50 C 63/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 236 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 236 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 236 000 Kč s příslušenstvím coby odškodnění za nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky soudního řízení. To se týkalo nároku na zaplacení částky 99 312 Kč s příslušenství, konkrétně požadavku na zaplacení dlužného nájemného, dlužných záloh za úhradu plnění poskytovaných s užíváním nebytového prostoru a dlužného vyúčtování služeb. Žaloba byla podána již v roce 2013, konkrétně [datum]. Žalobce je názoru, že šlo o nikterak složitou věc, ale v řízení proběhlo 12 ústních jednání, jednou byl rozsudek zrušen pro nepřezkoumatelnost, v řízení vznikaly průtahy mezi jednotlivými ústními jednáními, při vypracování znaleckého posudku, při rozhodování o tom, kdo má hradit náklady na zpracování znaleckého posudku. Žalobce je osobou staršího věku a soudní řízení pro něj představovalo velký stres a velkou zátěž. Žalobce též trpí úzkostnou poruchou, pro kterou byl opakovaně, i v průběhu řízení, hospitalizován v psychiatrické léčebně. Žalobce se s nárokem na uhrazení nemajetkové újmy obrátil na žalovanou, která mu stanoviskem ze dne [datum] přiznala a následně i zaplatila částku 84 000 Kč. Žalobce je však přesvědčen, že má nárok na jím u žalované uplatňovanou částku 320 000 Kč a z tohoto důvodu se touto žalobou domáhá zaplacení zbylé částky 236 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení počítaným ode dne následujícím po dni uplatnění jeho nároku u žalované, tedy ode dne [datum].

2. V podání ze dne [datum] se vyjádřila žalovaná, která se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce uplatnil své nároky dne [datum]. Zároveň žalovaná vznesla námitku promlčení ve vztahu k náhradě nemajetkové újmy. <b>Skutková zjištění:</b> 3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.

4. Ze shodných tvrzení stran, stejně jako z některých listinných důkazů (tj. žádost žalobce ze dne [datum] a stanovisko žalované ze dne [datum] spolu s potvrzením o dodání a doručení do datové schránky) soud zjistil a má za prokázané, že žalobce se dne [datum] obrátil na žalovanou s žádostí o odškodnění újmy vzniklé v důsledku soudního řízení. Ze zmíněného stanoviska žalované soud dále zjistil, že žádosti žalobce vyhověno částečně vyhověno stanoviskem ze dne [datum], které bylo žalobci doručeno téhož dne, a žalovaná mu vyplatila 84 000 Kč.

5. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

6. Ze spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 8 C 13/2013 soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení): -) Řízení bylo zahájeno doručením žaloby dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum] a dne [datum] byla žalovanému doručena žaloba. Dne [datum] se žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil. Dne [datum] proběhlo jednání. Účastníci požádali o přerušení řízení z důvodu mimosoudního jednání, soud jednání odročil na neurčito. Dne [datum] žalobkyně požádala o pokračování v řízení. Další jednání proběhla ve dnech [datum] a [datum] Poslední jednání bylo odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku. Dne [datum] žalobkyně složila zálohu na znalecký posudek. Od [datum] do [datum] byla soudkyně v pracovní neschopnosti. Dne [datum] bylo žalovanému uloženo zaplatit zálohu na znalecký posudek, žalovaný však požádal o osvobození od povinnosti hradit náklady důkazů. Dne [datum] soud žalovanému přiznal osvobození od povinnosti zaplatit zálohu a dne [datum] byla Ing. [jméno] [příjmení] ustanovena znalkyní z oboru ekonomika. Znalkyni byla s ohledem na její zdravotní indispozice opakovaně prodlužována lhůta k vypracování znaleckého posudku. Posudek byl soudu doručen dne [datum]. Dne [datum] bylo znalkyni přiznáno znalečné. Dne [datum] bylo nařízeno jednání, které proběhlo dne [datum]. Byla vyslechnuta znalkyně. Další jednání proběhla ve dnech [datum] a [datum], na tomto jednání byla vyslechnuta svědkyně, žalovaný soudu předložil znalecký posudek a sdělil, že trvá na vypracování revizního posudku. Dne [datum] soud žalobci uložil složit zálohu na znalecký posudek. Dne [datum] žalobce soud požádal o osvobození od povinnosti hradit zálohu, následně požádal o prodloužení lhůty k předložení majetkového prohlášení z důvodu hospitalizace. Do prosince 2017 žalobce soudu předkládal požadované listiny. Dne [datum] soud usnesením žalobci nepřiznal osvobození od povinnosti platit zálohu. Žalobce se dne [datum] odvolal. Dne [datum] odvolací soud změnil usnesení soudu I. stupně tak, že žalobci přiznal osvobození v rozsahu 90%. Dne [datum] soud ustanovil znalcem [příjmení] [jméno] services - znalecký ústav s.r.o. z oboru ekonomika. Dne [datum] byl soudu doručen vypracovaný posudek. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Žalobkyně soudu sdělila, že trvá na výslechu znalce. Dne [datum] proběhlo jednání, na kterém byl vyslechnut znalec. Další jednání proběhlo dne [datum] a dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit 55.747 Kč s úroky z prodlení a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Dne [datum] bylo soudu doručeno odvolání žalovaného. Následně byla řešena žádost žalovaného o osvobození od soudního poplatku za odvolání. Dne [datum] byla věc předložena odvolacímu soudu. Ten dne [datum] zrušil rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I. a III. Po vrácení soudního spisu soudu I. stupně bylo dne [datum] nařízeno jednání na [datum]. Z důvodu epidemie Covid-19 však bylo jednání odročeno. Následně proběhla jednání ve dnech [datum] a [datum]. Dne [datum] byl soudu doručen návrh žalobkyně na změnu žalobního petitu a částečné zpětvzetí žaloby. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek. Lhůta k vyhotovení rozhodnutí byla prodloužena do [datum]. Dne [datum] se žalovaný odvolal. Dne [datum] byla věc předložena odvolacímu soudu. -) Městský soud v Praze svým rozhodnutím ze dne 5. 4. 2022, č. j. 16 Co 30/2022-600, změnil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 22. 9. 2021, č. j. 8 C 13/2013-578. Rozsudek Městského soudu v Praze nabyl právní moci dne [datum], neboť dle doručenek do datové schránky byl rozsudek oběma stranám doručen dne [datum]. Tím naříkané řízení skončilo. <b>Právní úprava:</b> 7. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

