10 C 5/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Klárou Horákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně trvale bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Anonymizováno , narozený Anonymizováno trvale bytem Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o výživné neprovdané matky a o náklady spojené s těhotenstvím a porodem

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na výživném neprovdané matky částku 72 000 Kč ve třech měsíčních splátkách po 24 000 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem ve výši 5 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22 850 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 770 Kč České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne 14. 3. 2024, ve znění jejího doplnění ze dne 16. 9. 2024 a 28. 8. 2025, se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému platit jí výživné neprovdané matky ve výši 3 000 Kč měsíčně v období od 2. 4. 2023 do 2. 4. 2025 a současně uložení povinnosti zaplatit jí příspěvek na náklady spojené s těhotenstvím a porodem ve výši 5 000 Kč. Pro odůvodnění nároku uvedla, že z intimního vztahu s žalovaným se dne 2. 4. 2023 narodil nezletilý , jméno FO, . Z důvodu celodenní péče o nezletilého musela v období od 26. 9. 2022 do 26. 9. 2024 přerušit studium na vysoké škole – , Anonymizováno, ., kam nastoupila v akademickém roce 2021/2022. S nezletilým žije v bytě své matky. Od 2. 4. 2023 do 1. 4. 2024 byla příjemcem rodičovského příspěvku ve výši 7 500 Kč měsíčně, od 1. 4. 2024 činí výše příspěvku 12 352 Kč měsíčně. Od 23. 1. 2024 pobírá přídavek na dítě ve výši 830 Kč měsíčně. Jiné dávky nepobírá. Od 1. 10. 2022 pracuje ve společnosti , právnická osoba, ., kde v listopadu 2022 dosáhla příjmu ve výši 27 251 Kč, v prosinci 2022 příjmu ve výši 25 777 Kč, v lednu 2023 příjmu ve výši 24 451 Kč, v únoru 2023 příjmu ve výši 28 077 Kč, v březnu 2023 příjmu ve výši 7 412 Kč, v dubnu 2025 příjmu ve výši 4 630 Kč, v květnu 2025 příjmu ve výši 4 600 Kč a v červnu 2025 příjmu ve výši 5 200 Kč. Nevlastní žádné hodnotné movité ani nemovité věci. Finančně jí podporují rodiče a babička. Babička, paní , Anonymizováno, , hradí zálohy na elektrickou energii v měsíční výši 1 848 Kč v bytě, který obývá žalobkyně s nezletilým synem a svou matkou. Matka žalobkyně, paní , Anonymizováno, , hradí hypoteční úvěr a náklady spojené s bydlením v měsíční výši 7 416 Kč. V souvislosti s porodem žalobkyně vynaložila částku 5 000 Kč na přítomnost blízké osoby při porodu a nadstandardní pokoj, jakož i na náklady spojené s nákupem těhotenského oblečení, vitamínů, hygienických potřeb apod.

2. Žalovaný v písemném vyjádření ze dne 15. 10. 2024, doplněném podáním ze dne 19. 8. 2025, navrhl, aby soud žalobu zamítl. Nepopřel, že v minulosti s žalobkyní udržoval krátký intimní vztah. Po vyhotovení znaleckého posudku v řízení o určení otcovství a úpravě poměrů nezletilého vedeném , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, již své otcovství k nezletilému nepopírá. Ke svým osobním, výdělkovým a majetkovým poměrům uvedl, že vyjma nezletilého syna, kterého má s žalobkyní, má další 3 nezletilé děti, přičemž každé z dětí žije u své matky. Dle dohod s matkami dětí, vyjma s žalobkyní, hradí výživné na každé z dětí ve výši 1 500 až 3 000 Kč měsíčně, kupuje jim dárky a v případě potřeby přispívá na další potřeby dětí. Žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou a dosahuje měsíčního příjmu 30 000 až 40 000 Kč. Nevlastní žádný nemovitý majetek. Nemá žádné půjčky ani úvěry. Bydlí v Praze v pronajatém bytě a hradí nájem ve výši 19 500 Kč měsíčně a zálohy na energie ve výši 5 000 Kč měsíčně. Za telefon a internet hradí 1 200 Kč měsíčně. Platí sociální pojištění ve výši 4 759 Kč a zdravotní pojištění ve výši 3 143 Kč. Za ostatní své potřeby (jídlo, oblečení, drogistické zboží) hradí 5 000 Kč měsíčně. Poukázala na to, že k otázce rodičovství se nemohl vyjádřit. Je si vědom omezených výdělkových možností žalobkyně, na druhou stranu je žalobkyně zajištěna příspěvky od státu a má podporu své rodiny. V neposlední řadě uvedl, že jako cizinec má v České republice přísnější podmínky a obtížnější možnosti výdělku.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že se jim dne 2. 4. 2023 narodil nezletilý , jméno FO, , přičemž otcovství k nezletilému bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů před , Anonymizováno, v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, .

5. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 6. 4. 2023 , Anonymizováno, , soud zjistil, že žalobkyně dne 6. 4. 2023 zaplatila částku 5 000 Kč za nadstandardní pokoj a doprovod osoby blízké na operační sál.

6. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ÚP ČR – , Anonymizováno, ze dne 14. 5. 2024 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyni se počínaje dubnem 2024 zvýšila výše rodičovského příspěvku z částky 7 500 Kč měsíčně, přiznané od dubna 2023 do března 2024, na částku 12 352 Kč měsíčně.

7. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ÚP ČR – , Anonymizováno, ze dne 24. 6. 2024 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že nezletilému byl přiznán přídavek na dítě ve výši 830 Kč od 23. 1. 2024.

8. Z pracovní smlouvy ze dne 29. 9. 2022 a mzdového výměru účinného od 1. 10. 2022 soud zjistil, že žalobkyni dnem 1. 10. 2022 vznikl pracovní poměr u zaměstnavatele , právnická osoba, . s pracovní dobou 40 hodin týdně na pozici referent vymáhání pohledávek a mzdou ve výši 22 500 Kč. Dle citované pracovní smlouvy má žalobkyně rovněž nárok na měsíční bonus až do výše 7 500 Kč při uspokojivém plnění pracovních podmínek a v závislosti na jejím pracovním výkonu.

9. Z přehledu finančních transakcí na účtu žalobkyně č. , č. účtu, vedeného u bankovního subjektu , právnická osoba, . soud zjistil, že odesílatel – , právnická osoba, . – jí v listopadu 2022 odeslal částku ve výši 27 251 Kč, v prosinci 2022 částku ve výši 25 777 Kč, v lednu 2023 částku výši 24 451 Kč, v únoru 2023 částku ve výši 28 077 Kč, v březnu 2023 částku ve výši 7 412 Kč, v dubnu 2025 částku ve výši 4 630 Kč, v květnu 2025 částku ve výši 4 600 Kč a v červnu 2025 částku ve výši 5 200 Kč.

10. Z rozhodnutí , právnická osoba, . ze dne 1. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně byla v akademickém roce 2021/2022 přijata do 1. ročníku ve studijním programu Mezinárodní vztahy a diplomacie.

11. Z rozhodnutí , právnická osoba, . ze dne 26. 9. 2022 soud zjistil, že žalobkyni bylo povoleno přerušení studia v období od 26. 9. 2022 do 26. 9. 2024.

12. Z čestného prohlášení ze dne 27. 8. 2025 a z dokladů SIPO za měsíce prosinec 2024, leden až duben 2025 soud zjistil, že matka žalobkyně, paní , Anonymizováno, , hradí nájem ve výši 7 416 Kč měsíčně.

13. Z čestného prohlášení ze dne 27. 8. 2025 a z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného u bankovního subjektu , právnická osoba, . paní , Anonymizováno, , babičky žalobkyně, soud zjistil, že z účtu paní , Anonymizováno, za měsíc prosinec 2024, leden až duben 2025, byly strženy platby SIPO ve výši 1 848 Kč měsíčně.

14. Z veřejné části živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný podniká s účinností od 15. 6. 2015 v předmětu výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

15. Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2023 soud zjistil, že žalovaný měl celkový příjem ve výši 155 152 Kč a výdaje ve výši 93 091 Kč, uplatňované ve výši 60 %. Rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 62 061 Kč. Žalovaný podnikal v poštovní a kurýrní činnosti.

16. Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2024 soud zjistil, že žalovaný měl celkový příjem ve výši 459 929 Kč a výdaje 274 757 Kč, uplatňované ve výši 60 %. Rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 183 172 Kč. Žalovaný podnikal v poštovní a kurýrní činnosti.

