48 C 219/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupen advokátem Mgr. et Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa za niž jedná anonymizováno 7 slov sídlem adresa o zaplacení 23 316 Kč s příslušenstvím,

I. Změna žaloby spočívající v tom, že se žalobce po žalované domáhá částky 23 316 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení se podle § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, připouští, neboť výsledky dokazování mohou být podkladem i pro řízení o změněném návrhu.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11 302 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba o zaplacení částky 12 014 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 23 316 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované částky 23 316 Kč coby náhrady škody v souvislosti s nesprávným úředním postupem policejního orgánu který měl spočívat v tom, že policejnímu orgánu byl dne [datum] vydán nepoškozený NTB HP černé barvy s/n 5 CD 921 FBJL, o němž žalobce tvrdil, že patří jemu, přičemž mu byl vrácen dne [datum] poškozený (prasklý displej). Opravu žalobce vyčíslil na 21 842 Kč, resp. později v řízení na 23 316 Kč. V podané replice žalobce rozvedl některé sv tvrzení ohledně průběhu vydání a převzetí předmětného NTB a poukázal na to, že nemá povinnost si ukládat faktury či jiné doklady k nákupu. Rovněž navrhl, aby soud přenesl důkazní břemeno na žalovanou, pokud tvrdí, že vlastníkem byl někdo jiný než žalobce.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody v celkové výši 21 842 Kč a další skutečnosti ve vztahu ke skutkovému ději ohledně vydání a vrácení předmětného NTB, jak je v žalobě popsal žalobce. Žalovaná učinila předmětem sporu, vznik a výši škody a rovněž to, komu případná škoda vznikla. Žalovaná namítla, že žalobce byl uváděn v policejních protokolech jako uživatel věci, kdy ze skutečnosti, že mu věc byla vrácena, nelze činit závěr, že byl žalobce i vlastníkem. Prohlášení žalobce žalovaná jako postačující důkaz neuznala. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

3. Žalovaná požadavku žalobce na poskytnutí náhrady škody nevyhověla ani z části, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne [datum]. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že domovní prohlídka byla realizovaná na základě příkazu k domovní prohlídce vydaného Okresním soudem [obec] pod sp.zn. 0Nt 612/2017, ze dne 25. 5. 2017. Z předmětného příkazu vyplývá, že domovní prohlídka byla důvodná, neboť sloužila k zajištění věcí důležitých pro trestní řízení, kdy hrozilo nebezpečí z prodlení, spočívající v znehodnocení nebo zničení důkazních prostředků, které by vedly k usvědčení konkrétního pachatele z trestné činnosti. Zadržení žalobce bylo realizováno dne [datum] prostřednictvím zásahové jednotky, neboť šlo o osobu důvodně podezřelou z nedovoleného ozbrojování a v místě trvalého bydliště se budou nacházet střelné zbraně a jiná pyrotechnika. Dále bylo zjištěno, že při zákroku došlo k poškození vstupních dveří domu žalobce v oblasti zámku (poškození kompletního zadlabacího zámku, vyštípnutí dřevěných dveří a zárubně v oblasti zámku) použitím rozbušky. Před užitím donucovacího prostředku nebylo použito výzvy s výstrahou s odůvodněním, že vzhledem k povaze podezřelého a charakteru jeho trestné činnosti byl ohrožen život nebo zdraví zasahujících policistů. Stížnosti žalobce nebyly orgány činnými v trestním řízení shledány důvodnými. Osoba žalobce byla důvodně vyhodnocena jako nebezpečná osoba a policisté tak oprávněně postupovali se zvýšenou razancí, aby minimalizovali možná rizika. Nasazení zásahové jednotky lze označit za přiměřené situaci. Dle žalované tak ve věci není dán odpovědnostní titul. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

4. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání. Soud předně považuje za potřebné, a s ohledem na návrh žalobce na přenesení důkazního břemene na žalovanou, vyjádřit se k otázce důkazního břemen v tomto řízení. Pro přenášení důkazního břemene na žalovanou v tomto řízení nebyly dány procesní předpoklady. V odškodňovacím řízení je to žalobce, kdo nese důkazní povinnost ohledně všech kumulativních podmínek pro vznik odpovědnosti žalovaného státu za škodu. Žalobce však toto břemeno tíží v tom směru, že musí prokázat, že mj. byl vlastníkem NTB v rozhodné době, a že mu v příčinné souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem vznikla škoda, nemusí však prokazovat, že vlastníkem NTB nebyla jiná osoba. To plyne již z toho, že v civilním sporu účastník negativní skutečnosti neprokazuje (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.8.2011, sp.zn. 26 Cdo 2341/2009). Ani žalovanou v tomto ohledu důkazní břemeno netíží. Pokud žalovaná namítala, že vlastníkem NTB nebyl žalobce, pak jde o prosté zpochybnění toho, že to byl žalobce, komu vznikla škoda, přičemž žalovaná netvrdila, kdo jiný byl vlastníkem věci. Pouze za takové situace by důkazním břemenem byla zatížena coby účastník, který z existence pozitivní skutečnosti vyvozuje pro sebe prospěch (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.4.1998 sp.zn. 26 Cdo 732/98, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1999). K takové procesní situaci však nedošlo, neboť žalovaná jiného konkrétního vlastníka netvrdila, pročež jí také soud neposkytoval procesní poučení podle § 118a o.s.ř.

5. Soud neprovedl dokazování znaleckým posudkem pro nadbytečnost a zjevnou nehospodárnost, a to zejména s ohledem na částku, které se žalobce domáhal. Ze zkušenosti s obdobným typem posudků je možné očekávat, že jen náklady na znalecký posudek by se svou výší blížily požadované částce, nehledě k dalším souvisejícím výdajům. Soud považuje cenové odhady společností, které se problematikou opravy zabývají za postačující a relevantní podklad pro uvážení soudu o výši spravedlivé náhrady, a to i s přihlédnutím k tomu, že se jedná o vyjádření společností, připravených za nabídnuté ceny opravu provést (obdobnou úvahu na základě cenového průzkumu provedl Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 13.4.2023, č.j. 22 Co 16/2023- 179).

6. Soud na základě z nesporných tvrzení účastníků a provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobce byl a je v rámci trestního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 5/2022 stíhán, kdy v rámci tohoto trestního řízení dne [datum] sepsala Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 3. oddělení pod č.j. KRPA-257051-24/TČ-2021-000073 protokol o vydání věci – počítače zn. HP černé barvy se sériovým číslem 5CD921FBJL, přičemž v protokolu je uvedeno, že NTB vydala [jméno] [příjmení] dobrovolně a že je nepoškozený, přičemž žalobce uváděn jako uživatel dané věci. Usnesením policejního orgánu ze dne 1.12.2021, č.j. KRPA-257051-94/TČ-2021-000073, byl předmětný NTB vydán žalobci, neboť jej již není třeba k dalšímu řízení, přičemž je v usnesení uvedeno, že žalobce je uživatelem tohoto počítače. Podle protokolu o vydání věci ze dne [datum] byl předmětný NTB předán žalobci s připsanou poznámkou, že jej žalobce převzal s poškozeným předním sklem u display (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků a z fotografie NTB). V roce 2019 byl předmětný NTB zakoupen na firmu [právnická osoba], poté v roce 2020 si tento NTB účetně převedl žalobce z této firmy do svého osobního vlastnictví, a pak tento NTB používal. NTB nebyl v době zajištění policejním orgánem v majetku společnosti [právnická osoba] (zjištěno z čestného prohlášení žalobce ze dne [datum] na č.l. 67 a z účastnického výslechu žalobce). Opravu předmětného NTB lze pořídit za částky 3 500 Kč, 7 090 Kč či 23 316,70 Kč (zjištěno z e-mailu od [email] ve věci žádosti o cenovou nabídku ze dne [datum], z e-mailu od [email] pro [email] ze dne [datum] a z e-mailu od [email] pro [email] ze dne [datum]). Žalobce u žalované nárok na náhradu škody ve výši 21 842 Kč uplatnil dne [datum], přičemž žalovaná nárok žalobce projednala, což sdělila stanoviskem ze dne [datum], přičemž ani zčásti nevyhověla (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).

7. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, z nich posléze žádná skutková zjištění neučinil. Jde o cenovou nabídku a objednávku, vystaveno [právnická osoba] pro odběratele [právnická osoba] dne [datum] na č.l. 24, z níž soud nic podstatného pro posouzení věci nezjistil s ohledem na to připuštěný návrh na změnu žaloby (výrok I).

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

9. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

12. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

13. Podle § 13 odst. 1 věty první OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

14. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 citovaného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

15. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Podle § 26 OdpŠk platí, že pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

17. Podle § 2 odst. 4 věty třetí trestního řádu trestní věci projednávají s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení.

18. Podle § 78 odst. 1 trestního řádu kdo má u sebe věc, která může sloužit pro důkazní účely, je povinen ji na vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; je-li ji nutno pro účely náležitého zjištění skutečností důležitých pro trestní řízení zajistit, je povinen takovou věc na vyzvání těmto orgánům vydat. Při vyzvání je třeba ho upozornit na to, že nevyhoví-li výzvě, může mu být věc odňata, jakož i na jiné následky nevyhovění (§ 66). Vyzvat k předložení nebo vydání věci je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Podle odstavce 5 téhož ustanovení osobě, která předložila nebo vydala věc, jež může sloužit pro důkazní účely, vydá orgán, který úkon provedl, ihned písemné potvrzení o převzetí věci nebo opis protokolu; věc v nich musí být dostatečně přesně popsána, tak, aby bylo možné určit její totožnost.

19. Podle § 80 odst. 1 trestního řádu není-li věci, která byla vydána nebo odňata, k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do úschovy a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních. Byla-li věc v mezidobí prodána, s částkou za ni strženou se naloží obdobně podle věty první až třetí. Pokud osoba, která má na věc právo, ji přes opakovanou výzvu nepřevezme, bude věc prodána a částka za ni stržená bude uložena do úschovy soudu; věc bezcenná se zničí.

20. Podle § 11 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, policista a zaměstnanec policie jsou povinni a) dbát, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma, b) dbát, aby jejich rozhodnutím neprovést úkon nevznikla osobám, jejichž bezpečnost je ohrožena, bezdůvodná újma, c) postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nebo osob nezúčastněných nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem.

21. V řízení bylo učiněno nesporným, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

22. V souladu s § 132 o.s.ř. soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Při tom dospěl k následujícím závěrům.

23. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle OdpŠk, je nutno, aby byly splněny tří podmínky: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2011 sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či sp.zn. 29 Cdo 1482/2013 a navazující rozhodnutí).

24. Žalobce se v tomto řízení domáhal náhrady škody, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem policejního orgánu, který ač od žalobce převzal předmětný NTB v nepoškozeném stavu, pokud jde o display, mu jej vrátil s poškozených displayem, kdy žalobce škodu vyčíslil na základě cenové nabídky na 23 316 Kč. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok jakožto nárok na náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu. Mezi účastníky nebylo sporné, že k poškození předmětného NTB v době, kdy jej měl v držení policejní orgán, došlo. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147, či IŠTVÁNEK, F., SIMON, P., KORBEL, F. Zákon o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. K § 13, dostupné v systému ASPI) rekapituluje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí.

25. Soud dospěl k závěru, že poškození věci důležité pro trestní řízení, která je buď odňata, nebo jako v tomto případě vydána policejnímu orgánu dobrovolně, lze považovat za nesprávný úřední postup, za nějž je stát podle OdpŠk odpovědný. Ze shora citovaného § 11 zákona č. 273/2008 Sb., plyne policejnímu orgánu povinnost dbát, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma. Poškození display NTB nelze považovat za újmu, kterou by byl vlastník věci povinen strpět, neboť nijak toto poškození nesouviselo s tím, že měl být zjištěn jeho obsah pro účely trestního řízení. Žalovaná v zásadě nečinila sporným ani to, že škoda na NTB vznikla, když sporným činila její výši a skutečnost, zda žalobce byl jeho vlastníkem a byl to tak on, komu škoda vznikla. Podmínka odpovědnostního titulu, existence škody i příčinné souvislosti je splněna a soud se tak dále zabýval otázkou výše nákladů na uvedení předmětného NTB do původního stavu a otázkou, zda vlastníkem věci byl žalobce a svědčí mu tak aktivní věcná legitimace domáhat se náhrady vzniklé škody.

26. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce předmětný NTB nabyl bezúplatně od [právnická osoba], jejímž je jediným jednatelem a společníkem. V tomto směru soud neměl důvod nevěřit výpovědi žalobce ohledně způsobu nabytí NTB do jeho vlastnictví, když současně vypověděl, že společnost [právnická osoba] vlastníkem předmětného NTB v rozhodné době nebyla. V tomto směru soud poukazuje na to, že neshledal důvod k tomu, aby bylo prováděno další dokazování, například účetními doklady, v zásadě k prokázání pravdivosti účastnické výpovědi. Není důvod, aby soud kladl přísnější požadavky na případ, kdy je určitá věc pro běžné užívání a současně běžné hodnoty nabývána od„ vlastní“ právnické osoby než na případ, pokud by žalobce NTB nabyl například koupí v obchodě. Je třeba straně žalující přisvědčit, že žalobce nemá povinnost uchovávat si doklady o nabytí věci určené pro běžné užívání, kdy NTB takovou věcí nepochybně je. Současně soud připomíná, že ani jméno uvedené na faktuře (při prodeji v obchodě) nevypovídá nic o vlastnictví věci, ale přinejmenším u fyzických osob pouze o tom, kdo zboží objednal a případně zaplatil. Nelze automaticky ztotožňovat takovou osobu s vlastníkem věci. K poukazu žalované na to, že žalobce je v policejních protokolech uváděn jako uživatel NTB, soud dodává, že při vydávání a vracení věci se OČTŘ nezabývají otázkou vlastnictví. Taková situace by nastala až tehdy, pokud by na vydanou/odňatou věc uplatnila právo osoba jiná, tedy odlišná od té, která věc vydala. V posuzovaném případě však taková situace nenastala, a tudíž byla věc vydána tomu, jímž byla vydána, resp. tomu, kdo jako jediný si na věc činil právo, neboť předmětný NTB vydala policejnímu orgánu osoba odlišná od žalobce ([jméno] [anonymizováno]). Soud tak vzal za prokázané, že vlastníkem předmětného NTB byl v rozhodné době žalobce.

27. Dále se soud zabýval otázkou výše škody. Jak již soud výše vysvětlil, neshledal důvod k zadání znaleckého posudku. Za situace, kdy i žalovaná nečinila spornou samu škodu, ale spíše její výši, přistoupil soud ke stanovení výše škody soudcovským uvážením analogicky podle § 136 o.s.ř., a to jako aritmetický průměr všech tří částek, u nichž žádný z účastníků nezpochybnil, že by se za ně předmětný display dal opravit, resp. že lze nabídky ztotožnit právě s typem NTB žalobce. Soud tak dospěl k částce 11 302 Kč ( (23 316 + 3 500 + 7 090) /3). Tuto částku soud považuje za spravedlivou a přesahující i nejvyšší částku získanou žalovanou, kdy lze důvodně očekávat, že za přisouzenou částku žalobce NTB může nechat opravit, případně mu tato částka bude v dostačující míře kompenzovat vzniklou škodu. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a přiznal žalobci částku 11 302 Kč (výrok II). Ve zbytku, tedy ohledně částky 12 014 Kč s příslušenstvím, soud žalobu zamítl (výrok III).

28. Soud žalobci nepřiznal požadovaný úrok z prodlení. Z průběhu předběžného projednání soud zjistil, že žalobce neposkytl žalované součinnost a nepředložil jí žádné doklady o vlastnictví, tedy ani prohlášení, které předložil až dopisem ze dne [datum], tedy až po předběžném projednání žalovanou (stanoviskem ze dne [datum]). Žalovaná se tak dosud do prodlení nedostala, neboť až v řízení u soudu bylo prokázáno, že vlastníkem NTB byl v rozhodné době žalobce.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl úspěšný ohledně částky 11 302 Kč, žalovaná ohledně částky 12 014 Kč a ohledně požadovaného příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku částkou 1 102 Kč, celkem tedy ohledně částky 13 116 Kč. Jelikož úspěch a neúspěch účastníků byl přibližně stejný, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV).