48 C 42/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozen Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno sídlem Anonymizováno za niž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 111 875 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o zaplacení částky 111 875 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 100 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 doplatek soudního poplatku za podání žaloby ve výši 2 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne , Anonymizováno, na žalované domáhal odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), v celkové výši 111 875 Kč s příslušenstvím (úrok z prodlení v zákonné výši z této částky od , datum, do zaplacení) v souvislosti s trestním stíháním vedeným posléze u Krajského soudu v , adresa, – pobočka ve , adresa, pod sp.zn. , sp. zn., . Žalobce (po připuštění změny žaloby při jednání dne2 , datum, ) požadoval jednak odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč v souvislosti s procesním postupem státního zástupce spočívajícího ve způsobu, jakým státní zástupce obstaral nové skutečnosti a důkazy pro účely návrhu na povolení obnovy řízení v neprospěch žalobce, odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 50 000 a náhradu škody ve výši 11 875 Kč v souvislosti s tím, že státní zástupce podal návrh na povolení obnovy řízení v neprospěch žalobce. Žalobce tvrdil, že v důsledku nesprávného úředního postupu státního zástupce vznikla žalobci nemajetková újma, spočívající v zásazích do osobnostních sfér žalobce. Žalobce byl vystaven nejistotě a depresím, neboť není to nějaký kriminálník, který by měl již zkušenosti z vazby či z výkonu trestu, kdy ve vazbě byl žalobce vystavěn násilí, které doposud nebylo nějakým způsobem řádně vyšetřeno. Podaný návrh na povolení obnovy řízení v žalobci zase vyvolal obavy, že půjde do vězení, neboť kdyby obnova řízení byla povolena, tak by za trestný čin, který tam byl uveden, žalobci hrozilo 5 až 12 let a mohl by skutečně jít do výkonu trestu. , právnická osoba, představuje náhradu nákladů vynaložených na obhajobu v řízení o povolení obnovy, jak vyčíslena v žalobě.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum, k žalobě učinila nesporným, že žalobce u ní nároky uplatnil dne , datum, , že žalovaná nároky žalobce projednala, což sdělila stanoviskem ze dne , datum, , přičemž konstatovala, že postup státního zástupce spočívajícím ve způsobu, jakým státní zástupce obstaral nové skutečnosti, respektive důkazy pro účely návrhu na povolení obnovy řízení v neprospěch žalobce, považuje za nesprávný úřední postup, ale poskytnout jakékoli odškodnění žalovaná odmítla. Žalovaná dále učinila nesporným základní průběh trestního řízení žalobce včetně řízení o povolení obnovy. Žalovaný namítla, že samotné podání návrhu na povolení obnovy nesprávný úřední postup nepředstavuje. Pokud jde o způsob, jakým státní zástupce obstaral důkazy pro návrh na povolení obnovy řízení, pak v něm sice žalovaná nesprávný úřední postup spatřovala, nicméně tento dle žalované nebyl příčinou újmy žalobce. Pokud kde o náklady vynaložené na obhajobu v řízení o povolení obnovy, ty nepředstavují škodu, neboť byly vynaloženy v souvislosti v podáním návrhu na povolení obnovy coby právem předvídaného procesního postupu. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Při jednání dne , datum, soud připustil změnu žaloby spočívající v tom, že se žalobce po žalované domáhá odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím v souvislosti s procesním postupem státního zástupce spočívajícího ve způsobu, jakým státní zástupce obstaral nové skutečnosti a důkazy pro účely návrhu na povolení obnovy řízení v neprospěch žalobce a dále odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím a částky 11 875 Kč s příslušenstvím v souvislosti s tím, že státní zástupce podal návrh na povolení obnovy řízení v neprospěch žalobce.

4. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání, při kterém poskytl žalobci potřebné procesní poučení a výzvu podle § 118a o.s.ř.