17. Z rodných listů nezletilých dětí žalovaného soud zjistil, že dne , datum, se žalovaný stal otcem nezletilého , jméno FO, , dne , datum, se stal otcem nezletilého , jméno FO, a dne , datum, se stal otcem nezletilé , jméno FO18. Z přehledu OSVČ za rok 2023 soud zjistil, že na zálohách na zdravotním pojištění v roce 2023 zaplatil žalovaný 32 663 Kč.

19. Z přehledu o příjmech a výdajích za rok 2023 soud zjistil, že na zálohách na sociálním pojištění žalovaný zaplatil 34 916 Kč.

20. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.

21. Soud zamítl provést důkaz účastnickým výslechem žalobkyně a žalovaného, neboť provedení těchto důkazů s ohledem na provedené dokazování považuje za nadbytečné.

22. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyni a žalovanému se dne , datum, narodil nezletilý , jméno FO, . Otcovství žalovaného k nezletilému bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů před , Anonymizováno, . Žalobkyně a žalovaný nejsou manželé. Žalobkyně žije ve společné domácnosti se svou matkou a s nezletilým. Matka žalobkyně hradí nájem ve výši 7 416 Kč měsíčně a babička žalobkyně hradí zálohy na elektřinu ve výši 1 848 Kč měsíčně. Žalobkyně od září 2022 přerušila studium na vysoké škole. Dne 1. 10. 2022 jí vznikl pracovní poměr u zaměstnavatele , právnická osoba, . s pracovní dobou 40 hodin týdně na pozici referent vymáhání pohledávek, mzdou ve výši 22 500 Kč a nárokem na měsíční bonus až do výše 7 500 Kč při uspokojivém plnění pracovních podmínek a v závislosti na pracovním výkonu. Průměrný čistý měsíční příjem žalobkyně v období od října 2022 do března 2023 činil 22 600 Kč měsíčně. Z důvodu celodenní péče o nezletilého jsou její příjmy omezené. Žalobkyni byl od dubna 2023 do března 2024 vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 7 500 Kč měsíčně a od dubna 2024 ve výši 12 352 Kč měsíčně. S účinností od 23. 1. 2024 byl žalobkyni přiznán přídavek na dítě ve výši 830 Kč měsíčně. V dubnu 2025 byla žalobkyni vyplacena mzda ve výši 4 630 Kč, v květnu 2025 ve výši 4 600 Kč a v červnu 2025 ve výši 5 200 Kč. V souvislosti s porodem žalobkyně vynaložila částku 5 000 Kč na přítomnost blízké osoby při porodu a nadstandardní pokoj. Žalovaný je OSVČ a podniká v činnosti poštovní a kurýrní. S ohledem na jeho tvrzenou měsíční výši výdajů za bydlení (24 500 Kč), výši záloh na zdravotní a sociální pojištění (7 902 Kč), měsíční výdaje na stravu, oblečení, drogistické zboží, telefon a internet (6 200 Kč) a výživné hrazené na nezletilé děti v rozmezí od 1 500 Kč měsíčně do 3 000 Kč měsíčně na každé z jeho 3 dětí a s přihlédnutím k tomu, že nemá žádné závazky a svým dětem přispívá i na další potřeby nad rámec výživného, soud dospěl k závěru o jeho příjmu minimálně ve výši 45 000 Kč měsíčně. Právě tato výše spolehlivě pokryje jeho výdaje.

23. V daném případě se jedná o spor s mezinárodním prvkem, jelikož žalovaný je státní příslušník Nigérie. Příslušnost zdejšího soudu ve věci výživného vyplývá z článku 3 písm. a), b) nařízení rady (ES) č. 4/2009. Rozhodným právem je právo české dle článku 3 rozhodnutí Rady (ES) ze dne 30. 11. 2009, č. 2009/941/ES (Haagský protokol ze dne 23. 11. 2017).

