na rozhodování soudu vliv, protože podřazením pod shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť soud provedení stavby nezakáže, pokud hrozí přímé nebezpečí. Zde předně uvést, že soud má po provedeném dokazování za to, že minimálně v posledních patrech nemovitosti osobám přímé nebezpečí hrozí. V řízení bylo totiž jednak zjištěno, že nemovitost vyžaduje rekonstrukci, když střechou zatéká a je vysoce poškozena dřevokaznou houbou a hmyzem, shodně jsou poškozeny i trámy ve 4. a 5. nadzemním podlaží, příčce u štítu hrozí bezprostřední pádu (závěr stavebně technického průzkumu [právnická osoba] z 5. 5. 2002). V havarijním stavu je i plynové potrubí, kdy je snížena těsnost plynovodu, dále je na určitých úsecích patrná koroze plynovodu, jež nejsou opatřeny ochranným nátěrem a převážná část uzávěrů plynovodu není ovladatelná (zpráva [právnická osoba] ze dne 2. 5. 2022). Ze zprávy [právnická osoba] ze 4. 5. 2022 pak jednoznačně s ohledem na zjištěné vady a poruchy nemovitosti vyplývá závěr o hrozící škodě nejen na majetku, ale zejména i na zdraví osob. Se zřetelem na skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že nemovitost se nachází v havarijním stavu, neboť trpí vážnými vadami, v důsledku čehož hrozí přímé nebezpečí škody, jak na majetku, tak na zdraví osob, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Naopak má za to, že provedením stavebního záměru dojde k zabezpečení jejího dobrého stavebního stavu. Námitku žalobce, že provedením schváleného stavebního záměru dojde k zániku jeho práv, neshledal opodstatněnou, když v důsledku rekonstrukce dojde toliko k opravě stávajících bytových jednotek a nikoliv k jejich zániku (srovnej rozhodnutí správního orgánu). Konečně soud připomíná, že pokud jeho realizací dojde k dočasnému, resp. relativnímu zániku služebnosti, je na uvedenou situací pamatováno institutem přiměřené náhrady (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 6. 2008 sp. zn. 22 Cdo 1304/2007). Nadto z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaní již před 4 roky upozornili žalobce na špatný technický stav nemovitosti a snažili se navrhnout několik způsobů řešení (odkup či prodej bytových jednotek, finanční náhrada, náhradní bydlení), přičemž žalobce na tyto výzvy adekvátním způsobem nereagoval. Obiter dictum soud uvádí, že za situace, kdy bylo prokázáno, že nemovitost se nachází v havarijním stavu a hrozí přímé nebezpečí nejen na majetku, ale i zdraví osob, je námitka žalobce o absenci soukromoprávního oprávnění žalovaných k realizaci stavebního záměru irelevantní.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšným žalovaným soud přiznal náhradu nákladů řízení. Žalované 1) a 2) vznikly náklady řízení, které sestávají z odměny advokáta z: -) odměny za 4x účelně vynaložený úkon právní služby po 1 500 Kč bez DPH (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, 1x účast u ÚJ dne 27. 5. 2022, účast k odvolání žalobci proti rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření) dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 9 odst. 1; § 11/1 a), d), g) a. t. -) paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce za 4 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč -) právní zástupce žalobce je plátce DPH Tedy celkem činí náklady řízení 8 712 Kč s DPH, jež soud ve smyslu ust. § 12 odst. 4 a. t. snížil o 20 %, neboť žalovaná 1) i žalovaná 2) měly v řízení stejného právního zástupce, tj. každé z nich náleží po drobném zaokrouhlení částka 6 970 Kč. Žalovaná 3) byla zastoupena obecným zmocněncem, proto jí náleží 300 Kč za účast na jednání dne 27. 5. 2022 dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití §1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb.