48 C 219/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno za niž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 376 514 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se ohledně částky částka zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba o zaplacení příslušenství z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do datum se zamítá.

IV. Žaloba o zaplacení příslušenství z částky částka od datum do zaplacení se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám právního zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalované úhrady částky ve výši částka s příslušenstvím jakožto škody vniklé žalobkyni v důsledku nesprávného úředního postupu bývalého soudního exekutora tituly před jménem jméno FO. Žalobkyně uvedla, že v celkem hodnota exekučních řízeních byly pro žalobkyni coby oprávněnou vymoženy po povinných částky v různých výších, nicméně ty nebyly zcela či zčásti žalobkyni vyplaceny v zákonné 30denní lhůtě. Žalobkyně v této souvislosti podala na bývalého soudního exekutora rovněž trestní oznámení, přičemž poukázala na to, že trestním stíhání pro podezření ze zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci veřejného činitele bylo s tituly před jménem jméno FO dne datum zahájeno.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne datum k žalobě uvedla, že žalobkyně u ní nároky neuplatnila, toliko zaslala nesouhlas se stanoviskem ze dne datum, kterým žalovaná projednala jiné uplatněné nároky žalobkyně. Dle žalované byla žaloba podána předčasně, neboť tituly před jménem jméno FO je trestně stíhán a žalobkyně má možnost přihlásit se s nárokem jako poškozená v adhezním řízení.

3. Žalobkyně vzala částečně žalobu zpět v řízeních sp.zn. anonymizováno, anonymizováno (zůstává pouze příslušenství), anonymizováno (zůstává pouze příslušenství), anonymizováno a anonymizováno (zůstává pouze příslušenství). Soud v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I).

4. Předmětem řízení jsou nároky žalobkyně z exekučních řízení vedených u Exekutorského úřadu pro adresa sp.zn. anonymizováno (částka), anonymizováno (částka), anonymizováno (příslušenství z částka), anonymizováno (příslušenství z částka), anonymizováno (částka), anonymizováno (částka)m anonymizováno (částka), anonymizováno (částka), anonymizováno (příslušenství z částka) a anonymizováno (částka).

5. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání.

6. Soud na základě skutečností mezi účastníky nesporných a na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně vystupuje ve všech deseti exekučních řízení v postavení oprávněné. Mezi právnická osoba a tituly před jménem jméno FO byla v roce Anonymizováno podepsána Rámcová smlouva o provádění exekucí (zjištěno z nesporných tvrzení). Vymoženo a oprávněnému nebylo vyplaceno v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno jméno FO částka, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno jméno FO částka, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno jméno FO částka (žalobkyně požaduje toliko příslušenství), v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno jméno FO částka (žalobkyně požaduje pouze příslušenství), v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno jméno FO částka (žalovaná činí sporným požadavek na uplatněné příslušenství), v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno jméno FO částka, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno jméno FO částka, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno jméno FO částka, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno jméno FO částka (žalobkyně požaduje toliko příslušenství), v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno jméno FO částka (žalobkyně tvrdí, že nevyplaceno bylo celkem částka). V exekučním řízení sp.zn. anonymizováno (u nového soudního exekutora tituly před jménem jméno FO vedeno pod sp.zn. Anonymizováno byla žalobkyni částka částka vyplacena dne datum (zjištěno z nesporných tvrzení). V exekučním řízení sp.zn. anonymizováno bylo Přehledem spisu anonymizováno (č.l. 72 a násl.) prokázáno, že je v kolonce vymoženo pro oprávněného uvedena částka částka, ve které nejsou zahrnuty 4 platby po částka dne datum, datum, datum a datum. V části převedeno oprávněnému je uvedena částka částka. Z reportu od tituly před jménem jméno FO (excelová tabulka přiložená k podání žalobkyně ze dne datum) bylo zjištěno, že na řádku 1 353 ve sloupci vymoženo je uvedena částka částka. Celkem tak vymožená a nevyplacená částka činí částka (45 424,97 - 39 770,40). Finančním přehledem v jednotlivých exekučních spisech bylo prokázáno, že od okamžiku vymožení částek uplynula doba delší než 30 dnů. Žalobkyně u žalované 8 nároků uplatnila dne datum a v této výši: sp.zn. anonymizováno (částka), anonymizováno (částka), anonymizováno (částka), anonymizováno (částka), anonymizováno (částka), anonymizováno (částka), anonymizováno (částka), anonymizováno (částka). Nároky v řízeních sp.zn. anonymizováno a anonymizováno byly uplatněny až v podané žalobě (zjištěno z nesporných tvrzení).

7. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:

8. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

10. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

12. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

13. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o.z.“).

15. Co se týká činnosti soudního exekutora, ta je podle § 4 odst. 2 OdpŠk považována za úřední postup při výkonu státní správy (§ 3 odst. 1 písm. b/ OdpŠk), pokud se jedná o úkony při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu (§ 4 odst. 1 OdpŠk). Odpovědnost státu za nesprávný úřední postup soudního exekutora se řídí ustanoveními zák. č. 82/1998 Sb. bez možnosti liberace.

16. Zákonem č. 396/2012 Sb. byl s účinností od 1.1.2013 novelizován § 32 zákona č. 120/2001 Sb. (exekuční řád), tedy od této doby činnost exekutora vymezená v § 4 odst. 1 OdpŠk je výkonem veřejné moci, za jejíž nesprávnost nadále odpovídá pouze stát, nikoliv již (jako tomu bylo do té doby) souběžně s ním též sám exekutor (odpovědnost exekutora za škodu podle § 32 EŘ se vztahuje na ostatní činnosti, v nichž nejedná v pozici úřední osoby).

17. Dle ustálené judikatury od té doby platí, že neprovede-li soudní exekutor v rozporu s § 46 odst. 4 exekučního řádu výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému, jde o nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., za který stát odpovídá (srov. závěry rozhodnutí NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 2082/2015 - R 90/2017, sp.zn. 30 Cdo 3359/2022 - R 86/2023, či z recentní judikatury sp.zn. 30 Cdo 513/2023, v němž je dosavadní judikatura shrnuta). Skutečnost, že za škodu odpovídá i exekutor sám nezbavuje stát odpovědnosti a žalobci je dáno k volbě, koho bude žalovat. Stát zde proto nevystupuje v pozici tzv. posledního dlužníka, žaloba tudíž není podána předčasně. V posuzovaném případě je namítáno pochybení exekutorského úřadu právě v souvislosti s výkonem exekuční činnosti exekutora (pochybení při nevyplacení vymoženého plnění), tedy je s ohledem na výše uvedené dána pasivní věcná legitimace státu a odpovědnost se řídí OdpŠk.

18. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nároky u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

19. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či sp.zn. 29 Cdo 1482/2013 a navazující rozhodnutí). Požadavek na kumulativní splnění podmínek vede vždy k tomu, že není-li splněna, byť jen jedna z nich, žalobě nelze vyhovět, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou splněny podmínky ostatní.

20. Žalobkyně se domáhala náhrady škody, která jí měla vzniknout v souvislosti s činností bývalého soudního exekutora tituly před jménem jméno FO při provádění exekucí k vymožení pohledávek žalobkyně, když tvrdí, že exekutor dluh sice zcela či částečně vymohl, avšak žalobkyni zcela, případně zčásti vymožené plnění nevyplatil.

21. Zákon č. 82/1998 Sb. v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 zákona). Soud se nejprve zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody způsobené tvrzeným nesprávným úředním postupem bývalého exekutora tituly před jménem jméno FO. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že nesprávným úředním postupem se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. O „úřední“ postup jde tehdy, jestliže tak postupují osoby, které plní úkoly státního orgánu, a pokud tento postup slouží výkonu státní moci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 970/2006).

22. Soud, jak podrobněji uvedeno výše v závěru o skutkovém stavu, má za prokázané, že ke dni vyhlášení rozsudku v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši částka, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši částka, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši částka (žalobkyně požaduje toliko příslušenství), v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši částka (žalobkyně požaduje pouze příslušenství), v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši částka, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši částka, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši částka, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši částka, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši částka (žalobkyně požaduje toliko příslušenství), v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši částka.

23. K nesprávnému úřednímu postupu docházelo v letech Anonymizováno až Anonymizováno. Základní povinností soudního exekutora v exekučním řízení je vymáhat dobrovolně neuhrazené pohledávky oprávněných a vymožené plnění oprávněným vydat, a to bez toho, že by k tomu musel být oprávněnými vyzýván. Podle § 46 odst. 4 exekučního řádu v celém rozhodném období v principu platilo, že peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po právní moci usnesení o nařízení exekuce zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku částka.

