48 C 94/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení , příjmení , LL.M. sídlem adresa proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem adresa státního zastupitelství o zaplacení 50 015 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 015 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 487,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], LL.M., do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Právní předchůdce žalobkyně (dále jen„ původní žalobkyně“) se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalované úhrady částky ve výši 50 015 Kč s příslušenstvím jakožto škody vniklé žalobci v důsledku nesprávného úředního postupu bývalé soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení]. Původní žalobkyně uvedla, že měla pohledávku za dlužníkem M. [příjmení] přiznanou mu směnečným platebním rozkazem Krajského obchodního soudu v [obec] z dne 30.1.1995, č.j. 5Sm 701/94-9, právní moc a vykonatelnost ke dni [datum], kdy byl dlužníku uloženo zaplatit žalobkyni 60 400 Kč a náklady řízení 2 416 Kč. Exekuční řízení ve věci této pohledávky vedla exekutorka JUDr. J. [obec] pod sp. zn. 084EX 741/02. Plnění, které exekutorka vymohla po dlužníkovi, nebylo žalobkyni jakožto oprávněné vyplaceno. Při vyčíslení výše vymoženého a exekutorkou nevyplaceného plnění vyšla žalobkyně z obžaloby a odsuzujícího rozsudku vydaného vůči této exekutorce Krajským soudem v Ostravě, pobočka [obec] ze dne 30.3.2021, č.j. 81T 3/2020-19795, kde byla výše v rámci této exekuce nevyplaceného plnění vyčíslena na částku 62 816,83 Kč. Původní žalobkyně dále uvedla, že od této částky odečetla 12 801 Kč, což je částka, o jejímž vymožení byla žalobkyně bývalou exekutorkou informována a částku poté zaokrouhlila na celé koruny dolů na výslednou žalobou požadovanou částku 50 015 Kč. Dále původní žalobkyně uvedla, že o vymožení plnění nad částku 12 801 Kč se dozvěděla až z obžaloby podané na bývalou exekutorku podané dne [datum], která byla původní žalobkyni coby poškozené doručena. Původní žalobkyně se poté obrátila na JUDr. [anonymizováno], nástupce JUDr. [obec], který jí dne [datum] sdělil, že exekuce byla ukončena již v roce 2010 bývalou exekutorkou. K uplatnění nároku u žalované původní žalobkyně uvedla, že tak učinila dne [datum]. K námitce promlčení nároku, kterou žalovaná vznesla ve stanovisku ze dne [datum] původní žalobkyně poukázala na to, že u nároků z nesprávného úředního postupu je třeba vyjít pouze ze subjektivní promlčecí lhůty. Ta počala žalobkyni plynout až dne [datum], kdy se z podané obžaloby na exekutorku dozvěděla, že tato vymožené plnění, vč. předmětné exekuce, neoprávněně nevyplatila, ač jej vymohla.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] učinila nesporným, že k uplatnění nároku žalobkyně došlo dne [datum], přičemž žádosti nebylo vyhověno pro promlčení nároku. Žalovaná namítla promlčení žalovaného nároku, když exekuce byla ukončena již v roce 2010 a nárok byl předběžně uplatněn až dne [datum].

3. Původní žalobkyně replikovala dne [datum] na vyjádření žalované, kde rozvinula svoji žalobní argumentaci, že jí uplatněný nárok není promlčen. Zejména setrvala na svém tvrzení, že se o nesprávném úředním postupu bývalé exekutorky dozvěděla až z podané obžaloby a subjektivní promlčecí doba tak nemohla započít běžet dříve.

4. Podáním ze dne [datum] navrhla původní žalobkyně připuštění vstupu [právnická osoba], [IČO], do řízení namísto dosavadní žalobkyně [právnická osoba] odůvodněné fúzí původní žalobkyně a další zanikající společnosti do nově vzniklé [právnická osoba]

5. Usnesením ze dne 17.10.2022, č.j. 17 C 94/2022- 68, soud rozhodl, že v řízení bude na místo původní žalobkyně pokračováno se společností [právnická osoba], [IČO] coby žalobkyní (dále již soud hovoří pouze o žalobkyni).

6. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s tímto postupem souhlasili buď výslovně, případně se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

7. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalobkyně žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnila, a to dne [datum] a že žalovaná nárok projednala, což sdělila stanoviskem ze dne [datum], kdy nároku žalobkyně pro jeho promlčení nevyhověla.

