50 C 33/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno - Jméno žalované sídlem právnická osoba pro zaplacení 93 475 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci Kč 52 500 s úrokem z prodlení v zákonné výši od , datum, do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení Kč 40 975 se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši Kč k rukám jeho právního zástupce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne , datum, domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši , částka, s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodňuje tím, že u zdejšího soudu, tj. Obvodního soudu pro , adresa, , bylo vedeno řízení pod sp. zn. , sp.zn., , kde byla žalobkyně v postavení žalující strany. V tomto řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě průtahů v řízení. Podle žalobce došlo k průtahům v rozsahu 1 090 dnů z celkové délky řízení v rozsahu 1 392 dnů. Jednalo se o řízení jednoduché, které mělo pro žalobce zvýšený význam, neboť bylo odškodňováno nepřiměřeně dlouhé soudní řízení ohledně úhrady za provedené vícepráce za snášené příkoří, kterým byl žalobce vystavován. Žalobce dále přispěl k výraznému zkrácení délky soudního řízení, neboť upozornil, že mu nebylo zasláno rozhodnutí NS soudem prvního stupně.

2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou. V rámci předběžného projednání žaloby, ke kterému došlo , datum, , žalovaná uvedla, že v předmětném řízení nelze konstatovat průtahy, kromě administrativního pochybení soudu, který nezaslal žalobkyni usnesení NS o odmítnutí jejího dovolání, a proto žalovaná konstatovala porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době společně s omluvou, ale samotné konstatovaní porušení práva je dostačující bez přiznání peněžitého zadostiučinění.

3. V dané věci zdejší soud rozhodl dne , datum, rozsudkem č.j. , sp.zn., , sp.zn., a žalobu zamítl. K odvolání žalobce Městský soud v Praze dne , datum, rozsudkem č.j. , sp.zn., potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně. Žalobce podal dovolání, Nejvyšší soud dne , datum, zrušil oba výše uvedené rozsudky, věc vrátil zdejšímu soudu s tím, že „lze shrnout, že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době bude ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk postačujícím zadostiučiněním jen za zcela výjimečných okolností, a to zejména tehdy, pokud byl význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný. Uzavřel-li tedy odvolací soud, že význam předmětu řízení pro žalobkyni byl snížený, v návaznosti na to však přesto akceptoval jako dostatečné zadostiučinění žalobkyni již dříve poskytnuté konstatování porušení jejího práva, je i z tohoto pohledu jeho právní posouzení věci nesprávné.“ Oba soudy, Nejvyšší i Městský soud v Praze uzavřely, že v předmětném posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle ustanovení § 13 z.č. 82/1998 Sb..

4. Mezi účastníky není sporné, že žalobkyně uplatnila u žalované dne , datum, svůj nárok ve smyslu § 14 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon).

5. Soud má prokázán tento průběh předmětného řízení (vypočtením podstatných úkonů ve věci), které se konalo u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. 14 C 118/2018:- , datum, uplatnění nároku u žalované- Žaloba o náhradu nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení ze dne , datum, ve výši , částka- Usnesení ze dne , datum, , kterým byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku- Záznam o zaplacení soudního poplatku ze dne , datum- Výzva k tomu, aby se žalovaná vyjádřila k žalobě ze dne , datum- Podání žalované ze dne , datum- Výzva soudu žalobkyni, aby řádně označila žalovanou ze dne , datum- Protokol o vyhlášení rozsudku ze dne , datum- Rozsudek ze dne , datum- Podání žalobkyně – odvolání do rozsudku ze dne , datum- Předkládací zpráva ze dne , datum- Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, , právní moc , datum- Rozsudek soudu prvého stupně, zamítavý byl potvrzen- Dovolání ze dne , datum- Předkládací zpráva dovolacímu soudu – Nejvyššímu soudu , datum- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , dovolání se odmítá – právní moc , datum, . , datum, vráceno Obvodnímu soudu pro , adresa- Oprava protokolace – Usnesení dovolacího soudu, právní moc , datum- Referát ze dne , datum- Úřední záznam ze dne , datum, sděluje právní zástupce žalobce, že neobdržel rozhodnutí Nejvyššího soudu- Referát ze dne , datum- Doručenka od usnesení Nejvyššího soudu, doručeno , datum, , Usnesení Nejvyššího soudu č. listu 146 ze dne , datum- Usnesení Ústavního soudu IV. ÚS 748/2022 z , datum, - ústavní stížnost se odmítá. Tím naříkaný spis končí. Řízení trvalo 4 roky + 6 měsíců.

6. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

7. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.Podle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.Podle § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.Podle § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.Paragraf 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

8. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil dne , datum, ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

9. Poté, kdy Městský soud v Praze a poté Nejvyšší soud uzavřely, že posuzované předmětné řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, zabýval se zdejší soud formou zadostiučinění a jednotlivými kriférii pro určení její výše. Tomu odpovídá ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

10. Soud posuzoval délku řízení od , datum, (uplatnění nároku u žalované) do , datum, (usnesení Ústavního soudu IV. ÚS 748/2022). Předmětné řízení tak trvalo ve vztahu k žalobkyni trvalo 4 roky a 6 měsíců, což je doba s ohledem na veškeré dále uvedené okolnosti případu nepřiměřená.

11. Soud ovšem shledal existenci odpovědnostního titulu nesprávného úředního postupu na základě vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 OdpŠk, zejména pak písmene d) - postupu soudu během řízení. Z obsahu naříkaného spisu je patrným, že soud pochybil ohledně průtahu při zaslání usnesení NS žalobkyni v délce 1 roku a 3 měsíců. Toto pochybení je natolik zásadním, že samo o sobě zakládá závěr o existenci odpovědnostního titulu ve formě nesprávného úředního postupu., neboť samotná délka 4 roky a 6 měsíců mimo výše zmíněný průtah je dle soudu s ohledem na okolnosti případu přiměřená. Závěr o existenci tohoto odpovědnostního titulu pak nevyvrací ani hodnocení kritérií ostatních v § 31 odst. 3 odškodňovacího zákona blíže rozebraných níže.

12. S ohledem na rozhodnutí dovolacího soudu, soud přistoupil k přiznání zadostiučinění v penězích a stanovil základní částku Kč 15 000/rok, s tím, že za prvé dva roky v poloviční výši a dospěl tak k základní částce Kč 52 500.

13. Dále se zabýval jednotlivými kritérii stanovenými v § 31a odst. 3 zákona. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě tomuto vznikla nemajetková újma, u které ovšem soud neshledal nutnost odškodnit v penězích, neboť jsou zde okolnosti, pro něž je na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 2828/2011).

14. Řízení skončilo pravomocně do dvou let, a to od uplatnění nároku do potvrzujícího rozsudku Městského soudu v Praze. Dovolání, které bylo ve věci podáno, bylo rozhodnuto také v přiměřené lhůtě, avšak nastalo pochybení soudu prvního stupně ohledně doručování usnesení NS žalobkyni. Žalovanou byla za to žalobkyni poskytnuta omluva. Samotné dovolání avšak bylo odmítnuto, tedy pro žalobkyni již rozhodnutí o dovolání ani o ústavní stížnosti , datum, nemohlo mít větší význam, neboť už v době pravomocného rozhodnutí přestala být v nejistotě, jak dopadne její spor (Evropský soud pro lidská práva tento typ řízení neřadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Dovolací řízení a řízení před Ústavním soudem jsou již mimořádné opravné prostředky, a proto tam soud nevidí větší význam pro žalobkyni, navíc s ohledem na jejich odmítnutí. Mimo průtah ohledně doručení v řízení nevznikaly prodlevy. Řízení bylo vedeno ve třech stupních soudní soustavy a na Ústavním soudu a nevyplývá, že by postupu orgánů státu posuzované řízení (mimo doručování usnesení NS) probíhalo nekoncentrovaně.

15. S ohledem na pravomocné skončení řízení do dvou let a význam řízení pro žalobkyni tak nelze uzavřít, že by nepřiměřenou délkou řízení byla způsobena závažnější újma, která by odůvodňovala odškodnění v relutární formě. Nejvyšší soud k zadostiučinění ve formě samotného konstatování porušení práva ve vztahu k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení ve své judikatuře uvádí, že obvykle postačuje v případech, kdy význam řízení byl pro poškozeného pouze nepatrný, újma způsobená poškozenému se jeví vzhledem k okolnostem případu jako minimální či zanedbatelná (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 40/2009), což je i případ žalobkyně. Nejvyšší soud opakovaně zastává názor, že pro stanovení formy a výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je význam řízení pro poškozeného nejdůležitějším kritériem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 1313/2010). Dále lze v tomto směru odkázat na nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 1320/10, ve kterém se uvádí, „že v systému jednotlivých kritérií pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 3 písm. e) zákona č. 82/1998 Sb. hraje "význam předmětu řízení pro poškozeného" klíčovou roli“. Soud proto s ohledem na shora žalobu výrokem I. zamítl.

16. Soud rozhodl výrokem II. ohledně náhrady nákladů řízení dle § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 151 o.s.ř. přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení. Za zaplacený soudní poplatek za žalobu Kč 2 000, za dovolání Kč 14 000. Za úkony právní služby dle § 9 a 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve výši 3 100/úkon a , částka, režijní paušál, a to za 3 úkony: vyjádření se k žalobě, přípravu a účast při jednání v celkové výši , částka, . Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalované ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když delší lhůtu plnění odůvodňuje proces schvalování platby ze státních prostředků.