8. Podle § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

9. Podle § 3 písm. a), b), c) zákona stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány, právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.

10. Podle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle odst. 2 zmíněného ustanovení má právo na náhradu škody i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

12. Dle § 8 odst. 1 zákona platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

13. Podle § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle ustanovení § 15 odst. 2 zákona se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle § 31a odst. 1 zákona platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení pak platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. <b>Právní posouzení věci:</b> 15. Jak uvedeno shora, žalobkyně se v nadepsaném řízení domáhala odškodnění nemajetkové újmy ve výši 236 000 Kč za nepřiměřeně dlouhé soudní řízení.

16. Soud v prvé řadě posuzoval námitku promlčení nároku žalobce, kterou vznesla žalovaná, neboť uplatní-li odpovědný subjekt v občanském soudním řízení důvodně námitku promlčení, velí zásada hospodárnosti řízení, aby soud nejprve posoudil, zda je námitka důvodná, a pokud tomu tak je, aby žalobu zamítl, aniž bude najisto postavena otázka splnění podmínek odpovědnosti za újmu či prokázána její výše.

17. Podle § 32 odst. 3 zákona se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k nesprávnému úřednímu postupu došlo.

18. Dle § 35 odst. 1 zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

19. Ze shora uvedených zákonných ustanovení plyne, že nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu se promlčuje ve zcela speciálně konstruované promlčecí době. Počátek běhu šestiměsíční subjektivní promlčecí doby se odvíjí od vědomosti poškozeného (tj. zde žalobce), že došlo k nemajetkové újmě, tedy kdy se dozvěděl, že v jeho poměrech nastaly nepříznivé důsledky. Objektivní desetiletá doba pak počíná běžet od okamžiku této okolnosti (právní skutečnosti), která je coby nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup pro vznik újmy vyvolávajícím činitelem. Ve vztahu k nároku na nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení pak promlčecí doba neskoční dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k nesprávnému úřednímu postupu došlo.

20. Z provedeného dokazování vyplynulo, že naříkané soudní řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum], kdy byl stranám doručen a nabyl právní moci rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. 4. 2022, č. j. 16 Co 30/2022-600. Nejpozději dne 10. 5. 2022 se tedy žalobce dozvěděl či dozvědět mohl o tvrzené nemajetkové újmě způsobené mu v důsledku nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky soudního řízení.

21. Ve svém stanovisku sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], pak Nejvyšší soud ČR uzavřel ve vztahu k § 32 zákona, že promlčecí lhůta počíná běžet vždy s koncem řízení, v němž bylo právo na projednání věci v přiměřené lhůtě porušeno. Došlo-li k porušení daného práva již v nalézacím řízení, odvíjí se i zde běh promlčecí lhůty podle § 32 odst. 3 věta druhá zákona od právní moci posledního rozhodnutí, které v něm bylo vydáno.

22. S ohledem na shora uvedené tak soud dospěl k závěru, že od [datum] počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta ve vztahu k oběma žalobním nárokům žalobkyně k uplatnění práva na zadostiučinění (den po právní moci rozhodnutí, kterým naříkané řízení skončilo), která měla skončit dne [datum] (pátek). Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované včas dne [datum], tedy z promlčecí lhůty uplynuly 3 měsíce a 5 dnů a po dobu předběžného projednání nároku žalovanou promlčecí doba neběžela, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Stanovisko žalované bylo vydáno dne [datum] a do datové schránky právního zástupce žalobce bylo doručeno týž den, od toho dne běh promlčecí lhůty pokračoval. Nárok na odškodnění újmy za nepřiměřenou délku řízení žalobce vznesl podáním žaloby dne [datum], což je cca 2,5 měsíce po marném uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty.

23. Pouze pro úplnost soud konstatuje, že neshledal v dané věci žádné důvody pro závěr o rozporu námitky promlčení s dobrými mravy.

24. S ohledem na shora uvedené tedy soud námitce promlčení vznesené žalovanou vyhověl a uzavřel, že nárok žalobce na nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky soudního řízení je promlčen. Žalobci tudíž nelze nárok přiznat, i kdyby jinak byl shledán po právu.

25. S ohledem na skutečnost, že nárok je promlčen, se soud se již dalšími skutečnostmi nezabýval ani v daném ohledu neprováděl další dokazování, neboť by to nemělo žádný praktický dopad a odporovalo by to zásadě hospodárnosti řízení. Soud tedy žalobu bez dalšího zamítl, aniž učinil další skutková zjištění (srov. výrok I.). <b>K nákladům řízení:</b> 26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

27. Dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. činí 300 Kč za každý úkon.

28. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši svých hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 300 Kč odpovídající paušální náhradě za 1 úkon (písemné vyjádření k žalobě). Uvedené je odůvodněno § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 cit. vyhlášky. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. <b>Ke lhůtě k plnění:</b> 29. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., když ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal důvod.