8. Soud ve věci učinil z předložených či navržených listinných důkazů následující skutková zjištění. Usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne 6.2.2004, č.j. 9Nc 542/2004-22 byla nařízena exekuce ve prospěch žalobkyně coby oprávněné pro vymožení její pohledávky vůči dlužníkovi M. [příjmení] coby povinnému ve výši 60 400 Kč s příslušenstvím, a to na základě směnečného platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v [obec] ze dne 30.1.1995, č.j. 5Sm 701/94-9 s tím, že exekuce zanikla [datum] vymožením celého plnění vč. nákladů exekuce a nákladů nalézacího řízení (zjištěno z citovaného usnesení Okresního soudu v Jeseníku a z vyrozumění soudní exekutorky JUDr. J. [obec] o zániku exekuce ze dne [datum]). Předmětné vyrozumění o zániku exekuce ze dne [datum] bylo žalobci doručeno až na základě přípisu exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který exekuční úřad převzal po JUDr. J [obec] (zjištěno z přípisu Mgr. R. [anonymizováno] ze dne [datum] zaslaného zástupci žalobkyně). Soud dále zjistil, že po JUDr. J. [obec] vedl EÚ [obec] soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] a tento exekutor potvrdil, že v řízení vedeném původní exekutorkou JUDr. J. [příjmení] pod sp. zn. 084EX 741/02 bylo vymoženo na pohledávku žalobkyně proti povinnému [příjmení]. [příjmení] 62 816 Kč, a to konkrétně 60 400 Kč na jistině a 2 416 Kč na nákladech nalézacího řízení (zjištěno z přípisu exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Dále má soud z tohoto přípisu za zjištěné, že původní exekutorka nevyplatila z takto vymoženého plnění žalobkyni ničeho a že exekuce byla ukončena vymožením plnění dne [datum]. Z tohoto přípisu, jakož i z exekutorského spisu sp.zn. 084EX 471/02 soud zjistil, že vyrozumění o zániku pověření nebylo žalobkyni coby oprávněné zasláno. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 3. 2021, č.j. 81T 3/2020-19795 soud zjistil, že JUDr. J. [obec] byla uznána vinnou zločinem zpronevěry dle § 206/1, 5 a) t.z. a zločinem zneužití pravomoci úřední osoby dle § 239 odst. 1 c), odst. 3 a), b) t.z. Jedním ze skutků, který k jejímu odsouzení vedl, bylo pod bodem 9. právě nevyplacení vymoženého plnění žalobkyni v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 084EX 741/02, a to právě v částce 62 816,83 Kč, jak uvedl i Mgr. [anonymizováno]. Soud dále zjistil, že žalobkyně byla jakožto poškozená o trestním řízení proti JUDr. J [obec] vyrozuměna dne [datum] přípisem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum] a že obžaloba na JUDr. J. [příjmení] je datována dnem [datum]. Z provedeného dokazování tak má soud za zjištěné, že žalobkyně se o tom, že JUDr. J. [obec] vymohla plnění z předmětné exekuce, které mu však nevyplatila, mohl dozvědět nejdříve dne [datum], z podané obžaloby, neboť jakožto poškozený byl vyrozuměn až [datum] a vyrozumění o zániku exekuce ze dne [datum] mu zaslal až exekutor, který EÚ převzal, t.j Mgr. R. [anonymizováno], a to až dne [datum].

9. Soud dospěl ve věci k závěru o skutkovém stavu, který koresponduje se skutkovými zjištěními uvedenými výše, na které soud odkazuje. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel (výpis z OR žalobkyně; původní exekuční titul vůči M. [příjmení]).

10. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:

11. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

13. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

14. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.¨ 15. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

16. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („ o.z.“).

18. Podle § 32 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

19. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

20. Co se týká činnosti soudního exekutora, ta je podle § 4 odst. 2 OdpŠk považována za úřední postup při výkonu státní správy (§ 3 odst. 1 písm. b/ OdpŠk), pokud se jedná o úkony při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu (§ 4 odst. 1 OdpŠk). Odpovědnost státu za nesprávný úřední postup soudního exekutora se řídí ustanoveními zák. č. 82/1998 Sb. bez možnosti liberace.

