49 C 23/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Babičkovou ve věci žalobců: 1. celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně 2. celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně 3. celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně všichni zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 92 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 92 500 Kč se zákonným úrokem z této částky od 27. 9. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to ve dvou měsíčních splátkách po 46 250 Kč se splatností do 15. dne v měsíci následujícím po měsíci po nabytí právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 30 349 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se domáhali rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobcům 92 500 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že se jedná o nárok smluvní pokuty z kupní ceny bytu. Žalobci při převzetí bytu zjistili, že je odpojen od elektřiny a není k němu nainstalovaný elektroměr, byt však převzali. Žalovaná neposkytla žalobcům žádnou součinnost při řešení této situace a žalobci museli nechat byt připojit do elektrické sítě na své náklady. Žalobci dále zjistili, že na adrese bytu je evidováno sídlo třetí osoby, kterou je společnost [právnická osoba], [IČO]. Žalobci dále zjistili, že se jedná o společnost bývalého majitele jednotky, pana [jméno] [příjmení], od kterého žalovaná byt zakoupila. Pan [příjmení] musel udělit souhlas s umístěním sídla společnosti, žalobci na toto nebyli upozorněni. Naopak v čl. VI odst. 5 kupní smlouvy žalovaná výslovně prohlásila, že neexistuje žádné jiné rozhodnutí, které by předmět převodu omezovalo či znemožňovalo užívat, což bez připojení na distribuční sítě elektřiny nebylo možné. V čl. VI odst. 7 kupní smlouvy bylo uvedeno, že na předmětu převodu není veden pobyt ani sídlo žalované nebo třetích osob. Strany se dohodly, že toto prohlášení žalované je pro žalobce klíčové při rozhodování o uzavření kupní smlouvy, dále si strany ujednal pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu ve výši 2,5 % ze sjednané kupní ceny, tj. 92 500 Kč. Žalobci uplatnili nárok na zaplacení smluvní pokuty u žalované 24. 8. 2022, dále předžalobní výzvou dne 15. 9. 2022, která byla žalované doručena dne 19. 9. 2022 se lhůtou k plnění v délce sedmi dnů. Žalobci při jednání doplnili další nárok na vznik smluvní pokuty, když sdělili, že v bytě byly faktické vady, např. prasklé umyvadlo.

2. Žalovaná uvedla, že demontáž elektroměru nedopadá na ustanovení týkající se existence dalšího rozhodnutí, když demontáž elektroměru není rozhodnutím v právním slova smyslu. Byt jinak měl všechny běžné rozvody a připojení k elektřině je tak bezproblémové. Žalované nebylo známo, že na nemovitosti je umístěno sídlo, když v bytových domech se sídla nezapisují ke konkrétní jednotce ale na celý bytový dům. Adresa bytového domu tak může být sídlem spousty společností, nad čímž žalovaná nemá kontrolu. V tomto smyslu je smlouva sepsána nesmyslně, podepsaná smlouva je připravena pro převody rodinných domů i bytů, aniž by mezi nimi rozlišovala. Takové ustanovení vede k absurdním závěrům, kdy by žalovaná nesplnila povinnost jen z toho důvodu, že by trvalé pobyty nebo sídla zřídily další vlastníci jiných jednotek. V praxi nelze zjistit, kdo má na adrese zřízeno sídlo. Dále žalovaná namítá neplatnost ujednání o smluvní pokutě, která je neplatná pro rozpor s dobrými mravy.

3. Soud ze smlouvy mezi stranou prodávající, žalovanou [právnická osoba] a žalobci [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně] ze dne 22. 7. 2022, předně článku V. zjistil: Strana prodávající prohlašuje, že neexistuje žádné jiné rozhodnutí, které by předmět převodu omezovalo či znemožňovalo užívat; článek VII.: Strana prodávající prohlašuje, že na adrese předmětu převodu není veden trvalý pobyt či sídlo strany prodávající nebo třetích osob; článek XI.: Pravdivost výše uvedených prohlášení strany prodávající je pro stranu kupující při rozhodování uzavření této kupní smlouvy rozhodující. V případě, že se jakékoliv prohlášení strany prodávající ukáže nebo stane nepravdivé, nepřesné, neúplné či zavádějící, zavazuje se strana prodávající tyto závady neprodleně na své náklady odstranit, a to i bez výzvy. Pokud nebudou tyto závady stranou prodávající bezodkladně, nejpozději však do 15 kalendářních dnů od zjištění této skutečnosti, odstraněny, je strana kupující oprávněná od této smlouvy odstoupit. Bez ohledu na využití práva na odstoupení od této smlouvy má strana kupující dále nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2,5 % ze sjednané kupní ceny; v článku VI. odst. 1: Strana prodávající prohlašuje, že oprávněnost s předmětem převodu nakládat neomezeně v souladu s touto smlouvou, že neexistují žádná omezení, která by uzavření této smlouvy porušila. Strana prodávající dále prohlašuje, že na předmětu převodu neváznou žádné právní ani faktické vady.

