48 C 239/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozen Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Anonymizováno sídlem Anonymizováno o zaplacení 202 090 Kč s příslušenstvím a omluvu,

I. Žaloba o zaplacení částky 202 090 Kč s příslušenstvím se zamítá., jméno FO, . Žaloba o uložení povinnosti žalované zaslat žalobci do tří dnů od obdržení výzvy na trvalou adresu žalobce písemnou omluvu tohoto znění: „Omlouváme se Vám za Vaše bezdůvodné zatčení na pracovišti ze dne , datum, , k němuž došlo v důsledku neprofesionality a zneužívání pravomocí pracovníky našeho resortu a policie. Omlouváme se i za to, že nejsme dlouhodobě schopni vychovat a vybrat pracovníky s dostatečným respektem k základním lidským právům a úctou k osobnosti jednotlivce. Je to naše dlouhodobé selhání, neplnění našich základních funkcí, kterými nás stát pověřil a stydíme se za to“, a dále tuto omluvu zveřejnit na stránkách , Anonymizováno, po dobu nejméně tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal náhrady škody dle zákona č. 82/1998 Sb., v souvislosti s tím, že tvrdí, že mu byla způsobena nemajetková újma 200 000 Kč a škoda 2 090 Kč, a to v souvislosti s tvrzením, že byl bezdůvodně zatčen na pracovišti svého zaměstnavatele v obci , adresa, a unesen policií do , adresa, náměstí. Důvodem bylo, že se nedostavil k výslechu. Podle žalobce trestní stíhání bylo a je nesmyslné, nemělo být nikdy zahajováno, nadto pro žalobce je příslušná služebna v , adresa, a nikoli v , jméno FO, . Na tyto výhrady policie nijak nereagovala. Tím došlo k zásahu do cti, důstojnosti a dobré pověsti žalobce, zejména na pracovišti, za což žalobce žádal odškodnění 200 000 Kč. Dále mu byla způsobena škoda, sestávající z částky 1900 na ušlém výdělku za 1 den a 190 Kč za dopravu zpět na pracoviště. Žalobce dále požadoval omluvu od žalované.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum, k žalobě učinila nesporným, že žalobce u ní nároky uplatnil dne , datum, , k projednání nároků došlo dne , datum, . Dále žalovaná učinila nesporným, že s žalobcem bylo zahájeno trestní řízení a byl dne , datum, policejním orgánem zadržen. Dle žalované není ve věci dán žádný odpovědnostní titul státu, k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. Žaloba je tak nedůvodná. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

3. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání.

4. Soud neprovedl další žalobcem navržené důkazy pro nadbytečnost. Výslech , jméno FO, , účetní výkazy a jízdenky byly navrženy k prokázání intenzity nemajetkové újmy, resp. výše škody, nicméně s ohledem na nesplnění již první podmínky pro vyvození odpovědnosti žalované za škodu – nesprávného úředního postupu policejního orgánu – je nadbytečné zabývat se výší škody/intenzitou újmy. Rovněž výslech komisařky Hradecké soud vyhodnotil jako nadbytečný, neboť veškeré pro právní posouzení věci nezbytné skutečnosti vyplynuly již z trestního spisu.