24. V dané souvislosti soud uzavírá, že exekutor, jemuž se svěřují finanční prostředky získané exekucí, je povinen počínat si tak, aby je v co nejvyšší možné míře ochránil a použil v souladu s účelem exekuce (tj. po odečtení nákladů je vyplatit oprávněnému). Nakládá-li s nimi svévolně, nemůže se odpovědnosti za jejich ztrátu zprostit podle § 32 odst. 2 exekučního řádu. Nebyla-li tedy exekutorem splněna povinnost vyplatit oprávněné osobě vymoženou částku, je takové počínání v rozporu s požadavkem právních předpisů, a jde proto o nesprávný úřední postup, a to bez ohledu na to, z jakých důvodů se tak stalo (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2321/2016). Odpovědnostní titul je dán.

25. V této souvislosti soud dále k námitce žalované, že stát neodpovídá žalobkyni v exekučních řízeních za nevyplacené částky případně získané původním soudním exekutorem (tituly před jménem jméno FO) poté co došlo ke změně soudního exekutora, uvádí následující. Soud v této souvislosti poukazuje na závěry vyjádření v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 1208/2024, na který přiléhavě poukázala žalobkyně a který rozvíjí dopady § 15 odst. 5 exekučního řádu v poměrech exekutora, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu ve vztahu k povinnost předat plnění jím vymožení v exekuci novému soudnímu exekutorovi. Pokud i bývalý soudní exekutor, jemuž zanikl výkon úřadu soudního exekutora, se dopouští nesprávného úředního postupu, jestliže po zániku výkonu úřadu soudního exekutora v rozporu s ustanovením § 15 odst. 5 ex. řádu nepředá nově jmenovanému soudnímu exekutorovi, jenž exekuci vede po něm, vymožená plnění a spisovou dokumentaci, tím spíše se nesprávného úředního postupu dopouští zástupce soudního exekutora, který má výkon exekutorského úřadu pozastaven. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí dovodil, že „[o]pačný náhled by mimo jiné znamenal, že se stát může zbavit své odpovědnosti za nesprávný úřední postup, jehož následky a účinky stále přetrvávají, jestliže výkonem tohoto úředního postupu pověřil třetí osobu (zde soudního exekutora), která posléze o právo vykonávat úřední činnost přijde. Takový přístup by však byl v rozporu s účelem zákona č. 82/1998 Sb., podle něhož odpovědnost státu za nesprávný úřední postup, třebaže ji delegoval na třetí osobu, je objektivní, a stát se jí nemůže zprostit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1120/2020, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 970/2006, uveřejněný pod číslem 44/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2321/2016).“ Nelze souhlasit se žalovanou ani v tom, že pro převedení vymožených plnění poté, co došlo ke změně v osobě soudního exekutora, nemá předchozí soudní exekutor stanovenu žádnou lhůtu. Dle soudu platí, že není-li lhůta ve veřejném právu stanovena, pak orgán státu postupuje bez zbytečného odkladu. Jako přiměřená se pak jeví lhůta 30 dnů od získání plnění původním exekutorem. Pokud tedy tituly před jménem jméno FO (za tituly před jménem jméno FO) získal další plnění, pak pokud je v části, která z nich náležela žalobkyni coby oprávněné, nevyplatil do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel, byla žalobkyně oprávněna tyto částky zahrnout do svého nároku v jednotlivých exekučních řízení a spojit je s nesprávným úředním postupem. Nejedná se zde o žádný další či jiný odpovědnostní titul, který by nebyl u žalované uplatněn. Je nerozhodné, z jakého důvodu k nedodržení 30denní lhůty došlo. Podstatné je pouze to, že se oprávněnému jemu přináležející části z vymoženého plnění v této lhůtě nedostalo. Proto soud tak, kde to bylo relevantní, zahrnoval do celkového součtu vymožených a nevyplacených plnění i ty částky, které byly tituly před jménem jméno FO (za tituly před jménem jméno FO) získány i poté, co došlo ke změně soudního exekutora.

