49 C 16/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Babičkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 45 970 Kč s příslušenstvím

I. Návrh na vydání rozsudku pro uznání se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 45 970 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 45 970 Kč od 25. 1. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

III. Žaloba se co do zákonných úroků z částky 45 970 Kč od 13. 9. 2022 do 24. 1. 2023 ve výši 15 % ročně zamítá.

IV. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 23 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 24. 2. 2023 domáhala na žalované zaplacení 45 970 Kč s příslušenstvím, když žalobkyně jako dopravce vykonala pro žalovanou jako odesílatele na základě objednávky č. [rok] [číslo] dne 24. 6. 2022 přepravu věcí na trase [obec] – [příjmení], [země]. Přeprava byla řádně vykonána a vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 13. 7. 2022 na částku 2 057 EUR se splatnostní dne 12. 9. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě ještě předžalobní výzvou ze dne 9. 2. 2023. Žalovaná uhradila toliko částku 200 EUR, ke dni podání žaloby tak žalovaná dlužila 45 970 Kč z ujednané ceny. Kromě zákonných úroků z prodlení, které žalobkyně požadovala ode dne 13. 9. 2022 do zaplacení, žalobou dále uplatnila nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 11. 4. 2023 uvedla, že žalovaná nárok zcela neuznává. Uvedla, že z žaloby nevyplývá, jak došlo k uzavření smlouvy tak, aby byl kontraktační proces nezaměnitelný a identifikovatelný. Faktura není a nemůže být právním důvodem vzniku pohledávky, neboť je pouze daňovým dokladem. Žalobkyně tedy neunesla důkazní břemeno, její tvrzení jsou nedostatečná, a to ve vztahu ke vzniku závazku, ze kterého odvozuje svůj nárok a jeho existenci. Současně tvrdila, že takovým důkazem nemůže být ani dodací list, když tento není také důkazem o uzavření smlouvy, pouze dokazuje, že zboží bylo odvezeno, pro koho a dle jakého právního titulu není známo. Objednávky nejsou nijak v žalobě specifikovány či identifikovány, není tedy jasné, jak byly učiněny, kdo ji za žalovanou učinil, jak a kdy smlouva vznikla a co bylo jejím obsahem. Také ujednané ceny jsou v žalobě uváděny v eurech, načež zaplacení požaduje v českých korunách, přičemž není jasné, jakým způsobem dospěl k závěru o výši pohledávky a v tomto směru jsou žalobní tvrzení nepřezkoumatelná. Žalovaná s ohledem na výše zmíněné navrhla zamítnutí žaloby, a to v celém rozsahu.

3. Podáním ze dne 30. 6. 2023 podala žalobkyně návrh na vydání rozsudku pro uznání, když ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne 3. 3. 2023, [číslo jednací], proti kterému žalovaná podala ve lhůtě odpor, který doplnila vyjádřením ze dne 11. 4. 2023, přičemž žalobkyně se domnívala, že toto nebylo dostatečné, když se žalobkyně nijak nevyjadřuje k předmětu žaloby, pouze k její formě. Vyjádření dle žalobkyně neobsahuje žádné skutečnosti o věci samé a nejsou označeny žádné důkazy.

4. Soud věc projednal při nařízeném jednání, k němuž se strana žalovaná nedostavila, ač byl zástupce žalované (srov. § 50b o.s.ř.) řádně v předstihu mnohonásobně překračujícím povinnou 10denní lhůtu pro přípravu na jednání předvolán (doručení předvolání bylo vykázáno dne 14. 5. 2023). Zástupce žalované se podáním doručeným soudu dne 11. 7. 2023 z jednání omluvil bez udání důvodu, přičemž požádal o jednání v nepřítomnosti jeho a žalované strany a v případě výzvy podle § 118a o. s. ř. či § 118b o. s. ř. k zaslání této výzvy do datové schránky právního zástupce a k poskytnutí lhůty 30 dnů k jejímu splnění. Žalovaná opětovně vyjádřila názor, že tvrzení v žalobě uvedená jsou nedostatečná a navrhla její zamítnutí. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti strany žalované, která se dobrovolnou neúčastí na jednání vzdala i dobrodiní procesního poučení (usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2010, č. j. III. ÚS 2848/10).

5. Na jednání dne 11. 7. 2023 právní zástupkyně žalobkyně upřesnila, že pokud jde o částku 1 700 EUR, která je v objednávce, tak tato částka tvoří společně s DPH částku 2 057 EUR. Žalovaná částka je pak 2 057 EUR bez 200 EUR a kurz přepočtu žalované částky byl stanoven bankou ke dni vystavení faktury. Splatnost faktury je stanovena od data vydání faktury (13. 7. 2022), proto je splatnost faktury dne 12. 9 2022 a příslušenství tak žalobkyně požaduje od 13. 9. 2022.