5. Soud ve věci na základě skutečnosti mezi účastníky nesporných a z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Soud má za prokázané, že rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , sp. zn., -531, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. , sp. zn., -615, byl žalobce pravomocně odsouzen za přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání tří roků, s dohledem a s povinností podrobit se vhodnému programu psychologického poradenství. Státní zástupce podal dne , datum, návrh na povolení obnovy řízení v neprospěch žalobce. Usnesením Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , sp. zn., -27, byl návrh na povolení obnovy řízení zamítnut, a to s odůvodněním, že nezletilá poškozená již byla v trestní věci procesně použitelným způsobem vyslechnuta, přičemž její výpověď byla soudy řádně zhodnocena ve spojení se zbylým obsahem dokazování. Návrh na povolení obnovy řízení přitom soud s ohledem na kompletní důkazní základ ve věci neshledal důvodným. Soud dále poznamenal, že by při výslechu poškozené došlo k její druhotné viktimizaci. Proti tomuto usnesení podal státní zástupce stížnost, která byla zamítnuta usnesením Vrchního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -46 (zjištěno z nesporných tvrzení). Dále má soud za prokázané, že když byl v trestní věci vyhlášen konečný rozsudek, tak si žalobce myslel, že už to všechno skončilo a že bude doma. Když poté byl podán návrh na obnovu řízení, tak se zhroutil, brečel, neměl chuť, náladu, byl uzavřený, bál se chodit ven, byl vylekaný (zjištěno z účastnického výslechu a výpovědi svědkyně , Anonymizováno, ). Strach pramenil z toho, že žalobce půjde do vězení, že ho tam zase někdo zbije (zjištěno z výpovědi svědkyně , Anonymizováno, ). Žalobce si vyhledal psycholožku, kterou navštěvuje dosud. K psycholožce začal žalobce docházet už když ho pustili z vazby, to bylo asi s frekvencí cca 2x týdně a když posléze byl podán návrh na obnovu řízení, tak to bylo i 3x týdně a sezení trvala i déle (zjištěno z účastnického výslechu). Žalobce se tehdy bál, že to s ním dopadne hůř, že půjde sedět, když se případ obnoví (zjištěno z účastnického výslechu a výpovědi svědkyně , Anonymizováno, ). Bál se toho, že bude zase ve vězení a že to tam bude zase hnusné. Myslel si, že už s tím trestním řízením je konec, ale pak přišlo to, že se řízení zase obnoví. Žalobce věděl jen to, že mu státní zástupce chtěl dát nějaký jiný paragraf, kdy by šel do vězení a že si státní zástupce obstaral nějaký deníček nezletilé, který si vedl její otec a předal jej státnímu zástupci. Žalobce také věděl, že otec nezletilé byl před podáním návrhu na obnovu vyslechnut. Žalobce věděl, že návrh na obnovu byl zamítnut, ale neví, z jakých to bylo důvodů (zjištěno z účastnického výslechu).

6. Soud blíže nehodnotil důkazy, z nichž posléze žádná skutková zjištění pro právní posouzení věci neučinil. Soud neprovedl důkaz výslechem státního zástupce , právnická osoba, pro nadbytečnost. Učiněná skutková zjištění jsou zcela postačující pro to, aby soud mohl právně posoudit, zda ve způsobu, jakým státní zástupce obstarával důkazy pro návrh na povolení obnovy řízení, lze spatřovat nesprávný úřední postup. Skutečnost, zda šlo o jednání svévolné, a zda případně čím bylo motivováno není předmětem tohoto odškodňovacího řízení. Rozhodnou skutečnosti není ani to, zda svědek , Anonymizováno, měl či neměl k dispozici telefonní číslo , tel. číslo, e-mail státního zástupce či jak jej získal. Soud dále neprovedl k důkazu lékařské zprávy na č.l. 83 až 86 a č.l. 88 až 97, neboť nebyly v nebyly v koncentrační lhůtě k důkazu označeny a není splněna řádná z výjimek z koncentrace dle § 118b o.s.ř. Lékařské zprávy pocházejí od lékařů z jiných oborů, než které byly navrženy k důkazy, když k důkazy byly v koncentrační lhůtě navrženy: výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího lékaře, ošetřujícího psychiatra a klinického psychologa.

7. Soud považuje účastnickou výpověď za obecně věrohodnou, soud má za to, že žalobce vypovídal pravdivě. Přesvědčivost výpovědi byla snížena toliko tím, že vlastními slovy se v úvodu výslechu žalobce dokázal vyjádřit pouze velmi obecně a konkrétnějších odpovědí či popisu událostí byl schopen až poté, co jej k tomu částečně návodnými dotazy dovedl jeho advokát. Pokud jde o výpověď svědkyně , Anonymizováno, , soud jí rovněž považuje za obecně věrohodnou. Výpověď však nebyla zcela spontánní, kdy se v jejím průběhu svědkyně častěji obracela pohledem na advokáta žalobce, kdy toto působilo na soud dojmem, jako by si nebyla jistá, jak by měla na otázku „správně“ odpovědět. Soud nijak nehodnotil ty části výslechu, v nichž svědkyně popisovala své dojmy, pocity, případně vyjadřovala názory na určité skutečnosti.

8. Z důkazů, jak byly výše uvedeny byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, z nichž posléze žádná skutková zjištění potřebná pro právní posouzení věci neučinil. Soud nijak nehodnotil výpověď žalobce a svědkyně Pavličkové o tom, že se vůči němu měli blíže neoznačené osoby dopouštět násilí, neboť na těchto tvrzeních žaloba postavena nebyla a na tomto skutkovém základě se žalobce žádného odškodnění nedomáhal.