26. K námitce žalované (ve vztahu k dílčím nárokům nepřevyšujícím částka), že mezi právním předchůdce žalobkyně a tituly před jménem jméno FO bylo dohodnuto, že žalobkyni budou vypláceny vymožené částky až v okamžiku, kdy dosáhnou částky částka a současně k námitce žalobkyně, že smlouva je přinejmenším v této části neplatná pro rozpor s hmotným právem, když exekuční řád v roce Anonymizováno takovou dohodu mezi soudním exekutorem a oprávněným neumožnoval, soud uvádí následující. Předně je třeba konstatovat, že exekuční řád ve znění z roku 2008 skutečně neumožňoval uzavřít dohodu, či jakkoli smluvně modifikovat výši částky, od které až je povinen soudní exekutor vyplácet vymožené plnění oprávněnému. Pro rozpor s veřejnoprávní normou je tak smlouva přinejmenším v této části absolutně neplatná. Bez ohledu na platnost či neplatnost smlouvy se však takové smlouvy stát v režimu odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím nemůže úspěšně dovolat v situaci, kdy se vymožená plnění (pod částka) na účtu soudního exekutora ani nenacházejí. Obdobně by totiž soud nahlížel na exekuční řízení, pokud by v něm byla vymožena částka nepřesahující částka, což je zákonný limit pro vyplacení dílčího vymoženého plnění. K nesprávnému úřednímu postupu soudního exekutora došlo již tím, že se vymožené finanční prostředky pro oprávněného na účtu soudního exekutora zjevně nenacházejí. Soud sice nezkoumá, z jakého důvodu nedošlo k vyplacení vymoženého plnění v zákonné 30denní lhůtě, je však zjevně absurdní závěr, že oprávněný by neměl nárok na vyplacení částky nižší než částka, případně nižší než částka za situace, kdy ze všech okolností vyplývá, že vymožené finanční prostředky na účtu soudního exekutora nejsou. Břemeno tvrzení a důkazní ohledně rozhodné skutečnosti, že se finanční prostředky na účtu soudního exekutora nacházejí, v řízení tíží žalovanou, nikoli žalobkyni, neboť ta by musela prokazovat negativní tvrzení. Žalovaná však netvrdila, že se finanční prostředky na účtu soudního exekutora nacházejí a toliko nedošlo k vyplacení z důvodu uzavřené smlouvy. K nesprávnému úřednímu postupu soudního exekutora proto došlo a žalobkyni v příčinné souvislosti s ním vznikla škoda, za kterou odpovídá žalovaná.

27. Soud uzavírá, že v případech všech deseti exekučních řízení bylo prokázáno, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu bývalého soudního exekutora, že žalobkyni vznikla škoda ve výši odpovídající v každém exekučním řízení částce, která žalobkyni coby oprávněné nebyla vyplacena ve lhůtě 30 dnů ode dne vymožení a že tato škoda je v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora, kdy nebýt jeho nesprávného úředního postupu, všechny vymožené částky by se dostaly do dispozice žalobkyně, které by pak nevznikla škoda. Za škodu takto vzniklou odpovídá vedle samotného soudního exekutora rovněž stát. Soud proto žalobě vyhověl co do prokázané výše nevyplaceného souhrnu částek v jednotlivých devíti exekučních řízeních. S výjimkou řízení sp.zn. anonymizováno byla výše vymožených a nevyplacených částek mezi účastníky nesporná. V řízení sp.zn. anonymizováno se spor vedl o nárok na příslušenství. Ohledně řízení sp.zn. anonymizováno bylo prokázáno, že sám soudního exekutor tituly před jménem jméno FO uváděl jako celkovou vymoženou částku pro žalobkyni částka. Rozdíl oproti částce částka byl v řízení objasněn, když do této částky nebyla zahrnuta přijatá plnění po částka dne datum, datum, datum a datum. Za situace, kdy nebyl spor o žalobkyni vyplacenou částku částka, činí vymožená a nevyplacení částka částka. V exekučním řízení sp.zn. anonymizováno bylo prokázáno, že částka částka byla žalobkyni novým soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO vyplacena dne datum. Z situace, kdy žalobkyně nárok z tohoto exekučního řízení uplatnila až v podané žalobě, má na úroky z prodlení nárok až od datum. Pokud se žalobkyni částky částka dostalo dne datum, je její požadavek na úroky z prodlení z této částky nedůvodný. V souhrnu soud žalobě vyhověl ohledně částky částka (výrok II).