6. Z faktury, daňového dokladu [číslo] na částku 1 700 EUR s DPH 357 EUR, celková částka 2 057 EUR, zjištěno, že na faktuře je v dolní části částka DPH i v korunách – 50 921 Kč, kdy je použit kurz 1 EUR = 24, 755 Kč. Na faktuře je uvedeno, že přeprava byla prováděna vozidlem [anonymizováno].

7. Z výzvy žalované k zaplacení dlužné částky ze dne 9. 2. 2023 s doručenkou datové schránky ze dne 9. 2. 2023, bylo zjištěno, že žalované byla zaslána předžalobní výzva, ve které byla žalovaná vyzvána k uhrazení žalované částky z titulu neuhrazení dluhu za přepravu věci na základě objednávky č. [rok] [číslo].

8. Z objednávky dopravy [číslo] bylo zjištěno, že jako dopravce byla uvedena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], tedy žalobkyně, nakládka má být provedena 24. 6. 2022 a doručeno na adresu [adresa], že v podmínkách přepravy je uvedeno, že tento dopravní příkaz je pro obě strany závazný i bez zpětného potvrzení a pokud není do dvou hodin po obdržení odmítnut. Na objednávce dopravy je uvedeno, že splatnost faktury je do 60 dnů po obdržení faktury. Je uvedena i adresa, na kterou má být zaslána faktura. Objednávka byla podepsaná [anonymizováno]. [příjmení] s uvedeným telefonním číslem a razítkem.

9. Z mezinárodního nákladního listu č. [anonymizováno] bylo zjištěno, že je na něm uvedeno razítko při nakládce a také při převzetí a odevzdání. Na nákladním listu je uvedeno, že přeprava byla prováděna vozidlem [anonymizováno].

10. Z potvrzení o platbě na částku 100 EUR, účetní transakce ze dne 25. 11. 2022, bylo zjištěno, že je zde uveden název [právnická osoba] [anonymizováno], účel platby uveden jako částečná úhrada faktury [číslo] [anonymizována dvě slova].

11. Z potvrzení o platbě na částku 100 EUR, účetní transakce ze dne 23. 11. 2022, bylo zjištěno, že je zde uveden název [právnická osoba] [anonymizováno], účel platby uveden jako částečná úhrada faktury.

12. Z knihy jízd ze dne 27. 6. 2022 zjištěno, že jízdy byly dne 27. 6. 2022 prováděny vozidlem [anonymizováno].

13. Z komunikace [jméno] [příjmení] z emailu [email] na e-mail: [email] ze dne 23. 6. 2022 bylo zjištěno znění e-mailu:„ Dobrý den, posílám objednávku. Prosím o potvrzení. Palety tedy výměnou být nemusí. Děkuji.“ V e-mailu je podepsaná [jméno] [příjmení], přičemž pod jejím jménem je uvedena pozice obchodní ředitelka [právnická osoba]

14. Soud neprovedl pro nadbytečnost dokazování navržený výslech řidiče [jméno] [příjmení], neboť dle soudu je toto nadbytečné, když má soud za prokázané, že k přepravě došlo. Další důkazy neprovedl, neboť nebyly pro řízení relevantní, přičemž soud měl k dispozici dostatek důkazů, aby ve věci mohl meritorně rozhodnout.

15. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

16. Žalobkyně provedla pro žalovanou na základě jeho objednávky [číslo] přepravu zboží. Přepravu žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [číslo] znějící na částku 1 700 EUR s DPH 357 EUR. V řízení bylo prokázáno, že žalovanou bylo uhrazeno celkově 200 EUR, a to platbami provedenými ve dnech 23. 11. 2022 a 25. 11. 2022 po 100 EUR.

17. Soud nemá za prokázané, že faktura byla doručena dne 14. 7. 2022 tak, aby mohla splatnost nastat 12. 9. 2022, když v objednávce je uvedeno, že splatnost nastává do 60 dnů po obdržení faktury. Žalobkyně byla při jednání v tomto smyslu poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř. Na výzvu soudu žalovaná toliko uvedla, že důkaz k tomu nemá, nicméně to žalovanou nebylo rozporováno.

18. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

19. Podle § 2054 odst. 1 občanského zákoníku se považuje placení úroků za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. Dle odst. 2 plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Dle odst. 3 ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena.