9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

10. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

13. Podle § 13 odst. 1 věty první OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

14. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 citovaného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

15. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Podle § 26 OdpŠk platí, že pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

17. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

18. Podle § 280 trestního řádu obnovu lze povolit jen na návrh oprávněné osoby. V neprospěch obviněného může návrh na povolení obnovy podat jen státní zástupce.

19. Podle § 282 odst. 1 trestního řádu je-li pro rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy k prověření jeho důvodnosti třeba některou okolnost předem objasnit, provede potřebné šetření předseda senátu nebo na jeho žádost některý jiný orgán činný v trestním řízení, popřípadě i policejní orgán. Pro takové šetření platí ustanovení hlavy páté.

20. V řízení bylo učiněno nesporným, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

21. V souladu s § 132 o.s.ř. soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Při tom dospěl k následujícím závěrům.

22. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle OdpŠk, je nutno, aby byly splněny tří podmínky: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2011 sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či sp.zn. 29 Cdo 1482/2013 a navazující rozhodnutí). Požadavek na kumulativní splnění podmínek vede vždy k tomu, že není-li splněna, byť jen jedna z nich, žalobě nelze vyhovět, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou splněny podmínky ostatní.

23. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (srov. Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147, či IŠTVÁNEK, F., SIMON, P., KORBEL, F. Zákon o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. K § 13, dostupné v systému ASPI) rekapituluje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí.

24. Žalobce se v tomto řízení domáhal tří nároků, z nichž dva dával do příčinné souvislosti s podáním návrhu na povolení obnovy řízení (50 000 Kč a 11 875 Kč) a jeden dával do příčinné souvislosti se způsobem, jakým státní zástupce obstaral nové skutečnosti a důkazy pro účely návrhu na povolení obnovy řízení v neprospěch žalobce (50 000 Kč). Soud právně všechny tři nároky posoudil jako nárok z tvrzeného nesprávného úředního postupu.

25. Soud dospěl k závěru, že postup státního zástupce, který v rozporu s § 282 odst. 1 trestního řádu sám, bez součinnosti s předsedou senátu či na jeho žádost, provedl šetření či obstarával další důkazy před podáním návrhu na povolení obnovy řízení, lze považovat za nesprávný úřední postup, za nějž je stát podle OdpŠk odpovědný. Jde o porušení pravidel v činnosti státního orgánu, což konstatoval i Vrchní soud v , Anonymizováno, v usnesení, kterým zamítl stížnost státního zástupce do zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení krajským soudem. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu, což ostatně připustila i žalovaná.

26. Naproti tomu v podání návrhu na obnovu řízení státním zástupcem nelze nesprávný úřední postup spatřovat, v důsledku čehož se v příčinné souvislosti s ním nelze žádného odškodnění domáhat. Podání návrhu na obnovu řízení je trestním řádem předpokládaný postup státního zástupce, kdy k jeho podání je oprávněn, pokud dospěje k závěru, že jsou naplněny předpoklady k tomu, aby obnova řízení mohla být povolena. Skutečnost, že se před podáním návrhu na povolení obnovy státní zástupce dopustil nesprávného úředního postupu, nemá žádnou relevanci ve vztahu k podanému návrhu. Státní zástupce mohl návrh na obnovu řízení podat i bez toho, že by nějaká šetření sám prováděl. Skutečnost, že žalobci vznikly náklady obhajoby v řízení o povolení jeho obnovy je i nadále důsledkem toho, že se dopustil jednání postihovaného trestním právem a byl za toto jednání v dříve proběhnuvším trestním řízení pravomocně odsouzen. Rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo je spáchal je soud vázán (srov. § 135 o.s.ř.). Ani pravomocné zamítnutí návrhu na povolení obnovy nečiní z návrhu na obnovu řízení nesprávný úřední postup, neboť je to soud a nikoli státní zástupce, kdo posuzuje, zda jsou zákonné předpoklady pro to, aby řízení bylo obnoveno, naplněny. Zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení nemá shodnou povahu jako zprošťující rozsudek a v důsledku zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení tak ani žádná fikce nesprávného úředního postupu coby obdoba fikce nezákonnosti usnesení o zahájení trestního stíhání nenastává.

27. Jelikož v podání návrhu na povolení obnovy řízení nelze spatřovat nesprávný úřední postup, není splněna již první ze tří kumulativních podmínek pro vyvození odpovědnosti žalované škodu. Soud proto nároky odvozené od tohoto domnělého odpovědnostního titulu ve výši 61 875 Kč včetně požadovaného příslušenství, aniž by se zabýval splněním podmínek dalších, bez dalšího zamítl (výrok I).

28. Pokud jde o třetí uplatněný nárok na odškodnění nemajetkové újmy v souvislosti s nesprávným úředním postupem, pak bylo v řízení prokázáno, že zásahy do osobnostních sfér, k nímž došlo, nebyly zapříčiněny nesprávným úředním postupem, ale došlo k nim v důsledku podání návrhu na obnovu řízení. Žalobce i svědkyně , Anonymizováno, při výslechu shodně uvedli, že žalobce se zhroutil poté, co byl podán návrh na obnovu, bál se, že půjde do vězení a věděl také, že předmětem obnovy je tzv. přísnější paragraf. Vše, o čem žalobce hovořil, dával zcela zřetelně do souvislosti s tím, že došlo k podání návrhu na povolení obnovy řízení a k jejímu soudnímu projednávání. Nelze nijak dospět k závěru, že by újma žalobce byla způsobena tím, že došlo k obstarání dalších důkazů mimo režim § 282 odst. 1 t.ř. Z toho, co a jak zejména žalobce, ale i svědkyně , Anonymizováno, před soudem vypověděli, zřetelně vyplynulo, že si žalobce ani způsobu, jakým byly důkazy obstarány, nebyl vědom. Z účastnického výslechu žalobce totiž vyplynulo, že si uvědomoval prakticky pouze to, že se může trestní řízení obnovit a že mu v takovém případě může být uložen i přísnější trest. Soud je však přesvědčen o tom, že žalobce nebyl schopen postihnout, i kdyby mu to někdo tehdy řekl, rozdíl mezi postupem státního zástupce, který navrhl obnovu řízení a jeho postupem při obstarávání důkazů. Žalobce ani při účastnickém výslechu nijak nezmínil, že by jen věděl o tom, že se státní zástupce dopustil něčeho nezákonného, natož aby vypověděl, že to nějak vnímal, či že by mu tím byla způsobena nějaká újma. Nic hlubšího, než že postup státního zástupce popisoval jako „špatný“ či že mu obhájce o tomto postupu řekl, že je to „špatně“, žalobce neuvedl. Soud dodává, že bylo (obsahem trestního spisu) prokázáno, že ani obhájce žalobce si zcela zjevně (až do rozhodnutí Vrchního soudu v , Anonymizováno, ) nebyl vědom toho, že státní zástupce obstaral nové podklady postupem rozporným s trestním řádem, neboť krajský soud se o ničem takovém v zamítavém usnesení nezmínil. Na tuto skutečnost žalobce, resp. jeho obhájce neupozornil ani ve vyjádření ze dne , datum, k odůvodnění stížnosti státního zástupce proti zamítavému usnesení. Se závěrem o nezákonném obstarání podkladů pro podání návrhu na povolení obnovy řízení přišel až VS v , Anonymizováno, v usnesení z , datum, . Do té doby o něm není nikde zmínka. I kdyby si však obhájce žalobce byl vědom toto, že důkazy byly obstarány nezákonně, pak tím spíš by muselo být jasné, že takto obstarané důkazy nebudou v řízení o obnově důkazně způsobilé, což poté potvrdil i Vrchní soud v , Anonymizováno, . Primárním důvodem zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení však nebyla skutečnost, že důkazy byly obstarány nezákonně, ale že trestní soud dospěl k jiným závěrům ohledně jejich interpretace z hlediska toho, že neodůvodňují závěr, aby se trestní řízení obnovilo.

29. Soud proto i v rozsahu částky 50 000 Kč s požadovaným příslušenstvím žalobu zamítl, neboť bylo prokázáno, že zásahy do osobnostních sfér nebyly způsobeny v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem, nýbrž v příčinné souvislosti s návrhem na povolení obnovy řízení a s jeho soudním projednáváním.

30. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 a 3 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal proti neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši sedmi režijních paušálů po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za písemné vyjádření ze dne , datum, k žalobě, za přípravu na jednání a účast na jednání dne , datum, , , datum, a , datum, (podle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.), celkem 2 100 Kč.

31. Lhůta k plnění ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.

32. Soud dále uložil žalobci povinnost zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (podle § 9 odst. 6 a položky 8a Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů), když žalobce se žalobou posléze domáhal celkem tří nároků, a to jednak: 1) odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím v souvislosti s procesním postupem státního zástupce spočívajícího ve způsobu, jakým státní zástupce obstaral nové skutečnosti a důkazy pro účely návrhu na povolení obnovy řízení v neprospěch žalobce, 2) odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím v souvislosti s tím, že státní zástupce podal návrh na povolení obnovy řízení v neprospěch žalobce a 3) náhrady škody ve výši 11 875 Kč s příslušenstvím v souvislosti s tím že státní zástupce podal návrh na povolení obnovy řízení v neprospěch žalobce. Prozatím žalobce uhradil soudní poplatek pouze za dva nároky, kdy požadavek na třetí nárok byl uplatněn až poté, co soud začal ve věci jednat (při jednání dne , datum, ). Soud tak uložil žalobci doplatit soudní poplatek za třetí nárok, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 7 odst. 1 a 2 zákona o soudních poplatcích (výrok III.).