47 C 98/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 192,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 21,9 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaný uzavřel s bankou, tj. společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „banka“), dne , datum, smlouvu o povoleném debetu č. , Anonymizováno, součástí, které byly i obchodní podmínky banky. Banka se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 21,90 % ročně. Žalovaný se rovněž zavázal uhradit také poplatky účtované v souvislosti s poskytnutým úvěrem. Dne , datum, došlo v souladu s obchodními podmínkami k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky, neboť se žalovaný dostal do prodlení. Banka splnila své povinnosti, když řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Dlužná částka ke dni zesplatnění činila , částka, a dlužný kapitalizovaný smluvní úrok činil částku , částka, za období od , datum, do , datum, . Banka svou pohledávku za žalovaným postoupila na společnost , Anonymizováno, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou, avšak neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, přičemž soud předpokládal, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud na základě předložených listinných důkazů učinil závěr o skutkovém stavu následovně.

5. Z údajů o klientovi – fyzická osoba ze dne , datum, vč. kopie občanského průkazu vydaného , Anonymizováno, plyne, že totožnost žalovaného jako klienta banky byla řádně ověřena a žalovaný měl v roce , Anonymizováno, adresu trvalého bydliště a kontaktní adresu na , Anonymizováno, .

6. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne , datum, plyne, že banka žalovanému zřídila běžný účet č. , č. účtu, s internetovým bankovnictvím a elektronickým klíčem.

7. Z návrhu smlouvy o povoleném debetu reg. č. , Anonymizováno, vč. podpisových certifikátů, dopisu o akceptaci návrhu ze dne , datum, , formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek, ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby a produktových podmínek pro úvěry ve formě přečerpání běžného účtu banky plyne, že banka , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , uzavřela s žalovaným smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu č. , č. účtu, , a to ve výši , částka, . Čerpaná částka nemohla přesáhnout částku povoleného debetu. Za nepovolený záporný zůstatek by žalovaný musel bance uhradit i smluvní pokutu. Žalovaný byl oprávněn čerpat debet po dobu jednoho roku. Debet měl být splacen nejpozději do jednoho roku. Dále byl sjednán úrok ve výši 21,9 % ročně. Bylo sjednáno, že poplatek za upomínku činí , částka, a poplatek za správu běžného účtu , částka, /měsíčně. Smlouva byla elektronicky podepsána žalovaným a bankou dne , datum, .

8. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta a prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, plyne, že banka využila standartní schvalovací postupy. Běžné příjmy žalovaného dle běžného účtu činily , částka, /měsíčně. Žalovaný měsíčně v rámci , Anonymizováno, splácel , částka, /měsíčně. Banka neměla pochybnosti o tom, že žalovaný bude schopen úvěr splácet a tak jej schválila.

9. Z výpisu z povoleného debetu z osobě žalovaného plyne, že byly zaevidovány následující úroky po splatnosti, a to dne , datum, částky -, částka, , dne , datum, částka -, částka, , dne , datum, částka -, částka, , dne , datum, částka -, částka, , dne , datum, částka -, částka, a dne , datum, částka -, částka, . Dne , datum, bylo zaevidováno, že nesplacená jistina úvěru činí , částka, .

10. Z výpisu za období od , datum, do , datum, plyne, že žalovaný postupně čerpal prostředky z povoleného debetu. Ke dni , datum, bylo na povoleném debetu vyčerpáno , částka, , ke dni , datum, bylo na povoleném debetu vyčerpáno , částka, a ke dni , datum, bylo na povoleném debetu vyčerpáno , částka, .

11. Z mimořádného výpisu z účtu č. , hodnota, u banky za období od , datum, do , datum, a výpisu z osobního účtu žalovaného plyne, že žalovaný účet užíval od , datum, do , datum, . Dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný nesplatil jistinu ve výši , částka, a úrok ve výši , částka, .