20. Podle § 2555 odst. 1 zákona č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.

21. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Právní úprava obsažená v § 2555 občanském zákoníku je aplikovatelná pouze na přepravu, která je realizována uvnitř území České republiky. Pro mezinárodní přepravu, kdy místo odeslání a místo určení budou ležet na území dvou rozdílných států, se aplikují příslušné mezinárodní úmluvy, které byly přijaty pro jednotlivé druhy přepravy.

23. Mezinárodní silniční přeprava je upravena Úmluvou o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (dále i jen„ Úmluva CMR“), publikována jako vyhláška č. 11/1975 Sb. Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z určitého místa odeslání do určitého místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit mu přepravné. Mezi podstatné náležitosti smlouvy patří určení věci k přepravě, závazek dopravce k přepravení věci, stanovení místa odeslání (nakládky) a místa určení (vykládky) a závazek odesílatele k zaplacení úplaty za přepravu. Jak bylo uvedeno výše, jde-li o mezinárodní přepravu, řídí se vztahy mezi účastníky mezinárodními úmluvami upravujícími přepravu zboží, pro silniční přepravu Úmluvou CMR. Úmluva se vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedeny ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Spory vzniklé z přeprav podléhajících této Úmluvě může žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů toho státu, na jehož území a) má žalovaný trvalé bydliště, hlavní sídlo podniku nebo pobočku anebo jednatelství, jejichž prostřednictvím byla přepravní smlouva uzavřena, nebo b) leží místo, kde byla zásilka převzata k přepravě nebo místo určené k jejímu vydání; u jiných soudů nemůže žalobce spor vést.

24. Pokud tedy (tak jako tomu bylo i v této věci) český odesílatel (žalovaná) uzavírá smlouvu s českým dopravcem (žalobkyně), je-li místo odeslání zásilky v České republice a místo přijetí zásilky mimo ČR (Itálie), uzavřeli účastníci řízení smlouvu o přepravě věci podle Úmluvy CMR, nikoli podle občanského zákoníku. Mezi obsahové náležitosti smlouvy o přepravě věci dle čl. 1 odst. 1 Úmluvy CMR patří úplatný charakter smlouvy o přepravě zásilek, kdy přeprava je prováděna silničním vozidlem a ve smlouvě musí být sjednáno místo převzetí zásilky a místo jejího dodání. Nákladní list (CMR list) je potom dokladem provázejícím zásilku, který prokazuje zároveň uzavření přepravní smlouvy.

25. Ke konkludentnímu uznání dluhu dle § 2054 ObčZ může dojít při plnění ze strany dlužníka, při placení úroků, nebo částečným plněním. O částečné plnění jde, když dlužník poskytne věřiteli na plnění svého dluhu pouze část předmětu plnění (např. v případě peněžitého plnění nezaplatí celou fakturovanou částku, nýbrž pouze její část), aniž by z dohody stran, z právního předpisu nebo z rozhodnutí soudu (či jiného státního orgánu) rozdělení na takové části vyplývalo; je třeba je odlišovat od plnění dílčího (u nějž k uznání dluhu nedochází), jako je např. plnění sjednané ve splátkách, tedy situace, kdy závazek je podle dohody stran, ze zákona nebo z rozhodnutí soudu rozdělen na několik relativně samostatných, zřetelně oddělených plnění, která samostatně (většinou postupně) dospívají (NS 29 Odo 847/2001, 32 Cdo 1008/2009). Plnění je třeba chápat v obecném smyslu, tj. jakýkoliv způsob, jímž dlužník platně plní svůj dluh, tedy např. i započtení (provedené dlužníkem). Mezi okolnosti, z nichž lze usoudit, že částečným plněním uznal dlužník zbytek dluhu patří samotná pasivita dlužníka, který částečně plní, aniž by předtím či současně při tomto plnění jakkoliv zpochybňoval zbývající dluh, např. zaplatí-li dlužník část ceny díla (rozdělené do dvou faktur), aniž by zpočátku namítal, že ji zaplatil omylem či se dovolával jejího zaplacení zpět, uznal tím i dluh ve výši nedoplacené ceny (NS 23 Cdo 3182/2010, též srov. 23 Cdo 2914/2015). Účinky nastávají stejné jako při uznání dluhu dle § 2053 ObčZ. Uznání dluhu představuje vyvratitelnou právní domněnku trvání uznaného dluhu v okamžiku jeho uznání. V případě uznání dluhu nemusí věřitel vznik dluhu ani jeho výši v době uznání prokazovat, důkazní břemeno přechází na dlužníka, který prokazuje neexistenci dluhu (viz. BŘÍZA, P., HORÁK, P. Komentář k § 2053 a § 2054. In: PETROV, J., VÝTISK, M., BERAN, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017).

26. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byly platně uzavřeny smlouvy o přepravě věci, tyto smlouvy jsou smlouvy úplatné. Za provedenou přepravu má dopravce nárok na úhradu přepravného. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná si u žalobkyně objednala přepravu zboží, bylo prokázáno, že žalobkyně přepravy provedla. Za přepravu ale žalovaná přepravné neuhradila, resp. uhradila pouze část sjednané ceny ve výši 200 EUR, čímž došlo ke konkludentnímu uznání nároku dle § 2054 ObčZ, když žalovaná následně netvrdila k platbě žádné námitky, a z okolností tedy lze usoudit, že tímto plněním žalovaná jakožto dlužník uznala i zbytek dluhu, přičemž uznáním dluhu na žalovanou přešlo důkazní břemeno k tvrzení o neexistenci dluhu na žalovanou. Žalovaná ničeho takového v řízení netvrdila, ve svých vyjádřeních se soustředila na nedostatečnou individualizaci skutkového stavu, zejména kontraktačního procesu. I v případě konkludentního uznání je třeba v žalobě splnit veškeré náležitosti žaloby o. s. ř., k čemuž však doložením objednávky [číslo] vysvětlení kurzovního přepočtu žalované částky došlo. S ohledem na to, že žalovaná ničeho netvrdila vzhledem k neexistenci dluhu, a ani ničeho nedoložila, není možné rozhodnout jinak, než uložit žalované povinnost žalobkyni uhradit žalovanou částku ve výši 45 970 Kč.

27. O náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky rozhodl soud dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jde o vzájemný závazek podnikatelů, jehož předmětem je přeprava věci za úplatu.

28. Povinnost zaplatit zákonné úroky z prodlení plyne z ust. § 1970 občanského zákoníku, jejich výše pak byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala příslušenství dle splatnosti od data vydání faktury, tj. 13. 7. 2022 (splatnost by tedy nastala s ohledem na stanovenou lhůtu k plnění v délce 60 dnů, tj. dne 13. 9. 2022). Nebyly však předloženy důkazy, které by prokazovaly, kdy byla faktura žalované doručena, přičemž lze usuzovat z platby, kterou žalovaná učinila dne 25. 11. 2022, když v účelu platby je uvedeno číslo faktury, že v době platbě předcházející měla žalovaná fakturu k dispozici. Soud tedy postupoval tak, že datum splatnosti počítal ode dne 25. 11. 2022, zákonné úroky z prodlení tedy žalobkyni náleží ode dne následujícím po splatnosti, tj. 25. 1. 2023.

29. Podle § 114b odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

30. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

31. Výrokem I. soud zamítl návrh žalobkyně k rozhodnutí ve věci rozsudek pro uznání. V podání ze dne 30. 6. 2023 toto navrhla žalobkyně, když měla za to, že žalovaná se řádně nevyjádřila k žalobě, když žalovaná dle jejího názoru sice nárok neuznala, ale není jasné z jakého důvodu, když se nevyjádřila k předmětu žaloby, pouze k její formě. Soud má vyjádření žalované za dostatečné, když ve se ve svém podání ze dne 11. 4. 2023 vyjadřuje k fakturaci a objednávce a zároveň žalovaný nárok zcela neuznává.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyni, která měla ve věci převážný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení proti žalované, který ve věci úspěch neměla. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 839 Kč, odměna advokáta dle § 7 a § 8 odst. 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) za 5 úkonů právní služby á 2 940 Kč (za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, replika ze dne 30. 6. 2023, účast na jednání dne 11. 7. 2023), dále paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. za 5 úkonů právní služby á 300 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 1 a. t. za 1 cestu na trase [obec] – [obec] – [obec] (ze sídla advokátní kanceláře k Obvodnímu soudu pro Prahu 2, 92 km) na jednání dne 11. 7. 2023 s vozidlem zn. [anonymizováno], [registrační značka], při průměrné spotřebě pohonných hmot – automobilový benzín – 6,7 l/100km při ceně 45,20 Kč a při sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši 5,2 Kč, celkem ve výši 1 537 Kč a náhrada DPH ve výši 21 % dle ustanovení § 14a odst. 1 a. t. ve výši 3 725 Kč Celkem činí náklady žalobkyně 23 300 Kč. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.