Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

48 C 103/2025

č. j. 48 C 103/2025-26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-06-30 · ECLI:CZ:OSPH02:2025:48.C.103.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 15 300 Kč s příslušenstvím za neprokázanou platnou jízdenku při cestování ve veřejné dopravě. Soud uznal nárok žalobkyně na základě listinných důkazů o provedené přepravní kontrole a prokázané totožnosti cestujícího. Povinnost zaplatit dlužné jízdné a přirážku vyplývá z ustanovení § 37 zákona o drahách, § 18a zákona o silniční dopravě a § 2550 občanského zákoníku. Soud přiznal úroky z prodlení podle § 1970 odst. 2 obč. zák. a náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč podle § 142 odst. 1 soudního řádu.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozen Datum narození žalovaného Anonymizováno o zaplacení 15 300 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na vydání elektronického platebního rozkazu o zaplacení 15 300 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje dlužné jízdné a přirážku k jízdnému.

2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, avšak ten byl usnesením ze dne datum zrušen, neboť se ho nepodařilo řádně doručit žalovanému. Žalovaný byl vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byl upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a podle § 115a o. s. ř. dojde pouze k veřejnému vyhlášení rozsudku. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v návrhu.

3. Soud tedy ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť žalovaný s tímto postupem souhlasil, když mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., a tedy souhlas žalovaného soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal.

4. Soud má z listinných důkazů předložených žalobkyní za prokázaný závěr o skutkovém stavu následovně.

5. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně metrem B a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně autobusem č. hodnota a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně metrem C a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně metrem B a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně metrem B a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně tramvají č. hodnota a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně tramvají č. hodnota a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně metrem B a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně metrem C a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně autobusem č. hodnota a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou. Dále soud z dopisu zaslaného dne datum žalobkyní žalovanému a z podacího archu zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř., a i toto má soud za prokázané.

6. Soud listinné důkazy hodnotil samostatně i ve vzájemné souvislosti. Pravost a správnost listinných důkazů nebyla namítána, takže soud neměl důvod z nich nevycházet, nebo jim přičítat nižší hodnotu.

7. Soud po právní stránce věc posoudil následovně.

8. Cestující, který použije veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je žalobkyně a na výzvu revizora se neprokáže platnou jízdenkou, je povinen, dle Smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobkyně, dle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (zejména dle § 37), dále dle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (zejména dle §18a), dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (zejména dle §7) a v souladu s ustanovením § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (obč. zák.), ve znění účinném v době uzavření smlouvy o přepravě, zaplatit dlužné jízdné a navíc stanovenou přirážku k jízdnému.

9. Podle ustanovení § 2550 obč. zák. se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

10. Podle ustanovení § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný použil veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je žalobkyně a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou a má proto povinnost zaplatit žalobkyni dlužné jízdné a přirážku k jízdnému. Nárok žalobkyně je tedy důvodný a soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku stanoveno.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 odst. 2 obč. zák. s přihlédnutím k výši úroků stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, která v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 300 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat návrh na exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.