28. Soud přiznal žalobkyni rovněž úroky z prodlení (§ 1970 o.z.) v zákonné výši, nicméně nikoli z celé žalované částky od okamžiku podání žaloby. Bylo totiž prokázáno, že žalobkyně u žalované neuplatnila dne datum všechny nároky v té výši, v jaké je posléze uplatnila v žalobě. Dne datum byla u žalované uplatněna částka částka, tudíž ohledně této částky se žalovaná dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění, tedy počínaje dnem datum (žalobkyně však požadovala úroky z prodlení až ode dne podání žaloby dne datum). Soud však žalobkyni přiznal úroky z prodlení z této částky snížené o nedůvodně požadované úroky z částky částka, která jí byl uhrazena již dne datum, tedy přede dnem od něhož žalobkyně požaduje úroky z prodlení (při jednání dne datum žalobkyně uvedla, že jde o chybu a nic to nemění na tom, že úroky nadále požaduje od datum), tedy z částky částka. Ze zbývající původně zažalované částky částka (částka částka snížená o nedůvodné úroky z částky částka, zamítnuté výrokem IV.) byl úrok z prodlení přiznán až ode dne následujícího po uplynutí 6 měsíců od uplatnění dne datum, tedy ode dne datum, a poté v důsledku částečného zpětvzetí žaloby z částky částka od datum do datum, z částky částka datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum a z částky částka datum do zaplacení. Ve zbylém rozsahu soud požadavek na příslušenství zamítl (výrok III). Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která byla ke dni datum 15% a ke dni datum 12%. Soud dodává, že i když žalobkyně požadovala úroky až ode dne podání žaloby, nic to nemění na okamžiku, kdy došlo k prodlení žalované. V takové situaci soud přizná úroky z prodlení od požadovaného (pozdějšího) data, nicméně ve výši stanovené ke dni, kdy došlo k prodlení. Projev vůle věřitele požadovat zákonné příslušenství od pozdějšího data nemá vliv na procentní sazbu úroku z prodlení.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a § 146 odst. 2 věty druhé o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., neboť dílčí neúspěch žalobkyně ohledně částečně nedůvodně požadovaného příslušenství byl v porovnání s částí, v níž byla žalobkyně úspěšná, nepatrný a k částečnému zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalované, neboť žalobkyně vzala žalobu částečně zpět z důvodu, že jí byla část vymoženého plnění po podání žaloby ze strany exekutorského úřadu vyplacena. K nákladům řízení soud předesílá, že v tomto řízení přiznává žalobkyni pouze tu část nákladů řízení, které byly vynaloženy v tomto vyloučeném řízení. O nákladech řízení společným všem 439 uplatněným nárokům soud rozhodne v původním řízení sp.zn. 48 C 194/2024 po jeho skončení. Náklady žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši částka (10 x částka) a v nákladech právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, za celkem hodnota úkony právní služby (vyjádření spojené s částečným zpětvzetím žaloby ze dne datum a účast na jednání dne datum v trvání přes 2 hodiny) z tarifní hodnoty částka (274 309,41 + 99 204,59) á částka (§ 6 odst. 1, § 7, bod 6, § 8 odst. 1 advokátního tarifu), 3 režijní paušály ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu á částka za tytéž úkony právní služby, cestovné k soudnímu jednání na trase Jméno advokáta B 135/19, adresa – OS P2, adresa a zpět učiněné vlakem dne datum, a to polovinu z částky částka, tedy částka z důvodu, že zástupce žalobkyně konal cestu i k jednání ve věci sp.zn. 48 C 218/2025 mezi týmiž účastníky, a náhradě za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu dne datum v poloviční výši částka za 12 půlhodin na cestě po částka ze stejného důvodu společné cesty ke dvěma jednáním, to vše zvýšené o náhradu za 21% daň z přidané hodnoty ve výši částka (21 % ze částka), když zástupce žalobkyně je jejím plátcem, což bylo doloženo. Náklady žalobce činí celkem částka (20 000 + 29 460 + 1 350 + 127 + 900 + 6 685,77). O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok V).

30. Lhůtu k plnění ve věci samé i v nákladovém výroku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1, části věty za středníkem o.s.ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší, o kterou požádala a která v principu žalobkyni ani nijak nepoškozuje.

31. Ohledně přípustnosti odvolání soud vyšel z judikatury, vztahující se k přípustnosti odvolání v případě objektivní kumulace nároků se samostatným skutkovým základem nepřevyšujících částku jednotlivě částku částka (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. 91 Co 461/2017 (publ. pod č. R 46/2019, či na něj odkazující usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum, sp. zn. 57 Co 292/2018). Proti výrokům II. až IV. ohledně dílčích nárok ve výši 5 878 Kč, 1 537,85 Kč a 5 654,57 Kč není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). V ostatních částech lze proti rozsudku podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.