24. Podle § 920 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

25. Podle § 921 odst. 1 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

26. Podle § 922 odst. 2 o. z. výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

27. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

28. Účelem ustanovení § 920 o. z. je ochrana neprovdané matky před nepříznivými sociálními a majetkovými dopady porodu a následné péče o novorozené dítě za situace, kdy nesdílí s otcem dítěte rodinnou domácnost (a tudíž nedochází k úhradě společných nákladů této domácnosti) a nedojde ze strany otce dítěte k dobrovolnému plnění (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2020 sp. zn. III. ÚS 2169/20). Životní situace ženy, která porodila, je obzvláště obtížná, kromě jiného i z ekonomického hlediska. V důsledku porodu a následné péče o dítě dochází zpravidla k přirozenému úbytku příjmů matky a je na otci dítěte, aby se v rámci rodinné solidarity, dané existencí společného dítěte, přiměřeně podílel na výživě matky, resp. její snížené příjmy kompenzoval. Důvodem pro přiznání výživného v daném případě není ani neschopnost matky samostatně se živit, ale skutečnost, že v souvislosti s těhotenstvím a narozením dítěte došlo ke snížení příjmu matky, které je žádoucí kompenzovat poskytování výživy v přiměřeném rozsahu otcem dítěte. Smyslem citované zákonné úpravy tak je kompenzovat matce dítěte snížení jejích příjmů, tedy snaha po vyrovnání výdělkových možností matky, které klesly v souvislosti s péčí o novorozené dítě. Uvedenému odpovídá i soudní praxe (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2020 sp. zn. III. ÚS 2169/20, rozsudek Okresního soudu Praha – východ ze dne 23. 4. 2021 sp. zn. 36 C 194/2020, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 29. 3. 2021 sp. zn. 40 C 147/2020).

29. U výživného neprovdané matky se vychází z předpokladu, že je nespravedlivé, aby pokles jejího přijmu, plynoucí z narození dítěte, šel jen k její tíži, když by stejně tak mohl jít k tíži otce, neboť dítě je i jeho, a tudíž by stejně tak i on mohl o dítě osobně pečovat, a pak by měl rovněž pokles v příjmu. Neprovdaná matka tak důsledně vzato realizuje společný zájem obou rodičů na výchově dítěte. Proto je spravedlivé z pohledu rovnosti, aby se otec pokusil přiblížit matku co nejvíce ke stavu, v němž se sám nachází – tedy jako by nedošlo k poklesu příjmu rodiče v důsledku porodu /odtud pak cíl vyrovnat ztrátu předpokládané mzdy/ (srov. rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2022 č. j. 47 C 268/2021-70).

30. Základ nároku žalobkyně na výživné vůči žalovanému je dán společným dítětem, synem, který se narodil dne , datum, . Otcovství k nezletilému bylo určeno souhlasným prohlášením účastníků před , Anonymizováno, . Mezi účastníky nebylo uzavřeno manželství, účastníci nežijí ve společné domácnosti a neuhrazují tak společně její náklady. Žalobkyně má v důsledku celodenní péči o narozeného syna snížené výdělečné možnosti. Její pravidelný příjem před narozením nezletilého, v době od října 2022 do února 2023, činil průměrně 22 600 Kč měsíčně čistého, po narození nezletilého jí byl vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 7 500 Kč měsíčně od dubna 2023 do března 2024 a ve výši 12 352 Kč měsíčně od dubna 2024. Od března 2025 je patrné, že zvyšuje svůj příjem částečnou aktivní výdělečnou činností, kdy vedle rodičovského příspěvku má mzdu ve výši průměrně 4 800 Kč měsíčně. Žalovaný tvrdil, že jeho průměrný příjem je 30 000 až 40 000 Kč měsíčně. S ohledem na veškeré měsíční platby související s bydlením, osobními výdaji, zdravotním a sociálním pojištěním a v neposlední řadě s výživným, které hradí matkám svých 3 nezletilých dětí v rozmezí 1 500 až 3 000 Kč měsíčně, kdy se nadto podílí i na dalších potřebám dětí vyjma pravidelně hrazeného výživného, soud dospěl k závěru o jeho celkovém příjmu minimálně ve výši 45 000 Kč měsíčně. Soud současně zohlednil celkové majetkové poměry rodičů, kdy žalobkyně je vyjma výše uvedeného příjmu nemajetná. Žije v bytě se svou matkou, která hradí nájem, přičemž zálohy na elektřinu hradí babička žalobkyně. Shodně jako žalobkyně ani žalovaný není vlastníkem nemovitého, případně hodnotného movitého majetku. Žalovaný nemá žádné zápůjčky ani úvěry. Za této situace považuje soud výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně za přiměřené, i vzhledem k okolnosti, že se žalovaný žádným jiným způsobem, žádnou jinou formou na výživném žalobkyně v rozhodném období nepodílel, současně odpovídající zákonnému kritériu o přiměřeném výživném. V době vyhlášení rozsudku již uplynula lhůta splatnosti výživného, z toho důvodu soud rozhodl o nedoplatku za dobu 24 měsíců (24 krát 3 000 Kč) v celkové výši 72 000 K, který uložil uhradit ve třech měsíčních splátkách po 24 000 Kč vzhledem k celkové výši nedoplatku, majetkovým poměrům žalovaného a stanovisku žalobkyně, která souhlasila se splátkami, ale ve výši, aby dluh byl v přiměřené lhůtě uhrazen.