21. Zákonem [číslo] Sb. byl s účinností od [datum] novelizován § 32 zákona č. 120/2001 Sb. (exekuční řád), tedy od této doby činnost exekutora vymezená v § 4 odst. 1 OdpŠk je výkonem veřejné moci, za jejíž nesprávnost nadále odpovídá pouze stát, nikoliv již (jako tomu bylo do té doby) souběžně s ním též sám exekutor (odpovědnost exekutora za škodu podle § 32 EŘ se vztahuje na ostatní činnosti, v nichž nejedná v pozici úřední osoby).

22. Dle znění exekučního řádu účinného v době, kdy nesprávný úřední postup nastal (nejpozději 2010, kdy byla exekuce ukončena) tak platilo, že za škodu způsobenou exekutorem při výkonu veřejné moci přenesené na něj zákonem odpovídá vedle státu též exekutor sám za podmínek § 32 zák. č. 120/2001 Sb. (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 970/2006). Toto však nezbavuje stát odpovědnosti a žalobci je dáno k volbě, koho bude žalovat.

23. V posuzovaném případě je namítáno pochybení exekutorského úřadu právě v souvislosti s výkonem exekuční činnosti exekutora (pochybení při nevyplacení vymoženého plnění), tedy je s ohledem na výše uvedené dána pasivní legitimace státu a odpovědnost se řídí OdpŠk.

24. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

25. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

26. Žalobkyně se domáhá náhrady škody, která jí měla vzniknout v souvislosti s činností soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] při provádění exekuce k vymožení pohledávek žalobkyně, když exekutorka dluh sice vymohla, avšak žalobkyni nikdy nevyplatila.

27. Zákon [číslo] Sb. v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 zákona). Soud se nejprve zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody způsobené tvrzeným nesprávným úředním postupem exekutorky JUDr. [obec]. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR plyne, že nesprávným úředním postupem se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. O„ úřední“ postup jde tehdy, jestliže tak postupují osoby, které plní úkoly státního orgánu, a pokud tento postup slouží výkonu státní moci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 970/2006).

28. Soud, jak uvedeno výše, má za prokázané, že v exekučním řízení vedeném původní exekutorkou JUDr. J. [příjmení] pod sp. zn. 084EX 741/02 bylo vymoženo touto exekutorkou na pohledávku žalobce proti povinnému [příjmení]. [příjmení] přesně 62 816 Kč a že toto plnění nebylo žalobkyni touto exekutorkou, ani následně jiným subjektem, vyplaceno.

29. V dané souvislosti soud uzavírá, že exekutor, jemuž se svěřují finanční prostředky získané exekucí, je povinen počínat si tak, aby je v co nejvyšší možné míře ochránil a použil v souladu s účelem exekuce (tj. po odečtení nákladů je vyplatit oprávněnému). Nakládá-li s nimi svévolně, nemůže se odpovědnosti za jejich ztrátu zprostit podle § 32 odst. 2 exekučního řádu. Nebyla-li tedy exekutorem splněna povinnost vyplatit oprávněné osobě vymoženou částku, je takové počínání v rozporu s požadavkem právních předpisů, a jde proto o nesprávný úřední postup, a to bez ohledu na to, z jakých důvodů se tak stalo (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2321/2016).

30. K nesprávnému úřednímu postupu došlo v roce 2010. Základní povinností soudního exekutora v exekučním řízení je vymáhat dobrovolně neuhrazené pohledávky oprávněných a vymožené plnění oprávněným vydat, a to bez toho, že by k tomu musel být oprávněnými vyzýván. Podle § 46 odst. 4 exekučního řádu ve znění účinném do 31.12.2012, platilo, že peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po právní moci usnesení o nařízení exekuce zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč. Odpovědnostní titul je dán.

31. V řízení bylo prokázáno, že bývalá soudní exekutorka JUDr. J. [obec] v řízení vedeném pod sp.zn. 084EX 741/02 vymohla na pohledávku žalobkyně proti povinnému [příjmení]. [příjmení] 62 816 Kč po zaokrouhlení, přičemž tato částka nebyla žalobkyni nikdy vyplacena. Žalobkyně učinila nesporným, že o vymožení částky 12 801 Kč byla JUDr. [příjmení] v průběhu exekučního řízení informována a této částky se nedomáhala. Domáhala se zbývající částky 50 015 Kč. Žalobci tak vznikla v této výši (50 015 Kč) škoda v příčinné souvislosti s pochybením exekutora (nesprávným úředním postupem dle § 13 odst. 1 věty první, OdpŠk), tedy za tuto odpovídá žalovaná.