12. Z prohlášení o okamžité splatnost zajišťovaného závazku a výzvy k úhradě ze dne , datum, vč. přehledu podacích čísel ze dne , datum, plyne, že žalovanému bylo oznámeno, že pro nehrazení povoleného debetu řádně a včas došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaný byl vyzván, aby uhradil dluh ve výši , částka, .

13. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, vč. přílohy č. , hodnota, , potvrzení úplaty ze dne , datum, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, vč. přehledu podacích čísel ze dne , datum, plyne, že banka, tj. , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , postoupila svou pohledávku za žalovaným na předchůdkyni žalobkyně, tj. společnost , Anonymizováno, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, . Pohledávka byla postoupena pod položkou č. , hodnota, přílohy č. , hodnota, .

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, vč. přílohy č. , hodnota, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, plyne, že předchůdkyně žalobkyně, tj. společnost , Anonymizováno, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Pohledávka byla postoupena pod položkou č. , hodnota, přílohy č. , hodnota, .

15. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, vč. potvrzení o odeslání má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby na adresu dle záhlaví a na adresu , adresa, , jméno FO, , , Anonymizováno, .

16. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že mezi bankou a žalovaným byla sjednána smlouva o povoleném debetu, na základě které mohl žalovaný během roku čerpat peněžní prostředky do výši , částka, . Žalovaný měl vyčerpané prostředky průběžně splácet, případně je vrátit do jednoho roku, a to spolu s úrokem ve výši 21,9 % ročně. Ke dni , datum, došlo k zesplatnění úvěru, přičemž neuhrazená částka činila , částka, , přičemž splatnou se stala dne , datum, , a to na základě dopisu o zesplatnění. Následně dne , datum, byla pohledávky za žalovaným postoupena z banky na předchůdkyni žalobkyně. Poté dne , datum, byla pohledávky za žalovaným postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalovanou. Žalovaný na svůj závazek neuhradil ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne , datum, . Žalovaná tedy dluží žalobkyni částku , částka, .

17. Soud posoudil předložené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Pravost a správnost listinných důkazů nebyla namítána, takže soud neměl důvod z nich nevycházet, nebo jim přisuzovat nižší důkazní hodnotu.

18. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

19. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

21. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava zákona č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. s. ú.

22. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú. (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou č. 96/2022 Sb. s účinností od , datum, ).

23. Podle § 86 odst. 1 věty první z. s. ú. je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

24. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne , datum, zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne , datum, je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy přihlíží soud i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a taková smlouva je absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

25. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne , datum, se soud zabývá i výší sjednaných úroků, neboť nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Zákon o spotřebitelském úvěru zasahuje do výše úroků § 122 odst. 4 tak, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního období, ve kterém došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší (účinnost novely č.186/2020 Sb. pro smlouvy uzavřené od , datum, ).

26. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., smlouvy o spotřebitelském úvěru nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. s. ú.

27. Žalobkyně se po žalovaném oprávněně domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o.z., § 2048 o.z., § 1968 a násl. o.z., a § 122 z. s. ú. ve výši , částka, (jistina), kapitalizovaného úroku ve výši , částka, při smluveném úroku 21,9 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , smluveném úroku ve výši 21,9 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , úroku ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, přičemž za období od , datum, by měla žalobkyně nárok na úrok ve výši 21,9 % ročně, avšak jí požadovaný úrok je pro žalovaného příznivější, a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně (splatnost pohledávky , datum, ) z částky , částka, od , datum, do zaplacení (podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013). Splatnost pohledávky nastala dne , datum, , a to na základě zesplatnění úvěru bankou a oznámení této skutečnosti žalovanému. Soud pak dospěl k závěru, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, neboť bylo naplněno ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností, když byl zjištěn příjem žalovaného a jeho možnosti splácet dle výpisu z běžného účtu. Možnost žalovaného splácet nebyla nijak ze strany žalovaného zpochybněna. Soud tak žalobě co do žalované částky spolu s příslušenstvím zcela vyhověl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

29. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.