5. Soud na základě skutečnosti mezi účastníky nesporných a na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Usnesením policejního orgánu ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , doručeným žalobci dne , datum, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro spáchání přečinu vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle § 326 odst. 1 písm. b) TZ (zjištěno z nesporných tvrzení). Dne , datum, bylo žalobci doručeno Předvolání obviněného na den , datum, v 9 hodin na , adresa, . Dne , datum, sepsán úřední záznam o tom, že ač žalobce převzal osobně předvolání obviněného, kdy se měl dostavit k výslechu dne , datum, , k výslechu se nedostavil. Dne , datum, poslal emailem přílohu nazvanou stížnost, kde mimo jiné uvádí: „Dále ti oznamuju, že za tebou do žádný , adresa, jezdit nebudu, to ti asi právě přeskočilo kolečko, ne?“. Dne , datum, sepsán úřední záznam, z nějž plyne, že dne , datum, telefonicky hovořeno s policií , adresa, ohledně doručení písemnosti žalobci, kdy policista uvedl, že žalobce v místě svého zaměstnání odmítl písemnost převzít, hrubě policistům nadával, nazýval je např. opicemi, kdy kamerový záznam bude následně od policistů v , adresa, zajištěn. Následně se policisté pokusili písemnost doručit pomocí , právnická osoba, , avšak každou písemnost dali do jiné obálky, kdy se všechny tři písemnosti sice podařilo doručit, avšak ne všechny ve stejný den. Dne , datum, sepsán protokol o zadržení obviněného, z něhož plyne, že k zadržení žalobce došlo dne , datum, v 9:20 z důvodů podle § 67 písm. b) trestního řádu, neboť obviněnému bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, které si převzal, nicméně dále již s policejním orgánem odmítl spolupracovat. Proto byl zadržen ve společnosti , Anonymizováno, , , adresa, a následně byl poučen a eskortován na služebné součást 2. OOK SKPV OŘP , jméno FO, . Zadržení oznámeno státnímu zástupci dne , datum, v 11:10 hodin. Ve spisu je na č.l. 16 založeno žalobcem podepsané poučení zadržené osoby. K zadržení a dalšímu oznámení žalobce sepsán úřední záznam dne , datum, (č.l. 17). Dne , datum, sepsán další úřední záznam (č.l 80), z nějž plyne, že dne , datum, bylo operativní šetření provedeno na adrese trvalého pobytu žalobce, kde nebyl zastižen. Dále bylo provedeno šetření v místě zaměstnání ve společnost , právnická osoba, . na adrese , adresa, , kde kolegyně uvedla, že má dovolenou. Bude v zaměstnání dne , datum, . Z výše uvedených důvodů bylo operativní šetření ze strany Policie , jméno FO, provedeno opětovně dne , datum, a to v zaměstnání žalobce na výše uvedené adrese, kde byl žalobce zadržen dle § 75 trestního řádu. Na místě žalobce poučen, eskortován na služební součást 2. OOK SKPV OŘP , jméno FO, k provedení dalších procesních úkonů. Při zadržení osoby nedošlo k použití donucovacích prostředků, nedošlo ke zranění osoby ani ke škodě na majetku. Při eskortě došlo k použití pout dle ustanovení § 54 písm. b zákona č. 273/2009 Sb. O zadržení osoby byla vyrozuměna dosahová státní zástupkyně z OZS pro , adresa, , tituly před jménem, , jméno FO, v 11:10 hodin. Zadržený žalobce byl po provedení procesních úkonů dne , datum, v 11:20 hodin propuštěn policejním orgánem ze zadržení na svobodou (zjištěno ze spisu Obvodního soudu pro , adresa, , sp.zn. , Anonymizováno, ). Žalobce u žalované oba nároky uplatnil dne , datum, v žalobou požadované výši, přičemž žalovaná nároky žalobce projednala, což sdělila stanoviskem ze dne , datum, , přičemž nároky neshledala oprávněnými (zjištěno z nesporných tvrzení).

6. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

7. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

9. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

10. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o.z.“).

12. Podle § 75 trestního řádu, jestliže je dán některý z důvodů vazby (§ 67), může policejní orgán obviněného zadržet. Je však povinen provedené zadržení státnímu zástupci bezodkladně ohlásit a předat mu opis protokolu, který sepsal při zadržení, i další materiál, který státní zástupce potřebuje, aby popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí být podán tak, aby obviněný mohl být nejpozději do 48 hodin od zadržení odevzdán soudu, jinak musí být propuštěn na svobodu.

13. V řízení bylo učiněno nesporným, že žalobce nároky u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

14. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce byl zadržen policejním orgánem v rámci zahájeného trestního řízení, v němž byl obviněn a předvolán k policejnímu orgánu. Spor se vedl o to, zda ze strany policejního orgánu došlo k nesprávnému úřednímu postupu a v jakém rozsahu náleží soudu v kompenzačním řízení posuzovat postupy policejního orgánu.

15. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle OdpŠk, je nutno, aby byly splněny tří podmínky: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2011 sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či sp.zn. 29 Cdo 1482/2013 a navazující rozhodnutí). Požadavek na kumulativní splnění podmínek vede vždy k tomu, že není-li splněna, byť jen jedna z nich, žalobě nelze vyhovět, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou splněny podmínky ostatní.

16. Judikatura je ustálena v závěru, že nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, kterou jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 28 Cdo 3013/2011). Judikatura dovodila, že jako nesprávný úřední postup mohou být hodnoceny také určité postupy Policie ČR. Současně však setrvala na tom, že pro důvodnost nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem Policie ČR musí být vyloučena uplatnitelnost nároku za nezákonné rozhodnutí a že i jinak musí být naplněny všechny předpoklady odpovědnosti státu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu z 26. 7. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1856/2016).