4. Soud zjistil z kupní smlouvy na č. l. 32 spisu, uzavřené mezi prodávajícím panem [jméno] [příjmení] a kupujícím [právnická osoba], především z článku V. odst. 5.3., kde je uvedeno: Pro případ, že některá ze smluvních stran nesplní tuto povinnost, sjednaly si strany smluvní pokutu ve výši 5 % z kupní ceny, přičemž kupní cena byla ve výši 2 400 000 Kč.

5. Z přehledu vlastnictví s nemovitostmi na č. l. 36 soud zjistil, že žalobci jsou vlastníci předmětné nemovitosti.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí k předmětné nemovitosti ke dni 30. 3. 2015 soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] byl vlastníkem předmětné nemovitosti od 13. 10. 2010.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 9. 2022 adresované žalované soud zjistil, že žalobci žalovanou před podáním žaloby vyzvali a ve výzvě stanovili lhůtu ke splnění do 7 dnů ode dne doručení výzvy s plnou mocí a doručenkou ze dne 15. 9. 2022 do datové schránky žalované, 8. Z podacího lístku a výpisu ze sledování zásilek pošta online soud zjistil, že výzva byla žalované zaslána na adresu sídla žalované, odesíláno 15. 9. 2022, kdy zásilka byla dodána 19. 9. 2022, kdy se shoduje číslo podacího lístku s tímto výpisem.

9. Z předávacího protokolu o předání bytové jednotky ze dne 28. 7. 2022 soud zjistil, kdy došlo k předání bytové jednotky a že je v něm poznámka o tom, že stav na elektroměru není, neboť byl odpojen a je potřeba zavést nové zapojení, současně je zde uvedeno, podpisem tohoto protokolu oběma stranami došlo k předání, převzetí uvedených nemovitostí s tím, že strana přebírající k jejich stavu nemá žádné výhrady.

10. Z dopisu žalované ze dne 24. 8. 2022 soud zjistil, že žalobci vyzvali žalovanou k úhradě smluvní pokuty s odkazem na čl. 4 prohlášení smluvních stran, zejména bod č. V. a VII. a č. XI., 11. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizováno], ze kterého vyplývá, že sídlo [anonymizováno] [číslo] bylo zapsáno 11. 5. 2015, kdy ze smlouvy mezi původním vlastníkem a žalovanou, která byla uzavřena 11. 11. 2021, vyplývá, že k umístění sídla došlo ještě předtím, než byla nemovitost převedena na žalovanou.

12. Ze společenské smlouvy společnost [právnická osoba], soud zjistil, že došlo dohodou společníků ke změně sídla společnosti z adresy [adresa].

13. Z výpovědi ze sídla společnosti s razítkem přijetí [stát. instituce] ze dne 7. 12. 2022 soud zjistil, že žalobci informovali [anonymizována tři slova] [stát. instituce] o výpovědi sídla [právnická osoba] [anonymizováno].

14. Z návrhu na vklad pro nový trvalý odběr, přihlášení odběrného místa [anonymizována dvě slova] ze dne 1. 8. 2022 soud zjistil, že žalobci přihlásili bytovou jednotku k odběru elektřiny.

15. Ze souhlasu s umístěním sídla obchodní korporace ze dne 30. 3. 2015, soud zjistil, že [jméno] [příjmení] jako vlastník bytové jednotky [číslo] umístěné v 3. nadzemním podlaží v budově [adresa] [část obce], nacházející se na pozemku [parcelní číslo] prohlásil, že souhlasí s umístěním sídla [právnická osoba] [anonymizováno].

16. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

17. Žalobci koupili od žalované předmětnou bytovou jednotku, sjednali si smluvní pokutu pro případ, že by v bytové jednotce měly třetí osoby trvalé bydliště nebo sídlo, dále z důvodu faktických vad bytu a také pro případ jiného rozhodnutí omezující užívání bytu. Smluvní pokuta je představována částkou 2,5 % z kupní ceny, což činí 92 500 Kč. Před žalovanou vlastnil bytovou jednotku pan [jméno] [příjmení], který ji prodal žalované, přičemž smlouva obsahovala ujednání o smluvní pokutě ve výši 5 % z kupní ceny. Kupní smlouvy připravovala strana žalované. Pan [anonymizováno] dal souhlas s umístěním sídla společnosti, ve které je společníkem. Sídlo společnosti bylo zapsáno v obchodním rejstříku a souhlas zmiňuje konkrétní bytovou jednotku. Žalobci převzali byt, když nebyl připojen k distribuční elektrické síti z důvodu demontáže elektroměru. Žalobci zjistili, že třetí osoba má umístěné sídlo společnosti v předmětné bytové jednotce a požádala žalovanou o součinnost se zhojením situace. Žalobci přihlásili bytovou jednotku k odběru elektrické energie a dali najevo nesouhlas s umístěním sídla v jejich nemovitosti prostřednictvím živnostenského úřadu. Pan [anonymizováno] společně s dalšími společníky uzavřeli dohodu o změně sídla a změnili svou společenskou smlouvu.