31. K námitce žalovaného, že žalobkyně je zajištěna dávkami státní sociální podpory a ze strany své rodiny, soud podotýká, že rodičovský příspěvek je jednou z dávek z nepojistných systémů a tyto dávky jsou subsidiárními k vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni. Přídavek na dítě je vyplácen žalobkyni, ale je to dávka určená nezletilému dítěti, ostatně po dosažení zletilosti je vyplácen přímo již zletilému dítěti. Povinnost žalovaného přiměřeně se podílet na výživě žalobkyně pak nelze přenášet na rodinu žalobkyně a skutečnost, že rodina žalobkyni podporuje při absenci výživného ze strany žalovaného, nelze klást k tíži žalobkyně.

32. Jako nedůvodnou soud hodnotí námitku žalovaného, že v České republice se nachází v obtížné pozici, protože je cizinec. Je svobodnou vůlí žalovaného, jaké místo pro život si zvolí. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalovaný žije v České republice minimálně již po dobu 10 let, když živnostenským oprávněním disponuje od června 2015. Našel si zde bydlení i pracovní uplatnění. Narodily se tu 2 z jeho 4 nezletilých dětí. 10 let je pak dostatečně dlouhá doba i k zlepšení jazykových dovedností. Jeví se, že žalovaný se plně etabloval na život v České republice. Není zřejmé, v čem konkrétně by jeho pozice měla být obtížnější.

33. Soud se dále neztotožňuje ani s námitkou žalovaného, že nárok je v rozporu s dobrými mravy, neboť se žalovaný nemohl k otázce rodičovství vyjádřit. Zákonné ustanovení vychází z principu rodinné solidarity, podpory rodičovství a podpory matky coby osoby, která zajišťuje péči o dítě. Povinnost žalovaného platit výživné plyne ze skutečnosti, že je otcem a společně s matkou nesdílí společnou domácnost, a tudíž nedochází k úhradě společných nákladů této domácnost, nikoli z toho, jaké jsou vztahy mezi nimi a jak spolu (ne)komunikují. Předmětná zákonná povinnost není trestem pro žalovaného jako otce společného dítěte. Navíc z ničeho neplyne, že by žalobkyně jednala se zjevným úmyslem žalovaného poškodit. Její jednání proto nemůže dosahovat intenzity rozporu s dobrými mravy.

34. Soud shledal za přiměřený i požadavek žalobkyně na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně prokázala úhradu této částky související s přítomností blízké osoby při porodu a využitím nadstandardního pokoje. S ohledem na význam tohoto okamžiku v životě každé ženy se jeví tento výdaj jako zcela ospravedlnitelný, zvlášť když žalobkyně v té doby již neměla oporu v žalovaném coby otci dítěte. Nadto nešlo o jediné náklady žalobkyně související s těhotenstvím. V případě těhotenského oblečení, vitamínů, hygienických potřeb jde o další zcela běžné náklady související s těhotenstvím. V tomto kontextu se jeví částka 5 000 Kč jako zcela přiměřená.

35. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) a procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 22 850 Kč. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokátky podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokátky po 4 180 Kč za 1 úkon právní služby a náhradou hotových výdajů podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu po 300 Kč k jednotlivým úkonům právní služby do 31. 12. 2024 a ve výši 450 Kč k jednotlivým úkonům právní služby od 1. 1. 2025. Úkony právní služby jsou následující: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby dne 14. 3. 2024, doplnění žaloby ze dne 28. 8. 2025 a účast při jednání dne 6. 8. 2025 a 19. 11. 2025. O platebním místě a lhůtě k plnění nákladů řízení rozhodoval soud podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. K zaplacením nákladů řízení byla žalovanému uložena povinnost ve lhůtě zákonné, a to 3 dnů od právní moci rozsudku.

36. Žalobkyně je ze zákona osvobozena od soudního poplatku dle § 11 odst. 2 písm. f) zák. č. 549/1991 Sb. V souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. proto povinnost zaplatit soudní poplatek přešla podle výsledku řízení na žalovaného. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 770 Kč dle položky 7 písm. b) Sazebníku poplatků na účet Obvodního soudu pro Prahu 3.