17. V nyní posuzované věci je vedeno trestní řízení, kdy soudu v tomto řízení nepřísluší posuzovat, hodnotit ani předjímat jeho výsledek. Stejně tak není oprávněn posuzovat, který věcně či místně příslušný orgán činný v trestním řízení se má věcí zabývat, jakož ani po věcné stránce posuzovat výhrady žalobce ke způsobu vedení trestního řízení. Tomu jsou vyhrazeny opravné či jiné stížnostní a nápravné prostředky přímo v rámci trestního řízení. Žalobce se proto mýlí ve svém přesvědčení, že v tomto řízení se lze úspěšně domáhat celkového přezkumu postupu orgánů činných v trestním řízení. Soudu přísluší pouze posoudit, zda došlo k naplnění formálních zákonných předpokladů k zadržení žalobce a na základě tohoto posouzení, zda lze dospět k závěru o nesprávném úředním postupu policejního orgánu.

18. Žalobce se v tomto řízení domáhal celkem dvou nároků, a to náhrady škody 2 090 Kč a odškodnění za nemajetkovou újmu 200 000 Kč a omluvy, přičemž oba nároky odvozoval od tvrzení, že jeho zadržení policejním orgánem bylo nezákonné a představovalo tak excesivní zásah do jeho cti, důstojnosti a dobré pověsti. Oba nároky soud právně posoudil jako nároky z nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk.

19. Soud dospěl k závěru, že není splněna již první podmínka pro vyvození odpovědnosti státu za škodu, neboť k nesprávnému úřednímu postupu policejního orgánu při zadržení žalobce nedošlo. Skutečnost zadržení žalobce byla nesporná. Otázka důvodnosti zahájení a vedení trestního řízení, jakož i který orgán činný v trestním řízení bude ve věci konat procesní úkony, nepřísluší soudu v tomto řízení posuzovat. O tom, jakým směrem se dále bude trestní stíhání žalobce ubírat, rozhodují pouze orgány činné v trestním řízení. Z trestního spisu bylo prokázáno, že žalobce osobně převzal předvolání k policejnímu orgánu, v němž byl na následky nedostavení se upozorněn. Z trestního spisu bylo prokázáno a žalobce ani nečinil sporným, že se na předvolání k policejnímu orgánu nedostavil. Policejnímu orgánu výslovně dosti nevybíravým způsobem sdělil, že se na jeho předvolání nedostaví. Na to reagoval policejní orgán, kdy zjevně dospěl k závěru, že je dán důvod vazby podle § 67 písm. b) trestního řádu a nechal žalobce zadržet. Ze spisu plyne, že tuto svoji úvahu policejní orgán odůvodnil. O zadržení byl sepsán protokol a úřední záznamy, v nichž byly okolnosti předcházející zadržení, jakož i zadržení samotné, podrobně popsány. Z trestního spisu rovněž vyplynulo a je tudíž prokázáno, že zadržení bylo oznámeno státnímu zástupci, tudíž i tato podmínka zákonnost zadržení byla splněna. Z hlediska zákonnosti zadržení je podstatné, že zde byl některý z důvodů vazby, nikoli skutečnost, že žalobce posléze do vazby vzat nebyl, neboť takový postup z hlediska naplnění účelu trestního řízení policejní orgán neshledal potřebným. Jelikož zákonné podmínky zadržení žalobce stanovené trestním řádem byly naplněny, k nesprávnému úřednímu postupu policejního orgánu nedošlo.

20. Soud proto uzavírá, že odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu neshledal. Není tak splněna již první z podmínek pro vyvození odpovědnosti státu za škodu. Tato skutečnost brání tomu, aby mohlo být žalobě vyhověno. Soud proto žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl (výroky I a , jméno FO, ).

21. O nákladech řízení (výrok III.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 a 3 o.s.ř., kdy ve věci byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Náklady žalované jsou představovány náhradou ve výši tří režijních paušálů po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za písemné vyjádření ze dne , datum, k žalobě, za přípravu na jednání a účast na jednání dne , datum, (podle § 1 odst. 3 písm. a/, b/ a c/ vyhlášky č. 254/2015 Sb.), celkem 900 Kč.

22. Lhůta k plnění v nákladovém výroku byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť za řízení nevyšly najevo důvody pro stanovení lhůty jiné či plnění ve splátkách, ani účastníci jinak nenavrhovali.