48 C 174/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupena JUDr. jméno příjmení, advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. jméno příjmení, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení je zaplacení shora uvedené částky vyplývající z neuhrazení nákladů za ošetření a pobyt za poskytnutí záchytné služby dne datum dle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v Protialkoholní záchytné stanici ulice, obec a číslo, která je provozována žalobkyní. Ačkoliv byl žalovaný o úhradu dlužné částky opakovaně upomínán, na svůj dluh žalobkyni ničeho neuhradil.

3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Žalobkyně poskytla žalovanému dne datum záchytnou službu dle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v Protialkoholní záchytné stanici ulice, obec a číslo, která je provozována žalobkyní. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt mu byl žalobkyní vystaven daňový doklad číslo ze dne datum, znějící na částku 3 000 Kč, se splatností dne datum. Žalovaný výše uvedený dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne datum. Žalovaný však uvedenou pohledávku v termínu její splatnosti neuhradil. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky ve výši 3 000 Kč žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou, která byla žalovanému odeslána dne datum.

6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z hlediska právního soud posoudil věc podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, kdy prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

7. Podle § 2053 zákona č. 89/2021 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

8. Vzhledem k tomu, že žalovaný náklady za poskytnutou záchytnou službu neuhradil, přičemž dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše, soud rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.

9. O úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně žádala úrok z prodlení od datum, tj. ode dne následujícího po splatnosti dlužné faktury až do zaplacení.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná, náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení - odměna advokáta podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě před podáním žaloby a návrhu ve věci samé. Dále je k odměně advokáta připočítaná 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč k uvedeným úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada za 21 % DPH z přiznané odměny advokáta a z náhrad jeho hotových výdajů ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně doložila, že její zástupce je plátcem této daně.

11. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné. O povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudku splněna dobrovolně, má oprávněná právo domáhat se splnění uložené povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.