32. Pokud jde o žalovanou uplatněnou námitku promlčení, soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok ke dni podání žaloby promlčen nebyl. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu majetkové škody podle tohoto zákona promlčí za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Žalobkyně se přitom o obou těchto skutečnostech, to jest o tom, že došlo ke vzniku škody, které se touto žalobou domáhá, i o tom, kdo za tuto odpovídá, dozvěděla v úplnosti nejdříve v souvislosti se zahájeným trestním řízením, a to v soudní fázi tohoto trestního řízení, přičemž obžaloba byla sepsána dne [datum] a žalobkyně coby poškozená byla soudem informována až dne [datum]. Bylo rovněž prokázáno, že vyrozumění o zániku pověření ze dne [datum] nebylo v rozhodné době žalobkyni doručováno (zjištěno z exekutorského spisu a sdělení Mgr. [anonymizováno] ze dne [datum]) a dozvěděla se o něm až dne [datum] od nástupce JUDr. [obec], Mgr. [anonymizováno]. Soud nezjistil, že by se žalobkyně o ukončení exekuce (tj. porušení povinnosti plnění vydat) a rozsahu vymoženého plnění dozvěděla jiným způsobem dříve – tedy ačkoli exekuce skončila již dne [datum], soud má za zjištěné, že předmětné vyrozumění o zániku exekuce ze dne [datum] bylo žalobkyni doručeno až na základě přípisu exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Soud tedy uzavírá, že nejdříve [datum] mohlo být žalobkyni v úplnosti zřejmé, že došlo k porušení právních předpisů, kdy původní exekutorka vymožené plnění nevyplatila, to jest že došlo ke vzniku škody, a zároveň byla žalobkyně i informována o tom, kdo za škodu odpovídá, a jaká je její výše (v obžalobě bylo uvedeno původních 62 816,83 Kč).

33. Nárok byl předběžně uplatněn dne [datum] a žaloba podána dne [datum], tedy nárok byl uplatněn v rámci tříleté promlčecí lhůty dle § 32 odst. 1 ve spojení s § 35 OdpŠk. Nárok tedy není promlčen.

34. K námitce žalované ohledně marného uplynutí objektivní promlčecí lhůty soud uvádí, že objektivní promlčecí lhůta dle § 32 odst. 2 OdpŠk se nevztahuje na škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, pro kterou se uplatní toliko subjektivní promlčecí lhůta podle odst. 1 tohoto ustanovení. Nad rámec tohoto soud doplňuje, že i pro běh objektivní promlčecí lhůty, v případech, kdy tato zakotvena je, dovolací soud dovodil, že subjektivní promlčecí lhůta, ostatně jako promlčecí lhůta objektivní, nezačne běžet dříve, než když poškozenému vznikne právo, které může u soudu uplatnit (srov. NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 1964/2013).

35. Soud proto žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal nárok na náhradu škody ve výši 50 015 Kč (výrok I.).

36. Soud přiznal žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení z žalovanou vyplacené z přisouzené částky od [datum] do zaplacení. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která byla ke dni [datum] 8,25 %. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 občanského zákoníku tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou škody proto došlo marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne [datum], a ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem [datum]. Žalovaná se tak dostala do prodlení dne [datum] (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001).

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a v nákladech právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, za celkem 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum]) z tarifní hodnoty 50 015 Kč á 3 140 Kč (§ 6 odst. 1, § 7, bod 5, § 8 odst. 1 advokátního tarifu), 3 režijní paušály ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč za tytéž úkony právní služby, celkem tedy 10 320 Kč (9 420 + 900), to vše zvýšené o náhradu za 21% DPH na základě dokladu, že advokát žalobkyně je plátcem této daně ve výši 2 167,20 Kč. Celková výše nákladů, které žalobkyni v tomto soudním řízení vznikly, činí 14 487,20 Kč (2 000 + 10 320 + 2 167,20). Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 14 487,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř., výrok II.) .‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬ 38. Lhůtu k plnění ve věci samé i v nákladovém výroku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1, části věty za středníkem o.s.ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší, o kterou požádala a která v principu žalobkyni ani nijak nepoškozuje.