18. Na základě tohoto skutkového stavu dospěl soud k následujícímu právnímu posouzení:

19. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

20. Podle § 2051 o.z. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

21. Velký senát civilního kolegia Nejvyššího soudu se rozhodl odklonit od předchozí rozhodovací praxe, která při řešení otázky moderace smluvní pokuty podle nového občanském zákoníku převzala judikaturní závěry přijaté v režimu obchodního zákoníku, zrušeného k 1. lednu 2014. V dovolacím řízení sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 dospěl mj. k závěrům, které jsou vyjádřeny v následující právní větě:“ Přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné.” – Právní věta je takto navržena k projednání v evidenčním senátě civilního kolegia s tím, že celé rozhodnutí aspiruje na zařazení do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu.

22. Podle velkého senátu civilního kolegia postup soudu při moderaci podle § 2051 o. z. lze rozlišit na následující fáze (kroky). – V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti.

23. V daném případě došlo k úplatnému převodu nemovitosti mezi žalovanou a žalobci, kdy kontraktační proces ovládala žalovaná, jak sama uvedla, jednalo se o předpřipravené smlouvy, v dané smlouvě si účastníci sjednali práva a povinnosti a také si ujednali následek pro případ porušení smluvní povinnosti. Žalobci namítali předně porušení smlouvy na straně žalované tím, že v nemovitosti bylo umístěno sídlo a také že nemovitost nebylo možné hned užívat, neboť nebyla připojena k distribuční soustavě elektrické energie. Dále při jednání namítla faktické vady na nemovitosti. Účastníci si sjednali smluvní pokutu ve výši 2,5 % z ceny, což představuje čtyřicetinu ceny. Žalovaná neporušila smluvní povinnost tím, že u bytové jednotky došlo k demontáži elektroměru, neboť elektroměr není příslušenstvím bytové jednotky a je ve vlastnictví distributora elektrické energie a k odpojení dochází na základě vypovědění smlouvy a odhlášení k odběru. Žalobci ostatně ani součinnost k uzavření smlouvy mezi nimi a novým distributorem energie nepotřebovali. Ostatně žalobci převzali byt v termínu předcházejícímu datu převzetí uvedenému ve smlouvě, kdy jim žalovaná vyšla vstříc. Pokud jde o faktické vady na bytu, tak k tomu žalobci neuvedli potřebná tvrzení a neoznačili důkazy, nicméně toto bylo nadbytečné vzhledem k právnímu názoru soudu, a tedy, že žalovaná porušila smluvní povinnost, když nezajistila, že v nemovitosti není umístěné sídlo nebo trvalý pobyt třetí osoby, přičemž toto bylo v moci žalované. Jednak samotné ujednání a druhak zjištění, zda v nemovitosti sídlo je či není. Mohla se dotázat jejího prodávajícího, mohla si tuto skutečnost ověřit dotazem na internetu či se mohla rozhodnout k takovému ujednání nezavázat. V řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalované dal souhlas s umístěním sídla jeho společnosti v nemovitosti, žalobci tento souhlas vypověděli a došlo ke změně. S tímto mohla žalovaná nabídnout součinnost, čehož se ostatně žalobci předně domáhali. Mít zajištěnu takovou povinnost smluvní pokutou je standardní postup a nelze uzavřít, že by se jednalo o nepřiměřené ujednání na úkor žalované. Žalobci se tímto zajišťují pro případné problémy s exekutory, pokud by právě sídlo nebo trvalý pobyt třetích osob patřil osobám povinným v exekučním řízení.

24. Samotné ujednání o výši smluvní pokuty není nepřiměřené, když se jedná o nepatrný zlomek z kupní ceny a smluvní pokutou v této výši byly zajištěny obě strany, nadto žalovaná při koupi nemovitosti od předchozího vlastníka souhlasila se smluvní pokutou ve výši 5 % z kupní ceny 2 400 000 Kč, což představuje částku 120 000 Kč, tedy zhruba ještě o čtvrtinu vyšší než je výše žalované smluvní pokuty.

25. Vzhledem k tomu, že se žalobcům předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, tedy že došlo k platnému ujednání smluvní pokuty a k porušení smluvní povinnosti touto smluvní pokutou zajištěnou, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

26. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení po uplynutí sedmidenní lhůty k plnění určené v předžalobní výzvě doručené žalované dne 19. 9. 2022, a soud proto žalobcům přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

27. Soud rozhodl o zaplacení žalované částky ve dvou splátkách, když toto není žalobcům k tíži a není vůči nim nespravedlivé, když sami uváděli, že především jim šlo o poskytnutí součinnosti ze strany žalované v řešení situace, a kdyby ta byla nabídnuta, ani by smluvní pokutu nežádali, a žalovaná se bránila nepřiměřeností výše smluvní pokuty.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 349 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 700 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 92 500 Kč sestávající z částky 4 820 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 4. 4. 2023 náhrada 1 049 Kč za cestovné v částce 249 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t.